Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
JAZYKOVÝ KONTAKT
= situace, kdy jsou v interakci dvě nebo více variet (obvykle
jazyky)
Druhy kontaktových situací
1) Ty, při nichž se jazyky v kontaktu zachovávají
= zachování/udržování jazyka
2) Ty, při nichž se užívání jazyků mění
= jazykový posun
3) Ty, které vedou ke vzniku nových jazyků
(pidžiny, kreolštiny, smíšené jazyky)
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
ZACHOVÁNÍ/UDRŽOVÁNÍ JAZYKA (angl. language maintenance)
• mluvčí nějakého jazyka (L1) se naučí další jazyk (L2), ale svůj
původní jazyk nepřestává užívat → mluvčí se tak stává
bilingvní (popř. multilingvní)
• znalost dalšího jazyka může užívání jazyka ovlivnit:
a) vliv L2 na L1 → výpůjčky, míchání kódů, dekreolizace
b) vliv L1 na L2 → jazyková interference
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Příklad bilingvismu: kmen Tukano (Amazonský prales v Jižní
Americe na hranici Kolumbie a Brazílie)
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
TYPY BILINGVISMU
podle rozšíření/uživatelů:
Individuální b. Společenský b.
podle úrovně ovládání jazyka:
Produktivní b. Receptivní b.
podle způsobu osvojení jazyka
Primární (přirozený) b. Sekundární (umělý) b.
podle toho, co se děje s původním jazykem:
Aditivní b. Subtraktivní b.
Podle vzájemné rovnováhy:
Vyvážený b. Dominantní b.
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
DIGLOSIE (Charles Ferguson, 1921–1998)
„DIGLOSIE je relativně stabilní jazyková
situace, v níž kromě primárních nářečí
daného jazyka existuje velmi odlišná,
důsledně kodifikovaná superponovaná
varieta, kterou si mluvčí osvojují především
prostřednictvím vzdělávacího systému a
která se užívá pro většinu psaných a
formálních mluvených účelů, ale není
používána žádnou částí společenství k běžné
konverzaci.“
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
DIGLOSIE (Fergusonovo původní pojetí)
1) V určité komunitě jsou užívány dvě různé variety stejného
jazyka, kdy jedna z nich je pokládána za vysokou (V) varietu a
druhá za varietu nízkou (N).
2) Každá z těchto variet je používána pro zcela odlišné funkce;
vysoká a nízká varieta se tedy doplňují (jsou navzájem
komplementární).
3) Vysokou varietu nikdo nepoužívá pro běžnou denní komunikaci
(v neformálních situacích).
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
PŘÍKLADY DIGLOSIE
1) Arabské země
klasická arabština (V) × regionální podoby arabštiny (N)
2) Švýcarsko
standardní němčina (V) × švýcarská němčina (N)
3) Haiti
standardní francouzština (V)
× haitská kreolština (N)
4) Řecko (v minulém století)
katharévousa (V)
× dhimotiki (N)
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
ROZDÍLY MEZI VYSOKOU (V) A NÍZKOU (N) VARIETOU
1) Funkce
• V a N se liší podle okolností, za kterých jsou užity
• V se používá při oficiálních příležitostech (přednášky, kázání,
parlament, soud, média atd.)
• V se používá pro běžnou denní komunikaci (není běžně
mluveným jazykem)
• N se používá v neoficiálních/neformálních situacích (běžná
konverzace, pokyny služebnictvu, soap opery, lidová
slovesnost atd.)
• tím se diglotická situace liší od situace standard+dialekty
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
2) Akvizice (= osvojení)
• N je mateřským jazykem, tj. „mateřskou varietou“
• V se osvojuje studiem, není v dané komunitě „mateřskou
varietou“
• také zásadní odlišnost od standard+dialekty
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Další rozdíly (platí ale obecně pro standardní varianty):
3) Prestiž
• V je prestižnější a vlivnější než N
4) Literární dědictví
• ve V je psána většina literatury, ať domácí nebo překladové
• N obvykle vlastní literaturu nemá a nepřekládá se do ní (např.
Bible nebo Korán)
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
5) Standardizace
• V je standardizovaná/kodifikovaná (existence psaných
gramatik atd.)
• N často standardizace/kodifikace chybí
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Lingvistické rozdíly (předmětem diskuze):
6) Gramatika
• gramatika V je komplexnější (složitější) než gramatika N
7) Slovní zásoba
• často sdílená mezi V a N, ale slovní zásoba V je širší
• N si často vypůjčuje slovní zásobu z V
8) Výslovnost
• výslovnost N bývá jednodušší
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
VZNIK A VÝVOJ DIGLOSIE: příklad češtiny
• v 18. a 19. století vytvořena spisovná čeština na základě
archaické a literární češtiny
• došlo k diglosii mezi spisovnou češtinou (H) a mluvenou
češtinou (V) založenou na dialektech
• vernakularizace spisovné češtiny se nepodařila, ačkoliv se
předpokládá existence její hovorové podoby
• naopak se konstituovala obecná čeština, která se celonárodně
rozšířila a postupně přebírá funkce spisovné češtiny
• zároveň obecná čeština silně ovlivňuje spisovnou češtinu
• v současnosti: post-diglotická situace
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
ROZŠÍŘENÁ DEFINICE DIGLOSIE (Joshua Fishman, 1926–2015)
1) V určité komunitě jsou užívány dvě různé variety
stejného jazyka, kdy jedna z nich je pokládána za
vysokou varietu a druhá za varietu nízkou.
2) Každá z těchto variet je používána pro zcela
odlišné funkce; vysoká a nízká varieta se
tedy doplňují (jsou navzájem
komplementární).
3) Vysokou varietu nikdo nepoužívá pro běžnou denní komunikaci.
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
DIGLOSIE × BILINGVISMUS
Bilingvismus – individuální záležitost
Diglosie – záležitost celé společnosti
Diglosie popisuje společenský bilingvismus, kdy dva kódy plní
různé funkce
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
diglosie
+ –
bilingvismus
+
(1) Jak
bilingvismus, tak
diglosie
(2) Bilingvismus
bez diglosie
–
(3) Diglosie bez
bilingvismu
(4) Ani
bilingvismus, ani
diglosie
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
(1) Jak bilingvismus, tak diglosie
• Paraguay (Jižní Amerika): španělština (V) × guaraní (N)
španělština: 7 % mateřský jazyk
guaraní: 90 % mateřský jazyk
asi 73 % Paraguayců je
bilingvních ve španělštině a
guaraní
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
(2) Bilingvismus bez diglosie
• Wales (→): velština a angličtina
(velština: oficiálně uznána ve Walesu
spolu s angličtinou; výuka v angličtině a
velštině na základních školách; asi 18 %
Walesanů rozumí velštině)
• Irsko: irština a angličtina
(irština: národní a první oficiální jazyk; výuka v angličtině a
irštině na základních školách; asi 40 % Irů rozumí irštině)
(3) Diglosie bez bilingvismu
• Haiti: standardní francouzština (V) × haitská kreolština (N)
• Anglie po 11. století: francouzština (V) × angličtina (N)
• České země do 1918: němčina (V) × čeština (N)
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
(4) Ani diglosie, ani bilingvismus
• Island před 20. stoletím
• snad dnes u kmenů na Nové Guineji nebo v Amazonském
pralese
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Jazyky v kontaktu se mohou navzájem ovlivňovat
1) vliv L2 na L1 → výpůjčky, míchání kódů, dekreolizace
2) vliv L1 na L2 → jazyková interference
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
1) VÝPŮJČKY/PŘEJÍMKY
= Přebírání jazykových prvků z jednoho jazyka do druhého jazyka.
• Nejčastěji ve slovní zásobě (lexikální výpůjčky), přejetí
gramatických nebo fonologických rysů je vzácné.
• Lexikální výpůjčky často označovány jako cizí slova, což
vyjadřuje jak jejich původ, tak postoj k nim.
• Často existuje odpor proti výpůjčkám (individuální, ale i
institucionální).
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Dva základní typy výpůjček
Módní výpůjčky
• Označují skutečnost, pro kterou v cílovém jazyce již existuje
domácí slovo.
sorry × promiň
timing × načasování,
edukativní × výukový
dressing × zálivka
• Otázka však je, zda tato slova jsou přesnými ekvivalenty.
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Nezbytné výpůjčky
• Přešly do jazyka s novou skutečností, pro kterou není
v cílovém jazyce odpovídající ekvivalent.
curling, double takeout, tee line
• Mohou být předmětem kalkování (kalky):
fotbal → kopaná
volejbal → odbíjená
basketal → košíková
ale!
florbal
softbal
netball
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Adaptace přejatých slov
• Prvky z cizích jazyků se jazykově přizpůsobí (adaptují)
cílovému jazyku (pravopisně, fonologicky, morfologicky):
angl. trainer → č. trenér
angl. like → č. lajkovat
angl. instant → č. instantní
Výslovnost přejatých slov může být:
a) aproximací původní výslovnosti: [fiŋk teŋk] think tank)
b) založena na pravopisu: [raper] × [repr̩] rapper
c) ovlivněna dalšímu faktory, např. mylnou analogií ([keteriŋk]
capering), dalším jazykem (trenér), náhodnými (?) změnami
(shoot → čutat)
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Pseudovýpůjčky (např. pseudoanglicismy)
• Vytvořeny z nedomácích jazykových prvků, ale nemají svůj
ekvivalent z cizím jazyce:
fr. dancing „taneční hala“
něm. Handy „mobilní telefon“
č. rekordman
č. gólman
č. frikulín
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
2) JAZYKOVÁ INTERFERENCE
= Přenášení znalostí, návyků a dovedností z mateřského
(primárního jazyka) do druhého jazyka.
• Obvykle vnímáno jako chyba.
We watched a good document on TV. (documentary)
One old lady gave all her money to a concrete dog in a
shelter. (particular)
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
3) PŘEPÍNÁNÍ KÓDŮ / STŘÍDÁNÍ KÓDŮ (angl. code switching)
= Užití jazykových prostředků z různých variet („kódů“) mluvčím
v rámci jedné konverzace.
střídání kódů × míchání kódů (code mixing)
záměrné, vědomé nezáměrné, spontánní
• Nejčastěji se přepíná mezi jazyky u bilingvních mluvčích.
• Možné je ale přepínání mezi varietami jednoho jazyka.
např. mezi spisovnou a nespisovnou češtinou
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Mezivětné přepínání kódů
= Ke střídání dochází mezi různými větami (klauzemi).
čeština ~ němčina (z povídek Boženy Němcové)
Teď nech čtení a pojď mi pomoci, máme je tu hned na krku
— und ich will nicht die Schond habe — aby se řeklo, jako u
Bürgermeisterové, že se musí na kafe čtyři hodiny čekat.
Prosím tě, neber mi to, ich hobs gezählt — pro každou jedna,
tři by zbyly — aby se nezdálo, jako bych je měla scélovány.
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Vnitřněvětné přepínání kódů
= Ke střídání dochází uvnitř jedné věty (klauze)
angličtina ~ čeština
• When you have hlad, but you have hluboko do kapsy.
romština ~ slovenština (Pribylina, Liptov)
normálne ušťav o siedmej hodine
„normálně vstávám v sedm hodin,“
ale adaďives man zobuďinďom imar o šiestej
„ale dnes jsem se vzbudil už v šest“
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Důvody pro přepínání kódů
Situační přepínání Metaforické přepínání
• spojeno s
určitým tématem
• nebo s určitou osobou,
popř. dalšími situacemi
• spojeno s určitou
symbolickou nebo
společenskou hodnotou
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Míchání kódů × přejímky
Since ráno jsem bajkoval na nejbližšího townu a arajvoval jsem
tam wholly exhaustovaný.
Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023
Víceslovné míchání
kódů
Okazionální
přejímky
Frekventovanější
přejímky
Lingv. kritéria
Složení lexika
všechny slovní
druhy
převaha substantiv
chybí pomocná (gramatická) slova
Syntaktická
integrace
podle zdrojového
jazyka
podle
cílové jazyka
Morfologická
integrace
podle zdrojového
jazyka
podle
cílové jazyka
Fonologická
integrace
variabilní variabilní variabilní
Mimolingv. kr.
Znalost
zdrojového j.
nutná není nutná
Úroveň
rozšíření
omezené rozšířené
Frekvence vzácné frekventované