Regionální typy lidového oděvu Martin Šimša, ÚEE, MU Brno Lidový & folklorní oděv C:\Users\martin.simsa\Documents\Osobní\články\soukené nohavice\obrázky_kalhoty v beskydech\2_Lužná, letní kroj (MRV Vsetín)15378.jpg C:\Users\martin.simsa\Documents\Osobní\články\soukené nohavice\Výtvarný romantismus a kalhoty\5512-1983_1745.jpg Původ krojové rozmanitosti -TEORIE DUCHA NÁRODA -Františka Josefa Schwoye (1742–1806) •Hanáci - vytrvalí, leč leniví a hrubí; Valaši - urostlí a v horách odvážní až troufalí; moravští Slováci – jejich pracovitost je stejně jako u moravských Němců limitována dobrou půdou a snadností obživy. •- TEORIE KMENŮ • - Carl Ritter (1779 – 1859) – oděvní rozmanitost je důsledkem odlišného historického a geografického vývoje lidských pospolitostí • - Jan Nepomuk Alois Hanke z Hankenštejna (1751–1806) -SLOVANSKÉ KMENY – Valaši, Zálesáci, Slováci, Hanáci -GERMÁNSKÉ KMENY KVÁDŮ – Slezané -GERMÁNSKÉ KMENY MARKOMANŮ – němečtí Horáci • Původ krojové rozmanitosti -TEORIE KUNSTHISTORICKÉHO VÝVOJE • - Gottfrieda Sempera (1803–1879) – „Der Stil“ •přirozenější a výrobně jednoduší střihy jsou vývojově starší a ve své podstatě i nejpůvodnější prvky lidové oděvní kultury. • - Jan Koula (1855–1919) – architekt, designér, národopisec -výborná znalost terénu, historických předloh a konstrukčních schémat. Identifikoval a popsal součásti ženského oděvu, jimř připisoval značné stáří -fěrtoch a kasanka – přední a zadní zástěra -rubáč a opléčko, leknice – sukně s živůtkem -půlky, úvodnice, šatky – oděvní plachty -Koulovým hypotézám se dostalo nadšeného přijetí a do svých prací je přejala řada věhlasných autorů (Lubor Niederle, Karel Chotek, Marie Lábková, Tyršová, Josef Vydra) -vyrovnávat se s nimi musely ještě další generace badatelů (Drahomíra Stránská či Alena Jeřábková). • Původ krojové rozmanitosti -TEORIE ANTROPOLOGICKÝCH PŘEŽITKŮ • - Edwarda Burnetta Tylora (1832–1917) •Vývoj oděvní kultury probíhá na základě obecně platných zákonitostí, jejichž jednotlivé stupně lze zkoumat na základě „přežitků“, které zůstali zachovány i izolovaných oblastech. • - Drahomíra Stránská (1899–1964) •1. lidový kroj není jediný, stálý a neměnný, ale liší se podle místa a času své existence; •2. regionální varianta lidového kroje je definovaný skladbou konkrétních oděvních součástí; •3. oděvní součásti mají svůj původ v různých historických obdobích, jejich identifikace je možná na základě přímých historických dokladů, četnosti jejich rozšíření v terénu, popř. přímým pozorováním oděvní změny; •4. starší formu či změny regionální varianty lidového kroje je možné odvozovat pouze na základě kritického rozboru ikonografických a písemných pramenů. • Původ krojové rozmanitosti -TEORIE ANTROPOLOGICKÝCH PŘEŽITKŮ • - Drahomíra Stránská (1899–1964) •4. starší formu či změny regionální varianty lidového kroje je možné odvozovat pouze na základě kritického rozboru ikonografických a písemných pramenů. -nejstarší konstrukční principy spatřuje v nesešívaném, pouze vinutém oděvu, jako jsou odívací plachty, rubáče a kasanky (oděvní zástěra) -zavěšovaném oděvu, přidržovaném spínadly -halen a košil, v nich je zachována pokročilejší forma tohoto typu oděvu pončo -historické předlohy -Odívací/životové sukně – v nich mají původ sukně sešité s živůtkem, ženské vlněné sukně, živůtky a vesty. -renesanční krátké, širokých kalhoty plundrách - Haná -rokokové krátké kalhoty – Čechy -dlouhé kalhoty gatě ztotožňuje s historickým oděvem Slovanů -Dlouhé přiléhavé nohavice považuje za oděv mladší. Původ krojové rozmanitosti -TEORIE POKLESLÝCH HODNOT • - Hansem Naumannem (1886 – 1951) • - Eduard Hoffmann-Krayerem (1864 – 1936) -předpokládá, že široké vrstvy lidové ve skutečnosti netvořily, nýbrž prostě přejímaly ojediněle i hromadně výtvory jednotlivců. -Podle J. F. Svobody archivní zprávy dokazují, že účast selského lidu za stara v tvorbě byla pouze pasivní, lid ji totiž jenom přejímal a neuplatňoval žádného vlivu na jejím provedení Původ krojové rozmanitosti -TEORIE AKTIVNÍCH A PASIVNÍCH NOSITELŮ • - Martin Šimša (1974) •- Oděv je specializované krejčovské dílo, jehož zdárná realizace vyžaduje vysoký podílem komplikovaných znalostí – spotřeba materiálu, braní míry, konstrukce střihu, šití. -V plné míře tyto znalosti měl pouze cechovní krejčí nebo švadlena -Vztah mezi výrobcem a zákazníkem se odvíjel v poloze nabídky a poptávky. Krejčí nabízel „novinku“ teprve po té, co danou střihovou konstrukci přestal nabízet ve městě, jako zastaralou. Oproti tomu venkovský zákazník mohl, ale také nemusel takovou „novinku“ přijmout, což záviselo na konkrétních okolnostech v dané komunitě či regionu. - Nerovnoměrnost přijímání oděvních novinek v období 16. – 19. století vedlo k rozrůznění venkovské oděvní kultury a vzniku regionálních typů lidového oděvu. C:\Users\martin.simsa\Documents\Osobní\články\soukené nohavice\Výtvarný romantismus a kalhoty\DSC_0018.JPG Střední Čechy a Polabí Centrální oblast Čech, podél toku Labe a Vltavy. Rozsáhlá zemědělsky využívaná rovina s obilnářskou produkcí určenou pro místní i vzdálenější trhy. Velká města. Bohaté selské statky. Oděv reprezentativní znak střední střídy – sedláků. Podřípsko, Mladoboleslavsko, Podblanicko (Benešovsko), Podbrdsko (Křivoklátsko) Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva Tanec Českých venkovanů, okolí Prahy, cca 1608, R. Savery Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva Tanec Českých venkovanů, okolí Prahy, cca 1608, R. Savery Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva Tanec Českých venkovanů, okolí Prahy, cca 1608, R. Savery Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva Scéna z venkovského posvícení v okolí Praha, cca 1608, R. Savery Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva Studie ženských postav, cca 1608, Roelandt Savery Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva Studie mužských postav, cca 1608, R. Savery; Pár tančících venkovanů, památník Dejma ze Stříteže, počátek 17. století. Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva C:\Dokumenty\Alena\Přednášky\Ikonografie kroje Cechy_Chodsko\IMG_8541.JPG C:\Dokumenty\Alena\Přednášky\Ikonografie kroje Cechy_Chodsko\IMG_8542.JPG Sedlák a selka z Postoloprt, počátek 18. století Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva Městské figurky z Prahy, konec 18. století Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva Muž a žena z Prahy, Jacques Grasset de Saint-Sauveur (1757 - 1810) Střední Čechy – historická perspektiva Obyvatelé z okolí Praha; K. F. Stuckart, 1830, obyvatelé z okolí Prahy Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva A. Pucherna, L. Buquoy, 1814, Sedlák a selka z Čáslavského kraje Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva Muž a žena z Čáslavského kraje W. Grüner, cca 1810 Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva A. Pucherna, L. Buquoy, 1814, Sedlák a selka z Hradeckého kraje Střední Čechy – historická perspektiva Muž a žena z Kouřimska, Muž a žena z okolí Hradce Králové, W. Grüner, cca 1810 Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva A. Pucherna, L. Buquoy, 1814, Sedlák a selka z Bydžovského kraje Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva A. Pucherna, L. Buquoy, 1814, Sedlák a selka z Boleslavského kraje Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva K. F. Stuckart, 1830, obyvatelé Boleslavského kraje; 1843, obyvatelé Boleslavského kraje Střední Čechy – historická perspektiva Svatební průvod z Křivoklátska, Korunovační slavnosti 1837 Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva A. Leyken, 1847, Obyvatelé z rakovnického kraje Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva Skupina žen ze v lidovém kroji středních Čech a Kutné Hory Střední Čechy a Polabí – historická perspektiva Dívky ve svátečním oděvu z Mladoboleslavska a z Prahy Střední Čechy a Polabí – ženské oděvní součásti •Silueta – rozšířená s přirozeným pasem a proměnlivou délkou sukní od kotníků do poloviny lýtek • •Punčochy, střevíce, pantofle •Spodní oděv – dlouhá košile •Krátká košilka •Sukně – kartoun, hedvábí •Zástěra – plátěná i hedvábná •Šněrovačka + šátek „kosička“ •Kabátek •Čepec, šátek, vínek • • Střední Čechy a Polabí – ženské oděvní součásti Plena a zástěra z Prahy, Pleny z Mladoboleslavska. Střední Čechy – ženské oděvní součásti Vínek, kabátek a zástěra z Mladoboleslavska, zástěra z Polabí. Střední Čechy a Polabí – ženské oděvní součásti Nevěsta z Mladoboleslavska Střední Čechy a Polabí – ženské oděvní součásti Mladá dívka z Mladoboleslavska v družení a v loktušce Střední Čechy a Polabí – ženské oděvní součásti Stará žena z Mladoboleslavska ve zlatém čepci a pleně Střední Čechy a Polabí – mužské oděvní součásti •Silueta - přiléhavá se přirozeným pasem a krátkými kalhotami • •Punčochy, vysoké i nízké boty •Kalhoty – krátké kožené •Košile •Vesta – jednořadová •Kabátek •Kabát •Klobouk, kožešinová čepice • • Litomyšlsko Oblast v podhůří Jizerských hor a Krkonoš, podhorské zemědělství, sklářství, práce v lese, budaření. Češi a Němci. Nevelká města. Litomyšlsko – historická perspektiva Svatební průvod z Litomyšlska, korunovační slavnosti v Praze 1837 C:\Dokumenty\Alena\Přednášky\Ikonografie kroje Cechy_Chodsko\IMG_8570.JPG Litomyšlsko – historická perspektiva Posvícení v Němčicích u Litomyšle, A. Dvořák cca 1870 Litomyšlsko – historická perspektiva Stará žena a družička v Litomyšlském kroji, A. Dvořák, V. L. Anderla, polovina 19. století. Litomyšlsko Poličsko Litomyšlsko – ženské oděvní součásti •Silueta – rozšířená s přirozeným až zvýšeným pasem a délkou sukní do poloviny lýtek • •Punčochy, střevíce, pantofle •Spodní oděv – dlouhá košile •Krátká košilka •Sukně – sukno, šerka •Zástěra – plátěná s bílou výšivkou •Šněrovačka s puntem •Kabátek •Čepec, šatka, šátek • Litomyšlsko – ženské oděvní součásti Šněrovačka s puntem, druhá polovina 19. století Litomyšlsko – ženské oděvní součásti Punty do šněrovačky, druhá polovina 19. století Litomyšlsko – ženské oděvní součásti Šněrovačka, kabátek, čepec, šatka a zástěra, druhá polovina 19. století Litomyšlsko – mužské oděvní součásti •Silueta - přiléhavá se zvýšeným pasem a krátkými kalhotami • •Punčochy, vysoké i nízké boty •Kalhoty – krátké i dlouhé kožené •Košile •Vesta – jednořadová •Kabátek – jednořadový •Kabát •Klobouk, kožešinová čepice vydrovka • Litomyšlsko – mužské oděvní součásti Mužský vesty z Litomyšlska, druhá polovina 19. století Litomyšlsko – mužské oděvní součásti Mužský kabát, kabátek (lajblík) a vesta (bruslek) z Litomyšlska, druhá polovina 19. století Litomyšlsko – mužské oděvní součásti Mužský šle a formanské opasky, druhá polovina 19. století Poličsko – mužské oděvní součásti Mužská vesta z Poličska, druhá polovina 19. století Poličsko – mužské oděvní součásti Mužský kabátek z Poličska, druhá polovina 19. století Podorlicko Oblast v podhůří Jizerských hor a Krkonoš, podhorské zemědělství, sklářství, práce v lese, budaření. Češi a Němci. Nevelká města. Broumovsko Hornoorlicko Podorlicko – ženské oděvní součásti •Silueta – rozšířená s přirozeným pasem a délkou sukní do poloviny lýtek • •Punčochy, střevíce, pantofle •Spodní oděv – dlouhá košile •Krátká košilka •Sukně – sukno, šerka •Zástěra – vyšívaná plátěná i hedvábná •Šněrovačka •Kabátek •Čepec, šátek • Podorlicko – ženské oděvní součásti Podorlicko – mužské oděvní součásti •Silueta - přiléhavá se přirozeným pasem a krátkými i dlouhými kalhotami • •Punčochy, vysoké i nízké boty •Kalhoty – krátké i dlouhé kožené •Široký pár •Košile •Vesta – jednořadová •Kabátek •Kabát •Klobouk, kožešinová čepice • Podorlicko – mužské oděvní součásti • Mužská vesta z České Rybné Podještědí a Podkrkonoší Oblast v podhůří Jizerských hor a Krkonoš, podhorské zemědělství, sklářství, práce v lese, budaření. Češi a Němci. Nevelká města. Podještědí a Podkrkonoší – historická perspektiva Obyvatelé Krkonoš, K. E. Hoser, 1802 Podještědí a Podkrkonoší – historická perspektiva Svatební průvod z Českodubska, korunovační slavnosti v Praze 1837 Podještědí a Podkrkonoší – historická perspektiva Selští manželé z Hořic, letní oděv , 1826 Podještědí a Podkrkonoší – historická perspektiva Selští manželé z Hořic, zimní oděv 1826 Podještědí a Podkrkonoší – historická perspektiva Mládenec a dívka z Hořic, 1826 Podještědí a Podkrkonoší – ženské oděvní součásti •Silueta – rozšířená s přirozeným pasem a proměnlivou délkou sukní od kotníků do poloviny lýtek • •Punčochy, střevíce, pantofle •Spodní oděv – dlouhá košile •Krátká košilka •Sukně – kartoun, hedvábí •Zástěra – bílá plátěná •Šněrovačka + šátek •Kabátek •Čepec, šátek, vínek • • Podještědí a Podkrkonoší – ženské oděvní součásti Starší a novější typ šněrovačky z Vysokého nad Jizerou a Vrchlabí Podještědí a Podkrkonoší – ženské oděvní součásti Kabátky typu caraco z Vysokého nad Jizerou a Vrchlabí Podještědí a Podkrkonoší – ženské oděvní součásti Kabátky typu špenzer z Vrchlabí Podještědí a Podkrkonoší – ženské oděvní součásti Čepce s bílou výšivkou „vápeňáky“ z Vrchlabí Podještědí a Podkrkonoší – ženské oděvní součásti Zlaté a stříbrné čepce z Vrchlabí a Vysokého nad Jizerou Podještědí a Podkrkonoší – mužské oděvní součásti •Silueta - přiléhavá se přirozeným pasem a krátkými i dlouhými kalhotami • •Punčochy, vysoké i nízké boty •Kalhoty – krátké i dlouhé kožené •Košile •Vesta – jednořadová •Kabátek •Kabát •Klobouk, kožešinová čepice • Děkuji za pozornost Martin Šimša, NÚLK, Strážnice