Placet futile Stephane Mallarme
Princesse! ä jalouser le destin d'une Hebe Qui poind sur cette tasse au baiser de vos levres, J'use mes feux mais n'ai rang discret que d'abbe Et ne figurerai meme nu sur le Sevres.
Comme je ne suis pas ton bichon embarbe, Ni la pastille, ni du rouge, ni jeux mievres Et que sur moi je sais ton regard clos tombe, Blonde dont les coiffeurs divins sont des orfevres!
Nommez-nous ... toi de qui tant de ris framboises Se joignent en troupeau d'agneaux apprivoises Chez tous broutant les vceux et belant aux delires,
Nommez-nous ... pour qu'Amour aile d'un eventail M'y peigne flute aux doigts endormant ce bercail, Princesse, nommez-nous berger de vos sourires.
Nicotná žádost (překlad Nezval?)
Jsem žárliv, princezno!, na číši portského, Když polibkem tvých rtů se rodí Hébé z dříku, Má vášeň víc než hodnost abbého A sotva se ti zjevím nahý na koflíku
Já nejsem pinčlíček, ne, nic tak hloupého, Ne, ne, má princezno, já nejsem z rodu psíků, Ty, která označíš mě za bezhlavého, Ty, která necháváš se česat od zlatníků,
Jen pojmenujte mne... ty s ústy červánků, Tvé krotké úsměvy jak stádo beránků Se pasou na přáních a usedavě bečí,
Jen pojmenujte mne... Ať Amor z vějíře Mne vezme do spolku za jejich pastýře, Jenž hraje na flétnu a u nohou jim klečí.
Marná suplika
Princezno! Závidím osud Hébé
Která se vynoří na tomto poháru při polibku tvých rtů, Používám své ohně, ale mám pouze hodnost abbého A na Sěvres se ani neobjevím nahý.
Protože nejsem tvůj trapný bišonek, Ani pastilka, ani rtěnka, ani roztomilá hra, Proto po mně tvůj pohled sklouzává lhostejně, Blondýnko, jejíž božští kadeřníci jsou zlatníky!
Dávej mi jména... ty, s malinovými úsměvy, co se
Připojí ke stádu ochočených jehňat
A mezi všemi pasoucími se přáními blouzní v deliriu,
Dávej mi jména... abych jak okřídlený Amorek z vějíře Mohl hrát prsty na flétnu a uspávat tě ukolébavkou, Princezno, jmenuj mě pastýřem tvých úsměvů.
Futile supplication
English Translation © Richard Stokes
Princess! In envying the fate of a Hebe
Who appears on this cup at the kiss of your lips,
I expend my ardour but have only the modest rank of abbé
And shall not figure even naked on the Sevres.
Since I am not your bearded lap-dog, Nor lozenge, nor rouge, nor affected games, And know you look on me with indifferent eyes, Blonde, whose divine coiffeurs are goldsmiths-Appoint me ... you whose many laughs like raspberries Are gathered among the flocks of docile lambs Grazing through all vows and bleating at all frenzies,
Appoint me ... so that Love winged with a fan
May paint me there, fingering a flute and lulling this fold,
Princess, appoint me shepherd of your smiles.