Ritter, Dene, Voss[ŠK1] O čem je dílo Ritter, Dene, Voss? O problémech v rodinném kruhu, nefunkčnosti komunikace a vzájemnému neporozumění? O filozofii nebo snad o konkrétním filozofovi? O psychických nemocí? [ŠK2] A to celé s notnou dávkou humoru. [ŠK3] Brockett [ŠK4] Thomase Bernharda popisuje[ŠK5] jako literáta komentujícího lidské chování skrze satiru, [INS: spočívající v ... :INS] mechaničnost jednání, klišé, ironii a parodii. Jeho forma psaní vedla často k protestům[ŠK6] proti Bernhardovým hrám. Často také zobrazuje téma bezmocnosti lidského snažení. (Brockett 2008, s. 846) Bezmocnost můžeme nalézt v jednání Deneho[ŠK7] , nejstarší sestry, která s láskou opečovává Vosse, psychicky nemocného bratra Ludwiga. Ten její péčí opovrhuje, přesto že [INS: ona :INS] pro něj obětuje téměř vše, Voss má stejně rad[DEL: ši :DEL] [INS: ěji :INS] Ritter[DEL: a :DEL] (nejmladší sestr[DEL: a :DEL] [INS: u :INS] ), která se o něj zdánlivě nejeví takový zájem. Ritter … a když ti diktuje pohrdá tebou ale ty to stejně ráda přeťukáváš Ritter … Precizní stroj jak tě označuje tím jsi už dvacet let[ŠK8] (Bernhard, 1998, s. 26 a 29) Název, ať se na první pohled může zdát metaforický[ŠK9] , obsahuje příjmení herců ztvárňující hlavní postavy při premiérovém uvedení v roce 1986. Thomas Bernhard napsal hercům postavy přímo „na tělo“. (Jungmannová, 1996, s. 14) Díky tomu celé dílo působí jako scénář a ztrácí možnost dalších interpretací.[ŠK10] Další informace, která nám pomáhá nahlédnout do zákulisí vzniku díla, je autorova inspirace v[INS: díle :INS] [DEL: e :DEL] filozof[DEL: ovi :DEL] [INS: a :INS] Ludwig[INS: a :INS] [DEL: u :DEL] Wittgenstein[DEL: ovi :DEL] [INS: a :INS] [INS: ... :INS] a jeho synovci Paulovi. Ludwig Wittgenstein byl rakouský filozof, který se zabýval využitím jazyka, zejména za jakých podmínek může být jazyk logicky dokonalý. V díle Tractatus logico-philosophicus tvrdí, že jazyk a svět sdílí stejnou strukturu, věty můžou být pravdivé pouze tehdy, pokud jim odpovídá skutečnost. (Hadot, 1970, s.42–43)[ŠK11] Drama [DEL: mě velmi zaujalo :DEL] [ŠK12] po grafické a stylistické stránce. Text je prostý interpunkčních znamének, díky tomu mohou mít některé věty více významů. Dene Teď nebo nikdy myslela jsem si Teď souhlasil (Bernhard, 1998, s. 14) [DEL: Zaměřím se na poslední větu, p :DEL] [INS: P :INS] okud bychom[INS: v poslední větě :INS] přidali interpunkci, věta nabývá dalšího významu. „Teď, souhlasil.“ značí odpověď nějaké osoby, ať už Vosse, o kterém postavy diskutují, nebo hlas v hlavě jedné ze sester. Pokud by věta zůstala nepozměněná, „teď“ vystupuje jako personifikovaná osoba. [ŠK13] Začátek věty je uvozen velkým písmenem, ale její konec si musíme domyslet. To v následném divadelním provedení nechává prostor pro další interpretace. Autor také hojně využíval elipsy, nejčastěji v podobě výpustek sloves. Ritter … Ani Vánoce společně s námi náš zapřisáhlý odpůrce svátků zpívá o Štědrém večeru ve Steinhofu ve sboru (Bernhard, 1998, s. 27) Podobně mě překvapilo [ŠK14] použití polopřímé řeči, která se v textu nejednou objevovala. Dene Takzvanou kapitolu o dualismu přepsala dnes v noci nespala jenom přemýšlela jak ho dostanu domů… (Bernhard, 1998, s. 31) Polopřímá řeč se vyznačuje vypravováním ve třetí osobě[ŠK15] , které zde působí velmi odosobněně[ŠK16] . Text má stejné grafické [DEL: roz :DEL] členění jako poezie, přestože se o poezii nejedná. To vyvolává pocit, že repliky jsou psány jako[DEL: :DEL] by v odrážkách. Forma grafického zobrazení nás má odkázat na to, že ne vše, co postavy řeknou[INS: , :INS] je důležité, zásadnější je spíše to, co neřeknou.[ŠK17] Spojitost s Wittgensteinovou myšlenkou, že jazyk dává smysl pouze tehdy, pokud odpovídá skutečnosti světa, je nepopiratelná.[ŠK18] V tomto případě jazyk smysl nedává, protože svět pro postavy smysl postrádá. [ŠK19] Toto téma již hraničí s existencionalismem, který je ve hře také přítomen.[ŠK20] [ŠK21] Kromě existencionalismu má text společné některé prvky s absurdním dramatem[ŠK22] . Hra postrádá zřetelný konflikt, děj, zápletku a vývoj postav. (Augustová, 2021, s. 31) Ztrácí se i funkce řeči, postavy se navzájem neposlouchají, každá si mluví hlavně sama pro sebe. To vyvolává dojem, že dorozumívací funkce se minimalizuje a postavy vedou vlastní terapeutický monolog, který má čtenáře pouze odlákat od touhy těla. Pokud se na ní čtenář zaměří, uvidí, že postavy jednají v protikladu k tomu, co říkají. (Höyng, 2003, s. 304–305) Vzniká zde jistý paradox, který v příběhu není jediný. Pokud se zaměřím pouze na řeč, zaujal mě protiklad Vossovy kritiky divadla a herců, přitom při přednesu repliky se sám nachází na divad[DEL: le :DEL] [INS: elním jevišti :INS] a hraje. Zároveň vše, co je nové[INS: , :INS] chce nahradit starým a naopak. Téměř veškeré jeho repliky si protiřečí.[ŠK23] Jak jsem již zmínila, drama má [ŠK24] několik [DEL: hlavních :DEL] témat a vrstev. Celé téma hry se proto odvíjí až od konkrétního [INS: inscenačního :INS] provedení, kde vyvstanou ty nejdůležitější. Ritter, Dene, Voss může pojednávat o filozofii a Ludwigu Wittgensteinovi, nebo o rodinných problémech[ŠK25] a jak jejich vztahy promění návrat nemocného jedince domů.[ŠK26] Jiné provedení může naopak vyzdvihnout humor, satiru a ironii.[ŠK27] Pro mě osobně byl velmi důležitý motiv psychické nemoci a její dopad na rodinné vztahy. Přesto je tato hra tak vrstevnatá, že si každý čtenář najde své vlastní téma[ŠK28] . Mnohé z nich jsem objevila až s pomocí sekundární literatury,[ŠK29] a věřím, že ani ona nenalezla všechny vrstvy této hry. Primární zdroj BERNHARD, Thomas. 1998. Ritter, Dene, Voss, Jednoduše komplikovaně, Alžběta II. Překl. Zuzana Augustová. Praha: Pallata – Divadelní ústav. ISBN 80-901710-9-5 Sekundární zdroje AUGUSTOVÁ, Zuzana, 2021. Nová fáze recepce dramatického díla Thomase Bernharda? Theatralia (24. 2. 2021) s. 29–46. Dostupné z: https://doi.org/10.5817/TY2021-2-4[ŠK30] BROCKETT, Oscar Gross. 2008. Dějiny divadla. Praha: Divadelní ústav. ISBN 978-80-7106-576-0. HADOT, Pierre, & McFarland, J. A. 1970. REFLECTION ON THE LIMITS OF LANGUAGE: WITTGENSTEIN’S “TRACTATUS LOGICO-PHILOSOPHICUS.” CrossCurrents, 20(1), 39–54. http://www.jstor.org/stable/24457792 HÖYNG, Peter, 2003. Plays of Domination and Submission in Thomas Bernhard’s “Ritter”, “Dene”, “Voss” (1986) and Werner Schwab’s “Die Präsidentinnen” (1990). The German Quarterly, 76(3), 300–313. https://doi.org/10.2307/3252084 JUNGMANNOVÁ, Lenka. 1996. Dvojitý paradox: Ritter, Dene, Voss. Literární noviny 7 (7. 9. 1996): 32: 14. Dostupné z: https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/32/14.png ________________________________ Klidně můžete zvolit takový název, v němž se odrazí hlavní myšlenka/téma vaší analýzy. [ŠK1] [ŠK1] Výzkumná otázka nemusí končit otazníkem. [ŠK2] styl [ŠK3] Při prvním výskytu uvádíme obvykle celé jméno autora + stručnou profesní charateristiku (např. "americký divadelní historik"). [ŠK4] (charakterizuje) [ŠK5] (koho) [ŠK6] sklonění [ŠK7] Komentujte, jak jsou výše popsané vztahy v textu tematizovány. [ŠK8] [ŠK8] Na základě čeho tak usuzujete? [ŠK9] Opravdu? To si myslíte vy nebo Jungmannová? [ŠK10] Nemusíte psát, kdo byl LW, alespoň ne v hlavním textu. Můžete stručné info uvést v poznámce, v hlavním textu pak říci, v čem konkrétně se TB inspiroval. [ŠK11] Můžete formulovat např.: "Drama/Jazyková stránka dramatu zaujme stylistikou i grafickým/edičním zpracováním (tady pozor, může to být ovlivněno konkrétním vydáním)....NEBO LÉPE: hovořte přímo o interpunkci - klidně ve vztahu ke gramatice atd.... [ŠK12] ? VYSVĚTLÍME SI. [ŠK13] Rovnou k věci. [ŠK14] (zde o sobě) [ŠK15] Pouvažujte o použití deixe a situačním ukotvení a kontextu promluv. [ŠK16] Doslovte, vysvětlete. [ŠK17] Ukažte to na textu. [ŠK18] A není to ještě složitejší? [ŠK19] Jak? Ukažte to. [ŠK20] Trochu nadsazeně řečeno: Celý tento odstavec, kdybyste dále důkladně rozvinula v něm zmíněné myšlenky, by tematicky vydal minimálně na celý rozsah této práce. [ŠK21] Tady by to chtělo odkázat na konkrétní pojetí abs. dramatu či přímo na konkrétní definici. [ŠK22] Zkuste doslovit, dointrepretovat. jak tomu rozumíte? [ŠK23] styl [ŠK24] zkuste přesněji [ŠK25] styl [ŠK26] Ve vztahu k jakému tématu? Satiru čeho? Doslovte. [ŠK27] Chápu, co tím myslíte, ale zase bych tolik nezobecňovala. Není to potřeba, vyznívá to trochu jeko fráze. [ŠK28] Toto je důležitý postřeh. Myslím, že by - vzhedem k tomu, že tu literaturu znáte - stálo za to, abyste příkladově některé interpretace srovnala. Případně k nim zaujala vlastní stanovisko (vyjádřila odborný názor). [ŠK29] U internetových zdrojů nezapomínejte uvádět datum přístupu. [ŠK30]