Charty moderního urbanismu /Jiří Hrůza
Vydala Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje Brno a Ministerstvem pro místní rozvoj v nakladatelství Agora jako přílohu časopisu Urbanismus a územní rozvoj.
Grafická úprava a obálka: 3itka Krajdlová Redakce a předtisková příprava: Zdeněk Černý Osvit a tisk: VIVAS Prepress, a.s. Vydalo nakladatelství Agora -
ldwSCeTý'uPraŽSkéh0 604< Praha 5< agora@bon.cz t-vydám, Praha 2002
Athénská charta CIAM (1933)
i f
5.
6.
7.
8.
Prvá část
Všeobecně - město a jeho regiony
Město je pouze součástí ekonomického, sociálního a politického celku - regionu.
Spolu s ekonomickými, sociálními a politickými hledisky přinášejí psychologické a fyziologické potřeby jednotlivce zájem o vztah individuálních a kolektivních hodnot. Život se rozvíjí pouze tehdy, když se vyrovnávají dva protikladné principy, individuální a kolektivní, ovládajíc lidskou osobnost. Psychologické a bioLogické konstanty podléhají vlivu prostředí i geografické, topografické, ekonomické a politické situaci. Na prvém místěje situace geografická a topografická, přírodní prvky, voda, půda, klima. Za druhé je to situace ekonomická, zdroje oblasti, přirozené a umělé vztahy s okolím.
Na třetím místěje situace politická a správní soustava. V průběhu dějin charakter města určovaly vždy zvláštní potřeby: vojenská obrana, vědecké objevy, změny správy, rozvoj dopravních cesta dopravních prostředků (pozemní, vodní, kolejová a vzdušná doprava). Podmínky ovlivňující rozvoj měst podléhají stálé změně. Příchod strojového věku vyvolal obrovské zmatky v chování lidí, v jejich osídLení na Zemi, v jejich podnikání - nespoutané proudění do měst ve prospěch mechanické rychlosti, brutální a všeobecný vývoj, který historie kdy předtím neznala, chaos pronikající do měst.
m-
41
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
stav měst: kritika a náprava
Druhá část Současný
Bydlení
Zjištění:
Historická jádra měst jsou nadměrně přelidněna (pripadá až 1000 a dokonce 1500 obyvatel na hektar!), a totéž se týká určitých pásem, která vznikla v důsledku rozvoje průmyslu v 19. století.
Ve stísněných částech měst jsou bytové podmínky nesnesitelné, protože chybí dostatek území, dostupné zelené plochy, údržba budov (důsledky využití založeného na spekulaci). Situace se ještě zhoršuje nízkou životní úrovní obyvatelstva, které samo není schopno činit obranná opatření (úmrtnost dosahuje až 20%).
Rostoucí město pro svou výstavbu spotřebovává krok za krokem přírodní území, které je obklopuje. Stále rostouc vzdálenost od přírody vede k trvalému zhoršování hygienických podmínek.
Rozmístění obytných obvodů na území města odporuje hygienickým požadavkům.
Nejhustěji zalidněné části města jsou umístěny v nejméně vhodných polohách (severní svahy, území s inverzemi a průmyslovými exhalacemi, zaplavovaná území atd.).
Dobře provětrávaná obydlí majetných leží ve výhodných místech, chráněných proti škodlivým větrům, s pěknou vyhlídkou na krajinu, vodní plochy anavrsi.ajsou bohatě osluněna.
Toto rozdělení bydlišť je udržováno a zabezpečováno stavebními předpisy o zonovaní, považovanými za oprávněné.
DroehuHlľ0del,d0ľraVníCh t6pen a u opravních křižovatek jsou nevhodné C^Z ,     kU hlUkU' Prachu 3 škod^ch exhalací.
pžuíZ       budov podéL komunikad umožňuje oslu"
Rozrmsteni občanských staveb, patřících do obytných čtvrtí, je nahodilé.
"29
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
: v přílišné vzdálenosti od
Zvláště školy jsou často u hlavních dopravních ulici bytů.
Předměstí rostou většinou neplánovitě a bez vhodného spojení s městem Byly činěny pokusy začlenit předměstí do městské správy. Předměstí jsou často jen nakupením nouzových staveb a jejich nezbytná infrastruktura je většinou nevýnosná. Je nutno požadovat:
Umisťování obytných čtvrtí na nejlepším území města z hlediska topografického, klimatického a oslunéní a s dostatkem vhodné zeleně. Situování obytných čtvrtí na základě hygienických hledisek. Usměrňování hustoty zastavění se zřetelem na různé druhy bydlení a utváření terénu.
Stanovení minimální doby oslunění pro každý byt.
Zákaz výstavby obytných domů podél hlavních komunikací.
Využívání prostředků moderní techniky při výstavbě vysokých obytných
domů.
Výstavbu vysokých staveb s dostatečnými vzájemnými odstupy, uvolňujícími prostor pro rozsáhlé zelené plochy.
Rekreace
Zjištění:
30. Volné plochy jsou všeobecně nedostatečné.
31. Pokud mají volné plochy dostatečnou rozlohu, pak jsou nevhodně rozloženy a tudíž nepoužitelné pro většinu obyvatel.
32. Okrajová poloha volných ploch nepřispívá ke zlepšení podmínek bydlem v hustě osídlených městských čtvrtích. _
33. Ojedinělá sportovní zařízení - pokud jsou blíže k uživatelům - využiv i dočasně území, s nímž se pocítí pro budoucí bytovou a průmyslovou výstavbu. Následkem je trvalá nejistota a změna.
34. území, která by mohla sloužit pro dny volna, jsou často spatné spojena
s městem.
43
36.
37.
38.
39.
40.
Je nutno požadovat ^
Budoucí zabezpečení dostatku zelených ploch v kazde obytné čtvrti pro hry a sport děti', mladých lidí a dospělých.
Odstranění nezdravých bloků domů a jejich nahrazení zelení - tím se současně zlepší podmínky sousedících čtvrtí.
Stabilizaci nových zelených ploch s konečnou platností pro stanovené účely: dětská zařízení, školy, střediska mládeže a jiná občanská zařízení těsně související s obytnými domy.
Trávení volného času v příznivě upraveném prostředí - parcích, lesích, hřištích, stadionech, koupalištích atd.
Dostatek parků, sportovních zařízení, stadionů, koupališť atd. Využívání existujících přírodních prvků - řek, lesů, návrší, údolí, jezer, moří atd.
Práce
Zjištění:
41. Pracoviště nejsou v městském prostoru účelně rozmístěna (průmysl, řemesla, obchod, správa, prodej).
42. Spojení mezi bydlišti a pracovišti již není normální, nutí k nadměrnému dojíždění.
«.   Ve Špičkových hodinách je dopravní situace kritická. 44.   Absence rozvojových programů, neplánovitý růst města, nedostatek výhledu, spekulace s pozemky atd. vedou k tomu, že si průmysl volí pozemky svévolné a bez jakýchkoliv pravidel. «.   Obchodní čtvrti, umístěné v nej příznivějších a dopravně nejlépe vybavených částech mesta, se stávají rychle kořistí spekulace. Protože se jedná o soukro-
e vlastnictví, chybí jakékoliv zabezpečení normálního rozumného vývoje. Je nu™ požadovat:
47."   Nľzá^rľ^^0^ me2i Prac°višti a bydlišti na minimum.
PlochPatVSl0VýCh ÚZemí 03 °bytn*Ch ^ 9 jejÍCh °ddělení
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
Situování průmyslových území v blízkosti železničních tratí, plavebních ka nalu a komunikací. H^eumcn Ka-
Jasné určení stanovišť uvnitř mésta pro řemesla, těsně spojená s životem města a jeho potřebami.
Zabezpečení dobrého spojení obchodních čtvrtí, v nichž jsou soukromé a veřejné správní instituce, s obytnými a průmyslovými čtvrtěmi, jakož i s řemesly, která zůstala ve vnitřním městě nebo vjeho blízkém sousedství.
Doprava
Zjištění:
Dnešní dopravní síť měst představuje souhrn komunikací, které navázaly na hlavní dopravní tepny, pocházející v Evropě již ze středověku a v některých případech dokonce ze starověku.
Hlavní komunikace, určené původně pro chodce a povozy, nevyhovují dnešním mechanizovaným dopravním prostředkům. Nedostatečná šířka dopravních uLic brání plnému využiť nových mechanických rychlostí a tím i odpovídajícímu rozmachu města. Vzdálenosti mezi křižovatkami ulic jsou příliš krátké. Šířka ulic nevyhovuje a jejich rozšiřování je obtížné, nákladné a neúspěšné. Vzhledem k rychlostem mechanických vozidel je dnešní uliční síť neracio-nální. Chybí jí přesnost, pružnost, rozmanitost a souvislost. Pompézní reprezentační ulice mohou být velkou dopravní překážkou. Železniční síťse stala v mnoha případech obtížnou překážkou rozšiřováni mesta. Uzavírá celé obytné čtvrti a odděluje je od základních prvků života mesta.
Je nutno požadovat: . ,
Účelnou analýzu statistických údajů o celkové doprave ve meste a vjeho regionu, aby se zjistily hlavní dopravní směry a jejich zatíženi. Rozděleniľ komunikací podle jejich funkcí a při jejich stavbe respektovaní
váhy a rychlosti vozidel. j„nra,„, ipiich řešením
Uzpůsobení zatížených křižovatek pro nepretržitou dopravu jejich
ve více úrovních.
45
Oddělení cest pro chodce a cyklisty od automobilových komunikací. Diferenciaci ulic podle jejich určení: obytné ulice, pěší promenády, tranzitnf a expresní komunikace. 64.   kolaci hlavních dopravních ulic zelenýrm pasy.
62
63
65.
66.
67.
68.
69.
70.
Historické dědictví měst
Architektonické hodnoty musejí být uchovány (jednotlivé objekty nebo urbanistické soubory).
Budou zachovány, představují-li kulturu minulosti a pokud je zachování v obecném zájmu.
Jejich zachování by nemělo mít za důsledek nezdravé podmínky pro život části obyvatelstva.
Nepříznivé následky jejich zachování je žádoucí pokud možno vyrovnat radikálními opatřeními, např. přeložením životně důležitých dopravních spojů nebo v nutném případě i přeložením center, která byla doposud pokládána za neměnná.
Demolice chudinských čtvrtí v okolí historických památek umožňuje vytvořit zelené plochy.
Používání minulých stavebních slohů - pod estetickými záminkami - při výstavbě nových budov v historickém prostředí má zhoubné následky. Tento postup se nesmí trpět za žádných okolností a v jakékoliv formě, tím spíše nesmí být obnovován.
Třetí část
Závěry - rozhodující zásady
71. Větš
vuiíľŕľSt' f-^JSme zkoumaLi' P05^ dnes chaotický obraz: nevyh°-9i ké ní'kterým je Pfedevšl'm uspokojovat biologické a psycholo-
y«e potreby jejich obyvatel.
i
3
2»
73.
74.
75.
76.
77.
78.
79.
80.
81.
82.
83.
Tato skutečnost souvisí se stálým růstem soukromých zájmů od začátku stro jove epochy.
Bezohlednost soukromých zájmů vede k porušení rovnováhy mezi růstem ekonomických sil na jedné straně a slabosti" správní kontroly i bezmocností společenského spolupůsobení na straně druhé.
Města procházejí stálými proměnami, avšak bez jakékoliv kontroly a jakéhokoliv jasného plánu a též bez ohledu na zásady současného urbanismu, stanovené povolanými odborníky.
Město má zajišťovat v duchovní i materiální oblasti jak svobodu jednotlivce, tak i zájmy obecného blaha.
Dimenzování všech prvků urbanistické dispozice musí vycházet z lidského měřítka.
Základními klíči urbanismu jsou čtyři funkce: bydlení, práce, rekreace (v době volna), doprava.
Plány určí strukturu každého ze sektorů, náležejících těmto čtyřem základním funkcím, a jejich polohu v městském celku.
Koloběh denních funkcí - bydlení, práce a rekreace - bude urbanismem řízen k docílení největší možné úspory času, přičemž bydlení bude těžištěm urbanistického zájmu a východiskem všech opatření. Nová mechanická rychlost rozrušila městské prostředí, vede k dopravním zácpám a hygienickým závadám.
Závady městské a předměstské dopravy musí být odstraněny. Musí se provést klasifikace rychlosti dopravy. Zónování musí vést k harmonickému vyrovnání klíčových funkcí a jejich vztahů tak, aby se mohla vytvořit rozumná síť dopravních tepen.
Urbanismus je věda o třech a nikoli jen o dvou rozměrech. Jen přiřazením výškového rozměru lze řešit moderní dopravní problémy a stejně tak i problém rekreace využitím získaného volného prostoru. Město je nutno zkoumat v souvislosti s jeho zájmovým územím, které ovlivňuje. Regionální plán musí nahradit pouhé pLány měst, přičemž vymezeni aglomerace je funkcí dosahu ekonomického vlivu mesta.
84.
85.
86.
87.
88.
89.
90.
91.
92.
'ii.
94.
95.
by každé město mělo svůj rozvojový program a právní
r nvané jako soubor funkcí, se musí harmonicky rc_. Město, dnes def.no dostatek prostom a spojem; umožň
i^řdé své části tak, auy uqi vka nwářné rozvíjeni.
jeho další rovnovážne roz ^
je velmi naléhavé, a
nástroje ^'^eL vycházet z přesných rozborů, zpracovaných od-3 Musí předvídat časové i prostorové fáze rozvoje. Měl by vyjádřit lodný soulad přírodních zdrojů města, celkové topografie, hospodářských danosť, sociálních potřeb a duchovních hodnot. Pro architekta, který se tímto způsobem zabývá urbanistickými úkoly, bude základním východiskem lidské měřítko.
Základním článkem urbanismu je bytová buňka (byt) a její začlenění do celku, který bude efektivním obytným souborem.
Ztěchto obytných souborů vycházejí v městském prostoru vztahy mezi bydlením, pracovišti a zařízeními pro volný čas.
Při plnění těchto velkých úkoluje nezbytné plně využít zdroje moderní techniky. Tato technika se svými specialisty obohatí stavební umění o vědeckou jistotu a rozšíří současné objevy a přínosy.
Průběh událostí je hluboce ovlivňován politickými, sociálními a ekonomickými činiteli.
mm^ľ !:Ch!tektura Pospět, a to ne na posledním místě.
k^S!^^f;^ měst na jedné straně a bezmezné roz-lebezpečný Zl" ,5f    Straně druhéJS0LJ ve vzájemném rozporu.
KuusKovanévlastnirtwín^ J Tento nebezpečn       P ynaStranědruhé
gáLní™ způsobem7 ovľľ ^ dnesJednu z nejvážnějších otázek: Jak le-nické vyrovnání životní ľ"* h°Spodaření s Pozemky, nutnými pro harmo-ZaJ^ jednotlivce ie J„ P°treb Jedn°thvce se společnvmi požadavky? Je nutno podřídit
zajmum celku.