Verba
Kořen a kmen
Kořen se skládá většinou ze 3 hlásek (radikálů). Radikály verbálního kořene mohou být jak konsonanty, tak dlouhé vokály. Slovesa s tříkonsonantním kořenem se označují jako „silná". Slovesa, která mají v kořeni vokály nebo polovokály (/w/, 1)1, /'/), slovesa s konsonantem lni na posici 1. radikálu a slovesa s identickým 2. a 3. radikálem jsou „slabá". Od verbálního kořene lze vytvořit řadu kmenů (prefixy, sufixy, infixy, reduplikace).
Typy sloves
1. Silná
pqd, rgm,prs, škn, mhs...
2. Slabá
2.1. Primae infirmae
2.1.1. Primae n-: ndn, nqr, nsh...
2.1.2. Primae '- (alif): 'hz, 'kl, 'mr...
2.1.3. Primae w-: wbl, wld, wqr...
2.1.4. Primae j-: jnq,jsq,jšr...
2.2. Mediae infirmae
2.2.1. Mediae -á-: báš
2.2.2. Mediae -ě-: běl
2.2.3. Mediae -T-: qiš
2.2.4. Mediae -U-: dúk
2.2.5. Mediae š'l
2.3. Tertiae infirmae (ultimae infirmae)
2.3.1. Tertiae -á: tma
2.3.2. Tertiae -ě: ptě
2.3.3. Tertiae -T: qbi
2.3.4. Tertiae -u: mnu
2.3.5. Tertiae -': šm'
2.4. Mediae geminatae: šdd, dbb, dnn...
3. Dvakrát slabá
Ví, ndí, ws'...
4. Třikrát slabá
wú, 'wi
5. Čtyřradikální
blkt,prkú...
Gramatické kategorie u sloves
Osoba: 1., 2., 3.
Číslo: singulár, plurál
Rod: maskulinum, femininum
Čas: présens, préteritum, perfektum, stativ
Způsob: indikativ, imperativ, prekativ, kohortativ, prohibitiv, vetitiv
Silná slovesa
Slovesné třídy (podle vokálu mezi 2. a 3. radikálem v présentu, perfektu a préteritu)
1. třída: a/a mhs
2. třída: i/i pqd
3. třída: u/u
rgm
4. třída: a/u (přehlásková třída; présens, perfektum: -a-, préteritum: -u-)
prs
Časovaní v préteritu, présentu a perfektu
KONJ. PREF. - KMEN - KONJ. SUF.
Konjugační prefixy a- (1. os. sg.) ta- (2. os. sg., pl.) i- (3. os. sg., pl.)
Konjugační sufixy
-1(2. os. sg. f.)
-ä (2. os. pl., 3. os. pl. f.)
-ú (3. os. pl. m.)
1. a-K
2. m. ta-K
2. f. ta-K-í
3. m. i-K 3. f.
Préteritum
Préteritní kmen
Rl - R2 - V - R3
1. třída: mhas
2. třída: pqid
3. třída: rgum
4. třída: prus
pl.
ni-K ta-K-ä
i-K-ú i-K-ä
1. třída: kmen mhas
sg. pl.
1. amhas nimhas
2. m. tamhas tamhasá
2. f. tamhasT
3. m. imhas imhasú 3. f. imhasá
2. třída: kmen pqid
sg. pl.
1. apqid nipqid
2. m. tapqid tapqidá
2. f. tapqidi
3. m. ipqid ipqidú 3. f. ipqidá
3. třída: kmen rgum
sg. pl.
1. argum nirgum
2. m. targum targumá
2. f. targumi
3. m. irgum irgiimú
3. f. irgumá
4. třída: kmen prus
sg. pl.
1. aprus niprus
2. m. taprus taprusá
2. f. taprusl
3. m. zpras iprusú 3. f. iprusá
Význam préterita
1) Označuje děje v minulosti.
2) V souslednosti časové označuje minulý děj, který se odehrál před jiným minulým dějem.
3) Používá se v některých modálních tvarech: vetitiv (aj iprus „ať nerozhodne!"); kohortativ (i nisniq „pojďme!"); prekativ (lupqid „nechť svěřím").
Présens Présentní kmen
Ri - a - R2R2- V - R3
1. třída: mahhas
2. třída: paqqid
3. třída: raggum
4. třída: parras
1. třída: kmen mahhas
sg. pl.
1. amahhas nimahhas
2. m. tamahhas tamahhasú
2. f. tamahhasí
3. m. imahhas imahhasu 3. f. imahhasá
2. třída: kmen paqqid
sg. pl.
1. apaqqid nipaqqid
2. m. tapaqqid tapaqqidá
2. f. tapaqqidi
3. m. ipaqqid ipaqqidú 3. f. ipaqqidú
3. třída: kmen raggum
sg. pl.
1. araggum niraggum
2. m. taraggnm taraggumá
2. f. taraggumí
3. m. iraggum iraggumú 3. f. iraggumú
4. třída: kmen parras
sg. pl.
1. aparras niparras
2. m. taparras taparrasú
2. f. taparrasl
3. m. iparras iparrasu 3. f. iparrasu
Význam présenta
1) Označuje přítomnost.
2) Označuje budoucnost.
3) Označuje delší trvání nebo opakování děje (i v minulosti).
4) Může mít modálni význam {išappar „posílá"; „chce poslat"; „může poslat"); stojí v prohibitivu (lä tašappar „nesmíš poslat!").
5) Označuje děje, které nejsou časově blíže specifikované.
6) Označuje obecně platná tvrzení.
Perfektum Perfektní kmen
Ri - ta - R.2 - V - R.3
1. třída: mtahas
2. třída: ptaqid
3. třída: rtagum
4. třída: ptaras
Ve tvarech s konjugačními sufixy (2. os. sg. f., 2. a 3. os. pl.) dochází k elisi krátkého neprízvučného vokálu mezi 2. a 3. radikálem.
1. třída: kmen mtahas
1.
2. m.
2. f.
3. m. 3.f.
amtahas tamtahas tamtahsl imtahas
imtahsu imtahsá
2. třída
kmen ptaqid
1.
2. m.
2. f.
3. m. 3. f.
aptaqid taptaqid taptaqdí iptaqid
pl.
niptaqid taptaqdä
iptaqdu iptaqdá
3. třída
kmen rtagum
1.
2. m.
2. f.
3. m. 3. f.
artagum tartagum tartagmí irtagum
irtagnm irtagmä
4. třída: kmen ptaras
1.
2. m.
2. f.
3. m. 3.f.
aptaras taptaras taptarsi iptaras
pl.
niptaras taptarsá
iptarsu iptarsä
Význam perfekta
1) Označuje minulé děje, které jsou časově vymezené či odstupňované.
2) V souslednosti časové označuje minulý děj, který se odehrál po jiném minulém ději.
Stativ
Stativní kmen
Ri - a - R2 - R3
Časování ve statívu
KMEN - KONJ. SUF.
Konjugační sufixy -äku (1. os. sg.) -äta (2. os. sg. m.) -áti (2. os. sg. f.) -0 (3. os. sg. m.) -at (3. os. sg. f.) -änu (1. os. pl.) -ätunu (2. os. pl. m.) -ätina (2. os. pl. f.) -il (3. os. pl. m.) -ä (3. os. pl. f.)
sg-
K-aku K-äta
pl.
1.
2. m.
2. f.
3. m. 3.f.
K-áti
K-0
K-at
K-ánu
K-ätunu
K-ätina
K-u
K-ä
Kořen prs
2. m.
2. f.
3. m. 3.f.
sg-1.
parsäku parsäta parsäti paris
parsat
Význam statívu
1) Označuje dlouhodobý děj nebo stav bez ohledu na jeho časové zařazení.
2) Většinou má pasivní význam (hulqum sabit „ztracená věc byla/je/bude zadržena").
3) Stativní tvary utvořené od nominálních tvarů nahrazují sponové sloveso (amat „ona je otrokyne").
Nominální tvary
Verbální substantivum („infinitiv")
Ri - a - R2 - ä - R3 - PÁDOVÝ SUFIX
mahäs-um paqäd-um ragäm-um paräs-um
Význam verbálního substantiva
Odpovídá podstatnému jménu slovesnému v češtině: mahäs-um „bití"; paqäd-um „svěření"; ragäm-um „požadování", paräs-um „rozhodnutí".
Verbální adjektivum
Ri - a - R2 - R3 - PÁDOVÝ SUFIX
mahs-um paqd-um ragm-um pars-um
Význam verbálního adjektiva
Zpravidla má pasivní význam: mahs-um „zbitý"; paqd-um „svěřený"; ragm-um „požadovaný"; pars-um „rozhodnutý".
Participium aktivní
Ri - ä - R2 - i - R3 - PÁDOVÝ SUFIX
mähis-um päqid-um rägim-um päris-um
Význam participia aktivního
Zpravidla má aktivní význam: mähis-um „bijící"; päqid-um „svěřující"; rägim-um „požadující";päris-um „rozhodující"; někdy označuje profese, např. 'älikum „jdoucí, posel"; nägirum „vyvolávající, herold".