Dějiny filosofie IV:
Novověká filosofie
Daniel Špelda, Katedra filosofie FF MU
Jarní semestr 2021

‹#›
Seznam témat


III. Benedictus de Spinoza (1632-1677)



‹#›
´Brusič čoček, 1656 exkomunikován z židovské komunity v Amsterdamu.
´Zemřel v Haagu.
´Prvotina: výklad Descartových Principů filosofie - Renati Des Cartes Principia philosophiae  (René
Descarta Principy filosofie, 1663).
´Cogitata metaphysica (Metafyzické myšlenky 1663).
´Tractatus theologico-politicus (Traktát teologicko-politický, 1670). ´Ethica ordine geometrico
demonstrata (Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii, 1677).
´Česky – vše, jen překlad Traktátu je z r. 1922.
´
Život a dílo
Benedictus de Spinoza
Obsah obrázku osoba, tmavé, oblek Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
1. Substance, mody, atributy
1. Substance, mody, atributy
Benedictus de Spinoza

‹#›
´Vzorem poznání je matematika, zejména Eukleidova axiomatizovaná geometrie. ´Etika má pět částí: v
každé z nich se nachází definice – axiomy – tvrzení – poznámky.
´Axiomaticko-deduktivní stavba spisu.
´Axiomatizace metafyziky: věty jsou odvozeny analyticky z několika výchozích pojmů a definic.
´
Geometrický způsob
1. Substance, mody, atributy
Benedictus de Spinoza
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´„Substancí rozumím to, co je samo v sobě a co je chápáno ze sebe sama…“ (I, def. 3)
´Substance ke své existenci nepotřebuje nic jiného.
1)Substance je příčinou sebe sama.
2)Je neomezená a nekonečná.
3)Je jediná.
4)Neomezená, nezávislá, nekonečná a absolutní substance je Bohem (I, tvrz. 11).
5)Bůh splývá s přírodou – deus sive natura – panteismus.
´Substance je kategorií celku a jednoty.
´
Pojem substance
1. Substance, mody, atributy
Benedictus de Spinoza

‹#›
´Atribut = určitý způsob vyjádření esence substance;
´Lidé znají pouze dva atributy: atribut rozlehlosti (extensio) a atribut myšlení (cogitatio).
´Substance/Bůh se lidem jeví jako myšlení a jako materiální rozlehlost.
´Bůh je myslící i rozlehlá věc (II, tvrz. 1,2)
´Oba atributy vyjadřují totéž, božskou substanci, kterou jednou vnímáme jako myšlení a jednou jako
tělesnost.
´Bůh/substance se lidem jeví jako myšlení/myšlenka nebo těleso.
´
Atributy
1. Substance, mody, atributy
Benedictus de Spinoza

‹#›
´Mody = stavy substance – způsoby (lat. modus – způsob), jimiž se projevují atributy substance.
´„Jednotlivé věci nejsou nic jiného než stavy atributů Boha neboli mody vyjadřující určitým a
determinovaným způsobem atributy Boha.“ (I, tvrz. 25)
´Dva druhy modů:
1)Mody, které odpovídají atributu tělesnosti, tj. hmotné věci neboli tělesa.
2)Mody, které spadají pod atribut myšlení, tj. ideje.
´Jednotlivá jsoucna jsou buď mody rozlehlosti (modi extensionis), nebo mody myšlení (modi
cogitationis), buď tělesa (corpora), nebo ideje (ideae).
´Mody myšlení – řetězec idejí.
´Mody rozlehlosti – kauzální řetězce těles.
´Modální svět je světem určenosti, světem striktní determinace.
´
Modus/mody
1. Substance, mody, atributy
Benedictus de Spinoza

‹#›
2. Paralelismus atributů
2. Paralelismus atributů
Benedictus de Spinoza

‹#›
´Božská substance se nám jeví v modech dvou atributů (tělesa/myšlenky): mezi nimi neexistuje
vzájemné ovlivňování.
´Mody obou atributů vyjadřují různým způsobem totéž – dílčí modifikace božské substance.
´Každý konkrétní projev substance je současně ideou i tělesem – každé těleso má duchovní ekvivalent
´„Například kruh existující v přírodě a idea existujícího kruhu, jež je rovněž v Bohu, jsou jedna a
táž věc explikovaná různými atributy.“ (II, tvrz. 7)
´Každému myšlenkovému aktu odpovídá změna v chování těles. „…uspořádání a souvislost idejí je […]
totožná s uspořádáním a souvislostmi věcí.“ (II, tvrz. 9)
´
Myšlenky a tělesa
2. Paralelismus atributů
Benedictus de Spinoza

‹#›
´Modifikace jednoho atributu odpovídají modifikacím druhého atributu.
´Když se odehrává nějaký tělesný děj, odehrává se současně, paralelně s ním odpovídající myšlenkový
proces. Každému myšlenkovému aktu odpovídá změna v chování těles.
´„…uspořádání a souvislost idejí je […] totožná s uspořádáním a souvislostmi věcí.“ (II, tvrz. 9)
´
Řešení psychofyzického problému
2. Paralelismus atributů
Benedictus de Spinoza

‹#›
1)Zajišťuje izomorfii mezi myšlením a bytím: zdůvodňuje možnost dokonalého poznání – souhlas mezi
myšlenkou a hmotou.
2)Řešení psychofyzického problému:
´„Mysl a tělo jsou jedna a táž věc, kterou chápeme jednou ve smyslu atributu myšlení a podruhé ve
smyslu atributu rozlehlosti.“ (III, tvrz. 2)
´Pro každý tělesný stav existuje stav mentální.
´
Funkce paralelismu atributů
2. Paralelismus atributů
Benedictus de Spinoza

‹#›
´Dva řetězce kauzality:
´Každý tělesný modus má příčinu v substanci a v jiném modu tělesném. ´Každý modus myšlení zase svůj
důvod v substanci a v jiném modu myšlení. ´Existuje řada kauzální a řada důvodová, které jsou
paralelní.
´Neexistuje náhoda ani libovůle.
´
Determinismus
2. Paralelismus atributů
Benedictus de Spinoza
Obsah obrázku interiér, socha Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Bůh je svobodný, ale není to libovůle
´ Svoboda = sebeurčení a autonomie:
´„Říkám, že nějaká věc je svobodná, jestliže existuje pouze z nutnosti své přirozenosti a je pouze
sama sebou determinována ke svému jednání.“ (I, def. 7)
´Svoboda = nepřítomnost nátlaku.
´Bůh je absolutně svobodný v tom smyslu, že cokoliv se děje, vychází nezbytně z jeho vlastní
přirozenosti. Bůh nepodléhá žádnému vnějšímu působení, určuje se sám sebou, není omezován a
vymezován něčím odlišným. To, co dělá, dělá nutně, a nemůže jinak. Ale je to jeho vlastní nutnost,
nepochází zvnějšku.
´
Svoboda Boha
2. Paralelismus atributů
Benedictus de Spinoza

‹#›
3. Nauka o afektech
3. Nauka o afektech
Benedictus de Spinoza

‹#›
´Celý Spinozův metafyzický systém slouží jako východisko pro etiku, která má vést člověka a) ke
štěstí, b) k poznání Boha.
´Člověk = dílčí modifikace substance.
´Tělo má korelát v mysli a naopak.
´Tělesné procesy jsou podřízeny mechanickým zákonům – ideje podléhají logice.
´Lidské jsoucno je vřazeno do obecné kauzální souvislosti: je vystaveno vnějším tlakům.
´Proti afektivnímu jednání, které znamená ztrátu sebekontroly, sebeurčení a autonomie – tj.
nesvobodu.
´
Pojetí člověka
3. Nauka o afektech
Benedictus de Spinoza

‹#›
´Etika má napomoci člověku vyrovnat se s vnějším světem.
´Metafyzické východisko: jednotlivé věci neboli mody „snaží setrvávat ve svém bytí“.
´Snaha o sebezáchovu (conatus) patří k jejich podstatě (III, tvrz. 6 a 7).
´Neexistují univerzálně platné pojmy dobra a zla – dobro je to, co prospívá sebezáchově.
´Úsilí o sebezáchovu je úspěšné a) člověk zvyšuje vlastní schopnosti aktivně jednat; b) člověk se
snaží vyhnout stavu, kdy jen pasivně reaguje na podněty něčeho vnějšího.
´Afekt = schopnost aktivně jednat, která se zvětšuje nebo zmenšuje: „Afektem rozumím stavy těla,
jimiž se zvětšuje nebo zmenšuje jeho schopnost něco konat. Stejným termínem označuji ideje těchto
stavů.“ (III, def. 3)
´
Východiska etiky
Benedictus de Spinoza
3. Nauka o afektech

‹#›
1)Žádost (cupiditas): Vědomé úsilí lidské mysli o zachování vlastní existence. 2)Radost
(alternativní překlad – slast): Afekt, který vzniká, když vnější faktory podporují žádost, tj. naši
schopnost aktivně konat. 3)Bolest, resp. smutek, je afekt, který vzniká, když vnější faktory
odporují naší žádosti, tj. když protiřečí lidskému úsilí po sebezáchově, tj. brání našemu aktivnímu
jednání.
´
Tři prvotní afekty
Benedictus de Spinoza
3. Nauka o afektech
Obsah obrázku text, interiér, květina, rostlina Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Všechny další afekty vznikají spojováním a rozšiřováním prvotních afektů.
´Další afekty: údiv, pohrdání, láska, nenávist, náklonnost, odpor, oddanost, výsměch, naděje,
strach atd. ´Všechny afekty Spinoza definuje jako spojení některého ze základních afektů s nějakými
dalšími okolnostmi.
´Naděje = „nestálá radost vzniklá z ideje věci budoucí nebo minulé, o jejímž výsledku do jisté míry
pochybujeme.“ (III, def. afektů 12)
´Strach = „nestálý smutek vzniklý z ideje věci budoucí nebo minulé, o jejímž výsledku do jisté míry
pochybujeme.“ (III, def. afektů 13)
´
Další afekty
Benedictus de Spinoza
3. Nauka o afektech

‹#›
´Aktivní afekty – zvýšení schopnosti aktivně jednat.
´Pasivní afekty nebo také vášně – tj.   (z lat. passio, tj. trpět, snášet).
´Když se nás zmocní vášně tak„…nás vnější příčiny ženou mnoha směry a že se zmítáme jako mořské
vlny hnané protichůdnými větry a nejsme si vědomi svého konce a osudu.“ (III, tvrz. 59)
´Aktivní afekty = statečnost, rozhodnost, šlechetnost, rozvážnost, střízlivost a duchapřítomnost.
(III, tvrz. 59)
´Rozum nemůže pasivní afekty potlačit ani zkrotit.
´
Aktivní a pasivní afekty
Benedictus de Spinoza
3. Nauka o afektech
Obsah obrázku text, muž, osoba Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Rozum dokáže proměnit pasivní afekty v aktivní prostřednictvím poznání.
´„Afekt je tedy tím více v naší moci a mysl je při něm tím méně trpná, čím lépe tento afekt známe.“
(V, tvrz. 3, důsledek) ´Mysl, která nechápe původ a vznik svých afektů, je pouze trpí (passio) a je
jim zcela vydaná.
´Nad vášněmi vítězíme poznáním nutnosti, s níž se odehrává veškeré dění.
´Spinoza například uvádí, že se okamžitě zmírní smutek člověka, který ztratil něco dobrého, jakmile
si uvědomí, že to, co ztratil, nebylo možné žádným způsobem zachránit (V, tvrz. 6, poznámka).
´
Racionální přeměna afektů
Benedictus de Spinoza
3. Nauka o afektech

‹#›
´Nad vášněmi zvítězíme tak, že nahradíme pouhý pasivní afekt adekvátním poznáním celé situace.
´Toto poznání spočívá v pochopení naprosté nutnosti všeho dění. ´Člověk je svobodný tehdy, když si
uvědomí, že je součástí velkého, „nelidského“ kauzálního řádu, k nimž zaujme racionální, nikoli
emocionální postoj: vše se děje z nutnosti substance/Boha.
´Svoboda jako poznaná nutnost.
´
Vítězství nad vášněmi
Benedictus de Spinoza
3. Nauka o afektech
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky