Slovesa primae alif
1. radikálem v kořeni je hláska alif (/´/). Slovesa této skupiny se dělí na 2 skupiny:
1) v infinitivu je mezi 1. a 2. radikálem vokál /a/ (např. aḫāzum „vzít“)
2) v infinitivu je mezi 1. a 2. radikálem vokál /e/ (např. erēbum „vstoupit“)
Třídy
a/a
anāḫum „být unavený“
abālum „vysušit“
i/i
arākum „být dlouhý“
erēšum „obdělávat“
ezēbum „opustit“
emēdum „uložit“
etēqum „jít kolem“
u/u
ašāšum „rmoutit se“
a/u
agārum „najmout“
akālum „jíst“
amārum „vidět“
apālum „zaplatit“
Préteritum
aḫāzum
sg. pl.
1. āḫuz nīḫuz
2. m. tāḫuz tāḫuzā
2. f. tāḫuzī
3. m. īḫuz īḫuzū
3. f. īḫuzā
erēbum
sg. pl.
1. ērub nīrub
2. m. tērub tērubā
2. f. tērubī
3. m. īrub īrubū
3. f. īrubā
Présens
aḫāzum
sg. pl.
1. aḫḫaz niḫḫaz
2. m. taḫḫaz taḫḫazā
2. f. taḫḫazī
3. m. iḫḫaz iḫḫazū
3. f. iḫḫazā
erēbum
sg. pl.
1. errub nirrub
2. m. terrub terrubā
2. f. terrubī
3. m. irrub irrubū
3. f. irrubā
Perfektum
aḫāzum
sg. pl.
1. ātaḫaz nītaḫaz
2. m. tātaḫaz tātaḫzā
2. f. tātaḫzī
3. m. ītaḫaz ītaḫzū
3. f. ītaḫzā
erēbum
sg. pl.
1. ēterub nīterub
2. m. tēterub tēterbā
2. f. tēterbī
3. m. īterub īterbū
3. f. īterbā
Stativ
aḫāzum
sg. pl.
1. aḫzāku aḫzānu
2. m. aḫzāta aḫzātunu
2. f. aḫzāti aḫzātina
3. m. aḫiz aḫzū
3. f. aḫzat aḫzā
erēbum
sg. pl.
1. erbēku erbēnu
2. m. erbēta erbētunu
2. f. erbēti erbētina
3. m. erib erbū
3. f. erbet erbā
Imperativ
Mezi 2. a 3. radikálem je vokál préteritního kmene.
aḫāzum
sg. pl.
2. m. aḫuz aḫzā
2. f. aḫzī
erēbum
sg. pl.
2. m. erub erbā
2. f. erbī
Verbální substantivum
aḫāzum
erēbum
Verbální adjektivum
aḫzum
erbum
Participium aktivní
āḫizum
ēribum
Sloveso alākum
Sloveso alākum má zvláštní tvoření préterita a perfekta. Náleží do třídy a/i.
Préteritum
sg. pl.
1. allik nillik
2. m. tallik tallikā
2. f. tallikī
3. m. illik illikū
3. f. illikā
Présens
sg. pl.
1. allak nillak
2. m. tallak tallakā
2. f. tallakī
3. m. illak illakū
3. f. illakā
Perfektum
sg. pl.
1. attalak nittalak
2. m. tattalak tattalkā
2. f. tattalkī
3. m. ittalak ittalkū
3. f. ittalkā
Préteritum a présens se liší pouze vokálem mezi 2. a 3. radikálem: préteritum illik, présens
illak.
Sloveso epēšum
Ve starších textech má toto sloveso vokalisaci e/u, v mladších textech vokalisaci u/u.
Préteritum je vždy īpuš, présens ippeš / ippuš, perfektum ītepeš / ītepuš.