1
Tok Pisin (Papua-Nová Guinea, Oceánie)
Bai em i no lukim mi. „On mě neuvidí.“
angl. He will not see me.
Bai em i no lukim mi
< by and by
abverbium
používané
místo
pomocného
slova will,
vyjadřuje
budoucí čas
< him
znamená
„on“
< he
používá se
obligatorně
se slovesy ve
3. osobě
(jako angl.
-s)
< no, not
označení
záporu
luk- < look
„vidět“
-im < him
obligatorně
se používá u
všech sloves,
která mají
předmět
< me
„mě“
Otčenáš v tok pisin
Papa bilong mipela Our Father
“Father who belongs to us”
yu stap long heven who art in heaven
“you are in heaven”
Mekim nem bilong yu i kamap bikpela. Hallowed be thy name
“Make your name to come up to greatness”
Mekim kingdom bilong yu i kam Thy kingdom come
“Make your kingdom come”
Příklady pidžinů
– †sabir (původní lingua franca, Středomoří)1
– †čínská pidžinová angličtina (čínské přístavy)
– Butler English (Indie)
– shabaská svahilština (doly v Shaba, Demokratická republika Kongo)
– juba arabština (rozšířený pidžin založený na súdánské arabštině, Jižní Súdán)
– †havajská pidžinová angličtina (Havaj)
– †russenorsk (založený na ruštině a norštině)
– †tây bòi (Vietnam, založený na francouzštině a vietnamštině)
Příklady žargonů (pre-pidžinů)
– †bamboo angličtina (Bamboo English) ve východní Asii
Příklady kreolštin
– havajská kreolská angličtina (Havaj)
– haitská kreolština (Haiti, založená na francouzštině)
– jamajská kreolština (Jamajka, založená na angličtině)
– saramakanština (maronská kreolština, Surinam, založena na angličtině)
– krijol (Guinea-Bissau, založena na portugalštině)
– seychelská kreolština (Seychely, založená na francouzštině)
– palenquero (Kolumbie, založená na španělštině)
– afrikánština (Jihoafrická republika, založená na nizozemštině)
– činucký žargon (západní Kanada, založený na jazyků indiánů kmene Činuků)
1
Křížek označuje již mrtvý jazyk.
2
Jazykové vlastnosti pidžinů a kreolštin
1. Fonologie
1.1 Inventář vokálů a konsonantů je oproti zdrojovým jazykům značně zredukovaný
• tok pisin
– zredukovaný počet vokálů (angličtina 13, TP jen 5),
např. není rozdíl v délce vokálů:
sip „loď“ < angl. ship
sipsip „ovce“ < angl. sheep
– zredukovaný počet konsonantů,
např. angl. [f] > [p] v TP (pren „přítel“ < angl. friend)
1.2 Využití suprasegmentálních prostředků, jako přízvuk, tóny nebo intonace, je omezené
– pidžiny téměř vůbec nevyužívají tóny pro rozlišení významu, a to ani tehdy, pokud vznikly
z jazyků, které je takto využívají (např. čínská pidžinová ruština nebo čínská pidžinová angličtina)
– kreolštiny tóny pro rozlišení významu používají, ale jen v omezené míře
• kreolština krio (založena na angličtině, Sierra Leone, západní Afrika):
gó „jít“ × gò (částice pro vyjádření budoucího času)
2. Gramatika
– často chybí skloňování a časování, tj. jmenné a slovesné kategorie jsou značně zredukované
– přípony a předpony se příliš nepoužívají
– pro vyjádření gramatických kategorií se používají částice a jiná pomocná slova
2.1 Podstatné jméno: číslo
– pidžiny často nevyjadřují množné číslo u podstatných jmen
– kreolštiny množné číslo vyjadřují, ale obvykle jen volitelně
2.2 Sloveso: čas
– pidžinům chybí prostředky pro vyjádření slovesného času
• chinook wawa (pidžin založený na indiánském jazyce chinook, Kanada):
náyka ískam kǝním
„beru / vzal / vezmu si kánoi“ (ískam = „vzít“)
– pokud čas vyjadřují, tak zpravidla jen přítomný a minulý
– podobně i kreolštiny, ale ty mívají i budoucí čas
2.3 Sloveso: způsob a vid
– pidžiny slovesný způsob a vid zpravidla nevyjadřují
– kreolštiny tyto kategorie mohou vyjadřovat pomocí částic
průběhový čas / nedokonavý vid
• kreolština krio (Sierra Leona, západní Afrika):
a de go wok = angl. I’m going to work „budu pracovat“
3
• luisiánská francouzská kreolština (Luisiana, USA)
mo apa travaj = angl. I’m working „pracuju“
2.4 Slovesa: zápor
– také pomocí částic
• kreolština krio:
i no tu had = angl. It is not too hard. „to není příliš těžké“
• seychelská kreolština (založena na francouzštině, Seychely):
i pa tro difisil = franc. ce n’est pas trop difficile. „to není příliš těžké“
2.5 Nemusí existovat rozdíl mezi podmětovými a předmětovými tvary (jako např. v angl. I ×
me):
• tok pisin
mi „já“ ale i „mě“ (4. pád)
em „on, ona, ono“ ale i „ho, jí, to“
2.6 Málo jsou využívány předpony a přípony, a pokud vůbec existují, mohou mít více funkcí
• tok pisin
sufix -pela slouží
a) jako přípona pro přídavná jména:
wanpela man „jeden muž“ (wan „1“ < angl. one)
b) pro tvorbu množných čísel zájmen:
mi „já“ × mipela „my“ (tj. „já a ostatní“, yumipela = „my, tj. já a ty“)
yu „ty“ × yupela „vy“
2.4 Jednoduchá struktura vět
– vnořené/vztažné věty jsou v pidžinech málo časté, v kreolštinách se ale objevují
– pořadí slov jak v pidžinech, tak v kreolštinách je většinou:
podmět – predikát (sloveso) – předmět
– neexistují rozdíly v různých pořádcích slov ve větě
otázky se vyjadřují intonací
3. Slovní zásoba
3.1 Polysémie
• kamerunská pidžinová angličtina (Kamerun, Afrika):
shado „stín, duch, odraz“ (< angl. shadow „stín“)
water „voda, jezero, řeka, slza“ (< angl. water „voda“)
bif „maso, zvíře“ (< angl. beef „hovězí“)
4
3.2 Některé pojmy jsou vyjádřeny opisem
• tok pisin
gras bilong het „vlasy“
gras bilong fes „vousy“
gras bilong ai „obočí“
gras bilong pisin „peří“
han bilong pisin „ptačí křídlo“
(gras < angl. grass „tráva“, bilong < angl. belong „patřit“, het < head „hlava“, fes < angl.
face „tvář“, ai < angl. eye „oko“, han < angl. hand „ruka“, pisin < angl. pigeon „holub“)
3.3 Užití reduplikace pro rozlišení stejně znějících slov
• tok pisin
sip „loď“ (< angl. ship) × sipsip „ovce“ (< angl. sheep)
san „slunce“ (< angl. sun) × sansan „písek“ (< angl. sand)
3.4 Užití reduplikace pro zintenzivnění významu
• tok pisin
luk „dívat se“ (< angl. look) × lukluk „hledět“
dry „suchý“ (< angl. dry) × drydry „nestravitelný“
3.5 Výskyt slov z jazyků jiných než z jazyka zdrojového
• tok pisin
kaikai „jídlo“ (z polynéských jazyků)
pukpuk „krokodýl“ (z polynéských jazyků)
pikinini (< portug. pequeño „malý“) – zdrobněliny: pikinini dok „štěně“, pikinini man
„chlapec“
3.6 Nerozlišování některých slovních druhů
• kreolština San Andrés (založená na angličtině; Kolumbie, Jižní Amerika)
Di man lisn gud.
„(Ten) muž poslouchal pozorně.“
di = člen určitý, man „muž“ (angl. man), lisn „poslouchat“ (angl. listen), gud „dobrý“ (angl.
good)
• dominikánská kreolská francouzština (Malé Antily)
Kòkòti malad.
„Kòkòti je nemocný.“
Kòkòti = vlastní jméno, malad „nemocný“ (franc. malade)