1
(9) Náboženský taoismus (daojiao 道教)
- rozlišovat od daojia 道家 (jedna z filozofických škol)
1) Předpoklady
→ osvobození ducha, zbavení se těla, dosažení nesmrtelnosti (xian 仙)
Zhuangzi
Jian Wu chtěl, aby mu Lian Shu něco vysvětlil: „Slyšel jsem Jie Yuovu řeč, byla velká a
k ničemu určitému nesměřovala, šla a šla, nikdy nevracela. Byl jsem fascinován jeho řečí,
připadala mi jako Mléčná dráha, bez hranic, velkolepá, vzdálená čemukoliv lidskému.“
Lian Shu řekl: „O čem hovořil?“
„O tom, že v dalekých horách Gushe prý žije božský člověk (shenren), svaly a kůže jako led a
sníh, jemný a spanilý jako panna. Neživí se žádným s pěti druhů obilí, dýchá vítr a pije rosu,
sedlá oblaka, zapřahá větrné draky a s nimi se vydává za hranice čtyř oceánů. Jeho duch je tak
pevný a soustředěný, že jím odvrátí všelijaké nákazy a úroda dozraje. […]“
Shiwen 十問 = „Deset otázek” – text nalezený v Mawangdui (poč. 2. stol. př. n. l.)
Kdo to získá, dosáhne dlouhověkosti, kdo to ztratí, zemře mlád. Proto ten, kdo dovede
kontrolovat qi a soustřeďovat životní esenci (jing), v sobě hromadí to, co je neprojevené.
Esence a duch (shen 神) ho zaplaví jako voda řinoucí se z pramene. […] Životní esence Nebe
a Země se rodí z neprojeveného, roste v beztvarém, završuje se v netělesném.
Kdekoliv se nachází smrt a život, moudrý člověk je reguluje. Zpevňuje, co je dole, a
akumuluje životní esenci (jing), takže qi neuniká ven. Pokud mysl kontroluje život a smrt, jak
by jimi mohla být poražena? Opatrně to v sobě zadržuj a neztrácej to a dlouhý život bude trvat
po generace. […] Dlouhý život vzniká zadržováním a akumulováním. Pokud jde o
prodlužování a povyšování života, nahoře se člověk rozhlíží v Nebi a dole ho rozšiřuje po
Zemi. Kdo je toho schopen, nutně se stane duchem (božstvem, shen) a dokáže se osvobodit od
svého těla (tvaru – jie xing 解形).
→ nejprve kultivace těla, aby byl duch udržen uvnitř (jako „Vnitřní projekt“ Neiye), následně
osvobození ducha od těla
→ nesmrtelnost (prodloužení života), životní esence, kterou v sobě adept hromadí, mu
umožňuje opustit svět forem a stát se duchem, který – jako Nebe a Země – neumírá.
2
→ fangshi 方士 – „mágové“, „mistři magických formulí
-- rituální specialisté – znalost magických formulí jim dávala znalost a částečně moc nad
světem božských sil, kterou byli schopni si částečně přisvojit
Kniha vrchních písařů:
Praktikovali magické formule a cestu nesmrtelných (xian 仙). Jejich podoba byla osvobozená
od těla (xingjie), přetavená a transformovaná. Spoléhali se na komunikaci s duchy a božstvy.
-- jejich vliv na vládce (zvláště Qin Shihuangdi a Han Wudi); hledání elixíru nesmrtelnosti
-- model Žlutého císaře, který dle představ fangshi vystoupal na draku do Nebes jako
nesmrtelný – hanští císařové chtěli následovat.
→ pozemský vládce a jeho nebeský učitel
Příklad „Čtyř bělovlasých“:
-- ústraní jako doklad mravní integrity, povoláni z ústraní kvůli rozhodnutí zásadních otázek
(jejich autoritě se podvolil i císař).
„Čtyři bělovlasí […] byli zcela oddáni pěstováni pravé cesty a sebezdokonalování; nebylo
možné je pohnout k činnosti, leda pro nejvyšší účel. V době Prvního svrchovaného císaře
dynastie Qin viděli tyranii qinské vlády a odešli do ústraní v horách Lantian. […] Když byla
dynastie Qin svržena, první císař dynastie Han Gaozu se o nich doslechl a povolal je do
služby, oni však odmítli. Skryli se hluboko v Jižních horách a císař nebyl schopen si je
podřídit.“ (Gaoshi zhuan)
Legenda o Heshang gongovi:
„Heshang gong předal císaři text Daodejingu s komentářem a řekl mu: Pokud budeš toto do
hloubky studovat, tvé pochybnosti budou rozptýleny. Je tomu již 1700 let od doby, kdy jsem
napsal komentář k Daodejingu. Od té doby jsem ho předal pouze třem lidem a nyní čtvrtému,
kterým jsi ty. Neukazuj knihu těm, kteří si to nezasluhují. Císař Wen se poklonil a přijal knihu.
Po těch slovech již Heshang gonga nebylo možné znovu najít.“
3
guanfang 官方 = „oficiální“; minjian 民間= „lidový“ – moderní termíny
-- úsilí státu zahrnout vše, co vzniká spontánně → asimilace – tolerance – regulace – zákaz a
perzekuce
-- obzvlášť citlivé v náboženské sféře (souvislost kontroly nad božskými silami a politické
moci)
-- „teokratický“ rozměr císařské moci
→ masová náboženská hnutí (povstání) v posledním století vlády dynastie Han
1) Povstání Žlutých šátků (huang jin 黃巾) (vrchol 184 n. l.):
2) komunita „Pěti měřic rýže“ (五斗米道 wu dou mi dao / wu tou mi tao):
→ tianshi dao 天師道 = Cesta Nebeských mistrů
-- nezávisle spravovaná oblast v Sichuanu do roku 215 n. l.
-- Laozi / Dao jako nejvyšší božstvo
-- nebeská a pozemská administrativa, registry žijících a zemřelých
2) Taoistické kulty
-- zjevené posvátné texty
- Laozi, Kniha velikého míru (Taipingjing)
- Kanonická kniha Laoziových proměn (Laozi bianhua jing 老子變化經) -- dílo patrně
z druhé pol. 2. stol. n. l., raný textový doklad deifikace Laozia. Laozi ztotožněn s počátkem
kosmu, proměňuje se na kosmické rovině a v dějinách se objevuje v podobě „avatárů“ –
lidských osobností spjatých s předáváním textu a nauky – nebeští učitelé pozemských vládců.
(Jedním z nich Starý mistr tradičního podání). Zároveň je toto božstvo objektem meditace a
nabývá tvaru uvnitř těla adepta.
-- panteon, kosmologie, paralela kosmos - lidské tělo
-- liturgie, funkce taoistického kněze dao shi 道士
4
-- taoistické vs. „lidové“ kulty
-- úsilí po dosažení nesmrtelnosti („stát se nesmrtelným“ – xian 仙)
-- meditační techniky (práce s „životní energií“ qi)
komentáře k dílu Laozi vzniklé v kontextu taoistických kultů
1) Heshang gongův komentář:
Laozi: Těžké je základem lehkého.
Kom.: Pokud vládce nemá váhu, postrádá důstojnost. Pokud správa těla není brána
s vážností, duchové [pěti vnitřností] se rozplynou. Květy a listy stromů a rostlin jsou
lehké, a proto opadávají a vadnou. Kořen je těžký, a proto trvá.
[...]
Laozi: Pokud [vládce] bere na lehkou váhu [svět], ztratí své služebníky.
Kom.: Pokud je král lehkomyslný a výstřední, ztratí své služebníky. Pokud je ten, kdo se
věnuje správě těla, lehkomyslný a výstřední, ztratí esenci (jing).
Laozi: Pokud je nestálý, ztratí své postavení.
Kom.: Pokud je královo jednání nestálé a zbrklé, ztratí postavení vládce. Pokud je ten, kdo se
věnuje správě těla, nestálý a zbrklý, ztratí esenci a duchy [pěti vnitřností].
Prostor mezi Nebem a Zemí je prázdný a proudí jím harmonická životní energie (qi). Proto se
věci samy od sebe rodí (zisheng). Pokud je člověk schopen se zbavit pocitů a tužeb, omezit
rozmařilost chutí, pročistit patero vnitřností, duchové se v nich usídlí.
2) komentář Xiang’er
Laozi: Ten, kdo je arogantní pro své bohatství a postavení, sám na sebe přivádí pohromu.
Kom.: Pokud se z esence zformují duchové [pěti vnitřností], a ještě zůstane přebytek yangové
energie (yangqi), je třeba se zabývat péčí o sebe sama, uzavřít mysl (xin) a zbavit se tužeb.
Není možné se s arogancí dopouštět podvodu na yinovém [protějšku]. Pokud [člověk]
arogantně podvádí, vzápětí následuje pohroma. Dále podle vnějšího vysvětlení (waishuo)
[této pasáže] ten, kdo má moc a je arogantní pro své bohatství a postavení ve světě, sám na
sebe přivádí pohromu.
Když člověk zamýšlí něco podniknout, nejprve [svůj záměr] musí zvážit podle přikázání Daa,
v klidu se zamyslet nad tím, zda jeho úmysl není v rozporu s Daem. Teprve potom může začít
jednat a Dao života ho neopustí.