ARTS023 3 asijské jazyky: Komparativní úvod
2024/04/22
1
VII. Japonský jazyk II
Check test
• Shrňte svůj pohled na obecné (laické) představy o japonském jazyku v našem
(českém, slovenském) prostředí. Tj. jak se na japonštinu obecně Češi/Slováci
dívají? „Japonština je…“
• Jaké představy o japonštině jste před začátkem kurzu měl/a vy osobně?
• Poslechli jste si nahrávky s ukázkami jednotlivých tří jazyků (zde)? Myslíte, že jste
dokázali japonštinu poznat?
1. Gramatická charakteristika moderní japonštiny
I. Morfologické hledisko: aglutinační jazyk (převažující rys)
o Vyjadřuje jednotlivé gramatické kategorie specifickými morfémy „přilepovanými“
lineárně za sebe
o Příklad na slovesech:
das-are-na-katta-dešó = ‘asi nebyl vytažen’
vytáhne-PASS-NEG-PST-MOD(+POL)
jom-aser-are-te-i-mas-u = ‘je nucen číst’
čte-CAUS-PASS-CONJ-ASP-POL-NPST
o Příklad na adjektivu:
acu-ku-na-katta-desu = ‘nebylo horko’
horký-ADV-NEG-PST-POL
Pozn.: PASS = pasivum (trpný rod), NEG = zápor, PST = minulost/dokonavost, MOD = modalita, způsob
(dohadný), POL = zdvořilost, CAUS = kauzativum (kauzativní rod), CONJ = spojovací tvar, ASP = aspekt
(vid) trvání, NPST = neminulost/nedokonavost, ADV = příslovečný tvar.
II. Japonština morfologicky nevyjadřuje kategorie OSOBA, ČÍSLO, ROD (jmenný).
III. Syntaktické hledisko: jazyk typu (T/S)OV
o T = __________ S = ___________ srov. s korejštinou
o Kategorie PODMĚT je v japonštině strukturně problematická
ARTS023 3 asijské jazyky: Komparativní úvod
2024/04/22
2
I. Objekt(y) před predikativem (slovesem, adjektivem apod.)
Př.: me-ga aoi = ‘(je) modrooký’ hon-o jomu = ‘čtu knihy’
oko-NOM (je)modrý knihy-ACC čte(NPST)
II. Modifikátor před modifikovaným
Př.: me-ga aoi hito = ‘modrooký člověk’
člověk
hon-o jomu hito = ‘člověk, který čte knihy’
 → japonština řadí osobní jména v pořadí _____________ před _____________
III. Lexém před gramémem
 užívání postpozičních gramatických morfémů (částice, sufixy, koncovky)
2. Historický vývoj a současný stav japonského písma
• Hypotéza o tzv. „písmu z časů bohů“ 神代
d ž i n d a i
文字
m o d ž i
_________________
I. Stará japonština: pol. 6. stol. – pol. 8. stol. n. l.
 Přebírání čínských znaků kandži 漢字, zápis čínštiny (tzv. kanbun 漢文)
 První pokusy zapisovat toponyma či vlastní jména „fonetickým“ užitím
čínských znaků (7. stol.)
Př.: 斯帰斯麻 師木島
ši-ki-ši-ma ši-ki-šima
mandala Tendžukoku šúčó (621) kronika Kodžiki (712)
 Sbírka poezie Man’jóšú 『万葉集』 (pol. 8. stol.) → užití tzv. man’jógany
(čínské znaky z velké části pouze pro svoji „zvukovou“ hodnotu)
II. Pozdní stará japonština: pol. 8. stol. – konec 10. stol.
 Geneze zápisu textu v japonštině (tzv. wabun 和文) – paralelně s kanbun
 Od 9. stol. redukce počtu znaků man’jógany a schematizace jejich grafické
formy (tzv. sógana) vedou ke vzniku fonologického písma hiragana. Ta je
užívána pro soukromou korespondenci, volnočasové psaní, japonskou poezii,
tvorbu žen apod. (výraz 女手
o n n a d e
„ženská ruka“).
ARTS023 3 asijské jazyky: Komparativní úvod
2024/04/22
3
 Paralelně především v prostředí buddhistického kléru jsou využívány vybrané
části znaků man’jógany ve funkci zkratek pro usnadnění japonského čtení
čínských textů (tzv. kanbun kundoku 漢文訓読) → vzniká katakana.
 V následujících obdobích dochází k obohacování obou abeced (mj. v návaznosti
na proměnu zvukového systému jazyka) a utváří se různé způsoby
„historického“ užívání kany.
Př.: てふ {te-fu} /_____/ あはれ {a-ha-re} /_________/
III. Moderní japonština: 2. pol. 19. stol., období po 2. sv. válce, současnost
 Reforma písma v rámci procesu tvorby národního jazyka – redukce znaků
kany, snaha o redukci počtu užívaných kandži, návaznost na tzv. „hnutí za
sjednocení mluveného a psaného jazyka“ 言文
genbun
一致
i č č i
運動
u n d ó
.
 Návrhy na zrušení čínských znaků (společnosti prosazující zavedení psaní
pouze kanou nebo pouze latinkou aj.).
 1946 – velká reforma písma: Stanovení 1850 znaků „aktuálního užití“, tzv. tójó
kandži 当 用 漢 字 , revize grafické podoby některých znaků, zrušení
historického užívání kany a jeho nahrazení systémem, jenž je bližší skutečné
výslovnosti jednotlivých znaků (výjimky ponechány), revize pravidel pro
užívání hiragany a katakany.
 1981 – stanovení 1945 znaků „běžného užití“, tzv. džójó kandži 常用漢字
(+ znaky se specifickým použitím v osobních jménech)
 2010 – rozšíření počtu znaků běžného užití na 2136.
Japonské písmo v současnosti:
• Kandži-kana-madžiri bun = Text psaný mísením čínských znaků a abeced kana
• Užívání latinky, arabských číslic, interpunkce a dalších specifických symbolů
• Psaní ve sloupcích (řazených zprava doleva) nebo v řádcích zleva doprava
(řazených shora dolů)
• Čínské znaky kandži – zápis lexikálních morfémů
• Hiragana – zápis gramatických morfémů (viz aglutinace výše), zápis fonologické
formy slov
• Katakana – zápis heterogenních prvků v textu (přejatá slova, cizí jména,
onomatopoeia, odborné výrazy a názvy, zdůrazněné prvky textu apod.)
ARTS023 3 asijské jazyky: Komparativní úvod
2024/04/22
4
Charakteristika čínských znaků kandži v japonštině:
• Relativně nižší míra zjednodušení grafické formy (oproti čínštině v ČLR)
Srov. např. jap. 話題 a čín. 话题
• Existence znaků vytvořených v Japonsku (tzv. kokudži 国字)
• Různá „čtení“ asociována s kandži:
o on’jomi – sinojaponské čtení: z různých období a oblastí Číny
o kun’jomi – japonské čtení (přiřazení původnímu japonskému slovu
s odpovídajícím významem přejatému čínskému znaku)
o nanori – čtení specificky ve vlastních jménech
Př.: 金 ‘zlato, kov, peníze’: on’jomi = _____, _____, kun’jomi = ______, nanori = _______
o kan’jójomi – idiomatická čtení v celých slovech, např. 秋
kosu
桜
mosu
(aki+sakura), 明日
a š i t a
(akaru+hi)
• Princip tzv. atedži 当て字 = přiřazení znaků již existujícím (často přejatým) slovům,
primárně pro jejich fonologickou hodnotu, např. 倶楽部 = ___________
Vybrané transkripční systémy japonského textu do latinky:
• Anglické transkripce: různé varianty tzv. Hepburnovy transkripce
• Japonské transkripce: tzv. Nippon-šiki → Kunrei-šiki (1937)
• JSL (1987): navazuje na Kunrei-šiki odráží ______________ japonštiny (Japanese: the Spoken
Language, viz zde)
• Česká transkripce: přizpůsobení české ortografii (více viz zde)
3. Struktura japonského lexika
I. Wago 和語
o též zahrnuje fonologicky specifická mimetická slova
II. Kango 漢語
o lexikální morfémy z čínštiny přicházely do Japonska zhruba ve 4 vlnách:
a) 5. – 6. stol., b) 7. – 9. stol., c) konec obd. Hei’an – zač. 17. stol., d) po obd. Edo
ARTS023 3 asijské jazyky: Komparativní úvod
2024/04/22
5
III. Gairaigo 外来語 (též jógo 洋語)
o od pol. 16. stol. – portugalština, španělština, holandština
o od 2. pol. 19. stol. – němčina, francouzština, italština, ruština, angličtina
o po 2. sv. válce – angličtina
Japonské lexikum zahrnuje též:
o Hybridní slova, např. 抹茶
m a č č a
アイス
a i s u
(‘zmrzlina ze zeleného čaje’)
o Tzv. wasei kango, např. 電話
d e n w a
(‘telefon’)
o Tzv. wasei jógo (též wasei eigo), např. サラリーマン
s a r a r í m a n
(‘firemní zaměstnanec’)
4. Shrnutí: Dokážu to?
• Dokážu charakterizovat japonštinu jako aglutinační jazyk?
• Dokážu charakterizovat základní slovosled v japonštině?
• Dokážu popsat, v čem spočívá složitost písemného systému moderní japonštiny?
• Dokážu rozeznat anglický, japonský a český systém transkripce japonštiny do
latinky?
• Dokážu popsat, z jakých složek se skládá japonské lexikum?
34%
49%
9%
8%
VRSTVY LEXIKA VE SLOVNÍKU
Japonské Sinojaponské Západní Hybridní
54%41%
3%
2%
VRSTVY LEXIKA V UŽÍVÁNÍ V
ČASOPISECH
Japonské Sinojaponské Západní Hybridní
ARTS023 3 asijské jazyky: Komparativní úvod
2024/04/22
6
Doporučená literatura
• Gottlieb, Nanette. Kanji Politics: Language Policy and Japanese Script. Routledge,
1995. link
• Hasegawa, Yoko (ed.). The Cambridge Handbook of Japanese Linguistics. Cambridge
University Press, 2020. link
• Barešová, Ivona. On the categorization of the Japanese honorific system Keigo, 2015.
link
Otázky k přednášce č. VIII
• Co znamená, že je člověk „zdvořilý“? Co znamená, že je jazyk „zdvořilý“?
• Jakými různými slovesy lze v češtině/slovenštině vyjádřit různé druhy smíchu,
usmívání apod.?
• Z výrazů okno, vítr a slovesa, jež vyjadřuje otvírání, sestavte smysluplnou větu
popisující následující situaci: