426
1448
1448.
427
vého Plzně, do hospody ctného hospodáře, kdež by nám věřiteli našimi byla ukázána a jmenována, tu to leženie vedle řádu země české slibujíce držeti a plniti, a když by minulo čtrnádcete dní ode dne napomenutie pořád čtúc a my ještě našim věřiteluom svrchupsaných pěti kop grošuov nedali a nesplnili, ležme my nebo neležme, naši věřitelé budú jmieti plnú moc a právo ty jisté pe-nieze vzeti mezi křesťany nebo mezi židy na naši škodu a kdež je kolivěk optají a vezmú v zemi české, tu my je máme a sli-bujem zastúpiti sami sebú nebo našemi dobrými a jistými rukoj-měmi, nebo dobrými základy, a proto my vždy máme ležeti a od-tavad na ižádné právo nevyjížděti ani kterak vyniknuti, doněvadž bychom našim věřiteluom svrchupsaných pěti kop grošuov i se všemi škodami, kteréž by pro naše nesplnenie vzeli jezdiec, tráviec, selíc anebo jinak kterakžkoli nakládajíc, však takové škody, ješto by je náš věřící právem bez zmatku pokázal, nedali a nesplnili úplně a docela penězi hotovými, a přimluvali-li by nám naši věřící nebo láli pro naše neplnenie, nemá jim od-mlúvati, ale všudy znáti, že jsú oni právi a my proti nim křivi. Také jest zevně vymluveno, ten list, kterýž jest od nás od kon^ venta svrchupsanélio na ten plat již psaný ztracen, jest-li že by sě optal a nám navrácen byl, tehdy jej máme a slibujem věřícím svým již řečeným zase navrátiti bez odpory se vším právem a mocností i s dobrú volí túž, jakož jsme sami drželi a požívali; pakli by sě neoptal, tehdy jestli, ač by kdy v čí moc přišel a všel, my jej mocí listu tohoto kuittujeme a; moříme, neb jej bez našie vuole má. Tomu všemu ku pevnosti a pravú jistotu já nadepsaný kněz Blažek Světlík převuor svú sem pečeť a k tomu konventskú pečeť s naší volí a vědomím jsme k tomu listu přivěsili dobrovolně a pro dalšie svedomie prosili jsme múdrych a opatrných purkmistra a konšeluov města Nového Plzně a urozených panoší Viléma z Netunic, Zdenka z Lukavice a Prokopa Fegale, měštěnína v Plzni, že jsú své pečeti na svedomie vedle našich k tomuto listu přitiskli sobě bez škody, jenž jest dán a psán léta od narozenie syna božieho tisícého čtřstého čtyřideátéko osmého, ten pondělí po svatém Tiburcí.
Listina pergamenová v museu plzeňském; pečeti chybí. Narubu: Census quondam venditus per patrem B'asium . . . . in \illa w Lisozich super laico dieto Wit doraine Weczemile de Jawor in remedium aniine eius, est restituta cum censu XV. gr. Gralli et XV. gr. Egidii. Starší sign. B. 5., novější N. 254.
384.
1418.   20. září.
Závět paní Kány z Křimic, městky plzeňské.
My Ondrášek richtář, Tobiáš Hromádka, toho času purkmistr a Vaněk Prunéř, konšelé přísežní a měštěné v Novém Plzni, známo činíme tiemto listem všem, tak nynějším jakožto budúcim a svědčíme, že poctivá paní Kuna z Křimic, městka v Novém Plzni, ležéci v boží kázni a ještě dobrého rozumu požívající i při plné paměti j súci nás na svědečstvie přivolavši i připrosivši a nevedúci dne ani hodiny, když by milý pán Buoh svú svatů milosť s ní učinil a duši její s tělem rozlúčil, chtieci tak, aby po její smrti žádní ústrkové a kteří svarové, různice a sudové o její statek jí od pána Boha půjčeného (sic) nebyli, učinila jest své poslednie rozkázánie takúto měrň: Najprve list ten, kterýž má na urozeného pána pana Hanuše z Kolovrat na sto kop grošuov jí svědčící, odkazuje puol toho listu, to jest padesáte kop grošuov na diclo kostela svatého Václava na hradě v Praze, a druhú polovici padesáte kop grošuov kaplanu u svatého Václava v Praze na hradě, vedle rady mistra Prokopa, doktora z Kladrub. Item dva listy jí svědčící, jeden na ves Letkov a druhý na Vrbici na deset kop grošuov platu odkazuje do Šerého kláštera v Novém Plzni, kaplanu knězi Václavovi tu nynějšiemu a potom, komuž by poručníci vdolepsaní dali a poručili, ti i jiní potom budúcní, aby ten držel; a jestliže by týž kněz Václav nechtěl toho vděčen býti, dadúc jemu deset kop grošuov a jiného zjednajíc, aby ten prázden byl a svého hleděl. A k témuž kaplanství odkazuje kalich, tři ornáty a jiné věci. Item list ten, kterýž jí svědčí na ves na Vštiš na sto kop, na osmdesáte kop. na puol šestý kopy a na puol osma groše, na kterémž jest pan Vilém z Rysemberka a z Švihová, jistec a rukojmě Oldřich z Janovic, Bohuše z Otěšic, seděním na Skočcích, Jan Chuchel Obytec, Vilém z Přechovic, Bohuslav z Obytec, Jan Steblenec Drážková, seděním v Štěpánovicích, Vilém Liška z Kníjie a Slatině, Bušek z Prostěboře, seděním v Uotěšicích, Jan Okle Metelska a Mikuláš z Chudenic, i z toho listu najprve odkazuje čtyřidceti kop grošuov a druhých XL kop grošuov z domu, kteréž Vít súkenník má plniti, Regině a Anničce, vnúčatóm svým; a jestliže by které buoh neuchoval a umřela let nedojdúc, tehda těch osmdesáte kop grošuov aby rozdáno bylo chudým a na jiné skutky
428
1448.
1448.
429
milosrdné skrze Václava Točtiíka. Item nadepsané Regině, vnučce své, zvláště odkazuje duchnu peřinu, polštář a dvě podušce; item Marušce Milvové z toho listu na Vštiš odkazuje dvadceti kop grošuov; item Keruši z toho listu odkazuje deset kop grošuov; item Kateřině sestře své vdově v Praze, odkazuje XX kop grošuov; item synu Kunc Matějovu v Praze z toho listu odkazuje deset kop grošuov; item Maretě, služebnici své z toho listu odkazuje pět kop grošuov a k tomu jiné Yěci, kteréž jsú domovnie a rúcho chodiecé, a jí věřéci, že s tiem právě vnučatóm její Regině aAn-ničce učiní; item z toho listu chudým domku malého, kterýž leží vedle Kavky ševce, odkazuje X kop grošuov, tak aby za ně kupena byla kopa platu ročnieho a věčného, jim ku pomoci dávajíc na drva a na jiné potřeby; item z toho listu na Vštiš odkazuje XX kop grošuov aby rozdáno bylo chudým a na jiné skutky milosrdné; item na dielo kostelnie svatého Bartoloměje v Plzni z toho listu odkazuje pět kop grošuov, item na diela mostná okolo Plzně z toho listu odkazuje pět kop grošuov; item na dielo kláštera Šerého svatého Františka v Novém Plzni z toho listu odkazuje deset kop grošuov; item knězi a konventu kláštera svatého Jakuba v Starém městě Pražském z toho listu odkazuje pět kop grošuov, aby V2 kopy platu ročnieho a věčného kupeno bylo, a za to aby prosby činili za duši její i jich přejšie vigiljími a mšemi zádušními při suchých dnech, najméň dvakrát do roka, kterýchžto všech, věcí svrchupsaných mocné poručníky činí Václava Točníka, Prokopa Reše a Maniši Milvovu z Nového Plzně, jim zvláštně nad jiné přá-tely věřéci a úfajíci, že to tak jednati a puosobiti budú, jakož svrchupsáno stojí. Tomu na svedomie pečeti své k tomuto listu jsme přivěsili, jenž jest dán léta od narozenie syna božieho M0.CCCC°XLVIII0., ten pátek před svatým Matúšem, apoštolem a evangelistů.
Z ne jat. knihy priv. a závěti f. C. 14.
385. 1448
Janek z Písně zastavil dědiny své v llořemyslicíchl. 1444. v dluhu Burianovi z Gutsteina a l. 14ÍG. Pavlovi Ebrzvínovi z Hradiště a z Nekmíře, kteříž oba l. 1448. právo své k nim postoupili a pro-
dali Janovi Muchkovi z Bukové. Lat. 1444. fer. V. post Omniím Sanctorum et 1446. fer.- VI. post Viti.
DD. XXI. 12. 13. Palacký, Arch. čes. III. 589.
380.
1449.   31. ledna.
Lipolt z Švamberka sed. v Střapoli a Václav Tomík z Plzně vysazují poddaným svým lidem v Střapoli dědiny tudíž právem zá-
kupním.
Ve jméno božie amen. Známo činíme tiemto listem všem, nynějším i budúcim lidem, i před kýmž by byl tento list čten, slyšen nebo ukázán, že my, Lipolt z Švamberka seděním ve Střapoli a Václav Točník z Nového Plzně, žádajíce a chtiece naši ves i zbožie ve Střapoli k lepším užitkóm privésti, s dobrým rozmyslem i všech našich přátel povolením rozdali sme i sstúpili srno své dědiny, lúky i s porostlemi i s chrastinami tudiež ve Střapoli i s dvory ustavenými fo všemi užitky i svobodami i pastvami obecními i se všie vuolí, což k těm dvoróm i k těm dědinám spravedlivě od starodávna přísluší, rozdali v právo purkrechtnie kmetóm a lidem svým tudiež i jich ženám i jich dětem i všem jich budúcim náměstkem k měnie, k drženie, ku prodánie a k věčnému vládnutí, nás i našich všech přátel bez příkazy, z kterýchžto dědin napřed psaných lidé a kmeti naše (sic) i jich dědicové i jich bu-dúcie náměstkové mají platiti a dávati nám nahořepsaným totiž Lipoltovi z Švamberka a Václavovi Točníkovi a našim dědicóm i budúcim věčně na každé léto tyto úroky spravedlivé v dole-psané a ty rozdielne: Najprv Václav Ubléř, ten drží pol třetie zemi, z toho platiti má na svatý Jiřie šedesát grošuov a poldru-1tého groše a tolikéž na svatý Havel, sedm dní roboty, šestero kur a na vánoce puol groše na calty; item Vavřenec drží dvě zemi; z těch platiti má na svatý Jiřie puoltřetieho mezcietma grošov a tolikéž na svatý Havel, šest dní roboty, šestero kur a na vánoce puol groše na calty ; item Václav Vaneš drží poplužie a některé kusy k tomu přidané v hoře Chotivcl i u břehu potoka, také jeden diel u břehu podle řeky a to na dvě země a z toho platiti má na svatý Jiřie osmdesát grošóv a tolikéž na svatý Havel
438
1450.
1450.
439
402.
1450.   3. řijna.
Ondrášek z Hodušic, richtár plzeňský, čini mocné pořízení o statku
svém.
My Vávra Pšenička, toho času miesto richtáře, Žigmund zlatník, toho času purkmistr a Jan Hladek, přísežní íněšťcnee města Nového Plzně, známo a zjevno činíme tiemto listem všechněm, nynějším a budúcim, ktož jej uzřie, anebo čtúce slyšeti budú, že múdrý a opatrný i slovutný muž, Ondrášek z Hodušic, richtár v Novém Plzni, ačkoliv jsa mdel a nemocen na těle, však při dobrém rozumu i při plné paměti jsa, nás na svědectvie přivolav i připrosiv, toto své poslednie rozkázánie z svého statku jemu od Pána Boha pojčeného, tak aby po jeho smrti žádní vstrkové ani kteří svarové nebyli, učinil jest takúto mierú: Najprve své dietě pannu Luciji porúčie paní Margretě manželce svá, tak aby jí v to i žádný nesahal z jeho přátel, ani jeho kteří bratřie, neb jí věří toho nade všecky jiné jeho přátely, že tak jednati bude a pannu Luciji k mravóm dobrým vésti bude, jakož jí toho zvláště doufá a věří. Item richtářstvie, kteréž má, to dává mocně panně Luciji, dceři své, i to, což v Plzenci má, totiž dvořiště, dědiny, lúky, les pod Rad) ní, rybník pod svatým Blažejem i straně, i s tiem se vším, což k tomu od staradávna přislušie, a jestli že by jie pan Buoh pozdravil a ona panna Lucije k svému stavu přišla, a nemohly by spolu zbyti s paní Margrétú mateří svú, tehda z toho statku a z richtářstvie dává i odkazuje paní Margretě, manželce své, puol druhého sta kop grošuov a duom a dědiny to jest prvé panie Maretčiny, neb jest jemu toho nevzdávala a k tomu jí přidává čtyři koně, kteréž v ty časy budú, a což dobytka jest mnoho nebo málo, o to aby sě právě rozdělily paní Margreta s pannu Luciji i o domové hospodářstvie; a což jest od perel a střiebrných pasuov, to mocně panně Luciji s materinu volí odkazuje; pakli by paní Margreta který pás jměti chtěla, to má dobrú voli k vzetí, a což jest na listech a dluhóv, ješto jsú mu povinni, to vyupo-mínajíce, dluhy tiem platiti mají, kromě toho listu, kterýž svědčí na Strahov u Prahy, ten dává bratřím Protivovi, Augustinovi a Dětřichovi, kterýž jest v Klatovách pravým dielem, aby sě o to vyupomínajíc dělili; pakliby panny Lucije Pán Buoh prve ne-uchoval, nežli by let došla, tehdy ty všechny klenoty mocně porúčie paní Maretě, manželce své, aby to obrátila na kaplanstvie
ku oltáři svaté Panny Barbory, kostela svatého Bartoloměje) v Plzni, kteréž jest nadala paní Regina, prvnie manželka jeho, pět kop grošóv. I k tomu kaplanství přidává a mocně dává nadepsaný Ondrášek tři kopy platu ročnieho a věčného, aby bylo dáno z jeho zc všeho statku, tak aby bylo úplně osm kop grošóv platu ročnieho a věčného; a dále jestli žehy panny Lucije Buoh neuchoval let nedojdác, tehdy z toho statku, z richtářstvie aby vydáno bylo paní Margretě, již psané manželce jeho, padesáte kop grošóv k těm puoldruhému stu kopám svrchupsaným, tak aby dvě stě kop grošóv úplně jměla a vzela; také jestli žeby panny Lucije prve Buoh neuchoval; nežli by let došla, tehdy to richtářstvie dává Jankovi a  Sigmundovi,  synóm  nebožce Yáclovovým, i s tiem,  což jest v Starém Plzenci, jakož již svrchudotčeno jest, a z toho richtářství aby vydali  Augustinovi postřibači, Dětřichovi, kterýž jest v Klatovách a Protivovi, aneb jich dětem po desieti kopách grošóv. Item dlužen sem jedné paní dvadceti kop grošóv, ješto o tom paní Margreta dobře vie, to aby zaplaceno bylo z jeho statku, Item jiných všech listuov, kteréž má anebo kteréž jsú mu dány k věrné ruce, těch zmocňuje a porúčie paní Margretě manželce své již častopsané, k kterémužto poručenství a rozkázání paní Margretě a panně Luc'ji, dceři své nadepsané, přidává ku pomoci múdré a opatrné muže, Prokopa Fegale, Henzle Prucklera a Franu řezníka, měšťany z Plzně,  že jim radni a pomocní budú v jich věcech, jakož jim toho zvláště douíá a věří.   Tomu rozkázání na pevnosť i na svedomie, ku prosbě snažné Ondráškově rychtářově své jsme pečeti vlastnie s naším vědomím a s volí k tomuto listu přivěsili. Jenž jest dán i psán léta od narozenie syna božieho tisícého čtyr-stého padesátého, tu sobotu před svatým Františkem.
List. perg. v museu plzeňském s třeini visutými pečetmi na proužcích. Prvni pečeť jest štít dole okrouhlý s hlavou kravskou s rohy, opis nečitelný. Druhá pečeí úplně neznalá. Třetí, štít dole do tupého rohu vybíhající, znamení neurčité. Na rubu listiny: Kšaft Ondráška z Ho-dašic na richtu.   1410 (síc).   Nov. sign,   N. 78.
403.
1450.   14. listopadu.
Urovnání sporu mezi lidmi z Bušovic a z Oujezda o pole a louhu.
My Harant z Vařín, seděním na Březini, Lipolt z Švamberka a Jan Muchek z Buková, Jan z Zaječic a Bernhart z Hradiště,