Standardní babylónská verze   RjA 115
I. TABULKA
[Ten, jenž hlubinu zřel,] (samotné) základy země,
(jenž cesty poznal] (a) pochopil vše,
[Gilgameš, jenž hlu]binu zřel, (samotné) základy země,
[jenž cesty] poznal (a) pocho[pil] vše, 5 [prozkoumal] všechny sva[tyně,]
[veš]kerou moudrost všeho [on seznal.]
[Taj]emné věci uviděl a odhalil skryté,
přinesl o tom zvěst, co před potopou se stalo.
Dlouhou pouť vykonal a znaven spočinul; 13 všechna (ta) strázeň [za]psána byla v (kamennou) stélu.
Zbudoval hradbu Uruku hrazeného,
posvátné Eanny přečistou pokladnici.
Pohled na onu hradbu, jež jako měd zá[ří,]
uzři podnoži její, jemuž stejné nestvoří nikdo. 15 Vystup po schodišti,162 jež tu je odjakživa,
k Eanně přistup, bohyně Ištary sídlu,
jemuž žádný král budoucí podobné nevystaví.
Vystup na vrchol urucké hradby, projdi se po ní,163
prozkoumej základ, cihlu si prohlédni! 23 Cožpak to cihla pálená není
a fundament onen nekladlo mudrců sedm?
[Jeden sar] město, [jeden sar] zahrady, jeden sar hliniště, půl saru Ištařin chrám,
i*Z Jmý možný překlad: Dotkni se prahu,
i«3 Stejné verše (I, 18-23) tvořící rámec celého příběhu se nacházejí i na konci XL tabulky eposu (XI, 323-328).
Epos o Gilgamešovi
[tři] a půl sani je Uruku rozloha.164
[Otevři] cedrovou schránku, 25 [uvolni] její bronzový zámek,
[otevři] bránu jejího tajemství!
[Vyzved]ni tabulku z lazuritu (a) čti
[o všech] strastech, co Gilgameš podstoupil.
[Vy]niká nad (jiné) krále,165 skvělý pán postavy (znamenité), 30 hrdina, výhonek Uruku, trkavý býk.
Vepředu kráčí, sám jediný,
i vzadu kráčí, opora bratří svých.
Pevný břeh, záštita vojska svého,
zuřivá záplava ničící kamenné hradby. 35 Divoký býk Lugalbandův, Gilgameš, znamenitý silou,
kojenec vznešené kravky Rímat-Ninsuny.
Vzrůstu vysokého, Gilgameš, skvělý, děsuplný,
otvírá průsmyky pohoří,
hloubí studny na úpatích hor. 40 Překročil moře, oceán širý až k slunce východu,
prozkoumal (všechny) světové strany, hledaje život,
silou svou dospěl (až) k Uta-napištimu vzdálenému,
obnovil svatyně zničené potopou,
stanovil obřady náležité lidem početným. 45  Kdo se mu vyrovná v královské moci
a jako Gilgameš (může) říci: „Já jsem král."?
Když zrozen byl, jméno Gilgameš dostal,
ze dvou třetin bůh, z jedné třetiny člověk,
obraz postavy jeho nakreslila bohyně Bélet-ilí, 50 dokonalým tělem ho obdařil bůh Nudim[mud.]
[...] nádherný [...]
[...] vzezření, jedenáct loktů (vysoká byla) [postava jeho,]
[čtyři lokty (měřila)] šíř [jeho prsou,]
164 Sar, řecky sáros, výpůjčka ze sumerštiny, ŠÁR, akkadsky lir, šdru, číslovka 3600. Nejvyšší číslovka sumerské šedesátinné soustavy; označení nesmírně velkého, blíže neurčeného množství.
165 Toto je incipit starobabylónské verze eposu o Gilgamešovi. Viz kolofon Pensyl-vánské tabulky.
Standardní babylónská verze
56 tři lokty (měřilo) chodidlo jeho, půl prutu jeho noha,
šest loktů [jeho] krok,
[... lok]tů vous(?) jeho lí[cí.]166
Tváře měl porostlé vousem (temným) jak [modře barvená vlna,] 60 [kaderje jeho vlasů bujně [jak Nisabě] rostly.
Vrůstem svým dokonalým byl (velmi) pů[vabný,]
podle měřítka pozemského byl krásný.
V urucké ohradě pře[chází,]
silný jak býk s hlavou vztyčenou vzhůru, 65 ve zbrani protivníka sobě rovného nemá.
U koule167 stojí druhové [jeho,]
chmuří se mladíci uručtí v nemilém postavení.
Nepou[ští] Gilgameš syna k [jeho] otci,
[ve dn]e i v [no]ci chová se zpupně. 70 [Gilga]meš, k[rál ... početných lidí,]
on pas[týřem je] Uruku hrazeného.
Nepou[ští Gilgameš dceru k] matce [její,]
[on jejich je býk,] ony jsou krá[vy]
Ná[řek jejich ...] ... před [nimi.] 75 [Mocn]ý, [skvělý, moud]rý [...]
[Ne]pouští [Gilgameš] pannu k [jejímu ženichovi.]
Dcery bojovní[ka, choti mladého muže,]
nářku jejich bohyně Ištar [naslouchala,]
nebeští bohové, pánové výroku, 80 [...]
„Přivedls na svět zpupného býka v Uruku hrazeném? Ve zbrani protivníka sobě rovného nemá. U koule musí stát druhové jeho, způsobil chmu[ry mladíkům uruckým v] nemilém postavení.
85 Nepouští Gilgameš syna k jeho otci, ve dne i v no[ci chová se] zpupně.
'.b6 K pravděpodobnému vyobrazení Gilgameše ve stejných rozměrech na reliéfu ze Sargonova paláce v Dúr-Šarru-kénu (Chursábádu), který se nalézá v pařížském Louvrů (AO 19862), viz Annus 2012.
-S7 V akkadském textu pukku. Viz výklad na straně 57 a sumerský text Gilgameš, Enkidu a podsvětí, 149-179.
Epos o Gilgamešovi
On pastýřem je Uruku hrazeného, Gilga[meš, král... početjných [lidí,] on jejich je pastýř a jejich [...] 90 Mocný, skvělý, moudrý [...]
Nepouští Gilgameš pannu k [jejímu ženichovi."] Dcery16S bojovníka, choti mla[dého muže,] nářku jejich bůh [Anu] naslouchal. (Pak) přivolali bohyni Aruru velkou. 95  „Tys Aruru [člověka] stvořila, nyní stvoř, co (Anu) přikáže tobě! Nechť bouřnému jeho se vyro[vná] srdci, nechť spolu soupeří a Uruk si odpočine!" Když toto Aruru uslyšela, 100 co Anu169 jí kázal, stvořila ve svém nitru. Aruru si umyla ruce, odrýpla hlínu, hodila (ji) do stepi. Ve stepi Enkidua stvořila, hrdinu, zrozence ticha, jehož Ninurta (obdařil) silou. 105 Srstí byl [po]rostlý na celém těle, vlasy jak žena si upravuje. Bohatstvím kadeří bohyni Nisabě podobá se, lidi a zemi (však) nezná. Oblečen je jako Sumuqan, 110 s gazelami trávou se živí, se zvěří se u napajedla tísní, s divokými zvířaty vodou své srdce oblažuje. Lovec, člověk, jenž pasti klade, u napajedla setkal se s ním, 115 jeden den, druhý a třetí u napajedla setkal se s ním. Když spatřil ho lovec, ztuhla mu tvář, [on] i se svým dobytkem se domů uchýlil. [Vydě]šen byl, ohromen, mlčel, [...] srdce jeho, líce jeho zachmuřeny byly. 120 Nářkem [se naplnilo] jeho nitro,
vypadal jako ten, kdo [ušel] dlouhou [cestu.]
168 Varianta: Manželky
169 Varianta: Enlil
Standardní babylónská verze
Lovec otevřel [ústa svá] a praví [otci svému:] „Otče můj, [jakýsi] muž, jenž [k napajedlu] přiš[el,] [je na zemi] mocný (a) silný,
125 [jako by] Anu [ho obdařil silou,] má jí více než dost. [Celý den] (jen) po horách [chod]í, [stál]e (jen) se zvěří [trávou se živí,] [stále (jen) kro]ky jeho k napajedlu [míří,] [bojím se] přiblížit k ně[mu.]
130 [Zasypal stu]dny, které [já] hloubím, [strhal] sítě, které jsem rozes[třel,] [z rukou mi bere] zvěř, divoká zvířata step[ní,] [nedovolí] mi, abych (cokoli) ve stepi konal." [Otec jeho otevřel ústa svá a říká,] lovci praví:
135 [„Synu můj, ... v] Uruku Gilgameš, [...] k němu.
[Jako by Anu ho obdařil silou, má] jí více než dost, [vydej se na cestu, do Uruku za]miř, [...] síla člověka! 140 Qdi, synu můj,] vezmi [s sebou nevěstku Šamchatu,] [...] jak silný!
[Až zvěř se k] napajedlu [přiblíží,] [nechť odloží svůj od]ěv a své vnady [odhalí.] [Až ji spat]ří a přiblíží se [k] ní, 145 odcizí se mu zvěř, [která vyrůstala ve] stepi s ním." Na radu otce svého [...] lovec se odebral [...]
Vydal se na cestu do Uruku, (tam) zamí[řil,]
[ke] krá[li G]ilga[mešovi...] 150 „Jakýsi muž, jenž [k napajedlu přišel,]
je na zemi mocný (a) [silný,]
jako by Anu ho obdařil silou, má jí více [než dost.]
[Celý den] (jen) po horách chodí,
stále (jen) se zvěří [trávou se živí,] 155 stále (jen) kroky jeho k napajedlu [míří,]
bojím se přiblížit [k němu.]
Zasypal studny, které [já] hloubím,
strhal sítě, [které jsem rozestřel,]
z rukou mi bere zvěř, divoká zvířata stepní,
120 wäl fy05 0 Gilgamešovi
160 nedovolí mi, abych (cokoli) ve stepi konal."
Gilgameš k němu hovoří, [k] lovci:
„Jdi, lovče, vezmi s sebou nevěstku Šamchatu,
až zvěř se k napajedlu přiblíží,
nechť odloží svůj oděv [a] své vnady odhalí. 165 Až ji spatří a přiblíží se k ní,
odcizí se mu zvěř, která vyrůstala ve stepi s ním."
Lovec šel a s sebou nevěstku Šamchatu vedl,
na cestu se vydali, kráčeli stále vpřed.
Třetího dne na místo určení dorazili, 170 lovec a nevěstka do úkrytu usedli.
Jeden den a druhý den u napajedla seděli,
(až) přišla zvěř k napajedlu pít.
Přišla divoká zvířata (a) vodou své nitro oblažila
a on, Enkidu, jenž v horách zrozen byl, 175 s gazelami trávou se živí,
se zvěří se u napajedla tísní,170
s divokými zvířaty vodou své nitro oblažil.
Šamchat ho spatřila, člověka divokého,171
mladíka, zabijáka, z nitra stepi. 180 „To je on, Šamchato, odhal svoje ňadra,
rozevři svůj klín, nechť půvabu tvého se zmocní,
neboj se (a) dechu ho zbav!
Až tě spatří, přiblíží se k tobě,
rozhal oděv svůj, ať na tebe se položí, 185 učiň s ním, divochem, jak žena činí!
(Zatím co) s rozkoší s tebou se milovat bude,
odcizí se mu zvěř, která vyrůstala ve stepi s ním."
Rozvázala Šamchat svoji zástěrku,
rozevřela klín, půvabu jejího se zmocnil, 190 nebála se (a) dechu jej zbavila.
Rozhalila oděv svůj, na ni se položil,
učinila s ním, divochem, jak žena činí,
170 Varianta: se zvěří u napajedla pije,
171 V akkadském textu /«//«, výraz označující zejména v akkadských mytologických textech člověka bezprostředně stvořeného bohy, primitivní lidskou bytost, která ježte neprošla civilizačním procesem.
Standardní babylónská verze
s rozkoší s ní se miloval.
Šest dní a sedm nocí Enkidu bděl a s Šamchatou obcoval.
195 Když nasytil se jejího kouzla,
na svoji zvěř pohlédl.
Spatřily gazely Enkidua a daly se na útěk,
stepní zvěř se od něho vzdálila.
Poskvrnil Enkidu čisté své tělo, 200 kolena jeho se nehýbou, zatím co zvěř jeho dala se na útěk.
Zeslábl Enk[idu, nejběhá již tak jako dřív,
nabyl (však) r[ozum a zjmoudřel.172
Vrátil se a u nohou nevěstky used,
nevěstce do tváře hledí 205 a poslouchá, co nevěstka říká.
[Nevěstka jemu,] Enkiduovi, praví:
[„Krásjný jsi, Enkidu, jsi jako bůh,
proč s divokou zvěří po stepi běháš?
Pojd, do Uruku hrazeného odvedu tebe, 210 do domu čistého, příbytku Anua a Ištary,173
kde Gilgameš přesilný je
a jako býk se proti mladým mužům staví!"
Hovoří k němu příjemnou řečí
(a) jeho srdce (ted) moudré hledá přítele. 215 Enkidu nevěstce praví:
„Pojd, Šamchato, pozvi mne
do domu čistého, svatého příbytku Anua (a) Ištary, kde Gilgameš přesilný je a jako býk se proti mladým mužům staví! 220 Já chci se s ním utkat a moc[ně zvítězit nad ním,]174 [abych vyhlásit pyš]ně v Uruku mohl: Já nejsilnější
jsem!' [...] osud změním,
172 O zušlechťujícím vlivu erotiky na primitivní lidskou bytost hovoří i Ovidius
ve svém slavném spise „Umění milovat" (Ovidius 1971, 78; Moran 1991). ! 73 Varianta: [do Eanny] posvátné, příbytku bohyné Ištary. 174 Viz k tomu Nurullin 2012a.
Epos o Gilgamešovi
[(neboť) ten, kdo v]e stepi zrozen byl, [je mocný] (a) silný."
„Nechť [lidé] spatři tvou tvář, 225  [....] jest, já věru vím.
Po[jcf,] Enkidu, d[o Uru]ku hrazeného, k[de mu]žové mladí opasky nosí, den[ně ...] se svátek slaví, kd[e hla]sitě bubny znějí 230 a [dív]ky lepých postav,
obdařené vnadam[i (a) pl]né rozkoše, (muže) mocné z noč[ního] lože [vy]hánějí. Enkid[u, jenž ne]znáš život,
tobě ukážu Gilgameše, člověka, jenž z radosti do žalu (upadá).
235 Pohlédni na něj, pozři mu ve tvář,
mužností krásný, životní silou obdařen.
Půvab zdobí celé tělo jeho,
je mnohem silnější než ty,
neodpočívá ve dne ni v noci. 240 Enkidu, změň hříšné (záměry) svoje!
Gilgameše bůh Šamaš miluje,
Anu, Enlil a Ea velkým rozumem ho obdařili.
Dříve než z hor jsi přišel,
Gilgameš v Uruku ve snách tě vídal. 245 Vzbudil se Gilgameš a sen matce své vyprávěl, řka:
,Matko má, sen jsem v noci měl,
byly v něm nebeské hvězdy.
Jak Anuův povětroň padaly na mne.
Chtěl jsem ho zvednout, (příliš) byl těžký, 250 chtěl jsem ho odstrčit, nemohl jsem s ním pohnout.
Urucká země nad [ním] stojí,
[země se nad] ním [shromažďuje,]
[zástupy lidí se nad] ním [tísní,]
[mladíci se] nad ním shlukují, 255  [jak malému] děcku nohy mu líbají.
[Zamiloval jsem si ho, ja]k s chotí jsem se s ním laskal,
[(pak) jsem ho pozvedl a] složil k [tvým] nohám
[a tys] mně ho naroveň postavila.'
Standardní babylonská verze
[Moudrá matka Gilgameše, jež] všechno zná a ví, praví [synu] svému,
260 moudrá [kravka N]insun, jež všechno zná a ví, praví Gilgamešovi:
[,Zje]vily se ti nebeské hvězdy,
[jak] Anuův [po]větroň (jedna z nich) padala na tě.
Chtěl jsi ho zvednout, (příliš) byl těžký,
chtěl jsi ho odstrčit, nemohl jsi s ním pohnout. 265 (Pak) jsi ho pozvedl a složil k mým nohám
a já jsem ho tobě naroveň postavila.
Budeš ho milovat, jak s chotí se budeš s ním laskat.
(To značí, že) k tobě mocný druh přijde, ochránce (svého) přítele.
Je na zemi mocný (a) silný, 270 jako by Anu ho obdařil silou, má jí více než dost.
Budeš ho milovat, jak s chotí se budeš s ním laskat.
On mocný je, [vždycky] tě ochrání.
[Dobrý a zname]nitý je tvůj sen/ (A potom) druhý sen spatřil.
Povstal a předstoupil před bohyni, matku svou. 275 Gilgameš matce své praví:
,Matko, měl jsem ještě druhý sen.
[Na ulici] Uruku hrazeného
sekera ležela, nad ní se (všichni) shromáždili.
[Urucká] země nad ní stojí, 280 [země se] nad ní [shromaž]duje,
[zástupy li]dí se nad ní [tísní,]
[mladíci se] nad ní shlukují.
Pozvedl jsem ji a složil k tvým nohám,
[zamiloval jsem si ji,] jak s chotí jsem se s ní laskal 285 [a tys] mně ji naroveň postavila.'
Moudrá matka Gilgameše, jež všechno zná a ví, praví synu svému,
moudrá kravka Ninsun, jež všechno zná a ví, praví
Gilgamešovi: [,Synu] můj, sekera, kterou jsi viděl, je člověk.175
175 Varianta: přítel.
Epos o Gilgamešovi
Budeš ho milovat, jak s chotí se budeš s ním laskat 290 a já ho tobě naroveň postavím.
K tobě mocný druh přijde, ochránce (svého) přítele. Je na zemi mocný (a) silný,
jako by Anu ho obdařil silou, má jí více než dost.'176
Gilgameš matce své praví: 295 .Matko, podle výroku Enlila, rádce,177 nechť se mi stane,
přítele svého (a) rádce nechť získám,
[nechť] získám já přítele svého (a) rádce!'
(Takové) sny on spatřil."
[Poté co Š]amchat Gilgamešovy sny Enkiduovi vyložila, 300 spolu se oba [milo]vali.
[Enkidu] před ní [usedl]
[První tabulka: Ten, jenž hlubinu zřel, (samotné)
základy] země [Palác Aššurbanipala, krále veškerenstva, krále Asýrie,
jenž Aššurovi a] Ninlile důvěřuje.
176 Někteří badatelé zastávali názor, že mezi Gilgamešem a Enkiduem vznikl homosexuální vztah, že Enkidu byl stvořen proto, aby ukojil Gilgamešův nadměrný sexuální apetit (Jacobsen 1930). Tento výklad, později opuštěný, byl opět vzkříšen k životu v důsledku zjištění, že akkadské termíny označující předměty, které Gilgameš spatřil ve svých snech, kifru „povětroň" a ha?$innu „sekera", asociují jiné akkadské termíny, kezru „muž nosící zvláštní účes, druh kultovního prostituta" a assinnu „kultovní prostitut" (Kilmer 1982). Jen těžko můžeme rozhodnout, zda je to pouhá náhoda, z níž někteří badatelé vyvozují dalekosáhlé závěry, nebo zda akkadský text v sobě skutečně nese více významových rovin, které jsou nám jen obtížně přístupné. K tomu, že podobné slovní hříčky se v textu mohou vyskytovat, viz poznámku 273. Výklad starověkých textů je vždy nesmírně složitou a subtilní záležitostí a sebemenší změna v základním chápání textu (jeho „čtení") může iniciovat mnoho nových výkladů, stejně tak jako mnoho starých výkladů může pohřbít.
177 Varianta: velkého rádce,
Standardní babylonská verze
[Ten, kdo v tebe důvěřuje, zahanben nebude, králi (všech) bohů,] Aššure!178
[První tabulka: Ten, jenž hlubinu] zřel; sbí[rka Gilgameš]
Napsáno a pře[hlédnuto podle jejího originálu.]179
[Počet jejích řádků je 2]48. <Enkidu> před [ní] <usedl> [...] první tabulka: Ten, jenž hlubinu zřel; sbírka Gil[gameš]
[...] přehlédnuto podle jejího originálu [...]180
178 Tzv. kolofon, obsahoval základní údaje o klínopisné tabulce. Tento kolofon tabulky z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive zaznamenává tzv. záchytný řádek (anglicky catch line), jinak řečeno kustod, tj. první řádek následující tabulky, číslo tabulky, incipit (první řádek, název) celé skladby, údaj o původu tabulky
a krátké zbožné vyznání.
179 Kolofon jiné tabulky z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive.
180 Kolofon tabulky z Babylónu.
Epos o Gilgamešovi
II. TABULKA
[Enkidu] před ní use[dl] (mezera asi 25 řádků) [...]
Opásej se [...]
Proč s di[vokou zvěří po stepi běháš?"] 30 Přemýšlel v duchu [...] Podle mínění jeho [...] Moudré srdce jeho [...] Co Šamchat [...]
Jedním oděvem sa[ma se zahalila] 35 a druhým svým oděvem je[ho oblékla.]
Za ruku ho uchopila a jako bohové [jej vede]
do chatrče pastýřovy, do ohrady dobytčí.
Pastýři se kolem něj shromáždili,
v myslích svých o něm (rozvažujíce): 40 „Jak se (ten) mladík postavou Gilgameši podobá,
postavu má vysokou, jak cimbuří se hrdě [tyčí.]
Snad se v horách narodil,181
jako by Anu ho obdařil silou, má jí více než dost."
Chléb před něho položili, 45 pivo před něj položili.
Enkidu chléb nejedl, mhouřil oči, (jen) se díval,
[chleba jisti] neuměl,
[pivo piti Enkidu ne]znal.
[(Tu) nevěstka Enki]duovi [praví:] 50 [„Enkidu, jez chléb, jenž oporou je li]dí,
181 Varianta: Snad je Enkiduovo rodiště v hofrách,]
Standardní babylónská verze
[pivo pij, jež osudem je ze]mě!"
(mezera asi 7 řádků)
[Moudré] srdce jeho [...] 60 [Pob]il vlky, z[ahnal lvy,]
[starší] pastýři [uléhat mohli,]
[(neboť) En]kidu, pastýř jejich, [člověk je bdělý.]
[Jeden] mladík do domu tchánova [...]
[do] Uruku hrazeného [...] 65 [...]
(mezera asi 33 řádky)
[...]
100 [(Když) stanul] na ulici Uruku [hrazeného,]
[...] neustoupil, silou [...]
Zatarasil cestu [Gilgamešovi.]
Urucká země stála [při něm,]
země se shromáždila [kolem něj,] 105 davy se tísní [za ním,]
mladíci se shlukují [kolem něj,]
jak malému děcku [nohy mu] lífbají.]
Jakmile mladík [...]
bohyni Išchaře lůžko [...] 110 Gilgamešovi jak bohu zástupce je dán.
Enkidu dveře tchánova domu nohama zahradil,
Gilgamešovi vejít nedovolil.
Počali zápasit ve dveřích tchánova domu,
na ulici do boje se dali, na (hlavním) náměstí země. 115 Třásly se [ve]řeje, chvěla se zed.
(mezera asi 46 řádků)
[„Je na zemi mo]cný (a) s[ilný,]
[jako by] Anu ho ob[dařil silou, má jí více než dost.]
[Postavu] má vysokou, [jak cimbuří se hrdě tyčí."] 165 Matka Gilgamešova [otevřela ústa svá a říká,]
praví [synu svému,]
kravka Nin[sun otevřela ústa svá a říká, praví
Gilgamešovi:] „Synu můj [...] hořce [...] 170 [...]
128 WsĚ Ep°s 0 Gilgamešovi
[...]
Ty držíš [...]
[...] v jeho bráně [...]
Hořce naříká [...] 175 NemáEnkidu[...]
Rozpuštěné kadeře [...]
Ve stepi zrozen byl a nikdo ne[..."]
Enkidu stál (tam), naslfouchal slovům jejím,]
přemýšlel a (potom) use[dl v pláči.] 180 Jeho oči byly plné [slz,]
paže mu ochably, sil [ubylo.]
Navzájem se uchopili a společně [...]
[...] a ruce své jako [...]
Gilgameš ... [...] 185 Enkiduovi praví [...]
„Příteli můj, pro[č oči tvé jsou plné slz,]
[pa]že tvoje bezvládné (a) sílu [...?"]
Enkidu jemu, [Gilgamešovi, praví:]
„Příteli můj, mé srdce trápí se [...] 190 od nářku chvě[jí se ...]
Strach se mne zmocnil.
Gilgameš otevřel ústa svá a říká, [Enkiduovi praví:]
„Snad, příteli můj, do [...] 195  ... přiblížili se [...]
a nám síly [...]
...dny[...]
... zabili... [...]
Nyní, příteli můj, [...] 200 [...] na zemi [...]
[...] Chumbab[a ...]
[...]
(mezera asi 9 řádků) [...]
Nechť [...] Nechť zlomí [...] 215 Divoké větry [..."]
Enkidu [otevřel] ústa [svá a říká, Gilgamešovi praví:]
Standardní babylónská verze
„Jak my se máme vyd[at, příteli, do lesa cedrového,]
když k ochraně lesa cedrového,
aby zastrašil lidi, určil ho Enlil.182 220 Strážce [lesa cedrového má velmi široký ...]
Chumbabův řev je (jako) potopa,
ústa jsou oheň, dech jeho smrt.
Na šedesát mil slyší šumění lesa.
Kdopak se odváží do jeho lesa vejít? 225 Adad je první a on je (hned) druhý.
Kdo z Igigů se odváží bojovat s ním?
Aby ochránil cedry,
aby zastrašil lidi, určil ho Enlil.
A toho, kdo do jeho lesa vejde, zachvátí slabost." 230 Gilgameš otevřel ústa svá a říká, [Enkiduovi] praví:"
,,Po[jd,...]
Pročpak, příteli můj, žalos[tně najříkáš a ústa tvá slabošská jsou, r[moutíš] mé [srdce.] Sečteny jsou [dny] člověka 235 (a) veškeré konání (pouhý) je [vítr.] ... není [...]
Ty jsi byl zrozen a vyrostl [ve stepi.] Tebe se lvové obávali, [poznal jsi vše] a mladíci prchali [před tebou.] 240 Srdce tvé zkušené v bo[ji se vyzná.] Pojd, příteli, do kovár[ny se vydejme,] [do kovář]ny [..."] [...]
(mezera asi 3 řádky) [Usedli,] radíce se [...] „Sekeru jsme zhotovili [...] sekeru (o váze) sedmi talentů [...] 250 Meče jejich (o váze) sedmi talentů, novýzlomm [...]
Opasky jejich (o váze) jednoho talentu,
'. 82 Varianta: když cestou onou [nelze jít] / [na člověka onoho nelze pohlédnout.] 183 Varianta: Gilgameš jemu, Enkiduovi, [praví:]
!84 Poznámka starověkého písaře, který opisoval již poškozenou předlohu.
Epos o Gilgamešovi
opasek z [...]
nový zlom, nový zlom [...] (mezera asi 5 řádků) 260 „Poslouchejte mne, mladíci <Uruku hrazeného,> mladíci uručtí, [věci] znalí!
Neboť jsem plný sil, na [dlouhou] cestu vydám se
[k Chumbabovi.] Pustím se do boje nejistého, [putovat budu neznámou] ces[tou.] 265 Požehnejte mi a já půjdu;
[kéž ve zdraví se] s vámi [opět shledám,]
kéž [s radostí] do brány Uruku zas vejdu.
Nechť navrátím se a svátek akitum [dvakráte v ro]ce
oslavím,
nechť svátek akltu [dvakráte v roce] oslavím. 270 Svátek akltu nechť slaví se a já[sot nechť] zazní,
bubny nechť mohutně zvučí [před tváří divoké kravky Nins]uny."
Enkidu starším ra[dí,]
mladíkům uruckým, vě[ci zna]lým:
„Řekněte mu, ať nechodí do lesa cedrového, 275 po té cestě nelze jít,
na toho člověka pohlédnout [nelze!]
Strážce lesa cedrového má velmi široký [...]
[Chumbabův řev je (jako) potopa,]
[ústa jsou oheň,] dech jeho smrt. 280 [Na šedesát mil slyší] šumění lesa.
[Kdopak se odváží] do jeho lesa [vejít?]
[Adad je první a on je (hned)] druhý.
[Kdo] z Igigů [se odváží bojovat s ním?]
[Aby ochránil cedry,] 285 [aby zastra]šil lidi, určil ho Enlil.
[A] toho, kdo do jeho lesa vejde, zachvátí slabost."
Povstali rádcové velcí,
185 Akitu, svátek Nového roku, který se konal v měsíci Nisannu (březen-duben) v ěase okolo jarní rovnodennosti; mohl se však také konat v měsíci Tašritu (září--říjen) okolo podzimní rovnodennosti.
Standardní babylónská verze
(svůj) názor sdělují Gilgamešovi.
„Jsi (ještě) mladý, Gilgameši, zápal tě unáší186 290 a nevíš nic o tom, co říkáš.
Chumbabův řev je (jako) potopa,
ústa jsou oheň, dech jeho smrt.
Na šedesát mil slyší šumění lesa.
Toho, kdo do jeho lesa vejde, za[chvátí slabost.] 295 Kdopak se odváží do jeho lesa vejít,
kdo z Igigů se odváží bojovat s ním?
Adad je první a on je (hned) druhý.
Aby ochránil cedry,
aby zastrašil lidi, určil ho Enlil." 300 Vyslechl [Gilga]meš slova velkých rádců,
pohlédl a [...] Enkidu.
[...]
186 Varianta: zápal [tě] unáší, [matka tě] (právě) zrodila
Epos o Gilgamešovi
III. TABULKA
„Do [přístavu] uruckého [navrať se zdráv!] Nespoléhej se, Gilgameši, jen na svoji sílu, dívej se pozorně, (teprve pak) důvěřuj ve svůj úder! Kdo půjde vepředu, ochrání svého druha, 5 kdo cestu zná, ostříhá svého přítele. Nechť Enkidu před tebou kráčí, cestu on zná do lesa cedrového. Bojovat umí a v zápase vyzná se, Enkidu nechť přítele ostříhá, druha nechť ve zdraví zachová,
10 přes příkopy nechť ho přenese.
- Ve shromáždění našem svěřili jsme ti krále,
až se vrátíš, krále (zas) odevzdáš nám."
Gilgameš otevřel ústa svá a říká,
Enkiduovi praví: 15  „Pojd, příteli, půjdeme do Paláce vznešeného,
(půjdeme) k Ninsuně, královně mocné!
Ninsun je moudrá (a) zkušená, ve všem se vyzná,
stezku (a) radu187 připraví našim nohám."
Za ruce se uchopili, 20 Gilgameš a Enkidu do Paláce vznešeného jdou,
(jdou) k Ninsuně, královně mocné.
Gilgameš povstal, předstoupil před [bohyni, matku svou.]
Gilgameš pravil jí, [Ninsuně:] „Ninsun, jsem plný sil, [vydám se]
187 Varianta: stezku přímou
Standardní babylónská verze
25 na cestu dlouhou k Ch[umbabovi.]
Pus[tím se] do boje nejistého,
puto[vat] budu neznámou cestou.
Snažně tě prosím, požehnej mi a já půjdu;
kéž ve zdraví se s tebou opět shledám, 30 kéž s radostí do brány Uruku zas vejdu.
Nechť navrátím se a svátek akitu dvakráte v roce osla[vím,]
nechť svátek akitu dvakráte v roce oslavím.
Svátek akitu nechť slaví se a jásot nechť zazní,
bubny nechť mohutně zvučí před tváří tvou." 35 [Divoká kravka N]insun slova Gilgameše, syna svého,
a Enkidua s bolestí vyslechla,
[do] lázně sedmkrát vstoupila,
[omy]la se vodou s tamaryškem a mydlicí.
[Oděv si oblékla] jemný, jenž sluší postavě její, 40 [...] jenž sluší ňadrům jejím,
[...] položen byl a na hlavě korunu má.
[...] nevěstky ... půdu ...
Vystou[pala po] schodišti, na střechu vyšla,
vystoupila na střechu, Šamašovi přinesla oběť zápalnou, 45 Šamašovi přinesla oběť sy[panou,] pozvednouc paže své:
„Proč dal jsi synu [mému Gi]lgamešovi srdce nepokojné?
Nyní tys pobídl jej a on vydá se
na cestu dlouhou k Chumbabovi.
Pustí se do boje nejistého, 50 putovat bude neznámou cestou.
Dokud půjde tam a zpět,
dokud nedosáhne lesa cedrového,
dokud divokého Chumbabu nezabije
a nezničí na zemi všechno zlo, které se tobě hnusí, 55 onoho dne, kdy ty hranici [...]
nechť se tě nebojí Aja, nevěsta, nechť (stále) ti připomíná:
,Nočním strážcům jej sv[ěř,]
[za] soumraku [...']
[...]
Epos o Gilgamešovi
70
60
65
Anunnakové [na tvoje světlo] dávají pozor. Nechť se [tě] nebojí [Aja, nevěsta, nechť (stále) ti připomíná:] 75 [,Nočním strážcům] jej [svěř!] Cestou, jež [...] dotkni se a [...] Neboť [...] cestu [...]
Dokud Gilgameš putovat bude do [lesa] cedrového, nechť dlouhé jsou dny, nechť krátké jsou noci, nechť opásané má boky, nechť svižně kráčí. Za noci nechť nocleh si připraví, 85 nocleh ... ulehnou.'
Nechť se tě nebojí Aja, nevěsta,188 nechť (stále) ti připomíná:
,Až Gilgameš, Enkidu a Chumbaba se navzájem střetnou,
mocné bouře, Šamaši, pozvedni proti Chumbabovi! Vítr jižní, vítr severní, vítr východní, vítr západní, větřík, vichřici, 90 vichr, vítr zlý, vítr ze Simurrum, vítr, jenž do boku naráží, mrazivý vítr, bouři, prachovou smršť;
188 Varianta: nevěsta velká
80
a[...]
Standardní babylónská verze   w&f 135
(těch) třináct větrů nechť zvedne se a Chumbabovi
zacloní tvář a zbraň Gilgamešova ať Chumbabu dostihne!' Od tvého [...] budou zažehnuty, 95 onoho dne, Šamaši, na člověka pokorného pohlédni! Tvoji rychlí mezci nechť [...] tebe, pokojný příbytek, lůžko odlomenom nechť je ti
přichystáno. Bohové, bratři tvoji, oběti, jež ty [...] dají tobě. Aja, nevěsta,190 čistým lemen roucha svého tvou tvář
nechť otře!"
100 Divoká kravka Ninsun znovu svůj pokyn Šamašovi opakuje.
„Šamaši, nebude Gilgameš [...] bohy?
S tebou se o nebe nebude dělit?
Se Sinem o žezlo191 se nebude dělit?
Nebude moudrý s Eou v Apsú? 105 Nebude vládnout s Irninou lidem hlav černých?
Nebude přebývat s Ningišzidou v zemi bez návratu?
Učiň mi ho, Šamaši, [...]
Nechť ne[...] nechť ne[... v] cedrovém lese!
[...] nechť nedostihne [...] 110 [...] tvé velké božství.
[...]
[...]
[...] jako lidé, [...] jak jsi [přiká]zal. 115 k [...] Chumbabovi ho uvedeš."
Když divoká kravka Ninsun Šamašovi (svůj) pokyn vydala,
[divoká kravka Nijnsun je moufdrá (a) zkušená,
ve všem se vyzná,] [...] Gilgameše [...]
uhasila oběť zápalnou, vy[řkla zaklínání.]
189 Poznámka starověkého písaře, který opisoval již poškozenou předlohu.
190 Varianta: nevěsta velká
191 Varianta: o vlá[du]
Epos o Gilgamešovi
120 Enkidua přivolala, aby (mu) sdělila (svou) vůli.
„Enkidu, silný, nezrodil jsi se z mého klína.
Nyní tvoje potomstvo (náležet bude) k zasvěcencům Gilgameše,
kněžkám, ženám zasvěceným a nevěstkám chrámovým."
Znamení zavěsila na krk Enkiduovi. 125  „Kněžky přijaly vlastního syna
a dcerky boží vychovají schovance.
Já Enkidua, je[hož miluji,] za syna jsem přijala,
Enkidua co [bratra] nechť Gilgameš si oblíbí!
[...] 130 a[...]
Do[kud s Gilgamešem puto]vati budeš do lesa cedrového,
nechť dlou[hé jsou dny,] nechť krátké jsou noci, [nechť opásané máš boky, nechť svižně] kráčíš. [Za noci nocleh připrav,] 135  [... nechť] chrání. [...]
(mezera asi 9 řádků) [...]
Gilgameš [...] [...]jeho[...] K cedrové bráně [...] 150 Enkidu v chrámu [...] a Gilgameš v domě [...] Kouřová oběť jalovce [...] Přítomni jsou synové [...] Kde [...]
(mezera asi 11 řádků) „Na příkaz Šamašův dosáh[neš svého cíle,] v bráně Mardukově [...] Na hladině vod [...] Vzadu [...] 170 V cedrové bráně [...] Gilgameš [...] a Enkidu [...]
Standardní babylónská verze
Po dvaceti mílích [sousto uždibni!"] (mezera asi 28 řádka) [„Dokud půjdeme tam a] zpět, [dokud nedosáhneme lesa] cedrového, [dokud divokého Chumbabu ne]zabijeme 205 [a nezničíme na zemi všechno zlo, které se Šamašovi hnusí,] [...]
Nezískej [...]
mladíky na ulici neshromáždí [...] Soudní při slabého rozhodni, hledej [...] 210 dokud jak malé děti nedosáhneme cíle svého, dokud v bráně Chumbabově nevztyčíme [svoje zbraně."]
Správcové jeho (tam) stáli a žehnali mu,
dav uruckých mladíků stále (jen) za ním běžel
a správcové jeho mu líbali nohy. 215  „Do přístavu uruckého navrať se zdráv!
Nespoléhej se, Gilgameši, jen na [svoji] sílu,
dívej se pozorně, (teprve pak) důvěřuj ve svůj úder!
Kdo půjde vepředu, ochrání svého druha,
kdo cestu zná, [ostříhá] svého přítele. 220 Nechť Enkidu před tebou kráčí,
cestu on zná do lesa cedrového.
Bojovat umí a v zápase [vyzná se,]
[do] horských průsmyků [...]
[Enk]idu nechť přítele [ostříhá, druha nechť ve zdraví zachová,]
225 přes příkopy [nechť ho přenese.]
- Ve shromáždění našem [svěřili jsme ti krále,] až se vrátíš, [krále (zas) odevzdáš nám."] Enkidu [otevřel] ústa svá [a říká,] [Gilgamešovi] praví:
230 „Příteli můj, poš[li je zpět...] cestu ne[...] [...]
(mezera asi 10 řádků)
Epos o Gilgamešovi
IV. TABULKA
[Po dvaceti] mílích sousto uždibli, [po] třiceti mílích si nocleh připravili, . za celý den ušli [padesát mil.]
[Vzdálenost] jednoho a půl měsíce za tři dny (zdolali), k pohoří Libanonu192 se přiblížili. 5 [Před tváří boha Samaše] vykopali [studnu,] [vodou si naplnili měchy.] [Vystoupil Gilgameš na vrchol hory,] [praženou mouku hoře obětoval.] [„Horo, přines mi sen, příznivou zprávu nechť uzřím!"]
10 [Enkidu zhotovil jemu příbytek pro snění (vhodný),] [dveře (chránící) proti bouři upevnil v jeho vchodu.] [Nechal ho ulehnout v kruhu ... obrazu] [a on sám jak síť ... před vchodem položil se.]193 [Gilgameš si bradu o koleno opřel,]
15 [spánek, jenž na lidi přichází, na něho pad.] [Uprostřed noci náhle se probudil,] [povstal a příteli svému praví:] [„Příteli můj, nevolal jsi mě? Proč jsem se probudil?] [Nedotkl ses mne? Proč zmaten jsem?]
20 [Nešel nějaký bůh kolem? Proč zesláblé mám svaly?] [Příteli můj, zdál se mi sen]
192 V akkadském textu KUR Lab-na-nu.
193 Zde se jedná o popis tzv. inkubace, během níž člověk očekával, že se mu dostane ve snu od boha rady. Kruh z mouky měl zajistit ochranu před působením zhoubných sil.
Standardní babylónská verze
[a] (ten) sen, který jsem spatř[il, byl velmi nejasný.] [Na] úpatí hory [...] [hora] padla [...]
25 [(a) m]y jako ...[...]
Ty jsi byl ve [stepi] zrozen, [můžeme poradit se?"] K příteli svému on hovoří, Enkidu s[en jeho vykládá:] „Příteli můj, příznivý je [tvůj] sen, [dobrý je ...] sen je to znamenitý [...]
30 Příteli můj, hora, kterou jsi spatř[il...]
My se Chumbaby zmocníme, my [ho zabijeme] a mrtvolu jeho [pohodíme] na poli bitevním a zrána [příznivou Šamašovu] zprávu uzříme." Po dvaceti mílích [sousto] uždibli,
35 po třiceti mílích si [nocleh] připravili, za celý [den] ušli padesát mil.
Vzdálenost jednoho [a] půl [měsíce] za tři dny (zdolali),
k pohoří [Libanonu] se přiblížili. Před tváří boha Šamaše vykopali studnu, [vodou si naplnili měchy] 40 Vystoupil Gilgameš na vrchol [hory,] praženou mouku [hoře] obětoval. „Horo, přines mi sen, [příznivou zprávu nechť
uzřím!"]
[Enkidu] zhotovil [jemu příbytek pro snění vhodný,]
[dveře (chránící) proti bouři upevnil v jeho vchodu.] 45 [Nechal ho ulehnout v kruhu ... obrazu]
[a on sám jak síť ... před vchodem položil se.]
[Gilgameš si bradu o koleno opřel,]
[spánek, jenž na lidi přichází, na něho pad.]
[Uprostřed noci náhle se probudil,] 50 [povstal a příteli svému praví:]
[„Příteli můj, nevolal jsi mě? Proč jsem se probudil?]
[Nedotkl ses mne? Proč zmaten jsem?]
[Nešel nějaký bůh kolem? Proč zesláblé mám svaly?]
[Příteli můj, zdál se mi druhý sen] 55 [a (ten) sen, který jsem spatřil, byl velmi nejasný.]
(mezera asi 13 řádků)
[...]
Epos o Gilgamešovi
70 [ [ [ [ [
75 [
[ [
. Chjumbaba .] ... nízká je jeho výška .] široký úzký
.] Chumbaba bude jak děcko .] na něm ■] •]
[a zrána příznivou Samašovu zprávu uzříme."] [Po dvaceti mílích sousto uždibli,] 80 [po třiceti mílích si nocleh připravili,] [za celý den ušli padesát mil.]
[Vzdálenost jednoho a půl měsíce za tři dny (zdolali),
k pohoří Libanonu se přiblížili.] [Před tváří boha Šamaše vykopali studnu,] [vodou si naplnili měchy.] 85 [Vystoupil Gilgameš na vrchol] hory, [praženou mouku hoře obětoval.] [„Horo,] přines mi sen, [příznivou zprávu] nechť
uzřím!"
[Enkidu] zhotovil [jemu] příbytek pro snění vhodný,
dveře (chránící) proti bouři [upevnil] v jeho vchodu. 90 Nechal ho ulehnout [v kruhu ...] obrazu
[a] on sám jak síť [...] před vchodem položil se.
Gilgameš si bradu o koleno opřel,
spánek, jenž na lidi přichází, na něho pad.
Uprostřed noci náhle se probudil, 95 povstal a příteli svému praví:
„Příteli můj, nevolal jsi mě? Proč jsem se probudil?
Nedotkl ses mne? Proč zmaten jsem?
Nešel nějaký bůh kolem? Proč zesláblé mám svaly?
Příteli můj, zdál se mi třetí sen 100 a (ten) sen, který jsem spatřil, byl velmi nejasný.
Nebesa křičela, ryčela země.
Den (najednou) ustrnul v hrobovém tichu (a) nastala tma. (Potom) [se za]blesklo (a) vzplanul oheň, [pla]meny šlehaly, pršela smrt. 105 [Ztem]něla zář, zhasínal oheň,
Standardní babylónská verze
141
[poté co] zeslábl, změnil se v popel.
[Ty jsi byl] ve stepi zrozen, můžeme poradit se?"
[Vyslechl slova přítele svého,] Enkidu sen jeho vykládá,
Gil[gamešovi] praví: [„Příteli můj, příznivý je] tvůj sen, dobrý je [...] (mezera asi 10 řádků) 120 [Po dvaceti mí]lích sou[sto uždibli,] [po] třiceti mílích si nocfleh připravili,] [za celý den] ušli padesát mil.
[Vzdálenost] jednoho a půl měsíce za tři [dny] (zdolali), k pohoří Lib[anonu se přiblí]žili. 125 [Před] tváří boha Šamaše vykopali [studnu,] [vodou] si naplnili [měchy.] [Vystoupil] Gilgameš na vrchol [hory,] [praženou mouku hoře] obětoval. [„Horo, přines mi] sen, [příznivou zprávu nechť uzřím!"]
130 [Enkidu zhotovil jemu příbytek pro snění vhodný,]
[dveře (chránící) proti bouři upevnil v jeho vchodu.]
[Nechal ho ulehnout v kruhu ... obrazu]
[a on sám jak síť ... před vchodem položil se.]
[Gilgameš si bradu o koleno opřel,] 135 [spánek, jenž na lidi přichází, na něho pad.]
[Uprostřed noci náhle se probudil,]
[povstal a příteli svému praví:]
[„Příteli můj, nevolal jsi mě? Proč jsem se probudil?]
[Nedotkl ses mne? Proč zmaten jsem?] 140 [Nešel nějaký bůh kolem? Proč zesláblé mám svaly?]
[Příteli můj, zdál se mi čtvrtý sen]
[a (ten) sen, který jsem spatřil, byl velmi nejasný.]
(mezera asi 12 řádků) 155 [„Příteli můj, příznivý je] tvůj sen, [dobrý je ...]
[...]tato[...]
[...] Chumbaba jako [...]
[...] rozzáří se [...] nad ním.
[...] položíme, spoutáme jeho paže.
160 [
[
j 42 Ep°s 0 Gilgamešovi
[a] zrána příznivou Šamašovu zprávu uzříme."
[Po] dvaceti mílích sousto uždibli,
[po] třiceti mílích si nocleh připravili, 165 za celý [den] ušli [padesát mil.]
[Před tváří boha Samaše] vykopali [studnu,]
[vodou] si naplnili [měchy.]
[Vystoupil] Gilgameš na vrchol [hory,]
[praženou mouku hoře] obětoval. 170 [„Horo, přines mi] sen, [příznivou] zprávu [nechť uzrim! J
Enkidu [zhotovil jemu příbytek pro snění vhodný,]
[dveře (chránící) proti bouři] upevnil [v jeho vchodu.]
[Nechal ho ulehnout] v kruhu [... obrazu]
[a on sám jak síť] ... [před vchodem polo]žil se. 175 [Gilgameš si bradu o koleno opřel,]
[spánek, jenž na lidi přichází, na něho pad.]
[Uprostřed noci náhle se probudil,]
[povstal a příteli svému praví:]
[„Příteli můj, nevolal jsi mě? Proč jsem se probudil?] 180 [Nedotkl ses mne? Proč zmaten jsem?]
[Nešel nějaký bůh kolem? Proč zesláblé mám svaly?]
[Příteli můj, zdál se mi pátý sen]
[a (ten) sen, který jsem spatřil, byl velmi nejasný.]
(mezera)
[...]
jehož ústa [...]
Mladík, jehož jsi spatřil, [...]
Onoho dne [...]
Uchopí ho za křídlo [...]
Budou líbat [...]
Já[.-] (mezera) [zro]dili [...]
Gilgameš [otevřel] ústa [svá a říká, Enkiduovi praví:] „Příteli můj, ne[...] Syny nezro[dili ..."]
Enkidu otevřel ústa svá a [říká, Gilgamešovi praví:] „Příteli můj, ten, k němuž jdeme, [je velmi podivný,]
Standardní babylónská verze
Chumbaba, k němuž jd[eme, je velmi podivný."]
Gilgameš otevřel ústa svá [a říká, Enkiduovi praví:]
„Příteli můj, chci za[bít...]
[...]do[...]
(mezera)
Epos o Gilgamešovi
V. TABULKA194
Stanuli na kraji lesa, zírají na cedry vysoké, pozorují do lesa vstup. Kde Chumbaba přechází, je vidět stezku, 5 o cesty pečuje, pěšina v dobrém je stavu. Uzřeli cedrovou horu, bohů sídlo, svatyni bohyně Irnini. [Na] zemi cedr skýtá bohatství své, příjemný jeho je stín, plný rozkoše. 10 [Hus]té je trnité křoví, neprostupný les,
[mezi] cedry (a) stromy ballukkum žádného vchodu není. Cedrové výhonky [raší kol] na jednu míli, cypřišové [...] (zas) na dvě třetiny. Šedesát (loktů) vysoko [ced]ry jsou pokryty suky, 15 pryskyřice [vytéjká (z nich a) prší jak déšť, [sté]ká a rýhami proudí. [Po ce]lém lese švitoří ptáci, [...] spolu si vzájemně povídají, cvrlikajíce hlučně. [Osamělý] cvrček cvrkot vydává, 20 [...] hlučí [...] nechává pískat.
[Naříjká holub (a) hrdlička odpovídá,
[...] čáp, raduje se les,
[...] kohout, z hojnosti raduje se les.
194 K V. tabulce viz Al-Rawi - George 2014; viz též http://eprints.soas. ac.uk/3343/l/SB%20GilgV_Partitur.pdf
195 Akkadsky ballukku, sumersky ŠIM.MUG, snad sturač, subtropický strom poskytující vonnou pryskyřici.
Standardní babylonská verze   sSI 145
[Opice] hlučí, mláďata opičí vřískají, 25 [jako sbor] hudebníků a bubeníků
denně Chumbabovi hlasitý tropí hluk.
(Jak) cedr stín svůj [rozestřel,]
Gilgameš dostal [strach.]
[Strnulost] se zmocnila jeho paží 30 a ochablost dopadla na jeho kolena.
[Enkidu] otevřel ústa svá a říká, Gilgamešovi praví:
[„Sestup]me do nitra lesa,
[přihotov se] a tropme hluk!"
[Gilgameš] otevřel ústa svá a říká, Enkiduovi praví: 35 [„Proč,] příteli můj, se chvějeme jak slaboši,
[cožpak] jsme všechny hory nepřešli?
[...] před námi.
Dříve než ustoupíme [...] uzříme světlo.
[Příteli můj,] jenž v boji se vyznáš, 40 kdo bitvu viděl, ten smrti se nebojí.
[Krví] ses třísníval, přece se smrti nebudeš bát.
[Rozběsni se] jak (člověk) ve vytržení a připrav o rozum!
[Jak] buben nechť hlasitě zazní tvůj [křik!]
Nechť strnulost opustí paže tvé a ochablost z tvých kolenou zmizí! 45 Chyť se mne, příteli můj, a společně půj[deme dál,]
na mysli měj (ten) boj!
Zapomeň na smrt a [starej se] o život!
[...] ... prozíravý člověk,
[jenž] první půjde, ochrání sebe (a) druha nechť spasí (též)!
50 [Pro věky] budoucí slávu si získají."
[Po] dlouhém [pochodu] oba dorazili k cíli, [přestali] hovořit, zůstali stát. [Stanuli] na kraji lesa, [...]
55 Poté co meče [...] a z pochev [...] Sekery potřeny jsou [...] teslice [a] meč v [...] Jeden [...]
Epos o Gilgamešovi
60 vplížili [se ...]
Chumbaba [přemýšlí, takto k sobě praví:] „Nešel [...] nešel [...]
Proč jsou poděšeni [...] 65 proč moje [...] V hrůze pro [...] Proč [...]
Na lůžku mém [...]
Snad En[kidu ...] 70 V dobrotě [...]
Jestliže slovo pro [...]
nechť Enlil [ho prokleje ...!"]
Enkidu otevřel ústa svá [a říká, Gilgamešovi praví:]
„Příteli můj, Chumbaba [...] 75 Příteli můj, jeden je je[den a dva jsou dva.]
pva] oděvy [...]'*
i když je půda kluzká [...] dva [...]
Dvě trojčata [...]
trojitý provaz [...] 80 Jeden silný lev dvě mláda[ta .. .]197198
Postav se pevně [...]
Příteli můj, šíp [...]
Cesta, po níž jedeš [...]
Kdybychom ustoupili [...] 85 Vše, co je přineseno [...]
...dvě[...]
Příteli můj, nad větrem(?), co Ša[maš ...]
vzadu je bouře a [vepředu vítr.]
Požádej Šamaše, nechť [ti dá třináct větrů!"]
196 Varianta: I když jsou slabí, dvě [...]
197 Varianta: Jeden silný pes
198 Pasáž věnovaná nepochybně chvále a oslavě přátelské pomoci a podpory. Srovnej k tomu knihu Kazatel (Kaz 4, 9-12): Lépe dvěma než jednomu, vždyť jim z jejich pachtění dobrá mzda plyne. Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl. Také leží-li dva pospolu, je jim teplo; jak se má však zahřát jeden? Přepadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba. A nit trojitá se teprv nepřetrhne!
Standardní babylónská verze
90 Gilgameš pozvedl hlavu svou (a) [před Šamašem dal se do pláče,]
pod paprsky boha slunce [stékají mu slzy]
„Onen den, Šamaši, kdy jsem já důvěru [v tebe] složil,
[nezapomeň!]199 Nyní stůj při mně a [...]
Nad Gilgamešem, výhonkem z lůna Uruku, [rozestři
ochranu svou!"] 95 Bůh Šamaš vyslechl slova [jeho]
(a) hned nato varovný hlas [z nebes na něho volá:] „Neboj se, postav se mu! (Chumbaba) nesmí [do svého
lesa] vejít, nesmí do hvozdu sestoupit, nesmí [...] dřív než se zahalí do svých sedmi [děsuplných]
plášťů!"200
100 V jeden je zahalen, šest (jich) odložil. Oni[...]
jak divocí býci (když) zaklesnou rohy [...] Jednou vzkřikl, bylo (to) hroz[né,] strážce lesů křičí.
Chumbaba jako bůh Adad [burácí.]
(mezera asi 8 řádků) 115 Chumbaba otevřel ústa svá a říká, Gilgamešovi praví:
„Kéž by se Gilgameš, hlupák, poradil s pošetilcem! Proč jste sem přišli?
Předstup, Enkidu, rybí syne, jenž neznáš otce svého,
ty želví mládě, které nesálo mateřské mléko!201
Od malička se na tebe dívám, však k tobě se nepřibližuji. 120 [...] ... nasytím svůj žaludek.
[Proč ve zlém úmyslu] jsi Gilgameše přivedl ke mně
a zuby ceníš jak nepřátelský cizinec?
199 Varianta: [„Den, kdy v] Uruku [ke mně] jsi hovořil, [nezapomeň!]
200 Viz poznámku 257.
201 Narážka na to, že Enkidu neměl rodiče, kteří by ho vychovali a v dětství o něj pečovali.
Epos o Gilgamešovi
Podříznu Gilgamešovi hrdlo a krk (a) masem jeho nakrmím řvoucí ptáky ...,202 orly a supy."
125 Gilgameš otevřel ústa svá a říká, Enkiduovi praví: „Příteli můj, změnila se tvář Chumbabova. Směle jsme vstoupili do jeho hájemství (s úmyslem) zdolati jej
a (nyní) mé srdce zaleklo se (a) hned tak se neuklidní." Enkidu otevřel ústa svá a říká, Gilgamešovi praví: 130 „Pročpak, příteli můj, žalostně [naří]káš a ústa tvá slabošská jsou, rmoutí? mé srdce. Nyní, příteli můj, jedna [...] Z licího kanálu taviče vybrati měd, uhlí žhavé na hodiny dvě rozpálit (a) žhavé na hodiny dvě [...]
135 Seslati potopu (znamená) chopit se biče.203 Neustupuj, zpět se neotáčej! [Nyní jak lev] udeř vší silou!" [...]
(mezera asi 14 řádků)
[...] nechť zahnáni jsou."
[Z]povzdálí vyslechl je, 155 do země udeřil, [...] utkal se s ním.
Pod patama jejich se rozevřela zem,
ve víru jejich (zápasu) se zlomil Sirjón a Libanon.204
Zčernal bílý mrak,
smrt jako mlha se snášela na ně. 160 Šamaš proti Chumbabovi pozved mocné bouře,
vítr jižní, vítr severní, vítr východní, vítr západní, větřík,
vichřici, vichr, vítr zlý, vítr ze Simurrum,
202 V akkadském textu sarfaru „cvrček, kobylka", Tournay - Shaffer 1998, 129, překládají jako „krahujec".
203 Ne zcela jasná pasáž; snad obdoba našeho přísloví: „Kuj železo, dokud je žhavé!"
204 V akkadském textu Si-ra-ra u La-ba-na-nu, označení pohoří Antilibanonu a Libanonu. Mytologické zdůvodnění vzniku příkopové propadliny al-Biká oddělující od sebe obě pohoří (George 1990); stejný obraz se vyskytuje i u proroka Zacharjáše, Za 14, 4 (Hurowitz 1999).
Standardní babylonská verze
vítr, jenž do boku naráží, mrazivý vítr, bouři,
prachovou smršť; (těch) třináct větrů se zvedlo a Chumbabovi zastřelo
tvář.
165 Nemůže vyrazit dopředu, nemůže běžet dozadu, tak zbraně Gilgamešovy Chumbabu přemohly. Chumbaba ve snaze život (si zachránit) Gilgamešovi praví:
„Jsi (ještě) mladý, Gilgameši, matka tě (nedávno) zrodila,
věru jsi potomkem [Ninsuny, divoké kravky] 170 Na příkaz Šamaše i hory [...]
výhonku urucký, králi Gilgameši!
[...] Gilgameši, mrtvý nemůže [...]
[... ži]výpánovi svému [...]
Gilgameši, daruj mi život [...] 175 Pro tebe budu zde hlídat [...]
[a dám ti] tolik dřeva, co budeš si přát.
Pro tebe budu střežiti myrtu [...]
kmeny, chloubu pa[láce tvého."]
Enkidu otevřel ústa svá a říká, [Gilgamešovi praví:] 180 [„Příteli] můj, neposlouchej Chumbabovy řeči,
[...] jeho prosby [..."]
[-]
[•••]
[...]
(mezera asi 5 řádků) 190 „Ty vyznáš se ve věcech mého lesa, ve věcech [...] a víš o všem, co říká se.
Měl jsem tě sebrat, měl jsem tě pověsit na větvi při vstupu do mého lesa,
Epos o Gilgamešovi
měl jsem tvým masem nakrmit řvoucí ptáky orly a supy.205
A nyní, Enkidu, na tobě záleží propuštění [mé,] 195 Gilgamešovi řekni, ať život mi zachová!"
Enkidu otevřel ústa svá a říká, Gilgamešovi praví:
„Příteli můj, Chumbaba strážcem je lesa [cedrového,]
skoncuj s ním, zab ho, znič jeho záměry!
Chumbaba je strážcem lesa, skoncuj [s ním,] zab ho, znič jeho záměry, 200 dříve než uslyší (o tom) vznešený E[nlil]
(a) bohové [velcí] se na nás rozzlobí,
Enlil v Nippuru, Šamaš v [Larse ...]
Věčnou si zajisti [slávu,]
že Gilgameš Chumb[abu zabil..."] 205 Chumbaba vyslechl [Enkiduovu řeč,]
Chumbaba pozvedl hlavu svou [a před Šamašem dal se do pláče,]
[pod paprsky boha slunce stékají mu slzy.] (mezera asi 39 řádků) [...] [•••] .
Enkfidu otevřel ústa svá a říká, Gilgamešovi praví:] 250 „Příteli můj, [chyť ptáka,] kam [půjdou jeho mládata?] Chumba[bu ...] kam půj[dou ...?] Kampůj[dou ...?"]
205 Podobně vyhrožuje ve fragmentárne dochované tzv. Bajce o lišákovi hrozný lev, jenž spatřil prohnanou malou šelmu ve svém hájemství. Dotyčné řádky bývají považovány za humornou parafrázi výhrůžek Chumbaby Gilgamešovi a Enki-duovi při jejich setkání v cedrovém lese.
„Kdo vstoupí do mojí houštiny, nikdy se zpátky nevrátí
a zdráv (odtud) nevyjde, slunce (už více) nespatří.
Ty jsi kdo, slaboučký brachu,
jenž vzdor hněvu srdce mého a zuřivosti tváře mé namířil si to ke [mně?]
Sežeru tě a nebudu pro [tebe truch]lit.
Zhltnu tě (a) ty (mi v tom) nezabráníš.
Vysaji tvou krev a ne[...]
Na kousky roztrhám tvoje maso a [..."]
Standardní babylonská verze
255 Chumbaba vyslechl [Enkiduovu řeč,]
Chumbaba pozvedl hlavu svou [a před Šamašem dal se do pláče,]
pod paprsky boha slunce [stékají mu slzy.] „Tys vstoupil, Enki[du ...] v běsnění zbraní rád[ce ...] 260 a tomu, jenž přebývá v domě svém, nepřátelství [...] Sedíš jak pastýř pře[d ním,] a jako najatý (člověk) na jeho příkaz [...] A nyní, Enkidu, na tobě záleží [propuštění mé a volnost,]
Gilgamešovi řekni, ať život mi [zachová!"] 265 Enkidu otevřel ústa svá a říká, [Gilgamešovi] praví: „Příteli můj, Chumbaba strážcem je le[sa cedrového,] skoncuj s ním, zab ho, [znič jeho záměry!] Chumbaba strážcem je lesa, [skoncuj s ním, zab ho,
znič jeho záměry,] dříve než uslyší (o tom) vznešený [Enlil] 270 (a) bohové velcí se na nás rozzlobí,
Enlil v Nippuru, Šamaš v L[arse ...] Věčnou [si zajisti slávu,]
[že] Gilgameš Ch[umbabu] zabi[l ..."] Chumbaba vyslechl [Enkiduovu řeč,] Chum[baba pozvedl hlavu svou a před Šamašem dal se do pláče,]
275 pod paprsky [boha slunce stékají mu slzy.]
[„•••] [...]
Ať ne[...]
Ať nikdo z vás dlouho nežije, 280 kromě přítele svého Gilgameše ať Enkidu nikoho nemá, kdo by ho pohřbil!"
Enkidu otevřel ústa svá a říká, Gilgamešovi praví:
„Příteli můj, hovořím k tobě, však ty mne neposloucháš.
Dříve než kletba [...]
[...] do jeho úst." 285 [Vyslechl Gilgameš řeč] přítele svého,
vytasil [meč po] boku svém.
Epos o Gilgamešovi
Gilgameš do krku [udeřil jej,] En[kidu ...] dříve než vyrval plíce. [...] vymrštil se, 290 [poté z] hlavy kel ukořistil.
[...] hojnost se na horu snášela, [...] hojnost se na horu snášela.
[■••] [...]
(mezera asi 4 řádky) [...]
300 [...] Gilgameš [...]
[...] vonné látky z oněch cedrů nesou [...] Enlilovi.
[Enkidu] otevřel ústa svá a říká, Gilgamešovi praví:
[„Příteli můj,] v poušť jsme les proměnili,
[co] v Nippuru řekneme Enlilovi, (až se nás zeptá): 305 ,Silou svou strážce jste zabili,
jaký hněv to ve vás byl, že jste poplenili les?"'
Poté co sedmero synů jeho zabili,
Cvrčka, Pisklouna, Divocha(?), Křiklouna, Chytrouše, ... (a) Bouřliváka,
sekerami svými (o váze) dvou talentů [...] odsekli. 310 Tri a půl lokte (měřily) odseknuté třísky jejich.
Gilgameš poráží stromy
a Enkidu (nej lepší) dřevo vyhledává.
Enkidu otevřel ústa svá a říká, Gilgamešovi praví:
„Příteli můj, porazili jsme vysoký cedr, 315 jehož vrcholek do nebe naráží.
Zhotov (z něj) dveře sedmdesát dva lokty vysoké, dvacet čtyři lokty široké
(a) jeden loket silné! Jejich břevno, dolní (a) horní čep z jednoho budou (kusu).
[K Enlilovi] do Nippuru nechť Eufrat (je) odnese,
[nechť nippurský] chrám [se zaraduje!"] 320 ... vět[ve ...] cypřiš až do [...]
Svázali vor, naložili [...]
[...] ... Enkidu [...] usedl.
Enkidu jel [...]
a Gilgameš hlavu Chumbabovu vezl [...]
Standardní babylónská verze
Umyl si špinavé vlasy, očistil [výstroj svou] [Pátá tabulka:] Sbírka [Gilgameš]206
Pátá tabulka: Ten, jenž [hlubinu zřel; sbírka Gilgameš]207
206 Kolofon tabulky z Ninive.
207 Kolofon tabulky z Babylónu.
Epos o Gilgameíovi
VI. TABULKA
Umyl si špinavé vlasy, očistil výstroj svou, kadeře na zádech rozpustil, špinavý oděv svlékl, čistým se oděl. Kabátec s rukávy oblékl, šerpou přepásaný, 5 Gilgameš si na hlavu korunu vložil se stuhou dokola kolem.
I zhlédla se v Gilgamešově kráse vládkyně Ištar.
„Pojd, Gilgameši, staň se (mým) chotěm!
Mužnosti svou mne obdaruj,
ty budeš mužem mým a já tvojí ženou!208 10 Nechám ti zapřáhnout vůz ze zlata a lazuritu,
s koly zlatými a jantarovými rohy.
Budou ho táhnout lvi a mohutní mezci.
Vejdi do domu našeho, jenž voní cedrovým dřevem!
Až do domu našeho vstoupíš, 15 dveře znamenité ti nohy políbí,
před tebou pokleknou králové, hodnostáři209 i knížata,
[vše] nejlepší z hor a zemí ti darem přinesou.
Tvé kozy po třech (a) tvé ovce po dvou (mláďata) vrhnou,
tvůj oslík těžší unese náklad než mezek, 20 tví koně s vozem pyšně cválati budou,
tvůj vůl vlekoucí jařmo nebude sobě rovného mít."
[Gilgameš] otevřel ústa svá a říká,
208 Stejnými slovy nabízí manželství bohu Nergalovi vládkyně podsvětí, bohyně Ereškigal. Viz středobabylónskou verzi mýtu Nergal a Ereškigal, Prosecký 2010b, 140, 16.
209 Varianta: pánové
Standardní babylónská verze
vládkyni Ištaře [praví:]
[„Jestliže opravdu já] měl bych si tě vzít, 25 [měl bych zapomenout na] sebe a své šaty,
[měl bych zapomenout na] stravu svou a pokrm svůj ?
[Budeš mne krmit] chlebem, jenž odznakem je božství,
[budeš mne napájet pivem,] jež odznakem je království?
[...] mám svázat, 30 [...] mám navršit?
[...] zahalit se v plášť?
[Kdo ... by si tě] za ženu chtěl vzít?
[Vždyť ty jsi ...] led,
dveře, [jež ne]zadrží vítr a průvan, 35 palác, jenž zabí[jí...] hrdiny,
slon, [jenž ...] svou pokrývku,
smůla, jež po[špiní] toho, kdo ji nese,
kožený měch, jenž smá[čí] toho, kdo jej nese,
vápence kus, jenž roz[boří] kamennou hradbu, 40 beranidlo, jež ni[čí hradbu] před nepřátelskou zemí,
střevíc, jenž svého majitele tlačí.210
Které z tvých manželství navěky [trvalo?]
Který z tvých hrdinů [na nebe] vystoupil?
Pojd, spočí[tám] (ti) tvé milence!211 45 Ten, jenž ... [...] paži jeho.
Dumuziho, manžela tvého mládí,
k ustavičnému pláči, rok co rok, jsi odsoudila.
Tys pestrého ptáka allallu112 milovala,
pak jsi jej udeřila a křídlo mu zlomila. 50 Nyní přebývá v lesích a volá: ,Mé křídlo!'213
Milovala jsi lva znamenité síly
(a přece) mu kopala sedm a sedm pastí.
210 Patrně narážka na neblahý osud jednoho z králů III. dynastie z Uru, Amar Su'ena (2046-2038 př. Kr.), jenž podle historické tradice dochované ve věšteb-ných výrocích tzv. omin zemřel na následky otlaku nohou: „... znamení Amar-Su'enovo, [jemuž ... opánek na no]hu byl obut, a od ohryzení opánkem zemřel." (Prosecký 2015, 60.)
211 Varianta: manžely
212 Snad mandelík.
213 ,Mé křídlo!', akkadsky kappi, zvukomalebné slovo.
Epos o Gilgamešovi
Milovala jsi hřebce proslaveného v boji (a přece) mu určila bič, bodec a řemen.
55 Odsoudilas jej k běhu na sedm mil, za nápoj určila jemu zkalenou (vodu) (a) matku jeho Silili k ustavičnému pláči odsoudila. Milovala jsi pastýře, pasáka, pastevce, jenž ustavičně (chléb) na žhavém popelu ti chystal
60 a každý den kůzlata214 pro tebe porážel. Tys ho (však) udeřila a ve vlka proměnila, (nyní) ho odhánějí vlastní pomocníci a psi jeho jej do stehna hryzají. Milovala jsi Išullánua, zahradníka otce tvého,
65 jenž ti košíky datlí přinášel
(a) každý den stůl tvůj prostíral skvěle. Tys na něj pohlédla a k němu přistoupila, (řkouc): Jšullánu můj, tvou mužnou sílu okusme, vztáhni svou ruku215 a dotkni se mého lůna!'
70 (Však) Išullánu ti pravil: ,Co ode mne chceš?
Matko má, nebudeš péci (a) já nebudu jisti.
Cožpak mám polykat urážky a kletby,
což se mám před zimou do sítiny halit?' 75 (Když) jsi vyslechla tuto [jeho ře]č,
udeřilas jej a pro[měnila] v žábu(?),
uvrhlas ho do tram[pot,]
nemůže nahoru     nemůže dolů ... [...]
Když ty mne milovat budeš, stejně jak s nimi [i se mnou naložíš."]216 80 Když to Ištar [uslyšela,]
214 Varianta: oběti
215 Eufemismus pro penis, srovnej Iz 57, 8.
216 Podrobnosti o převážné většině milostných avantýr bohyně Ištary, s výjimkou jejího vztahu s Dumuzim a zahradníkem Šukaletudou, jenž podle sumerského mýtu zvaného Inanna a Šukaletuda znásilnil spící bohyni, která se za utrpěné příkoří trojnásobně pomstila, nejsou známy. Podle jednoho sumersko-akkad-ského lexikálního seznamu je Šukaletuda snad ztotožňován s Išullánuem (Šukaletuda = Sulldnum). Láska bohyně Ištary k zahradníkovi se zračí v akkadské legendě o Sargonovi (viz s. 92).
Standardní babylónská verze
rozhněvala se Ištar, na nebesa [vystoupila.] Předstoupila217 Ištar před otce svého Anua plačíc, před Antům, matkou její, kanuly jí slzy. „Otče můj, Gilgameš mne neustále tupí, 85 Gilgameš mne pohaněl, pohaněl a proklel." Anu otevřel ústa svá a říká, vládkyni Ištaře praví:
„Tys přece začala spor s králem Gilgamešem 90 a Gilgameš tě pohaněl,
pohaněl a proklel."
Ištar otevřela ústa svá a říká,
Anuovi, otci svému, praví:
„Otče můj, stvoř mi nebeského býka 95 (a) já Gilgameše v jeho sídle zahubím!
Nedáš-li mi nebeského býka,
udeř[ím na pod]světí až tam, kde sídlo má,
přivod[ím zká]zu na dolní svět,
vyvedu [mrtv]é, (ti) pohltí živé 100 (a) mrtvých víc bude než živých!"218
Anu otevřel ústa svá a [říká,]
vládkyni Ištaře praví:
„Jestliže ode mne chceš nebeského býka,
nechť urucká vdova sedm let plevy shromažďuje 105 [(a) urucký rolník] pěstuje trávu!"
[Ištar otevřela ústa svá] a říká,
Anuovi, otci svému, [praví:]
[„...] já jsem navršila,
-17 Varianta: Vystoupila
.18 Podobnými slovy jako ve verších VI, 97-100 si vynucuje bohyně v mýtu o sestupu Ištary do podsvětí na vrátném, aby ji vpustil dovnitř (Prosecký 2010b, 129-130, 12-20): Když Ištar dospěla k bráně do Země bez návratu, vrátnému u brány takto praví: „Hej, vrátný, otevři bránu! Otevři bránu, ať mohu vejít! Jestliže bránu neotevřeš a já nevejdu, rozbiji dveře, přerazím závoru, rozbiji ostění a vyvrátím křídla, vyvedu mrtvé, (ti) pohltí živé (a) mrtvých víc bude než živých." Stejnou hrozbu vyslovuje i bohyně Ereškigal, když usiluje o Nergalův návrat z nebes do podsvětí (mýtus Nergal a Ereškigal, Prosecký 2010b, 148-149, V, 10-13, 26-28): [Jestliže toho] boha mi nepošleš, podle [Irkally řádu] a Veliké země vyvedu mrtvé, (ti) pohltí živé (a) mrtvých víc bude než živých."
Epos o Gilgamešovi
[...] já jsem stvořila. 110 [Urucká vdova sedm] let plevy shromažďovala [(a) urucký rolník pěstoval] trávu. Před hněvem nebeského býka [...]" Vyslechl Anu tato Ištařina slova, vodidlo nebeského býka vložil jí do [ruky.] 115 I [šla] Ištar (a) vedla ho s sebou. Když do urucké [země] dorazil, vysušil bažinu, l[es] i rákosí. Sestoupil k řece, o sedm loktů hladina klesla. Když nebeský býk zafuněl, jáma se otevřela 120 (a) sto uruckých mužů do ní spadlo. Když zafuněl podruhé, jáma se otevřela (a) dvě stě uruckých mužů do ní spadlo. Když zafuněl potřetí, jáma se otevřela a Enkidu doprostřed ní spadl.219 125 Vyskočil Enkidu, nebeského býka za rohy chopil. Nebeský býk na něho slinu plival, svým silným ocasem [...] Enkidu otevřel ústa svá [a říká,] Gilgamešovi praví: 130 „Příteli můj, my jsme se chválili [... ve] městě [našem,] jak odpovíme lidu shromážděnému? Příteli můj, spatřil jsem sílu býka nebeského a moc jeho poznávám, poslání [jeho ...] Znovu [nechť spatřím] sílu býka nebes[kého,] 135 k zadku býka nebeského [se přikradu.] Uchopím [ho za jeho silný ocas,] vložím [svou nohu na jeho zadní stehno,] ▼ [...]
A ty jako [řezník, ... odvážný a] zkušený, 140 mezi ší[ji, ro]hy a tam, kde skolen být může, meč svůj (mu) vraz!"
219 Varianta: [Při druhém býkově zafunění jáma se otevřela (a) dvě stě] mužů do ní spadlo. / [Při třetím býkově zafunění jáma se otevřela] (a) tři sta mužů do ní [spadlo.] / [Při čtvrtém býkově zafunění] jáma se otevřela (a) Enkidu doprostřed ní [spadl.]
Standardní babylónská verze
Přikradl se220 Enkidu k býkově zadku,
za [silný] ocas uchopil jej.
[Vložil] svou nohu na jeho [zadní] stehno,
[v...]
145 A Gilgameš jak řezník, [...] odvážný a zkušený,
mezi šíji, rohy a tam, kde skolen být může, meč svůj
(mu) [vrazil.] Když zabili nebeského býka, srdce jeho pozvedli (a) před Šamaše položili. (Pak) ustopili klanějíce se Šamašovi
150 (a) oba bratři usedli.
Vystoupila Ištar na hradbu Uruku hrazeného, vykročila k smutečnímu tanci (a) jala se naříkat: „Běda, Gilgameš, který mne potupil, zabil nebeského býka!"
Uslyšel Enkidu tuto řeč Ištary, 155 býkovi vyrval plec221 a mrštil ji (Ištaře) ve tvář.222
„A s tebou, kdybych tě do rukou dostal, já naložil bych (stejně) jak s ním!
Vnitřnosti jeho tobě bych na paže zavěsil!"
Shromáždila Ištar děvky, nevěstky a milostnice,
nad plecí nebeského býka počala naříkat. 160 Přivolal Gilgameš řemeslníky, zbrojíře všechny,223
tloušťku (býčích) rohů řemeslníci vychvalují.
Hmotu jejich (tvoří) třicet min lazuritu,
stěna jejich je na dva prsty silná,224
vejde se do nich šest korců oleje.
220 Varianta: Přešel
221 V akkadském textu imittu „plec", zde snad použito jako eufemismu pro „penis", k tomuto výkladu se kloní některé interpretace a překlady (Westenholz -Koch-Westenholz 2000, 443). S. Parpola (1997a, s. XCII pozn. 119, s. XCVI pozn. 140.) uvádí toto místo do vztahu k údajným sebekastračním rituálům kněží bohyně Ištary a dokonce zastává názor, že je zde vlastně líěena sebekast-race Enkidua, která později nalezla svůj odraz v Lúkiánově příběhu o Komba-bovi (viz s. 94; Grottanelli - Parpola 2001, 19-27; Lúkiános 1969).
222 Varianta: hodil ji na ni.
223 Varianta: Shromáždili se řemeslníci, zbrojíři všichni,
224 Varianta: dvě miny je jejich stěna,
Epos o Gilgameíovi
165 (Ten) olej daroval Lugalbandovi, bohu svému, aby se měl čím pomazat,
(rohy) odnesl a v ložnici představeného rodu zavěsil.
V Eufratu si ruce umyli,
za ruce se uchopili a šli.
Když projížděli ulicemi uruckými, 170 seběhli se lidé z (města) Uruku a hleděli [na ně.]
Gilgameš služebnicím [paláce svého] takto praví:
„Kdo nej krásněj šíje mezi mladíky,
kdo nej skvělej šíje mezi muži?
Gilgameš je nej krásnější mezi mladíky, 175 [Gilgameš je nejskvě]lejší mezi muži!
[... co] jsme poznali v našem hněvu,
[... n]a ulici pomlouvače nemá.
[...] cesta, jež [...] jeho."
Gilgameš v paláci svém vystrojil slavnost. 180 V noci ulehli mladíci, na loži spali,
ulehl Enkidu a zdál se mu sen.
Enkidu procitl a vyprávěl sen,
příteli svému praví:
„Příteli můj, proč radili se bohové velcí?"
Šestá tabulka: Ten, jenž hlubinu zřel; sbírka Gilgameš Napsáno a přehlédnuto podle jejího originálu. Palác Aššurbanipala, [krále] veškerenstva, krále Asýrie.225
Šestá tabulka: Ten, jenž hlubinu zřel; sbírka Gilgameš Napsáno, přehlédnuto [...] podle jejího originálu. Rukopis Aššur-rá'im- napištiho, mladšího pisárskeho
učedníka, jenž naslouchá Nabúovi a Tašmétě.226
225 Kolofon tabulek z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive.
226 Kolofon tabulky z Aššuru. Viz Hunger 1968, 85, no. 255.
Standardní babylonská verze   WěM 161
VII. TABULKA
„Příteli můj, proč radili se bohové velcí?
(mezera asi 26 řádků)
Enkidu [otevřel] ústa [svá a říká,]
[Gilgamešovi] praví: 30 „Pojd, příteli [můj,...]
▼ [...]
Dveře [...]
Protože [...]
[...] 35 [...]
V[...]
Enk[idu ...] pozvedl [oči své,]
s dveřmi jak s [člověkem] hovoří:
„Dveře z lesa ne[...] 40 já rozum mám, jenž není [...]
V (okrsku) dvaceti mil dřevo jsem pro vás hledal [...]
dokud jsem vzrostlý nespatřil cedr [...]
Dřevo vaše nemělo rovného sobě [...]
sedmdesát dva lokty byla výška vaše, dvacet čtyři lokty šírka, jeden [loket síla.] 45 Břevno vaše, dolní (a) horní čep z jednoho byly (kusu).
Já jsem vás zhotovil, do Nippuru přinesl (a) vztyčil.
Kdybych věděl, dveře, že mi takto [odplatíte,]
kdybych věděl, dveře, že se mi takto odvděčíte,
sekeru bych pozvedl a porazil v[ás,] 50 (jako) vor bych vás splavil [do] chrámu Ebabbarra.
[Do] chrámu Ebabbarra, příbytku boha Šamaše, bych [vás nechal při]nést.
Epos o Gilgamešovi
[V..-] chrámu Ebabbarra cedr bych vztyčil. [V] bráně jeho bych postavil Anzúa, (ptáka), [...] [...] váš vchod bych [...] Já bych [...] města [...] bůh Ša[maš] a v Uruku [...]
v [...] zbraň [mi da]l. Již jsem vás, dveře, (ale) zrobil, (již) jsem [vás vztyjčil, 60 já [...] (jak) vás (teď) mohu odstranit?
Nechť prokleje vás král, jenž po mně přijde, nechť bůh [...] nechť vás upevní, nechť jméno mé odstraní a nahradí jménem svým!" Vytrhl [...] odhodil. 65 Naslouchá jeho slovům a náhle [propuká v pláč,]
Gilgameš slovům Enkidua, přítele svého, naslou[chá a] [náhle propujká v pláč.
Gilgameš otevřel ústa svá (a) říká, Enkiduovi praví: [„Příteli můj,...] ... [...] slavný, 70 [jenž] rozum a soudnost má, divné [...]
[Pr]oč, příteli můj, srdce tvé divné [...] promluvilo? [Sen] je (to) zvláštní, velká (jde z něho) hrůza. [... rty tvoje] bzučí jak mouchy. [... mn]ohé, sen je (to) zvláštní.
[mrt]vý živému (jen) nářek zůstavil. [Snaž]ně prošiti budu veliké bohy, [Šamaše] vyhledám, k tvému bohu se obrátím! Mod[lit se k An]uovi budu, otci bohů [...] 80 [nechť] Enlil, veliký rádce, [vyslyší] u tebe modlitby [mé,]
nechť moje pros[ba ...]
Tvou sochu ze [zla]ta mnohého zhotovím,
[„Příteli můj,] nedávej stříbro, n[edávej] zlato, ne[...] 85 [Co En]lil řekl, není jak boží [...] [co] řekl, (to) nezvrátí, (to) ne[smaže,] [co] vyhlásil, (to) nezvrátí, (to) nesmaže! Příteli můj, stano[ven je můj osud,]
Protože Šamaš slyšel, co říkám,
75
[..."]
Standardní babylónská verze
předčasně lidé za ním odcházejí." 90 S prvním rozbřeskem jitra
Enkidu pozvedl hlavu svou, vzývaje Šamaše,
pod paprsky boha slunce stékají mu slzy.
„K tobě se obracím, Šamaši, kvůli životu drahému.
[Ten] lovec, člověk, jenž pasti klade, 95 co způsobil, že vyrovnat se nemohu druhu svému,
nechť on se (také) svému nevyrovná druhu!
Zisk jeho rozptyl,227 odměnu jeho zkrať,
[nechť zmen]ší se před tebou podíl jeho,
[... ka]m vstoupí, nechť oknem vyjde!"228 100 [Když] lovce dosti již proklel,
zachtělo se mu zlořečit [nevěstce] Šamchatě.
„Pojd, Šamchato, osud ti určím,
osud, jenž neskončí navěky věků!
Velikou kletbou tě prokleji, 105 nechť hned a bezodkladně má kletba tě dostihne!
Nepostavíš sobě dům ke své potěše,
[nebudeš pře]bývat [mezi] příbuzenstvem svým,
[neused]neš [v komoře] mladičkých dívek!
Nechť bláto zničí [tvůj] pěkný [šat,] 110 [tvůj slavnostní oděv opilec prach]em pošpiní!
[Ať nezískáš dům ...] a pěkné věci,
[...] hrnčíře!
[...] ... ať nedostaneš nic!
[... prostře]ný stůl, přepych lidí, v domě tvém nebude připraven,
115 [lůžkem] tvého potěšení nechť předdveří je! [Na křižovatce] cest budeš usedat, [v pustinách budeš] uléhat, zdržovat se budeš ve stínu hradeb,
[trní a h]loží bude ti nohy drásat,
227 Varianta: Nechť rozplyne se jeho zisk,
228 Varianta: oknem ven vyžeň!"
Epos o Gilgamešovi
120
opilec i sťjřízlivý udeří tě ve tvář!229 ...] ten, kdo vede spor, nechť předvolá tebe! Střechu tvého domu] stavitel neopraví! ...] nechť přebývá sýček, ... nechť] hostina se nekoná!
...] ...] ...]
125
[... odě]v z nachové vlny [...]
... poš[piněného] klína [...]
jehož klín je pošpi[něn ...] 130 neboť mne, [čistého, jsi poní]žila
a mne, čistého, [jsi ponížila] ve stepi mé."
Uslyšel Šamaš [slova] jeho úst,
hned nato [varovný hlas z] nebe na něho volá.
„Proč, Enkidu, zlořečíš nevěstce Šamchatě, 135 jež chlebem tě nakrmila, odznakem božství,
pivem tě napojila, odznakem království,
do skvělého oděvu oblékla tebe
a dobrého Gilgameše ti za druha dala.
A nyní Gilgameš, přítel (a) bratr tvůj, 140 uloží tebe na skvělé lože.
[Na] lože péče láskyplné uloží tebe,
nechá tě usednout na místě pokoje, na místě vlevo,
[vládcov] é země budou ti nohy líbat.
Urucký lid nechá pro tebe [plakat] a naříkat, 145 [zámožné] lidi pro tebe bolestí naplní.
[On] pro tebe špinavý bude vlas nosit,
[obleč]en ve lví kůži [ve stepi] bude bloudit."
[Vyslechl] Enkidu slova Šamaše, hrdi[ny,]
[...] ukonejšilo se rozhněvané srdce jeho,
229 Podobnými slovy proklíná vládkyně podsvětí bohyně Ereškigal Asúšu-na-mira (Asnamera), bytost, která vešla do podsvětí, aby odtamtud vysvobodila zajatou bohyni Ištaru. Viz Sestup Ištary do podsvětí (Prosecký 2010b, 132-133. 102-108): „Požádal jsi mne o něco, co žádati jsi neměl. Jdi, Asúšu-namire, prokleji tě kletbou velikou! Budeš se živit chlebem na městských smetištích, z městských stok se budeš napájet! Zdržovat se budeš ve stínu hradeb (a) na prahu budeš usedat, opilec i střízlivý udeří tě ve tvář!"
Standardní babylónská verze
150 [...] ukonejšil se [jeho] hněv.
„Po[jď, Šamchato, osud tvůj určím,] ús[ta má, která tě prokle]la, nyní ti žehnat budou! [Hodnostáři] a knížata nechť tebe milují, (muž) [na míli] (vzdálený) ať do stehna se bije,
155 k[do dvě míle] (vzdálený je), ať kšticí potřásá!
Nechť [tě] voják ne[odmítne] (a) svůj pás kvůli tobě rozepne,
nechť [ti dá] obsidián, lazurit a zlato,
tepané ná[ušnice] budou darem tvým!
K muži, [jehož] komora [je pevná] (a) zásobnice plné, 160 [Ištar, nejmocnější] z bohů, nechť tě přivede!
[Kvůli tobě] opuštěna bude manželka, matka sedmi (děti-)!"230
[Enkiduovo] nitro sklíčené bylo,
[rozvažuje,] samoten leží.
Vše, co má na mysli, vy[práví] příteli svému. 165  „Tohle vše, příteli můj, ve snu jsem v noci spatřil.
Nebesa křičela (a) země odpovídala.
Já stál jsem mezi nimi.
Jeden člověk s temnou tváří,
jenž obličejem se Anzúovi podobal, 170 jehož ruce byly tlapy lví, jehož nehty byly drápy orlí,
za kštici mne popadl (a) násilí mi činil.
Já ho udeřil, odskočil jak švihadlo,
on mne udeřil, jak vor mne potopil.
Jak sil[ný] býk mne [podu]pal, 175 jed ...[...] mého těla.
,Zachraň mne, příteli [můj!'...]
Ty ses ho bál a [...]
Ty[...]
[...] 180 [...]
[...]
[Udeřil] mne (a) v holuba mne proměnil, paže mi [spou]tal jak ptačí (křídla).
23D Srovnej Jb 1, 2; 42, 13; 1 S 2, 5; Jr 15, 9.
166 *Hr Epos o Gilgamešovi
Uchopil mne (a) odvedl do domu temnoty, příbytku Irkally,
185 do domu, kam vstupuje se, (leč odkud) se nevychází, na cestu, z níž návratu není,
do domu, kde všichni, kdo přebývají v něm, světla jsou zbaveni,
kde prach nuznou je jim stravou a hlína pokrmem. Jak ptáci se v oděv ze křídel halí 190 a světlo nezří, v temnotách bydlí.
Na dve[řích i na závoře prach se ukládá,]
nad dome[m (prachu) se mrtvolné ticho rozlévá.]231
V do[mě pra]chu, kam já vstoupil, uzřel jsem hromady královských korun.
195 (Tam) sedě[li králové] korunovaní, již v dřívějších dobách na zemi vládli, [na] stůl Anua a Enlila pečené maso předkládali, pečivo předkládali, studenou vodu z měchů nalévali.232
V domě prachu, kam já vstoupil, „ bydlí veleknězi a obětníci,
200 bydlí očišťovači a omývači,
[bydlí] pomazávači velikých bohů.
Bydlí (tam) Etana, bydlí (tam) Sumuqan,
[bydlí (tam)] vládkyně podsvětí Ereškigal.
[Bélet]-séri, písařka podsvětí, před ní klečí, 205 [tabulku] drží (a) předčítá jí.
[Pozvedla] hlavu (a) spatřila mne:
[,Kdo] přivedl sem tohoto člověka?
[Kdo ...] přinesl?
[...] připravil 210 [...]hrob.*
[...]
[...]
[...]
231 Stejnými slovy je líčen obraz podsvětí v úvodní části mýtu o sestupu Ištary do podsvětí (Prosecký 2010b, 129, 1 an.) a v mýtu o Nergalovi a Ereškigale (Prosecký 2010b, 145, II, 59 an.).
232 Varianta: studenou (vodou) z měchů napájeli.
Standardní babylonská verze
[... Ereškjigal 215 [...] potopa
[...]
[...]
[...]
[...] 220 [...]
[...] spatřil jsem tělo jeho.
(mezera asi 27 řádků)
[...] 250 [...]
[Mne, jenž s tebou projžil všechny stras[ti,]
vzpomí[nej, příjteli můj, a na nic, co stalo se, ne[zapomeň!"]
„Můj přítel sen měl, jenž není [..."]233
Onoho dne, kdy sen se mu zdál, [se silami] byl u konce. 255 Enkidu leží jeden den nemo[cen, druhý den,]
Enkiduova [nemoc ...] na loži jeho [...]
Tretí a čtvrtý den [Enkiduova nemoc ...]
Pátý, šestý a sedmý, osmý, defvatý a desátý den,]
Enkiduova nemoc [...] 260 Jedenáctý a dvanáctý den [...]
Enkidu na lož[i ...]
Přivolal Gilgameše [...]
„Proklel mne, příteli [můj,...]
jako ten, kdo uprostřed bo[je padl...] 265 Měl jsem strach z boje [...]
Příteli můj, kdo v bo[ji padl...]
Jávbo[ji...]
(mezera asi 32 řádky)
233 Snová „Podsvětní vize" je též tématem akkadské literární skladby politického pozadí ze 7. stol. př. Kr., v níž se asyrský korunní princ Kummá (pravděpodobně sám panovník Aššurbanipal) ocitl tváří v tvář vládcům podsvětí, božstvům Nergalovi a Ereškigale, a hrozivému zástupu jejich démonických služebníků (viz Prosecký 2010b, 156-158).
Epos o Gilgamešovi
VIII. TABULKA
S prvním rozbřeskem jitra Gilga[meš pláče pro] přítele svého: „En[kidu,] matka tvá, gazela a divoký osel, otec tvůj, [zplodili] tebe. 5 Sílil jsi mlékem di[voké zvěře]
a zvířata [stepní] ti všechny pastviny ukázala. Cesty do lesa cedrového, Enkidu,234 budou tě [oplakávat] ... ve dne i v noci. Budou tě oplakávat starší města rozlehlého, Uruku hrazeného,
10 [budou tě oplakávat] lidé, již žehnali nám. [Budou tě oplakávat] vrcholky pohoří a hor, [...] čistého.
Lučina bude naříkat jako tvá matka, [zimostráz,] cypřiš i cedr bude tě oplakávat,235 15 mezi něž jsme se hněvivě vplížili.
Bude tě oplakávat medvěd, hyena, levhart, tygr, jelen, gepard,
lev, divoký býk, srna, kozorožec, zvěř a živočichové stepní.
234 Srovnej Pl 1, 4.
235 Srovnej Iz 55, 12; Ž 96,12.
Standardní babylónská verze
Bude tě oplakávat svatá řeka Ulája,236 po jejímž břehu pyšně jsme chodili,
bude tě oplakávat čistý Eufrat, 20 jehož vody jsme v oběť vylévali z měchů.
Budou tě oplakávat mladíci Uniku hrazeného,237
kteří našemu boji přihlíželi, když jsme zabíjeli nebeského býka.
Bude tě oplakávat rolník nad [...]
jenž sladkou písní jméno tvé vychválil. 25 Bude tě oplakávat [...] města rozlehlého, U[ruku hrazeného,]
[jenž v] první... jméno tvé vychválil.238
Bude tě oplakávat pastýř [...]
[jenž] pro ústa tvá mléko a máslo připravoval.239
Bude tě oplakávat [pastevec ...] 30 [jenž] máslo na rty tvé240 pokládal.
Budou tě oplakávat starší [...]
již pivo tvým ústům chystali.
Bude tě oplakávat nevě[stka ...]
[jež] sladkým olejem potřela témě tvé. 35 Budou [tě] oplakávat [... domu] příbuzných,
již manželku ... [...]
[...] bude tě oplakávat [...]
[Jak bratři] tvoji budou tě opla[kávat...]
jak sestry tvoje rozpustí vlasy své [na zádech svých.]
236 Ulája, řecky Eulaios, latinsky Eulaeus, řeka Kárún v Elamu v jihozápadním Íránu. Tato epizoda není z dochovaného textu eposu o Gilgamešovi známá. Můžeme však předpokládat, že sumerská literární tradice neumísťovala cíl Gil-gamešovy a Enkiduovy výpravy za Chuvavou na západ do Libanonu, ale spíše na východ do Elamu, kam oba hrdinové ovšem nemohli putovat za dřevem cedrů nýbrž jalovců (Juniperus excelsa), jež tu byly domovem. V období vlády Sargona Akkadského (24.-23. stol. př. Kr.) byly tamější zásoby dřeva vyěerpány a nové zdroje bylo třeba hledat v západních oblastech. Chuvava (Chumbaba) bývá také podle názoru některých badatelů ztotožňován s Humbanem, nejvyš-ším bohem elamského panteonu (Hansman 1976).
237 Varianta: mladíci města rozlehlého, Uniku [hrazeného,]
238 Varianta: nechal vzejít [...]
239 Varianta: [jenž mléko ...] a ředěné ...[...]
240 Varianta: k nohám tvým
J 70 £poj o Gilgamešovi
40 [Pro] Enkidua [plakati bude] matka tv[á (a) otec tvůj ...]
[Onoho dne]241 tebe já budu oplakávat. Slyšte mne, mladíci, slyšte mne! Slyšte mne, starší Uru[ku, města rozlehlého, slyš]te mne!
Já pláču pro Enkidua, přítele svého,
45 jak plačka naříkám hořce.
Sekeru po boku mém, oporu paže mé, meč z opasku mého, štít před tváří mou,242 slavnostní oděv můj, pás plnosti mé odňal mi vítr zlý, (jenž) přede mnou se zvedl.
50 Příteli můj, pádící mezku, divoký osle z hor, levharte ze stepi,
Enkidu, příteli můj, pádící mezku, divoký osle z hor,
levharte ze stepi, spojili jsme své síly, na horu vystoupili, chytili nebeského býka a zabili,
zhubili Chumbabu, jenž [přebýval v cedrovém] lese,243 55 nyní (však) jakýsi spánek zmocnil se tebe,
tys vyhasl a [mně] (více) nenasloucháš."244 245
On ale nezvedá hlavu svou;
dotkl se jeho srdce, nebije více.
Příteli zahalil tvář jak nevěstě, 60 jak orel kolem něj krouží,
jak lvice, jež byla zbavena mláděte svého,246
přechází sem a tam.
Rve si a zhazuje své kadeřavé vlasy,
ozdoby strhává a metá jak zakázanou ohavnost [...] 65 S prvním rozbřeskem [jitra]
Gilgameš nechal vyhlásit po celé zemi:
241 Varianta: Ve stepi jeho
242 Text ze Sultantepe doplňuje: jenž drží ...[...]
243 Varianta: Chumbabu, mocného krále lesa cedrového,
244 Varianta: ke mně se vrať [...]
245 Srovnej 2 S 1,17-27.
246 Varianta: [jejíž] mládě se ocitlo v pasti,
Standardní babylónská verze
„Kováři, [brusiči kamenů,] mědikovče, zlatníku, kamenorytče,
zhotov přítele [mého ..."]
[...] vytvořil sochu přítele jeho. 70 „Údy přítele mého [...]
[...] oči tvoje z lazuritu, hrud tvoje ze zlata,
tělo tvé [...]
(mezera asi 11 řádků)
[Uložím tebe na skvělé lože.] 85 Na lože [péče láskyplné uložím tebe,]
nechám tě usednout [na místě pokoje, na místě vlevo,
vládcové země [budou ti nohy líbat.]
[Urucký] lid nechám pro tebe plakat [a naříkat,]
zámožné lidi [pro tebe bolestí naplním.] 90 A já pro tebe [špinavý budu vlas nosit,]
oblečen ve [lví] kůži ve stepi [budu bloudit."]
S prvním rozbřeskem jitra
[Gilgameš povstal a do své pokladnice vstoupil,]
uvolnil tkanice (pečetí), na šperky své popatřil. 95 Obsidián, karneol, [...] alabastr,
[...] zhotovili.
[...] předložil příteli svému.
[...] předložil příteli svému.
[...] deset min zlata předložil příteli svému. 100 [...] min zlata předložil příteli svému.
[...] min zlata předložil příteli svému.
[...] min zlata předložil příteli svému.
[...]
[...] mezi nimi, třicet min přijatého zlata, 105 [... je]jich předložil příteli svému.
[...] jejich předložil příteli svému.
[...] jejich tloušťka,
[... je]jich předložil příteli svému.
[...] velký, 110 [...] předložil příteli svému.
[...] jeho pásu,
[...] předložil příteli svému.
[...] předložil příteli svému.
Epos o Gilgamešovi
] předložil příteli svému. ] předložil příteli svému. ]
] předložil příteli svému. ] nohou jeho, předložil příteli svému. ] talentů slonoviny [...]
min] zlata rukojeť jeho, předložil příteli svému. ] ... mocný jeho paže, předložil příteli svému. ] toulec jeho, jeden talent zlata rukojeť jeho, předložil příteli svému. ] palcát do jeho ruky ze slonové kosti, ] čtyřicet min zlata rukojeť jeho, předložil příteli svému.
] tři lokty její délka, ] jeho tloušťka, předložil příteli svému. ] červené zlato, ] karneolu, ... železa, ] držení divoký býk, ] ... příteli svému. [Tučné voly,] vykrmené ovce porazil, předložil příteli
svému. „...] Šamaši, přítele mého." ...] knížatům země všechno maso přinesli. ...] Ištaře, královně veliké, vrhací] tyč     dřevo čisté,
pro] Ištaru, královnu velikou, [Šamašovi] ukázal.247
.Nechť přijme (ji) Ištar, krá[lovna veliká,]
nechť zaraduje se] nad přítelem mým, [po boku] mu
kráčí!" ...] oděv
pro Bélet-ilí, královnu velikou, Šamašovi uká]zal.
247 Jedná se o rituál zvaný taklimtu, akkadsky „ukázání, vystavení", během něhož byly předměty ukládané do hrobu nejprve ukázány slunečnímu bohu Šamašovi. Svědčí o tom mj. pohřební rituál asýrskych vládců: „Výbavu ze zlata (a) stříbra, veškeré zařízení hrobu, jež sluší jeho panskému stavu (a) jež měl v oblibě, bohu Šamašovi jsem ukázal (a) s otcem, zploditelem mým, do hrobu uložil. Dary knížatům Anunnakům a bohům přebývajícím v podsvětí jsem věnoval." (George 2003, 488.)
Standardní babylonská verze
„Nechť přij[me (ho) Bélet-ilí, královna] veliká, [nechť zaraduje se] nad [přítelem mým,] po boku mu
kráčí!" Misku z lazu[ritu ...]
145 pro Ereški[galu, královnu podsvětí, Samašovi ukázal.] „Nechť přijme (ji) Ereš[kigal, královna širého podsvětí,] [nechť zaraduje se] nad [přítelem mým, po boku mu
kráčí!"] Flétnu z karneolu [...]
pro Dumuziho, pastýře, miláčka [bohyně Ištary, Šamašovi ukázal.] 150 „Nechť přijme (ji) Dumuzi, pastýř, miláček [bohyně Ištary ...]
nechť zaraduje se nad přítelem mým, [po boku mu
kráčí!"] Trůn z lazuritu, býk [...] žezlo z lazuritu [...]
pro N[amtara, správce podsvětí, Šamašovi ukázal.] 155 „Nechť přijme (je) [Namtar, správce širého podsvětí,] [nechť zaraduje se nad přítelem mým, po boku mu
kráčí!"] [•••]
[-] . .
pro [Chušbišu, hospodyni podsvětí, Samašovi ukázal.] 160 „Ne[chť přijme Chušbiša, hospodyně širého podsvětí,] [nechť zaraduje se nad přítelem mým, po boku mu
kráčí!"] Nechal zhotovit [...] stříbrnou sponu, měděné náramky [...] pro Qássa-tábat, metaře bohyně E[reškigaly, Šamašovi
ukázal.]
165  „Nechť přijme (je) Qássa-tábat, metař bohyně [Ereškigaly ...] nechť zaraduje se nad přítelem mým, [po boku mu kráčí!]
Přítel můj nechť není v úzkostech, srdce jeho nechť není sklíčené!"
Epos o Gilgamešovi
[...] z alabastru, jehož vnitřek lazuritem a karneolem je
vyložen, [...] cedrového lesa, 170 [... karjneolem248 je vyložen,
pro Ninšuluchchatummu, jež o dům pečuje, Šamašovi
ukázal.
„Nechť přijme (je) Ninšuluchchatumma, jež o dům pečuje,
nechť zaraduje se nad přítelem mým, po boku mu kráčí!249 250
Příteli mému ... pravil, srdce jeho nechť není sklíčené!"251 175 Dvoubřitý meč s rukojetí z lazuritu (a) brousek z čistého Eufratu pro Bibbua, řezníka podsvětí,252 Šamašovi ukázal. [„Nechť přijme (je) Bibbu, řezník] širého podsvětí, [nechť] zaraduje se [nad přítelem mým,] po boku mu kráčí!"
180 [...] lahvici z alabastru
[pro Dumuzi-Abzua,] obětníka podsvětí, Šamašovi ukázal.
[„Nechť přijme (ji) Dumuzi-A]bzu, obětník širého podsvětí,
nechť zaraduje se [nad přítelem] mým, po boku mu kráčí!"
[...] jehož vrcholek je z lazuritu, 185 [...] karneolem jsou vyloženy, [... Šamašovi ukázal.] [„Nechťpřijme ...]
[nechť zaraduje se nad přítelem mým, po boku mu
kráčí!"] (mezera asi 10 řádka)
248 Varianta: lazujritem
249 Varianta: [...] pro něho vyleje.
250 Rukopis z Babylónu doplňuje: [...] ... před přítele mého.
25.1 Varianta: Přítel můj nechť [není v úzkostech,] srdce jeho nechť není sklíčené!"
252 Varianta: širého podsvětí
Standardní babylónská verze
[nechť zaraduje se nad přítelem mým, po boku mu kráčí!"] 200 [...] cedru
[pro ... velikého, Šamašovi uk]ázal. [„Nechťpřijme ...] veliký,
[nechť zaraduje se nad přítelem mým, po boku mu]
kráčí!" [...] 205 [...]
[...] cedru [...]
[...] co my [...]
[...] je a jejich jméno [...] 210 [...] soudce Anunna[ků ..."]
Když to [Gilga]meš u[slyšel,]
na říční hráz pomyslel [ve svém srdci.]253
S prvním rozbřeskem jitra
Gilgameš otevřel [bránu svou,] 215 velký stůl ze dřeva elammakku25* přikázal vynést.
Pohár z karneolu naplnil medem,
pohár z lazuritu naplnil máslem,
[...] ozdobil a Šamašovi ukázal.
[... ukáz]al.
(mezera asi 9 řádků)
vzplanutí [...] 230 On[...]
(mezera asi 20 až 25 řádků)
[Osmá tabulka: Ten, jenž hlubinu zř]el [Napsáno a] přehlédnuto [podle jejího originálu.]
253 Enkiduova hrobka byla zbudována v říčním korytě a posléze zaplavena vodou, stejně jako hrobka Gilgamešova (viz Gilgamešova smrt, Mé-Turran, H, 17-31).
254 Výraz elammakku akkadské slovníky definují jako „vzácné dřevo, dovážené ze Sýrie a používané ve stavebnictví a lékařství". Snad souvisí s hebrejským výrazem almugim (1 Kr 10,11-12 atd.), který se obvykle překládá jako „santalové dřevo". Tournay - Shaffer 1998,185 tvrdí, že se ale jedná o tisové dřevo a nikoli dřevo santalové.
Epos o Gilgamešovi
[Palác Aššurbanipala, krále veškerenstva, krále Asýrie,255
Na [tabulkách ...] Pro [jeho četbu ...]256
255 Kolofon tabulky z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive.
256 Kolofon jiné tabulky z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive.
Standardní babylónská verze
IX. TABULKA
Gilgameš pro Enkidua, přítele svého, naříká hořce, do stepi prchá.
„Cožpak zemřu (i) já, nebudu (potom) jak Enkidu?
Mé nitro plné je hoře, 5 bojím se smrti, do stepi prchám.
K Uta-napištimu, synu Ubár-Tutua,
na cestu jsem se vydal, rychle se ubírám vpřed.
V noci jsem dorazil k soutěskám horským,
spatřil jsem lvy a velmi se bál. 10 Pozved jsem hlavu svou, modlím se k Sínovi,
k [Sínovi,] světlu bohů, míří mé prosby.
[Sine a ...] ve zdraví mne zachovej!" r
[Gilgameš] ulehl, ze sna se probudil,
[...] před Sinem, rád byl, že žije. 15 Pozvedl sekeru ve své paži,
vytasil [meč ze] svého opasku,
jako šíp mezi ně vpad,
udeřil na [lvy,] pobil (je), rozehnal
• [...]... 20 Odhodil [...]
nakreslil [...]
Jméno prvního [...]
jméno druhého [...]
Pozvedl [hlavu svou, k Sínovi modlí se,] 25 k [Sínovi, světlu bohů, míří jeho prosby:] [„Sine,...] nechť [...] Jak [...«]
Epos o Gilgamešovi
[Sin...]
(mezera asi 7 řádků)
Ty hory se jmenují Blífženci.]
K horám jménem Blíženci dospěl,
jež denně vý[chod slunce] střeží, 40 vrcholek jejich základů nebes se do[týká,]
dole k podsvětí úbočí jejich sahá.
Lidé-štíři střeží k nim přístup,
vzbuzují hrůzu (a) děs, smrtelný je na ně pohled,
strašná zář jejich halí (ty) hory,257 45 střeží (v nich) východ a západ slunce.
Spatřil je Gilgameš, hrůza a děs mu zastřely tvář.
Sebral svou odvahu a pozdravil je.
Člověk-štír volá na ženu svou:
„Ten, kdo k nám přišel, má tělo z božského masa!" 50 Člověku -štíru odpovídá žena jeho:
„Ze dvou třetin je bůh a z jedné třetiny člověk!"
Člověk-štír, muž, volá,
[Gilgamešovi, králi] z božského masa, takto praví: [„Kdo jsi, žes ušel (tak)] dlouhou cestu, 55 [... při]šel až ke mně,
[překročil řeky,] přes něž je těžké se přeplavit?
[... cestu] tvou poznati chci!
[... kam] vydal ses?
[...] věděti chci!"
(mezera asi 14 řádků)
[,...]
257 V akkadštině se vyskytuje několik výrazů označujících numinózní záři či auru, která je neoddělitelným atributem božských bytostí a panovníků a která je obyčejným smrtelníkům nesnesitelná: melammu „hrůzná záře", puluhtu „hrůza, děs", rašubbatu „hrůzu a děs vzbuzující vzezření". V eposu o Gilgamešovi je nositelem této aury Chumbaba, jenž je zahalen do jejích sedmi plášťů (ve staro-babylónské verzi je Chuvava držitelem zářných paprsků), a lidé-štíři (akkadsky girtablilu) střežící přístup k horám zvaným Blíženci (akkadsky Mášu), kde vychází a zapadá slunce. Gilgameš se jí mohl vystavit zřejmě jenom proto, že byl zčásti bůh a zčásti člověk. Od této představy se zřejmě odvozuje i božské uctívání některých panovníků, mj. i panovníků perské řfiíe, které se odtud rozšířilo do starověkého Řecka a Říma (proskynésis řecky, adoratio latinsky, padnutí na kolena, sklonění tváře a políbení země).
Standardní babylónská verze
75 [cestu k] Úta-napištimu, předku mému, [hledám,] jenž stanul ve shromáždění bohů [a nalezl život,] život a smrt [..."]
ČTověk-štír otevřel ústa svá [a říká,]
[Gilgamešovi] praví: 80 „Není, Gilgameši, [nikdo jak ty ...]
[středem] hor [neprošel] ještě nikdo.
Na dvanáct mil v nich [panuje tma,]
tma je (tam) neproniknutelná a [žádné světlo.]
Pro východ slunce [...] 85 pro západ [slunce ...]
pro západ [slunce ...]
nechali vyjít [...]
vykopal [...]
Jak ty [...] 90 vejdeš[...]
[...]
[...]
[...]
(mezera asi 31 řádek) 125 „Nářke[m...]
zimou a [horkem pálí mě tváře,] námahou [...] Nyní [...«]
Člověk-štír [otevřel ústa svá a říká,] 130 Gilgamešovi, krá[li z božského masa, takto praví:]
„Jdi, Gilga[meši,...]
nechť hory Blíženci [...]
Hory (a) poho[ří...]
bezpečně nechť [...] 135 brána hor [...«]
[Když to] Gilga[meš uslyšel,]
nad slovem člově[ka-štíra ...]
Šamašovou cestou [se vydal...]
Jednu míli u[šel ...] 140 tma je neproniknutelná [a žádné světlo,]
ohlédfnout se nemůže.]
[Když ušel] dvě míle [...]
Epos o Gilgamešovi
[tma je neproniknutelná a žádné světlo,]
[ohlédnout se nemůže.] 145 [Když ušel] tři míle [...]
[tma je neproniknutelná a žádné světlo,]
[ohlédnout se nemůže.]
[Když ušel] čtyři míle [...]
[tma] je neproniknutelná [a žádné světlo,] 150 [ohlédnout] se ne[může.]
[Když ušel] pět mil [...]
[tma] je neproniknutelná [a žádné světlo,]
[ohlédnout] se ne[může.]
[Když ušel šest m]il [...] 155 tma je neproniknutelná [a žádné světlo,]
[ohlédnout] se nemůže.
Když ušel sedm mil [...]
tma je neproniknutelná a [žádné světlo,]
ohlédnout se nemůže. 160 (Po) osmi mílích jako [...] naříká,
t[ma] je neproniknutelná a žádné světlo,
ohlédnout [se ne]může.
(Po) devíti mí[lích ...] severák
[...] jeho tvář, 165 [tma je neproniknutelná a žádné] světlo,
ohlédnout [se nemůže.]
[Když ušel deset mil,]
[...] je blízko.
[(Po) jedenácti mílích ... pouť] jedné míle, 170 [...] vyšel před Šamašem. [...] všude je světlo.
[...] když spatřil stromy bohů, zamířil (k nim). Karneol nese své plody, obtěžkán hrozny, skvělými na pohled. 175 Lazurit je obalen listy,
ověšen plody, na něž je radost pohledět. (mezera asi 7 řádků) [...] cypřiš [...]
258 Srovnej Ez 28, 13, podrobněji viz Muller 1990.
Standardní babylónská verze
185 [...]cedr[...]
řapíky jeho z achátu [...]
z mořského ...[...] z kamene sdsu,259
místo trní a hlo[ží rostl (tam) kámen] anzagulme.
Dotkl se rohovníku, [byl to kámen] abašmú.260 190 Kámen šuba, he[matit261 ...]
Ja[ko ...]...[...] step,
jako [...] tyrkys.
Z [...] mořské lastury,
má [...]...
195 [Když] se tak Gilgameš [... pro]cházel, pozvedla [hlavu svou a spaťjřila jej.
[Šenkýřka] Šid[uri,] jež přebývá na mořském břehu
[Devátá tabulka:] Ten, jenž hlubinu zřel; sbírka
G[ilgameš] Palác Aššurbanipala, krále veškerenstva, krále Asýrie.262
[Palác Aššurbanipala, krále veškerenstva, krále Asýrie,] [jenž v Aššura a Ninlilu důvěřuje,] [jehož Nabú a Tašmétu velkým rozumem obdařili,] [jenž si osvojil jasné oko (a) vysokou úroveň pisárskeho umění,]
[kteréžto dílo si mezi králi, mými předchůdci, nikdo neosvojil.]
[Moudrost Nabúovu, všechny znaky klínopisné, co
jich stvořeno bylo,] [na tabulky jsem psal, kontroloval, prohlížel a] k četbě a předčítání v paláci svém uložil. Kdo v tebe důvěřuje, nebude zahanben, králi bohů,
Aššure.
259 Snad cerusit, oxid olovnatý nebo rubín (Tournay - Shaffer 1998, 195).
260 Zelenavý nerost, snad chryzolit nebo olivín (Tournay - Shaffer 1998, 197).
261 Jiný možný překlad: obsidián
262 Kolofon tabulky z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive.
Epos o Gilgamešovi
Ten, kdo (tuto tabulku) odnese, anebo jméno své vedle
jména mého napíše (na ni), Aššur a Ninlil hněvivě (a) vztekle nechť ho srazí, jméno jeho (a) potomstvo jeho v zemi vyhladí!263
263 Kolofon jiné tabulky z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive. Viz Hunger 1968, 97, no. 319.
Standardní babylónská verze
X. TABULKA
Šenkýřka Šiduri, jež přebývá na mořském břehu,
přebývá (tam) a [...]
Má (velký) džbán, má [...]
halí se do plachetky a [...] 5 Gilgameš toulal se kolem [...]
oblečen v kůži, hrůzu [...]
Tě[lo jeho] je z božského masa,
[(však) nitro] má plné žalu,
vypadá, jako by dlouhou pouť ušel. 10 Šenkýřka z dáli (ho) vidí,
přemýšlí v duchu, takto praví,
radí se sama se sebou:
„Snad je to on, lovec divokých býků,
odkud přišel ke dveřím mým?" 15 Zhlédla ho šenkýřka, zavřela dveře své,
dveře své zavřela, na střechu vystoupila.
A on, Gilgameš, nastražil ucho [...]
vystrčil bradu a [k ní] se obrátil.
Gilgameš šenkýřce [praví:] 20 „Šenkýřko, co jsi spatřila, [že jsi zavřela] dveře své
Dveře své jsi zavřela, [na střechu vystoupila.]
(Ty) dveře rozbiji [(a) přerazím závoru!]
[...]můj,
[...] ve stepi." 25 [Šenkýřka praví Gilga]mešovi:
[„...] dveře [jsem zavřela,]
[...] na střechu [vystoupila,]
[... tebe] chci poznat."
Epos o Gilgamešovi
[Giljgameš [šenkýřce praví:] 30 [„...]
[společně jsme na horu vystoupili,] [nebeského býka se zmocnili, nebeského býka zabili,]
[zhubili Chumbabu, jenž přebýval] v cedrovém lese, [v soutěskách horských] pobili lvy." 35  [Šenkýřka praví] Gilgamešovi:
[„Jestliže ty a Enkidu] strážce jste usmrtili, [zhubili Chumb]abu, jenž přebýval v cedrovém lese, [v soutěskách] horských pobili lvy, [zmocnili se ne]beského býka, jenž z nebes sestoupil, a usmrtili jej,
40 [proč zkormoucené máš l]íce (a) zkrušený obličej, [ztrápené srdce (a) z]trhanou tvář, nitro [plné žalu?]
(Proč) vypadáš, [jako bys dlouhou pouť ušel,] [zimou a horkem] pálí tě tváře 45 [a vzezření lva máš] a ve stepi bloudíš?" [Gilgameš šenkýřce] praví:
[„Jak nemít zkormoucené líce (a) zkrušený obličej,] [ztrápené srdce (a) ztrhanou tvář,] [nitro plné žalu?] 50 [(Jak) nemám vypadat, jako bych dlouhou pouť ušel,] [(jak) zimou a horkem tváře mě nemají pálit] [a nemám mít vzezření lva a nemám bloudit stepí,] [(když) přítele mého, pádícího mezka, divokého osla
z hor, levharta ze stepi,] [Enkidua, přítele mého, pádícího mezka, divokého osla
z hor, levharta ze stepi,] 55 [přítele mého, jehož jsem velmi miloval, jenž se mnou
podstoupil všechny strasti,] [Enkidua, přítele mého, jehož jsem velmi miloval, jenž
se mnou podstoupil všechny strasti,]
fostihl lidský osud.] est dní a sedm nocí jsem ho oplakával,] [ani jsem ho nenechal pohřbít,] 60 [dokud červ mu nevypadl z nosu.]
Standardní babylónská verze
[Bojím se ...]
[děsím se smrti, ve stepi bloudím,]
(ta) věc s přítelem mým [velmi mě tíží.]
[Po cestě dlouhé] ve stepi [bloudím,] 65 (ta) věc s Enkiduem, [přítelem mým, velmi mě tíží.]
[Stezkou dlouhou] ve stepi bloudím,
[jak (jenom) mlčet] mám, jak mám být zticha?
[Přítel můj, jehož jsem mi]loval, se pro[měnil] v hlínu,
Enkidu, přítel můj, jehož jsem miloval, se promě[nil v hlínu.] 70 [Já také] ulehnu [jako] on
a [nev]stanu více?!"
[Gilga]meš šenkýřce praví:
„A nyní, šenkýřko, jaká cesta k Uta-napištimu vede?
rfak] poznám ji, řekni mi! 75 Řekni mi, jak poznám ji!
Je-li to možné, překročím moře,
není-li to možné, ve stepi budu bloudit."
Šenkýřka praví Gilgamešovi:
„Nikdy (tu), Gilgameši, přechod nebyl 80 a nikdo (tu) moře nikdy nepřekročil.
Jen Šamaš, hrdina, přes moře kráčí;
krom Šamaše kdo moře překročit může?
Přechod je obtížný (a) cesta je nesnadná k němu,
neboť ho vody smrti oddělují, které se rozkládají před ním.
85 A navíc, Gilgameši, (když) překročíš moře (a) dorazíš k vodám smrti, co budeš dělat? Je tam (však), Gilgameši, Ur-šanabi, Uta-napištiho lodník,
s sebou má kamenáče264 a v lese cedr otrhává. Jdi, nechť on tebe spatří! 90 Bude-li to možné, překročíš (vody) s ním, nebude-li to možné, vrátíš se zpět." Když to Gilgameš uslyšel,
264 V akkadském textu s"ut abni (NAJMEŠ), doslova „ti, kteří jsou z kamene", k výkladu viz s. 65.
186 «Hm  Epos 0 Gilgamešovi
pozvedl sekeru ve své [paži,]
vytasil meč ze svého [opasku,] 95 odplížil se (a) dolů k [nim] sestoupil,
jako šíp mezi ně vpad.
Uprostřed lesa ozval se hlasitý křik.
Ur-šanabi spatřil zářící [...]
sekeru pozvedl a na něj se h[nal.] 100 A on, Gilgameš, ho udeřil do hlavy [...]
za ruku ho uchopil a přidržel ho [...]
A kamenáče utěsnily člun,
jenž se nebál vod smrti.
[...] široké moře, 105 ve vodách [...] zadržel.
Rozbity byly kamenáče, vhodil (je) do řeky,
[...] člun
a [... use]dl na břehu. [Gilgameš praví] lodníku Ur-šanabimu: 110 [„...] chvěješ se, [...] tobě."
Ur-šanabi praví [Gilgamešovi:]
„Proč zkormoucené máš líce (a) zkrušený [obličej,]
ztrápené srdce (a) [ztrhanou tvář,] 115 [nitro] plné žalu ?
(Proč) [vypadáš,] jako bys dlouhou pouť ušel,
zimou a horkem pá[lí tě tváře]
[a vzezření] lva máš a [ve stepi bloudí??"]
[Gilgameš] praví [lodníku Ur-šanabimu:] 120 [„Jak nemít zkormoucené] líce [(a) zkrušený obličej,]
[ztrápené srd]ce (a) ztrhanou [tvář,]
[nitro plné] žalu?
[(Jak) nemám vypadat, jako bych dlouhou pouť ušel,] [(jak) zimou a hor]kem [tváře mě] nemají pá[lit] 125 [a nemám mít vzezření lva] a nemám [bloudit stepí,] [(když) přítele mého, pádícího mezka, divokého osla
z hor, levharta ze stepi,] [Enkidua, přítele mého, pádícího mezka, divokého osla
z hor, levharta ze stepi,] [s nímž spojil jsem své síly a my na horu vystoupili,]
Standardní babylónská verze
[nebeského býka se zmocnili, nebeského býka zabili,] 130 [zhubili Chumbabu, jenž přebýval v cedrovém lese,]
v [soutěskách horských pobili lvy,]
přítele mého, [jehož jsem velmi miloval, jenž se mnou podstoupil všechny strasti,]
Enki[dua, přítele mého, jehož jsem velmi miloval, jenž se mnou podstoupil všechny strasti,]
postihl [lidský osud!] 135 Šest dní [a sedm nocí jsem ho oplakával,]
[ani jsem ho nenechal pohřbít,]
dokud [červ mu nevypadl z nosu.]
Bojím [se ...]
[děsím se smrti, ve stepi bloudím,] 140 (ta) věc [s přítelem] mým [velmi mě tíží.]
Po ces[tě dl]ouhé ve [stepi bloudím,]
[(ta) věc s Enkiduem, přítelem mým, velmi mě tíží.]
[Stez]kou dlou[hou ve stepi bloudím,]
jak (jenom) mlčet [mám, jak mám být zticha?] 145 Přítel můj, jehož jsem miloval, se promě[nil v hlínu,]
[Enkidu, přítel můj, jehož jsem miloval, se proměnil v hlínu.]
Já také ulehnu jako on
[a nevstanu více?!"]
Gilgameš praví [lodníku Ur-šanabimu:] 150 „A nyní, Ur-šanabi, jaká [cesta k Uta-napištimu vede?] Jak poznám ji, řekni mi!
Je-li to možné, překročím moře,
není-li to možné, [ve stepi budu bloudit."]
155 Ur-šanabi praví [Gilgamešovi:]
„Ruce tvé, Gilgameši, zmařily [přechod.] Tys rozbil kamenáče, vhodi[l (je) do řeky] Rozbité jsou kamenáče a cedr [otrhán] není. Pozvedni, Gilgameši, sekeru ve [své paži,]
160 do lesa vejdi a [tři stovky] bidel šedesát loktů (dlouhých) [nasekej,]
188 fBf Epos o Gilgamešovi
kůry je zbav a opatři hrotem(?),265 přines [je ...!"] Když to Gilgameš [uslyšel,] pozvedl sekeru ve své paži, 165 vytasi[l meč ze svého opasku,]
do lesa vešel a [tři stovky] bidel šedesát loktů
(dlouhých) [nasekal,] kůry je zbavil a opatřil hrotem(?), přinesl [...]
Gilgameš a Ur-šanabi [do člunu] usedli, 170 člun vyrazil a oni se [plavili.]
Cestu jednoho měsíce a patnácti dní za tři dny vykonali,
až Ur-šanabi dorazil k vodám [smrti.]
Ur-šanabi praví [Gilgamešovi:]
„... Gilgameši, [prvního bidla] se chop, 175 vod smrti tvá ruka dotknout se nesmí, nebo ti zfchromne!]
Chop se, Gilgameši, druhého, třetího a čtvrtého bidla,
chop se, Gilgameši, pátého, šestého a sedmého bidla,
chop se, Gilgameši, osmého, devátého a desátého bidla,
chop se, Gilgameši, jedenáctého, dvanáctého bidla!" 180 Po dvou stadiích Gilgameš bidla spotřeboval.
A on, [Ur-šanabi,] rozvázal svůj pás,
Gilgameš strhl [mu] oděv,
rukama svýma ráhno(?) pozdvihl.
Úta-napišti z dálky [ho] pozoruje, 185 přemýšlí v duchu, takto [praví,]
[radí se] sám se sebou:
„Proč rozbity jsou na člunu [kamenáče]
a cizí výstroj [na něm] se veze?
Ten, kdo sem přijíždí, není lecjaký člověk 190 a vpravo [...]
Dívám se a není to lecjaký [člověk,]266
dívám se a není [...]
dívám se a [...]
265 V akkadském textu tulů, doslova „prsní bradavka".
266 K překladu řádků 187-191 viz Dalley 2012.
Standardní babylonská verze
[...] mně [.,.] 195 [...]
Není to lecjaký [člověk ...] nechává bloudit [...] Lodník [...]
Člověk, kterého vi[dím, ...] 200 kterého vidím, není [...] Snad step [...] [...]
Cedr [..."]
Gilgameš k přístavní hrázi při[blížil se ...] 205 nechal sestoupit [...]
a sám vystoupil a [...]
Gilgameš Uta-napištimu praví:
„Nechť žije Úta-napišti, syn Ubár-T[utua ...]
[...] po potopě, jež na [...] 210 potopy, co na [...]
M
[Uta-napišti praví Gilgamešovi:]
[„Proč zkormoucené máš] líce (a) zkru[šený obličej,]
[ztrápené srdce] (a) ztrhanou [tvář,] 215 [nitro] plné žalu?
[(Proč) vypadáš,] jako bys dlouhou pouť ušel,
[zimou] a horkem [pálí tě tváře]
a vzezření lva máš [a ve stepi bloudíš?"]
Gilgameš [praví Uta-napištimu:] 220 „Jak nemít zkormoucené líce (a) [zkrušený obličej,]
ztrápené srdce (a) ztrhanou tvář,
nitro plné žalu?
(Jak) nemám [vypadat,] jako bych dlouhou pouť ušel, (jak) zimou a horkem tváře mě [nemají pálit] 225 a nemám mít vzezření lva [a nemám] bloudit stepí, (když) přítele mého, pádícího mezka, [divokého osla
z hor,] levharta ze stepi, [Enkidua, přítele mého,] pádícího mezka, divokého
osla z hor, levharta ze stepi, s nímž spojil jsem své síly [a my] na horu vystoupili, nebeského býka [se zmocnili,] nebeského býka zabili,
190 wSf Epos o Gilgamešovi
230 [zhubili Chumbabu, jenž] přebýval v cedrovém lese,
[v soutěskách horských] pobili lvy,
[přítele mého, jehož jsem velmi miloval, jenž se mnou podstoupil] všechny strasti,
[Enkidua, přítele mého, jehož jsem velmi miloval, jenž se mnou] podstoupil všechny strasti,
[postihl lidský osud!] 235 [Sest dní a sedm nocí] jsem ho oplakával,
[ani jsem ho nenechal] pohřbít,
[dokud červ mu nevypadl z] nosu.
[Bojím se ...]
[děsím se] smrti, ve stepi [bloudím,] 240 (ta) věc [s přítelem mým] velmi mě [tíží.]
Po cestě dlouhé ve stepi [bloudím,]
(ta) věc s En[kiduem,] přítelem mým, velmi mě tíží.
Stezkou dlouhou [ve stepi bloudím,]
jak (jenom) mlčet mám, jak mám být zticha? 245 Přítel můj, jehož jsem miloval, se proměnil v hlínu,
Enkidu, přítel můj, [jehož jsem miloval, se proměnil v hlínu.]
[Já] také ulehnu jako on
a nevstanu více?!"
Gilgameš praví Uta-napištimu: 250 „Nuž, já na cestu se vydal, abych spatřil Úta-napištiho vzdáleného, o němž se vypráví.
Prošel jsem všechny země,
kráčel přes strmé hory
a přes všechna moře se plavil.
Sladkého spánku jsem neokusil, 255 neklid mne soužil,
mé tělo plné nářku bylo;
čeho jsem dosáhl [svou] lopotou?
Ani k šenkýřce jsem nedorazil a můj oděv byl rozedrán.
Zabil jsem medvěda, hyenu, lva, levharta, tygra, 260 jelena, kozorožce, zvěř a živočichy stepní, masem jejich se živím, kůže jejich stahuji(?). Kéž by se dveře před nářkem zavřely,
Standardní babylónská verze
kéž by se asfaltem a smolou uc[paly!] Kvůli mně hra ne[...]
265 [kvůli] mně, rozradostněnému,... [..."] Úta-napišti praví [Gilgamešovi:] „Proč, Gilgameši, nářek profdlužuješj (ty), jenž z těla bohů a lidí [jsi stvořen,] (ty), jehož jak otce tvého a matku tvou stvo[řili?!]
270 Což někdy, Gilgameši, hlu[pci...]
trůn ve shromáždění přistavili a [řekli ti ,Usedni!'?] Hlupci se dávají zbytky [piva] namísto másla [...] odpad a mizerná mouka namísto [...] Oděn je šerpou namísto [...]
275 namísto [pá]su pro[vaz ...] Protože nemá rád[ce ...] radu nemá [...]
Pozvedni hlavu jeho, Gilfgameši,...]
[...] pán jejich podle [...] 280 [...]
[...] Sin a bohové [noci...]
[V] noci Sin putuje [...]
[bdě]lí jsou bohové [...]
Vzhůru je, nespočívá [...] 285 odedávna dáno je [...]
Ty pomysli [...]
tvé přátelství [...]
Jestliže, Gilgameši, chrámy bohů pečo[vatel...]
chrámy bohyní [...] 290 Ony [...] bohové [...]
pro [...] učinil [...]
[...] pro dar[...]
[...] odhodí [...] jeho nitro,
[...] pečovatele, 295 [...] lidstvo,
[...] přijali za jeho osud.
[Tys] rozrušen, co jsi (tím) získal?
[Roz]rušením se vyčerpáváš.
lelo své nářkem naplňuješ 300 (a) své vzdálené privolávaš dny.
Epos o Gilgameíovi
Potomstvo lidské se zlomí jak rákosové stvoly,
zdatného mladíka, krásnou dívku,
náhle [...] je odvleče smrt.
Nikdo smrt nespatří, 305 nikdo tvář smrti nespatří,
nikdo hlas smrti [nezaslechne,]
krutá smrt lidi láme.
Někdy stavíme dům,
někdy budujeme hnízdo, 310 někdy se bratři o dědictví dělí,
někdy zášť na zemi vládne,
někdy řeka stoupá (a) přináší záplavu.
Po řece jepice pluje,
tvář její do slunce pohlédne 315 (a) pak již není ničeho více.267
Jak je si navzájem podoben zajatec a mrtvý,
podobu smrti (však) nenakreslí,
umrlec člověka (nikdy) na zemi nepozdravil.
Shromáždili se Anunnakové, bohové velcí, 320 Mammítu, tvůrkyně osudů, osudy určuje s nimi.
Život a smrt přivedli na svět,
okamžik smrti (však) zatajili."
Gilgameš praví Uta-napištimu vzdálenému
Desátá tabulka: Ten, jenž hlubinu zřel; sbírka Gilgameš Palác Aššurbanipala, krále veškerenstva, krále Asýrie.26<
Desátá tabulka: sbírka Gilgameš; nedokončeno. Napsáno, přehlédnuto a zkontrolováno podle jejího originálu.
Tabulka Itti-Marduk-balátua, syna Iddin-Béla, syna Mušézibova. Rukopis Bél-achché-usura, jeho syna.
267 Srovnej Kaz 3,1-8.
268 Kolofon tabulky z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive.
Standardní babylonská verze
Ten, kdo se obává boha Béla a bohyně Béltíji nechť (ji)
navrátí [a (pryč) neodnese. Babylón,] měsíc Kislímu, patnáctý den, [...] rok, který je [...] rokem, A[rsakés, král] [...]»
Desátá tabulka: sbírka [Gilgameš]
[Tabulka ...] syna Adad-achché-usurova [...]
[... Ten, kdo se obává boha Marduka,] (tabulku) nesmí
zdodějsky ukrást. Babylón, měsíc [..., ... den,] [... rok,] králové [Seleukos (I.) a Anti]ochos (I.).270
269 Kolofon tabulky z Babylónu, který ji datuje do období mezi roky 141-113 př. Kr. Viz Oelsner 1964; Hunger 1968,58, no. 148; George 2003, 740.
270 Kolofon jiné tabulky z Babylónu, který ji datuje do období mezi roky 292-281 př. Kr.
Epos o Gilgamešovi
XI. TABULKA
Gilgameš praví Úta-napištimu vzdálenému:
„Dívám se na tebe, Uta-napišti,
tvé údy nejsou jiné, jsi jako já.
Ty (vůbec) nejsi jiný, jsi jako já. 5 Byl jsem připraven, že s tebou bojovat budu,
[nyní (však)] má paže zůstává nečinná vůči tobě.
(Řekni mi), jak dostal ses do shromáždění bohů, jak nalezls (věčný) život?"
Uta-napišti praví Gilgamešovi:
„Odhalím ti, Gilgameši, slovo skryté, 10 o tajemství bohů ti povím.
Město Šuruppak, město, které znáš,
[na břehu] Eufratu leží.
To město je velmi staré, bohové sídlí v něm.
(Zde) rozhodli se bohové velcí rozpoutat potopu. 15 (Tak) přísahal otec jejich Anu,
rádce jejich, hrdina Enlil,
komoří jejich Ninurta
(a) správce jejich Ennugi.
Vládce Ea přísahal s nimi, 20 (leč) rozhodnutí jejich rákosové chýši vyzradil.
,Chýše, chýše! Stěno, stěno!271
Chýše, slyš a stěno, pozor dávej!
Člověče šuruppacký, synu Ubár-Tutua,
strhni dům, postav lod,
271 K příběhu potopy srovnej mýtus o Atrachasísovi, III. tabulka (Prosecký 2010b, 284-290).
Standardní babylónská verze ■
25 vzdej se bohatství, hledej život,
odvrhni majetek, život uchovej!
Sémě všeho živého uved do nitra lodi!
(Ta) lod, kterou postavíš,
ať stejné má (všechny) své rozměry, 30 ať shodná je její šířka i délka,
zastřeš ji jako Apsú!'
Já porozuměl a pravil jsem Eovi, pánu mému: [,Pří]kaz, můj pane, jejž jsi mi dal, já pozorně vyslechl (a přesně ho) vykonám. 35 Co však mám říci městu, lidu a starším?' Ea otevřel ústa svá a říká, mně, svému služebníku, praví: ,Takto jim řekneš:
[Sn]ad Enlil vůči mně nenávist pojal. 40 Nemohu přebývat ve vašem městě
[a na] zemi Enlilovu nesmím (již více) vstoupit.
[Sestou]pím dolů do Apsú, kde budu bydlet s Eou, mým pánem.
[Na] vás (však) on bude dštít hojnost,
[množství] ptactva, ...272 ryb. 45 [Na vás on bude dštít] bohatou žeň,
zrána koláče,
večer on na vás bude dštít pšenice déšť.'273 S prvním rozbřeskem jitra země se shromáždila u dveří ,Přemoudrého'.274 50 Tesař si přinesl sekeru,
272 Nejasná pasáž, v paralelním textu mýtu o Atrachasísovi (Prosecký 2010b, 285, 34-35) se praví: Já posléz na tě sešlu déšť, množství ptactva, hojnost(?) ryb.
273 Může se jednat o dvojsmyslný výrok těžící ze souznělosti akkadských slov kukku „koláč" a kukkú „temnota" na straně jedné a kibtu „pšenice" a skupiny slov odvozených od kořene kbt, která označují cosi „těžkého, obtížného, bolestného", na straně druhé. Skrytým obsahem Eova příslibu může být hrozba nadcházející „temnoty" a „soužení". Stejně tak i v následujících rádcích 88 a 91 (viz Miliard 1987; Noegel 1997; Hurowitz 2007).
274 V akkadském textu ana KÁ atar-hasis, doslova „u dveří ,Přemoudrého'" nebo „u dveří Atrachasísových" (Maul 1999). Jedno z míst, které prozrazuje, že příběh o potopě byl do eposu o Gilgamešovi převzat z mýtu o Atrachasísovi. Viz též poznámku 298.
196 wšm Epos o Gilgamešovi
košíkář si přinesl kámen,
sekeru [nesl...]
Mladíci [...]
starci nosili provazy. 55 Boháč nosil smolu,
chudas [...] vše potřebné přinášel.
Pátého dne jsem hotovu měl podobu její.
Jednomu poli (roven byl) její obvod, (do výše) jednoho sta a dvaceti loktů se tyčily její boky,
sto dvacet loktů měřil též horní okraj.275 60 (Tak) jsem tvar její navrhl a nakreslil.
Opatřil jsem ji šesti patry,
rozdělil (tak) na sedm částí,
vnitřek (každé) rozdělil na devět částí.
Doprostřed ní jsem zatloukl kolíky v podpalubí, 65 prohlédl kormidlo a doplnil výbavu.
Tři276 sary277 smoly jsem do pece nalil,
tři sary smoly [...] dovnitř.
Tři sary oleje přinesli lidé, kteří truhlice nakládali, kromě jednoho saru oleje, který se vsákl do jemné mouky(?),
70 (a) dvou sarů oleje, [co] ukryl lodník.
Pro lid jsem nechal porazit býky,
ovce jsem každý den podřezával.
Pi[vem,] olejem a vínem
řemeslníčky jsem napájel] jak vodou z řeky; 75 slavili svátek jak o Novém roku.
Se slun[ce východem] začal jsem smolit,
[před] slunce západem lod byla hotova.
[...] obtížné bylo,
na skluzu trámy jsme přenášeli seshora dolů,
275 Úta-napištiho loď měla tedy tvar krychle o rozměrech 60 x 60 x 60 m. Viz k tomu podrobněji výklad na s. 70.
276 Varianta: Šest
277 Viz poznámku 164.
Standardní babylónská verze
80 [až ... vešjla ze dvou třetin.278
[Vše, co jsem měl, jsem] naložil na ni. Všechno stříbro, které jsem měl, jsem naložil na ni, všechno zlato, které jsem měl, jsem naložil na ni, všechno živé sémě, které jsem měl, jsem naložil na ni.
85 Nechal jsem vejít do nitra lodi celou svou rodinu i (celý svůj) rod.
Stepní zvěř (a) živočichy, všechny řemeslníky nechal jsem vejít.
Lhůtu mi stanovil Šamaš:
,Zrána koláče, večer dštít budu pšenice déšť.
(Pak) vejdi do nitra lodi a utěsni dveře!'279 90 Okamžik onen nastal.
Zrána koláče, večer dštil pšenice déšť.
Povšiml jsem si vzezření onoho dne,
den napohled (již) vzbuzoval strach.
Vešel jsem do nitra lodi a utěsnil dveře.280 95 Tomu, kdo utěsnil lod, Puzur-Kurgalovi,281 lodníku,
dal jsem (svůj) palác i s jeho výbavou.
S prvním rozbřeskem jitra
na obzoru černý mrak vyvstal.
Adad v něm hřímal, 100 Šullat a Chaniš vepředu jdou,
nosiči trůnu kráčejí přes horu a zem.
278 Z technického hlediska je zde pravděpodobně líčena stavba tradičního plavidla podobného arabským plachetnicím dhou (dhow), jehož trup je zkonstruován z prken, jejichž okraje jsou přes sebe přeloženy a vzájemně svázány provazy, které jsou protaženy otvory v těchto prknech vyvrtanými (tzv. sewn boať). Otvory, jimiž provazy procházejí, jsou posléze ucpány dřevěnými kolíky (viz ř. 64), které brání prosakování vody. Samotné provazy jsou napuštěny olejem, který je chrání před působením mořské vody. Tento proces je však nutno
z preventivního hlediska periodicky opakovat a dostatečná zásoba oleje musí být vždy k dispozici (viz ř. 70). Vnější povrch konstrukce je rovněž opatřen vrstvou směsi oleje a vápna, která se roztírá rukou a chrání trup lodi před devastujícím působením mořských měkkýšů (zejm. mlž šášeň lodní, Teredo navalíš). Viz k tomu podrobněji Pedersen 2004.
279 Varianta: utěsni lod!
280 Varianta: Vešel jsem do lodi a utěsnil ji.
281 Snad se v tomto jméně, které znamená „ochrana velké hory (tj. Enlila)", skrývá jistá míra ironie.
Epos o Gilgamešovi
Errakal stavidla otevírá,
Ninurta jde (a) vypouští hráze.
Anunnakové pochodně pozvedli, 105 děsivou září jejich spalují zemi.
Mrtvolné ticho Adadovo zastřelo nebesa,
všechno, co jasem zářilo, se vnořilo v temnotu.
[Zava]lil zemi jak býk, [jak hliněný hrnec ji] rozbil.
První den bouře [nad zemí vanula,] 110 vanula prudce a [...] zemi [...]
[zkáza] jak válka na lidstvo dolehla.
Jeden už nevidí druhého,
lidé jsou v pohromě k nepoznání.
Bohové (sami) se zděsili potopy, 115 ucouvli (a) na nebe Anuovo vystoupili.
Bozi jsou jako psi schouleni, polehávají venku.
Ištar jak rodička křičí,282
naříká Bélet-ilí, krásnohlasá:
,Kéž by se onen den proměnil v hlínu, 120 neboť jsem ve shromáždění bohů ke zlému přivolila!283
Jak jsem jen mohla ke zlému přivolit ve shromáždění bohů284
a válku vyhlásit, aby lidé zničeni byli? (Vždyť) já lidi své rodím (a nyní) jak rybí potěr oni moře plní!' 125 Bohové Anunnakové pláčou společně s ní,
v slzavém údolí nářku pláčou [společně s ní,]285 vyprahlé mají rty,286 postrádajíce vařených pokrmů. Šest dní a sedm nocí287
žene se vítr, potopa (a) bouře pustošící zem.288 130 Sedmý když nadešel den,
282 Varianta: Ištar hlasitě naříká,
283 Varianta: neboť jsem před bohy ke zlému přivolila!
284 Varianta: Jak jsem jen mohla před bohy ke zlému přivolit
285 Varianta: bohové sklíčeně v slzách dlí,
286 Varianta: sevřené mají rty
287 Varianta: Šest dní a nocí
288 Varianta: žene se vítr, lijavec, bouře, po[topa ...]
Standardní babylonská verze
zmírnila se bouře [...]289
Moře, které se zmítalo jak žena v porodních bolestech, se uklidnilo,
bouře se utišila (a) potopa ustala.
Obhlédl jsem počasí,290 (všude) zavládlo ticho 135 a všechno lidstvo se změnilo v hlínu,
zaplavená země rovná byla jak střecha.
Okénko jsem otevřel, světlo mi dopadlo na tvář.
Poklekl jsem a (potom) usedl v pláči,
po tváři slzy mi stékaly. 140 Pátral jsem po břehu, okraji moře.
Na (vzdálenost) dvanácti291 (mil) země se tyčila.
U hory Nimuš přistála lod,
hora Nimuš lod držela, kolébat se nemohla.
Jeden den, druhý den hora Nimuš lod držela, kolébat se nemohla,
145 třetí den, čtvrtý den hora Nimuš lod držela, kolébat se nemohla,
pátý den, šestý den292 hora Nimuš lod držela, kolébat se nemohla.
Sedmý když nadešel den,
vypustil jsem holuba, nechal ho ulétnout.
Vylétl holub, vrátil se, 150 nespatřil pevné místo a přilétl zpět.
Vypustil jsem vlaštovku, nechal ji ulétnout.
Vylétla vlaštovka, vrátila se,
nespatřila pevné místo a přilétla zpět.
Vypustil jsem havrana, nechal ho ulétnout. 155 Vylétl havran, viděl, jak vody opadají,
krmí se, hrabe(?), (ocásek) zvedá, zpět (ale) nepřilét.
(Všechny) jsem vyvedl ven, na čtyřech světových stranách jsem oběť přinesl,
úlitbu vykonal na samém vrcholku hory.
289 Varianta: zmírnila se ta potopa (a) zkáza(?).
290 Varianta: Obhlédl jsem moře,
291 Varianta: čtrnácti
292 Varianta: pátý, Šestý
Epos o Gilgamešovi
Sedm a sedm obětních nádob jsem přistavil, 160 pod ně navršil rákos, cedrové dřevo a myrtu. Bohové vůni ucítili, bohové sladkou vůni ucítili.
Bohové se jak mouchy shromáždili nad obětníkem. Když přišla bohyně Mach, 165 pozvedla velké mouchy, jež Anu zhotovil pro její potěšení.
,Bohové, (stejně jak) lazurit tento kol krku mého293
ať tyto dny v paměti chovám a nikdy je nezapomenu!
Nechť bohové přistoupí k oběti,
(však) Enlil ať k oběti nejde, 170 neboť potopu způsobil nerozvážně
a lid můj odsoudil k záhubě!'
Když přišel Enlil,
uviděl lod a Enlil se rozzuřil.
Byl plný hněvu vůči bohům Igigům. 175 ,Která bytost unikla živá?294
Nikdo neměl přežít (tu) zkázu!'
Ninurta otevřel ústa svá a říká,
hrdinovi Enlilovi praví:
,Kdo kromě Ey (takovou) způsobí věc? 180 To Ea se vyzná ve všech dovednostech!'
Ea otevřel ústa svá a říká,
hrdinovi Enlilovi praví:
,Ty, mudrci bohů, hrdino,
jak mohls nerozvážně potopu způsobit? 185 Hříšníka potrestej,
zlosyna postihni!
Povol, ať se nepřetrhne, přitáhni, ať ne[povolí!]295
Namísto potopy
ať lev se objeví a umenší lidstvo!
293 Náhrdelník z kousků lazuritu ve tvaru mouchy. Moucha je symbolem smrti, ale též symbolem úniku ze smrtelného nebezpečí v boji, symbolem míru a klidu, který se rozhostí po boji, a její křídla září stejným spektrem barev jako duha, jež se po bouři rozklene na obloze (Kilmer 1987).
294 Varianta: [Od]kud unikla bytost živá?
295 Snad příslovečné vyjádření toho, že je třeba vždy jednat přiměřeně okolnostem.
3 Namísto potopy
ať vlk se objeví a umenší lidstvo!
Namísto potopy
ať hlad vypukne a zemi vy[hubí!]
Namísto potopy 95 ať Erra povstane a lidstvo zahubí!296297
Já nevyzradil tajemství velikých bohů,
na ,Přemoudrého' seslal jsem sen,298 (tak) se on doslechl o tajemství bohů.
A nyní porad, co s ním!'
Vystoupil Enlil299 do nitra lodi, 200 za ruku vzal mne, vyvedl mne ven,
vyvedl (i) ženu mou, poklekla po mém boku.
Dotkl se našeho čela, stál mezi námi žehnaje nám:
,Dříve byl Uta-napišti člověkem,
nyní Uta-napišti a jeho žena budou jako my, bozi! 205 Nechť Uta-napišti přebývá v dáli při ústí řek!'
I uchopili mne a v dáli při ústí řek mě usadili.300
Kdo nyní kvůli tobě shromáždí bohy,
abys nalezl život, který ty hledáš?
Tak tedy, neusni po šest dní a sedm nocí!" 210 Sotva se na zadek posadil,
spánek jak mlha se rozestřel nad ním.
Uta-napišti své ženě praví:
„Podívej na mládence, jenž toužil po životě!
Spánek jak mlha se rozestřel nad ním." 215 Jeho žena praví Úta-napištimu vzdálenému:
„Dotkni se ho, ať se probudí (ten) člověk!
296 Varianta: zemi vyhubí!
297 Srovne] Ez 14,12 an.; Ez 18; Ez 33,10 an.
298 V akkadském textu atra-hasis šunata ušabňíumma, doslova „,Přemoudrému' sen jsem dal uzřít" nebo „Atrachasísovi sen jsem dal uzřít". Další místo, které prozrazuje, že příběh o potopě byl do eposu o Gilgamešovi převzat z mýtu
o Atrachasísovi. Viz též poznámku 274.
299 Varianta: Ea-král
300 Srovnej Gn 2,10-15, viz též Horowitz 1998, 96-106. Místo ztotožňováno
s ostrovem Bahrajnem (Dilmunem) v Perském zálivu, v jehož blízkosti vyvěrají v moři prameny sladké vody.
Epos o Gilgameiovi
Cestou, jíž přišel, nechť v pokoji se navrátí,
branou, jíž vyšel, nechť navrátí se do země své!"
Uta-napišti své ženě praví: 220  „Lidstvo je lstivé, i tebe bude chtít přelstít.
Nuže, peč chleby a pokládej mu je k hlavě
a dny, které prospí, na stěnu zapiš!"
Ona pekla chleby a pokládala mu je k hlavě
a dny, které prospal, na stěnu znamenala. 225 První chleba byl vyschlý,
druhý byl tuhý, třetí zvlhlý,
čtvrtá placka je bílá,
pátá změnila barvu,
šestá je čerstvě upečená, 230 sedmá je (ještě) na žhavém uhlí; tu se ho dotkl a člověk se probudil.
Gilgameš praví Uta-napištimu vzdálenému:
„Dřív než mě spánek přemohl,
ty ses mne hnedle dotkl a probudil mne."
Uta-napišti [praví] Gilgamešovi: 235 [„Pôjd, Giľjgameši, a spočítej chleby své!
[Potom] se dozvíš, [kolik dní jsi prosp]al.
[První] chleba [je vyschlý,]
[druhý je tu]hý, třetí je zvlhlý,
čtvrtá placka je bílá, 240 pátá změnila barvu, šestá je čerstvě upečená,
[sedmá] je (ještě) na žhavém uhlí; (tehdy) ses probudil."301
[Gil]gameš praví Uta-napištimu vzdálenému:
[„Co] dělat mám, Uta-napišti, kam mám jít?
[...] mého se zmocňuje lupič, 245 v ložnici mé smrt se zabydlela
a kamkoli [vyd]ám se, všude mne provází."
Uta-napišti lodníku Ur-šanabimu [praví:]
„Ur-šanabi, přístav nechť zavrhne tebe (a) přívoz tě v zášti má!
Ty, jenž ses procházel po jeho břehu, břeh jeho postrádat budeš.
301 Varianta: (tehdy) jsem se tě dotkl."
Standardní babylónská verze   §m3x 203
250 Člověk, jehož jsi přivedl,
má tělo pokryté špinavým vlasem
(a) zvířecí kůže zakryly nádheru jeho svalů.
Vezmi ho, Ur-šanabi, a odved ke koupeli!
Nechť špinavé vlasy své ve vodě čistě si umyje, 255 nechť odloží zvířecí kůže, nechť moře (je) odnese!
Nechť omyté je302 krásné jeho tělo!
Ať na hlavě má čelenku novou,
ať oblékne si slavnostní, důstojný oděv!
Dokud se nevrátí do svého města,303 260 dokud nedojde (cíle) své cesty,
nechť šat jeho nevybledne, nechť zůstane (jak) nový!"
I vzal jej Ur-šanabi a ke koupeli ho odvedl.
Špinavé vlasy své ve vodě čistě si umyl,
odložil zvířecí kůže, moře (je) odneslo. 265 Omyté bylo krásné jeho tělo.
Na hlavě měl [čelenku] novou,
slavnostní, důstojný oděv si oblékl.
Dokud se nevrátí [do svého města,]
dokud nedojde (cíle) své cesty, 270 [nechť šat jeho nevybledne,] nechť zůstane (jak) nový!
Gilgameš a Ur-šanabi do člunu usedli,
[člun] vyrazil a oni se plavili.
Žena jeho praví Úta-napištimu vzdálenému:
„Gilgameš přišel sem znaven a vyčerpán, 275 co jsi mu dal, dřív než se do země své vrátí?"
A on, Gilgameš, pozvedl bidlo
(a) s člunem ke břehu přirazil.
Uta-napišti [praví] Gilgamešovi:
„Gilgameši, tys přišel sem znaven a vyčerpán, 280 co jsem ti dal, dřív než se do země své vrátíš?
Odhalím ti, Gilgameši, slovo skryté,
o tajemství [bohů ti] povím.
Je (jedna) rostlina, [vypadá] jako trnitý keř,
trn její jak ostružiník [tě do niky] bodne,
Epos o Gilgamešovi
285 jestliže rostliny té se zmocní?,
Když to Gilgameš uslyšel,
otevřel p[růduch ...]
[k nohám] si přivázal těžké kameny, 290 stáhly ho do Apsú [...]
Zmocnil se rostliny a utr[hl...]
odřízl těžké kameny [z nohou,]
moře ho vyvrhlo na břeh.304
Gilgameš praví lodníku Ur-šanabimu: 295  „Ur-šanabi, rostlina ta je rostlinou tlukotu (srdce),
skrze ni člověk dosáhne života.
Odnesu ji do Uruku hrazeného,
jíst ji dám starci a rostlinu vyzkouším.
Jmenuje se ,Omládl stařec'. 300 Já jisti ji budu a vrátím se do svého mládí."
Po dvaceti mílích sousto uždibli,
po třiceti mílích si nocleh připravili.
Tu spatřil Gilgameš studnu s chladivou vodou,
sestoupil k ní, aby se ve vodě umyl. 305 Ucítil had vůni (té) rostliny,
[potichu] vylezl ven a rostlinu odnes;
(a) když se vracel, svlékl se z kůže.
Tehdy Gilgameš usedl a rozplakal se,
po tváři slzy mu stékaly, 310 [...] Ur-šanabimu, lodníku, [praví:]
[„Pro] koho, Ur-šanabi, jsou znaveny mé paže,
pro koho se prolila mého srdce krev?
Sobě jsem (nic) dobrého neučinil,
(to) zeměplazu jsem dobro prokázal. 315 Nyní na (vzdálenost) dvaceti mil vlna se valí.
304 Rostlina, pro niž se Gilgameš ponořil na dno oceánu, aby ji utrhl, a která je přirovnávána k „ostružiníku" nebo „růži"(?), akkadsky amurdinnu, bývá též pokládána za korál „trnatec černý" (Antipatharia) jinak „černý korál", který byl údajně používán jako afrodiziakum, nebo za „rohovitku", korál z řádu Gorgonaria. Způsob, jakým se Gilgameš s pomocí kamenné zátěže ponořil do hlubiny, odpovídá technice potápění, kterou i dnes používají domorodci v oblasti Perského zálivu (During Caspers 1983; 1987).
Standardní babylónská verze
Když průduch jsem otevřel, (všechnu svou) výbavu
odhodil jsem. Co našel jsem, co (tady) mým znamením bude? Chtěl
bych se vrátit a člun u břehu zanechat!" Po dvaceti mí[lích] sousto uždibli, 320 po třiceti mílích si nocleh připravili, až přišli do nitra Uruku hrazeného. Gilgameš praví lodníku Ur-šanabimu: „Vystup, Ur-šanabi, na vrchol urucké hradby305, projdi
se po ní,
prozkoumej základ, cihlu si prohlédni! 325 Cožpak to cihla pálená není
a fundament onen nekladlo mudrců sedm?
Jeden sar město, jeden sar zahrady, jeden sar hliniště,
půl saru pozemek Ištařina chrámu, tři a půl saru je Uruku rozloha."306
Kéž bych dnes kouli zanechal v domě truhlářově
Jedenáctá tabulka: Ten, jenž hlubinu zř[el; sbírka] Gilgameš
Napsáno a přehlédnuto podle jejího originálu.
Palác Aššurbanipala, krále veškerenstva, krále Asýrie.30
Jedenáctá ta[bulka:] sbírka [Gilgameš]
Napsáno a [přehlédnuto] podle jejího originálu.308
305 Varianta: hradby Uruku hrazeného
306 Stejné verše (XI, 323-328) se nacházejí i v úvodním oslavném hymnu (I, 18-23) na uruckou hradbu, jediné dílo, jímž se Gilgameš po všech peripetiích svého života mohl pochlubit.
307 Kolofon tabulky z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive.
308 Kolofon jiné tabulky z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive.
Epos o Gilgamešovi
XII. TABULKA
„Kéž bych dnes kouli309 zanechal v domě truhlářově!
Kéž bych [(ji) zanechal manželce truhlářově, která je jako matka má] rodná!
Kéž bych [(ji) zanechal dceři truhlářově, která je jako] mladší má sestra!
Dnes [mi] koule [spadla] do podsvětí, 5 palice310 [mi spadla] do podsvětí."
Enkidu Gilgamešovi [odpovídá:]
„Pane můj, proč pláčeš, srdce tvé [nešťastné je?]
Já (ti) dnes kouli z podsvětí při[nesu,]
já (ti) palici z podsvětí přine[su."] 10 Gilgameš Enkiduovi [odpovídá:]
„Jestliže [sestoupíš] do podsvětí,
radu mou [vezmi si (k srdci)!]
Čistý oděv [si neoblékej,]
(jinak) poznají, že jsi cizincem! 15 Dobrým olejem z poháru se nepotírej,
(jinak) se pro jeho vůni kol tebe shromáždí!
Oštěp neházej do podsvětí,
(jinak) ti, kdo byli oštěpem zabiti, obklopí tebe!
Hůl v ruce nenes, 20 (jinak) duchové zemřelých před tebou budou se třást!
Opánky si na nohy neobouvej,
309 V akkadském textu pukku. Viz výklad na straně 57 a sumerský text Gilgameš, Enkidu a podsvětí, 149-179.
310 V akkadském textu mekkú. Viz výklad na straně 57 a sumerský text Gilgameš, Enkidu a podsvětí, 149-179.
Standardní babylónská verze
netrop v podsvětí hluk!
Nelíbej ženu svou, kterou jsi miloval,
nebij ženu svou, kterou jsi neměl rád! 25 Nelíbej syna svého, jehož jsi miloval,
nebij syna svého, jehož jsi neměl rád,
(jinak) se tě zmocní podsvětní nářek!
Ta, jež spí, ta, jež spí, matka Ninazuova, jež spí,
svatá svá ramena oděvem zakryta nemá, 30 prsa svá jak mělkou misku zahalena nemá."
[Enkidu] sestoupil [do podsvětí,]
[radu Gilgame]šovu (k srdci) si nevzal.
[Čistý oděv] si oblékl,
poznali, že je ci[zincem.] 35 [Dobrým] olejem z poháru se potřel,
pro [jeho] vůni kol něj se shromáždili.
Oštěp d[o podsvětí] vhodil, duchové zemřelých se chvěli,
ti, kdo byli oštěpem [zabiti,] ho obklopili.
Hůl v rukou nesl, 40 [duchové zemřelých] se chvěli.
Opánky si na [nohy obul,]
[v podsvětí tropil] hluk.
[Políbil] ženu [svou, kterou miloval,]
[udeřil ženu svou,] kterou rád neměl. 45 [Políbil syna svého,] kterého miloval,
[udeřil] syna [svého,] kterého rád neměl,
zmocnil se ho podsvětní nářek.
Ta, jež spí, [ta, jež] spí, matka Ninazuova, jež s[pí,]
svatá [svá] ramena oděvem zakryta nemá, 50 prsa svá jak mělkou misku zahalena nemá.
Ten[krát E]nkidu z podsvětí na ze[mi nevyšel.]
Namftar] se ho [nez]mocnil, Asakku se ho nezmocnil, podsvětí se ho [zmocnilo,]
nelítostný čiha[ř Nergalův] se ho nezmocnil, podsvětí se ho [zmocnilo,]
nepadl na bo[jišti] mužů, podsvětí se ho [zmocnilo.] 55 Teh[dy krá]l, syn bohyně Ninsuny, pro služebníka svého Enkidua dal se do pláče,
Epos o Gilgamešovi
do E[kuru,] Enlilova chrámu, sám se vypravil. „Otče [Enlile,] dnes mi koule do podsvětí spadla, palice mi do podsvětí spadla. Enkidua, jenž [(tam) sestoupil,] aby [je] přinesl,
[podsvětí se zmocnilo,] 60 Namtar se ho nezmocnil, Asakku se ho nezmocnil,
podsvětí se ho zmocnilo, nelítostný čihař Nergalův se ho nezmocnil, podsvětí se
ho zmocnilo, nepadl na bojišti mužů, podsvětí se ho zmocnilo." Otec Enlil (ani) slovem mu neodpověděl. [Do Uru, Sinová příbytku, sám] se vypravil. 65  „Otče Sine, dnes mi koule do podsvětí spadla, palice mi [do podsvětí] spadla. Enkidua, jenž (tam) [ses]toupil, aby [je] přinesl,
podsvětí se zmocnilo, Namtar se ho nezmocnil, Asak[ku] se ho nez[moc]nil,
podsvětí se ho zmocnilo, nelí[tostný] čihař Nergalův [se ho nezmocnil,] podsvětí
se ho zmocnilo, 70 nepadl na [bojišti mužů,] podsvětí se ho zmocnilo." 0[tec Sin (ani) slovem mu neodpověděl.] D[o Eridu, Eova příbytku, sám se vypravil.] „Ó[tče Eo, dnes mi koule do podsvětí spadla,] pali[ce mi do podsvětí spadla.] 75 Enkid[ua, jenž (tam) sestoupil, aby je přinesl, podsvětí
se zmocnilo,] Namtar [se ho nezmocnil, Asakku se ho nezmocnil,
podsvětí se ho zmocnilo,] nelítostný čihař Nergalův [se ho nezmocnil, podsvětí se
ho zmocnilo,] nepadl na bojišti muž[ů, podsvětí se ho zmocnilo."] Otec Ea [...] 80 hrdinovi, [mladíku Šamašovi, praví:]
„Hrdino, mladíku Š[amaši, synu bohyně Ningaly, ...] Kdybys [otevřel] skulinu [do podsvětí,]
Standardní babylonská verze   '/síľ 209
ducha En[kiduova jak vánek bys z podsvětí vyvěsti mohl.]311
Na pokyn boha [Ey ...] 85 hrdina, mladík Šamaš, syn bohyně Nin[galy, ...]
otevřel skulinu do podsvětí,
ducha Enkiduova jak vánek z podsvětí vyvedl.
Objali se a políbili,
hovořili spolu (a) vyptávali se: 90 „Řekni mi, příteli můj, řekni mi, příteli můj,
o řádu podsvětí, který jsi spatřil, mi řekni!"
„Neřeknu ti příteli můj, neřeknu.
Kdybych ti řekl o řádu podsvětí, který jsem spatřil,
[t]y usedl bys a plakal." 95 [„Já] chci usednout a plakat!"
[„Příteli můj, ú]d, jehož ses dotýkal s potěchou v srdci,
[... jak] starý [km]en rozežírá hmyz.
[Příteli můj, klín, jehož] ses dotýkal s potěchou v srdci,
prachu je plný [jak puklina v ze]mi."312 100 [Pán] zvolal [„běda!"] a skrčil se [v pra]chu,
[Gilgameš] zvolal [„běda!"] a skrčil se [v pra]chu.
[„Viděl jsi toho, kdo jednoho syna má?"] „Viděl.
[Když do zdi zatlouká hře]b, [hořce nad] ním pláče."313
[„Viděl jsi toho, kdo dva syny má?" „VJiděl. 105 [Sedí na dvou cihlách] (a) pojídá chléb."
[„Viděl jsi toho, kdo tři syny má?"] „Viděl.
[Z koženého měchu] vodu pije."
[„Viděl jsi toho, kdo čtyři syny má?"] „Viděl.
[Jak (nad) spřežením oslů] srdce jeho se raduje." 110 „Viděl jsi [toho, kdo pět synů má?"] „Viděl.
[Jak] dobrý [písař] má ruku hbitou,
311 Srovnej 1 S 28, 7 an. Viz též Tropper 1986.
312 Tyto řádky, jejichž rekonstrukce je výsledkem nejnovějších epigrafických výzkumů, nikterak nejsou důkazem často diskutované možnosti homosexuálních vztahů obou hrdinů eposu nebo dokonce jejich bisexuálnfho založení. Spíše jsou obrazem zkázy a zániku lidského těla a jeho plodivé síly, symbolizované pohlavními orgány.
313 Hliněný kolík (hřeb) zaražený do zdi domu označoval jeho majitele, byl jakousi vlastnickou značkou.
Epos o Gilgamešovi
[rovnou] do paláce vchází." „Viděl jsi [toho, kdo šest synů má?"] „Viděl. [Srdce jeho se raduje jak (srdce) rolníkovo."] 115 [„Viděl jsi toho, kdo sedm synů má?" „Viděl.]
[Jak mladší z bohů na trůnu sedí a ... naslouchá."]
[„Viděl jsi ...?" „Viděl.]
Jak znamenitý praporec v koutě je opřen.
Jak[...]
(mezera asi 9 řádků)
[•••] 130 [...] [...]
[„Viděl jsi...?" „Viděl.] [...]
[„Viděljsi...?" „Viděl.] 135 [...] [...] [...]
(mezera asi 6 řádků)
„Viděl jsi toho, kdo kůlem byl ubit?" „Vi[děl.] 145 Běda(?) matce [jeho a] otci! Když hřeb je vytrháván,
obchází kolem." „Viděl jsi toho, kdo [skonal] smrtí přirozenou?"314
„Viděl.
Spočívá na lůžku [bohů] a pije průzračnou vodu." „Viděl jsi toho, kdo v boji byl zabit?" „Vi[děl.] Otec a jeho matka pečují o něj a manželka jeho nad ním [pláče."]
150 „Viděl jsi toho, jehož mrtvola ve stepi leží?" „Viděl. Duch jeho v podsvětí pokoje nemá." „Viděl jsi toho, jehož duch nikoho nemá, kdo o něj by
pečoval?" „Viděl. Pojídá zbytky z hrnců (a) kousky chleba, jež na ulici
leží."
Dvanáctá tabulka: Ten, jenž hlubinu zřel
314 Doslova: smrtí (od) svého boha
Standardní babylónská verze   ||=p 211
[Napsáno] a přehlédnuto podle jejího originálu.315
Dvanáctá tabulka: sbírka Gilgameš; [dopsáno do]
úplného konce. Napsáno a [přehlédnuto] podle jejího originálu. Tabulka Nabú-zuqup-kénova, syna Marduk-šuma-
iqíšova, [písaře,] potomka Gabbi-iláni-érešova, vrchního [písaře.] Město Kalách, měsíc Du'úzu, dvacátý sedmý den, [eponym Naschur]-Bél, místodržící (města) Sin[abu,] [sedmnáctý rok, Sargon II.,] král země Aššu[ru,] [a pátý rok,] král Babylónu.316
[Dvanáctá tabulka: sbírka Gilgameš ...] [Napsáno, přehlédnuto a zkontrolováno podle jejího originálu.]
[Tabulka Itti-Marduk-balátua, syna Iddin]-Béla, syna Mušezibova. Rukopis [Bél- achché-usura, jeho syna,]
[mladšího písaře.] Ten, kdo se obává boha Béla, zlo[dějsky (ji) neodnese.]317
315 Kolofon tabulky z Ninive.
316 Kolofon jiné tabulky z Ninive, který ji datuje do roku 705 př. Kr. Viz Hunger 1968, 91, no. 294; Prosecký 2015, 160.
317 Kolofon tabulky z Babylónu.