PŘEDŠKOLNÍ OBDOBÍ
 Toto období je omezeno sociálně
 Uvolňují se rodinné vazby a dítě se prosazuje ve
větší skupině
 Dítě v předškolním období charakterizuje silná
snaha být aktivní a přenášet již získané a právě
získávané schopnosti do praxe.
 Dětské myšlení je stále prelogické, egocentrické,
ovlivněné aktuálním situačním kontextem.
SPECIFICKA MYŠLENÍ
Myšlení dítěte v tomto období lze charakterizovat:
1. egocentrismem
2. fenomenismem
3. magičností
4. absolutismem
Dalším typickou zvláštností myšlení v tomto vývojovém období je:
• animismus a
• Antropomorfismus.
Dítě nedokáže pochopit, že změna tvaru není nutně i změnou množství.
Nedokáže vnímat celek jako soubor částí.
Ulpívá na jednom pohledu subjektu bez ohledu na pohled jiného a na jednom
stavu či vlastnosti objektu.
Představa:
 prostoru
 času
 počtu.
 Číselný počet je vnímán jako vlastnost.
 Myšlení předškolního dítěte je typické nejen egocentrismem, ale i vázaností
na přítomnost a vnější znaky.
 Důsledkem sebestřednosti myšlení je zkreslování reality.
 Dítě je přesvědčené o tom, že svět je přesně takový, jak se mu jeví.
 Dítě si začíná "mluvit pro sebe" - mluví nahlas, ale jeho proslov není určen
nikomu dalšímu - tento typ projevu předchází tzv. vnitřní řeči.
VÝVOJ KOGNITIVNÍCH SCHOPNOSTÍ
 Podle Piageta děti v tomto období procházejí názorným, intuitivním myšlením.
 Typický je pro toto období egocentrismus .
 Tento egocentrismus přibližuje pokus s panáčkem a horami…
 Dalším charakteristickým jevem je zaměřenost.
 Piagetovy experimenty týkající se centrace...
 Vnímání dětí předškolního věku je charakteristické neschopností systematické
aktivní explorace, tzn. systematického prohlížení jedné části po druhé.
 Dítě ještě neumí vnímat celek jako soubor detailů a nediferencuje příliš ani
základní vztahy mezi nimi.
PIAGET identifikoval tři stadia schopností klasifikovat:
1. stadium: 2,5 až 5 let - děti grupují položky podle tvaru nebo typu.
2. stadium: 5 až 7 až 8 let - děti jsou schopny třídit podle podobnosti a změnit
kritérium.
3. stadium: od 7 až 8 let výš - stadium konkrétních operací.
 Až po 6. roce nastává schopnost dobře rozlišovat písmena a koordinovat
pohyby očí - tyto schopnosti, stejně jako delší koncentrace pozornosti nebo
větší citová stabilita aj., jsou závislé na zrání CNS a mozkových hemisfér.
CHÁPÁNÍ PROSTORU A ČASU
 Stále převládá egocentrická (vlastní) představa (experimenty s lineární
perspektivou).
 Dítě zvládá dobře pojmy nahoře a dole.
 Teprve s nástupem do školy chápou pojmy vlevo a vpravo. Kolem šesti let by
měla být dokončena funkční dominance hemisfér.
 Dítě měří čas prostřednictvím opakujících se dějů, pokud jsou pro dítě
subjektivně významné.
VNÍMÁNÍ POČTU
V předškolním období začíná dítě chápat počet, jako jeden z možných
klasifikačních kritérií.
 Wynnová zjistila, že děti množství odhadují vizuálně. Vnímání počtu je
podmíněno jak rodinně, tak i kulturně.
 Piagetův pokus s mincemi ukazuje na to, že dítě dává přednost vizuálně
nápadnější, názorné vlastnosti.
 Předškolním dětem není zcela jasné, že nelze nějaké číslo vynechat.
Neuvědomují si často, že poslední číslo v řadě je zároveň počet všech
zahrnutých objektů.
PAMĚŤ
 Do roku 1960 bylo v této oblasti prováděno velice málo výzkumů.
 Od 1960 se výzkumy týkají především znovupoznání a znovuvybavování.
 U dětí předškolního věku je znovupoznání mnohem lepší než
znovuvybavování.
 Děti si často pamatují to, co na ně udělalo velký dojem.
VÝVOJ KRESBY
Vývoj kresby je v tomto období nejvýraznější. Proto jej popíšeme v tomto
období, ale zaměříme se ale na celý vývoj kresby.
Kresba se začíná vyvíjet v raně batolecím období:
1. stadium čmárání,
2. stadium tvarů.
1. STADIUM - ČMÁRÁNÍ (čárání): dítě zjišťuje,
že tužka zanechává stopy.
 čmáranice pro dítě nemají význam
 tento počátek kresby se datuje k jednomu a
půl až dvou let
 jedná se o funkční stadium
 dítě maluje celým tělem a postupně se pohyb
diferencuje
2. STADIUM TVARŮ, SYMBOLŮ: dítě kreslí první tvary
 Kelloggová určila šest základních tvarů - křížek, kolečko, čtvereček
trojúhelníček, "brambora" a "x".
 dítě si základní tvary osvojí a posléze je kombinuje
 dalším stádiem je již vlastní kresba "obsahových obrázků".
1. Období - okolo 2 let je obdobím tzv. "črtacích experimentů"
2. Období - okolo 3 let je obdobím, kdy kresba "něco" zaznamenává
3. Období - okolo 4 let je obdobím tzv. "lineárního náčrtku“
4. Období - 5-7 let je obdobím tzv. "realistické kresby„
5. Období - starší děti, pro které je typická tzv. "naturalistická kresba„
Kresba rozvíjí u dětí motorickou zručnost a v předškolní vývojové fázi prodělá
vývoj od jednoduché čmáranice ke složitějšímu výtvoru.
 dítě je schopno ve třech letech napodobit kresbu kruhu podle předlohy
 ve čtyřech letech napodobí kresbu křížku, postava obvykle bývá „hlavonožec“
 v pěti letech je dítě schopno obkreslit čtverec a kresba lidské postavy má již
více částí
 v šesti letech by kresba postavy měla být dobře pročleněná, dítě kreslí i jiné
běžné věci, píše některá tiskací písmena a číslice
VÝVOJ KRESBY ČLOVĚKA
První znázornění člověka v dětské kresbě se nazývá „hlavonožec“. Jednotlivé
části těla se pak objevují zhruba následovně:
 linka a třásňovité výběžky
 ovál, který vyjadřuje hlavu i trup zároveň
 postupně se odděluje trup od hlavy a přibývají další znaky
 trup časem získává i rozlišení pohlaví, oblečení
 figura se vztahuje k ploše a k jiné figuře
 naznačení pohybu
 pokusy o zachycení gesta
 profily - nejdříve u zvířat pak u lidí
 snaha zachytit duševní stav - zaměření na obličej
KRESBA DĚTÍ S VROZENÝMI VÝVOJOVÝMI VADAMI
 Sluchově postižené děti
 Zrakově postižené děti
 Mentálně retardované děti
 Epileptici
 Děti s ADHD
ZVLÁŠTNOSTI DĚTSKÉ KRESBY
Typické znaky, které se v kresbě projevují v průběhu jejího vývoje.
 "Moment animismu"
 "Moment antropomorfismu"
 "Princip průhlednosti (transparence)
 "Intelektuální realismus"
 "Grafoidismus"
 "Princip plošnosti"
 "Princip automatismu"
 "Zvětšování“
VIZUÁLNÍ REALISMUS
TRANSPARENTNOST
 Kresbou se zabýval Bühler, Goudenoughová, Hetnerová a řada dalších autorů.
 Kresba se stala důležitým diagnostickým nástrojem.
 Z ní totiž můžeme usuzovat na sociální vývoj, vývoj rozumových schopností,
senzomotoriky i na emoční stav dítěte.
OTÁZKY K NASTUDOVÁNÍ
 OBSAHOVÁ HODNOTA KRESBY
 VÝVOJ KRESBY LIDSKÉ POSTAVY
FYZICKÝ VÝVOJ
Ve srovnání s rychlými změnami během prvních dvou let dochází v tomto období
ke zpomalení.
HRUBÁ MOTORIKA
 Je zaměřena na koordinaci.
 Pro předškolní děti není problém jít rovně, vydrží jednu sekundu na jedné
noze, ve čtyřech letech jsou schopní skákat po jedné noze.
 V pěti letech se odrazí a skočí vpřed.
JEMNÁ MOTORIKA
 Děti už umějí vystříhávat obrázky, modelují, kreslí i štětcem, skládají puzzle.
 Vývoj motoriky souvisí s dozráváním CNS, ale také s praxí a procvičováním.
VERBÁLNÍ SCHOPNOSTI
Děti se učí nápodobou verbálního projevu dospělých.
V řeči se objevují agramatismy.
Typy řeči:
1. egocentrická
2. regulační
3. expresivní
 Předškolní dítě vnímá sdělenou informaci jako celek, neumí však rozlišovat
jednotlivé hlásky a slabiky, ze kterých je sdělení tvořeno.
 Než však dítě pochopí, jakým způsobem se slova a věty skládají, může mít
problémy vůbec některá složitější slova zopakovat.
 V pěti letech dokážou děti rozlišit pouze hlásky na začátku či na konci slova.
 Mezi šestým a sedmým rokem se děti naučí rozlišovat délku samohlásek.
 Děti v tomto období kladou typické otázky typu CO? KDO? PROČ? JAK? Znají
již názvy známých věcí, částí svého těla. Mnohem jasněji již děti vnímají
příkazy. Dokonce i příkaz, který sdružuje více úkolů.
 Děti se učí řeč prostřednictvím nápodoby svých rodičů, sourozenců,
vrstevníků. Nápodoba má selektivní charakter.
 Ve věku čtyř let jsou věty zhruba pětislovné. Ještě v předškolním roce je
možné tolerovat agramatismy - gramatická skladba by se měla dokončit do
čtyř až pěti let.
 Po sedmém roce jsou věty již delší a lépe strukturované. Sedmileté děti jsou
schopny přesného popisu skutečnosti. Jsou schopny abstrakce, používají
nadřazené pojmy.
 Rozlišujeme dvě oblasti řeči: Řeč sociální a řeč pro sebe.
ŘEČ SOCIÁLNÍ
 Podle Piageta jsou této řeči schopny děti až po pátém roce, protože do té doby jsou egocentrické. Nové
výzkumy ale ukazují, že již pětileté děti jsou schopny sociální komunikace.
 Ve dvou a půl letech dítě začíná konverzovat.
 Ve třech letech hledá způsoby, jak objasnit nedorozumění.
 Ve čtvrtém roce dítě poznává základy konverzace a v pátém roce již plně konverzuje a reaguje na
jednotlivé elementy během konverzace.
ŘEČ PRO SEBE
 Prvně dítě používá hlasitou řeč bez záměru s někým komunikovat.
 Nejdříve se vyvíjí u dětí nadaných, kolem čtyř let.
 Vrchol je kolem devíti let.
 Podle Vygotského je řeč pro sebe zvláštní forma komunikace, která slouží k regulaci chování.
ROZVOJ DĚTSKÉ IDENTITY
 Dítě se pozná v zrcadle.
 Sebehodnocení je závislé na názoru jiných osob.
 Názor na sebe sama přejímá dítě nekriticky.
 Součástí identity je osobní teritorium.
 V tomto období se projevuje identifikace s pohlavní rolí.
 Dítě se svoji pohlavní roli učí podmiňováním, nebo nápodobou - identifikací.
 Ve 4 letech dospějí k vědomí o neměnnosti svého pohlaví.
PŘEDPOKLADY K ROZVOJI IDENTITY
 Rozvoj identity je umožněn rozvojem poznávacích procesů. Dalším
předpokladem je schopnost vizualizace. Dalším předpokladem je
sebehodnocení, které je ale závislé na názorech jiných.
 Existuje řada teorií identity - např. Teorie sociálního učení s jejím
představitelem Bandurou, kognitivně - vývojová teorie a teorie pohlavních
schémat…
SOCIALIZACE A VÝVOJ MORÁLKY
Erikson označuje toto období „iniciativa versus pocit viny“.
Na významu nabývá aktivita, která vede k nějakému cíli - pocit úspěchu
podporuje sebeúctu.
Morálka dítěte je heteronomní (Piaget) - dítě považuje jako závazné to, co mu
řeknou dospělí. Dle Kohlberga jde o fázi premorální.
Těžiště rozvoje sociálních dovedností se přenáší z rodiny na vrstevníky. Začíná se
projevovat altruistické chování a empatie.
Ve spojení se zkoumáním agresivního chování je třeba zohlednit:
1. motivaci k jednání
2. schopnost dítěte pochopit negativní důsledky
3. schopnost dítěte ovládat své chování.
RODIČE představují emocionálně významnou autoritu – ideál (vázanost na
rodinu se postupně uvolňuje - nastupuje vztah symetrický a obsahující méně
jistoty - vztah s vrstevníkem).
V dětské skupině se rozvíjí schopnost soutěžit i spolupracovat.
Cca od 4 let dokáží děti diferencovat způsob komunikace s dospělými, vrstevníky
a mladšími dětmi.
RODINA hraje v procesu socializace nejdůležitější roli. Socializační proces
zahrnuje tři vývojové aspekty:
 vývoj sociální reaktivity
 vývoj sociálních kontrol
 osvojování si sociálních rolí.
PROSOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ
 je závislé na kognitivním vývoji
 skutečné prosociální chování se vyvíjí až kolem čtvrtého roku, kdy se vyvíjí
altruismus.
AGRESIVITA
 Kolem dvou a půl až tří let zhruba do pěti dochází k agresivním projevům dětí jako
je bouchání, kopání, štípání, kousání - v podstatě jde o ochranu hraček a teritoria.
 Kolem tří let se agresivita přesouvá i na řeč.
 V šesti až sedmi letech jsou děti mnohem více empatičtější, agresivita ustupuje.
 Agrese se rozvíjí na základě imitace (+ významné dispoziční vlivy).
 Pro tento věk je typická velmi živá představivost
 V posuzování dobrého/špatného chování je pro dítě kritériem, zda následuje
odměna nebo trest. Postupně si osvojuje a chápe další normy chování, které
přebírá od blízkých osob. Začíná se rozvíjet svědomí, jehož existence se
navenek projevuje jako pocity viny dítěte při porušení nějaké - již přijaté -
normy.
 Identita dítěte je tvořena tím, jak je hodnoceno ostatními, pro něj
významnými, lidmi.
 Do této vývojové etapy spadá i vytvoření pohlavní identity, tj. uvědomění si,
že to které pohlaví je trvalým, neměnným znakem.
HRA A JEJÍ VÝVOJ
Hlavní přístupy ke studiu her jsou ohodnocení sociální aktivity dětí, ohodnocení
úrovně kognitivního vývoje, typy her
TEORIE HER
• H. Spencer - hra je přebytkem energie
• Hall - rekapitulační teorie
• K. Grosss - dílo" Hra lidí" a " Hra zvířat"
• N. Leonťjev - porovnává hru některých živočichů a dětí
• K. Lorenz - hra je apetence po neznámém, vychází z pátracího reflexu
• Heckhausen vytvořil analýzu teorií - multikondicionální přístup:
O hra není vázána účelem
O hra je ve funkci aktivačního okruhu
O ve hře dochází k vyrovnání se s částí reálného světa, jednáním.
O má charakter kvazi-reality - tvoří se něco " jako"
O uplatňuje se zde diferencovaná cílová skupina
TYPY HER
SOCIÁLNÍ TYPY HER
KOGNITIVNÍ TYPY HER
Kognitivní typy her interpretoval Piaget:
• hra senzomotorická
• hra konstruktivní
• imitační hra
• hra s pravidly
ČEHO SE DĚTI BOJÍ
 0 až 12. měsíc - hlasité zvuky a neznámé předměty
 V jednom roce separační úzkost
 Ve dvou letech nejrůznější podněty jako hlasité zvuky - vysavač, siréna,
bouřka, ale také zvířata, tmavá místnost a stále ještě separace
 V průběhu třetího až pátého roku se bojí děti masek, tmy, zvířat, separace od
rodičů
 V šesti letech se bojí nadpřirozených jevů, bouřky, blesků, bojí se jít spát a být
sami