Založení továrny
Šatovská továrna na keramiku byla založena roku 1873 stavebním podnikatelem
Wolfgangem Jochemem, který se podílel na stavbě železniční
tratě ze Šatova do Znojma. Wolfgang Jochem tehdy našel u cihelny
v Šatově žárem slité cihly. Dal proto chemicky a pyrometricky prozkoumat
zdejší hlínu a po obdržení příznivých posudků zde založil továrnu.
Roku 1874 byla továrna dostavěna a tím se spustil i její provoz. Zpočátku
se továrna zabývala pouze výrobou jednoduchých silničních a chodníkových
dlaždic.
Továrna v rukou dvou významných architektů
Zmíněný zakladatel továrny Wolfgang Jochem nezůstal ve vedení továrny
příliš dlouho. Rokem 1877 odprodal továrnu architektům Carlu
Schlimpovi a Konrádu W. Hellwagovi, kteří ji dále společně vedli až
do roku 1880. Později od roku 1880 zůstal ve vedení továrny pouze
Carl Schlimp a postupným rozšiřováním výroby dovedl továrnu k velké
prosperitě. Areál továrny se pod jeho vedením rozšířil o budovu kameninové
dílny. Od roku 1881 tak začaly vznikat i glazované výrobky
z odlévané kameniny, mezi které patřily velké zahradní vázy, nádoby
na potraviny, hospodářská koryta, ale i komínové vložky, kameninové
potrubí a další typově podobné výrobky. Rokem 1891 přibylo do areálu
továrny další výrobní oddělení, které zajišťovalo produkci mozaikové
interiérové dlažby. Tato dlažba se stala velice oblíbená při dláždění
chodeb, kuchyní a koupelen rodinných i bytových domů. K vidění je ale
i v mnoha administrativních budovách a sakrálních stavbách. Továrna
tuto dlažbu prováděla v nejrůznějších vzorech a barevných provedení.
V několika případech lze v ornamentice vnímat i značný vliv secese.
Období největšího rozkvětu
V období let 1898–1914 probíhalo v továrně období největšího rozkvětu.
Výroba se stále navyšovala a rozšiřovala se i nabídka produkovaného
sortimentu. V reakci na navyšování výroby přibývaly i počty zaměstnanců.
V této době měla továrna 600–700 zaměstnanců a ročně vyvezla až
2000 vagónů zboží. Pokračující prosperitě napomohla i přeměna podniku
na akciovou společnost. Tou se továrna stala rokem 1898. Carl
Schlimp při této příležitosti převedl podnik do rukou svého syna Carla
Schlimpa mladšího. Nejen po ekonomické stránce továrna vzkvétala,
rozvoj v této době zažívala i péče o zaměstnance. Vedení továrny ve
prospěch zaměstnanců zahájilo v roce 1898 výstavbu dvoupodlažní továrenské
restaurace. Rokem 1898 začala továrna ve větším měřítku
produkovat nový druh sortimentu, obkladovou dlažbu. Zajímavostí je, že
tato dlažba nepocházela z lokální suroviny, tedy z jílu, nýbrž z čištěného
bílého kaolínu, který pocházel z nedalekého Únanova. Velmi významnou
událostí z tohoto období se stala účast továrny na Světové výstavě
v Paříži roku 1900. K této příležitosti byla v továrně vytvořena velká
zahradní váza zdobená v secesním stylu. Její kopie dlouhá léta stávala
v továrenské zahradě.
První světová válka a její vliv na činnost továrny
První světová válka, probíhající v letech 1914–1918, měla na chod továrny
velmi negativní dopady. Továrna se dostávala do úpadku nejen
z důvodu nízké poptávky, ale také z důvodu výrazného úbytku zaměstnanců.
I navzdory nepříznivým podmínkám zůstala šatovská továrna
v nepřetržitém, leč omezeném provozu.
Období první republiky a velké hospodářské krize
V  následujících letech se továrně nedařilo o moc lépe. Období první
republiky a velké hospodářské krize se v továrně vyznačovalo proměnlivým
ekonomickým růstem a úpadkem. V důsledku velké hospodářské
krize bylo propuštěno 400 zaměstnanců. Od roku 1933 však začala továrna
opět prosperovat, a to tak že si mohla v roce 1935 opět dovolit
zaměstnat tolik dělníků, aby dosáhla opět normálního stavu, tedy 300
dělníků.
Továrna v rukou říšského Němce
S blížící se druhou světovou válkou se však prosperita továrny začala
opět zhoršovat. Továrna se ocitla v oblasti Sudet a musela čelit někdy až
nesplnitelným požadavkům ze strany nacistického režimu. To postupem
času vedlo k neudržitelnosti provozu a k nucenému odprodeji továrny
Hansi Heinrichu Rauovi. Průmyslník Hans Heinrich Rau byl říšský Němec
a zároveň člen nacistické strany. Šatovskou továrnu na keramiku
vlastnil až do osvobození Československa v roce 1945. Okamžikem,
kdy byla továrna převedena do majetku Hanse Heinricha Raua, začíná
budova i zařízení továrny chátrat. Hans Heinrich Rau totiž na pozemcích
a v budovách továrny zřídil hospodářství a zelinářství. A následně
v objektu zaměstnával na nucených pracích maďarské Židy a Poláky.
Poválečné obnovení provozu
Po druhé světové válce bylo několik let nejisté, kdo zchátralou továrnu
dále povede. Nepřipadalo v úvahu, aby zůstala v držení Hanse Heinricha
Raua. Výsledně byl tedy podnik znárodněn a v letech 1949–1958
byl přiřazen pod správu Moravských keramických závodů se sídlem
v Rájci nad Svitavou. Válka zanechala v továrně nedozírné škody, které
bylo třeba napravit. Není tedy divu, že ihned po válce nebylo možné
opětovně spustit provoz, ten byl zahájen až v roce 1949. Spuštěna však
byla pouze výroba nejžádanějších chodníkových či průmyslových dlaždic.
Chodníková dlažba se po válce opět těšila velké poptávce a byla vyvážena
i daleko za hranice. O dlažbu mělo zájem například Švýcarsko,
Island, Německo i bývalé státy SSSR.
Zařazení pod Poštorenské keramické závody
Od roku 1958 do roku 1993 továrna spadala pod Poštorenské keramické
závody. Rokem 1973 se podařilo dokončit několik let plánovanou rekonstrukci
továrny. I nová továrna měla za úkol výrobu tradiční šatovské
chodníkové dlažby. Jedinou obměnou v produkci byla příležitostná výroba
obkladových pásek a drobných keramických předmětů, které sloužily
jako upomínková dekorace.
Nevydařená privatizace a zánik provozu
Po pádu komunistického režimu v Československu byl keramický podnik
v  Šatově postupně zprivatizován. Roku 1993 došlo k privatizaci
Poštorenských keramických závodů, který byl od roku 1990 veden jako
státní podnik. S tímto krokem došlo přirozeně i k privatizaci šatovské
továrny na keramiku, která byla v roce 1994 odkoupena a převedena
na společnost s ručením omezeným. Výroba v továrně pokračovala do
roku 1998. Následně se stal její provoz neudržitelným a byl v důsledku
nevydařené privatizace ukončen.
150 let
šatovské továrny
na keramiku
(1873–2023)
EVROPSKÁ UNIE
pkf-02-261
expozice / die belichtung
14.7.2022 - uNTERETZBACH
30.7.2022 - rETZ
Pozvánka_skládačka.indd 1 4.7.2022 21:22:44
Po stopách šatovské továrny na keramiku
Turistický poznávací okruh skrz obce Šatov a Hnanice.
Vydejte se po stopách, které zanechala továrna v Šatově a v jeho okolí. Okruh si můžete užít pěšky, na kole i v běhu. Celková délka okruhu je asi 8 km. Při cestě vás čeká podívaná na dosud zapomenuté poklady Šatova. Nabízí se
pohled na překrásnou mozaikovou dlažbu v kostele sv. Martina, továrenskou vilu a tři bytové domy, které byly postaveny pro zaměstnance továrny. Narazíte také na všechny dochované objekty továrny včetně administrativní budovy
v industriálním stylu. Mimo Šatov pak stojí za návštěvu i kostel sv. Wolfganga v Hnanicích, v jehož prostranství lze najít nezvyklou dvanáctidílnou dlažbu taktéž ze šatovské továrny. Všechny památky lze zhlédnout z povzdálí a není
třeba vstupovat na pozemky mimo značenou trasu. Ve vybraných časech je možné navštívit i interiér sakrálních staveb, který jistě stojí za podívanou. Tak neváhejte a vydejte se po stopách šatovské továrny na keramiku, pod nohama
vám při tom nezřídka zazní chodníková a silniční dlažba vyrobená z kdysi proslulé šatovské zvonivky.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
111213
14
15
16
17
18
Kostel sv. Wolfganga
v Hnanicích. V okolí kostela
se nachází načervenalé
dvanáctidílné dlaždice
z šatovské továrny. Uvnitř
kostela lze zhlédnout
zbytky dříve položené
mozaikové dlažby.
I na šatovském hřbitově
zanechala továrna své stopy.
Kromě typické chodníkové
dlažby se zde jako obroubení
starých hrobů nachází
glazované keramické
obrubníky tmavě hnědé barvy.
Kostel sv. Martina a jeho přilehlá
kaple nabízí pohled na několik druhů
mozaikové dlažby. Prostranství
okolo kostela je vydlážděno různými
typy chodníkové dlažby taktéž
z místní továrny.
Šatovský obecní úřad a kulturní
dům - orientační bod.
Dva bytové domy ve svahu u hlavní silnice.
Oba byly postaveny pro nově příchozí
zaměstnance továrny okolo roku 1898.
Níže položený dům je mladší než dům
položený výše.
Dochovaná kameninová zahradní váza. Díky nadčasovému
vzhledu dodnes slouží původnímu účelu. Její výrobu lze
odhadovat okolo roku 1900 a jejím autorem by měl být
zaměstnanec kameninové dílny Mulač.
Bytové domy postavené pro pracovníky
továrny v roce 1973.
Továrenská vilka, která do poloviny 20. století
sloužila jako zázemí pro ředitele továrny a jeho
rodinu.
Továrenské bytové a rodinné domy,
které sloužily pro ubytování
zaměstnanců. K bytovým domům
přiléhají i rozlehlé hospodářské
budovy, které zdobí keramická
plastika koňské hlavy, dříve označující stáje.
Bohatě zdobená kameninová váza
v secesním stylu. Byla vytvořena v roce
1900 k příležitosti Světové výstavy v Paříži.
Dříve stávala v bývalé rohové továrenské
zahradě. Dnes se zde váza již nachází.
Ze zahrady zmizela po roce 1992.
Dodnes
odkryté
těžební
ložisko
továrny
Administrativní budova továrny v původním
industriálním stylu. Postavena roku 1876.
Uvnitř budovy se nachází dláždění ze vzorků
mozaikové dlažby. Před budovou si lze
všimnout taktéž dláždění ze vzorků dlažby,
která byla nazývána, jako jemná dlažba.
Kdysi moderní výrobní
monoblok, který v roce
1973 nahradil původní
výrobní haly v industriálním
stylu.
Staniční budova
- orientační bod.
Zajímavostí je, že
při stavbě železnice
v těchto místech byla
objevena šatovská
keramická hlína.
Naproti staniční
budově se nachází
budova dřívější
továrenské restaurace
(později jídelny).
Objekt býval nazýván také jako kantýna. Byl navržen v roce
1898 a realizován o rok později. Přechodně budova sloužila i
jako vojenské zázemí. Fasáda budovy již není původní.
Části rozlehlých polí v okolí továrny
byly kdysi odkryty jako těžební ložiska
jílu. Odtěžená vrstva byla vždy zakryta
ornou půdou, aby na polích mohla dále
probíhat zemědělská činnost. Oblast
Šatova je i přes dřívější těžbu stále
bohatá na keramické jíly.
Areál vojenského opevnění orientační
bod.
15
3
1 2
4
5
6
7 8
9
101112
13 14
16 17 18
ŠATOV
HNANICE
Pozvánka_skládačka.indd 2 4.7.2022 21:22:45