Deklinační typy a podtypy, jak je v korpusu hledat a jak na základě pozorování korpusových
dat dojít ke zobecnění pozorování
(Diachronní vývoj deklinačního systému – kmenový vs. rodový princip, vliv
slovotvorné utvářenosti substantiv na zachování deklinačních typů a podtypů)
Variantní koncovky v substantivní flexi souvisejí s přebudováním deklinačních typů
založených na kmenovém principu na deklinační typy, které upřednostňují rodový princip.
1.
Vyhledej substantiva typu předseda
Vyber výskyty nominativu plurálu
Pozoruj substantiva, která mají v nominativu plurálu zakončení –i.
Pozoruj substantiva, která mají v nominativu plurálu zakončení –ové.
Pozoruj substantiva, která mají v nominativu plurálu zakončení –é ale nikoli –ové.
Pokus se zobecnit učiněná pozorování
2.
Mohou maskulina neživotná v češtině končit v nominativu plurálu na ové?
Mohou a umím uvést příklady.
Mohou a nemohu si na příklady vzpomenout.
Nemohou a pokud ano, pak jde o nějaká zapadlá slova, která nikdo neužívá.
Podívejte se do korpusu.
3.
V genitivu plurálu mají všechna maskulina (životná i neživotná) koncovku –ů.
Tvrzení platí bez výjimek.
Nikoli všechna, umím uvést příklady, které svědčí o tom, že existují výjimky.
Asi nějaké výjimky existují, ale slova, která se takové výjimky mají nejsou vůbec
frekventovaná.
Podívejte se do korpusu.
4.
Vyhledej substantiva maskulina životná
Vyber výskyty vokativu singuláru
Pozoruj substantiva, která mají ve vokativu singuláru zakončení –e (můj bože, pane
profesore, ty pitomče, pane soudce).
Pozoruj substantiva, která mají ve vokativu singuláru zakončení –u (ty kluku, můj synu, starý
brachu).
Pozoruj substantiva, která mají ve vokativu singuláru zakončení –i (milý příteli, Ježíši králi).
Pokus se zobecnit učiněná pozorování
Úkol
Substantiva feminina, která mají v nominativu sg. koncovku a se skloňují podle typu žena, ta,
která mají koncovku e se skloňují podle typu růže.
žen-a růž-e žen-y růž-e
žen-y růž-e žen růž-í
žen-ě růž-i žen-ám růž-ím
žen-u růž-i žen-y růž-e
žen-o růž-e žen-y růž-e
žen-ě růž-i žen-ách růž-ích
žen-ou růž-í žen-ami růž-emi
s porovnání tabulkového paradigmatu plyne, že mezi nimi v koncovkách nenalezneme žádné
překryvy (např. že by substantiva, které mají v nominativu a měla v některém jiném pádě
koncovku shodnou s koncovkou, kterou najdeme u substantiv, která mají v nominativu sg. e a
naopak).
Vytvořte dotazy, kterými byste v korpusu vyhledali doklady, které svědčí o kolísání mezi
vzory žena a růže.