Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Stratifikace jazyka = rozdělení jazyka do několika vrstev (variet) podle zvolených kritérií (stratifikace ← lat. statum „vrstva“) nejčastější kritéria rozdělení: – regionální („kde se varieta užívá?“) – sociální („kdo ji užívá“) – funkční („za jakým účelem ji užívá?“) – diachronní/historická („kdy se varieta užívala?“) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 STRUKTURNÍ ÚTVAR = ucelený systém prostředků různých jazykových rovin, od hláskoslovné roviny přes morfologickou rovinu až po rovinu slovotvornou • regulovaná sféra: standardní variety (spisovný/standardní jazyk) • neregulovaná sféra: dialekty, interdialekty, etnolekty NESTRUKTURNÍ ÚTVAR / POLOÚTVAR = varieta, které chybí specifické jazykové prostředky na některých jazykových rovinách (např. vlastní gramatika) • slangy, argoty nebo profesní mluva (sociolekty) • obvykle nespisovné Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 STRATIFIKACE ČEŠTINY Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 SPISOVNÁ ČEŠTINA – národně reprezentativní funkce, prestižní útvar – potenciálně neomezená šíře využití, stylově velmi bohatá – předmět soustavného lingvistického výzkumu, včetně starších fází – celonárodně užívaná varieta, ale primárně v psané podobě – v mluvené podobě užívána profesionálními mluvčími (hlasatelé, přednášející, kazatelé), ale spíše ve čtené podobě – osvojena (naučena) školní výukou a pasivním kontaktem s psanými texty – přímé osvojení jako mateřský jazyk málo pravděpodobné Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Vrstvy spisovné češtiny knižní Nakupují pouze v českých obchodech. neutrální Nakupují jenom v českých obchodech. hovorová Nakupujou akorát v českých obchodech. KNIŽNÍ SPISOVNÁ ČEŠTINA = podoba, která se užívá především v psané podobě („v knihách“); je do určité míry archaická nýbrž (místo ale) chorý (místo nemocný) či (místo nebo) infinitivy na -ti (dělati) toliko (místo jenom) dnové (místo dny) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 HOVOROVÁ ČEŠTINA vrstva spisovné češtiny; slouží k běžnému dennímu hovoru – doménou užití jsou texty hovorového funkčního stylu – běžně, ale neoprávněně vnímána jako nespisovná čeština – je zbavena knižních výrazů, ale také výrazů nespisovných – nespisovné výrazy však přechází do hovorové češtiny, především z obecné češtiny – částečně postižená kodifikací – celonárodní útvar, ale regionálně proměnlivý – osvojení přes pasivní kontakt s mluvenými texty; možná i institucionální cesta Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Spisovné hovorové Spisovné knižní viděl jsem ho viděl jsem jej do třech hodin do tří hodin potkal moji manželku potkal mou manželku můžu přijít mohu přijít nesmím ti to říct nesmím ti to říci děkuju děkuji klepnul mě přes prsty klepl mě přes prsty co nám jiného zbyde? co nám jiného zbude? radši víc než míň raději více než méně přijeli k nám Angličani přijeli k nám Angličané Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Spisovné/nespisovné? (obecné české / hovorové ??) Spisovné horká polívka horká polévka to bysme neudělali to bychom neudělali nesem vám noviny neseme vám noviny s našima dětma s našimi dětmi nikomu jsem to neřek’ nikomu jsem to neřekl mladýho člověka by to nenapadlo mladého člověka by to nenapadlo koupil si malý kolo koupil si malé kolo líp bych to nedovedl lépe bych to nedovedl města byly dobyty města byla dobyta já si to myslel já jsem si to myslel Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 DIALEKT (nářečí) = regionální varieta jazyka, tj. varieta omezená na určité teritorium – nemá status samostatného jazyka, je podřízená jiné varietě – status samostatného jazyka však může získat (např. srbština a chorvatština) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 JAK DĚLÁ VAŠE KOČKA? (sloveso pro zvuk, které kočky vydávají) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 JAK DĚLÁ VAŠE KOČKA? (sloveso pro zvuk, které kočky vydávají) • mňouká, mňučí • mňauká, mňaučí • mňačí, mňamčí, mňančí, mňágá, mňarčí • mrančí, mrandží, vrandží • mamčí • namčí • ňáme, ňaňčí, ňarká, ňargá, ňarčí • ňaúká • kňauká, kňaučí, kňučí, kňourá Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 DIALEKTOLOGIE = lingvistická disciplína zabývající se nářeční diferenciací – společné zájmy se sociolingvistikou, ale také např. s etnografií, folkloristikou – u nás: dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd nejdůležitější české dialektologické práce: • Bělič, Jaromír – Nástin české dialektologie, 1972. • Český jazykový atlas 1–5 + Dodatky. 1992–2011. (https://cja.ujc.cas.cz) • Slovník nářečí českého jazyka, A–Č (https://sncj.ujc.cas.cz) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 IZOGLOSA = linie, která na mapě ohraničuje území, na němž se vyskytuje určitý jazykový jev, a oddělující toto území od oblasti s odlišným jazykovým jevem typy izoglos: • hláskoslovné: mlén × mlejn • morfologické: kravami × kravama × kravoma • syntaktické: kam jdeš × kde jdeš • lexikální: vesnice × dědina, slánka × solnička • frazeologické: stojí jak svatý za dědinou × stojí jak svatý v rampuchu Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 NÁŘEČNÍ HRANICE = území, na němž se stýká větší množství hranic různých izoglos – vydělují tak jednotlivá nářečí nebo nářeční skupiny – často odpovídají politickému a historickému členění – hranice založeny hlavně na rozdílech ve výslovnosti, morfologii a slovní zásobě – syntax nářečí češtiny méně zkoumána podobně jako syntax mluveného jazyka Dé mi tam na tu hnědó, jesli se tam vende, skříň. Já si vemu Ludvíčkův, co mi koupil, větrník. Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Čtyři základní české nářeční skupiny – česká nářečí v užším smyslu – středomoravská nářečí – východomoravská nářečí – slezská nářečí + nářečí polsko-česká (východně od Ostravy) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Rozdělení nářečních skupin • nářeční skupiny → podskupiny → typy/úseky → lokální nářečí (mikrodialekt) středomoravská nářečí → jižní středomoravská podskupina → typ znojemský → nářečí Znojma • https://www.czechency.org/files/attachment/nareci/mapa- nareci.png Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 ČESKÁ NÁŘEČNÍ SKUPINA – zhruba celé území Čech a jihozápadní úseky Moravy – dvojhláska ej oproti spisovnému psanému ý a zčásti také í • starej bejk, sejtko – dvojhláska ou ve shodě se spisovným jazykem • houser, nesou – protetické v • voni, vokno – vynechávání pomocného slovesa • já ho viděl, my tam šli Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 STŘEDOMORAVSKÁ NÁŘEČNÍ SKUPINA (HANÁCKÁ NÁŘEČÍ) – střední část Moravy mimo úseky na jihozápadě a pruhu na východě – dlouhé é oproti spisovnému ý/í • staré bék, sétko – dlouhé ó oproti ou • hóser, nesó – velmi často pouze krátké i, u • vino, stul – rozkazovací způsob typu sednite, lehnite – 3. osoba mn. čísla -ijó • ležijó, sedijó Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 VÝCHODOMORAVSKÁ NÁŘEČNÍ SKUPINA (MORAVSKOSLOVENSKÁ NÁŘEČÍ) – východní hranice České republiky – v případě í/ý shoda se spisovnou češtinou • starí bík, sítko – někdy rozdíl ve výslovnosti mezi í a ý – dlouhé ú oproti spisovnému ou • húser, nesú – existence rozdílu mezi l a ł („obalované l) • hlina × hłava – zvratné zájmeno sa (místo se) • nestaraj sa Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 SLEZSKÁ NÁŘEČNÍ SKUPINA (LAŠSKÁ NÁŘEČÍ) – severovýchodní cíp Moravy a přilehlé části Slezska – vesměs ztratila délku vokálů, všechny vokály se vyslovují krátce • stary byk, sytko – v mnoha oblastech rozdíl ve výslovnosti i a y – krátké u oproti spisovnému ou • huser, ňesu – přízvuk na předposlední slabice • staŘEnka, do oSTRAvy – 2. pád množného čísla zakončen na -uv • vlasuv (místo vlasů), schoduv (místo schodů) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Dej mouku ze mlýna na vozík. – spisovná čeština Dej mouku ze mlejna na vozejk. – nářečí česká Dé móku ze mléna na vozék. – nářečí středomoravská Daj múku ze mlýna na vozík. – nářečí východomoravská Daj muku ze mlyna na vozik. – nářečí slezská Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 INTERDIALEKTY = nivelizované podoby tradičních dialektů – vyznačují se jen některými společnými rysy určité dialektické oblasti – uživatelé mladší a střední generace ve městech, na vesnicích u starší generace ještě tradiční regionální dialekty Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 BĚŽNĚ MLUVENÝ JAZYK (čeština) = běžná spontánní mluva používaná v soukromé nebo poloveřejné komunikaci – obsahuje prvky jak spisovné, tak nespisovné češtiny – v Čechách je jejím základem obecná čeština – na Moravě vychází z interdialektů, především na venkově, ale ve velkých městech převládá obecná čeština Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 OBECNÁ ČEŠTINA = specifický interdialekt vzniklý nivelizací středočeských dialektů – obecná čeština „vyššího typu“ × regionální obecná čeština • ouřad, ouhor, ouzký • viděl jsem kluci, jak si hrají – prvky obecné češtiny pronikají do hovorové češtiny (koukat, očař) – obecná čeština jako druhý standard – „obecná moravština“ neexistuje Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Variety (národního) jazyka regionální sociální funkční dialekty (regionální dialekty) interdialekty sociolekty (sociální dialekty) • profesionalismy • zájmový slang • argot • (obecný slang) etnolekty registry (funkční jazyky / funkční styly) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 PROFESNÍ MLUVA / PROFESIONALISMY (také profesní slang) = množina jazykových prostředků spojená s konkrétní profesní skupinou – vznikají z nutnosti speciálně nazvat určitý pojem, pro který v jazyce neexistuje terminologické označení – nebo z potřeby zjednodušit složitější odborný název Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 příklady profesní mluvy: • lékařské profesionalismy: exnout, císař, pacoš, kožař, jipka • hornické profesionalismy: cimrování „vydřevování“, helfr „pomocník, folovač „nakladač“ • divadelní profesionalismy: děkovačka, štěk • vojenské profesionalismy: lampasák, bažant, kvér Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 ZÁJMOVÝ/SKUPINOVÝ SLANG (SLANGISMY) = množina výrazů, které užívají lidé spojení stejným zájmem – vzniká z potřeby expresivního překódování už známých pojmů a jevů, z potřeby jejich hodnocení a přehodnocení – vyznačuje se velkým množstvím synonym, která mohou být stylisticky odlišená – jsou výsledkem jazykové hravosti – u profesionální mluvy jsou zmíněné vlastnosti málo časté Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 příklady slangových výrazů: • trampský slang: brko, retka, špinka, tuberiho tyčinka (vše „cigareta“) • sportovní slang: puknout, prasknout, projet (vše „prohrát“) • žákovský slang: basa, koule, baňa, napínák, sardel (vše „pětka, nedostatečná“) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 ARGOT = mluva vyřazených společenských vrstev (např. zlodějů, pašeráků, žebráků, bezdomovců atd.) – výrazný expresivní charakter a hravost jako u slangů – utajovací funkce – mnohé výrazy jsou mezinárodního charakteru – argotismy se mohou stát všeobecně známé příklady: stříkačka, chlupatej, dávat bacha, být v chládku, prachy, fízl, mukl Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 OBECNÝ SLANG / INTERSLANGISMY = všeobecně známé a hojně užívané výrazy, které obvykle nejsou součástí spisovného jazyka (patří do obecné češtiny) – tyto výrazy se vyskytují v běžně mluveném jazyce, ale též v umělecké literatuře nebo médiích – jsou obvykle zaznamenány ve výkladových slovnících – nejsou nebo přestaly být vázané na konkrétní skupinu příklady: kecky adidasky botasky obvoďák očař gynda panelák chajda štempl sichrhajcka Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 ETNOLEKT = ustálená varieta většinového jazyka charakteristická tím, že obsahuje stopy menšinového jazyka, kterým mluvili rodiče nebo prarodiče osob dnes užívajících etnolekt – spojený s určitou etnickou skupinou příklady • nizozemština užívaná marockými přistěhovalci v Nizozemsku • angličtina užívaná italskými přistěhovalci v New Yorku Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 romský etnolekt v ČR = podoba češtiny užívaná Romy žijícími v ČR – nese stopy romštiny a slovenštiny – Romové se ji naučili od jiných Romů příklady: • vliv slovenštiny: injekcija, vodičák, reďiťelka, učiťelka • vliv romštiny: Dej to rádio pomalu. (srov. romské polokes „potichu, pomalu“) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 REGISTR (funkční styl / funkční jazyk) = varieta jazyka, jejíž podoba a užití jsou podmíněny komunikační situací – termín typický pro anglosaskou lingvistiku, u nás spíše funkční styly, funkční jazyky (záležitost stylistiky) – jazykové prostředky jsou věcí aktivního výběru (na rozdíl od dialektů a sociolektů)