Honkakubō Ibun - SEN NO RIKJÚ (Death of the Tea Master) 1989 záštita a podpora – všetky tri školy Senovcov réžia KUMAI Kei úloha Sen-no Rikjúa: MIFUNE Toširó úloha Honkakubóa: OKUDA Eidži https://www.youtube.com/watch?v=Ol40iOucyOI Sen-no Rikjú (1522-1591) byl zakladatel klasického čajového obřadu (sadó („cesta čaje“) nebo čanoju („horká voda na čaj“) ), jak se v japonské kultuře zachoval dodnes. Jeho potomci dodnes vedou tři Senovské školy (proudy) čajového obřadu. čajový obřad Čajový obřad sadó je svým původem jedním ze způsobů zenové meditace. Spočívá v rituálné přípravě nápoje mačča speciální bambusovou metličkou v široké misce, při čemž všichni zúčastnění – hostitel i hosté – jsou ponořeni do meditace za dodržování přísných společenských pravidel etikety. Mačča (anglický přepis: matcha) je nejjemnější ze zelených čajů. Jde o jemný krásně zelený čajový prášek. Jeho zdrojem jsou nejjemnější první jarní výhonky čajovníků ze zastíněných plantáží (aby na ně nepálilo přímé slunce). Po napaření (aby si udržely krásnou zelenou barvu) a usušení se pak čaj upravuje ručně: čaj se mne mezi prsty a vydroluje se tak z lístků výplň, která je mezi jejich žilnatinou. Tato vydrolená hmota se pak mele (mačča = dosl. „mletý čaj“). Tento čajový prášek se nevaří, ale jenom se zalévá teplou (ne příliš horkou) vodou a rozšlehává metličkou časen. zen (čínsky čchan) Tato příprava čaje vznikla v Číně v tamějších čchanových (čín. čchan=jap. zen) klášterech a spolu se zenovou praxí se dostala do Japonska. V Číně mezitím vymřela, zanikla, a tato příprava čaje se zachovala jenom v Japonsku. Tam se z ní postupně, kromě zenové meditace, stala i exkluzivní společenská zábava. období „Bojujících států“ versus čaj jako prostředí míru V těžkém staletém období samurajských válek (tzv. Sengoku džidai – „období Válčících států nebo knížectví“, 1567-1600) se čajový obřad, pořádaný v estetickém prostředí nevelké čajové chýše (čašicu) obklopené zahradou, stal jednou z mála příležitostí k míru a přátelskému posezení. Sen-no Rikjú byl laický zenový mnich a čajový mistr, kterého respektoval i vojenský vůdce 2. poloviny 16. století, Tojotomi Hidejoši (ke sklonku života titulovaný jako Taikó-sama). evropský vliv – víno, sklený pohár (možná i vliv na čajový obřad) moc světská (sjednotitel vojevůdce Tojotomi Hidejoši) vs symbolická (Sen-no Rikjú) Sen-no Rikjú se prostřednictvím cesty čaje snažil vojevůdce Hidejošiho mírnit v jeho vojenských choutkách, a hlavně v expanzi do Koreje. tragický osud Sen-no Rikjúa Hidejoši nakonec Rikjúovu nepoddajnost nesnesl a „udělil mu smrt“ – tj. rozkázal mu spáchat seppuku (neboli lidově harakiri) jako formu trestu. Film se zabývá vzpomínkami Rikjúova učeníka, který se snaží zjistit, co a jak se vlastně s jeho mistrem stalo, a spolu s tím se odhaluje široký kontext doby kolem roku 1600 a vzpomínky na kruté období samurajských válek, kontrastované s esteticky hlubokým zpodobněním japonské přírody, architektury a samotného čajového obřadu.