PARTICIPIUM PRAETERITI PASSIVI
Odvozování: kmen infinitivu + t + #
neš-t-as mylě-t-as neš-t-a mylě-t- a
	SINGULAR						
	něš-ti				bú-ti		
		mase.	fem.	pred.	mase.	fem.	pred.
	N/V	něštas	neštä		bútas	bütä	
	G	něšto	neštos		búto	bütös	
	D	neštám	neštái	něšta	butám	butai	búta
	A	něšta	něšta		búta	búta	
	I	neštíi	neštä		bútu	búta	
PASIV	L	nestarne	neštoje		bůtamě	bůtojě	
	PLURAL						
	N/V	nešti	něštos		büti	bútos	
	G	neštíj	neštíj		bütij	bütij	
	D	neštíems	netóms	něšta	bütiems	bütoms	búta
	A	neštíis	neštäs		bútus	bútas	
	I	neštais	neštomis		bütais	bütomis	
	L	neštuosě	neštosě		bůtuosě	bůtosě	
	ref.	nesineštas	nesineštä	nesineštä něštasi	pasibútas*	pasibütä*	pasibúta
	det.	neštäsis	neštóji		bütäsis	bütoji	
							
POUŽÍVÁNÍ
V pozici atributu: nejčastěji tyto tvary mají sémantickou charakteristiku rezultativu: vyjadřují „následek" či „výsledek" činnosti, vyjádřené základním slovesem:
Véjas draiké išpléštus knygos lapus. [Vítr nosil vytrhané stránky knihy.] Perskaitytq knyga^ padéjau i lentyna^ [Přečtenou knihu jsem postavil do regálu.]
kepta duona [smažený chléb]; uirtos bulvés [vařené brambory]; gristas kelias [dlážděná cesta]; súdyta mésa [solené maso]
V pozici příslovečného určení participia vyjadřují dřívější čin:
Vaikas pervystytas užmigo. [Dítě po přebalení usnulo.]
Akmuo paleistas nuzvimbé oru. [Kámen po vymrštění prosvištěl vzduchem.]
Nupraustas saltu vandeniu, Juozas atmerké akis. [Umytý studenou vodou, Juozas otevřel oči.]
Zastupují vedlejší nominativní větu (především u reflexivních sloves, vyjadřujících city, přemýšlení nebo akt mluvení, jako např., pasijusti, susivokti, pasisakyti apod.):
Aš prisipažinau nugalétas. [Přiznal jsem svou porážku.] Kareivis apsimeté nušautas. [Voják předstíral, že je zastřelený.] Mergina jautési apgauta. [Dívka se cítila podvedena.]
V pozici predikátu:
Tévo tuo metu buta rusyje. [Otec v té době byl ve sklepě.]
Po krumu kiškio tupéta. [Pod keřem zřejmě před tím seděl zajíc]