ARCHITEKTURA 3

(česká)

Prvním  moderním architektem byl Jan Kotěra (1871-1923), žák Otto Wagnera, po návratu do Prahy učí
nejprve na Uměleckoprůmyslové škole, od 1910 na AVU. Od secesní architektury dospěl ke
zjednodušené, asymetrické hmotě stavby (Muzeum v Hr,Kr.), materiál: cihly. Také řady obytných vil,
v nichž rozvíjel principy anglického rodinného domu.

       Kotěrova vlastní vila, Praha - SlavneVily.cz   Kotěrova vlastní vila

Jan Kotěra, Pavilon Mánesa, 1902

Muzeum v Hradci Králové, 1906, realizace 1919-1913

Vlastní vila, 1908-9


V desátých letech ovlivnil domácí architekturu kubismus, který byl u nás pokládán za nový
univerzální styl.

Josef Chochol, Činžovní dům v Neklanově ulici v Praze, 1913-1914


Začátek dvacátých let přinesl nové úkoly do architektury, důraz byl kladen na její reprezentativní
funkci v novém státě (rondokubismus, tzv. národní sloh viz Banka čs.legií). Vlastní moderní
architekturu přinášejí až členové avantgardní skupiny Devětsil (zal.1920): B. Feuerstein, J.
Krejcar, V. Obrtel, B. Fuchs aj. orientovaní na Francii a evropský konstruktivismus. Ve 30. letech
se prosazuje racionální, technický, inženýrský funkcionalismus (př. Veletržní palác), řeší se
otázky bydlení, urbanismu.

 Josef Gočár, Banka čs. legií v Praze, 1921-1923


Jaromír Krejcar, obchodní dům Olympic v Praze, 1925-1926

Bohuslav Fuchs, hotel Avion v Brně, 1927

Trade Fair Palace - Prague, Czech Republic - Photos Then and Now on Waymarking.com
Funkcionalisté a Karel Hubáček slaví. V Praze se o víkendu otevřou jejich budovy | EARCH.cz

Josef Fuchs,Oldřich Tyl, Veletržní palác v Praze, 1925-28


V druhé polovině 20. století se po krátké etapě socialistického realismu (hotel Internacionál
postavený podle vzoru moskevské Lomonosovy univerzity) architektura vrací k tradici moderní
architektury. Nejvýznamnější stavbou 60. let i poválečné architektury je televizní věž na Ještědu
K. Hubáčka, nové technické možnosti architektury rozvíjel i K. Prager (zavěšené skleněné fasády).
V období normalizace se ještě podařilo prosadit některé kvalitní stavby, nevýznamnější byl
liberecký architektonický ateliér SIAL (zal. K.Hubáček, M. Masák, O.Binar). Nejvýraznější stavbou
z poslední doby je Tančící dům (F.O.Gehry, V. Milunič).

 Ferdinand Lederer, Pavilon Z na brněnském výstavišti, 1958-1959

  Karel Hubáček, televizní věž na Ještědu, 1963-1973


Karel Prager, Ústav makromolekulární chemie ČSAV v Praze, 1959-63

Karel Hubáček, Miroslav Masák, Obchodní dům Ještěd v Liberci, 1968-1979, zbourán


Růžena Žertová, Obchodní dům Prior v Pardubicích, 1971-1974
Václav Aulický, Jindřich Malátek, Telekomunikační centrála v Hradci Králové, 1977-1982

Jan Louda, Tomáš Kulík, Zbyšek Stýblo, Veslařský kanál Račice, 1980-1986

Jan a Alena Šrámkovi, Dům ČKD v Praze, 1974-1983

 Frank O. Gehry, Vlado Milunič, Tančící dům v Praze, 1992-1996