PŘÍPRAVA NA LEKCI VÝTVARNÉ VÝCHOVY
IQ
„Chceš-li postavit loď, nesmíš poslat muže, aby sehnali dřevo a připravovali nástroje, ale nejprve musíš ve svých mužích vzbudit touhu po nekonečných dálkách otevřeného moře."
Antoine de; Saint-Exupéry
>
>
uvodni otázky
Co všechno je nutné před samotnou lekcí promyslet a připravit? Existuje univerzální model přípravy na lekci výtvarné výchovy? Na jaké fáze lekce je třeba klást hlavní důraz a proč?
k cemu slouzi strukturovaná príprava?
Příprava na lekci výtvarné výchovyje konceptem sdružujícím všechny klíčové informace k plánované lekci a její struktuře.
Než začneme pracovat na strukturované přípravě, je dobré se pozastavit nad funkčním obsahem plánované činnosti (promyslet smysluplnost daného námětu či látky), nad vhodnou formou a přístupem k výtvarné činnosti (viz list č. 5).
Strukturovaná příprava obsahuje:
a) všeobecné informace (námět a charakter výtvarné činnosti, ročníkovou adresnost a délku lekce),
b) didaktické informace (výchovně-vzdělávací cíl, průřezová témata
a mezipředmětové vztahy, motivaci, formulaci výtvarného úkolu, tvůrčí kritéria a způsob reflexe),
c) technologické informace (výtvarné techniky a postupy, nástroje, pomůcky a materiály),
d) organizační informace (časové rozvržení lekce a posloupnost jejích fází).
J A co chystáš ted na m vytvarku?
Co buderne délat ^ymejšlim, když jdu pro papíry do skříně
>
príprava na receptivní lekci výtvarne výchovy
Při plánování receptivní lekce W (viz list č. 5) vybíráme látku inspirativní, přiměřeně náročnou a korespondující se vzdělávacími obsahy. Vybranou tematiku ze světa výtvarné kultury je třeba rozumně vymezit a konkretizovat, logicky uspořádat a srozumitelně zprostředkovat. Látku vhodně doplňujeme obrazovými materiály (např. formou digitální prezentace) nebo praktickými výtvarnými demonstracemi. U frontálního stylu výuky uvažujeme nad oživením lekce formou individuálních nebo skupinových úkolů, diskusí nebo navazující tvůrčí činnosti. Promýšlíme možnosti včlenění průřezových témat, práce s mezipředmětovými vztahy a s širšími kulturními kontexty.
příprava materiálů pro tvorbu, foto: Karel Rppa
„Příprava učitele na vyučování je v podstatě snahou o vytvoření uspořádaného souboru informací, které budou osnovou jeho rozhodování v průběhu plánované hodiny. Je scénářem -myšlenkovým modelem, který má učitel v hlavě nebo ve svých poznámkách."
Helena Hazuková
Les uší slyší, žáci 1 st ZŠ, foto: Kristina Pekárková
OBECNE DIDAKTICKY MODEL
stanovení výukových cílů, od kterých se bude lekce odvíjet
výběr typu a charakteru činností, které budou v rámci lekce použity, celkové časové rozvržení hodiny a stanovení pořadí jednotlivých činností, výběr pomůcek
příprava pomůcek a materiálů, které se chystáme využít, organizace prostoru výuky, příležitostný nácvik učebních metod a postupů
promyšlení způsobu sledování práce v průběhu lekce a zhodnocení výstupů na jejím konci v souvislosti se stanovenými cíli
formy motivace ve w
MODEL „CO-JAK-PROC"
Motivace verbální
■ evokujeme individuální či kolektivní zážitek žáků nebo vnášíme do pléna vlastní obsah či příběh
■ bereme v potaz, že žákovské prožitky jsou vysoce individualizované a často splývají s vnitřními „snovými" obrazy
• obsah vnášený „zvnějšku" podáváme formou adekvátně dlouhého a emočně zabarveného vyprávění, ideálně ve spojeni
s přiměřenou gestikulácia mimikou
• mluvené a čtené slovo je třeba sestavit s ohledem na výtvarné akcenty a situace ve vyprávěni (zdůraznit barvitost prostředí, zvláštnosti objektů a tvarů, světelné jevy utvářející atmosféru apod.)
Motivace kombinovaná
> k mluvenému nebo čtenému slovu můžeme přidat další prvky či projevy, které pomohou umocnit daný prožitek, lépe exponovat výtvarný problém a vtáhnout žáky do dané látky či výtvarného úkolu jinými cestami:
obrazové prvky - např. prezentace uměleckého díla a diskuse nad ním (inspirace jeho obsahem nebo formou), hravý výtvarný experiment, videonahrávka
hudební a zvukové prvky - např. poslech hudební nahrávky navozující atmosféru blízkou danému námětu, sluchové podněty doplňující/podtrhující výtvarné jevy
pohybové-dramatické prvky - např. krátká scénka uvádějící do tématu, dramatizace vybrané části příběhu, práce s pantomimou nebo pohybovými figurami zdůrazňujícími dráhy, rytmus, výrazové stopy
Q CO BUDEME TVOŘIT?
Stojí tento námět opravdu za další rozvedení a výtvarné zpracování? Bude to pro žáky obsahově přitažlivé?
Q JAK TO BUDEME TVOŘIT?
Je možné k danému námětu nalézt vhodnou formu činnosti a adekvátní výtvarné a technické prostředky? Je reálné takovou lekci dobře zorganizovat?
O PROČ TO BUDEME TVOŘIT?
Má tato činnost smysl? Není bezobsažná či prvoplánová?
Sleduji touto lekcí validní cíle a výchovně-vzdělávací záměry?
>
univerzálni model prípravy na lekci w
„Učitel musí dětem dopřát naději, že něco dokážou. Co, že jim ji musí dát, on jim ji hlavně nesmí vzít!"
učitelka ZŠ
motivace    formulace úkolu    výtvarně-technické informace     stanovení tvůrčích kritérií
tvůrčí činnost reflexe
průběh standardní expresivní lekce W příprava standardní expresivní lekce W
9
^} NÁMĚT Volba námětu představuje klíčové rozhodnutí, jakou látku nebo
konkrétní obsah do výuky vneseme.
Námět by měl vycházet z promyšleného výukového plánu daného ročníku. Může rozvíjet vybranou látku z ostatních předmětů a akcentovat průřezová témata. Paleta námětů by měla být pestrá, korespondující s prožitkovým světem žáků daného věku a dobře koncipovaná z hlediska střídání druhů výtvarných činností (viz list č. 5). Náměty je vhodné smysluplně propojovat prostřednictvím výtvarně--projektového vyučování (viz list č. 12).
CILE
Při promýšlení cílů/smyslu lekce se ptáme: Co se žáci v lekci dozví o sobě, o druhých a o světě kolem nás? Jaké výtvarné dovednosti, tvůrčí či sociální kompetence plánovaná činnost rozvíjí? Otevírá lekce prostor pro rozvíjení mezipředmětových vztahů a uvažování v širších tematických kontextech?
Sledujeme jak cíle obecné (viz list č. 1), tak cíle konkretizované ve vztahu k dané lekci (např. rozvíjení schopnosti určit kontrastní barvy). Je třeba rozlišovat výchovně-vzdělávací cíle od očekávaných praktických výstupů lekce (např. ztvárnění zátiší s pomocí kresby uhlem).
bohatý nd asociace; motivační (originální, aktuální, poetický, tajemný, humorný); jasně formulovatelný; výtvarně dobře uchopitelný
smysluplné; přiměřeně náročné; adekvátní věku žáků; korespondující s kurikulem a výchovně--vzdělávací strategií školy
obsahově vyprázdněný; neaktuální, opakující se; neoriginálni; špatně formulovatelný; výtvarně obtížně uchopitelný
MOTIVACE        Skrze motivační část lekce uvádíme žáky do obsahu lekce (respektive výtvarného problému) a celkové tvůrčí atmosféry. Ryze verbální motivaci střídáme s motivací kombinovanou, zahrnující obrazové, hudební, dramatické a další prvky. Interaktivní formy motivace, např. proložené debatou nebo doplněné o problémové otázky k danému námětu, pomáhají skrze práci s osobními asociacemi rychleji zažehnout vlastní tvůrčí proces.
vztahující se k námětu; překvapivá; rozvíjející asociace; přiměřeně dlouhá; přiměřeně emotivní a sugestivní; interagující s žáky; autentická
FORMULACE
VÝTVARNÉHO
ÚKOLU
0 VÝTVARNÉ PROSTŘEDKY
Věcně a srozumitelně uvádíme žáky do výtvarného problému, tj.na co a v jakém sledu mají výtvarně reagovat
Úkol formulujeme jako otevřenou tvůrčí výzvu, respektive problém s možnostmi vlastního a výtvarně autentického řešení. Žákům nepředkládáme vzorově zpracovaný „náměť', šablony a svazující pracovní postupy - tvorba podle návodu do výtvarné výchovy nepatří.
komplexní; jasně podaná; ponechávající prostor pro autentické vyjádření žáků; integrující podněty žáků; podněcující tvořivá řešeni výtvarného problému
Promýšlíme výtvarné prostředky - techniky a materiály (viz list č. 4), které mají žáci pro řešení daného výtvarného úkolu k dispozici. Budeme-li pracovat s komplexnějšími výtvarnými technikami či postupy, je vhodné rozepsat dílčí technologické procesy nebo fáze tvorby. Můžeme rozvést také další variace dané techniky, možnosti materiálů či specifické technologické triky.
Soupis výtvarných prostředků slouží také ke včasnému zajištění a přípravě výtvarného materiálu a nástrojů potřebných k tvorbě.
vhodně zvolené; výtvarně nosné; přiměřeně náročně; hodící se k námětu; srozumitelně zadané
0 TVŮRČÍ KRITÉRIA A REFLEXE
S vědomím cílů lekce a znění výtvarného úkolu můžeme zformulovat vybraná tvůrčí kritéria, která v konkrétní lekci akcentujeme a na která nasměrujeme pozornost žáků. Mohou jimi být vybrané výtvarné kvality, samotný proces či další aspekty tvorby. Ctíme pravidlo, že méně je více.
Dále určíme způsob, jakým bude probíhat reflexe tvorby (viz list č. 9) - průběžná reflexe, uzavírající reflexe ke konci lekce, individuální komentáře, skupinová diskuse, komentovaná prezentace, nebo výstava.
jasně formulovaná kritéria; vycházející ze zadaného úkolu; motivující; řešící konkrétní výtvarné kvality; přiměřeně početná a náročná; korespondujíc! s ontogenezí
O ORGANIZACE LEKCE
Přehledně rozvrhneme předpokládanou struktury lekce s uvedením plánovaných časových dotací jejích jednotlivých fází. K organizaci lekce je vhodné vymyslet také doplňující tvůrčí činnost pro případ, že budou žáci s tvorbou oproti plánu dříve hotovi.
logické a časově přiměřené uspořádání všech fází činnosti pro plynulý průběh lekce; promyšlená varianta pro potenciální pokračováni tvůrčí činnosti
formální; nepřiměřeně;
neadekvátní věku žáků;
nekorespondující
s kurikulem a výchovně-
-vzdělávací strategii školy
odtožitá od námětu; opakující se; nepřiměřeně dlouhá; nepřiměřeně afektovaná
nejasná nebo nedostačující; přehnaně návodná až schematická /svazující; příliš komplikovaná
nevhodně zvolené; bez výtvarného potenciálu; nepřiměřeně náročné; nehodící se k námětu; nejasně zadané
nejasně formulovaná kritéria; nekorespondující s výtvarným úkolem; demotivujkí; nepřiměřené početná a náročná; nekorespondující s ontogenezí
neurčitá nebo příliš komplikovaná struktura lekce; nefunkční časové členěni činností; nelogická návaznost jednotlivých částí lekce
Zdroje
HAZUKOVÁ, Helena a Pavel ŠAMŠULA Didaktika výtvarné výchovy I. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2005. ISBN 80-7290-237-7. HAZUKOVÁ, Helena. Příprava učitele na rozhodování ve WI. Praha: Pedagogická fakulta UK, 1994.
HOSMAN, Zdeněk. Didaktický skicár - výtvarné činnosti ve výtvarné výchove. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 2007. ISBN 978-80-7394-001-0 KYRIACOU, Chris klíčové dovednosti učitele: cesty k lepšímu vyučováni. 2. vyd Praha: Portál, 2004. ISBN 8071789658
ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Metodický materiál k pedagogické praxi ve výtvarné výchově Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého, 2015. ISBN 978-80-244-4756-8.
ŔEPA, Karel Didaktické listy pro přípravu lekci výtvarné výchovy České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, 2022 ISBN 978-80-7394-944-0