1
Jazyk a společnost: pojmy a teze
jaro 2023
I. Co je to sociolingvistika?
sociologie a lingvistika
postavení sociolingvistiky v lingvistice
námitky sociolingvistiky proti tradiční lingvistice (Chomsky, de Saussure)
pojetí jazyk ze sociolingvistického hlediska
přístupy ke zkoumání vztahu mezi jazykem a společností (sociolingvistické přístupy):
1. variační sociolingvistika (mikrosociolingvistika)
korelační přístup
2. sociologie jazyka (makrosociolingvistika)
3. etnografie komunikace
komunikační kompetence
4. interakční sociolingvistika
oblasti zájmu sociolingvistiky (tj. témata, která sociolingvistika zkoumá a popisuje)
– variování jazyka / jazyková variace
– sociální, regionální a stylistická diferenciace jazyka
– bilingvismus a multilingvismus
– diglosie
– pidžiny a kreolštiny
– jazykové plánování, jazyková politika
– standardizace jazyka, teorie spisovného jazyka
– etnografie komunikace
– postoje k jazyku
– vývojové změny v jazyce
– komunikace v institucích
– ideologické aspekty jazyka
– zachování jazyků, jejich zanikání a obnova
– problémy mezinárodní komunikace
vznik a vývoj sociolingvistiky jako samostatného oboru ve 20. století
II. Varieta a typy variet
varieta – definice
(vs. jazyk, dialekt, idiolekt, sociolekt, registr atd.)
idiolekt
jazyk × dialekt
dialekt × patois
„standardní dialekt“
akcent × dialekt, standardní akcent
lingvistická (strukturní) kritéria pro rozlišení jazyků a dialektů
1. genetická příbuznost
2. stavba jazyka
3. vzájemná srozumitelnost
sociální (funkční) kritéria pro rozlišení různých druhů variet
1. standardizace
2
2. vitalita
3. historičnost
4. autonomie
5. redukce
6. míšení
7. de facto norma
aplikace výše uvedených kritérií na konkrétní variety
III. Jazyk a typy jazyků
jazyk typu Abstand
jazyk typu Ausbau
dialekt jako podřízená varieta
standardní varieta (vs. ostatní variety)
standardní varieta × jazyk
sociolingvistická definice jazyka
typy jazyků:
– standardní/spisovný jazyk
– pluricentrický/polycentrický jazyk
– vernakulární jazyk
– mateřský jazyk
– národní jazyk
– úřední jazyk
– oficiální jazyk, státní jazyk (de facto, de iure)
IV. Stratifikace (národního) jazyka – češtiny
stratifikace a kritéria stratifikace
spisovný jazyk (standard) × nespisovný/é jazyk/y (substandard)
běžně mluvený jazyk
současná běžná mluva v českých zemích
strukturní útvary × nestrukturní útvary (poloútvary)
spisovná čeština
vrstvy spisovné češtiny, vlastnosti spisovné češtiny
hovorová čeština
hovorová čeština × obecná čeština
hovorová čeština × knižní čeština
dialekt, dialektologie (+ vztah k sociolingvistice)
izoglosa
typy izoglos
nářeční zeměpis
nářeční hranice
situace v České republice (hlavní nářeční skupiny češtiny a jejich typické znaky)
– postavení nářečí v dnešní jazykové situaci
interdialekt
obecná čeština
– různost chápání termínu obecná čeština (tři typy obecné češtiny)
– vztah mezi spisovným jazykem a obecnou češtinou
3
– situace na Moravě
regionální × sociální × funkční variety
dialekty (regionální dialekty) × sociolekty (sociální dialekty) × registry/funkční styly
sociolekty, jejich vlastnosti a rozdíly mezi jednotlivými sociolekty
– profesní mluva (profesionalismy)
– zájmový slang
– argot
– obecný slang
etnolekt
funkční styly, funkční jazyky (registry)
V. Jazyky v kontaktu
jazykový kontakt, kontakt jazyků
druhy kontaktových situací
1) zachování/udržování jazyka
výpůjčky, bilingvismus, jazyková interference
2) jazykový posun
změna užívání jazyka, zánik jazyka, obnova jazyků
3) vznik nových jazyků
pidžiny, kreolštiny, smíšené jazyky
VI. Bilingvismus a diglosie
bilingvismus, multilingvismus × monolingvismus
– postoje k bilingvismu (resp. bilingvním lidem)
– výhody vícejazyčnosti
typy bilingvismu:
– individuální × společenský b.
– produktivní (aktivní) × receptivní (pasivní) b.
– primární (přirozený) × sekundární (umělý) b.
– aditivní × subtraktivní b.
– vyvážený × dominantní b.
diglosie
– vlastnosti diglosie (Ferguson)
– rozdíly mezi vysokou a nízkou varietou (funkce, prestiž, literární dědictví, akvizice jazyka,
standardizace, gramatika, slovní zásoba, výslovnost)
– rozdíl mezi diglosií a situací standard+dialekty
vznik a vývoj diglosie
diglosie češtiny
post-diglotická situace
rozšířená definice diglosie (rozšířené chápání pojmu diglosie, Fishman)
vztah diglosie a bilingvismu
– jak diglosie, tak bilingvismus
– bilingvismus bez diglosie
– diglosie bez bilingvismu
– ani diglosie, ani bilingvismus
4
VII. Vzájemné ovlivňování jazyků v kontaktu
vliv L2 na L1 (výpůjčky, míchání kódů, dekreolizace) a L1 na L2 (jazyková interference)
výpůjčky/přejímky
lexikální a jiné výpůjčky
módní × nezbytné výpůjčky
adaptace výpůjček
pseudovýpůjčky
jazyková interference
přepínání kódů, střídání kódů
mezivětné × vnitřněvětné přepínání kódů
situační × metaforické přepínání kódů
kritéria pro odlišení míchání kódů a přejímek
okazionální přejímky
VIII. Jazykový posun
důvody jazykového posunu
faktory přispívající k jazykovému posunu
důsledky jazykového posunu
ohrožené jazyky
smrt/zánik jazyků
rozšíření velkých jazyků (angličtiny atd.)
obnova/revitalizace jazyků
IX. Pidžiny a kreolštiny, smíšené jazyky
lingua franca
pidžin
– proces pidžinizace (vznik pidžinu)
– dominantní jazyk (superstrát, lexifikátor) × podřízené jazyky (substráty)
– vlastnosti pidžinů, kterými se liší od ostatních jazyků
– typy pidžinů (situace, ve kterých pidžiny vznikly)
kreolština (kreolský jazyk)
– kreolizace (vznik kreolu)
– typy kreolštin (situace, ve kterých kreolštiny vznikly)
životní cyklus pidžinů a kreolštin
– žargon/pre-pidžin
– pidžin
– rozšířený pidžin / pidžinkreol
– kreolština
zánik pidžinů a kreolštín
výskyt pidžinů a kreolštin
dekreolizace
– (post)kreolské kontinuum
– akrolekt, mezolekt, bazilekt
smíšené jazyky
5
X. Jazyk, kultura a myšlení; jazyk a pohlaví
Sapir-Whorfova hypotéza
jazykový relativismus
jazykový determinismus
jazyk a pohlaví/rod
odlišnosti v užívání jazyka
sexismus v jazyce
XI. Jazykové plánování
jazykové plánování a jazyková politika
jazyk jako součást politiky
typy jazykového plánování
1. statusové plánování
– aktuální otázky v českém jazykovém plánování
– různý status jazyků
2. korpusové plánování
– čeho se může týkat korpusové plánování
jazyk a menšiny
– menšinový zákon v ČR
ideologie motivující změny v jazykovém plánování:
1. jazyková asimilace
2. jazykový pluralismus
3. vernakularizace
4. internacionalizace
kultivace (standardního) jazyka + jazyková kultura
– situace v ČR
jazyková politika v Československu a České republice