Periodizace ČR/SR raný středověk (500-1200) vrcholný středověk (1200-1400) pozdní středověk (1400-1500) Raný středověk v české archeologii: doba hradištní starší doba hradištní (pol. 7. stol. - konec 8. stol.) střední doba hradištní (9. stol. - do pol. 10. století (velkomoravské obd.) mladší doba hradištní (pol. 10. století - do pol. 12. stol.) pozdní doba hradištní (pol. 12. stol. - do pol. 13. stol.) Polska wczesne šredniowiecze (500- 1050/1100) petne (dojrzate) šredniowiecze (do pocz. 14. wieku) požne šredniowiecze (do 1500) Deutschland Frühmittelalter (500-900/1050) Hochmittelalter (1050-1250) Spätmittelalter (1250- 1500) England and UK Early Middle Ages (5th - mid 11th) High Middle Ages (mid 11th - mid 14th) Late Middle Ages (mid 14th - mid 16th). La France Le Haut Moyen-Äge (V-Xllle) Le Bas Moyen-Äge (IV-XVe) Politické a dynastické vztahy: Římská říše, Polsko (Piastovci), Uhry (Arpádovci), Rakouské vévodství (Babenberkové) Definitivní zakotvení přemyslovských zemí v římské a latinské křesťanské civilizaci: politické vztahy vůči Římu Dědičná monarchie Přemyslovců: budování a rozvoj Co je to Imperium Sacrum Romanům? Co znamená zkratka HRR? Gringmuth-Dallmer Eike und Klapste Jan: Tradition, Umgestaltung, Innovation: Transformationsprozesse im hohen Mittelalter. Prehistrorica XXXI/2. PR/EHISTORICA XXXI Tradition - Umgestaltung - Innovation Transformationsprozesse im hohen Mittelalter Herausgegeben von EIKE GRINGMUTH-DALLMER und JAN KLAPSTE in Zusammenarbeit mit JAN HASIL Denárové období: denáry a feniky Denár (lat. denarius, denarii). V záp. Evropě i v pozdně římském období Dvoustranně ražená mince (avers, revers), nápisy, opisy Nejstarší raně středověké denáry: francká říše, Merovejci, Karlovci (Melle) Ethelredský typ: postava, poprsí, portrét (panovník, svatý patron) Řezenskýtyp: trestající ruka boží, kříž, architektura (kostel, kaplice) NUMISMATIKA: jedna z pomocných věd historických (PVH) Fiala, E. 1896: České denáry. Praha. Nekvapil, L. (Ed.), 2016: Denárový poklad z Chýště: Katalog unikátního nálezu českých mincí z konce 10. století. Pardubice. Polanský, Luboš 2011: Jména mincmistrů na českých denárech přelomu 10. a 11. století, in: Doležalová, E. - Meduna, P: Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti. Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu. Praha, 236-246. Pošvář, J. 1986: Počátky mincovního práva a mincoven na Moravě - Anfänge des Münzrechtes und der Münzstätte in Mähren, Denárová měna na Moravě. Brno, 319-327. Šmerda, J. 1996: Denáry české a moravské. Katalog mincí českého státu od X. do počátku XIII. století. Brno. Ražba české mince v 11.-13. století: denáry a feniky Pravděpodobně razil již Václav. S jistotou raženy za Boleslava I. (935-972) Na Moravě od Břetislava I. (1028-1034) Hmotnost přes 1 g, prům. 18-20 mm, ryzost různá, s postupem času velmi nízká Od pol. 11. stol. i denáry malého střížku (denáry fenikového typu, feniky, něm. Pfennig). Prům. 16 mm, hm. pod. 1 g. Minci razí pražský kníže, moravská údělná knížata, moravská markrabata, pražský i olomoucký biskup Rnloclaw II 0mm 10 20mm DUItíbldV "■ lit.......I......T-n-l Ražba české mince v 11.-13. století: denáry a feniky Mincovní reforma Břetislava I. (1050): z jedné hřivny stříbra se mělo vyrazit 200 denárů, jeho vlastní praxe však byla 220 denárů. Vratislav II. (1061-1092): další znehodnocení denárů; z jedné hřivny stříbra razil 500 až 600 denárů. Váha jedné mince klesla a do slitiny bylo přidáváno velké množství mědi. Reformy okolo roku 1225: Přemysl Otakar I. zavedení brakteátu -jednostranné a zpravidla němé mince. První české brakteáty metrologický i ikonograficky inspirovány míšeňskými ražbami. Co znamená tzv. němá mince? Co je to Míšeňsko a kde je budete hledat? Hlavní cestv a mincovny v 10. století Mincovny v 10. a 1. polovině 11. století Depoty denárů Chýšť: konec 10. století Poděbrady: 990-995 Čistěves: 990-995, dříve považován za depot slavníkovských ražeb (125 kusů), po kritickém zhodnocení 16 mincí! Kelč: před 1003 Ověříte si, kde se tyto lokality nachází! Kojetín-Popůvky: konec 10. století Mladší a pozdní doba hradištní „Doba knížecí" ŘÍMSKÁ Vládnoucí dynastie (Přemyslovci), brzy zapojena do evropské sňatkové politiky s nevýznamnějšími rody Cirkevní správa: Praha 973, Olomouc 1063 Budování knížecí správy (hradská správa, soustava) Zakládání sídel, kolonizace (Landesausbau) V závěru této epochy zrod pozemkové šlechty (teritorializace šlechty) Jaké znáte raně středověké české světce? Vysvětlivky & knížecí sidla ■ vétéi hradiště X biskupská sídla t významnější Mastery Ů a kapituly A výi-riamne hrady A knloni2ačni pronikáni T *e sousedních zemí 100 km nejstarsi RS osídleni kolonizace cto pol. 10. slol. kolonizace do pol. 11. stol. O Centra Knížecí správy • Ostatní knížecí hrady » Kníieci dvory MARTIN W1HODA Morava V DOBĚ KNÍŽECÍ 906-1197 iÉÉÉá «■*■ l»0*'!lV\ l DOvl iOvi* Hrad (civitas, castrum) = novodobý oborový pojem hradiště Hradská správa, hradská soustava Hradský obvod, kastelánie Kastelán {castellanus) Údělná knížectví, údělné hrady Co je to údělné knížectví a kde? Jaké údělné hrady to byly? Vilik [villicus): řídili dvorské hospodářství panovníka v odlehlejších oblastech. Měli soudní, trestní a hrdelní pravomoci nad nesvobodnými. Od 60. let 13. století se mění z celozemských či provinciálních úředníků ve správce jednotlivých statků, které organizovali (vilikace, villicatio). Později figurují jak královi poverenci v hrdelních kauzách [procurator domini regis, popř. iudex provincialis). Rychtáři, landrychtáři. Vedle nich také vilikové a podvilikové úředníků či šlechty. Co je to hradské centrum, hradská správa, hradská soustava? Hradiště (hrad) s tzv. akropolí (tj. centrální a zpravidla nejvyšší část areálu) a zpravidla i s kostelem, palác, hospodářské budovy. Suburbium. předhradí nebo podhradí? PROMĚNA ČESKÝCH ZEMÍ VE STŘEDOVĚKU JAN K L Á P Š T Ě NAKLADATELSTVÍ LIDO'.L noviny e Archaeology of Prag and the Medieval Czec Lands, 1100-1600 m Hradiště Lštění (střední Čechy, okr. Benešov) Hradiště Šance (střední Čechy, okr. Příbram) Frolík, J. - Sigl, 1995: Chrudimsko v raném středověku: vývoj osídlení a jeho proměny. Richter, M. - Vokolek, V. 1995: Hradec Králové, slovanské hradiště a počátky středověkého města. Tomas, J. 1999: Od raně středověké aglomerace k právnímu městu a městskému stavu. 0^ hradní areály \^ osídleni Ô kaple, kostely Jaké jsou nejvýznamnější raně středověké hrady na území Prahy? HJĚ I /I I Moucha, V.; Nechvátal, B.; Varadzin, L. et al. 2015: Vyšehrad: knížecí a královská akropole: svědectví archeologie. Praha Příklad raně středověké hradiště (10.-12./13. století) Žatec a jeho transformace na vrcholně středověké město ve 13. století (1265) Co je to za druh zobrazení reliéfu? Co je to za druh mapy a z jaké je doby? Čech, P. 2013: Ekonomika a životní prostředí raně středověké aglomerace v Žatci. ArÚ AV ČR Praha. Holodňák, R a kol. 2004: Žatec. Nakladatelství lidové noviny. Velímský, T. 1989: K problematice počátků českých měst — prostorový vývoj a nejstarší zástavba, Archaeologia historica 14/1,67-93. Raně středověké hradiště Chrudim (9.-12./13. století) a jeho transformace na vrcholně středověké město (1263) Čím jsou si oba příklady (Žatec a Chrudim) podobné z hlediska transformace raně středověkého hradského centra na vrcholně středověké město? Frolík, J. - Sigl, 1995: Chrudimsko v raném středověku: vývoj osídlení a jeho proměny. Hradec Králové. Semotanová a kol. 2003: Chrudim. Historický atlas měst České republiky. Praha. fdlišt/citi ■ ■- ■ LABE pfro/Wfd ^an® středověké hradiště Litoměřice a založení vrcholně středověkého města (1219-1228) | Odlište na mapách areál raně středověkého hradiště a pozdějšího vrcholně středověkého města! Čím se tento příklad liší od předchozích (Žatec a Chrudim)? Co těchto souvislostech znamená, když se řekne translace? jižní břeh Labe v době hradištní 1: Mlékojedy- pohř.; 2: Želtice - pohř.; 3: Mlékojedy, Nad hřibovém, pohř; 4: Lukavec; 6: Kopisty. Černé kolečko: sídliště ml. doby hradištní; šedé kolečko: Mlékojedy, kostel sv. Martina; červené kolečko: jádra vsí. Mlekovidy + '"ííletit! Hradec Králové Kotlin; Richter, M. - Vokolek, V. 1995: Hradec Králové, slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové-Praha. Hradské centrum Bílina a vrcholně středověké město Bílina 1040: kastelán Prkoš 1061: kastelán Mstiš (dvorec, kostel sv. Petra) 1061: po něm kastelán Kojata 1177: kastelán Sezema 1222: kastelán Jaroš 1952,1961-66: archeol. výzkumy 2011: ZAV Mírové náměstí, osídlení 11. stol. Kde je Bílina? t Ji \ ' i 11' i r , ' (I \ ■ ILINA IV. 1 / 1 * ií á í; . U»S JJ°tl i íl'i 'n://\\ S ____-'" / / // / />] \ 1 ' k^Mh'