Zájmena
Funkce: Osobní, přivlastňovací, ukazovací, vztažná, tázací, neurčitá Morfologie: Samostatná, sufigovaná Gramatické kategorie:
rod (maskulinum, femininum)
číslo (singulár, plurál)
pád (nominativ, genitiv, [dativ], akusativ)
Osobní zájmena
Samostatná osobní zájmena
nom.
gen./akus.
dat.
sg-
1.
2. m.
2. f.
3. m. 3.f.
anáku
attá
atti
šu
ší
játi
káta
káti
šuáti
šuáti
jasím kášim kášim
šuäšim, šášim šuášim, šášim
pl.
1.
2. m.
2. f.
3. m. 3.f.
mnu
attunu
attina
šunu
šina
niáti
kunuti
kináti
sunuti
šináti
niasím
kunúšim
kinášim
šunúšim
šinášim
Použití
Při zdůraznění; ve jmenných větách: bělum anáku „já (jsem) pán".
Ve funkci ukazovacích zájmen: pouze tvary 3. os. sg. a pl.: awilum šú „tento člověk";
sinništum ší „tato žena"; ona šarrim šuáti „tomuto králi".
Sufigovaná osobní zájmena
gen. akus. dat.
sg-
1. -il-jal-'a -ni -aml-ml-nim
2. m. -ka -ka -kum
2. f. -ki -ki -kim
3. m. -šu -šu -šum 3. f.             -ša -ši -šim
pl.
1.	-ni	-niäti	-niäšim
2. m.	-kunu	-kunúti	-kunúšim
2. f.	-kina	-kinäti	-kinäšim
3. m.	-šunu	-šunuti	-šunúšim
3. f.	-šina	-šinäti	-šinäšim
Sufigované osobní zájmeno 1. sg.
Alomorf -ľ: po konsonantu (běl-T „můj pán")
Alomorf -ja: po dlouhém vokálu (kromě nom. pl.): ona běli-ja „mému pánovi" Alomorf - 'a: po vokálu -ú v nom. pl.: bělu- 'a „mí pánové"
Genitívni tvary se napojují na jména ve státu constructu; vyjadřují zpravidla přivlastnění: běl-šu „jeho pán".
Akusativní a dativní tvary se napojují na slovesné tvary; označují přímý, resp. nepřímý objekt.
Hláskové změny při napojování suýigovaných zájmen
d, t, t, z, s, s, š + š —► ss
warad-šunu —► warassunu „jejich otrok" amat-šu —► amassu „j eho otrokyne" rěš-ša —► rěssa „její hlava" mahás-šunu —► mahässunu „j eho bití"
Přivlastňovací zájmena
Většinou se používají genitívni tvary sufigovaných osobních zájmen. Samostatná přivlastňovací zájmena se používají jen ojediněle.
Ukazovací zájmena
Skloňují se jako adjektiva. Stojí za substantivy, shodují se s nimi v rodě, čísle a pádě. Odkaz na blízký předmět: annům (*anni-um) „tento". Odkaz na vzdálený předmět: ullúm (*ulli-um) „onen".
annům
m.
sg-
nom. annům (*anni-um)
gen. anntm (*anni-im)
akus. anniam
f.
annitum annitim annitam
pl. nom.
gen./akus.
annůtum (*anni-utum) annůtim (*anni-ůtim)
anniatum anniátim
ullům
f.
ullitum ullitim ullitam
ulliätum ulliätim
Vztažná zájmena
Zájmeno ša
Použití:
1) v relativních větách
bitům ša ipušu imqut „dům, který postavil, se zřítil"
2) v opisu genitivního spojení
šar mátim „král země" (genitivní spojení)
šarrum ša mátim „král země" (opis genitivního spojení)
3) v lexikalisovaných výrazech ša patárim „výkupné"
ša hattátim vojenská/úřednická hodnost
Tázací zájmena
Otázka na živou bytost: mannum „kdo?" Otázka na předmět: minum „co?"
Skloňují se jako substantiva, tvoří pouze singulár.
nom. mannum minum
gen. mannim minim
akus. mannam minám
Zájmeno ajjum „jaký?", „který?" se skloňuje jako adjektivum.
	m.	f.
sg-		
nom.	ajjum	ajjitum
gen.	ajjim	ajjitim
akus.	ajjam	ajjitam
pl.		
nom.	ajjútum	ajjätum
gen./akus.	ajjútim	ajjätim
m.
sg-nom. gen. akus.
ullům (*ulli-um) ullim (*ulli-im) ulliam
pl. nom.
gen./akus.
ullůtum (*ulli-utum) ullůtim (*ulli-útim)
Neurčitá zájmena
Většinou jsou nesklonná:
mamma(n) „někdo", v záporu „nikdo"
mimina „něco", v záporu „nic"
Vyjádření reflexivity (zvratná zájmena)
Akkadština nemá zvratná zájmena. Reflexivita se vyjadřuje opisy, pomocí slov ramänum, pagrum:
šamnum ana sena ramän-šu izuz „olej se rozdělil na dvě (části)" ramän-ka usur Ipagar-ka usur „opatruj se!"