Honkakubō Ibun - SEN NO RIKJÚ (Death of the Tea Master)


1989

záštita a podpora – všetky tri školy Senovcov

réžia KUMAI Kei

úloha Sen-no Rikjúa: MIFUNE Toširó

úloha Honkakubóa: OKUDA Eidži


https://www.youtube.com/watch?v=Ol40iOucyOI


Sen-no Rikjú


(1522-1591)

 byl zakladatel klasického čajového obřadu (sadó („cesta čaje“) nebo čanoju („horká voda na čaj“)
), jak se v japonské kultuře zachoval dodnes. Jeho potomci dodnes vedou tři Senovské školy (proudy)
čajového obřadu.


čajový obřad


            Čajový obřad sadó je svým původem jedním ze způsobů zenové meditace. Spočívá v rituálné
přípravě nápoje mačča speciální bambusovou metličkou v široké misce, při čemž všichni zúčastnění –
hostitel i hosté – jsou ponořeni do meditace za dodržování přísných společenských pravidel etikety.

            Mačča (anglický přepis: matcha) je nejjemnější ze zelených čajů. Jde o jemný krásně
zelený čajový prášek. Jeho zdrojem jsou nejjemnější první jarní výhonky čajovníků ze zastíněných
plantáží (aby na ně nepálilo přímé slunce). Po napaření (aby si udržely krásnou zelenou barvu)
a usušení se pak čaj upravuje ručně: čaj se mne mezi prsty a vydroluje se tak z lístků výplň, která
je mezi jejich žilnatinou. Tato vydrolená hmota se pak mele (mačča = dosl. „mletý čaj“). Tento
čajový prášek se nevaří, ale jenom se zalévá teplou (ne příliš horkou) vodou a rozšlehává metličkou
časen.


zen (čínsky čchan)


            Tato příprava čaje vznikla v Číně v tamějších čchanových (čín. čchan=jap. zen)
klášterech a spolu se zenovou praxí se dostala do Japonska. V Číně mezitím vymřela, zanikla, a tato
příprava čaje se zachovala jenom v Japonsku. Tam se z ní postupně, kromě zenové meditace, stala
i exkluzivní společenská zábava.


období „Bojujících států“ versus čaj jako prostředí míru


            V těžkém staletém období samurajských válek (tzv. Sengoku džidai – „období Válčících
států nebo knížectví“, 1567-1600) se čajový obřad, pořádaný v estetickém prostředí nevelké čajové
chýše (čašicu) obklopené zahradou, stal jednou z mála příležitostí k míru a přátelskému posezení.
Sen-no Rikjú byl laický zenový mnich a čajový mistr, kterého respektoval i vojenský vůdce 2.
poloviny 16. století, Tojotomi Hidejoši (ke sklonku života titulovaný jako Taikó-sama).


evropský vliv – víno, sklený pohár (možná i vliv na čajový obřad)


moc světská (sjednotitel vojevůdce Tojotomi Hidejoši) vs symbolická (Sen-no Rikjú)


Sen-no Rikjú se prostřednictvím cesty čaje snažil vojevůdce Hidejošiho mírnit v jeho vojenských
choutkách, a hlavně v expanzi do Koreje.


tragický osud Sen-no Rikjúa


Hidejoši nakonec Rikjúovu nepoddajnost nesnesl a „udělil mu smrt“ – tj. rozkázal mu spáchat seppuku
(neboli lidově harakiri) jako formu trestu. Film se zabývá vzpomínkami Rikjúova učeníka, který se
snaží zjistit, co a jak se vlastně s jeho mistrem stalo, a spolu s tím se odhaluje široký kontext
doby kolem roku 1600 a vzpomínky na kruté období samurajských válek, kontrastované s esteticky
hlubokým zpodobněním japonské přírody, architektury a samotného čajového obřadu.