Obsah obrázku zbraň, pramen, slzný plyn, střela Popis byl vytvořen automaticky Prosociální chování Ruka, který se dostane na slunce Co to je? Skutky a činy vykonané ve prospěch druhých bez zřejmého vlastního prospěchu a někdy i s určitou mírou rizika a sebeobětování Mnoho autorů předpokládá, že altruismus je chování přinášející odměnu, a to především ve smyslu uspokojení, dobrého pocitu z vykonaného skutku Proč pomáháme? Teorie sociální výměny Teorie sociálních norem Teorie empatie Otázky Teorie sociální výměny Lidé si vyměňují informace, služby, sympatie, ale také pomoc na základě zvážení vynaloženého úsilí a předpokládaného zisku (odměny) 1. Náklady spojené s pomocí - energie, překážky, čas, znalosti, potenciální poškození organismu 2. Náklady při neposkytnutí pomoci – sebeobviňování, kritika od jiných lidí 3. Odměna spojená s pomocí – sebeocenění, ocenění od jiných lidí 4. Odměna při neposkytnutí pomoci – prospěch z právě vykonávané činnosti Jestliže se náklady jeví vyšší než prospěch (odměna), pak je taková situace považována za nevýhodnou a zůstane bez odpovědi (Kerber, 1984) Teorie sociálních norem Hnací silou prosociálního chování je naplnění sociálních norem: Ø Reciprocita – „máme pomoci těm, kteří pomohli nám“ - jedinec pomáhá s cílem, že jeho pomoc bude opětována (lidé splatí dobro dobrem a nepomohou těm, kteří je nějakým způsobem poškodili) • Ø Sociální odpovědnost – předepisuje, že by lidé měli pomoci člověku, který jejich pomoc potřebuje (bez očekávání opětování pomoci) Teorie empatie Lidé s vysokou schopností empatie jsou altruističtější (Fultz, 1986) Empatický jedinec: § snáze rozpozná situaci vyžadující pomoc § prožívá velmi podobné emocionální stavy (včetně fyziologické aktivace) jako pozorovaná osoba § svou pomocí druhé osobě redukuje vlastní emocionální napětí Teorie empatie Prožívání tíživé situace někoho jiného vyvolává dvojí reakci: Ø egoistickou - zaměřenou na odstranění především vlastního nepříjemného stavu è pokud je to možné - únik ze situace è nemožnost úniku – poskytnutí pomoci Ø altruistickou – zaměřenou především na pomoc druhému è pomoc poskytnuta i v situaci, kdy je možný únik Batson (1991,1995,1998) Jaké faktory ovlivňují prosociální chování? 1. Situační faktory Počet přítomných osob •ochota pomoci v naléhavé situaci je vyšší, je-li jedinec na místě sám, než jsou-li přítomni další lidé (Latané a Nida, 1981) § Efekt přihlížejících - se vzrůstajícím počtem přítomných se snižuje pravděpodobnost poskytnutí pomoci jedincem § Rozložení odpovědnosti – přítomnost dalších osob rozptýlí odpovědnost na celou skupinu a snižuje tak osobní odpovědnost každého přítomného 1. Situační faktory Nejednoznačnost situace – nejsme-li schopni situaci posoudit, nereagujeme na ni § Pluralistická ignorance – v případě přítomnosti více jedinců v naléhavých situacích každý mylně předpokládá, že si druzí situaci vysvětlují jako méně závažnou § Kompetence zasahujícího – schopnost poskytnout adekvátní pomoc Obavy ze selhání – úzkost působí jako inhibitor Nebezpečnost situace 2. Vliv osobnostních proměnných Vlastnosti osobnosti Emocionální stavy Ø Dobrá nálada – tendenci chovat se prosociálně mají dobře naladění a šťastní lidé (Salovey, Mayer, Rosenhan, 1991) è příjemné zážitky navozují generalizovanou náladu laskavosti, shovívavosti, velkorysosti Ø Ø Pocity viny – lidé konají dobré skutky, aby odčinili svou vinu a obnovili obraz sebe samých Člověk se dvěma dospělými a dítě navrchu Komu pomáháme? Komu pomáháme? Posouzení příčiny nesnází – jestliže je příčina spatřována ve vlastní nezodpovědnosti (opilost), je ochota pomoci menší, než když se příčina nachází mimo kontrolu a řízení vlastního jednání (živelné pohromy) Předchozí závazek Vztah známosti – ochotněji pomáháme přátelům Snaha zachovat se prosociálně bude vyšší vůči tomu, na jehož mínění nám záleží (Kraut) nebo vůči tomu, komu jsme se provinili (Weiner) Barevné carvedé obrázky lidí Jaké jsou charakteristiky prosociální osobnosti? Prosociální osobnost Sociální odpovědnost Vnitřní místo kontroly Empatie Představa spravedlivého světa (Lerner, 1980) zobecněné očekávání, že člověk má, co si zaslouží. Nezasloužené utrpení druhých tento předpoklad ohrožuje a aktivuje snahy o nápravu