Kořen a kmen
Kořen: 3 radikály (konsonanty)
Od něj se vytvářejí kmeny (prefixy, sufixy, infixy, reduplikace). Kořen: ŠKN
Kmeny: ŠKuN, ŠaKKaN, ŠtaKaN, maŠKaN, ŠáKiN, ŠaKN, šaŠKiN, ntaŠKaN...
Substantiva
Gramatické kategorie: rod, číslo, pád Rod: maskulinum, femininum Číslo: singulár, (duál), plurál Pád: nominativ, genitiv, akusativ
Status rectus
Maskulinum
Gen./Akus.    mar-i, bel-e
Hláskové změny při nominální flexi
a + a —» á a + /' —> ě a + u —» ů e + a —> á e + /' —> / e + u —> ů i + a —» á, ia / +
i + u —> ú u + a —» á u + i —»/ u + u —> ú
Sg-
Nom.
Gen.
Akus.
mär-um, běl-um mär-im, běl-im mär-am, běl-am
PI.
Nom.
mar-u, bel-u
kirům (kiri-um)
Sg-
Nom.
Gen.
Akus.
kirům {kiri-um)
kirim (kiri-im)
kirám, kiriam (kiri-am)
Pl.
Nom.
kirů (kiri-u)
Gen./Akus.    kiri (kiri-T)
Vytváření feminin
KMEN + t + pádový sufix
már-um —► már-t-um
Končí-li kmen na 2 konsonanty, vsouvá se pomocný vokál:
1) i-kmeny, u-kmeny: pomocný vokál (shodný s kmenovým vokálem) stojí mezi posledními konsonanty:
rihs-um —► rihis-t-um pulh-um —► puluh-t-um
2) a-kmeny: pomocný vokál (shodný s kmenovým vokálem) stojí za posledními konsonanty: ward-um —► ward-a-t-um
3) kmeny končící na vokál: sufix -t- se napojuje za původní vokál kmene:
rubům (<— rubä-um); fem. rub-ä-t-um akkadům (<— akkadi-um); fem. akkad-i-t-um
4) Některá feminina nemají sufix -ŕ-; např. ummum „matka", eleppum „loď", šěpum „noha", uznum „ucho"
Flexe f eminin
Sg-
Nom.
Gen.
Akus.
már-t-um, umm-um már-t-im, umm-im már-t-am, umm-am
Pl.
Nom. mär-ät-um, umm-ät-um
Gen./Akus.    mär-ät-im, umm-ät-im
Vokál -ä- se v pl. mění na -ě-Nom. běl-ět-um Gen./Akus. běl-ět-im
Adjektiva
Stojí za substantivem, shodují se s ním v rodě, čísle a pádě:
Nom.
Gen.
Akus.
šarr-um dann-um „mocný král" šarr-im dann-im „mocného krále" šarr-am dann-am „mocného krále'
Nom.
Gen.
Akus.
šarr-a-t-um dann-a-t-um „mocná královna" šarr-a-t-im dann-a-t-im „mocné královny" šarr-a-t-am dann-a-t-am „mocnou královnu'
Flexe adjektiv
Stejná jako u substantiv, liší se jen v plurálu maskulina
Nom.
šarr-u dann-utum
Gen./Akus.    šarr-i dann-utim
Status constructus
1) st. c. před jménem v genitivu, před závislou větou
šar mätim „král země"
bit ipušu „dům, který postavil"
Maskulinum — singulár
a) kmen končí na 1 konsonant már-um —► már
b) kmen končí na 2 různé konsonanty kalb-um —► kalab
mehr-um —► meher šipr-um —► šipir šulm-um —► šulum
c) jednoslabičný kmen končí na reduplikovaný konsonant: vkládá se pomocný vokál -i libb-um —► libbi
tupp-um —► tuppi
d) víceslabičný kmen končí na reduplikovaný konsonant: konsonant se zjednoduší
kunukk-um —> kunuk parakk-um —► parak
e) kmeny končící na vokál (kromě -a) kirúm (kiri-um) —► kiri
kalům (kala-um) —► kala
f) kmeny končící na -ä rubům (rubá-um) —► rubě rugummům (rugummá-um) —► rugummé
Maskulinum — plurál
Nom. sarr-ü, bel-ü
Gen./Akus.    šarr-i, běl-ě
Femininum — singulár
a) po odtržení pádového sufixu končí kmen na 1 konsonant
šarr-a-t-um —> šarrat rubä-t-um —► rubät
b) po odtržení pádového sufixu končí kmen na 2 konsonanty; kmen je jednoslabičný: vkládá se pomocný vokál -a-1 -e-
šub-t-um —► šubat běl-t-um —► bělet
c) po odtržení pádového sufixu končí kmen na 2 konsonanty; kmen je víceslabičný: vkládá se pomocný vokál -i-
sinništ-um —► sinništi napišt-um —► napišti šalušt-um —► šalušti
Femininum — plurál
Nom. mär-ät-um —► märät
Gen./Akus.    mär-ät-im —> märät
2) st. c. před sufigovaným zájmenem
bit-ka „tvůj dům"
Rozdíly oproti st. c. před genitivem a závislou větou:
a) kmen končí na reduplikovaný konsonant: vkládá se vokál -a-libb-um —► libb-a-
tupp-um —>• tupp-a-kunukk-um —> kunukk-a-parakk-um —► parakk-a-
b) u feminin, která ve st. c. před genitivem nebo před závislou větou přijímají pomocný vokál -i-, se vsouvá pomocný vokál -a-:
sinništ-um —► sinništ-a-napišt-um —► napišt-a-šalušt-um —► šalušt-a-
c) plurál jmen na -iltum, -ätum, -ětum (plurál maskulina u adjektiv; plurál feminina) dann-utum —> datmút-u-
šarr-ät-um —► šarr-ät-ú-běl-ět-um —► běl-ět-u-
Flexe státu constructu před sufigovaným zájmenem
Společný tvar pro nom. a akus.; v genitivu je sufix -v.
bel-um
Nom./Akus.
Gen.
bel-ka běl-J-ka
kalb-um
Nom./Akus.
Gen.
kalab-ka kalb-i-ka
šub-t-um
Nom./Akus.
Gen.
šubat-ka šubt-J-ka
libb-um
Nom./Akus.
Gen.
libba-ka libb-i-ka
Výjimky
a) kmeny končící na vokál (kromě -i, -T): plná deklinace kalům (kala-um)
Nom. kalů-ka Gen. kalt-ka Akus. kalá-ka
b) kmeny končící na -i, -v. za kmen se ve všech pádech vkládá sufix -v. murabbúm (murabbí-um)
Nom. murabbi-ka Gen. murabbi-ka Akus. murabbi-ka
c) některá substantiva (zejm. označení příbuzenských vztahů): plná deklinace már-um „syn", ab-um „otec", em-um „tchán", biš-um „majetek"
Nom. márú-ka Gen. mári-ka Akus. márá-ka