Mgr. Milan Pilát FN Brno - Dětská nemocnice Oddělení dětské psychiatrie a klinické psychologie Ambulance klinické psychologie a psychoterapie FF MU 2022/2023 PSYCHOTERAPIE I. RODINNÁ TERAPIE LITERATURA ▪Langmeier, J., Balcar, K., Špitz, J. (2000): Dětská psychoterapie. 2. rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2000, s. 169 – 244. RODINNÁ TERAPIE V ČR ▪ Vždy, když jde o děti ▪ Zdravotnictví ▪ Sociální oblast (MRP, Ústavy sociální péče, dětské domovy, SVP, Diagnostické ústavy) ▪ Školství (PPP, SPC, školní psychologové) ▪ Privátní psychoterapie PSYCHOTERAPIE (910) VÝKON ČAS BODY 35520 PSYCHOTERAPIE INDIVIDUÁLNÍ SYSTEMATICKÁ (Á 30 MINUT) 4/1 den 427 35650 RODINNÁ SYSTEMATICKÁ PSYCHOTERAPIE (Á 30 MINUT) 4/1 den 20/3 měsíce 427 37119 SKUPINOVÁ PSYCHOTERAPIE DĚTÍ DO 8 LET (Á 30 MINUT) 4/1 den 200 37115 KRIZOVÁ INTERVENCE (Á 30 MINUT) 6/1 den 20/1 měsíc 427 37117 RODIČOVSKÁ SKUPINA (Á 30 MINUT) 4/1 den 100 PSYCHOTERAPIE V ČR RODINNÁ TERAPIE V ČR - SOFT byl založen po Světovém kongresu rodinné terapie, který uspořádal MUDr. Petr Boš se spolupracovníky v roce 1987 v Praze. - V roce 2000 byl SOFT přeměněn na národní společnost rodinných a systemických terapeutů. Od té doby je také členem EFTA (European Family Therapy Organization). - Pořádá Sympozia rodinné terapie (od r. 1981, polední 2021, nejbližší 2023,Vranov u Brna) - Vydává časopis SoftFórum (dříve Kontext) RODINNÉ TERAPIE - Nepředstavuje vnitřně jednotný směr, jediné paradigma - Významné terapeutické školy → rozvíjejí způsob práce s rodinou - Dominují směry pod vlivem filozofického postmodernizmu (systemické, strategické, narativní, kolaborativní) - V ČR: silná tradice; několik vzdělávacích institutů CO JE TO RODINA?(PSYCHOSOCIÁLNÍ CHARAKTERISTICKY DŮLEŽITÉ PRO PSYCHOTERAPII) CO JE TO RODINA? ▪ Rodina je nejmenší možný bio-psycho-sociální systém, schopný úplné replikace, tedy jak genetické (biologické) tak kulturní (sociální). (Trapková & Chvála, 2004: Rodinná terapie psychosomatických poruch) BIOLOGICKÉ A KULTURNÍ VLIVY - ROZDÍLY V PSYCHICKÉM VÝVOJI CHLAPCŮ A DÍVEK (VLIV NA RODIČOVSTVÍ) - Agresivita - Hierarchizace, dominance - Rušnější hra - Zájem o malé děti - Internalizace x externalizace (vliv na obraz symptomů) - Univerzálnější x specializovanější mentální výbava - Hra (interakce) s dětmi: otcové x matky - Rodičovství (psychologické) je funkcí partnerského vztahu (úspěšné otcovství je více závislé na pozitivním vztahu s manželkou, než úspěšné mateřství na spokojeném manželství) - Transgenerační vývoj/přenos („Nejvíce přítomná tajemství v rodině jsou ta nevyslovená a nevědomá“) RODINA A RT – TEORETICKÁ VÝCHODISKA • Rodina = sociální zrání • žít v lidském světě nezávisle na své původní rodině • vytvořit v prvních letech života základní „psychické orgány“, jejichž funkce se rozvíjí nejprve v chráněném prostředí rodiny → samostatná konfrontace s vnějším světem • Rodina má svůj vnitřní řád, hierarchii, tendenci směřovat k homeostáze (harmonii) Rodičovství je nerozveditelné (naprostá většina dospělých i dětí vnímá vážná rizika rozchodu rodičů a obává se jich) SYSTÉMOVÉ VLASTNOSTI V RODINĚ • Systém (rodina) není součtem jeho částí (jednotlivců, dvojic, trojic,..) • Příznak nemusí být vlastností jednotlivce, ale širšího subsystému (dvojice, trojice,…) nebo projevem dynamiky rodiny jako celku • Hospodaření s mužskou a ženskou potencí v rodině je systémovou vlastností, která se významně podílí na vzniku a léčbě poruch a nemocí JAZYKOVÉ MODY Mateřský: • Akceptující • Podporující • Pasivní • Vyčkávající • Vcítivý • Vytváří prostor • Pečuje o síť vztahů • Kontejnující Otcovský: • Vyžadující • Vymezující • Aktivní • Vymáhající • Nevcítivý • Omezuje prostor • Pečuje o hierarchii • Konfrontační, penetrující ŽIVOTNÍ CYKLUS „NORMÁLNÍ“ RODINY Stadium v životním cyklu Vývojový úkol Nutné změny 1. Odpoutání se od rodičů Akceptace oddělení se od rodičů - Individualizace a diferenciace dospívajícího - vývoj od intimity v rodině k vrstevníkům - finanční nezávislost 2. Mladé manželství Přihlášení se k nové rodině - utváření manželství - změna vztahu k pův. rod.a k přátelům se zapojením partnera 3. Rodina s malými dětmi Akceptace nových členů rodiny - uvolnění místa dítěti (dětem) - přijetí rodičovské role - změna vztahu k původní rodině – předefinování rodičovských a prarodičovských rolí 4. Rodina s dospívajícími dětmi Rozšiřovat flexibilitu rodinných hranic - změna vztahu rodič-dítě tak, aby bylo dospívajícímu umožněno přicházení a odcházení - důraz na manželství středního věku a kariéru - péče o starší generaci 5. Rozvolnění mezi generacemi Akceptovat různé odcházení a přicházení - potvrzení rodinného systému jako dyády - vývoj „dospělého“ vztahu k dětem a jejich partnerům - změna vztahů – vytvoření místa pro partnery dětí a vnuky - vyrovnání se s nemocí a smrtí vlastních rodičů 6. „Prázdné hnízdo“ – fáze rodiny na sklonku života Akceptování změny generačních rolí - udržení zájmu navzdory biol. a mentálním úbytkům, otevření se novým rod. a soc. rolím - podpora střední generace - udržet prostor pro zkušenosti starší generace - vyrovnání se se ztrátou a smrtí, příprava na umírání ZÁKLADNÍ NOSITEL SOCIÁLNÍHO VLIVU A VÝVOJE • Vlastním médiem rodiny je jazyk vyrůstající ze schopnosti živých bytostí neustále přiřazovat významy jakýmkoli sekvencím událostí. Podstatná v životě nejsou fakta, ale významy. (Význam a hodnota symptomu, nemoci, vztahu, události) HISTORIE RT ▪ Kurt Lewin – Teorie pole ▪ Jacob Moreno („člověk a jeho síť je neoddělitelná jednota“) ▪ Alfred Adler (sociální determinace lidského chování) ▪ 40. léta - téma „patogenních“ matek (narušený sexuální život matek) ▪ hledání jedné (lineární) příčiny psychických poruch ▪ 50. – 60. léta: Mental Research Institute (Palo Alto) – Jay Haley,V. Satirová, Paul Watzlawick, John Weakland, Gregory Bateson ad. ▪ Př. studie schizofrenie v sociálním kontextu, „double-bind-theorie“ RODINNÁ TERAPIE - MODELY ▪ Strukturní model (S. Minuchin) – rodinná struktura: Hranice, Vazby, Moc ▪ Milánská škola (Boscolo, Cecchin, Selvini Palazzoli, Pratta) – cirkularita, jednocestné zrcadlo, intervence (paradox, hypotetizování) ▪ Transformační systemická terapie (V. Satirová) – sochání (sculpturing), změna rámce (reframing) ▪ Solution Focused Therapy (S. Shazer, Kim Berg) – konstruování řešení v jazyce, otázka na zázrak, DÚ ▪ Narativní terapie (Epston, M. White) – externalizace, hledání výjimek ▪ Rodinné konstelace (Bert Hellinger) – původní řád, morální aspekty ▪ Kolaborativní – dialogická praxe (T. Andersen, H. Anderson) – dialog, neexpertnost terapeuta, reflektující tým, spolupráce místo intervence ▪ ČR: Rodina jako sociální děloha (Chvála, Trapková) ▪ Aktuálně: integrativní období v psychoterapii RODINNÁ SYSTEMICKÁ TERAPIE Změna paradigmatu (radikální konstruktivismus / sociální konstrukcionismus) = lineární kauzalita – cirkulární kauzalita = „proč se to stalo“ – „jak se to stalo“ ▪Změna 1. řádu (př. zásah terapeuta, změna chování) → změna 2. řádu („změna změny“, tj. změna významu, přesvědčení, myšlení) ▪Změna postavení (definování) terapeuta • Pojetí skutečnosti je konstruováno v jazyce a ve vztazích s druhými, v určitém kulturním kontextu, determinován společenskými strukturami a ideologiemi, koncept objektivní reality je odmítnut („Nevíme, jak to je, víme jen to, co se o tom říká“) • Kontext (každý kontext je spojen s jiným významem) • Přesvědčení (každý dělá v dané chvíli to nejlepší, čeho je schopen) • Pozorovatel je vždy součástí systému (nelze dosáhnout objektivity, výsledek pozorování je konstrukcí, terapeut je zahrnut do problémového systému klientů a společně s ním tvoří terapeutický systém ) • Léčba jako příležitost ke změně (terapie je kontextem změny) RODINNÁ SYSTEMICKÁ TERAPIE - POJMY,TEZE - Stranění všem → neexpertní pozice (expert je pacient/rodina) - Neutralita k řešení - Terapeutická zvídavost - Důraz na jazyk (původně primárně kognitivní) - Spolupracující (kolaborativní) přístup - Reflektující tým (terapeutický, výukový, supervizní) REFLEKTUJÍCÍ TÝM (T. ANDERSEN, 1990) ▪ Představuje systemickou revoluci ▪ RT = kontext spolupráce než moci ▪ Pečlivé zacházení s jazykem ▪ Funkce: terapeutická, výuková, supervizní RODINNÁ TERAPIE – ZÁKLADNÍ TEZE • Nemoc (symptom) má systémovou funkci (zastavuje, udržuje, je pro někoho nebo proti někomu atp.) • Nemoc je součástí/členem rodiny • Souvisí s nějakým vztahem („Komu se to dítě počurává?“) • Příběhy o událostech (individuální teorie o vzniku nemoci; příběhy alternativní, léčivé) • Orientace na rozdíly – RT s konkrétní rodinou vyvstávají do rodinného vědomí dilemata do té doby popíraná a nutí rodinu k vyjasňování RODINNÁ TERAPIE - CHARAKTERISTIKY • Terapeutická zakázka – pro celou rodinu, je společným dílem • Důraz na dodržování rodinného (párového) settingu • Svou povahou má nejblíže k žité realitě rodiny • Delší rozdíly mezi jednotlivými sezeními • Menší počet sezení • Práce se širším systémem (širší rodina, škola, OSPOD) METODY A TECHNIKY RT (DŮRAZ NA PRÁCI S VÍCE LIDMI RŮZNÉ VÝVOJOVÉ ÚROVNĚ) Cirkulární dotazování Škálovací otázky Pozorování, monitoring Otázky reflexivní (otázka na zázrak) Otázky na zvládání Práce s výjimkami/rozdíly Reflektování (ocenění, shrnutí, nápady) „Co je nové/lepší/stejné? “ (otázky na 2. sezení) Dělej to stejné/dělej něco jiného (experiment)