Jak číst v odborném textu Odborný text - celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie, pojmové syntaktické konstrukce, citace použitých zdrojů u Odborná práce představuje ve své "špičkové" podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. specialisty, experta v daném oboru. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Snaží se vědění v oboru posunout dál. Nemusí se jednat o nové objevy, ale o hledání souvislostí. u Vědecká práce má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních, společenských a jiných jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový systém a teorie svého oboru Učebnice - logické řazení informací - text k zapamatování zvýrazněn - „návod k použití“ - didaktické cíle - přehlednost a systematičnost - názornost, vysvětlování Studie/odborné, vědecké texty - Konkrétní tématika - prostředník komunikace mezi odborníky - předpokládají poučeného čtenáře - zprávy o výzkumech a jejich výsledcích - čtivost se odvíjí od stylu autora - autor může vycházet z různých koncepcí, ale nevykládá je Výběr zdroje – jak na to * kde začít při hledání kvalitních odborných informačních zdrojů - kvalitní databáze odborných článků a dalších typů dokumentů – WoS, SCOPUS - dopuručená literatura od vedoucí práce /školitele - citovaná literatura v zdrojích získaných cestou zmíněnou výše - odborné recenze vámi vybraných děl v kvalitních odborných časopisech · jak hodnotit informace Nejjednodušší způsob je položit si základní hodnotící otázky: - Kdo je autor textu - Jaký je název textu - Kdo je vydavatelem - Kdy dílo vyšlo – jeho aktuálnost Odpovědět si na dotaz: Souvisí získané informace s mým odborným/vědeckým záměrem? Metody: C.R.A.P. Test vhodný pro použití předcházejících otázek - dokument hodnotíme podle kritérií - přidělujeme 0,1,3 nebo 5 bodů (čím více, tím lépe) - Currency (aktuálnost) - Reliability (spolehlivost) - Authority (autorství) - Purpose (zaměření, účel) - volitelně se nabízejí ještě více subjektivní kategorie - Relevancy (relevantnost) Appropriate (vhodnost) Pokud jste si již studijní literaturu vybrali, pak lze začít číst…. ̶ Jak na to? ̶ K četbě přistupujeme aktivně nebo pasivně ̶ Pasivně: v případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví ̶ Aktivně: naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme textu a problému porozumět a zároveň musíme číst efektivně (účinně). Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky: u Jakým problémem se autor zabývá u K jakým závěrům dospěl u O co své závěry opírá S rozvojem komunikačních technologií dochází ke zrychlení přenosu poznání, což má za následek rostoucí produkci textů určených pro komunikaci výsledků bádání, tj. odborných textů Právě proto je důležité přistupovat k textům efektivně a aktivně, umět si vybírat, co je nutné důkladně pročíst – nemusí to vždy být celá kniha, někdy postačí i kapitoly Dovednosti spojené s efektivním čtením • schopnost vyhledat relevantní zdroje • kritické posouzení vyhledaných zdrojů • výběr vhodných textů • určení relevantních částí a kapitol vzhledem k účelu četby/řešenému úkolu • vyhodnocení a implementace přečteného • nové otázky, rešerše Při čtení textu je důležité si uvědomit: • co už vím • proč čtu právě tento zdroj – to si mohu ověřit např. pomocí metody volného psaní; vytvořením myšlenkové mapy; správným ptaním/kladením otázek Až si odpovím, proč právě tento zdroj – pak je nutné si nastavit správné cíle K tomu pomáhá několik metod Existují různé techniky pro zefektivnění čtení a na pomoc vstřebávání psaných informací. Jednou z nich je metoda SQ3R, která pro potřeby efektivního osvojení čtených informací rozděluje tento proces do pěti fází. Názvy těchto fází utváří zkratku SQ3R Metodu představil americký filozof a didaktik Francis P. Robinson již v roce 1946 ve své knize: Effective Study S urvey → udělej si přehled, identifikace vhodných částí Question → ptej se, jaké jsou cíle, potřeby R ead → čti, nadefinované ? nás vedou, piš si poznámky R ecite → rekapituluj, mám své odpovědi? R eview → zpětně kontroluj, náhled do textu – znovu a bez poznámkování, shrnutí poznatků, nové věci Survey – udělej si přehled: V této fázi jde o získání celkového přehledu o dokumentu, jeho obsahové náplni a o poznatcích, které přináší. Cílem je udělat si názor na účel textu a zda je adekvátní pro splnění vašeho záměru. Současně naleznete části vhodné k prostudování - Titul: vymezuje téma dokumentu několika málo slovy - Záložka na obálce, zadní strana obálky: naleznete zde velmi často údaje o knize od nakladatelství. Můžete se dozvědět o záměru a obsahu knihy - Obsah: z názvů kapitol a podkapitol získáte přehled o členění látky a heslovitě se dozvíte, o čem dokument pojednává - Úvod: měl by dát odpovědi na následující otázky: jaký problém autor řeší, jak ho pojímá, jak jde do hloubky, jaké používá metody a k jakým závěrům směřuje. Jde o první organickou část díla - Závěr: většinou se dozvíte nejen o zjištěních, ke kterým autor dospěl, ale také o úskalích, kterým se vyhnul. Dále závěr poukazuje na otázky, které zůstaly otevřeny a proč. - Věcné a jmenné rejstříky: seznam důležitých termínů vztahujících se k tématu práce, pomocí kterého rychle zjistíte, o čem dokument pojednává - Seznam použitých zdrojů/Soupis bibliografických citací: seznam zdrojů, z nichž autor čerpal. Získáte informace týkající se širšího kontextu pojednávaného tématu. Můžete dokonce objevit vhodnější dokument o studovaném tématu - Předmluva: informuje o základním přístupu autora k tématice a o cílech, které si autor vymezil splnit - Úvody kapitol: přehled problematiky řešené v dané kapitole. Zejména u publikací učebnicového a přehledového charakteru - Závěry kapitol: shrnují podstatu obsahu a stručně informují, co byste si měli z předchozího textu odnést. Zejména u publikací učebnicového a přehledového charakteru - Poznámky pod čarou/Poznámkový aparát: obsahují odkazy na citované a použité zdroje. Mnohdy obsahují důležité vysvětlivky a doplňkové informace Čeho si ještě můžete všímat? Například nějakým způsobem zvýrazněné části textu. Takový text může být psaný tučně, kurzívou, podtržený, v jiném typu písma než běžný text apod. Question – ptej se Pokud zjistíte, že dokument vyhovuje vašemu záměru, přikročíte k následující fázi. Jde v ní o utřídění myšlenek o pojednávaných tématech v dokumentu. Dosáhnete toho pomocí otázek, které formulujete ve vztahu k obsahu dokumentu. Nezapomeňte si poznamenat každou otázku, která vás napadne již při listování knihou. u Při tvorbě otázek přemýšlejte o souvisejících problémech, na které jste již narazili. u Pokuste se témata spojit s látkou probíranou na přednáškách a s tím, co již znáte. u Ptejte se sami sebe na to, co už o daném tématu víte u Pro začátek si můžete vypomoci přeformulováním titulu knihy nebo názvů kapitol do otázek. u Využijte a inspirujte se otázkami, které naleznete v knize Bývají na záložce, zadní straně přebalu knihy, v úvodu si je klade autor. Read – čti u Naformulované a poznamenané otázky nikam nevyhazujte, jejich účel oceníte při důkladném čtení jednotlivých kapitol u Právě otázky vás nasměrují na úseky v dokumentu, kterým máte věnovat pozornost Recite – rekapituluj u Opět využijete otázky z druhé fáze. Utřiďte si na ně odpovědi a zpaměti odpovězte. Zjistíte, nakolik jste si informace z textu osvojili u Je vhodné, zejména u náročnějších textů, poznamenat k jednotlivým otázkám odpovědi formou klíčových slov, tj. slov vyjadřujících podstatu obsahu odpovědi. u Nespoléhejte se pouze na odpovědi. Je vhodné zaznamenat (na papír či myšlenkově) stěžejní fakta a konfrontovat je s doplňujícími informacemi. u Pomůže vám vyjádření důležitých myšlenek nahlas Review – zpětne kontroluj u V poslední fázi se zaměřte na celý text a pospojujete si jednotlivé získané poznatky v textu do jednolitého celku u Snažte se knihu, článek apod. zopakovat uceleným, shrnujícím způsobem u Využijte vašeho poznámkového aparátu z předchozích fází (otázky, klíčová slova, podtržená slova, poznámky v textu či na papíře) u Pracovní osnova K tomu, abyste se dokázali rychle orientovat ve výsledcích jednotlivých fází SQ3R a současně si při práci s textem uvědomili, co je výsledkem dané fáze, vám může pomoci pracovní osnova Metoda dvojitého deníku • komentovat text • spojit text s vlastními myšlenkami • porozumět textu do hloubky MYŠLENKA KOMENTÁŘ /můj/ • proč jste vybrali tuto myšlenku • jaké otázky vyvolala • ... Myšlenkové mapy u Myšlenková mapa (někdy také mentální mapa) je grafické uspořádání klíčových slov, doplněné obrázky vyznačující vzájemné vztahy a souvislosti. Může být využívána například k učení, plánování nebo řešení problémů. u S vynálezem myšlenkových map přišel v 60. letech 20. století Tony Buzan. Od té doby jsou svými zastánci prezentovány jako „nejlepší pomůcka pro přemýšlení“. Myšlenkové mapy jsou graficky zpracovanou napodobeninou procesů probíhajících v mozku a jsou navrženy tak, aby mozek využíval maximum svých schopností. Opírají se o fakt, že lidský mozek myslí multilaterálně, nikoli lineárně. Myšlenková mapa podporuje všechny funkce mozku, ať už hovoříme o paměti, kreativitě, učení či obecném přemýšlení Princip tvorby myšlenkových map: Do středu mapy zakreslíme klíčový objekt, jedná se o centrum naší pozornosti – jádro myšlenkové mapy, téma, nad kterým se chceme zamyslet nebo ho řešit. První myšlenku, která nás napadne, zaznamenáme nad pravý horní okraj jádra a tuto myšlenku rozvíjíme a heslovitě zaznamenáváme v daném ramenu, až do vyčerpání této myšlenky, přičemž jednotlivá hesla propojíme linkou. Další myšlenku zaznamenáme opět u jádra, pod první již vyjádřenou myšlenku. Začínáme hlavními tématy, jež s hlavním objektem přímo souvisí, a z nich pokračujeme dále vzdálenějšími motivy. Větve mají svá klíčová slova, popřípadě ilustrace. Jednotlivé klíčové pojmy jsou asociačními podněty, které by nám měly umožnit vybavit si celkovou informaci. V koncepci myšlenkových map je jasně patrná metoda řetězení. Zdroj: Černý, M. – Chytková, D. 2014: Myšlenkové mapy pro studenty: učte se efektivně a nastartujte svou kariéru. Brno. BizBooks. ISBN 978-80-265-0267-8. http://www.havrlikova.cz/myslenkove-mapy/ Metoda INSERT/I.N.S.E.R.T. – významové značky Nike fajfka Označení informací v textu, které znáte, nejsou pro vás nové. - Označení informací, které jsou v rozporu s tím, co víte nebo co jste slyšeli/rozpor uvnitř textu. + Označení části textu s novou informací, která je zároveň důvěryhodná. ? Informace, které nerozumíte, která vás mate nebo byste se chtěli dozvědět více. Zdroje: Černý, M. – Chytková, D. 2014: Myšlenkové mapy pro studenty: učte se efektivně a nastartujte svou kariéru. Brno. https://kisk.phil.muni.cz/kreativita/temata/efektivni-a-kriticke-cteni/pomale-cteni https://knihovna.lf2.cuni.cz/vzdelavani/akademicke-dovednosti/efektivni-uceni https://docplayer.cz/33822082-Jak-efektivne-cist-odborne-texty-a-spravne-psat-vysokoskolske-pisemne -prace-1-cast-jak-efektivne-cist-odborne-texty.html http://www.havrlikova.cz/myslenkove-mapy/ Prezentace v rámci školení ÚK FF MU od autorky: Mgr. Tereza Schwarzová Matýsová