Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 LINGUA FRANCA = Jazyk, který mluvčí různých jazyků používají pro vzájemnou komunikaci a který není mateřským jazykem ani jednoho účastníka takové komunikace příklady: • ve Starověku: latina, řečtina • současnost: – angličtina (celosvětově) – arabština (muslimské země) –svahilština (východní Afrika) → Původní význam termínu lingua franca = sabir smíšený jazyk, kterým se mluvilo ve Středomoří v období renesance, založen na španělštině, portugalštině, turečtině, francouzštině, řečtině, arabštině Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Jazyky vzniklé kontaktem jazyků/mluvčích 1) pidžiny (např. tok pisin, Papua Nová Guinea < domorodé jazyky + angličtina) 2) kreolštiny (haitská kreolština, Haiti < africké jazyky + francouzština) 3) smíšené jazyky (např. jazyk michif, Kanada < francouzština + krijština →) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 PIDŽIN = Kontaktový jazyk, který má určitou stabilitu, který slouží jako lingua franca a který je lexikální a strukturně omezený ve svých komunikačních možnostech. Pidžiny vznikly ze dvou a více jazyků • jeden z nich je dominantní = superstrát, lexifikátor • ostatní podřízené = substráty Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 ŽIVOTNÍ CYKLUS PIDŽINŮ A KREOLŠTIN dominantní jazyk superstrát (lexifikátor) podřízený jazyk (jazyky) substrát(y) pidžinžargon (pre-pidžin) rozšířený pidžin (pidžinkreol) kreolština dekreolizace Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 DRUHY PIDŽINŮ A SITUACE, VE KTERÝCH VZNIKLY (POPŘ. VZNIKAJÍ) A) Námořní pidžiny – vznikly na lodích mezi multietnickou posádkou – nebo jako výsledek námořního odchodu • např. †sabir (původní lingua franca, Středomoří) B) Obchodní pidžiny – vznikly pro meziobchodní styk (na pevnině, ale i jinde) • např. †čínská pidžinová angličtina (čínské přístavy) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 C) Pidžiny domácí pracovní síly – vznikly mezi kolonizátory a místní pracovní silou • např. Butler English (indičtí sluhové, britští páni, Indie), D) Plantážní pidžiny (nejčastější typ) – vznikly na plantážích mezi otroky nebo najatou pracovní silou • např. tok pisin (Papua Nová Guinea) E) Hutní a průmyslové pidžiny – vznikly mezi dělníky v dolech nebo v průmyslu • např. shabaská svahilština (doly v Shaba, Demokratická republika Kongo) → Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 F) Vojenské pidžiny – vznikly u vojsk složených z různých národů • např. juba arabština (rozšířený pidžin založený na súdánské arabštině, Jižní Súdán) → G) Městské pidžiny – vznikly intenzivním kontaktem různojazyčného obyvatelstva ve městech • např. †havajská pidžinová angličtina (Havaj) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 VLASTNOSTI PIDŽINŮ, KTERÉ JE ODLIŠUJÍ OD OSTATNÍCH JAZYKŮ 1) Jsou to jazyky, které mají konvenční povahu, tzn., že se nejedná o spontánní jazyky • tj. nejsou to příležitostné jazyky (jako např. němčina tzv. Gastarbeiterů); nebo nedokonale naučené jazyky cizinců 2) Používají se jako lingua franca v kontaktních situacích • tj. nejsou to redukované tajné jazyky 3) Nejsou mateřskými jazyky nikoho (ale mohou se stát) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 4) Plní jen omezené komunikační funkce • omezeny na určitou komunikační situaci (např. obchod) 5) Využívají jako zdroj jeden nebo více jazyků, kterými mluví jazykové skupiny v kontaktu 6) Mají určité normy pro tvary slov a pro jejich použití a tudíž mají jistou stabilitu • tj. nejsou to náhodné jazyky 7) Ve srovnání se zdrojovými jazyky jsou značně lexikálně a gramaticky redukované Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Tok pisin (< angl. Talk Pidgin) – založen na angličtině – jak pidžin, tak kreolština – 3–5 milionů uživatelů – jeden ze tří oficiálních jazyků ve státě Papua-Nová Guinea (Oceánie) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Tok pisin Bai em i no lukim mi. „On mě neuvidí.“ angl. He will not see me. Bai em i no lukim mi < by and by příslovce používané místo pomocného slova will, vyjadřuje budoucí čas < him znamená „on“ < he používá se obligatorně se slovesy ve 3. osobě (jako angl. -s) < no, not označení záporu luk- < look „vidět“ -im < him povinně se používá u všech sloves, která mají předmět < me „mě“ Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 OTČENÁŠ V TOK PISIN Papa bilong mipela Our Father “Father who belongs to us” yu stap long heven who art in heaven “you are in heaven” Mekim nem bilong yu i kamap bikpela. Hallowed be thy name “Make your name to come up to greatness” Mekim kingdom bilong yu i kam Thy kingdom come “Make your kingdom come” Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 ŽIVOTNÍ CYKLUS PIDŽINŮ A KREOLŠTIN dominantní jazyk superstrát (lexifikátor) podřízený jazyk (jazyky) substrát(y) pidžinžargon (pre-pidžin) rozšířený pidžin (pidžinkreol) kreolština dekreolizace Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Žargon (pre-pidžin) = Příležitostný kontaktový jazyk, který se oproti pidžinu vyznačuje velkou nestabilitou a velkou variantností a který nemá žádnou normu •†bamboo angličtina (Bamboo English) ve východní Asii Zánik pidžinu a) mluvčí se naučí jeden z jazyků (superstrátový jazyk) •†russenorsk (založený na ruštině a norštině) b) zanikne kontaktová situace, ve kterém se pidžin užíval •†tây bòi (Vietnam, založený na francouzštině a vietnamštině) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Rozšířený pidžin / pidžinkreol = Bývalý pidžin, který se stal hlavním jazykem určité skupiny lidí nebo pro některé mluvčí dokonce mateřským jazykem – někdy těžké odlišit od kreolštiny – některé jazyky existují jako jednak pidžiny, jednak jako rozšířené pidžiny, popř. kreolštiny •např. tok pisin Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Kreolština / kreolský jazyk = Mateřský jazyk určité komunity, který vznikl následkem intenzivního kontaktu různojazyčných mluvčích – kreolštiny nemusely nutně vzniknout z pidžinů – některé ano (např. havajská kreolská angličtina) – u většiny kreolštin pidžinový předchůdce není doložen Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 DRUHY KREOLŠTIN A SITUACE, VE KTERÝCH VZNIKLY A) Plantážní kreolštiny – nejtypičtější, nejvíce doložené v Karibiku – na plantážích v koloniích, kam byli dovezeni otroci a najatá pracovní síla •např. haitská kreolština (Haiti, založená na francouzštině), jamajská kreolština (Jamajka, založená na angličtině) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 B) Maronské kreolštiny – kreolštiny uprchlých otroků v Jižní Americe, kteří založili svůj stát •např. saramakanština (Surinam, založena na angličtině) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 C) Pevnostní kreolštiny – vzniklé při kontaktu přistěhovalců a domorodého obyvatelstva, nejčastěji v obchodních stanicích (pevnostech) v západní Africe; záměrně tam probíhala výměna otroků a tedy mluvčích •např. krijol (Guinea-Bissau, založena na portugalštině) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 Dekreolizace = přibližování kreolštiny superstrátovému jazyku, ze kterého vznikla různé stupně přiblížení – akrolekt = nejblíže superstrátovému jazyku – mezolekt = něco mezi těmito extrémy (mezi akrolektem a bazilektem) – bazilekt = nejvzdálenější od superstrátového jazyka Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 kreolské kontinuum • jamajská kreolština (založena na angličtině, Jamajka) akrolekt 1. he is eating his diner mezolekty 2. (h)im is eatin’ (h)im dinner 3. (h)im eatin’ (h)im dina 4. im a eat im dina 5. im a nyam in dina bazilekt 6. ĩ a nyam ĩ dina Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 VÝSKYT PIDŽINŮ A KREOLŠTIN v oblasti kolem rovníku, především v místech s přímým přístupem k oceánu, oblasti bývalých kolonií •Karibik •severní a východní pobřeží Jižní Ameriky •pobřeží Afriky •okolo Indického a Tichého oceánu 120–350 takových jazyků v současnosti 6–17 milionů mluvčích Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 pidžiny a kreolštiny jsou nejčastěji založeny na: – angličtině – většina • tok pisin (Papua-Nová Guinea) • havajská kreolština (Havaj) – francouzštině • haitská kreolština (Haiti) • seychelská kreolština (Seychely) – portugalštině • krijol (Senegal, Guinea-Bissau) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 – španělštině • palenquero (Kolumbie) – nizozemštině • afrikánština (Jihoafrická republika) dále omezeně založeny na italštině, němčině, ruštině atd. založeny i na neindoevropských jazycích: • činucký žargon (západní Kanada, založený na jazyků indiánů kmene Činuků) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 LINGVISTICKÉ VLASTNOSTI PIDŽINŮ A KREOLŠTIN 1. Fonologie 1.1 Inventář vokálů a konsonantů je oproti zdrojovým jazykům značně zredukovaný • tok pisin – zredukovaný počet vokálů (angličtina 13, TP jen 5), např. není rozdíl v délce vokálů: sip „loď“ < angl. ship sipsip „ovce“ < angl. sheep – zredukovaný počet konsonantů, např. angl. [f] > [p] v TP (pren „přítel“ < angl. friend) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 1.2 Využití suprasegmentálních prostředků, jako přízvuk, tóny nebo intonace, je omezené – pidžiny téměř vůbec nevyužívají tóny pro rozlišení významu, a to ani tehdy, pokud vznikly z jazyků, které je takto využívají (např. čínská pidžinová ruština nebo čínská pidžinová angličtina) – kreolštiny tóny pro rozlišení významu používají, ale jen v omezené míře • kreolština krio (založena na angličtině, Sierra Leone, západní Afrika): gó „jít“ × gò (částice pro vyjádření budoucího času) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 2. Gramatika – často chybí skloňování a časování, tj. jmenné a slovesné kategorie jsou značně zredukované – přípony a předpony se příliš nepoužívají – pro vyjádření gramatických kategorií se používají částice a jiná pomocná slova 2.1 Podstatné jméno: číslo – pidžiny často nevyjadřují množné číslo u podstatných jmen – kreolštiny množné číslo vyjadřují, ale obvykle jen volitelně Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 2.2 Sloveso: čas – pidžinům chybí prostředky pro vyjádření slovesného času • chinuk wawa (pidžin založený na indiánském jazyce chinook, Kanada): náyka ískam kǝním „beru / vzal / vezmu si kánoi“ (ískam = „vzít“) – pokud čas vyjadřují, tak zpravidla jen přítomný a minulý – podobně i kreolštiny, ale ty mívají i budoucí čas Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 2.3 Sloveso: způsob a vid – pidžiny slovesný způsob a vid zpravidla nevyjadřují – kreolštiny tyto kategorie mohou vyjadřovat pomocí částic průběhový čas / nedokonavý vid • kreolština krio (Sierra Leona, západní Afrika): a de go wok = angl. I’m going to work „budu pracovat“ • luisiánská francouzská kreolština (Luisiana, USA) mo apa travaj = angl. I’m working „pracuju“ Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 2.4 Slovesa: zápor – také pomocí částic • kreolština krio: i no tu had = angl. It is not too hard. „to není příliš těžké“ • seychelská kreolština (založena na francouzštině, Seychely): i pa tro difisil = franc. ce n’est pas trop difficile. „to není příliš těžké“ Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 2.5 Nemusí existovat rozdíl mezi podmětovými a předmětovými tvary (jako např. v angl. I × me): • tok pisin mi „já“ ale i „mě“ (4. pád) em „on, ona, ono“ ale i „ho, jí, to“ Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 2.6 Málo jsou využívány předpony a přípony, a pokud vůbec existují, mohou mít více funkcí • tok pisin sufix -pela slouží a) jako přípona pro přídavná jména: wanpela man „jeden muž“ (wan „1“ < angl. one) b) pro tvorbu množných čísel zájmen: mi „já“ × mipela „my“ (tj. „já a ostatní“, yumipela = „my, tj. já a ty“) yu „ty“ × yupela „vy“ Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 2.4 Jednoduchá struktura vět – vnořené/vztažné věty jsou v pidžinech málo časté, v kreolštinách se ale objevují – pořadí slov jak v pidžinech, tak v kreolštinách je většinou: podmět – predikát (sloveso) – předmět – neexistují rozdíly v různých pořádcích slov ve větě otázky se vyjadřují intonací Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 3. Slovní zásoba 3.1 Polysémie • kamerunská pidžinová angličtina (Kamerun, Afrika): shado „stín, duch, odraz“ (< angl. shadow „stín“) water „voda, jezero, řeka, slza“ (< angl. water „voda“) bif „maso, zvíře“ (< angl. beef „hovězí“) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 3.2 Některé pojmy jsou vyjádřeny opisem • tok pisin gras bilong het „vlasy“ gras bilong fes „vousy“ gras bilong ai „obočí“ gras bilong pisin „peří“ han bilong pisin „ptačí křídlo“ (gras < angl. grass „tráva“, bilong < angl. belong „patřit“, het < head „hlava“, fes < angl. face „tvář“, ai < angl. eye „oko“, han < angl. hand „ruka“, pisin < angl. pigeon „holub“) Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 3.3 Užití reduplikace pro rozlišení stejně znějících slov • tok pisin sip „loď“ (< angl. ship) × sipsip „ovce“ (< angl. sheep) san „slunce“ (< angl. sun) × sansan „písek“ (< angl. sand) 3.4 Užití reduplikace pro zintenzivnění významu • tok pisin luk „dívat se“ (< angl. look) × lukluk „hledět“ dry „suchý“ (< angl. dry) × drydry „nestravitelný“ Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 3.5 Výskyt slov z jazyků jiných než z jazyka zdrojového • tok pisin kaikai „jídlo“ (z polynéských jazyků) pukpuk „krokodýl“ (z polynéských jazyků) pikinini (< portug. pequeño „malý“) – zdrobněliny: pikinini dok „štěně“, pikinini man „chlapec“ Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2023 3.6 Nerozlišování některých slovních druhů • kreolština San Andrés (založená na angličtině; Kolumbie, Jižní Amerika) Di man lisn gud. „(Ten) muž poslouchal pozorně.“ di = člen určitý, man „muž“ (angl. man), lisn „poslouchat“ (angl. listen), gud „dobrý“ (angl. good) • dominikánská kreolská francouzština (Malé Antily) Kòkòti malad. „Kòkòti je nemocný.“ Kòkòti = vlastní jméno, malad „nemocný“ (franc. malade)