Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura Matice moravská Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy / PRAMENY ZEMĚ K U LT U R A Tato kniha vychází v rámci výzkumného záměru MSM 0021622426: Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura. This book has been published as a part of the research project MSM 0021622426: Central European History Research Centre: Sources, Historical Lands, Culture. Lektoři: PhDr. Dana Dvořáčková-Malá, PhD. (Historický ústav AV ČR) Prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc. (Filozofická fakulta Karlovy univerzity Praha) Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře I. (Zpracování diplomatického materiálu pro období květen 1283 - květen 1297) Dalibor Havel Brno 2011 Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura © Dalibor Havel ISBN 978-80-86488-87-5 Úvod Tak jako již několikrát v minulosti rovněž dnes stojí Český diplomatář (Codex diplomaticus et epis-tolaris regni Bohemiae, CDB) na pomyslné křižovatce. Úsilím několika badatelských generací dospělo moderní kritické vydávání pramenů diplomatické povahy k dějinám českých zemí předlucemburské éry až do jarních měsíců roku 1283, aniž by kontinuální řadu šesti dosavadních dílů přerušovala jakákoliv mezera. Metoda editace těchto pramenů stanovená zakladatelem Českého diplomatáře Gustavem Friedrichem a precizovaná jeho žákem Jindřichem Sebánkem, který po druhé světové válce přenesl úkol vydávat Český diplomatář z pražského Archivu Země české na půdu brněnské filozofické fakulty, je v současné době odbornou veřejností bez větších námitek akceptována. Diplomatář si za sto let své dosavadní existence bezpochyby vydobyl pevné a nezastupitelné místo v rámci české medievistické ediční produkce a dlužno dodat, že i v rámci mezinárodním reprezentuje stále vzácnější typ teritoriální edice s maximální možnou vydavatelskou akríbií. Za této situace přistupujeme k pokračování v kritickém zpřístupňování diplomatického materiálu pro dějiny českého státu za vlády posledních Přemyslovců Václava II. (1283-1305) a Václava III. (1305-1306), jenž bude obsažen v sedmém dílu zmiňované edice (dále bude citována jako CDB VII). Tohoto úkolu nebylo možné zhostit se bez předchozích dlouhodobých přípravných prací, které byly v zásadě dvojího charakteru. Předně bylo nezbytně zapotřebí dobudovat pomocný informačně-obrazový aparát, jenž je důležitým předpokladem pro vznik edice samotné. Budování tohoto aparátu bylo vlastně zahájeno již Jindřichem Sebánkem, Sášou Duškovou a jejich bezprostředními žáky tvořícími tzv brněnskou diplomatickou školu koncem čtyřicátých let 20. století. Jejich úsilí bylo ale s postupem prací na čtvrtém a posléze pátém dílu Českého diplomatáře stále zřetelněji soustředěno na časový horizont těchto dílů ukončených smrtí Přemysla Otakara II. na Moravském poli (f 26. srpna 1278). Současné technické možnosti ovšem umožnily tento pomocný aparát nejen dobudovat (prozatím do konce vlády Václava III.), nýbrž i postupně převádět jeho stávající bázi založenou na černobílé fotografii na systém operující s digitalizovanými celobarevnými dokumenty, a to v dostatečném rozlišení, které vyhovuje i potřebám detailního studia duktu pisárskych rukou apod. Úplná digitalizace edičního zázemí Českého diplomatáře reflektuje soudobé trendy ve zpřístupňování archiválií diplomatického charakteru, v rámci nichž dochází k postupnému převádění kompletních (zejména církevních) středověkých listinných fondů do digitální podoby. Pro středoevropský prostor lze za vzorovou považovat mezinárodní databázi digitalizovaných fondů (převážně) církevní provenience „Monasterium", v jejímž virtuálním prostředí dochází postupně k publikaci některých i doposud nezpracovaných diplomatických dokumentů. Není snad třeba zvláště zdůrazňovat, že touto cestou, jež vhodně nahrazuje dosavadní metody inventarizace „listinných základů" příslušných archivních fondů, lze dosáhnout pokud možno maximálního vyčerpání potenciálních bohemik uložených v zahraničních fondech se současným zajištěním náležité přesnosti a spolehlivosti excerpovaných informací, neboť kompletní texty zdrojových dokumentů jsou neustále k dispozici v jejich autentické, žádnou interpretací „neupravené" podobě. Ruku v ruce s tímto nutným dokončením a technickým zdokonalením diplomatářového zázemí probíhala příprava vlastní edice rozvržená do několika na sebe navazujících a vzájemně propojených kroků. V souladu s tím, co bylo právě uvedeno, byl důkladně zmapován veškerý diplomatický bohemikální materiál, který bude předmětem edičního zpracování na stránkách sedmého dílu Českého diplomatáře, byla ověřena forma jeho dochování, zdokumentovány a prověřeny veškeré dosavadní pokusy o jeho editaci či alespoň regestové zpřístupnění, a byl tak vytvořen jakýsi „půdorys" budoucího CDB VIL Při ověřování formy dochování byla vždy upřednostněna práce s pramenem samotným, tj. v jeho nej autentičtější podobě. To sice postup prací nesmírně zpomalovalo, nicméně jedině touto cestou bylo možno vyloučit kopírování 6 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře dosavadních edičních chyb a jiných s tím souvisejících nepřesností. Výsledkem této fáze je předkládaný Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře (dále citován jako Katalog), v jehož prvním dílu přináším zpracování bohemikálního materiálu úřední provenience od příchodu Václava II. zpět do českých zemí z braniborského zajetí (vůbec prvním dokumentem CDB VII bude regestovaná listina uherského krále Ladislava IV. z 13. května 1283, prvním v plném znění otištěným pramenem bude pak listina pražského biskupa Tobiáše z 28. května 1283) až do Václavovy české korunovace 2. června 1297. Publikaci Katalogu, jehož druhý díl bude bezprostředně navazovat a bude ukončen tragickou smrtí Václava III. v Olomouci (f 4. srpna 1306), doprovází zveřejnění prvních dvou svazků sedmého dílu edice Český diplomatář, totiž zpracování sfragistického materiálu (CDB VII.6: Sigillá) a přehled pisárskych rukou s analýzou jejich produkce uplatněných na bohemikálním diplomatickém materiálu (CDB VIL 5: Scribarum manuš). lak Katalog, tak i oba tyto doprovodné samostatné svazky sedmého dílu Českého diplomatáře tvoří fakticky novum v jeho ediční praxi, nicméně teprve takto koncipované doprovodné svazky realizují důkladnější prezentaci výsledků studia obou předmětných disciplín (latinské paleografie a sfragistiky) při kritickém zpracování vydávaných pramenů. Umožňují mimo jiné i podstatně kvalitnější obrazovou dokumentaci jevů ryze grafické povahy, jejichž verbální popis vede obvykle ke zjednodušení či zkreslení, jež není na stránkách moderní kritické edice přijatelné. Současně se tyto svazky stávají prostorem pro publikaci kontextuálních informací diplomatickým studiem doposud marginalizováných (rekonstrukce pisárskych škol, spolehlivější analýza duktu pisárskeho individua, popřípadě možnost studia „stárnutí" písařské ruky aj.; dále důkladnější ikonografický rozbor náplní pečetního obrazu a jeho zasazení do širších kulturologických a historickoprávních souvislostí apod.). Význam obou zmiňovaných, s diplomatikou úzce propojených disciplín roste právě na přelomu 13. a 14. století, kdy dříve aplikovaná diplomatická metoda (zejména její základní složka: stylově-kritický rozbor) může zejména při rozboru školených kancelářských projevů narážet na nedostatečnou distinktivnost diktátu jednotlivých notářských individuí, na neprůkaznou individualitu jejich stylu. Oba specializované nové diplomatářové svazky nejsou tudíž jen pouhou náhradou dosavadní praxe uplatněné ve třetím, čtvrtém a pátém dílu Českého diplomatáře, kde byly paleografické a sfragistické aspekty (redukované více méně na výčet písařů a pečetitelů) připojovány k rejstříkům a glosáři. lejich posláním je rozšíření interpretační roviny diplomatického materiálu o důkladnou paleografickou a sfragistickou analýzu doprovázenou technicky kvalitní faksimilovou přílohou usnadňující verifikaci všech zjištění, jimiž paleografie a sfragistika doplňuje celkové kritické zpracování editovaných pramenů. To se muselo nutně promítnout i do koncepce samotné faksimilové přílohy (zejména u svazku věnovaného písařským rukám), kde bude v odůvodněných případech publikována reprodukce celých dokumentů, nikoliv jen ilustrativní výřezy, jako tomu bylo doposud. línými slovy: oba nové svazky přinášejí další související informace získávané analýzou metodicky nezávislou na kritice v užším slova smyslu diplomatické, čímž je zabezpečena nejen jistá objektivizace výsledků takto získávaných, nýbrž i komplexnější posouzení tam, kde by aplikace pouhého jednostranného hlediska mohla vést ke zkreslujícím, nekritickým závěrům. CDB VII.5 a CDB VII.6 tvoří s Katalogem uzavřený celek: Katalog totiž umožňuje uživateli pohodlnou a jednoznačnou orientaci po materiálu zpracovávaném v obou diplomatářových svazcích, které operují s daty písemností jako základním identifikačním prostředkem pramene. V CDB VII.5 a CDB VII.6 je důraz kladen přirozeně na specifické aspekty diplomatické matérie (písařská ruka, poverovací prostředky), a tak by mohlo dojít k nejasnostem a nepřesnostem při odkazech na zdrojový dokument. Tyto případné uživatelské komplikace Katalog odstraňuje. Katalog vedle toho umožňuje uživateli vlastně poprvé učinit si konkrétní představu o povaze, kvantitativních a kvalitativních ukazatelích veškerého materiálu, který bude zařazen do CDB VIL Každý dokument je opatřen pořadovým číslem, spolu s pořadovým číslem je uveden tzv. status listiny. Rozumí se tím důležitost daného textu pro české dějiny v souladu s již avizovanými a předchozími díly prověřenými Úvod 7 edičními zásadami pro CDB: zatímco kmenový materiál mající zásadní význam pro diskurs české historické medievistiky (v tabulce je označen římskou číslicí „I") bude otištěn v plném znění a bude podroben důkladné diplomatické, paleografické i sfragistické analýze, materiál z pohledu českých dějin okrajový (v tabulce nese označení „II") bude pouze regestován, a to pokud možno s využitím dosavadních kritických edic. Jak je současně z přehledu listin v tabulce patrné, obě kategorie listin (kmenové i regestové) budou tištěny v jedné řadě, tj. v chronologickém sledu. Za zcela klíčovou považuji charakteristiku formy dochování toho kterého pramene. Zohlednění tohoto aspektu je de facto základním stavebním kamenem kritické edice, jež odlišuje Český diplomatář ode všech ostatních předchozích pokusů o zpřístupnění bohemikálního diplomatického materiálu. Pro všechny dosavadní projekty bylo totiž charakteristické míšení a nedostatečné rozlišování jednotlivých forem textové tradice pramenů úřední provenience. Vedle spolehlivých kancelářských produktů, popřípadě méně spolehlivých, nicméně stále ještě „reálných" kusů (adjektivum „reálný" volím z nedostatku vhodnějšího termínu pro úřední prameny neformulářového charakteru) tak byly bez jakéhokoliv odlišení tištěny i jednotliviny přebírané z tzv. formulářových sbírek. Analýzou všech relevantních kodexů přinášejících listinný materiál v opisech bylo dosaženo oddělení „reálného" diplomatického materiálu od interpretačně mnohem komplikovanějších formulářů, jejichž editace si vyžaduje specifický přístup. Formuláře (jak listinného, tak i epistolárního charakteru) budou publikovány v samostatném dílu CDB, nicméně jejich průběžné zpracování je prováděno paralelně s materiálem „reálným". Zde musím podotknout, že ačkoliv je v české diplomatické literatuře deklarováno odhodlání kriticky vydat všechny okruhy formulářových sbírek minimálně z přemyslovského období, a to fakticky již od zahájení realizace Českého diplomatáře počátkem 20. století, materiálové předpoklady pro úspěšné vyřešení tohoto úkolu začínají být naplňovány teprve v současnosti. Přitom úzká provázanost obou těchto kategorií, tj. „reálného" i formulářového materiálu, je nasnadě, a to nejpozději od pozdní fáze kanceláře Václavova předchůdce - Přemysla Otakara II. A tak podobně jako je tomu ve druhém svazku pátého dílu Českého diplomatáře, rovněž sedmý díl bude na formuláře v potřebných případech odkazovat (v tabulce tak činím v posledním sloupci určeném pro „poznámky"). Evidentně totiž nejde vždy jen o fingované produkty rétorické teorie a školských cvičení, nýbrž i o ohlasy notářské praxe čerpající ze skutečných písemností. Není snad třeba zdůrazňovat, že právě tyto paralely jsou elementárním předpokladem pro diplomatickou kritiku celé formulářové matérie, jíž se dostává v současné české medievistické produkci (např. Libor Jan) opět značné pozornosti v souvislosti s pokusy poněkud rehabilitovat tento specifický typ historických pramenů minimálně pro studium „modelů chování" či v obecnější rovině pro studium jakéhosi „základního rámce" fungování toho kterého historického jevu (např. obsazování jistého úřadu apod.); ovšem se stálým poukazováním na oslabenou vypovídací schopnost formulářů, jde-li nám o zcela konkrétní, adresné historické reálie. Ale ani „reálný" diplomatický materiál není sám o sobě kategorií zcela sourodou a bezproblémovou, pokud jde o charakter a kvalitu textové tradice. Vedle textů, jež se dodnes dochovaly ve své původní podobě, muselo být přihlédnuto i k těm textům, které dospěly do našich dní v různě zprostředkované formě, tedy v podobě se sníženou autenticitou. Mám na mysli v prvé řadě texty dochované toliko v překladech, a to jak soudobých, tak i moderních (např. č. 48, 180, 406, 447, 780), nebo ve formě diplomatických fragmentů (č. 352, 461) či různě obsáhlých (dobových) regestových extraktů (např. č. 20, 497, 515, 575, 666, 699, 752, 827, 907 nebo č. 970), které vznikaly nejčastěji při příležitosti novodobých revizně-konfirmačních řízení či v průběhu inventarizačních prací u některých významnějších listinných fondů prováděných na sklonku středověku či na prahu novověku. Tyto případy nelze chápat jako diplomatická deperdita, neboť je lze navzdory jejich komplikované formě dochování přeci jen (diplomatickými i historickými metodami) interpretovat, byť míra této interpretace je pochopitelně závislá na kvalitě toho kterého fragmentu či extraktu. Na rozdíl od překladů, které byly do CDB běžně zařazovány již v předchozích dílech, a to včetně poku- 8 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře sů o editorské „zpětné rekonstrukce" původních, dnes ovšem nedochovaných latinských originálů (v této ediční praxi zavedené Jindřichem Sebánkem nebude vzhledem k její značné diskutabilnosti pokračováno), je zohlednění regestových extraktů jistým novem obohacujícím vydávaný materiál. Precizace textové tradice jednotlivých diplomatických pramenů (jdoucí od originálu - autogr., přes různé typy opisů - apogr.: insert v konfirmaci, transsumpt ve vidimusu, prostý opis, až po exemplář dochovaný toliko ve formulářové sbírce - FS) umožňuje stanovení míry „historicity", a tudíž i spolehlivosti těchto pramenů v přímé závislosti na formě, v níž se dochovaly. Problémem sui generis je otázka fals, popřípadě otázka míry zfalšovanosti daného textu. V Katalogu upozorňuji na (z tohoto hlediska) problémové kusy vždy jedním křížkem u pořadového čísla, přičemž detailnější posouzení míry falešnosti příslušného pramene bude precizováno až po dokončení zevrubného diplomatického studia, jež bude představovat následnou fázi příprav sedmého dílu Českého diplomatáře. Moderní (Bočkova) falsa jsou samozřejmě zcela v souladu s dosavadní praxí z edice CDB vyloučena, je na ně ovšem upozorněno za závěrečnou konkordancí (o ní ještě viz níže). Nejvíce prostoru je věnováno reprodukci obsahu jednotlivých edičních čísel. Nejde o pouhé re-gesty, nýbrž o reprodukci celého (historicky relevantního) obsahu, včetně identifikace předmětných lokalit a osob; místa dnes zaniklá jsou označena hvězdičkou (*). Schází tudíž fakticky toliko zachycení areng a svědečné řady, pokud ovšem není právě přítomnost bohemikálních svědků důvodem zařazení dotyčné listiny do CDB. Pak je ve sloupci „obsah" i tato formule reflektována, a to s poukazem na osoby, které jsou pro bohemikální provenienci důležité. Tento postup je obhajitelný již z toho důvodu, že jak arengy, tak i tes-tes-formule v pozdním 13. a raném 14. století diplomatický materiál české provenience pozvolna opouští. Nastíněná forma prezentace diplomatického materiálu vychází ze skutečnosti, že závěr třináctého století a počátek věku následujícího, čtrnáctého je v řadě ohledů obdobím přelomovým, charakteristickým závažnými strukturálními společenskými změnami, které se pochopitelně promítají i do dochovaných pramenů. Koncepce podrobněji formulovaného obsahu umožňuje seznámit historickou obec s řadou dosud neznámých souvislostí, a to ještě před vydáním vlastních „textových" svazků Českého diplomatáře. Je pak přirozené, že zde své místo mají i poznámky interpretačního, popřípadě též výkladového či upřesňujícího charakteru, včetně avizování eventuelních diplomatických deperdit, pokud lze na jejich existenci z obsahu daného dokumentu usuzovat. V tomto ohledu jde sloupek přinášející obsah katalogizovaného dokumentu v některých případech i za rámec informací, které přinesou následné „textové" svazky CDB VIL Tam, kde listinný materiál z let 1283-1306 věcně navazuje na dochované diplomatické prameny let předchozích, je tato skutečnost rovněž zohledněna a je na ni explicitně upozorněno. Podobně jsou formou odkazů propojeny i listiny v rámci Katalogu samotného, pokud spolu obsahově souvisejí (typicky např. u vleklého kanonickoprávního sporu o držbu patronátního práva fary v Kynšperku nad Ohří, který mezi sebou vedli křížovníci s červenou hvězdou od sv. Františka v Praze a cisterciáci z hornofalckých Waldsassen, viz postupně č. 206, 345, 464, 470, 508, 527 a 940). Přelom 13. a 14. století je z hlediska typologie dochovaných písemných pramenů snad nejzajíma-vějším obdobím. Vedle rysů jisté „modernizace" komunikačních prostředků, tj. stále zřetelnějšího rozšiřování funkční báze písemné komunikace, která bezpochyby doprovázela významné a dnes v rámci českého medievistického diskursu živě diskutované strukturální změny, jimiž tehdejší česká společnost procházela, nacházíme ještě i relikty konzervativních, archaických forem uchovávání paměti na právní počiny. První trend dokumentují prameny dokazující, že se písemná forma jako běžný prostředek komunikace realizuje nejen v okruhu kanceláří hlavních listinných emitentů v českých zemích - srv. např. vzácné dochované mandáty: č. 82 (zde dokonce v originálu!) a č. 361 z královské kanceláře Václava II. a č. 97 vydaný pražským biskupem Tobiášem - ale i v rámci šlechtické komunity, která v předchozích dobách chovala ke zlistinění tradičně rezervovaný postoj. Nepřekvapí tedy, že naprostou samozřejmostí je prosazení plné autenticity zpečetěné listiny jakožto dostatečné právní záruky nabytí dotyčného práva, na niž je odvoláváno Úvod 9 v případě kolizních a sporných situací a v průběhu jejich řešení ve forensním prostředí. Nyní dostává listinnou (tj. písemnou) podobu i řada zemskoprávních kauz (typicky v oblasti obligačního práva, především u kauz zcizovacích, do nichž promlouvalo začasté i právo dědické) odehrávajících se do té doby na provinciálních cúdách nejspíš veskrze v rovině verbálně - symbolické, a stojících tudíž mimo okruh naší písemnými prameny podepřené historické paměti. Viditelným doprovodem průniku těchto případů do českého listinného materiálu je skutečnost, že se pod perem legisticky vzdělaných notářů (nárůst osob s mistrovským gradem v prostředí kanceláří duchovních i světských vydavatelů je na přelomu 13. a 14. století evidentní) poněkud kultivuje celá oblast právní terminologie, a to na úkor staršího, převážně narativního, a tudíž značně subjektivně zabarveného pojetí popisu meritorní podstaty dané dispozice. Není pak jistě náhodné, že se při těchto příležitostech setkáváme s pronikáním římskoprávní terminologie do některých institutů „consuetudines terre". Jako příklad lze poukázat na č. 422 nebo č. 639. Zcela opačný obraz poskytuje tradičně konservativní prostředí benediktinských klášterů, kde byly i na konci 13. století stále ještě pořizovány akty - viz č. 153 a 913, kde jsou katalogizovány akty pořízené v prostředí benediktinského opatství v Ostrově u Davle. Tato forma zachycení paměti je ovšem subsidi-árně využívána i v oblastech s mnohem vyspělejší kancelářskou organizací, jak nás o tom poučuje případ pražského biskupství a trojice aktů zachovaných v podobě přípisů do (dnes fragmentárne dochovaného) biskupského urbáře (viz č. 862, 863 a 864). Dominantní postavení si zcela pochopitelně až do konce přemyslovské éry zachovala kancelář českých panovníků institucionálně i personálně propojená s prostředím kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, která v tomto ohledu vystupuje v diplomatických pramenech jako „capella specialis" českého krále a vyšehradští probošti zastávají funkci českých kancléřů; pro období zahrnutého do CDB VII jde konkrétně o vyšehradského probošta mistra Petra (jako kancléř působil již od konce roku 1265 do cca roku 1288), po něm následoval Václavův nevlastní bratr probošt Jan (jako kancléř v pramenech doložen od r. 1290 až do své smrti 26. srpna 1296), dále Petr z Aspeltu (v letech 1297 až 1306) a posléze mistr Petr Angeli(odr. 1306). Zcela zásadní poznatky ovšem přineslo studium paleografické, které odhalilo specifický (na na svou dobu již poněkud konzervativní) duktus písma charakteristický pro toto prostředí a uplatňovaný po dvě pisárske generace od počátku 70. let 13. století až do nástupu Jana Lucemburského na český trůn; profilujícími osobnostmi byli dva protonotáři české královské kanceláře: mistr Jindřich (s nej větší pravděpodobností písařská ruka „V II 1") a již zmíněný mistr Petr Angeli (s největší pravděpodobností písař „V II 15"). Významné je i to, že stopy vyšehradského duktu lze sledovat nejen v listinách vydávaných českými panovníky (popřípadě na Vyšehradě samotném), nýbrž i v diplomatickém materiálu dalších vydavatelů (pražského biskupa, křížovníků s červenou hvězdou od sv. Františka v Praze a kanceláře Starého Města pražského). Je tudíž evidentní, že vyšehradské prostředí bylo domovem naší v tomto období jediné „profesionální" notářské školy vychovávající kleriky právě s tímto profesním zaměřením, kteří se uplatňovali napříč jednotlivými diplomatickými okruhy. Jen zcela na okraj podotýkám, že se k tomuto středisku hlásí rovněž významná část naší epištolami formulářové produkce včetně známých zvacích listů ke studiu právě na této notářské vyšehradské škole, které byly recentně podrobeny diplomatické i lingvistické kritice (Richard Psík). Z hlediska (v užším slova smyslu) diplomatického se sedmým dílem CDB vrací doba funkční ústřední panovnické moci a tím i všech struktur, jež jsou z ní přímo nebo různě zprostředkovaně odvozeny. Platí to primárně pro královskou kancelář produkující materiál již svými vnějšími znaky, tedy tak říkajíc na první pohled, odlišitelný od písemností ostatních vydavatelů v Cechách a na Moravě. To samo o sobě usnadňuje aplikaci klasické Sickelovy metody srovnávání písma a stylu a šetření podílu kancelářského prostředí vydavatele na vzniku daného dokumentu. Je zajímavé, že i látka období předchozího, pokrývající tzv. první interregnum let 1278-1283 a vydaná v šestém dílu Českého diplomatáře, prokázala, že ani pád 10 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře centrální panovnické moci (1278) a s ní spojený nutný rozpad české královské kanceláře neznamená žádnou krizi, společnost a její „nižší" správní struktury (včetně příslušného kancelářského zázemí) fungují dále, emise diplomatického materiálu nejsou výrazněji přerušeny. V tomto ohledu byla tedy rovněž zde, pro léta 1278-1283, aplikace Sickelovy metody odůvodnitelná. Nicméně budeme-li i v období vlády obou posledních Přemyslovců chápat vznik úřední písemnosti jako výsledek kontaktu mezi vydavatelem (a jeho „kancelářským zázemím") na straně jedné a příjemcem (a jeho „kancelářským zázemím") na straně druhé, budeme stát v některých případech před otázkou (vyslovenou v literatuře již Zbyňkem Svitákem), zdali do zlistinění nezasahují i subjekty třetí, na obou stranách nezávislé a na právním obsahu listiny nezainteresované. Vlastní diplomatická agenda českého panovníka se zřetelně rozpadá do dvou skupin písemností: jednak na listiny vydávané v mezinárodním kontextu a jednak na písemnosti emitované v rámci vnitřního chodu českého státu. Do první skupiny náleží např. série lenních listin vydávaných v souvislosti s průnikem Václava II. do Krakovská a Sandoměřska a dále hlouběji do polských knížectví (např. č. 408, 676, 677 a 678), patří sem rovněž významná (a v dosavadních edicích a regestářích nepříliš známá) skupina kurfiřt-ských konsensů českého krále s pořízeními římského panovníka při jeho dispozici s říšskými majetky či regály (např. č. 108, 109, 417, 558 a 578); nelze opomenout ani mezinárodní kontrakty a mírové smlouvy (např. č. 410, 411, 509, 653, 654 a 655). Druhá, pochopitelně početnější skupina domácích diplomatických pořízení svou obsahově právní podstatou kontinuálně navazuje na období vlády Přemysla Otakara II., nicméně i zde lze pozorovat jisté náznaky novinek, jež jsou charakteristické až pro vládu Přemyslova syna Václava II. Nejzřetelněji je to znát například v konfirmačním řízení, v rámci něhož se objevuje fenomén tzv. quasikonfirmací (viz č. 174, 230). V oblasti privilegií pokračuje trend zahájený již Václavovým otcem, totiž imunizace duchovních institucí ze starých organizačně správních struktur za současného posilování jurisdikce pražských bene-ficiářů na straně jedné a dále delegace (převážně) nižších stupňů jurisdikce na představené jednotlivých duchovních komunit (zárodky vrchnostenského soudnictví) na straně druhé, ovšem s možností apelace k soudu pražských beneficiářů (tedy k zemskému soudu). Zajímavou a velmi specifickou skupinu tvoří sliby věrnosti českému panovníkovi vydávané významnými představiteli domácí zemské nobility v průběhu pacifikace českého a moravského území na počátku vlády mladého dědice českého trůnu (sem náleží vůbec první dochovaná kancelářská listina vzniklá - ovšemže v příjemecké linii - po Václavově návratu do Cech: listina lana z Michalovic z 28. srpna 1283, zde pod č. 15, dále viz č. 52, 53, 179). Panovníkova vrchní soudní pravomoc je mimo jiné patrná z jeho role během arbitráží uskutečňovaných ad hoc delegovanými rozhodci (k tomu srv. např. č. 139). O kladném vztahu osob podléhajících kanonickému právu (duchovních) k písemnému pořízení není snad třeba vůbec pochybovat. Mezi duchovními vydavateli je potřeba na prvním místě zmínit oba vrcholné představitele správy pražské a olomoucké diecéze. Rovněž působení pražských i olomouckých biskupů můžeme sledovat jak v linii směřující vně jejich domovských diecézí, tak i v linii domácí. V prvé řadě zmiňme stabilní komunikaci českého a moravského kléru s římskou kurií, jež je vedle originálů papežských písemností adresovaných do Cech a na Moravu dokumentována na foliích vatikánské řady papežských register: pro období zahrnuté do prvního dílu Katalogu se bohemikální kusy nalézají ve 41. svazku vatikánských register (pontifikát Martina IV), dále ve 43. svazku (pontifikát Honoria IV), 44.^16. svazku (pontifikát Mikuláše IV.) a posléze ve 48. svazku (s prvními třemi roky pontifikátu papeže Bonifáce VIII.). Originálními písemnostmi jsou ve sledovaném období litterae de gratia (cum filo serico) a litterae de iustitia (cum filo canapis), drtivá většina z nich reaguje na dnes deperditní supliky vycházející z českých zemí; obě formy listů vytlačují zcela v souladu s vývojem kuriálni diplomatiky papežská privilegia, jejichž expedice do českých zemí na sklonku přemyslovské éry již ustává. „Mezinárodní kontext" působení obou našich diecézních biskupů ovlivnily v osmdesátých a devadesátých letech 13. století zejména dvě události: v první řadě jejich prokazatelná osobní účast na legátské Úvod 11 synodě svolané na jarní měsíce roku 1287 do Wůrzburgu papežským legátem (s pravomocí rovněž pro Čechy a Moravu) a tuskulským kardinálem-biskupem Janem III. Boccamazzou (viz č. 265) a dále provinciální synoda mohučského arcibiskupa Gerharda II. z Eppsteinu konaná v Aschaffenburgu. Její závěry vyhlášené 15. září 1292 (č. 671) našly svůj prokazatelný ohlas v českém i moravském diplomatickém materiálu již krátce po své promulgaci (č. 762, 890). K wurzburskému pobytu pražského biskupa Tobiáše a olomouckého biskupa Dětřicha se váže série odpustkových listin, na jejichž vydání se oba (nejčastěji spolu s některými z dalších účastníků synody) podíleli (č. 241, 243, 248-258, 266, 268, 269, 271-275). Naopak v případě, že odpustky směřují ze zahraničí do pražské či olomoucké diecéze, je zpravidla vyžadován souhlas místního biskupa; ten je často vskutku (někdy ale se značným časovým odstupem od vydání vlastních odpustků) připojován: viz např. č. 834, 835, 846, 873 atd. Od sklonku 13. století se tak děje přípisem konsensní formule k původní listině indulgenční (tato formule je ovšem samozřejmě z diplomatického hlediska samostatnou listinou), diecézni biskup na znamení svého souhlasu nechává k původní odpustkové listině rovněž přivěsit svou pečeť. V některých případech je souhlas diecézního biskupa vyjádřen pouhým přivěšením pečeti, i tento počin je třeba považovat za samostatnou listinu: viz č. 189. Písemnosti vydávané v rámci správy vlastní svěřené diecéze ve sledovaném období nepřinášejí žádné převratné novinky. Trvá samozřejmě dvoukolejnost této správy odlišující spirituální agendu od agendy temporální. V rámci prvně jmenované rozhoduje diecézni biskup sám, ze své pravomoci; snad nejfrekven-tovanější jsou biskupská potvrzení farářů (presentovaných držiteli patronátních práv) k jejich farám: viz např. č. 81, 341, 612 a 679. U agendy temporální, týkající se nejčastěji dispozice s biskupským majetkem, je požadován souhlas metropolitní kapituly: viz např. č. 2 a 841. Zvláštností olomoucké diecéze (mající ovšem své počátky již za Dětřichova předchůdce Bruna ze Schauenburku) je významná skupina lenních listin vydaných v rámci manského systému olomouckých biskupů (např. č. 354 a 887). V obecné rovině je třeba podotknout, že zejména sféra kanonickoprávních procesů náleží k těm oblastem, do nichž nejrazantněji proniká písemné pořízení, a to již v rámci přípravného řízení (depositiones testium - výslechy svědků apod.). O existenci tohoto typu materiálů se pro přelom 13. a 14. století dozvídáme zatím převážně jen zprostředkovaně; vzácný fragment originálu tohoto typu materiálu dnes uložený v Archivu Národního muzea z doby kolem roku 1285 viz pod č. 167. Sloupek Edice/Regest přináší přehled dosavadních pokusů o zpřístupnění katalogizovaného diplomatického materiálu. Přednost dostaly samozřejmě ty projekty, které usilovaly o celistvé zpřístupnění českých a moravských pramenů úřední provenience a které tvoří fakticky přímé předchůdce Českého di-plomatáře, totiž Českomoravská regesta (RBM) a Moravský diplomatář (CDM); vzhledem k teritoriálnímu záběru zohledňuji v rámci výlučných edic samozřejmě i moderní Schlesisches Urkundenbuch (SUB). Výlučnost těchto projektů má svůj odraz i v tom, že na konec Katalogu umisťuji konkordanci zmiňovaných edic a regestáře s čísly Katalogu. Ostatní předchozí zpřístupnění jsou uváděna jen výběrově, zejména v případech, kde schází příslušný otisk ve výše zmiňovaných publikacích, nebo tam, kde je identita dotyčného pramene ve starších edicích problémová. Za konkordancí lze nalézt i zdůvodnění vyloučení některých kusů, které by uživatel marně hledal v Katalogu, ačkoliv v předchozích edicích otištěny byly. Jde nejčastěji o eliminaci formulářů, popřípadě předatování některých dosud špatně datovaných jednotlivin. O posledním sloupci Katalogu byla již částečně učiněna zmínka. Obsahuje totiž „poznámky" upozorňující na důležité s dotyčnou listinou související informace (nejčastěji na obsahově, popřípadě věcně související listiny), prostor zde nacházejí rovněž okolnosti, které zpochybňují důvěryhodnost daného pramene aj. aspekty důležité pro budoucí diplomatickou interpretaci. Neméně podstanou součástí této části tabulky jsou informace o písaři a poverovacím prostředku (pečeti). Označení písaře je z pochopitelných důvodů provedeno pomocí sigly avizující diplomatický okruh působnosti dotyčného pisárskeho individua (V II1 = Venceslaus II 1, tj. ruka působící jako první doložená 12 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře v královské kanceláři Václava IL), následuje možné hypotetické ztotožnění písaře s konkrétní historicky známou osobou a informace o písařské škole (skriptoriu) rukou reprezentované. Další informace plynoucí z paleografické analýzy - např. přehled a délka jeho kancelářského (či jednotlivých kancelářských) působení nalezne uživatel ve specializovaném svazku CDB VIL 5: Scribarum manus. V tomto sloupku Katalogu lze nalézt též základní informace o pečeti (pečetích) těch pečetitelů, jež jsou relevantní pro poznání vývoje domácího sfragistického materiálu; vynechány jsou tudíž podrobnější informace o pečetích cizích arcibiskupů a biskupů, popřípadě poverovací prostředky jiných představitelů vysokého kléru bez bližších vazeb k českým zemím. Pořadí identifikovaných pečetí (včetně sekretů, pokud byly použity) odpovídá jejich poloze v plice originálu (počítáno zleva doprava), přičemž jsou samozřejmě respektována a ohlašována i dnes „neobsazená" místa po deperditních poverovacích prostředcích. S využitím koroborací jsou vyslovovány domněnky o pečetitelích i v případě takovýchto sfragistických deperdit. Stejná metodika byla použita rovněž u dokumentů dochovaných toliko v opisech: i zde jsou v koroborací avizovaní pečetitelé zaneseni do tabulky. Poslední sloupek v tabulce je dále prostorem pro presentaci dalších, sfragisticky významných skutečností: např. explicitní zdůraznění autenticity použité pečeti, oznámená carentia sigilli, výslovné upozornění na užití manželova typáře jeho vdovou v situaci, kdy dotyčná vlastním poverovacím prostředkem nedisponuje, apod. Závěrem vyslovuji svůj upřímný dík všem níže psaným kolegyním a kolegům, kteří mi během přípravy Katalogu poskytli nápomocnou ruku a bez jejichž ochoty a vstřícnosti by tato publikace neměla stávající podobu. Obzvláště v zahraničních archivech by precizní excerpce tamních diplomatických bohemik bez kooperace s místními experty nebyla spolehlivá a mnohdy by byla fakticky zcela neuskutečnitelnou. Rovněž v domácích archivech i knihovnách se mé studium setkalo s pochopením a jednoznačnou podporou. Nápomocni mi byli tito kolegové a kolegyně (v abecedním pořádku): Dr. Lars Adler (Hessisches Staatsarchiv Darmstadt), Lutz Bannert, M.A. (Sächsisches Staatsarchiv-Hauptstaatsarchiv Dresden), Dr. Přemysl Bar (Moravská zemská knihovna Brno), Dr. Walter Bauernfeind (Stadtarchiv Nürnberg), Dr. Milena Běličova (Archiv Národního muzea), Dr. Hermann-Josef Braun (Dom- und Diözesanarchiv Mainz), Dr. Daniel Burger (Staatsarchiv Nürnberg), Markus Cottin (Domstiftsarchiv Merseburg), Dr. Jaroslav Cáp (SOkA Náchod), Mgr Soňa Cernocká (Roudnická Lobkowiczká knihovna v Nelahozevsi), Dr. Tomáš Cernušák (MZA Brno), Dr. Milan Coupek (SOkA Uherské Hradiště), Dr. Denko Cumlivsky (Národní archiv Praha), Dr. Thomas Dammelhart (Stadtarchiv Retz), Dr. Ioan Dragan (Serviciul jude^e-an Cluj al Arhivelor nationale, Romania), Dr. Józef Drozd (Archiwum Paňstwowe we Wroclawiu), Wie-slaw Filipczyk (Archiwum Paňstwowe w Krakowie), Dr. Martin Früh (Landesarchiv Nordrhein-Westfalen Düsseldorf), Mgr. Lukáš Führer (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno), Dr. Roland Gerber (Staatsarchiv des Kantons Aargau), Dr. Roland Götz (Archiv des Erzbistums München und Freising), Dr. Uwe Grandke (Thüringisches Staatsarchiv Rudolstadt), Dr. Volker Graupner (Thüringisches Hauptstaatsarchiv Weimar), Mgr. Karel Halla (SOkA Cheb), Prof. Dr. Reinhard Härtel (Universität Graz), Dr. Dieter Heckmann (Geheimes Staatsarchiv, Preußischer Kulturbesitz Berlin-Dahlem), P. Dr. Wolfram Hoyer, OP (Stiftsarchiv des Dominikanerklosters Wien), Mgr. Jan Hrdina (Archiv hlavního města Prahy), Dr. Stefan Jäggi (Staatsarchiv des Kantons Luzern), Mgr. Anna Jagošová (Institut für Mittelalterforschung ÖAW Wien), Prof. Dr. Libor Jan (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno), Dr. Erika Javošová (Slovenský národný archív Bratislava), Mgr. Jiří Jelínek (SOkA Jihlava), Mgr. Jan Kahuda (Národní archiv Praha), Dr. Claudia Kalesse, M.A. (Staatsarchiv Augsburg), Dr. Peter Kamber (Zentral- und Hochschulbibliothek Luzern), MMag. Kathrin Kininger (Österreichisches Staatsarchiv, Abteilung Haus-, Hof- und Staatsarchiv), Dr. Wilhelm Klare (Landeshauptarchiv Sachsen-Anhalt, Abteilung Magdeburg), Dr. Stefan Knoch (Staatsbibliothek Bamberg), Mgr. Štěpán Kohout (ZA Opava, pracoviště Olomouc), Dr. Petr Kopič- Úvod 13 ká (SOA Litoměřice, pracoviště Žitenice), Dr. Silke Kosbab (Stadtarchiv Bautzen), Dr. András W. KovÁcs (Muzeul National de Istorie a Transilvaniei Cluj-Napoca), Mgr. Jitka Křečková (Národní archiv Praha), Daniel Kress, lic. phil. (Staatsarchiv Basel-Stadt), Prof. Dr. Konrad Krimm (Generallandesarchiv Karlsruhe), Dr. Bruno Lengenfelder (Diözesanarchiv Eichstätt), Dr. Jan Lhoták (Muzeum Šumavy v Sušici), Dr. Jindřich Marek (Národní knihovna ČR v Praze), Jens Martin, M.A. (Staatsarchiv Würzburg), Dr. Radu Märza (Facultetea de Istorie §i Filisofie, Universitatea Cluj-Napoca), Mgr. Zuzana Miškovská (SOkA Kolín), Dr. Birgit Mitzscherlich (Archiv des Bistums Dresden-Meißen), Dr. Anja Moschke (Staatsfilialarchiv Bautzen), Dr. Karel Müller (ZA Opava), Mgr. Martin Myšička (SOkA Most), Dr. Monika Nagyova (Štátny archív Banská Bystrica), Thomas Neukom, lic. phil. (Staatsarchiv des Kantons Zürich), Dr. Stefan Nöth (Staatsarchiv Bamberg), Dr. Stanislava Nováková (SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec), Mgr. Ludmila Novotná (SOA Plzeň), Dr. Marcel Oeben (Historisches Stadtarchiv Köln), Dr. Anja Ostrowitzki (Landeshauptarchiv Koblenz), Dr. Alena Pazderová (Národní archiv Praha), Dr. Laděna Plucarová (SOA Třeboň), Dr. Dalibor Prix (Slezská univerzita v Opavě), Dr. Krisztina Rábai (Szegedi Tudományegyetem), Dr. Radoslav Ragač (Slovenský národný archív Bratislava), Dr. Gerhard Reiprich (Bayerisches Hauptstaatsarchiv München), Dr. Francesco Roberg (Hessisches Staatsarchiv Marburg), Dr. Uwe Rodig (Landesarchiv Greifswald), Dr. Peter Rückert (Hauptstaatsarchiv Stuttgart), Dr. Klaus Rupprecht (Staatsarchiv Bamberg), Dr. Maria Rita Sagstetter (Staatsarchiv Amberg), Dott. Raffaele Santoro (Archivio di Stato di Venezia), Dr. Doris Schilling (Thüringisches Staatsarchiv Altenburg), P. Rainer Schraml (Stiftsarchiv der Zisterzienserabtei Wilhering), Prof. Dr. Marc Smith (Ecole des chartes, Paris), Dr. Arthur Stögmann (Archiv und Historische Bibliothek, Liechtenstein Museum, Vaduz), Dicacus Sudy, OFM (Franziskanerkloster Graz), Dr. Lenka Sýkorová (SOkA Klatovy), Doc. Dr. Juraj Šedivý (Univerzita J. A. Komenského v Bratislavě), Dr. Nad'a Štachová (Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno), Mgr. Igor Votoupal (SOkA Nymburk), Dr. Piotr Wierzbicki (Archivům Paňstwowe w Gdansku), Prof. Dr. Martin Wihoda (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno), Dr. David Zbíral (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno), Dr. František Zifčák (Štátny archív v Levoči). Je mou milou povinností poděkovat za posouzení a připomínky rovněž oběma lektorům předloženého Katalogu: Dr. Daně Dvořáčkové-Malé a Prof. Dr. Josefu Zemličkovi, kteří se ochotně ujali tohoto nelehkého úkolu. Poř. Datum Forma dochování Obsah Edice/Regest Písař/pečeť/pozn. číslo/ status 1283 I II 1283, V. 13. apogr. insert v konfirmaci uherským králem Ondřejem III. z: 1297, XI. 26. - jejíž orig.: MOL Budapest, sg. DL 40241 Ladislav IV., uherský král, daruje Mikulášovi z Galgóc a jeho bratrům Michaelovi, Benediktovi a Emmerichovi statky v Osl, Szécseny a Kecseny náležející k hradu Šopron, a to jako odměnu za jejich zásluhy v boji s českým králem [Přemyslem Otakarem II.]. Expresse dicitur: ... primům, cum r ex Bo-emie tempore nostre etatis puerilis regnum nostrum devastare non desinens castrum Iauriense occupasset et nos ad ipsum castrum expugnari faciendum ivissemus, ... demum cum propter reddendam vindictam contra eundem regent Boemie cum nostro exercitu ivissemus... UB Burgenland II, č. 233 2 I 1283, V. 28. Praha autogr. SOA Třeboň, Cizí statky, sg. Bečice II 19, č. 1 apogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 733 (Urkundenbuch), fol. 42b-43a Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, prodává se souhlasem pražské kapituly Jindřichovi z Příběnic 3 biskupské vsi: Řepeč (2 stejnojmenné vesnice, později Řepeč a Malý Řepeč/Řepečky) a Bečice (u Tábora) za 150 pražských hřiven stříbra. RBM II, č. 1293 Písař: T 1 = VII 17 Pečeti: 1) Tobiáš, pražský biskup, I. typ + sekret 2) pražská kapitula; deperd. 3 II 1283, VI. 2. Wien autogr. OÖLA Linz, Best. Garsten, sub dato suo Aliron de Riccardis, kanovník od sv. Marka v Benátkách a výběrčí lyonských desátků mj. v pražské a olomoucké diecézi, uděluje garstenskému opatovi Marquardovi odklad v placení papežského desátku, a to tak, že 1/3 sumy musí zaplatit na nejbližšího sv. Michala. UBLOE IV, str. 8-9 č. 8 Pečeť: Aliron de Riccardis 4 I [1283], VI. 3. U Orvieta autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1616, sg. ŘKřbZde-raz - 24 Martin IV. potvrzuje zderazskému klášteru patronátni právo kostelů P. Marie a sv. Petra v Trutnově (Úpě), které se souhlasem pražského biskupa [Jana III.] (1260, IV. 3. Praha: CDB V.l, č. 217+) daroval klášteru Jiljí z Úpy (1260, [ante IV. 3.] Úpa: CDB VI, č. 216+). RBMII, č. 1294 Pečeť: bula Martina IV. na hedvábných nitích 5 I 1283, VI. 6. [Český Krumlov?] autogr. Stiftsarchiv Schlägl, sg. Urkunde S 18 apogr. 1) Stiftsarchiv Schlägl, KopialbuchA(1593), fol. 6 2) Stiftsarchiv Schlägl, KopialbuchB (1597), fol. 7 3) Strahov, Knihovna Královské kanonie premonstrátů (tzv. Dlaba-čův diplomatář: Pla-gensia diplomata), sg. DL III 19, fol. 39a-39b Bratři Jindřich a Vok z Krumlova potvrzují premonstrátskému klášteru P. Marie ve Schläglu donaci kostela v Kirchschlagu se 3 lány tamtéž (in foro) a vesnice Pfaf-fenschlag, kterou učinil jejich otec Vítek, a prohlašují za sebe a své potomky, že si nic z tohoto majetku nebudou nárokovat, naopak slibují ochranu nabyvatelova práva. RBMII, č. 1295 UBLOEIV, str. 9 č. 9 UB Schlägl, č. 28 Pečeť: pečetí toliko Vok z Krumlova (též z Frýdlantu, ze Strunko víc), I. typ, protože ego Henricus sigilli careo 6+ II 1283, VI. 11. Rheinfelden autogr. ÖStA, Abt. HHStA, sg. Rudolf I., římský král, na prosbu svých synů Albrechta a Rudolfa a zemské nobility bez- RI VI. 1, č. 1791 Pozn.: 1) jde o falsum vzniklé AUR 1845 insertně potvrzuje některá privilegia pro Rakousy (explicitně jmenovány listiny Jindřicha IV. z roku 1058, Friedricha I. z roku 1156, Jindřicha z roku 1228 a Friedricha II. z roku 1245). Expresse dicitur: Daz haben wir getan und haben bestetigt und vesten auch alle die brieffreiung ... der Chuerfursten, der namen sint dise: Wenzla, kuenig cze Behem ... Ez schol auch den vor genanten unsern sunen ... khainen schaden bringen ... von wegen Otakchers chunigs ze Peheym oder Bela kuenigs cze Vngarn ... noch czeprochen moecht werden... vletech 1358/1359 2) srv. latinský nezfalšovaný originál listiny Rudolfa I. z: 1283, VI. 11. Rheinfelden v: ÓStA, Abt. HHStA, sg. AUR, 1283, VI. 11. 7 1283, VI. 24. autogr. Bernard, plebán v Sušici, dává plnou moc RBMII, č. 2717 Písař: I Praha BayHStA München, Petru z Prahy, plebánovi ve Starých Bucích, V II 4 sg. Kloster Windberg ve sporu s konventem premonstrátů ve Win- (M. Velislav; vyše- Urkunden 26 dbergu o sušický kostel. hradská škola I) Pečeť: M. Petr, litoměřický arcijáhen; deperd. Pozn.: viz níže listinu z: 1283, X. 6. Praha (klášter dominikánů [od sv. Klimenta]) 8 I 1283, VI. 28. München autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1044 Ludwig [IL], rýnský falckrabě a bavorský vévoda, daruje německým rytířům v Chebu statky v Möschwitz. Lampe, UB der DOBallei Thüringen, č. 382 Pozn.: srv. listinu téhož na totéž z: 1279, V. 29. Landshut(CDB VI. 1, č. 43) 9 I 1283, VII. 16. U Brna apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Andegav. 7 (Bonifác XII.), fol. 337b num. 43 Aliron de Riccardis, kanovník od sv. Marka v Benátkách a výběrčí lyonských desátků mj. v pražské a olomoucké diecézi, potvrzuje olomouckému arcijáhnovi Alexiovi příjem papežských desátků ve výši 24 hř. stříbra z olomoucké diecéze. Steinherz, str. 80 č. 43 v příl. II 10 11 1283, VII. 25. Wroclaw autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, sg. Rep. 88, č. 36 Jindřich IV. Vratislavský potvrzuje cisterciáckému klášteru kamienieckému (=Kamie-niec Žabkowicki) koupi jmenovaných statků od bratrů Ješka a Držka z Baitzen/Byczeň. Inter testes: Ekerik z Fulštejna. SUB V, č. 61 11 I 1283, VII. 31. autogr. Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 35 Cyrus, olomoucký probošt, rozsuzuje jménem olomouckého biskupa [Dětřicha] spor mezi dominikány od sv. Michala v Olomouci na straně jedné a Jindřichem, zv. Hluza, a jeho synem Konrádem, rektorem kostela ve [Velké] Bystřici, na straně druhé o jistou parcelu v Olomouci (potvrzenou dominikánům údajným „privilegiem" moravského markraběte Přemysla) ve prospěch dominikánů. RBMII, č. 1296 CDMIV, č. 212 Písař: nezařaditelná ruka Pečeť: Cyrus, olomoucký probošt Pozn.: listina nejspíš souvisí s Přemyslovým mandátem z [cca 1250,-] (CDB IV.l,č. 198) 12 I 1283, VIII. 3. U Prahy autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 88, sg. ŘKř98 Aliron de Riccardis, kanovník od sv. Marka v Benátkách a výběrčí lyonských desátků mj. v pražské a olomoucké diecézi, bere na žádost dcery Přemysla Otakara II. Kunhuty, toho času klarisky, pod ochranu křížovníky s červenou hvězdou od sv. Františka v Praze a zakazuje pod hrozbou exkomunikace komukoliv vybírat od nich desátky na podporu Svaté země. RBM IV, č. 1854 Pečeť: Aliron de Riccardis 13 II 1283, VIII. 7. Glubczyce autogr. Archiwum Paňstwowe w Opolu, Akta miasta Glubczyc, sygn. C 10 Unčík z Vladěnína (=dnes Wlodzienin v opolském vojvodství) prodává hlubčické-mu měšťanovi Jaškovi 4 lány vBogdano-wicích a Dobieszowicích (obojí u Hlubčic). Inter festes: Beneš ze Stítiny, Bruno, opavský komorník, a řada jiných. Kopetzky, str. 135 c. 141 SUB V, c. 63 14 I 1283, VIII. 23. Fribourg autogr. (A) NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 22 apogr. (A) 1) Knihovna Národního muzea, sg. VI.F.12, fol. 27a-28b 2) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 344a-345a 3) MZABrno,E6: Benediktini Rajhrad, sg. Hi 1, fol. 106b-108a 4) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 57b-60a apogr. (B) 1) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 55-57 2) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, fol. 8b-9b Rudolf L, římský král, prohlašuje podle nálezu soudu ve Fribourgu a na žádost vyslanců Václava II. za neplatnou zástavu (v sumě 20000 hřiven) na města a hrady Žitava, Svárov, Ronov, Ostré (Scharfen-stein), Bezděz, Děčín, Ústí [n. Labem] a Most, dále postavení rukojmí za 2000 hřiven a darování 5000 hřiven, které si vynutil Ota Braniborský na Václavovi II. RBM II, c. 1297 ACRB I, c. 23 RI VI.l, c. 1799 MGH CC III, str. 344 c. 360 Pozn.: listina j e dochována ve dvou formách (A, B), zatímco forma A je známa z originálu i opisů, B jen z opisů 3) Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 39a-40b 4) Archiwum Pa-ňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. 32a-34b tisk Balbín I, VIII, 22 český překlad NA Praha, České gu-bernium-listiny, inv. č. 18 15 1283, VIII. 28. autogr. Jan z Michalovic přijímá od Václava II. RBMII, č. 1298 Písař: I Praha NA Praha, Archiv hrady Velešín, Ostrý (Scharfenstein) a De- ACRB I, č. 24 VII 1 české Koruny, inv. vín a ves Vítějovice (u Netolic) a slibuje (M. Jindřich; vyše- č. 23 Václavovi sloužit, rezignuje v jeho prospěch hradská škola I) na vesnice Tuchovice, Hojníce, Srby a měs- apogr. to Jičín a přidává 800 hřiven stříbra. Pečeti: Lobkowiczký zámek v 1) Zdislav z Lemberka, Nelahozevsi, Roudnic- I. typ ká lobkowiczká 2) Beneš knihovna, sg. VI.F.b.5, z Vartemberka, I. typ str. 405-406 3) Jaroslav z Lemberka, II. typ 4) Jan z Michalovic; deperd. Pozn.: indorzát: VII 17 = T 1 16 1283, IX. 2. autogr. Winand, loučky opat, nařizuje zderazskému RBMII, č. 1299 Písař: I Louka NA Praha, Archiv proboštovi Vojslavovi jakožto papežem LC 1 Vyšehradské kapituly, delegovaný soudce ve sporu mezi vyšehrad- inv. č. 88 skou kapitulou a Michalem, synem Schilhe- Pečeť: ra z Prahy, o kostel P. Marie v Týně, aby Winand, loucký opat veřejně (tj. v pražských kostelech) Michala exkomunikoval. 17 1283, IX. 20. autogr. Jan, opat žďárského kláštera, uvádí se sou- - Písař: I Žďár [n. Sá- (fragment) hlasem svého konventu kněze Petra (pre- SA 1 zavou] NK ČR v Praze, sg. sencium exhibitorem) do doživotní držby (ruka žďárského skrip- XXIV A 201 farního kostela v Chotěboři {benefícium in toria) Kotebors, videlicet ecclesiam parrochia- lem). Pečeť: ohlášena pečeť žďár- ského opata Jana Pozn.: 1) vznik písemnosti ve žďárském skriptoriu podporuje i formulace eschatokolu: Scriptum et datum in Sar 2) jde o fragment u pravého okraje mírně seříznutého pergamenu připojený původně k rukopisu NK ČR v Praze, sg. IE 35, dnes uložený samostatně ve sbírce fragmentů NK ČR 18 1283, IX. 22. apogr. Václav II., pán a dědic Českého království a RBM II, č. 1300 Pečeť: I Praha NA Praha, Archivy moravského markrabství, mění s plaským ohlášen signet (prste- zrušených klášterů, inv. č. 2488, rukopis 46 {Liber memor. Plas.), fol. 104b klášterem jisté pozemky (půl jitra půdy za dvě jitra pozemků klášterních) ve vesnici Košíře, aby si zde klášter mohl vybudovat náhon k mlýnu. DPM: mistr Velislav nová pečeť) Václava II. 19 I 1283, X. 6. Praha (klášter domi-nikánů [od sv. Klimenta]) autogr. BayHStA München, sg. Kloster Windberg Urkunden 27 Jordán, strahovský opat, Pardus, [sta-ro]boleslavský probošt, a Petr, litoměřický arcijáhen, jakožto delegovaní soudci dosvědčují, že opat a konvent premonstrátského kláštera ve Windbergu ustoupili ve sporu o sušický kostel mistru Bernardovi, plebá-novi v Sušici, a slíbili o tom vydat listinu. Reg. Boica 4a, 228 Písař: V II 4 (M. Velislav; vyšehradská škola I) Pečeti: 1) Jordán, strahovský opat; deperd. 2) mistr Pardus, [sta-ro]boleslavský probošt; deperd. 3) mistr Petr, litoměřický arcijáhen; deperd. 4) mistr Trojan, pražský kanovník; deperd. 5) mistr Velislav, pražský kanovník; deperd. Pozn.: viz výše listinu z: 1283, VI. 24. Praha 20 I 1283, X. 12. Praha apogr. (jen německý regesto-vý extrakt XVI. stol.) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická Lobkowiczká Václav II., „král", (Chtínig Wenczeslaus!) uděluje jistému Brunovi 24 lánů v městečku (im Markt) Žitomíř (dnes městská část Stolmíř v Českém Brodě), z nichž má ročně platit 2 hřivny stříbra a k tomu odvádět 2 vepřové kýty {zwu Markht Silber unci zwu Pečeť: koroborace v extraktu nedochována knihovna, sg. VI Fc 9, fol. 6a-6b str. 97-98 Schweinen Hammen); dále mu povoluje třetinu svobodných lánů a zřízení jedné hospody, přičemž desátky má platit k místnímu kostelu [tj. ke sv. Gotthardu v Českém Brodě?]. Bez DPMformule 21 I [1283, cca X. 20. -] apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Instrumenta miscellanea, num. 197 Aliron de Riccardis, kanovník od sv. Marka v Benátkách a výběrčí lyonských desátků mj. v pražské a olomoucké diecézi, píše svému příteli [Štěpánu Besonovi], plebánovi od sv. Samuela v Benátkách, o průběhu vybírání tzv. lyonského desátku a mj. se zmiňuje o své cestě olomouckou a pražskou diecézí. Expresse dicitur: Significo vobis, quod cum nuper de Bohemie, Moravie, Bavarie et Franconiepartibus in Austriam rediissem... Hauthaler, Libellus, str. 24 č. 3 (ad: 1283, X.) 22 I 1283, X. 24. Praha apogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2712, sg. ŘDo sv. Anna, fasc. 1 (dříve: NK ČR v Praze, sg. II B 18, č. 40) Václav II., pán a dědic Českého království a moravského markrabství, daruje dědičně své chůvě Alžbětě vesnici Radlice s příslušenstvím. DPM: mistr Velislav RBMIV, č. 1855 Pozn.: má paralelu ve F S (RBMII, č. 2364): a) Voigt č. 175 b) PrKapit č. 179 c) Chelt. č. 74 23+ I 1283, XI. 6. Brno autogr. MZABrno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. YI 14 apogr. 1) MZABrno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM Václav II., český král a moravský markrabě, rozhoduje spor mezi tišnovským klášterem na jedné a Vojtou ze Všechovic a jeho syny na druhé straně ohledně placení desátků ze Všechovic, a to tak, že Vojta se svými syny mají majetek ve Všechovicích doživotně svobodně držet, pak má připadnout tišnov-skému klášteru. DPM: mistr Jan ze Sadské RBMII, č. 1301 CDMIV, č. 213 AZKI, č. 287 (falsum) Písař: VII 2+=TS 1+ (ruka tišnovského skriptoria) Pečeť: jen otvory v plice, pečeť nejspíš nikdy nevisela (tak AZKI, 603 (Tišnovský kopiář II), fol. 22b-23a 2) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Lob-kowiczové roudničtí -RA, sg. P 13/11 {Kurzer Austzug des Clusters zue Tischnowiz Privilegien), č. 16 novověká revizně-konfirmačni řízení Marie Terezie potvrdila: 1750, VIL 25. Wien: MZABrno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. A 16 č. 287 pozn. 99) Pozn.: 1) za falsum stol. XIV. je listina označena již v AZK I, č. 287 pozn. 98 2) k detailům novověkých konfirmací: Vašků 1984, str. 553 č. 59 24 I 1283, XL 21. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 101, sg. ŘAMost- 1 Václav II., pán a dědic Českého království a moravského markrabství, uděluje magda-lenitkám kostel ve vesnici Zahražany. DPM: mistr Velislav RBMII, č. 1302 (omylem jako příjemce uvádí chotě-šovský klášter) Písař: V II 3 = IT 1 (Mikuláš, vyšehradský sakristán; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 25 II 1283, XL 27. U Orvieta apogr. Archivio Segreto Vati-cwo,Reg. Vat. 41, fol. 152, num. 118 Martin IV. odpovídá Alironu de Riccardis, kanovníkovi od sv. Marka v Benátkách a výběrčímu lyonského desátku v salzburské provincii a v diecézích pražské, olomoucké, eichstättské a bamberské v provincii mohučské, na dva předložené dotazy ohledně vybírání tohoto desátku. Hauthaler, Libellus, str. 25-26, č. 4 RBMII, č. 2718 Potthast II, č.22082* 26 1283, XL 28. apogr. Dětřich, olomoucký biskup, ustanovuje na Bistřický 1966, str. Pečeť: I Modříce transsumpt ve vidimu- základě prezentace [dolno]kounického pro- 41 ohlášena pečeť olo- su: bošta Heřmana kněze Voj sláva, OPraem. za Zemek-Turek, mouckého biskupa 1309, IV. 12. Louka plebána v Mikulově, a to po rezignaci ple- č. 14 Dětřicha (Jan, loucký, a Jan, bána Oldřicha. Moravské a slezské zábrdovický opat), listiny I, str. 35-36 jehož orig.: Vaduz, č. 13 Sammlungen des Fürs- ten von und zu Liech- tenstein-Hausarchiv, U Bruck 12. 4. 1309 27 1283, XII. 1. autogr. Hartman z Holštejna odkazuje klášteru P. RBMII, č. 1303 Písař: I Brno původně uložen ve Marie v Zábrdovicích po své smrti vesnici CDM IV, č. 214 ZB 1 farním archivu Bukovina (u Brna). AZK I, č. 288 (ruka zábrdovického v Krtinách, dnes skriptoria) v soukromých rukou Pečeť: apogr. ohlášena pečeť 1) MZA Brno, G 10: Hartmana z Holštejna, Sbírka rukopisů MZA, byla zavěšena, ale dnes inv. č. 269/1 (Annales deperd. (ještě v kopiáři Zabrdovicenses I), fol. FM 359 je přepisována 43b-44a listina s pečetí) 2) MZA Brno, G 11: Sbírka rukopisů Fran- Pozn.: tiškova muzea, sg. FM k detailům novově- 359 (Diplomatarium kých konfirmací: Vaš- monasterii Zabrdovi- ků 1984, str. 553 č. 60 censis), fol. 8a novověká revizně- konfirmační řízení 1) Marie Terezie po- tvrdila: 1750, VIL 25. Wien: MZA Brno, E 59: Premonstráti Zábrdovice, inv. č. 86 2) Josef II. potvrdil: 1782, IV. 26. 28 I 1283, XII. 27. Praha apogr. Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 433 Dětřich Spatzmann slibuje věrnost Václavovi II. a přijímá od něj župu (suppam) v Boru. RBMII, č. 1304 ACRB I, č. 25 Pečeť: ohlášena pečeť Dětri-cha Spatzmanna 29 I 1283,-Žďár [n. Sázavou] autogr. MZA Brno, E 8: Cis-terciáci Žďár, sg. A 23 apogr. MZA Brno, E 8: Cis-terciáci Žďár, inv. č. 301, sg. 60/7 {Kodex žďársko-velehradsky), str. 35-36 č. XXI Heřman a Čeněk z Přibyslavi ustupují od sporu o hranice se žďárským klášterem a volí si tento klášter za místo svého posledního odpočinku. RBMII, č. 1305 CDM IV, č. 215 AZK I, č. 289 Písař: SA2 Pečeti: 1) Heřman z Přibyslavi 2) Čeněk z Přibyslavi 30 II 1283,- apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 91b-92a 2) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsassensia, str. 411-412 Nr. 735 Ulrich von Pfreimd prohlašuje, že dal wald-sasskému klášteru čtyři dvory v Chobolst a tři dvory v Korntann za poplatek 8 řezen-ských hřiven stříbra a příslib pohřbení svého těla ve waldsasském klášteře. Inter testes: Otto von Zenst [t. č. s největší pravděpodobností komtur německých rytířů v Chebu] Gradl, str. 131 č. 358 1284 31 1284,1. 10. autogr. Václav II., pán a dědic Českého království RBMII, č. 1307 Písař: I Praha NA Praha, Archivy a moravského markrabství, potvrzuje zlato- UB Goldenkron, VII 1 zrušených klášterů, inv. korunskému klášteru zakládací listinu Pře- č. 8 (M. Jindřich; vyše- č. 996, sg. ŘC Zlatá mysla Otakara II. z: 1263, [ante IX. 12.] - hradská škola I) Koruna - 4 (CDB VI, č. 391), podřizuje zlatokorunský klášter klášteru plaskému, nikoli jako doposud klášteru Heiligenkreuz, a vyjímá jej z jurisdikce všech úředníků vyjma sebe, pražských úředníků a plaského opata. DPM: mistr Velislav Pečeť: Václav II., I. typ 32 1284,1. 10. autogr. Václav II., pán a dědic Českého království RBMII, č. 1308 Písař: I Praha NA Praha, Archivy a002 moravského markrabství, potvrzuje UB Goldenkron, VII 1 zrušených klášterů, inv. zlatokorunskému klášteru donaci města č. 9 (M. Jindřich; vyše- č. 997, sg. ŘC Zlatá Netolice údajně učiněnou Přemyslem Otaka- CIMIV.l, č. 9 hradská škola I) Koruna - 5 rem II. (CDB V nezná, tedy deperd.) a navíc město vyjímá z jurisdikce všech úředníků Pečeť: apogr. vyjma sebe, pražských úředníků a zlatoko- Václav II., I. typ insert v: runského opata. 1) konfirmaci 1348, DPM: mistr Velislav VII. 1. Praha (Karel IV.), jejíž orig.: NA Praha, Archivy zruše- ných klášterů, inv. č. 1005, sg. ŘC Zlatá Koruna - 13 2) konfirmaci 1384, VI. 18. Křivoklát (Vác- lav IV.), jejíž orig.: NA Praha, Archívy zruše- ných klášterů, inv. č. 1014, sg. ŘC Zlatá Koruna - 22 33 I 1284,1. 11. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 998, sg. ŘC Zlatá Koruna - 6 apogr. insert v: 1) konfirmaci 1348, VII. 1. Praha (Karel IV.), jejíž orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1005, sg. ŘC Zlatá Koruna - 13 2) konfirmaci 1384, VI. 18. Křivoklát (Václav IV.), jejíž orig.: NA Praha, Archívy zrušených klášterů, inv. č. 1014, sg. ŘC Zlatá Koruna - 22 Václav II., pán a dědic Českého království a moravského markrabství, potvrzuje zlato-korunskému klášteru donaci zvíkovského purkrabí Hrza učiněnou v jeho poslední vůli na vsi Mýto, Jankov*, Dětochov*, Skalné*, Záhliní* (Eisengrub), Mokrá, Lštín, Klenov*, Provodice*, Černá (v Pošumaví), Bližná (Eggetschlag) a Dolní Vltavice. DPM: mistr Velislav RBMII, č. 1309 UB Goldenkron, č. 10 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ (na zelenočervených hedvábných nitích přivěšena) 34 I 1284,1.21. Znojmo autogr. MZA Brno, E 57: Premonstráti Louka, sg. L 7 apogr. 1) insert v konfirmaci 1289, IX. 28. Modříce (Děťřich, olomoucký Oldřich, znojemský arcijáhen, Martin, kvar-dián u znojemských minoritu, Vlk z Plavče, loucký převor Šimon a Jan, plebán od sv. Mikuláše ve Znojmě, rozhodují spor mezi louckým klášterem a Alšíkem [z Melrenu] o desátky z vinice v Havraníkách. CDMIV, č. 216 AZK I, č. 290 Písař: Th9 (Jindřich z Tuřan) Pečeti: 1) Oldřich, znojemský arcijáhen 2) znojemští minorité 3) Vlk z Plavče, II. typ biskup), jejíž orig.: MZA Brno, E 57: Premonstráti Louka, sg. C 9 2) MZA Brno, G 12: Cerroniho sbírka, inv. Č. 377, sg. Cerr II, Č. 253 (Matrica Lu-censis), fol. 31a-31b; 40b 4) Alšík z Melrenu (též z Dukovan), I. typ 5) Jan, plebán od sv. Mikuláše ve Znojmě 35 II 1284, II. 2. autogr. StA Nürnberg, Ritterorden Urkunden 4695 Heinrich st. z Tanne prodává se souhlasem svého syna Hermanna a jeho ženy Adelhei-dy německým rytířům v Norimberku své statky v Hausheimu včetně 9 mlýnů s ročním výnosem 10,5 liber denárů a jmenuje rukojmí dle zemského práva na dobu 1 roku, kteří mají ručit za případné právní vady prodeje. Inter festes: bratr Gotfridus Bohemus NůrnUB 3, č. 685 36 II 1284, II. 2. [Krems] autogr. Stiftsarchiv Zwettl, sub dato suo [Juta ze Sensteinu] prodává opatu [Ebrono-vi] a konventu ve Zwettlu za 20 hřiven mj. své příjmy z vesnice [„Pehaimsdorf", tj. dnes Böhmsdorf, součást Groß Gerungs ve Waldviertlu]. Pozn.: viz níže listinu z: 1295, IV. 25. Wien 37 I 1284, III. 6. Praha autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 94 apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 42a-43a Václav IL, pán a dědic Českého království a moravského markrabství, potvrzuje klášteru Waldsassen listinu Přemysla Otakara II. z: 1260, [ante III. 10.] Starý Hrádek (CDB V.l, č. 212) týkající se vynětí příjemce ze světských soudů a imunity od soudních pokut aj. břemen a navíc přidává exempci od „osady". DPM: mistr Velislav RBMII, č. 1310 Gradlstr. 131-132 č. 359 Písař: V II 4 (M. Velislav; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 38 I 12[8]4, III. 10. Kadaň autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 89, sg. ŘKř 445 Sideler rychtář a měšťané Kadaně dosvědčují, že vdova Isintruda se svým synem Otou dali křížovníkům s červenou hvězdou v Praze roční plat 1 hřivny stříbra v postě ze statků, které oba dostali od Přemysla Otakara II. ve vesnici Chrastka. RBMII, č. 2719 CDB V/2, č. 732 (ad: 1274, III. 10.) Písař: KN 1 Pečeť: město Kadaň Pozn.: v listině je Přemysl II. zmiňován j ako mrtvý, nemohlo tedy vzniknout v době, do níž se listina sama (nejspíše důsledkem pisárskeho omylu) hlásí, totiž v r. 1274 39 I 1284, III. 17. Znojmo autogr. MZA Brno, G 2: Nová sbírka, sg. č. 690 Dětřich, olomoucký biskup, konfirmuje [znojemským] minoritům list Martina IV. z: [1281], XII. 13. U Orvieta (Potthast II, č. 21.821) ohledně pravomoci pověřovat z papežské moci minority kazatelskou a zpovědní činností. Šebánek 1926, str. 271 č. 1 Písař: Th6 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup; deperd. 40 I 1284, III. 24. Perugia apogr. Archiwum Paňstwowe w Krakowie - Oddzial w Nowym Saczu, Ko-piář klarisek ve Starým Sqczu, fol. 79a Benand, arcibiskup v Messině, a jiní italští arcibiskupové udílí čtyřicetidenní odpustky na stanovené svátky klášterům minoritu sv. Kláry v české a polské provincii. CDPMinlI, str. 161 č. 500 SUB V, č. 82 41 II 1284, III. 24. autogr. Archivům Paňstwowe Gdaňsk, Klasztor Cys-terek w Žarnowcu, sg. APG 942/11 Mestwin [II.], pomořanský vévoda, potvrzuje klášteru klášteru cisterciaček Žarnowiec vesnici Kartošín obdrženou od palatina Dobegnera. Inter testes: Jacobus, capellanus de Ossek Perlbach, Po m. UB, str. 336-337 č. 370 (ad: 1284, III. 25.) 42 I 1284, IV. 3. Opava autogr. SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 2, sg. 1/7 apogr. SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 219, sg. IB b 9, fol. 3b-4b německý překlad SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 219, sg. IBb9 Mikuláš [L], vévoda opavský, uzavírá dohodu s opavskými měšťany, slibuje dodržovat jejich svobody obsažené v privilegiu prý uděleném městu Václavem II. (deperd.) a za sebe přidává svobody další (např. právo ražby mincí, skladu zboží atd.). RBM II, č. 1313 CDM IV, č. 217 SUB V, č. 83 Barciak-Můller, str. 22 č. 9 Písař: N4 Pečeť: Mikuláš Opavský, I. typ; deperd. 43 I 1284, IV. 8. Praha apogr. insert v konfirmaci 1348, V. 22. Brno (Karel IV.), jejíž orig.: Vaduz, Sammlungen des Fürsten von und zu Liechtenstein-Hausarchiv, U Brünn 22. 5. 1348 (RBM V, č. 374) Václav II., pán a dědic Českého království a moravského markrabství, schvaluje narovnání sporu mezi klášterem [Dolní] Kounice a jeho nápravníky, kteří od kláštera propůjčené statky užívali v rozporu se svým vazalským postavením vůči klášteru, někteří dokonce sloužili jiné vrchnosti; vyšetřením celé záležitosti Václav pověřil svého moravského podkomořího Matouše z Černé Hory. Bez DPMformule A. Turek 1947, str. 28-29 Zemek-Turek, č. 16 Moravské a slezské listiny I, str. 37-39 č. 15 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 44 I 1284, IV. 8. Praha apogr. insert v konfirmaci 1348, V. 22. Brno (Karel IV.), jejíž orig.: Vaduz, Sammlungen des Fürsten von und zu Liechtenstein-Hausarchiv, U Brünn 22. 5. 1348 (RBM V, č. 374) Václav II., pán a dědic Českého království a moravského markrabství, bere klášter v [Dolních] Kounicích do své ochrany a zakazuje komukoliv ujmout se jeho opravy. Bez DPMformule Zemek-Turek, č. 15 Moravské a slezské listiny I, str. 36-37 č. 14 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 45 I 1284, IV. 8. autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 95 Friedrich, lanckrabě v Leuchtenbergu, daruje waldsasskému klášteru lenní dvůr v [Alt] Albenreutu (dnešní Mýtina, od r. 1945 téměř zpustlá, JV od Chebu, na české straně hranic). RBMIV, č. 1856 Gradl str. 132 č. 360 Pečeť: jezdecká pečeť leuch-tenburského lanckrabě-te Friedricha apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 400, fol. 246a Nr. 46, fol. 293a-293b Nr. 8 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 404, str. 420 Nr. 46, str. 480 Nr. 8 3) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsas-sensia, str. 414 Nr. 739 46 II 1284, IV. 27. apogr. NA Praha, ŘF Praha, inv. č. 2 Ludolf, auenburský biskup, uděluje minorit-ským klášterům ve vratislavské kustod i i na stanovené sváteční dny a jejich oktávy čtyřicetidenní odpustky. Pozn.: text dochován jako prostý opis (18. stol.) ověřeného opisu neuvedeného veřejného notáře z 18. II. 1654 47 I 1284, IV. 30. Brno (u sv. Petra) apogr. (B1+B2): insert v konfirmaci 1284, X. 14. Modřice (Děťřich, olomoucký biskup), jejíž orig.: NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 1904, sg. Jo XXXVIII Br 17 Oldřich, olomoucký kanovník, a mistr Jindřich z [Osové] Bítýšky, kroměřížský kanovník, rozsuzují spor o desátky kostela v Přibitích mezi johanity a plebánem kostela v Přibitích na jedné a [dolno]kounickým klášterem na druhé straně, a to tak, že desátky z vesnice Ivan mají náležet ke kostelu v Přibitích, zatímco desátky z Teplán* a Vranovic (vyjma 8 lánů náležejících témuž kostelu) budou patřit [dolno]kounickému klášteru. RBMII, č. 1314 (s mylně čtenou datací: „VI. kal. Maii", tedy „IV. 26.", ale listina má „II. kal. Maii") CDMIV, č. 224 Pečeti: ohlášeny pečeti: Bl: (exemplář pro dolno-kounického probošta): 1) olomoucký kanovník Oldřich 2) mistr Jindřich z [Osové] Bítýšky, kroměřížský kanovník 3) Hermann z Hohenlohe, převor johanitů B2: (exemplář pro kostel v Přibicích): 1) olomoucký kanovník Oldřich 2) mistr Jindřich z [Osové] Bítýšky 3) želivský opat 4) dolnokounický probošt Hermann Pozn.: viz též listinu: 1293, XII. 30. - 48 I 1[2]84, V. 14. český překlad 1) NKČRvPraze, sg. XI B 9 {Liber cop. instr. mon. S. Ioannis in Insula), fol. 4b -5a 2) SOA Praha, VS Sv. Jan pod Skalou, inv. č. 730 {Consignatio possessionum ostrovského kláštera), fol. 27b-28a Rychtář a přísežní Starého Města pražského zlistiňují emfyteutickou smlouvu mezi Vavřincem a jeho ženou Drahomírou na straně jedné a ostrovským klášterem na straně druhé o dvůr v Třebáni, který oba jmenovaní od kláštera přijímají do doživotního užívání a zavazují se odvádět klášteru desátky a vedle toho každoročně na sv. Jana Křtitele čtvrt tuny medu. Pozn.: opisy mají omylem dataci „1084" 49 II 1284, V. 15. U Orvieta autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 96 Martin IV. pověřuje řezenského probošta urovnáním majetkového sporu mezi wald-sasským klášterem na straně jedné a Heinrichem z Plavná, Heinrichem z Weidy, Heinrichem z Gery, Heinrichem ml. z Wilden- Potthast II, č. 22140 Gradl, str. 132 č. 361 Pečeť: bula Martina IV. na konopném provázku apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 400, fol. 54b-55a Nr. 42 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 404, str. 99 Nr. 42 felsu, Dietrichem z Rechenbergu, Gebhar-dem z Falkenbergu, Otou von Plawa a Dět-řichem Spatzmannem na straně druhé. 50 II 1284, V. 15. St. Gallen autogr. Stiftsarchiv St. Gallen, sg. FF.4.E.4 [Wil]helm [v. Montfort], opat, a konvent kláštera v St. Gallenu upouští od žaloby na svého ministeriála Heinricha [v. Gossau] řečeného „Behain" poté, co Heinrich klášteru postoupil dvůr v Stegenu. Chartul. Sangall. IV, str. 275 č. 2125 51 I 1284, V. 20. autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2065, sg. ŘP Chotě-šov - 26 Ojíř [z Lomnice], nejvyšší komorník, Boleslav, nejvyšší sudí, Radoslav, zemský písař, aj. pražští úředníci zemského soudu nařizují úředníkům plzeňským (H., komorníkovi, sudímu Oldřichovi aj.), aby dali chtěšov-skému klášteru k dispozici komorníka, jenž by citoval klášterní škůdce k plzeňskému či stříbrskému soudu, který bude plnit funkci soudu zemského. RBMII, č. 1315 Písař: V II 3 = IT 1 (Mikuláš, vyšehradský sakristán; vyšehradská škola I) Pečeť: pečeť českého zemského soudu (silně poškozená) 52 I 1284, V. 24. Praha autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 24 apogr. Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 423-424 Česká šlechta strany Závise z Falkenštejna (t. j. nejvyšší komorník Ojíř z Lomnice, pražský purkrabí Hroznatá z Úžíc, Závis z Falkenštejna, podkomoří Vítek z Krumlova, Jindřich z Rožmberka, Oldřich z Hradce, Sezima ze Stráže, stolník Hynek z Dubé, číšník a bítovský purkrabí Jaroslav ze Šternberka, Hynek z Lichtenburka, Albert ze Ze-berka, Mutina z Kostomlat, Ondřej z Kavčí hory, Půta ze Mšena, Vilém z Miličína, Půta z Potštejna, Soběhrd z Litic a Holen z Vild- RBMII, č. 1317 ACRB I, č. 26 CDM V (Suppl.), str. 278-289 č. 73 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeti: 1) Ojíř z Lomnice, I. typ 2) Hroznatá z Užic 3) Závis z Falkenštejna, 4) Vítek z Krumlova štejna) slibuje pánu a dědici českého království a moravského markrabství Václavovi II. svou věrnost a poslušnost (homagium) a svou službu jakožto svému přirozenému pánovi; slibuje dále dodržovat smír se stranou Tobiáše [z Benešova]. Pokud by své sliby nedodržela, stanou se její příslušníci psanci a budou stiženi klatbou papeže, mo-hučského arcibiskupa, pražského biskupa Tobiáše a olomouckého biskupa Dětřicha a jejich veškerý majetek propadne ve prospěch Václava II. Tyto sankce nabývají platnosti od nejbližších Letnic (28. V. 1284) po dobu čtyř let. 4) Vítek z Krumlova 5) deperd. 6) deperd. 7) deperd. 8) deperd. 9) Jaroslav ze Šternberka 10) deperd. 11) deperd. 12) Mutina z Kosto-mlat 13) Ondřej z Kavčí hory 14) Půta ze Mšena, I. typ 15) Vilém z Miličína 16) Beneda z Třeble 17) Hynek z Dubé 18) deperd. Pozn.: protilistina viz níže 53 I 1284, V. 24. Praha autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 25 apogr. Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 422 Česká šlechta strany pražského biskupa Tobiáše [z Benešova] (t. j. Purkart z Vim-perka, Zbyslav Zajíc z Třebouně, Zdislav z Lemberka, Sezima z Krasová, Tobiáš z Bechyně, Beneš z Vartenberka, Bohuslav ze Zvíkova, Heřman z Hohenberka a Tobiáš ze Zvíkova) slibuje pánu a dědici českého království a moravského markrabství Václavovi II. svou věrnost a poslušnost (homagium) a svou službu jakožto svému přirozenému pánovi; slibuje dále dodržovat smír se RBMII, č. 1316 ACRB I, č. 27 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeti: 1) Purkart z Vimperka, II. typ 2) Zbyslav z Třebouně 3) Zdislav z Lemberka, II. typ stranou Závise z Falkenštejna. Pokud by své sliby nedodržela, stanou se její příslušníci psanci a budou stiženi klatbou papeže, mo-hučského arcibiskupa, pražského biskupa Tobiáše a olomouckého biskupa Dětřicha a jejich veškerý majetek propadne ve prospěch Václava II. Tyto sankce nabývají platnosti od nejbližších Letnic (tj. od 28. V. 1284) po dobu čtyř let. 4) Sezima z Krasová 5) Tobiáš z Bechyně, I.typ 6) deperd. (nejspíše Beneše z Vartenberka) 7) Bohuslav, purkrabí na Zvíkově 8) Heřman z Hohen-berka 9) Tobiáš ze Zvíkova Pozn.: má paralelu ve FS: Voigt č. 34 54 I 1284, V. 30. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2066, sg. ŘP Chotě-šov -27 apogr. insert v konfirmaci: 1358, II. 21. Praha (Karel IV.), jejíž orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2112, sg. ŘP Chotě-šov - 72 (RBM VI, č. 756) Václav II., pán a dědic Českého království a moravského markrabství, provádí za 50 freiberských hřiven stříbra výměnu své vesnice Hradec za vesnici Ovenec údajně kdysi náležející chotěšovskému klášteru; prokáže-li se, že Ovenec klášteru náležel, postačí komoře zmiňovaná suma, pokud ne, musí klášter doplatit rozdíl, kterým Hradec převyšuje hodnotu Ovence. DPM: mistr Velislav RBM II, č. 1318 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 55 II [1284, asi VI. 1. Otmuchów] apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 {Acta Thomaé), fol. Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, si stěžuje Janu Muškátoví na Jindřicha IV. Vratislavského; zmínka o Kladsku i českém království. CDS VII.3, č. 1793 SUB V, č. 100 45a-50b Expresse dici tur: idem dux ... dum transisset cum eisdem militibus in terram de Clodsco ad expugnandam quandam curiam cui-usdam militis ... maximas ... pecunias ... extorsit... Que expedicio, si ... universaliter fuisset indicta, homines ... ecclesie ad ipsam, cum esset extra ducatum ad regnum Boemie, ire non tenebantur ... 56 II 1284, VI. 6. Regensburg autogr. BayHStA München, Hochstift Freising, Urkunde 199 [Probošt Ulrich] z Řezná vidimuje řadu listin a soudních akt vzniklých v souvislosti se spo-rem biskupa z Freisingu s knězem Wisin-tem a poté Janem z Prahy o kostel v Probst-dorfu; mezi vidimovanými listinami je: A) 1277, X. 1. Admont (CDB V.3, č. 1705) B) 1277, X. 17. Ardagger (CDB V.3, č. 1706) Meichelbeck II.2, č. 181/1 57 I 1284, VI. 7. Wroclaw autogr. Archiwum Paristwowe Wroclaw, Rep. 71, č. 9 Lorenz, biskupský oficiál, prohlašuje, že těšínský kaplan Bartoloměj ustupuje od sporu s proboštem Dominikem z Czarno-waze o desátky z Cleczomie a těšínského předměstí poté, co již dříve ustoupil od svých nároků na desátky z Pulcra villa. CDS VII.3, str. 43 č. 1805 Stelmach I, str. 133-134 č. 620 SUB V, str. 86 č. 108 58 I 1284, VI. 30. Praha autogr. NA Praha, Archiv maltézskeho velkopře-vorství v Praze, inv. č. 986, sg. Jo XXI ČV-DP 30 apogr. 1) 1348 Karel IV.: Archiv hl. m. Prahy, rukopis 993a, str. 278-279 Václav II., pán a dědic Českého království a moravského markrabství, potvrzuje johanitům od P. Marie v Praze listinu Přemysla Otakara II. z: 1272, I. 19. Praha (CDB V.2, č. 651) týkající se podřízení johanitů výhradní jurisdikci pražských úředníků a jejich osvobození od „osady". DPM: mistr Velislav RBMII, č. 1319 CDM V (Suppl.), str. 280-281 č. 74 Písař: VII 5 (vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 2) NK ČR v Praze, sg. XIX A 28, fol. 6b-7b 3) Knihovna maltézského velkopřevorství v Praze, sg. R 109 (Authenticum de-sumptum), str. 115-119 č. 29 59 1284, VII. 1. autogr. (2x) Dětřich, olomoucký biskup, prohlašuje RBMII, č. 1320 Písař: I Znojmo l)MZABrno,E57: a potvrzuje, že desátky včetně patronátních (AI) (AI + A2) Premonstráti Louka, práv kostelů ve vesnicích Loděnice, Odrovi- CDMIV, č. 218 Th7 sg. L 8a (AI) ce, Oleksovice, Šenkovice*, Steckouicz*, AZK I, č. 292 2)MZABrno,E57: Šatov, Víska (=Hnanice?), Havraníky, On- Pečeti: Premonstráti Louka, šov*, Dyjákovičky, Chvalovice, Přímětice, (AI + A2) sg. L 8b (A2) Kuchařovice, Lukov, Skoro měřice*, Do- 1) Dětřich, olomoucký mamil, Litohoř, Rokytná, Vrbov, Dlouhono- biskup, II. typ apogr. sy* a desátky z vinic a pozemků v okolí 2) olomoucká kapitula 1) transsumpt Znojma náleží louckému klášteru. v notářském instrumen- Pozn.: tu Mikuláše, syna Mi- srv. listiny: kuláše Vejglinova a) [cca 1220,-]: Robert, z Nové Cerekve, z: olomoucký biskup 1411, IX. 18. Louka, (CDB II, č. 207) jehož orig.: MZA Br- b) 1273, VI. 19. U no, E 57: Premonstráti Znojma: Bruno, olo- Louka, sg. H 55 moucký biskup (CDB (AZKI, č. 1155) V.2, č. 711) 2) MZA Brno, G 12: Cerroniho sbírka, inv. č. 377, sg. Cerr II, č. 253 (Matrica Lu- censis), fol. 30a-3 la český překlad: MZA Brno, E 57: Premonstráti Louka, inv. č. 394, kniha č. 1, fol. 36a-38a 60 II [1284, VIL 3.] Otmuchów apogr. jako transsumpt obsažen v listu vratislavského biskupa Tomáše II. [Zaremby] z: [1284, VIL 17. Otmuchów], jehož opis: Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 {Acta Tho-mae), fol. 57a-67b (vlastní Tomášův mandát je zde na fol. 61a-62a) Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, nařizuje opatům [Lambertovi] kamieniec-kému, [Tylmannovi] naumburskému (=Nowgród Bobrzaňski/Naumburg am Bo-ber v Dolním Slezsku) a rovněž Heinrichovi, mistrovi křížovníků z Nisy, aby osobně přiměli knížete [Jindřicha IV. Vratislavského] k navrácení jmenovaných vesnic (připomenuta též Stará Červená Voda), platů a desátků z Otmuchówska a Nisska. CDS VII.3, str. 45-46 č. 1815 SUB V, č. 117 61 II [1284], VIL 4. Wroclaw apogr. jako transsumpt obsažen v listu vratislavského biskupa Tomáše II. [Zaremby] z: [1284, VIL 17. Otmuchów], jehož opis: Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Tho-mae), fol. 57a-67b (list opata Lamberta a spol. je na fol. 62b) [Lambert], opat kláštera Kamieniec Žabko wicki, [Tylmann], opat kláštera Nowgród Bobrzaňski, a Heinrich, mistr [nisských] křížovníků, zlistiňují, že v souladu s výše uvedeným mandátem vratislavského biskupa, který transsumují, v klášteře minoritu ve Vratislavi třikrát napomenuli Jindřicha IV. Vratislavského k navrácení všech statků. SUB V, č. 119 62 II [1284, VIL 17. Otmuchów] apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 [Tomáš II. Zaremba, vratislavský biskup,] informuje [svého prokurátora Petra Lapida] o vývoji svého sporu s Jindřichem IV. Vrati- SUB V, č. 123 (Acta Thomae), fol. 57a-67b slavským, přičmž transsumuje mj. oba výše uvedené dokumenty. 63 II 1284, VII. 29. Otmuchów apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 79a-79b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, pověřuje svého kancléře Petra, aby před baronskou radou hájil zájmy biskupství proti Jindřichovi IV. Vratislavskému, který se snažil ovládnout hrad Edlštejn a již dříve poškodil opevnění biskupského Otmuchówa a Nisy. CDS VII.3,č. 1831 SUB V, č. 133 64 II 1284, VII. 30. Otmuchów apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 74b-76b Tomáš II., vratislavský biskup, exkomunikuje vévodu Jindřicha IV. Vratislavského a poukazuje na systematické poškozování biskupských práv na Otmuchówsku, kde byla zabrána řada vsí, včetně Staré Červené Vody. SUB V, č. 135 65 I 1284, VIII. 4. Otmuchów apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 72b-74b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, píše Janu Muškátoví list, jejž předal kněz „Bohemus": informuje jej o tom, jak se souhlasem kapituly exkomunikoval Jindřicha IV. Vratislavského, o tom, jak Jindřich uspořádal v Nise rytířský turnaj, jehož se zúčastnil i Mikuláš [I.] Opavský, dále o tom, jak jej Jindřich vyzval před svou baronskou radu, kde se měl Tomáš zodpovídat (zde zmínka o Edelštejnu), avšak Tomáš se prostřednictvím svého kancléře Petra ohradil (z titulu exceptionis fori), píše dále o fyzickém Petrově napadení Jindřichem a žádá Jana Muškátu, aby (s pomocí kardinála Latina) vymohl u kurie papežské potvrzení exkomunikace. CDS VII.3, str. 52-53 č. 1841 SUB V, č. 143 66 I 1284, VIII. 4. Otmuchów apogr. Archiwum miejskie Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, prosí zřejmě Václava II. (littera missa filio CDS VII.3, č. 1843 SUB V, č. 145 Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 78b-79a regis), aby po příkladu svého zemřelého otce [Přemysla Otakara II.] vzal pod ochranu vratislavský dóm a pomáhal proti Jindřichovi IV. Vratislavskému. 67 II 1284, VIII. 13. Otmuchów apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 79b-80a Mistr Miroslav, farář ve Skorogoszczi a prokurátor vratislavského biskupa, oznamuje vévodovi Jindřichovi IV. Vratislavskému a baronům apelaci vratislavského biskupa [Tomáše II. Zaremby] z důvodu exceptionis fori k papeži - kromě značných škod v Otmuchově a Nise poukázal na pro-tiprávnost vévodových nároků v případě Edelštejna, neboť hrad se nacházel na českém území. CDS VII.3, č. 1845 SUB V, č. 148 68 II [1284,cca VIII. 13.] Wroclaw apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 80(bis)a-80(bis)b Gozlav, převor dominikánů ve Vratislavi, zlistiňuje výše uvedenou apelaci mistra Miroslava k papeži, kterou rovněž transsu-muje. SUB V, č. 149 Pozn.: ve stejném duchu transsumovali předchozí listinu: 1) Wolfker, Stephana Lorenz - blíže neznámí duchovní 2) blíže nespecifikovaný podpřevor a konvent od P. Marie 69 I 1284, VIII. 20. autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 97 apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 61b G[ebhard VI.], lanckrabě z Leuchtenbergu, rezignuje na lého v Albenreutu (=[AlťJ Al-benreut, dnešní Mýtina, od r. 1945 téměř zpustlá, JV od Chebu, na české straně hranic), které Macharius, převor z Waldsassen, získal na [Arnoldu] Angelovi z Chebu. Gradl, str. 132 č. 362 Pečeť: Gebhard, lanckrabí z Leuchtenbergu; de-perd. 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 400, fol. 218a-218bNr. 9 3) StA Amberg, Kloster Waldsassen 404, str. 369 Nr. 9 4) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsas-sensia, str. 415 Nr. 740 70 I 1284, VIII. 28. Hradisko (u Olomouce) autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, Metropol, kapitula Olomouc, inv. č. 50, sg. AIb7 Václav II., pán a dědic Českého království a moravského markrabství, potvrzuje augustiniánkám od sv. Jakuba v Olomouci listiny: A) 1223, III. 2. Brno (CDB II, č. 245), v níž Přemysl Otakar I. se svou ženou Konstancií dává augustiniánkám od sv. Petra v Olomouci jisté pozemky ve vsi Bukovany a potvrzuje exempci na vesnici Klopotovice, a B) 1225, V. 11. Kralice (CDB II, č. 269), v níž moravský markrabě Vladislav II. uděluje augustiniánkám od sv. Petra a Pavla v Olomouci ve vsi Mostkovice tytéž svobody, kterým se těší vesnice olomouckého biskupství. DPM: mistr Velislav RBMII, č. 1321 CDM IV, č. 219 Písař: VII 4 (M. Velislav; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. 71 I 1284, VIII. 29. Olomouc apogr. ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (stará sg. EI 27), fol. 38a-38b Václav II., pán a dědic Českého království a moravského markrabství, potvrzuje na žádost olomouckého děkana Budislava olomouckému kostelu [sv. Václava] donaci dvora v Břuchotíně učiněnou olomouckým vikářem Mutou. DPM: mistr Velislav RBMII, č. 1322 CDM IV, č. 220 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: k obsahu listiny srv. níže: 1286, II. 14. Olomouc 72 1284, IX. 7. autogr. Václav II., pán a dědic Českého království RBM II, č. 1323 Písař: I Praha MZA Brno, E 8: Cis- a moravského markrabství, potvrzuje žďár- CDM IV, č. 221 VII 1 terciáci Žďár, sg. A 24 skému klášteru patronátni právo kostela v Blučině. AZK I, č. 293 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) apogr. DPM: mistr Velislav 1) insert v konfirmaci: Pečeť: 1286, II. 13. Brno Václav II., I. typ; frag. (olomoucký biskup Dětřich), jejíž orig.: Pozn.: MZA Brno, E 8: Cis- srv. listiny: terciáci Žďár, sg. A a) 1286,11. 13. Brno 195 (Dětřich, olomoucký 2) MZA Brno, E 8: biskup) Cisterciáci Žďár, inv. b) 1297, VI. 20. Mod- č. 301, sg. 60/7 (Kodex říce (A1-A3: Dětřich, žďársko-velehradský), olomoucký biskup) str. 36-37 č. XXII c) 1288,1. 20. Praha (Guta, česká královna) d) 1288,1. 21. Praha (Guta, česká královna) e) 1297, VI. 5. Praha (Gerhard, mohučský arcibiskup) 73 1284, IX. 12. autogr. Václav II., pán a dědic Českého království RBM II, č. 1324 Písař: I Nižbor MZA Brno, E 55: Pre- a moravského markrabství, povoluje na CDM IV, č. 222 VII 6 monstráti Hradisko, sg. žádost svého kaplana - hradiského opata AZK I, č. 294 (vyšehradská škola I) J 10 Budiše klášteru Hradisko (u Olomouce) opevnit svá města a trhové vsi Knínice Pečeť: apogr. [u Boskovic], Kyjov, Svitávka, Hranice Václav II., I. typ; de- 1) insert v konfirmaci a [Velká] Střelná*. perd., jen 2 otvory římským císařem Fer- DPM: mistr Velislav v plice dinandem III.: 1645, XII. 18. Linz: MZA Pozn.: Brno, E 55: Premonstráti Hradisku, inv. č. 25, sg. A 26 2) Csorna, Klášterní archiv: Liber mon. Gradicensis, str. 28-29 č. 33 3) MZABrno,E55: Premonstráti Hradisko, sg. II 1, inv. č. 199 {Siebenaicher, Histori-ca relatio),fo\. 118b-119a tuto listinu zřejmě znal (vzhledem k uvedeným lokalitám) hradisky falzátor píšící listinu údajně Přemysla II. z: 1270, VIII. 21. Praha (CDB V.2, č. 618+), v níž Přemysl II. potvrzuje privilegium Václava I. z: 1250, [IX. 1. Praha] pro hradisky klášter (CDB IV. 1, č. 188++versio II jako falsum vzniklé po r. 1270) 74 I 1284, IX. 12. Nižbor apogr. 1) Csorna, Klášterní archiv: Liber mon. Gradicensis, str. 25 č. 25 2) MZABrno,E55: Premonstráti Hradisko, sg. II 1, inv. č. 199 {Siebenaicher, Histori-ca relatio),fo\. 119a Václav II., pán a dědic Českého království a moravského markrabství, potvrzuje na žádost opata Budiše, Václavova kaplana, klášteru Hradisko u Olomouce privilegia udělená Přemyslem Otakarem II. a jinými Václavovými předchůdci. DPM: mistr Velislav RBM II, č. 1325 CDMIV, č. 223 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 75 I 1284, IX. 14. Vyšehrad autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 89 Petr probošt a celá vyšehradská kapitula pronajímá na 8 let pražskému měšťanovi Oldřichu Plazerovi statky vyšehradské obedience ve vesnici Hovorčovice za stanovených podmínek, m. j. za dotaci na anniversa-rium za původní dárce těchto statků vyšehradské kapitule. RBM II, č. 1326 Písař: W 1 = V II 26 Pečeť: vyšehradská kapitula 76 II 1284, IX.-U Vídně apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Andegav. 7 (Bonifác XII.), fol. 339b num. 62 Aliron de Riccardis, kanovník od sv. Marka v Benátkách a papežský výběrčí lyonských desátků mj. v pražské a olomoucké diecézi, přijímá 13 vídeňských hř. stříbra od mistra Jindřicha, plebána v Garsu [am Kamp]. Expresse dicitur: Item recepi a magistro Henrico, plebano de Gors Pataviensis dyo-cesis XIII marcas puri argenti ponderis Wiennensis. Steinherz, str. 83 příloha č. II 77 I 1284, X. 14. U Modrie autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopře-vorství v Praze, inv. č. 1904, sg. Jo XXX-VIII Br 17 Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje listinu z: 1284, IV. 30. Brno (u sv. Petra), v níž olomoucký kanovník Oldřich a kroměřížský kanovník mistr Jindřich z [Osové] Bítýšky rozsuzují spor o desátky kostela v Přibicích mezi johanity a plebánem kostela v Přibicích na jedné a [dolno]kounickým klášterem na druhé straně, a to tak, že desátky z vesnice Ivaň mají náležet ke kostelu v Přibicích, zatímco desátky z Teplán* a Vranovic (vyjma 8 lánů náležejících témuž kostelu) budou patřit [dolno]kounickému klášteru. DPM: mistr Simon RBMII, č. 1327 CDMIV, č. 224 Písař: Th8 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup; deperd. Pozn.: k vleklému sporu srv. listiny: a) 1257, V. 7. Přibice (CDB V.l, č. 128) b) 1293, XII. 30.-(RBM II, č. 1635) 78 I 1284, XI. 6. U Vyškova apogr. MZA Brno, E 7: Cis-terciáci Velehrad, sg. G 191 (Codex Velehra-densis), fol. 78a-78b Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje velehradskému klášteru římskými kuriálními biskupy udělené odpustky a přidává za sebe čtyřicetidenní odpustky ve stanované svátky. RBMII, č. 1328 CDM V (Suppl.), str. 281-282 č. 75 („ex orig. cum sigillo appenso") Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup (dle svědectví CDM) Pozn.: 1) již za Šebánka (1926) byl orig. ztracen 2) tuto indulgenční listinu bezpochyby registruje pamětní zápis z dorza listiny 1285, II. 24. U Orvieta (viz níže): Th., episco-pus Olomucensis, confirmavit et addidit eciam ipse XL dies 3) jde nejspíš o předběžný souhlas s indulgenční listinou římských kuriálů vydanou velehradským cisterciákům až 1285, II. 24. U Orvieta 79 I 1284, XI. 11. Most autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 90, sg. ŘKř224 Konrád, syn Dětřicha Hertvíkova, mostecký měšťan, se svou ženou Pezlou postupují (zřejmě před cestou do Svaté země, neboť se v listině zmiňuje poplatek 20 hřiven stříbra za přepravu přes moře) klášteru křížovníků s červenou hvězdou [od sv. Václava] v Mostě veškeré své (nejmenované) statky za stanovených podmínek, že totiž klášter zaplatí jejich dluhy, dá Konrádovi do postu oněch 20 hř., po návratu mu bude platit každoročně 4 hř. stříbra na sv. Martina; nevrátí-li se, má platit Pezle 2 hř. ročně až do dospělosti jeho příbuzné Anežky a jejího přijetí do řádu; nevstoupí-li tam, má dostávat 1 hř. důchodu, která může být vyplacena 8 hř.; nebude-li do řádu přijat její bratr Mikuláš, dá mu klášter masný krám, který vynáší ročně 10 kamenů loje; klášter se též RBMII, č. 1329 Písař: Cr4 Pečeť: město Most, II. typ Pozn.: Mezi svědky: Her[mann] scriptor postará o dárcovu příbuznou Kunu, až se vrátí z pouti do Říma, pokud nevstoupí do řádu. 80 I 1284, XL 19. Praha apogr. 1) jen zmínkově v konfirmaci: 1319, XII. 13. Praha (Janem Lucemburským): RBM III, č. 543 2) insertně v konfirmaci Karlem IV: 1347, IX. 25. Praha, jejíž orig.: APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. 177-VIII-16 Václav II., pán a dědic Českého království a moravského markrabství, potvrzuje na základě presentace pražským sakristánem a kanovníkem Ondřejem privilegium Přemysla Otakara I. z roku 1227,- (CDB II, č. 306) pro kapli sv. Václava na Pražském hradě. DPM: mistr Velislav RBM II, č. 1330 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: listinu Přemysla I. měl údajně dle Karlovy konfirmace potvrdit i Václav L, žádnou takovou listinu ale neznáme; je tudíž možné, že je tím míněno potvrzení až Václavem II. 81 I 1284, XL 20. Praha autogr. NA Praha, ŘB Břevnov, inv. č. 51, sg. B 1X237 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, ustanovuje na základě presentace opata Jaroslava a konventu vilémovského kláštera kněze Čéče za plebána a rektora v Markovicích a prohlašuje, že opat určil k plebánově potřebě výnos z desátků ve vesnici Zehuby za 3 libry vosku, jež má klášteru odvádět každoročně vždy na sv. Petra a Pavla. RBM II, č. 1331 Písař: T4 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, I. typ + sekret 82 I 1284, XL 28. Praha autogr. (neověřený mandát) APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. 49-1-24 V[áclav II.], pán a dědic Českého království a moravského markrabství, nařizuje výběr-čím berně respektovat údajná privilegia a nevybírat berni z majetku kaple sv. Václava na Hradě (v Praze). Mandát bez DPMformule RBM II, č. 1332 Eršil-Pražák I, č. 63 Písař: VII 4 (M. Velislav; vyšehradská škola I) Pečeť: bez pečeti i bez jakékoliv známky zpečetění 83 I 1284, XII. 1. apogr. 1) Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 24/1 2) Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 115/11 (Vyše brodský kopiář), str. 58 Smil z [Nových] Hradů, purkrabí v Poděbradech, uděluje cisterciákům ve Vyšším Brodě celní imunitu při převozu zboží (explicitně jmenováno víno, obilí a ryby) přes [Nové] Hrady a okolí. UB Hohenfurt, č. 32 RBMII, č. 1333 Pečeť: ohlášena pečeť Smila z Nových Hradů 84 I 1284,-[Zábrdovice] autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopře-vorství v Praze, inv. č. 1905, sg. Jo XXX-VIII Br. 18 D[ěťřich], zábrdovický opat, dohnán hmotnou nouzí svého kláštera prodává johanitům na Starém Brně výnos ze 3 zahrad u johanitské komendy za 2 a lA brněnské hřivny stříbra. RBMII, č. 1334 CDM IV, č. 225 Písař: ZB 2 (ruka zábrdovického skriptoria) Pečeť: 1) Děťřich, zábrdovický opat, II. typ 2) zábrdovický konvent 85 II 1284,- autogr. (deperd.) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 88, č. 39 Lambert, opat kláštera Kamieniec Žabko wicki, potvrzuje Albertovi už za jeho předchůdce opata Konráda koupenou rychtu in Heinrici villa (=Heinrichswalde? Dórn-dorf?) se jmenovaným příslušenstvím. Inter testes: „Conradus Bohemus" CDS VII.3, č. 1778 (ad: 1284, [po IV. 6. Kamieniec Žabko wicki]) SUB V, č. 162 86 I [1283-1284,-] autogr. (fragment) Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 43, fol. la-2a Zlomek tzv. nej staršího urbáře pražského biskupství. RBMII, č. 1673 (ad: cca 1295,-) Nový 1960, str. 221-223 (ad: 1283-1284) 1285 87 II 1285,1. 15. Leczyca apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 {Acta Thomae), fol. 84a-84b Jakub [II. Šwinka], hnězdenský arcibiskup, aj. polští biskupové shromáždění na synodě v Leczyci oznamují Martinovi IV. (zde transsumovanou) exkomunikaci vyhlášenou vratislavským biskupem Tomášem II.: 1284, VIL 30. Otmuchów (SUB V, č. 135) obsahující moravská toponyma. SUB V, č. 171 88 II 1285,1. 15. Leczyca apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 {Acta Thomae), fol. 84b-85b Jakub [II. Šwinka], hnězdenský arcibiskup, vyhlašuje exkomunikaci nade všemi, kdo by nerespektoval (zde transsumovanou) exkomunikaci vyhlášenou vratislavským biskupem Tomášem II.: 1284, VIL 30. Otmuchów (SUB V, č. 135) obsahující moravská toponyma (viz výše). SUB V, č. 172 89 I 1285,1.21. [Cheb] apogr. 1) APH Praha, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. 50-III-1 (1642, VIII. 9.) 2) SOkA Cheb, AM Cheb, Kart. 1, fasc. 1, B 7/3 Pamětní zápis o vysvěcení kostela minoritu od P. Marie v Chebu řezenským biskupem Heinrichem II. [z Rottenecku] za přítomnosti mj. Václava II., Guty Habsburské, pražského biskupa Tobiáše [z Benešova] a olomouckého biskupa Dětřicha, kteří při této příležitosti udělili odpustky {deperd.). RBMII, č. 1337 Gradl, str. 133-134 č. 363 (ad: 1285,1. 26.) Eršil-Pražák I, č. 64 90 II 1285,1. 28. U Chebu autogr. BayHStA München, Hochstift Regensburg, Urkunde 120 Rudolf L, římský král, potvrzuje na žádost biskupa [Heinricha II. z Rottenecku] řezen-skému kostelu hrabství Thumstauf se vším příslušenstvím, totiž s hrdelním soudnictvím, rybolovem od řezenského mostu až po Kesnach včetně práva bezpečné cesty do těchto míst. Gradl str. 135 č. 365 RI VI. 1, č. 1878 91+ II 1285, [cca I. 28.] U Chebu autogr. Domstiftsarchiv Merseburg, Urkunde Nr. 113 apogr. 1) Domstiftsbibliothek Merseburg, Cod. I, 118, fol. 87a-87b 2) Domstiftsbibliothek Merseburg, Cod. I, 151, fol. 173a-174aNr. 123 Rudolf L, římský král, potvrzuje na žádost merseburského biskupa Heinricha privilegia merseburského biskupství s výslovným poukazem na léna, která od merseburských biskupů drží míšeňská markrabata. Expresse dicitur: ... quod nobis constitutis in Egra fidelis et devotus nobis et imperio venerabilis H., Merseburgensis episcopus, ad nos ibidem veniens suaque regalia de manu nostra suscipiens suo et ecclesiae suae Merseburgensis nomine nobis humili-ter supplicavit, ut privilegia et libertates ecclesie Merseburgensis ... ratificare, ap-probare ac confirmare ... dignaremur. Inter testes: magister Heinricus de Clignenberg (tj. Heinrich v. Klingenberg am Main), curie nostre vicecancellarius CDSR II.8c. 11 (ex orig.) UB Hochstifts Merseburg I, c. 474 Gradl, str. 134 c. 364 92 II 1285, II. 8. Nürnberg apogr. Bayerische Staatsbibliothek München, sg. Clm 16.124 (zápis XIV. stol. na přední předsádce) R[udolf I.], římský král, žádá freisinského biskupa Emicha, aby obdaroval jistého H., zvaného Holzapfel, v souvislosti se sňatkem Mikuláše [L] Opavského. RI VI.l, c. 1882 Kopetzky, str. 137 c. 145 CDS VII.3, c. 1873 SUB V, c. 178 Pozn.: vlastní mnichovský kodex Clm 16.124 (ze stol. XIV.) obsahuje soubor textů středověké rétorické nauky (Summa dictaminis M. Guidonis Faba, Summa Hainrici scolaris, Gemma purpurea) 93 II 1285,11. 11. Otmuchów apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 {Acta Thomaé), fol. 85b-86b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, posílá [br. Rolanda z Kamiencze] za Jindřichem IV. Vratislavským se stížností na skandální počínání kastelána z Alte-walde/Stary Las (v opolském vojvodství), který prý popisované výpady proti církev- CDS VII.3, c. 1874 SUB V, c. 176 ad: 1285, II. 11. („recte wohl 3") ním představitelům a majetku (mj. v Bu-dišovicích, JV od Opavy) koná z Jindřichova nařízení; stanoví termín k nápravě do 11. II. 1285. 94 I 1285,11. 11. apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 73a-73b (Erwinus) 2) StA Amberg Kloster Waldsassen 403, fol. 199a-200aNr. 10 (Or-twinus) 3) StA Amberg, Kloster Waldsassen 407, fol. 249b-250a (Ortwi-nus) 4) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsassensia, str. 415-416 Nr. 741 (Erwinus) Ortwin/Erwin, chebský měšťan, si spolu se svou ženou volí waldsasský klášter za místo svého posledního odpočinku a při této příležitosti uzavírá s waldsasskými cisterciáky dohodu o tom, že pokud on nebo jeho žena zemře ve vzdálenosti dvoudenní chůze od kláštera (ad spacium duarum dietarum), bratři jsou v případě potřeby povinni zabezpečit převoz ostatků a jejich důstojné pohřbení v klášteře; klášteru pak bude náležet cenzus z pěti zůstavitelových zahrad a dále z osmi zahrad, které zůstavitel užívá spolu s [chebskými] klariskami; po zůstavitelově smrti, pokud bude ještě jeho žena naživu, se má cenzus dělit rovným dílem mezi opata a vdovu. RBMIV, č. 1857 Gradlstr. 135-136 č. 367 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Eberhard, chebský provinciální rychtář 2) město Cheb 3) komtur chebských německých rytířů Pozn.: při stylizaci listiny (nebo až při jejím zápisu do wald-sasských kopiářů?) došlo k některým vyšinutím z větné vazby 95 I 1285,11. 15. Doubravník apogr. insert v konfirmaci: 1285, II. 15. Modříce (Dětřich, olomoucký biskup), jejíž orig.: AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, inv. č. 48 (sub dato suo) Demetrius z Buková daruje doubravnickému klášteru patronátni právo kostela v Olší. RBMII, č. 1338 CDM IV, č. 226 Pečeť: ohlášena pečeť Demet-ria z Buková 96 I 1285,11. 15. Modříce autogr. AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, inv. č. 48 (sub dato suo) Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje donaci patronátního práva kostela v Olší učiněnou Demetriem z Buková (viz listinu výše) ve prospěch doubravnického kláštera. RBMII, č. 1338 CDM IV, č. 226 Písař: Th 3 = V II 12 = N 3 (M. Šimon) Pečeti: 1) Dětřich, olomoucký biskup, II. typ 2) Demetrius z Buková, I. typ 97 I [1285], II. 19. Praha autogr. NA Praha, ŘB Břevnov, inv. č. 52, sg. B II 47 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, zakazuje svým (tj. biskupským) výběrčím desátků vybírat desátky od lidí břevnovského kláštera s odkazem na jisté staré privilegium a nařizuje jim pod trestem exkomunikace zrušit nálezy ve věci desátků, pokud je proti břevnovským poddaným již vynesli. RBMII, č. 1234 (ad: 1281, II. 19.) Písař: T5 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, deperd.; zach. jen perg. proužky Pozn.: oním „starým privilegiem" je zřejmě listina papeže Jana XV: 993, V. 31. Reate (CDB I, č. 38), kde je břevnov-skému klášteru potvrzena donace desátků z provincií litoměřické, bílinské a děčínské a dále desátků všech klášterních poddaných učiněná pražským biskupem sv. Vojtěchem 98 I 1285, II. 24. U Orvieta autogr. MZA Brno, E 7: Cis-terciáci Velehrad, sg. B 5 Kuriálni (arci)biskupové: Reinald Messa-nensis a Petr Arbonensis, dále Bartoloměj Gaitanus, Acer Vexionensis, Benehard braniborský, Jindřich Saxionensis, Fridol Ove-tensis, Simon Papiensis, Ptolomaeus sardin- RBMII, č. 1339 (ad: 1285, II. 25.) AZKI, č. 291 (ad: 1284, II. 26.) CDM V (Suppl.), Pečeti: z celkově 15 přivěšených pečetí doch. 14, posl. deperd. apogr. MZA Brno, E 7: Cis-terciáci Velehrad, sg. G 191 (Codex Velehra-densis), fol. 72a-72b ský, Vincent portugalský, Bernard Huma-nas, Robert Rosensis, Torfin Hamerensis, Hubert Clugiensis a Ondřej Asloensis udělují k velehradskému klášteru čtyřicetidenní odpustky, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni (tj. olomoucký) biskup. str. 277-278 č. 72 (ad: 1284, II. 24.; „Ex orig. ejusdem mon.") Pozn.: 1) na dorzu je rukou velehradského archiváře zaznamenán pamětní zápis z: 1315, VIL 2. [Velehrad] (in domo abbatis) o potvrzení listiny olomouckým biskupem Petrem [An-geli] a dále indulgenč-ních listín olomouckého biskupa Dětřicha (nejspíš jde o: 1284, XI. 6. U Vyškova) a basilejského biskupa Petra [z Aspeltu] (de-perd.) pro Velehrad 2) listina je datována kombinací let pontifikátu Martina IV. s inkarnačními léty, kde je třeba počítat s epochou roku k 25. 3. a s florentským počtem 3) pokud se k listině vztahuje konsens olomouckého biskupa Dětřicha (viz výše: 1284, XI. 6. U Vyškova), pak byl vydán ještě před vlastní in-dulgencí římských kuriálů 99 I 1285, II. 24. U Orvieta autogr. Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 36 Reginald, messinský arcibiskup, Vilém, korintský arcibiskup, Petr, oristanský biskup, Acerus, wexijský biskup aj. biskupové udělují dominikánům [od sv. Michala] v Olomouci ve stanovené sváteční dny čtyřicetidenní odpustky, pokud s tím bude souhlasit místní (tj. olomoucký) diecézni biskup. RBMII, č. 1340 (ad: 1285, II. 25.) CDM V (Suppl.), str. 276-277 č. 71 (ad: 1284, II. 24.; „Ex orig. ejusdem mon.") Pečeti: pův. 16 přivěšených pečeti, 10. deperd., první dvě se sekretem Pozn.: listina je datována kombinací let pontifikátu Martina IV. s inkarnačními léty, kde je třeba počítat s epochou roku k 25. 3. a s florentským počtem 100 II 1285, III. 3. Mindelheim apogr. Landeskirchliches Archiv Nürnberg, Rep. 10b, Nr. 197, fol. 68b Walther, provincial augustiniánů pro Německo a Cechy, vidimuje odpustkovou listinu různých (arci)biskupů z: 1284, V. 30. U Orvieta, v níž jsou uděleny čtyřicetidenní odpustky augustiniánským klášterům v Německu. srv. NürnUB 3, č. 776 101 I 1285,111. 11. Příběnice apogr. SOA Třeboň, Cizí statky Třeboň, sg. NeveklovII291, č. 1 Jindřich z Rožmberka prodává zderazskému klášteru za 300 pražských hřiven stříbra město Neveklov; přičemž 260 hř. nabyvatel zaplatil a 40 hř. mu bylo odpuštěno s tím, že nabyvatel umožní prodávajícímu a jeho družině (v počtu 20-24 osob) tamtéž přenocovat a poskytne mu stravu po dobu 3 dnů, když prodávající pojede do Prahy. Prodávající se zavazuje nevymáhat na nabyvateli „expedici". RBMII, č, 1341 Pečeť: ohlášena pečeť Jindřicha z Rožmberka 102 II 1285, III. 13. Otmuchów apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, žádá generálního mistra a generální shromáždění minoritu v Miláně, aby se zasadili SUB V, č. 195 (Acta Thomae), fol. 96a-97a o návrat osmi minoritských domů vratislavské diecéze ze saské provincie zpět do čes-ko-polské provincie; žádá dále, aby byl potrestám obzvláště vratislavský minorita lektor Hermann, který aktivně pomáhá Jindřichu IV. Vratislavskému proti biskupovi. 103 II [1285], III. 15. Perugia apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 2a č. 5 Martin IV. nařizuje admontskému opatovi, aby vyšetřil údajné potíže, s nimiž se setkal kanovník od sv. Marka v Benátkách a kolektor lyonských desátků (mezi jinými i v pražské a olomoucké diecézi) mistr Aliron [de Riccardis] při vybírání těchto desátků od Friedricha, opata vMosachu (dnes Moggio v Itálii). Hauthaler, Libellus, str. 26-28 č. 5 Prou col. 5-8 č. 5 104 I 1285, IV. 1. Praha (u sv. Jiří) apogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2488, rukopis 46 (Liber memor. Plas.), fol. 104a Dobromíra, abatyše od sv. Jiří v Praze na Hradě, prodává za 35 hř. stříbra opatu Ger-hardovi a plaskému klášteru vinici zv. Mla-vín pod horou Petřínem, ovšem bez příslušenství a bez lidí, kteří o ni pečují. RBM II, č. 1343 Gradl, str. 136 č. 368 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) svatojiřského konventu 2) osobní pečeť abatyše (s. nostrum speciále) 105 I 1285, IV. 2. Nürnberg autogr. StA Nürnberg, Brandenburger Urkunden 49 Rudolf L, římský král, uděluje Friedrichovi [III. z Hohenzollernu], norimberskému purkrabí, na lenním právu jisté říšské léno (fe-odum castrense) v Chebu, které předtím vlastnil Knuzel z Hohenbergu, a hrad Wun-siedel. Inter testes: Cůnradus, iudex Egrensis, et Franciscus, fráter eiusdem, et Martinus -cives Egrenses RBM IV, č. 1858 Gradl, str. 136-137 č. 369 NürnUB 3, č. 716 RI VI.l, č. 1886 106 II [1285], IV. 5. Perugia apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 2a č. 5 Honorius IV. nařizuje admontskému opatovi [Heinrichovi II.], aby v souladu s listem papeže Martina IV. z: [1285], III. 15. Perugia vyšetřil údajné potíže, s nimiž se setkal ka- Hauthaler, Libellus, Str. 26-28 č. 5 Prou col. 5-8 č. 5 novník od sv. Marka v Benátkách a kolektor lyonských desátků (mezi jinými i v pražské a olomoucké diecézi) mistr Aliron [de Ric-cardis] při vybírání těchto desátků od Friedricha, opata v Mosachu (=dnes Moggio v Itálii). 107 I 1285, IV. 11. [Brno] apogr. Historisches Archiv der Stadt Köln, Best. 1 (HUA - Haupturkundenarchiv), sg. U l/474a Zábrdovický opat D[ětrich] a rychtář L. s přísežnými města Brna dosvědčují měšťanům v Kolíně [nad Rýnem], že v jejich přítomnosti došlo k rezignaci na veškerá majetková práva k polovině domu na Múh-lengasse (ve farnosti sv. Brigity) ze strany příbuzných paní Blizy, vdovy po jistém Konstantinovi [Parfusi], která tento dům prodala Brunovi, řeč. Hardevust. CDMXVč. 16 Pečeť: originál měl být údajně opatřen 2 pečetěmi, z nichž 1. byla již v době CDM deperd., druhá (města Brna) fragmentárni Pozn.: 1) orig. byl uložen v HA der Stadt Köln, Best. 1031 (Nachlass Fahne), dnes ale deperd. 2) zmiňovaná Bliza byla jeptiškou v Dolních Kounicích, svým rodinným majetkem (v Kolíně nad Rýnem) disponuje již r. 1274 (viz CDB V.2, č. 756) 108 I 1285, IV. 14. Praha autogr. Hessisches StA Marburg, Urkunden 1 Nr. 2847 Václav II., český král a moravský markrabě, připojuje svůj souhlas k dlužnímu úpisu římského krále Rudolfa I. Habsburského ve prospěch hraběte Eberharda z Katzenellen-bogenu na sumu 12000 hřiven kolínských feniků (z: 1282, XI. 11. Worms), kteroužto Wenck I, č. 74 RI VI. 1, str. 379 č. 1725 Demandt I, č. 280 Písař: V II 7 = Th 5 (M. Jan ze Sadské; vyšehradská škola I) částku si má věřitel hojit na říšském clu v Boppardu. Bez DPMformule Pečeť: ohlášena pečeť Václava IL, I. typ; deperd. Pozn.: 1) listina značně poškozena plísní 2) zachováno též jako formulář: Voigt č. 19 3) srv. též potvrzení Albrechta Saského v téže záležitosti z: 1285, IV. 14. Nürnberg 109 I 1285, IV. 16. Praha autogr. Generallandesarchiv Karlsruhe, sg. GL A 19 Nr. 1421 Václav II., český král, moravský markrabě a říšské kníže, souhlasí s udělením patronátní-ho práva kostelů v Augst a v Zeiningen (v basilejské diecézi) ve prospěch basilejského kostela učiněným římským králem Rudolfem I. Habsburským se souhlasem většiny kurfiřtů (de consensu maioris partis principům, quorum consensus in hoc fuerat requirendus) a zlistiněným posléze listinou z: 1285, X. 18. Luzern (RI VI. 1, č. 1943). DPM: mistr Velislav RI VI. 1, č. 1943 MGH CC III, str. 648-649 č.661 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav IL, I. typ; deperd. (jen zbytky závěsu) Pozn.: srv. též potvrzení Oty Braniborského z: 1297, VIII. 17. Kadaň v téže záležitosti 110 I 1285, IV. 18. [Racibórz] apogr. (jen zmínka) Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, nabádá opavského vévodu Mikuláše [I.] CDS VII.3, str. 66 č. 1894 Pozn.: na citovaném fol. je list Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomaé), fol. 102a-102b (deperd.), aby spolu s Kazimírem Bytom-ským přiměl vévodu Jindřicha IV. Vratislavského k vydání Edelštejnu biskupovi. SUB V, č. 198 Kazimírův, za ním jen zmínka, že list stejného obsahu poslán i Mikuláši Opavskému a kastelánu Helmoldovi 111 II 1285, IV. 18. [Racibórz] apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomaé), fol. 102a-102b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, nabádá Kazimíra Bytomského, aby spolu s Mikulášem [I.] Opavským přiměl Jindřicha IV. Vratislavského k vydání Edelštejnu biskupovi. CDS VII.3, str. 66 č. 1894 SUB V, č. 198 112 II 1285, IV. 19. Racibórz apogr. listina inserována v: 1285, IV. 22. Racibórz (lehnický arcijáhen Štěpán), jejíž opis: Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomaé), fol. 103b-104a Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, pověřuje lehnického arcijáhna Štěpána, aby přiměl Jindřicha IV. Vratislavského k ukončení obsazení hradů Otmuchów a Edelštejn. CDS VIL3, str. 66-67 č. 1895 SUB V, č. 199 113 II 1285, IV. 20. Racibórz apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomaé), fol. 102b-103a Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, žádá hnězdenského arcibiskupa [Jakuba II. Šwinku], aby se stal z papežského pověření soudcem mezi ním a Jindřichem IV. Vratislavským, který obsadil mimo jiné hrad Edelštejn. CDS VII.3, str. 67 č. 1896 SUB V, č. 200 114 I [1285], IV. 20. [Racibórz] apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomaé), fol. 103a-103b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, žádá krále [Václava II.], aby zakročil proti Jindřichovi IV. Vratislavskému, který obsadil mimo jiné hrad Edelštejn. CDS VII.3, str. 67 č. 1897 SUB V, č. 201 115 II 1285, IV. 22. Racibórz apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 Štěpán, lehnický arcijáhen, oznamuje [vratislavskému biskupovi Tomášovi II.], že se ve vojenském ležení před Edelštejnem setkal CDS VII.3, str. 67 č. 1898 SUB V, č. 202 (Acta Thomaé), fol. 103b-104b s Jindřichem IV. Vratislavským a splnil svůj úkol. 116 II [1285], IV. 25. Racibórz apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomaé), fol. 106b-108a Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, oznamuje kardinálu Latinovi (a jiným kardinálům), že vratislavský kníže [Jindřich IV.] okupuje Otmuchów a Edelštejn a nedbá biskupovy klatby a že nemají dopřát sluchu vratislavskému minoritovi Hermannovi, kterého kníže posílá do Říma. CDS VII.3, str. 68 č. 1901 SUB V, č. 206 117 II [1285], IV. 25. Racibórz apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomaé), fol. 108a-109a Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, oznamuje svému prokurátorovi v Římě mistru Petru Lapisovi okupaci Otmuchówa a Edelštejna (ten byl prý dán biskupu do zástavy za škody napáchné jiným knížetem (per alium principem), když tento táhl na Moravu) a pověřuje jej, aby zjistil, zdali Jan Muskata předal jeho dary dvěma jmenovaným kardinálům a podal mu o tom písemnou zprávu. CDS VII.3, str. 68 č. 1904 SUB V, č. 207 118 II [1285], IV. 27. Racibórz apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomaé), fol. 109a-109b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, píše ve stejném duchu krakovskému kanovníkovi Adamovi, toho času v Římě, a žádá jej o pomoc pro mistra Petra; současně jej prosí, aby se obrátil jmenovitě na kardinála Jakuba, jemuž je Tomáš kaplanem. CDS VII.3, str. 68 č. 1905 SUB V, č. 208 119 II 1285, IV. 27. Racibórz apogr. 1) transsumpt ve vidi-musu: [1285, IV. 27. Racibórz]: Tomáš II., vratislavský biskup, jehož orig.: Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 125, č. 134 Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, po neúspěšném napomenutí exkomunikuje vratislavského knížete Jindřicha IV. kvůli obsazení Otmuchówa a Edelštejna a vyhlašuje omezený interdikt nad vratislavskou diecézí; vše je nejprve vyhlášeno ve farnm kostele P. Marie v Ratiboři, pak v konventu dominikánů tamtéž. CDS VII.3, str. 68 č. 1906 Stehnách I, str. 136 č. 630 SUB V, č. 209 2) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomaé), fol. 104b-105a 120 II [1285, IV. 27. Racibórz] autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 125, č. 134 Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, posílá abatyši a konventu kláštera v Trzeb-nici transsumovaný text svého vyhlášení interdiktu nad vratislavskou diecézí (viz výše, se zmínkou o Edelštejnu) a požaduje jeho dodržování. Stelmachl, str. 136 č. 630 SUB V, č. 210 121 II [1285, IV. 27. Racibórz] apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomaé), fol. 105a-105b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, posílá hnězdenskému arcibiskupu [Jakubovi II. Šwinkovi] transsumovaný text svého vyhlášení interdiktu nad vratislavskou diecézí (viz výše, se zmínkou o Edelštejnu). SUB V, č. 211 122 II [1285, IV. 27. Racibórz] apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomaé), fol. 105b-106a Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, posílá kanovníkům a vikářům vratislavského katedrálního kostela a dalším klerikům transsumovaný text svého vyhlášení interdiktu nad vratislavskou diecézí (viz výše, se zmínkou o Edelštejnu) a požaduje jeho dodržování. SUB V, č. 212 123 I 1285, V. 6. Jaro slavice autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopře-vorství v Praze, inv. č. 1303, sg. Jo XXXI Mail. 58 Gerhard z Obran se svou ženou Gutou [z Valtic (Feldsbergu)], dětmi a dědici prodávají johanitům v Mailbergu za 100 liber vídeňských feniků svůj majetek ve vsích Herzogbirbaum, Untermarkersdorf a Nieder-fellabrunn; kdyby si dědicové Gerhardovy ženy na tyto statky činili nárok, slibuje johanitům 300 liber ze svých statků v Rakousích. Pečeti: 1) Guta z Valtic 2) Gerhard z Obran, II. typ Pozn.: 1) indorzát: mailberský 2) mezi svědky: Ulrich der Schreiber 3) srv. listinu níže 124 I 1285, V. 6. Jaro slavíce autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopře-vorství v Praze, inv. č. 1304, sg. Jo XXXI Mail. 59 Gerhard z Obran se svou ženou Gutou, dcerou truksasa z Valtic (Feldsbergu), prodávají johanitům v Mailbergu za 100 liber vídeňských feniků: 5 lánů, 3 dvory a pole o ročním výnosu lA libry ve vesnici Herzogbir-baum, 1 dvůr o výnosu 3 libry a 41 feniků, perkrecht a 3. díl desátku vína ve vsi Un-termarkersdorf a 2 lány s polem o výnosu 3,5 šilinků ve vsi Niederfellabrunn. Pečeti: 1) Gerhard z Obran, II. typ 2) Guta z Valtic Pozn.: 1) indorzát: mailberský 2) srv. listinu výše 125 I 1285, V. 8. Praha autogr. SOA Třeboň, VS Sedlec, inv. č. 3 apogr. NK ČR v Praze, sg. XXIII D 186 {Privilegia monasterii Sedle-censis), fol. 62 Václav II., český král a moravský markrabě, restituuje Friedrichovi a jeho nejmenované sestře - sirotkům po Friedrichovi, synu mincmistra Eberharda, mlýn na Labi u Kolína a přidává k tomu 2 rybáře, přičemž za nulitní prohlašuje předchozí restituci ve prospěch Oldřicha; sirotci mají dát polovinu mlýna a 1 rybáře jako náhradu za náklady spojené s touto náročnou restitucí mistru mince Ekhardovi. DPM: mistr Velislav RBMII, č. 1345 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 126 I 1285, V. 24. Praha autogr. SOkA Kolín, AM Kolín, sg. 1/1-1 apogr. SOkA Kolín, AM Kolín, Pamětní kniha města Kolína 1501, fol. 3 la-3 lb Václav II., český král a moravský markrabě, vydává privilegium (dochované v exempláři pro město Kolín), v němž upravuje právní postavení královských měst v Čechách obecně, též procesní postupy u sporů mezi měšťany navzájem i mezi městy a šlechtou a navíc potvrzuje městům jejich stará privilegia, nejsou-li v rozporu s panovníkovými zájmy. Bez DPMformule RBM II, č. 1346 CIM II, č. 36 Horčička, UB Aussig , č. 13 Köpl, UB Budweis, č. 19 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; de-perd. 127 I 1285, VI. 5. [Znojmo] apogr. MZABrno, G 12: Cerroniho sbírka, inv. Řezník Wolfger, znojemský měšťan, prodává plebánovi od sv. Mikuláše ve Znojmě 4 kameny loje (lapides sepí) za 3 hřivny stříbra. RBM II, č. 1347 CDM V (Suppl.), str. 282-283 č. 77 Pečeť: ohlášena pečeť města Znojma č. 377, sg. Cerr II, č. 253 {Matrica Lu-censis), fol. 42a 128 II 1285, VI. 8. Rüdigheim autogr. StA Würzburg, Johan-niterorden, Kommende Würzburg Urkunden 1285 Juni 8 Friedrich z Kindhausenu, velkopreceptor johanitů mj. v Cechách a na Moravě, prohlašuje, že wiirzburský měšťan Konrád Dietharth odkázal johanitům veškeré své jmění. CGOH III, str. 480 č. 3904 129 I 1285, VI. 11. Kladruby (klášter) apogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2479, sg. rukopis 38 (Kladrubský hopiář I), fol. 87b-88a Inselerius (augustinián-eremita), biskup v Budvě (dnes v Černé Hoře), uděluje kladrubskému klášteru na stanovené sváteční dny čtyřicetidenní odpustky. RBMIV, č. 1859 130 I 1285, VI. 24. autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 90 Inselerius (augustinián-eremita), biskup v Budvě (dnes v Černé Hoře), uděluje vyšehradské kapitule čtyřicetidenní odpustky ve stanovených svátečních dnech. Písař: W2 Pečeť: Inselerius, budvánský biskup 131 II 1285, VI. 28. apogr. BayHStA München, Kloster Raitenhaslach 5 (Kopialbuch 1442), fol. 66a-66b M[arkéta] představená spolu s konventem kláštera P. Marie v Niedernburgu v Pasově prodávají jistému Timonovi, řeč. Roť jistý plat. Inter testes: Otto z Prachatic (Brachadicz), rychtář v Pasově Krausen, str. 326 č. 402 Pozn.: k Ottovi z Prachatic srv. níže 1288, IX. 4. Passau 132 I 1285, VI. 29. Praha apogr. Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 427 Albert z Lešan slibuje věrnost českému králi a moravskému markraběti Václavovi II., slibuje plnit všechny jeho příkazy, nepodnikat proti němu nic, usilovat o zemský mír a pomáhat mu proti komukoliv. RBMII, č. 1348 (ex cop.) ACRB I, č. 29 (ad: 1285, VIL 1.) Pečeť: ohlášena pečeť Alberta z Lešan 133 I [cca 1285, VI. 29. Praha?] apogr. Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnic - Purkart z Vimperka slibuje věrnost českému králi a moravskému markraběti Václavovi II., slibuje plnit všechny jeho příkazy, ne- Pečeť: ohlášena sekretní pečeť Purkarta z Vimperka ká lobkowiczká podnikat proti němu nic, usilovat o zemský knihovna, sg. VI.F.b.5, mír a pomáhat mu proti komukoliv. str. 423 134 1285, VII. 1. autogr. Václav II., český král a moravský markrabě, RBMII, č. 1349 Písař: I Praha NA Praha, ŘA Praha, uděluje augustiniánům-eremitům kostel sv. Kadlec 1985, s. VII 1 inv. č. 1 Tomáše na Malé Straně s městištěm někdy Konráda z Žatce. 128-129 č. 3 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) apogr. DPM: mistr Velislav NA Praha, ŘA Praha- Pečeť: rukopisy, rukopis 68 Václav II., I. typ, de- {Codex Thomeus), str. perd.; zachovány jen 16 otvory v plice 135 1285, VII. 4. apogr. Dětřich, olomoucký biskup, uděluje augusti- RBMII, č. 1350 I U Svitav NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 {Codex Thomeus), str. 279 niánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze čtyřicetidenní odpustky ve stanovené sváteční dny, pokud s tím bude souhlasit pražský diecézni biskup (tj. Tobiáš [z Benešova]). Kadlec 1985, str. 398-399 č.203 136 [1285], VIL apogr. Čáslav, provinciální mistr minoritu pro CDS VIL3, str. 73 I 20. Archiwum miejskie Čechy a Polsko, žádá B[urkharda], saského č. 1929 Racibórz Wroclawia, rekopis B1 {Acta Thomae), fol. 116a-116b provinciálního mistra, aby zabránil napadání minoritu z českomoravské provincie, o kterých si někteří myslí, že patří do saské provincie, která neuznává interdikt. SUB V, č. 233 137 1285, VIL 22. autogr. Elysa, převorka dominikánek vEngelthalu, NůrnUB 3, č. 727 II Stadtarchiv Nürnberg, Best. Al: Urkundenreihe, sg. 1285 Juli 22 prohlašuje, že dědičně pronajala norimberskému měšťanu Heinrichovi řeč. Rise a jeho ženě Kristině dva krámy (ke druhému z nich náležel dům, v němž kdysi bydlel Konrád Bohemus), a to za roční plat 1,5 norimberské libry denárů placených na Zjevení Páně (6. L). 138 [1285], VIL autogr. Honorius IV. potvrzuje řádu německých Tumler-Arnold I, Pečeť: II 23. DOZA Wien, Urkunde rytířů všechna privilegia a svobody udělené č. 933 bula Honoria IV. na Tivoli Nr. 933 papeži i světskými vládci. hedvábných nitích 139 I 1285, VII. 29. Brno autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, inv. č. 1342, sg. P I a 4 Friedrich ml. ze Šumburka ustanovuje svého otce Friedricha a Berengara z Mellingenu za rozhodce ve svém sporu o stavbu hradu [Boršova (u Moravské Třebové)], jejž vede s olomouckým biskupem Dětřichem, který si za rozhodce zvolil pražského probošta Oldřicha a svého komořího Wolframa; slibuje dále podrobit se jejich rozhodnutí pod pokutou 2000 hř. stříbra; pokud by rozhodci nenalezli společné řešení sporu, rozhodující slovo bude mít Václav II., u jehož dvora se arbitráž bude odehrávat; volí dále Hartmana z Holštejna a Gerharda z Obran za rozhodce, kteří by v budoucnu rozsuzovali eventuelní spory mezi oběma stranami, pokud by k nějakým došlo. RBMII, č. 1353 CDMIV, č. 227 Písař: Th 3 = V II 12 = N 3 (M. Šimon) Pečeti: 1) [Gerlach], komtur německých rytířů ve Slavkově 2) Hartman z Holštejna, brněnský podkomoří, IV. typ 3) Gerhard z Obran, II. typ 4) město Brno 5) Milota z Račic 6) Friedrich ml. ze Šumburka 7) Dietrich z Mellingenu Pozn.: 1) uvedeného sporu se týkají formuláře: Voigt č. 93 a č. 94 2) Václav II. je uveden ještě jako dominus et heres regni Bohemie et marchionatus Moravie 140 II 1285, VII. 30. Regensburg autogr. BayHStA München, Domkapitel Regensburg, Urkunde 49 Aliron de Riccardis, kanovník od sv. Marka v Benátkách a výběrčí lyonských desátků mj. v pražské a olomoucké diecézi, povoluje řezenskému biskupu odklad v placení lyonských desátků do uvedeného termínu. Ried, č. 638 (omylem k VIII. 30.) 141 II [1285, post VIII. 4.] apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 {Acta Thomae), fol. 117b-118a Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, vyhlašuje církevní klatbu nad těmi, kdo přepadli biskupské posly, kteří se vraceli od vratislavského vévody Jindřicha IV., přičemž vratislavský kanovník Eliáš byl zavražděn a jáhen Jindřich, biskupův kaplan a rektor kostela ve Vidnavě (S od Jeseníku), byl těžce zraněn. CDS VII.3, str. 74 č. 1935 SUB V, č. 239 142 II 1285, VIII. 6. Regensburg apogr. StA Nürnberg, Hochstift Eichstätt, Literalien 14, fol. 39a Aliron de Riccardis, kanovník od sv. Marka v Benátkách a papežský výběrčí lyonských desátků mj. v pražské a olomoucké diecézi, přijímá od eichstättského biskupa Rapoty (!) jistou sumu peněz v různých měnách. Mon. Boica 49, č. 146 NürnUB 3, č. 728 143 II 1285, VIII. 9. Regensburg autogr. Archiv des Erzbistums München und Freising, sg. Urkunden 1285 August 9 apogr. BayHStA München, Domkapitel Regensburg, Zirngibl-Abschriften, sub dato suo (moderní opis 19. stol., 6 str.) Aliron de Riccardis, kanovník od sv. Marka v Benátkách a výběrčí lyonských desátků v salzburské provincii, městech Praze, Olomouci, Eichstättu a Bambergu a v diecézích mohučské provincie, inseruje list papeže Martina IV. z: [1282], VIL 10. U Montefiascone (CDB VI. 1, č. 223). 144 II 1285, [VIII. 4.-15.] apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 {Acta Thomaé), fol. 117a-117b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, oznamuje vratislavskému knížeti Jindřichovi IV. podmínky, za kterých je ochoten uzavřít smír; mimo jiné požaduje restituci všech obsazených majetků (mezi nimi jistě i Edel-štejnu, ale není explicitně zmíněn!). CDS VII.3, str. 73-74 č. 1933 SUB V, č. 237 145 II 1285, VIII. 21. Passau autogr. BayHStA Můnchen, Hochstift Passau, Urkunde 216 Aliron de Riccardis, kanovník od sv. Marka v Benátkách a výběrčí lyonských desátků mj. v pražské a olomoucké diecézi, přijímá od pasovského biskupa Bernharda [z Pram-bachu] dlužnou sumu 600 talentů řezen-ských denárů a stanoví termíny ke splacení zbývající částky. Mon. Boica 29, č. 156 146 I 1285, VIII. 27. autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 91 Inselerius (augustinián-eremita), biskup v Budvě (dnes v Černé Hoře), uděluje vyšehradské kapitule čtyřicetidenní, popřípadě roční odpustky pro ty, kdo přispějí k obnově této kapituly. Písař: W3 Pečeť: Inselerius, budvánský biskup 147 I 1285, VIII. 28. Praha autogr. NA Praha, ŘA Praha, inv. č. 2 apogr. NA Praha, ŘA Praha-ru-kopisy, rukopis 68 (Co-dex Thomeus), str. 280 Inselerius (augustinián-eremita), biskup v Budvě (dnes v Černé Hoře), uděluje au-gustiniánům-eremitům od sv. Tomáše v Praze, kde posvětil jeden oltář a hřbitov, na stanovené sváteční dny čtyřicetidenní odpustky pro těžké hříchy a roční odpustky pro lehké hříchy. RBMII, č. 1354 Kadlec 1985, str. 399-400 č. 204 Písař: W3 Pečeť: Inselerius, budvánský biskup 148 II [1285], IX. 1. Tivoli apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 33b č. 110 Honorius IV. obnovuje převorovi od sv. Ondřeje v Orvietu a kolektoru lyonských desátků (mj. v pražské a olomoucké diecézi) Dětřichovi jeho mandát svěřený mu papežem Martinem IV. Proucol. 101 č. 114 149 II [1285], IX. 1. Tivoli apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 34a č. 111 Honorius IV. vyzývá veškerý klérus i světské osoby, aby podporovali kolektora lyonských desátků Dětřicha, a to na území celé jemu svěřené legace, tedy i v pražské a olomoucké diecézi. Proucol. 101 č. 115 150 II [1285], IX. 1. Tivoli apogr. Archivio Segreto Vati- Honorius IV. nařizuje kolektoroví lyonských desátků vtrevírské a mohučské provincii (tj. Proucol. 101 č. 116 Pozn.: míněn je zde nejspíš cano, Reg. Vat. 43, fol. 34a č. 112 i v pražské a olomoucké diecézi) Dětřicho-vi, aby postupoval v souladu s listem verdun-ského kanovníka Rogera [z Merlomonte]. Rogerův list z 1276, II. 3. Viterbo (CDB V.2, č. 803) 151 II 1285, IX. 20. „Nový Hrad" u Frýdlantu autogr. (2x) 1) Stiftsarchiv Marienstern, Urkunde Nr. 23 (Al) 2) Stiftsarchiv Marienstern, Urkunde Nr. 24 (A2) Otto V, braniborský markrabě, potvrzuje prodej jmenovaných majetků (z: 1285, IV. 23. Wroclaw; SUB V, č. 205) učiněný bratry Bernhardem a Ottou z Bernstadtu ve prospěch míšeňského probošta Bernharda zKamenze pro cisterciácký klášter Marienstern. SUB V, č. 246 152 I 1285, IX. 29. Milevsko/Praha apogr. insert v konfirmaci Janem Lucemburským: 1337, VII. 4. Praha, jejíž orig.: SOA Třeboň, Cizí statky, inv. č. 338, sg. Kamýk/Vltavou II 192 č. 1 Václav II., český král a moravský markrabě, uděluje milevskému klášteru patronátni právo kostelů sv. Petra a sv. Mikuláše ve Starém a Novém Kamýku včetně úplných desátků z Nového Kamýku, a to jako satis-fakci za škody napáchané při svém obléhání Zvíkova. DPM: mistr Velislav RBMII, č. 1355 Pečeť: ohlášena pečeť Václava IL, I. typ Pozn.: 1) Actum in Milewsk, datum Prage 2) má paralelu ve FS: a) Voigt č. 82 b) Cap. 153 I 1285, IX. 29. [Ostrov] autogr. {aktový záznam) APH, Knihovna Pražské kapituly, sg. A 57/1, fol. 5b (mensis Augustus) Pamětní zápis o donaci dvou kalichů učiněné ostrovským opatem Ottou ve prospěch ostrovského kláštera. Patera 1878, str. 290 Písař: IN 1 154 II 1285, IX. 30. Seckau apogr. 1) Steiermärkisches Landesarchiv Graz, Handschrift Nr. 51, fol. HOb-llla (opis 14. stol.) 2) Steiermärkisches Aliron de Riccardis, kanovník od sv. Marka v Benátkách a výběrčí lyonských desátků mj. v pražské a olomoucké diecézi, prohlašuje, že přijal v Šekově 500 hř. od opata Friedricha z benediktinského kláštera Mo-sach (=dnes Moggio v Itálii), jenž mu ale ještě dluží 200 hř. Pusch-Frölich č. 115 Pozn.: 1) srv. Hauthaler, Li-bellus, str. 14 č. 63 2) textová tradice listiny konzultována s Prof. R. Härtelem Landesarchiv Graz, Allgemeine Urkun-denreihe, Sg. U 1273 (opis 19. stol.) 155 I 1285, X. 1. Vyšehrad autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 92 Petr, vyšehradský probošt, směňuje své proboštské statky v Žitenicích (i s patronát-ním právem tamtéž), Malešově, [Horním] Týnci a [Velkém] Újezdě (na Litoměřicku), dále vinici v Litoměřicích včetně desátku z plavby (naulum) pod Vyšehradem za 1/2 cla v Prachaticích (tj. zprachatické cesty, pozdější Zlaté stezky, z Bavorska do Čech) náležející vyšehradské kapitule. RBMII, č. 1356 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Petr, vyšehradský probošt a pražský arcijáhen, II. typ Pozn.: srv. listinu: [1230-1253], V. 10. - Václav I. (CDB IV. 1, č. 268+) 156 I 1285, X. 1. Vyšehrad autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 93 apogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, kniha 26 {Vyšehradský kopiář), fol. 13b-14a č. XXX Bartoloměj děkan a celá vyšehradská kapitula směňují svou 1/2 cla v Prachaticích (tj. zprachatické cesty, pozdější Zlaté stezky, z Bavorska do Čech) za v předchozí listině zmiňované statky vyšehradského probošt-ství. Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: vyšehradská kapitula Pozn.: srv. listinu: [1230-1253], V. 10. - Václav I. (CDB IV. 1, č. 268+) 157 I 1285, X. 1. Praha autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje směnu poloviny mýta na pracha-tické cestě za statky vyšehradského probošt- RBM II, č. 1357 Písař: VII 1 (M. Jindřich; inv. č. 94 ství v Žitenicích a jiné, kterážto směna byla sjednána mezi vyšehradským proboštem vyšehradská škola I) apogr. Petrem a vyšehradskou kapitulou - viz výše. Pečeť: NA Praha, Archiv DPM: mistr Velislav Václav II., I. typ, de- Vyšehradské kapituly, perd. kniha 26 (Vyšehradský kopiář), fol. 13b Pozn.: č. XXIX srv. listinu: [1230-1253], V. 10. - Václav I. (CDB IV. 1, č. 268+) 158 1285, X. 23. autogr. Václav II., český král a moravský markrabě, RBMII, č. 1358 Písař: I Praha SOA Třeboň, Cizí statky Třeboň, sg. Lanšperk II 234, č. 1 uděluje dědičně Závišovi z Falkenštejna a jeho synu Ješkovi Poličku, hrad Lanšperk (Landsberg) a město Lanškroun (Landskron) včetně všech (kolonizačních) měst a vsí v této provincii, jež zde drželi Oldřich z Drnholce a Heřman z Ústí [nad Orlicí]. DPM: mistr Velislav VII 6 (vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ, de-perd. 159 1285, X. 27. autogr. Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, uděluje RBMII, č. 2721 Písař: I Praha StA Bamberg, sg. Bamberger Urkunden 997 kostelu sv. Kateřiny v Bambergu odpustky. T6 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup; deperd. 160 [1285], XI. 10. apogr. Honorius IV. přijímá pod ochranu loucký RBMII, č. 1359 I Řím (sv. Sabina) MZABrno, G 12: Cerroniho sbírka, inv. č. 377, sg. Cerr II, č. 253 (Matrica Lu-censis), fol. 36b klášter a potvrzuje mu veškerý jeho majetek. CDM IV, č. 228 Potthast II, č. 22323 Prou col. 600-601 č. 861 161 1285, XI. 18. autogr. Václav II., český král a moravský markrabě, RBMII, č. 1360 Písař: I Hradec [nad ZA Opava, prac. Olo- potvrzuje pořízení svého kaplana, pražského CDM IV, č. 229 VII 1 Moravicí] mouc, Lenní dvůr a olomouckého kanovníka mistra Wernera, SUB V, č. 249 (M. Jindřich; Kroměříž, inv. č. 307, sg. RIXb 1 apogr. 1) ZA Opava, prac. Olo-mouc, Metropol, kapitula Olomouc, inv. č. 51, sg. AIb8(Bra-nowitzerův opis z r. 1839) 2) MZA Brno, G 10: Sbírka rukopisů MZA, inv. č. 734 (Kopiář olomouckého biskupství), fol. 15b-16a který daroval olomouckému kostelu [sv. Václava] vesnici Všechovice na Opavsku, kterou dostal od Václavovy matky královny Kunhuty. Ves se má těšit všem svobodám, které mají ostatní statky olomouckého kostela; výnos z této vesnice má náležet k jednomu M. Wernerem vybranému oltáři, u něhož mají být každý týden slouženy 3 mše za spásu duše Václavových rodičů, Václava samotného i mistra Wernera. DPM: mistr Jan ze Sadské vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. 162 I [1285], XL 20. Řím (sv. Sabina) autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 29, sg. 38N Honorius IV. nařizuje proboštovi pražskému [Oldřichovi], aby rozhodl ve sporu o pozemky aj. nemovitosti [u Brna] mezi herbur-ským klášterem (Cella sanctae Mariae) v Brně a plebány od sv. Petra a sv. Jakuba tamtéž. RBM II, č. 1361 CDM IV, č. 230 AZK I, č. 295 (ad: 1285, XI. 22.) PotthastlI, č. 22331 (ad: 1285, XI. 20.) Prou, col. 602 č. 866 Pečeť: bula Honoria IV. na konopném provázku; deperd. Pozn.: tento list nebyl zahrnut do Reg. Vat. 163 II 1285, post XII. 13. autogr. LHA Sachsen-Anhalt, Abt. Magdeburg, sg. U 15, XIVNr. 3 Dietrich, syn rytíře Heinricha zMols-chlebenu, prodává lán v Gamstädtu faráři Hermannovi od sv. Martina v Brůhlu u Er-furtu a knězi Hermannovi z Můhlberka. Inter testes: Heinricus de Praga Overmann I, č. 551 164 I 1285, XII. 19. U Chebu autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 98 Friedrich [III. z HohenzoHernu], norimberský purkrabí, přenechává waldsasskému klášteru jistou míru vína z vinice ve vsi Přívlaky (Prelac, dnes část obce Žiželice na Lounsku), kterou měl dříve neprávem loketský purkrabí. RBM II, č. 1362 Gradlstr. 137 č. 370 165 II 1285,-Wilków (u Svídnice) autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 6a, č. 142b Simon a jeho syn Stephen, hrabata z Wierzbna, prodávají Bertoldu Boemovi, svídnickému měšťanovi, za stanovených podmínek jeden lán ve vesnici Niegoszów. CDS VII.3, č. 1862 Stehnách I, str. 136 č. 633 SUB V, č. 251 166 II 1285,- apogr. (text založen na zápisu v tradiční knize z poč. XVI. stol) Stiftsarchiv Wilhering, Stiftbuch von Abt Kašpar v. Wilhering Hermann Schreier dává klášteru ve Wilhe-ringu statek ve Weitenschwangu (zu Weiter-swanng) k podpoře záduší za svého v klášteře pohřbeného bratra Eberharda, který zemřel v Cechách. Expresse dicitur: Hermann Schreier, so er Gebharden, sein brueder, der zu Behaim erschlagen, zu Wilhering ließ begraben, im zu seigerät gestift ain guet zu Weiterswanng anno 1285 Regestenbuch Wilhering, č. 157 Pozn.: 1) celou tradiční knihu vydal Grillnberger 1905, str. 200-244 2) textová tradice byla konzultována s P. Rainerem Schramlem, archivářem cisterciáckého opatství ve Wilheringu, jemuž děkuji i za poskytnutí výpisu z citovaného pramene 167 I [cca 1285,-] autogr. (fragment) Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 33 Fragment záznamu výpovědí svědků ve věci královského kaplana Adolfa a jeho kanonického sporu o nejmenovaný kostel v Litoměřicích, který vedl proti Hartmannovi, synu Konráda z Uhře. RBM II, č. 2796 1286 168 I 1286,1. 4. Praha apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 {Codex Thomeus), str. 38-39 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, vidi-muje augustiniánům-eremitům listy Klimen-talV.: A) [1268], I. 30. Viterbo (CDB V.3, č. 1414) o povolení pobytu ve městech a na hradech v Německu a RBMII, č. 1364 Kadlec 1985, str. 157-158 č.27-28 (ad: 1286,1. 3.) B) [1268], IV. 14. Viterbo (CDB V.3, č. 1415), kde nařizuje všem (arci)biskupům, aby neškodili témuž řádu. 169 I 1286,1. 8. Modříce autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 88, č. 40 Dětřich, biskup olomoucký, transumuje na žádost velehradského opata 3 papežské listiny pro cisterciáky: A) Innocenc IV: [1250], X. 14. Lyon (CDB IV. 1, č. 405a) B) Alexandr IV.: [1260], XI. 27. Laterán (CDB V.3, č. 1174) C) Alexandr IV.: [1261], I. 13. Laterán (CDB V.3, č. 1200). CDS VII.3, č. 1946 CDS X, č. 42 Písař: Th9 (Jindřich z Tuřan) Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, nejistý typ; frag. 170 I 1286, II. 6. Brno autogr. MZA Brno, E 4: Augustiniáni Staré Brno, sg. 33:4 apogr. MZA Brno, E 7: Cis-terciáci Velehrad, sg. G 191 (Codex Velehra-densis), fol. 81a-82a Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje rozhodnutí učiněné ve sporu mezi Soběhrdem ze Sardic a Wernherem, plebánem z Mistří-na, ohledně kostela v Šardicích. DPM: mistr Simon RBMII, č. 1365 CDM IV, č. 231 Písař: Th 3 = V II 12 = N 3 (M. Šimon) Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, nejistý typ; frag. 171 I 1286, II. 13. Brno autogr. MZA Brno, E 8: Cis-terciáci Žďár, sg. A 195 apogr. MZA Brno, E 8: Cis-terciáci Žďár, inv. č. 301, sg. 60/7 {Kodex žďársko-velehradský), str. 38-40 č. XXIII Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje žďárskému klášteru listinu Václava II. z: 1284, IX. 7. Praha na patronátni právo kostela v B lučině. DPM: mistr Simon RBMII, č. 1366 CDM IV, č. 232 AZK I, č. 296 Písař: Th 3 = V II 12 = N 3 (M. Šimon) Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, II. typ Pozn.: srv. listiny: a) 1297, VI. 20. Mod- řiče (A1-A3: Dětřich, olomoucký biskup) b) 1288,1. 20. Praha (Guta) c) 1288,1.21. Praha (Guta) d) 1297, VI. 5. Praha (Gerhard, mohučský arcibiskup) 172 I 1286, II. 14. Olomouc autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 52, sg. AI b 9 Dětřich, olomoucký biskup, s olomouckou kapitulou potvrzuje poslední vůli vikáře olomouckého kostela Mitisia (Mutiše), v níž Mitisius za přítomnosti vikářů Lupella, Ortolfa, olomouckého rektora mistra Bohumila, Petra, plebána od sv. Petra, a jeho vikáře Damiána odkazuje svým nástupcům ve vikářské kapli sv. Jana při olomouckém kostele svůj dvůr v Břuchotíně s tím, že mají na sv. Cyriaka dávat 1 ferton stříbra minori-tům v Olomouci na zádušní mši za jeho otce Vracena a 1 ferton si mají ponechat a na sv. Valentýna sloužit zádušní mši za něj. RBMII, č. 1367 CDMIV, č. 233 Písař: ThlO Pečeť: v koroboraci sice ohlášena pečeť biskupa a kapituly, ale reálně visí uprostřed pliky toliko pečeť olomouckého probošta Cyra Pozn.: k obsahu listiny srv. výše: 1284, VIII. 29. Olomouc (Václav II.) 173 II 1286, II. 16. Nürnberg autogr. StA Nürnberg, Ritterorden Urkunden 1304 Heinrich, řečený Bvtzener, dává svůj dvůr ve Waltingu komturu německých rytířů v Ellingenu (v Bavorsku). Inter testes: bratr Gotfridus Bohemus NürnUB 3, č. 736 174 I 1286, II. 18. Brno (Brnenský hrad) autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 30, sg. X 2 Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje herburskému klášteru (Cella sanctae Mariae) v Brně formou quasikon-firmace listiny týkající se prodeje vesnice Diváky učiněného zábrdovickým opatem RBMII, č. 1368 CDM IV, č. 234 AZK I, č. 297 Písař: VII 4 (M. Velislav; vyšehradská škola I) apogr. vidimus: 1) [ante 1287,-] Dět-řich, olomoucký biskup, jehož originál: MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, sg. 30 C 2) transsumpt ve vidi-musu z: 1636, X. 4. (Ekhard ze Schwobe-nu), jehož opis: MZA Brno, G 10: Sbírka rukopisů MZA, inv. č. 264 (UB des Herburger Nonnenklosters), fol. 10b-llb novověká revizně-konfirmačni řízení 1) Karel VI. potvrdil: 1740, V. 6. Laxenburg: MZA Brno, E 25: Je-zui-té Brno, inv. č. 219, fol. 30a-33a 2) Marie Teresie potvrdila: 1747, III. 14. Wien: MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 221 Dětřichem za 120 hřiven stříbra: A) 1262, IX. 29. Zábrdovice (CDB V.l, č. 351) B) 1262, IX. 29. Modříce (CDB V.l, č. 352+) C) 1271, IV. 5. U Brna (CDB V.2, č. 633). DPM: mistr Jan ze Sadské Pečeť: Václav II., I. typ; poškozená 175 I [1286], II. 20. Řím (sv. Sabina) autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 31, sg. 38M Honorius IV. bere pod svou ochranu herbur-ský klášter (Cella sanctae Mariae) v Brně a potvrzuje mu majetek. RBMII, č. 1369 CDMIV, č. 235 AZK I, č. 298 Potthast II, č. 22378 Pečeť: bula Honoria IV. na hedvábných nitích Prou, col. 612 č. 893 Pozn.: tento list nebyl zahrnut do Reg. Vat. 176 I [1286], II. 20. Řím (sv. Sabina) autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 32, sg. 38L Honorius IV. dovoluje herburskému klášteru (Cella sanctae Mariae) v Brně, aby směl přijímat a držet alodní statky svých členek. RBMII, č. 1370 CDM IV, č. 236 AZK I, č. 299 Potthast II, č. 22379 Prou, col. 612 č. 894 Pečeť: bula Honoria IV. na hedvábných nitích; deperd. Pozn.: srv.: a) [1295], XII. 13. Řím (sv. Petr): Bonifác VIII. b) [1295], XII. 16. Řím (sv. Petr): Bonifác VIII. 177 I 1286, II. 26. Brno autogr. MZA Brno, E 43 klarisky Znojmo, sg. A 1 Václav II., český král a moravský markrabě, uděluje dědičně Elišce, vdově po Kadoldu Sirotkovi, svou vesnici Tasovice na Znojemsku za její statky v Mohelnici. DPM: mistr Jan ze Sadské RBMII, č. 1371 CDM IV, č. 237 AZK I, č. 300 Písař: VII 7 = Th 5 (M. Jan ze Sadské; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. 178 I [1286], II. 27. Řím (sv. Sabina) apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 89b č. 333 Honorius IV. přikazuje výběrčím desátků v provinciích salzburské, pražské, olomoucké, bamberské a mohučské, aby zrušili klatbu, která byla vynesena nad pražskou diecézí v důsledku neplacení desátků, a dále jim nařizuje, aby tento desátek z pražské diecéze po dobu 6 let nevybírali; vydání listiny je reakcí na supliku (deperd.) pražského biskupa [Tobiáše z Benešova], který o její vydání požádal s poukazem na již RBMII, č. 1372 Prou col. 251 č. 337 Potthast II, č. 22383 několik let přetrvávající špatný stav své diecéze. 179 I 1286, II. 28. Brno (Brněnský hrad) autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 27 apogr. Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 427 Gerhard z Obran skládá přede svědky a pod přísahou na Kristův kříž slib své doživotní věrnosti českému králi a moravskému markraběti Václavovi II., slibuje dále, že nebude násilně usurpovat králem zabavený majetek, leč by jej od něho získal řádnou cestou nazpět; slibuje rovněž, že nebude ve svých službách tolerovat nikoho, kdo by veřejně či skrytě škodil králi nebo komukoliv z jeho lidí. Pokud by něco z toho porušil a před králem nebo jeho úředníky neučinil náležitou satisfakci, stane se psancem a bude mu zabaven veškerý majetek, který přejde na krále bez možnosti jeho restituce Gerhardo-vým dědicům. RBMII, č. 1373 CDMIV, č. 238 ACRB I, č. 30 SUB V, č. 258 Písař: V II 4 (M. Velislav; vyšehradská škola I) Pečeti: 1) Mikuláš Opavský, I. typ 2) Závis z Falkenštej-na, III. typ 3) Beneda z Třeble 4) Bohuslav z Boru (též z Krasíkova) 5) Hartmann z Holštejna, V. typ 6) Kuno z Kunštátu 7) Milota z Dědic (též z Benešova), I. typ 8) Hrabiše z Bobrové 9) Vítek z Úpy (též ze Švábenic), II. typ 10) Matouš z Černé Hory, I. typ 11) Jindřich z Brandýsa 12) Štěpán z Medlova 13) Štěpán Ungar ze Sádku 14) Crh z Krašovic 15) Gerhard z Obran, II. typ 180 I 1286, III. 1. Brno apogr. (jen německý překlad) (XVII. stol.) Vaduz, Sammlungen des Fürsten von und zu Liechtenstein-Hausarchiv, U Brünn 1. 3. 1286 Václav II., český král a moravský markrabě, uděluje Siegfriedovi Sirotkovi zNejdku za prokázané služby pro jeho tržní místo Lednici právo týdenního trhu, a to o každém pátku. Bez DPMformule Zemek-Turek, č. 17 Moravské a slezské listiny I, str. 39, č. 16 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 181 II 1286, III. 3. apogr. StA Würzburg, Standbuch 245, fol. 194a-194b Friedrich z Kindhausenu, velkopreceptor johanitů mj. v Cechách a na Moravě, prohlašuje, že Konrád Schrother spolu se svou ženou Markétou darovali johanitům ve Wůrzburgu různé jmenované platy (mimo území českých zemí). CGOH III, str. 487 č. 3923 182 I 1286, III. 10. Olomouc apogr. 1) Csorna, Klášterní archiv: Liber mon. Gradicensis, str. 79-80 Č. 104 2) MZABrno,E55: Premonstráti Hradisko, sg. II 1, inv. Č. 199 (Siebenaicher, Histori-ca relatio), fol. 120a-121b Albert ze Šternberka, olomoucký purkrabí, Předbor zBoleluce, sudí, a Voj slav [z Lud-slavic], králův vilik v olomoucké provincii, prohlašují, že když předsedali olomoucké provinciální cúdě, vyslechli svědky ve sporu o část vsi Těšetice, který vznikl mezi hra-diským opatem Budišem na straně jedné a Juditou (zastupovanou manželem Boleslavem ze Senice) a Bolkou, dcerami Častý z Křelova (zastupovanými Matoušem z Vitonic) na straně druhé; tito svědkové (totiž Jindřich z Meziříčí, Ryvín z Lipan a Pardus, syn Parduse z Horky) dosvědčili pod přísahou, že Častá z Křelova část vesnice Těšetice s výjimkou 3 lánů na smrtelné posteli odkázal hradiskému klášteru, načež protistrana prostřednictvím svého advokáta Kojaty odstoupila ze sporu a uznala Budišův nárok; posléze na druhém zasedání provin- RBMII, č. 1374 (ad: 1286, III. 8.) CDMIV, č. 239 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Albert ze Šternberka 2) Cyrus, olomoucký probošt 3) mistr Wernher, olomoucký kanovník 4) opat Budíš 5) hradisky konvent 6) Boleslav ze Senice 7) Matouš z Vitonic Pozn.: kauza se táhla minimálně od r. 1282: viz listiny: a) 1282, VIL 29. Olomouc (CDB VI. 1, č. 228) ciální cúdy za přítomnosti olomouckého komorníka Oneše (z Čistého Slemene) vyslovila druhá sporná strana (ženy výše zmiňované) prostřednictvím svého advokáta Parduse z Horky svůj souhlas se závěry prvního zasedání, načež hradisky opat přenechal manželkám Bolka a Matouše doživotní užívání zmiňované části vesnice Těše-tice. b) 1282, IX. 16. Olomouc (CDB VI. 1, č. 236) 183 I 1286, III. 11. Brno autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, Metropol, kapitula Olomouc, inv. č. 53, sg. Alb 10 apogr. 1) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (starásg. El 27), fol. 34b-35a 2) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2890 (stará sg. Mk 1), str. 80-82 Václav II., český král a moravský markrabě, uděluje svému kaplanu a lékaři mistru Jindřichovi vesnici Povel u Olomouce a vyjímá ji z jurisdikce provinciálních úředníků. DPM: mistr Jan ze Sadské RBMII, č. 1375 CDMIV, č. 240 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. Pozn.: 1) má paralelu ve FS: a) Voigt č. 173 b) Chelt. 108 2) viz listinu níže z: 1286, III. 21. Brno (Václav II.) 184 I 1286, III. 17. Brno apogr. MZABrno, G 10: Sbírka rukopisů MZA, inv. č. 269/1 (Annales Zabrdovicenses I), fol. 44b-45a Dětřich, olomoucký biskup, prohlašuje, že bratři Lev a Kadold zPolehradic oznámili v domě plebána od sv. Petra prodej dvou lánů v Kurdějově opatu zábrdovického kláštera Děťřichovi za 50 hřiven stříbra. DPM: Simon, „ notarius noster " RBMII, č. 1376 CDM IV, č. 241 185 I 1286, III. 17. Brno apogr. Stiftsarchiv Herzogenburg, Augus- Dětřich, olomoucký biskup, uděluje ke kostelu sv. Jiří mučedníka v Herzogenburgu čtyřicetidenní odpustky na stanovené svá- Faigl, str. 12 č. 15 Pozn.: nejspíš má paralelu ve FS: FTB, č. 244 tiner-Chorherren Herzogenburg, sub dato suo teční dny, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni (tj. pasovský biskup, jímž tehdy byl Bernhard z Prambachu). 186 I 1286, III. 21. Brno apogr. 1) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (starásg. El 27), fol. 33b-34b 2) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2890 (stará sg. Mk 1), str. 71-74 Václav II., český král a moravský markrabě, pro spásu svého otce Přemysla Otakara II. a matky Kunhuty daruje olomouckému kostelu [sv. Václava] všechny statky ve vesnici Povel u Olomouce s tím, že má olomoucká kapitula z těchto statků zřídit prebendu a udělit ji Václavovu lékaři a kaplanovi M. Jindřichovi a přijmout jej jako kanovníka; tuto prebendu má olomoucká kapitula nadále udělovat jen tomu, koho budou čeští panovníci prezentovat; kapitula má pak sloužit anniverzária za Přemysla Otakara II. a Kunhutu a často se za ně modlit; povelské statky Václav vyjímá zjuris-dikce viliků, krajských sudích, výběrčí všech berní, komorníků a všech ostatních úředníků, šlechticů a měšťanů. K obsahu listiny připojil svůj souhlas olomoucký biskup Dětřich. DPM: mistr Jan ze Sadské RBMII, č. 1377 CDM IV, č. 242 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Václava II., I. typ, 2) olomouckého biskupa Děťřicha, který s právním počinem souhlasil Pozn.: 1) má paralelu ve FS: Voigt č. 172, Capit. 2) viz listinu výše: 1286,111. 11. Brno (Václav II.) 187 I 1286, IV. 2. Brno autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 33, sg. U2 apogr. transsumpt ve vidimu-su Ekharda ze Schwo-benuz: 1636, X. 4., jehož opis: MZA Brno, Václav II., český král a moravský markrabě, uděluje na přímluvu Zdislava, provinciálního převora dominikánů pro Čechy, Polsko a Moravu, dominikánkam (t. j. herburgám -klášteru Cella sanctae Mariae) v Brně vesnici Soběšice (o rozloze 12 lánů). DPM: mistr Jan ze Sadské RBMII, č. 1378 CDM IV, č. 243 AZKI, č. 301 Písař: VII 8 = HB 1 Pečeť: Václav II., I. typ; de-perd. rukopis 291 (UB der Herb. Kloster), fol. 23b-24a novověká revizně-konfirmačni řízení Karel VI. potvrdil: 1740, V. 6. Laxenburg: MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 219, fol. 33a-36a 188 I 1286, IV. 26. Řím autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 54, sg. Alb 11 Reinald, arcibiskup mesinský, Valderun, biskup z Avellina, a jiní italští biskupové udělují čtyřicetidenní plnomocné odpustky ke kostelu sv. Václava v Olomouci, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup (tj. olomoucký biskup Dětřich). RBM II, č. 1379 CDM V (Suppl.), str. 283-284 č. 79 Pečeti: z celkem 15 pečetí chybí L, 2., 6., 13. a 15., pečetí mj. olomoucký biskup Dětřich (na 1. místě, ale sekundárně; dnes de-perd.) - viz níže 189 I [post 1286, IV. 26.] autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 54, sg. Alb 11 Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje čtyřicetidenní plnomocné odpustky udělené kostelu sv. Václava v Olomouci v listině kuriálních biskupů z: 1286, IV. 26. Řím (viz výše). RBM II, č. 1379 Písař: Thll Pozn.: souhlas olomouckého biskupa Dětřicha je vyjádřen toliko přivěšením (dnes deperdit-ní) pečeti a jeho podpisem provedeným kancelářskou rukou 190 I 1286, V. 1. autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. Václav II., český král a moravský markrabě, uděluje plaskému proboštovi právo soudit těžké zločiny s odkazem na starší privilegia RBM II, č. 1380 Písař: VII 9 = P 1 č. 631,sg.ŘCPlasy-50 Přemysla Otakara II. a jeho předchůdců; pro větší věrohodnost nechává obsah tohoto privilegia vyhlásit královským komorníkem na náměstích. Bez DPMformule Pečeť: Václav II., I. typ; de-perd. Pozn.: srv. listiny: a) 1252, II. 1. Dobříš: Václavi. (CDB IV. 1, č. 233 (A2)) b) 1252, II. 1. Dobříš: Václavi. (CDB IV. 1, č. 234) c) 1257, X. 24. Plasy: Přemysl II. (CDB VI, č. 137) d) 1263, VIL 2. Plasy: Přemysl II. (CDB VI, č. 386) e) 1263, VIL 2. Plasy: Přemysl II. (CDB VI, č. 387) f) 1269, III. 18. Křivoklát: Přemysl II. (CDB V.2, č. 583) 191 I [1286], V. 7. Řím (sv. Sabina) autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 28 Honorius IV. nabádá českou šlechtu, aby podporovala Václava II. RBMII, č. 1344 (ad: 1285, V. 7.) ACRBI, č. 31 Pečeť: bula Honoria IV. na konopném provázku 192 I [1286], V. 28. Řím (sv. Sabina) autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 95 Honorius IV. na základě prosby děkana [Bartoloměje] a celé vyšehradské kapituly žádá opata altenburského (=benediktinského opatství v Altenburgu bei Horn v Dolních Rakou- RBMII, č. 1381 Potthast II, č. 22463 Pečeť: bula Honoria IV. na konopném provázku sích), aby se postaral o navrácení odcizených statků vyšehradské kapituly. 193 1286, V. 31. apogr. Gerhard z Obran se svou ženou Gutou RBMII, č. 1382 Pečeti: I - ÖNB Wien, Cod. 8117, z Valtic (Feldsbergu) prodávají se souhla- CDM V (Suppl.), ohlášeny pečeti: fol. 34a-34b sem svých dědiců Konrádovi z Potendorfu svůj statek v Ebenfurtu. str. 284 č. 80 (jen regestový ex- 1) Gerhard z Obran 2) Guta z Valtic moderní německý trakt z G 1) překlad dispozitivního Pozn.: jádra listiny německá listina; cito- MZABrno, G 1: Boč- vaný vídeňský kodex, kova sbírka, inv. který jako jediný má č. 7814 celé znění, pochází ze 16. stol. 194 [1286], V. 31. autogr. Honorius IV. píše českému králi [Václavovi RBMII, č. 1384 Pečeť: I Řím StA Würzburg, Main- II.], že stanovil termín císařské korunovace Potthast II, č. 22466 bula Honoria IV. na (sv. Sabina) zer Urkunden 242 apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 143a Č. 55 Rudolfa I. na svátek Očišťování P. Marie (2. II.) a že v této souvislosti posílá do Říše svého legáta J[ana III. Boccamazzu], tuskul-ského kardinála-biskupa; žádá jej dále, aby Rudolfa všemožně podporoval. Prou, col. 381 č. 551 konopném provázku Pozn.: dochovány i další exempláře tohoto listu adresované ostatním kurfiřtům: StA Wiirzburg, Mainzer Urkunden 240a atd. 195 [1286], V. 31. apogr. Honorius IV. posílá tuskulského kardinála- Potthast II, č. 22468 I Řím Archivio Segreto Vati- biskupa Jana III. [Boccamazzu] na legaci, RBMII, č. 1383 (sv. Sabina) cano, Reg. Vat. 43, fol. 204a Č. 3 mimo jiné též na území českého království. Prou, col. 550 č. 770 196 [1286], V. 31. apogr. Honorius IV. píše všem prelátům (mimo Potthast II, č. 22469 I Řím Archivio Segreto Vati- jiné i v českém království), aby vlídně Prou, col. 550 (sv. Sabina) cano, Reg. Vat. 43, fol. 204a Č. 3 přijali legáta, tuskulského kardinála-biskupa Jana III. [Boccamazzu] a plnili všechna jeho nařízení. č. 770 197 I [1286], V. 31. Řím (sv. Sabina) apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 205a c. 5 Honorius IV. zplnomocňuje tuskulského kardinála-biskupa J[ana III. Boccamazzu], svého legáta (mj. v českém království) k obsazování uprázdněných kanonikátů v metropolitních nebo kolegiátních kapitulách vhodnými osobami, a to až do výše 20, a dále k vystavování provizí na příslušné prebendy. Potthast II, č. 22470 Prou, col. 552 č. 772 Perlbach, Pom. UB, str. 368 č. 409 198 I [1286], V. 31. Řím (sv. Sabina) apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 205a c. 7 Honorius IV. zplnomocňuje svého legáta (mj. i v českém království), tuskulského kardinála-biskupa J[ana III. Boccamazzu], k obsazování uprázdněných kanonikátů vhodnými osobami, a to až do výše 12 (nad rámec výše zmiňovaných 20), a dále k vystavování provizí na příslušné prebendy. Prou, col. 552 č. 774 199 I [1286], V. 31. Řím (sv. Sabina) apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 205b c. 10 Honorius IV. zplnomocňuje tuskulského kardinála-biskupa J[ana III. Boccamazzu], svého legáta (mj. v českém království), aby mohl za asistence 3 kleriků (z toho alespoň 2 místních) povolovat kumulaci prebend v rukou kleriků na jemu svěřených územích. Potthast II, č. 22471 Prou, col. 553 č. 777 Perlbach, Pom. UB, str. 369 č. 410 200 I [1286], V. 31. Řím (sv. Sabina) apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 205b c. 14 Honorius IV. zplnomocňuje svého legáta, tuskulského kardinála-biskupa J[ana III. Boccamazzu], aby mohl ve stanovených případech udělovat dispens (mimo jiné) pěti klerikům v Cechách z překážky nevhodného původu (defectus natalium) bránící v nabývání vyšších církevních postů a přijímání příslušných beneficií. Prou, col. 554 č. 781 201 II [1286], V. 31. Řím (sv. Sabina) apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 206b c. 27 Honorius IV. zplnomocňuje tuskulského kardinála-biskupa J[ana III. Boccamazzu], svého legáta mj. v českém království, k povolování zbožných návštěv v klášterech Potthast II, č. 22472 Prou, col. 556 č. 794 Perlbach, Pom. UB, jistým třem šlechtičnám s doprovodem, aniž by se tam ovšem dotyčné stravovaly a nocovaly. str. 369 č. 411 202 I 1286, VI. 8. Opava apogr. 1) Csorna, Klášterní archiv: Liber mon. Gradicensis, str. 27 č. 31 2) MZABrno,E55: Premonstráti Hradisko, sg. II 1, inv. č. 199 (Siebenaicher, Histori-ca relatio), fol. 119b-120a Mikuláš [L], opavský vévoda, potvrzuje hradiskému klášteru na žádost opata Budiše privilegia udělená jeho předky (explicitně zmiňován vydavatelův otec Přemysl Otakar II.) a propůjčuje výsadu pronájmu celní stanice u hradu Hradec [nad Moravicí], a to s výtěžkem cla z šestého týdne v roce. DPM: M. Václav, „protonotarius no ster" RBMII, č. 1385 CDMIV, č. 244 CDS VII.3, č. 1963 Kopetzky, str. 137 č. 149 SUB V, č. 270 Pečeť: ohlášena pečeť Mikuláše Opavského Pozn.: 1) srv. listinu: 1250, [IX. 1.][Praha]: Václav I. (CDB IV. 1, č. 188++ +++) 2) diktát listiny vzbuzuje jisté podezření, jednak formulací odkazující na odkaz Mikulášových progenito-res a dále svou blízkostí k diktátu obecného konfirmačního privilegia Václava II. z 1284, IX. 12. Nižbor, z nějž je mechanicky převzata i pasáž označující petenta (Budiše) jako dilectus capeHanuš noster 203 II 1286, VI. 11. Wien autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopře-vorství v Praze, inv. č. 3104, sg. Jo80Eb3 Hertneid a Litold, bratři ze Stádečku, se jménem svých žen (obě se jmenují Diemu-da) vzdávají ve prospěch mailberských johanitů patronátního práva kostela v Eben-furtu (v pasovské diecézi) a potvrzují darování Jindřicha ze Seefeldu. Inter testes: Jindřich, plebán v Garsu [am Kamp], a jeho bratr mistr Rapoto 204 II 1286, VI. 11. Wien autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopře-vorství v Praze, inv. č. 3105, sg. Jo80Eb4 Bernhard [z Prambachu], pasovský biskup, prohlašuje urovnání sporu mezi mailber-skými johanity na straně jedné a norimberským purkrabím Friedrichem [III. z Hohen-zollernu], Hertneidem a Litoldem ze Stádečku (jménem svých manželek) na straně druhé o patronát kostela v Ebenfurtu, a to ve prospěch johanitů, a ustanovuje johanitu Alberta za faráře tamtéž. Inter testes: Jindřich, plebán v Garsu [am Kamp], a jeho bratr mistr Rapoto 205 I 1286, VI. 18. Praha apogr. 1) insert v konfirmaci Vladislavem Jagelonským: 1496, IX. 15. Buda: APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXXVIII 23 2) APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XLII, fol. lb-2a; 3) APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XLII 24 opis notářského instrumentu administrátora pražského arcibiskupství Jana Žáka z: 1518, II. 20., v němž je Václav II., český král a moravský markrabě, ustanovuje na žádost svých kaplanů probošta Oldřicha, děkana mistra Řehoře aj. kanovníků pražského kostela, že poddaní tohoto kostela nesmějí být za svá provinění a dluhy zatýkáni a vězněni žádným královským soudcem nebo úředníkem, leč by byli přistiženi při činu; přičemž majetek trestance má připadnout pražskému kostelu nebo trestancovu pánu, nikoli králi ani jeho úředníkům; poddaní pražského kostela mají být (byli-li by zažalováni) souzeni jen před svou vrchností nebo pražskými (tedy zemskými) úředníky. DPM: mistr Velislav Hledíková, Pražská metropolitní kapitula, Příloha I, str. 45-46 Eršil-Pražák I, č. 65 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: 1) důvodem konfirmace Vladislavem Jagellonským bylo bezmála úplné zničení Václavovy listiny v důsledku stáří 2) srv. též listinu Václava II z: 1289, II. 24. Praha mj. konfirmace Václavovy listiny Vladislavem Jagelonským regestový extrakt APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXXII/1 (Registrum privilegiorum 1551), fol. 5b český překlad Vladislavovy listiny (2 exempl.) ve vidimu-sech purkmistra a rady města Vyšehradu z: 1579, IX. 16: APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXXVIII 24 206 I 1286, VI. 20. Praha autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 91, sg. ŘKř. 302 apogr. 1) transsumpt ve vidi-musu Řehořem, pražským biskupem: 1298. III. 12. Praha, jehož orig.: NA Praha, Řád křížovníků s červenou Václav II., český král a moravský markrabě, uděluje na prosbu své sestry Kunhuty a tety Alžběty klášteru křížovníků s červenou hvězdou od sv. Františka v Praze patronátni právo kostela v Kynšperku nad Ohří. DPM: mistr Velislav RBMII, č. 1386 Písař: V II 6 (vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. Pozn.: 1) má paralelu ve FS: FTB č. 147 2) srv. listiny: a) 1288, III. 9. Praha b) 1290,1. 30. - hvězdou, inv. č. 107, sg. ŘKř 305 2) transsumpt ve vidi-musu veřejným notářem Janem Moravcem, synem Velaty z Mohelnice z: 1332, V. 31. Praha (dům probošta Držislava), jehož orig.: NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 186 3) NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, sg. V/l, 202 {Liber aureus), str. 101-102 c) 1290, II. 27. -d) 1290, IX. 22. Niž-bor e) 1290, XII. 23. -f) 1296, VI. 3. Praha 207 I 1286, VI. 26. apogr. 1) Csorna, Klášterní archiv: Liber mon. Gradicensis, str. 78 č. 101 2) MZABrno,E55: Premonstráti Hradisko, sg. II 1, inv. č. 199 {Siebenaicher, Histori-ca relatio), fol. 120a-120b Budiš, opat hradiského kláštera, spolu s konventem pronajímá olomouckému měšťanovi Tirbardovi, jeho ženě a synu Wiegandovi, plebánovi v Týnci, polovinu dvora v Tovéři, kterou získal od Sabiny, vdovy po jistém Nezamyslovi, a to k doživotnímu užívání za 1 ferton stříbra placený na Očišťování P. Marie (2. II.; tato částka bude užita k dotaci anniverzátia za vdovu Sabinu); nabyvatelům je dovoleno brát dřevo z klášterního lesa z místa, které jim určí forestarius, a to k opravám zmiňovaného dvora i na otop. RBMII, č. 1387 CDMIV, č. 245 Pečeti: ohlášny pečeti: 1) hradiského opata 2) konvetu hradiského kláštera {ea nostris sigillis voluimus com-muniri) 208 I 1286, VI. 29. Vyšší Brod autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, Jindřich z Rožmberka a Albert z Boršova [nad Vltavou] darují se souhlasem svých (zde nejmenovaných) žen vyšebrodskému UB Hohenfurt, č. 34 RBMII, č. 1388 Písař: AV 1 sg. 104/11 klášteru patronátni právo kostela v [Horní] Stropnici (u Nových Hradů) se vším příslušenstvím. Pečeti: 1) Jindřich z Rožmberka, II. typ 2) Albert ze Stropnice Pozn.: srv. listinu níže; konfirmaci pražským biskupem Tobiášem viz u: 1290, III. 20. Praha; dále srv. 1292, I. 13.- 209 I [post 1286, VI. 29.] autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 104/1 J[indřich] z Rožmberka se souhlasem své manželky Elišky a Albert z Boršova [nad Vltavou] se souhlasem své ženy Petronily a svého syna Ojíře dávají vyšebrodskému klášteru kostel v [Horní] Stropnici (u Nových Hradů). UB Hohenfurt, č. 33 RBM II, č. 1363 (zde ad: cca 1285,-) Písař: AV2 (ruka vyšehradského skriptoria) Pečeti: 1) Jindřich z Rožmberka, II. typ 2) Albert ze Stropnice Pozn.: srv. listinu výše; konfirmaci pražským biskupem Tobiášem viz u: 1290, III. 20. Praha; dále srv. 1292, I. 13.- 210 I [1286], VIL 14. Tivoli apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 206b č. 32 Honorius IV. zplnomocňuje J[ana III. Boc-camazzu], tuskulského kardinála-biskupa a svého legáta (mj. na území českého království) k tomu, aby mohl rušit klatbu nad Potthast II, č. 22498 Prou, col. 557 č. 799 stoupenci Hohenstaufů (Konráda aKon-radina). 211 II 1286, VII. 16. Racibórz apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 {Acta Thomaé), fol. 134a-134b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, klade požadavky pro smír s vratislavským vévodou Jindřichem IV., kde mimo jiné požaduje restituci Edelštejna, a vyjadřuje ochotu stanovit jako smírčí soudce [hnězdenského] arcibiskupa a biskupy ku-javského a poznaňského. CDS VII.3, č. 1969 SUB V, č. 279 212 I 1286, VII. 25. autogr. Stiftsarchiv Geras, sub dato suo Oldřich Frej zFrejštejna (= dnes zřícenina u Podhradí nad Dyjí) se za sebe, své dědice a bratry Jindřicha a Markvarta vzdává daru čtyř plstěných bot {vier geflitzten schuchen), které každoročně dostával od kláštera v Gerasu. Pečeti: 1) Oldřich Frej z Frej-štejna 2) Wülfing ze Sunn-bergu 213 II 1286, [VIL 16-VIII. L] apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 {Acta Thomaé), fol. 135b-136a Požadavek (mimo jiné) restituce Otmu-chówa a Edelštejnu, tak jak ji formuloval vratislavský biskup Tomáš II. [Zaremba] po poradě s ostatními kanovníky. CDS VII.3, č. 1970 SUB V, č. 280 Pozn.: na tento požadavek reagoval Jindřich IV. kladně; nešlo o zpečetěnou listinu, jako v předchozím případě, ale o legacio pro me-morali in carta data sine sigillo verbotenus, quia in scriptis eam habere noluit (i. e. Jindřich IV., tedy druhá sporná strana) 214 I 1286, VIII. 9. Břevnov autogr. NA Praha, ŘA Praha, inv. č. 3 apogr. Kristián, břevnovský opat, a břevnovský konvent se na žádost českého krále Václava II. a se souhlasem pražského biskupa Tobiáše [z Benešova] vzdávají patronátního práva ke kostelu sv. Tomáše v Praze (na Malé RBM II, č. 1390 (ad: 1286, VIII. 8.) Kadlec 1985, str. 130-131 č. 5 Písař: BV 1 Pečeti: 1) břevnovský opat NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 17 Straně), pozemku a hřbitova ve prospěch augustiniánů-eremitů. Kristián; deperd. 2) břevnovský konvent; deperd. Pozn.: srv. níže listinu pražského biskupa Tobiáše: 1286, VIII. 13. Praha 215 I 1286, VIII. 13. Praha apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 16 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, souhlasí s darováním kostela sv. Tomáše v Praze (na Malé Straně) i s patronátním právem, pozemkem a hřbitovem řádu augustiniánů-eremitů učiněné opatem Kristiánem a konventem břevnovského kláštera na žádost českého krále Václava II. RBMII, č. 1389 (ad: 1286, VIII. 8.) Kadlec 1985, str. 129-130 č. 4 Pozn.: srv. výše listinu břevnovského opata Kristiána: 1286, VIII. 9. Břevnov 216 II [1286], IX. 22. Racibórz apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 142b-144b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, oznamuje hnězdenskému arcibiskupovi ochotu Jindřicha IV. Vratislavského vydat Otmu-chów a Edelštejn jmenovaným bratrům, což se Tomášovi moc nelíbí, a tak formuluje nové podmínky příměří - viz níže. CDS VII.3, č. 1977 SUB V, č. 286 217 II [1286, IX. 17.-22. -] apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 143b-144b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, si určuje podle nových návrhů Jindřicha IV. Vratislavského své podmínky; zmínka o obnově Otmuchówa a Edelštejnu. CDS VII.3, č. 1976 SUB V, č. 285 218 II [1286], IX. 22. Tivoli apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 167b č. 143 Honorius IV. nařizuje výberčímu lyonských desátků v trevírské a mohučské provincii (tj. rovněž v pražské a olomoucké diecézi) Dětřichovi, proboštovi od sv. Ondřeje v Orvietu, aby odevzdal zmiňovaným osobám celý výnos z vybraného desátku. Prou, col. 454-455 č. 640 219 II [1286, IX. 22.] Racibórz apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 132b-141a [Tomáš II. Zaremba, bratislavský biskup,] informuje své prokurátory [mistra Ondřeje a Vavřince] o průběhu svého sporu s Jindřichem IV. Vratislavským od konce května; transsumuje přitom: A) 1286, VII. 16. Racibórz: viz výše, se zmínkou o Edelštejnu B) [1286, VIL 16-VIII. 1. -]: viz výše, se zmínkou o Edelštejnu. SUB V, č. 287 220 II [1286], IX. 24. Basilej apogr. insert v listu Tomáše II. z: 1287, V. 4. Wroclaw, jehož opis: Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 183b-185a Jan III. [Boccamazza], tuskulský kardinál-biskup a papežský legát (s pravomocí mj. i v Cechách), vyžaduje od vratislavského biskupa Tomáše II. [Zaremby] 150 kolínských hřiven stříbra. Expresse dicitur: Sanctissimus pater domi-nus Honorius papa quartus nos ad partes Alamannie commisso nobis tam in illis quam in Boemie, Dacie ac Suecie regnis ... plene legacionis officio destinavit CDS VII.3, č. 1979 SUB V, č. 289 Pozn.: listina stejného obsahu vydána rovněž pro Branibory (zachována v originálu v Braniborsku) a podobná (požadující 1500 hř.) pro mohučského arcibiskupa (zachován originál v Mohuči) 221 II 1286, X. 8. Crossen an der Elster tisk dle edice CDLS I2 Otto a Johann, braniborská markrabata, darují klášteru v Mariensternu jisté statky v okolí vesnice Chula, které byly jejich lénem, ale jejich držitel se je rozhodl (spolu s jinými) prodat míšeňskému proboštu Ber-nhardovi, který je věnoval zmiňovanému klášteru. Inter testes: Gunther [III.] z Bieberštejna CDLS I2, str. 123 č. 76 222 II 1286, X. 19. Meißen autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1153 Otto z Donína a Otto z Grabštejna (de Greuenstein), oba purkrabí, převádí svou držbu lén míšeňského biskupství (konkrétně dvou vinic v Kôtzschenbroda a polností ve vsi Potschappel) na špitál v Drážďanech a náhradou za to darují míšeňskému bisku- RBMII, č. 1391 CDLS I2, č. 77 CDSR II. 1, č. 272 Pečeti: 1) Otto, purkrabí z Donína 2) Otto, purkrabí na Grabštejně povi [Wittichovi I. z Kamence] své dědičné majetky v Liebstadtu a Possendorfu. Pozn.: souhlas míšeňského biskupa a kapituly viz listina niže 223 II 1286, X. 19. Meißen autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1152 Witticho [I. z Kamence], míšeňský biskup, připojuje spolu s míšeňskou kapitulou svůj souhlas k majetkové transakci s lény míšeňského biskupství popsanými v listině výše. Expresse dici tur: Nos Withego ... protesta-mur, quod vineas et agros dominus Otto de Donin et dominus Otto de Grefenstein bur-gravii a nobis in feodo tenuerunt... CDSR III, č. 273 Schieckel I, č. 1407 Pozn.: srv. listinu výše 224 II [1286], X. 21. Racibórz apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 {Acta Thomae), fol. 144b-146a Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, píše [poznaňskému biskupu Janovi], že není s to dostavit se v navrhovaných termínech (1. nebo 8. XI.) schůzky s [hnězdenským] arcibiskupem [Jakubem Šwinkou] a vratislavským vévodou [Jindřichem IV.] v Syczowě (Groß Wartenberg) a navrhuje, aby se všichni sešli ve Vratislavi; navíc dodává „ironickou doušku": nechť vratislavský vévoda do té doby vrátí Otmuchów a Edelštejn. CDS VII.3, č. 1982 SUB V, č. 293 225 II [1286], X. 21. Racibórz apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 {Acta Thomaé), fol. 146a-146b [Tomáš II. Zaremba, vratislavský biskup,] píše ve stejném duchu [hnězdenskému arcibiskupu Jakubu Šwinkovi]; Edelštejn ani Otmuchów není explicitně zmíněn, ale to jen díky kopiářovému krácení textu (utrumque Castrum ... ut supra). SUB V, č. 294 226 I 1286, X. 23. Ivančice autogr. NA Praha, Archiv maltézskeho velkopře-vorství v Praze, inv. č. 1906, sg. Jo XXX- Václav IL, český král a moravský markrabě, uděluje johanitům na žádost Heřmana z Hohenlohe, převora johanitů v Čechách, na Moravě a v Polsku, patronátni právo kostela [P. Marie] v Rouchovanech. Písař: VII 10 = JO 1 Pečeť: Václav II., I. typ; de- VIII Br 19 DPM: mistr Jan ze Sadské perd., jen žluté a červené hedvábné nitě 227 II 1286, XL 3. Falkenberg autogr. SOkA Jihlava, Sbírka různých archiválií a opisů listin Jihlava, sub dato suo Siegfried [IL] Sirotek z Hundsheimu dává na přímluvu Jindřicha, plebána z Garsu [am Kamp], kostelu sv. Štěpána v Eggen-burgu dvůr s jedním lánem v Engelsdorfu. Hlaváček-Hledíková, str. 54 Pečeť: ohlášena pečeť Siegf-rieda Sirotka z Hundsheimu; deperd. 228 II 1286, XII. 14./16. [Wiener] Neustadt/Bruck an der Mur autogr. (2x) 1) ÖStA, Abt. HHStA, sg. AUR (Salzburg Erzstift), 1286 XII 16 (AI) 2) ÖStA, Abt. HHStA, sg. AUR (Salzburg Erzstift), 1286 XII 16 (A2) Friedrich z Ptuj uzavírá smír se salzburským arcibiskupem Rudolfem [I. z Hohenecku] -zmínka o českém [Přemyslovi Otakaru II.] a uherském králi. Expresse dicitur. (AI) Insuper tribus milibus marcarum urgenti, pro quibus castra et civitates Pettoui-enses a serenissimo domino nostro Rudolfa, Romanorum rege, obligacionem in eum ab inclitis Vngarie et Bohemie regibus deriva-tam redemi. (Al) leh han auch minen lazzen ... des dreu tausent march Silbers, da mit ich teste von minem herren chuenige Rudolfen von Rome deu heuser ze Petoue und auch di stat als in der satz von den chďnigen von Vngern und von Behem was an geuallen. Martin I, č. 1249 Pozn.: 1) první datum a místo se vztahuje k actum, druhé údaje k datum fázi listiny 2) protilistinu viz níže 229 II 1286, XII. 14./16. [Wiener] Neustadt/Bruck an der Mur autogr. Graz, Stiftarchiv des Franziskanerklosters, sg. Archiv Schuba A Nr. 7, 1286 Rudolf [I. z Hohenecku], salzburský arcibiskup, uzavírá smír s Friedrichem z Ptuj na radu své kapituly a svých služebníků -zmínka o českém [Přemyslovi Otakaru II.] a uherském králi. Expresse dicitur: Er hat auch lazen ... deu dro6 tausent march Silbers, da mit er teste von unseren herren chunige Rudolfen von Rome deu hauser ze Petowe und auch di stat Martin I, č. 1248 Pozn.: 1) první datum a místo se vztahuje k actum, druhé údaje k datum fázi listiny 2) protilistinu viz výše als in der satz von den chifnigen von Vn-gern und von Během was an gevallen. 230 I 1286, XII. 25. Brno autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 34, sg. A3 apogr. 1) insert v konfirmaci: 1312, VIII. 23. Brno Jan Lucemburský (RBM III, č. 99), jejíž orig.: MZA Brno, E25: Jezuité Brno, inv. č. 49, sg.H2 2) transsumpt ve vidi-musu Ekharda ze Schwobenu z: 1636, X. 4., jehož opis: MZA Brno, G 10: Sbírka rukopisů MZA, inv. č. 264 (UB des Her-burger Nonnenklosters), fol. 9b-10b; fol. 12b-14a novověká revizně-konfirmačni řízení 1) Karel VI. potvrdil: 1740, V. 6. Laxenburg: MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 219, fol. 33a-36a Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje formou quasikonfirmace herbur-skému klášteru (Cella sanctae Mariae) v Brně svobody, práva a majetek údajně udělené jeho otcem a dědem: A) 124[4], II. 17. Křivoklát (CDB IV. 1, č. 39++) B) 1252,-Brno (CDB IV. 1, č. 260+) C) 1271, III. 22. Brno (CDB V.2, č. 631++). DPM: mistr Jan ze Sadské RBM II, č. 1392 CDM IV, č. 246 AZK I, č. 302 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. 2) Marie Teresie potvrdila: 1747, III. 14. Wi-en: MZABrno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 221 231 I [1286,-] tisk. dle Schuncka Ditold, zemský komtur německých rytířů v Čechách a na Moravě, gratuluje mohuč-skému arcibiskupu Heinrichovi [II. z Isny] kjeho zvolení do této funkce a doporučuje sebe a své spolubratry do jeho přízně; současně jej žádá o pomoc v momentálně tíživé situaci, o níž má mohučského arcibiskupa ústně zpravit bratr Hermann. Inc.: De vestri honoris culmine Schunck, str. 104-105 č. 42 („ex autographo", sine dat.) RegArchiepMog II, str. 428 č. 38 (ad cca 1286,-) Pozn.: 1) motivicky obdobný list obdržel mohučský arcibiskup ještě od Ludwiga Bavorského (1286, VI. 24. Aichach = Schunck, str. 99-101 č. 40) a Alberta Durynského (sine dat. = Schunck, str. 102-103 č. 41) 2) Schunck jistě pracoval s originálem Ditoldova listu, přepisuje i dorsální adresu: Reverendo in Christo patri ac domino, domino Heinrico, archie-piscopo Maguntine 1287 232 1287,1. 1. autogr. (nejspíše 2x) Vojslava, vdova po Jenci z Deblína, daruje RBMII, č. 1394 Písař: I - 1) MZABrno, E 55: klášteru [dominikánek] od sv. Kateřiny CDMIV, č. 247 (AI) Premonstráti Hradisko, v Olomouci patronátni právo kostela (ex A2, nezfalš.) DO 1 sg. G 2 (Al) [sv. Bartoloměje] ve Vážanech [nad Lita- AZK I, č. 305 2) dnes deperd. A2 vou] (=dříve Linhartské Vážany). (ex AI, orig. zfalš.) Pečeti: z archivu brněnských (AI) jesuitů užil CDM apogr. insert v konfirmaci olomouckým biskupem Janem VI. a olomouckou kapitulou z: 1309, XI. 19. Modřice, jejíž orig.: MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 47, sg. 56B 1) Jenec z Deblína (pečetí vdova po Jenci Voj sláva, která sigil-lo...viri...utor etpro-prio); deperd. 2) deperd. 3) deperd. 4) deperd. 5) deperd. 6) deperd. 7) deperd. 8) deperd. 9) deperd. Pozn.: 1) dnes uvádí listina (AI) patrocinium „sv. Jana Křtitele v Olšanech", aleje to pozdější interpolace jinou rukou (podle AZK I, č. 305 pozn. 21: „stol. XIV.") na razuře 2) listina hrála roli ve sporu o výnos z desátků z vážanské fary zlisti-něném 1381, IV. 10. Hradisko: MZA Brno, E25: Jezuité Brno, inv. č. 60, sg. 56C 233 I [ante 1287,1. 12.] apogr. transsumováno ve vidimusu: 1287,1. Gottfried, syndik a prokurátor herburského kláštera v Brně, podává odvolání proti rozkazu olomouckého biskupa, aby klášter RBMII, č. 1395 CDM IV, č. 248 AZKI, č. 306 Pozn.: odvolání nemá korobo-rační formuli 12. Brno: (Dětřich, olomoucký biskup), jehož orig.: MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 36, sg. 38 0 zaplatil papežskému legátovi J[anovi III. Boccamazzovi], tuskulskému kardinálu-biskupovi 1 hřivnu. 234 I 1287,1. 12. Brno autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 36, sg. 38 0 Dětřich, olomoucký biskup, předkládá J[anovi III. Boccamazzovi], kardinálu-biskupovi tuskulskému a papežskému legátovi, apelaci ohledně herburského kláštera (Cella sanctae Mariae) v Brně, v níž syndik a prokurátor herburského kláštera Gottfried podává odvolání proti rozkazu olomouckého biskupa, aby klášter zaplatil papežskému legátovi J[anovi] 1 hřivnu (viz listinu výše); legáta současně žádá, aby mu oznámil výsledek řízení. RBMII, č. 1395 CDM IV, č. 248 AZK I, č. 307 Písař: Thl2 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, III. typ; frag. 235 I 1287,1. 25. autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 55, sg. AI b 12 Budislava, vdova po Křížovi z Rataji, daruje augustiniánkám od sv. Jakuba na Předhradí v Olomouci ves Trávník se zachováním doživotního užívání této vesnice. RBMII, č. 1396 CDM IV, č. 249 Písař: JC 1 (ruka skriptoria kláštera augustiniánek od sv. Jakuba v Olomouci) Pečeti: 1) Albert ze Šternberka; deperd. 2) Cyrus, olomoucký probošt 3) Oneš z Čistého Slemene; deperd. 4) Albert z Lešan; deperd. Pozn.: srv. listinu olomouckého biskupa Dětřichaz: 1283, IV. 16. Kroměříž (CDB VI. 1, č. 269) 236 II [1287], II. 1. autogr. MOL Budapest, sg. DL 1192 apogr. insert v konfirmaci uherským králem Ondřejem III.: 1292,-, jejíž orig.: MOL Budapest, sg. DL 1277 Ladislav IV., uherský král, uděluje mistru Filipovi, synu hraběte Tomáše, jisté pozemky, a to za zásluhy získané v boji s českým králem. Expresse dicitur: nos ... conmendabilem fidelitatem ... magistri Phile que idem in omnibus expedicionibus regni nostri et spe-cialiter in exercitu nostro generáli, quem contra regent Boemie, inimicum nostrum capitalem, habebamus, ubi eodem rege Boemie interempto ... felicem sumus victori-am consecuti, intuentibus... DPM: mistr Theodor, vicekancléř králova dvora CDA XXII, str. 444 Pozn.: listina nese jen inkar-nační rok („1286") a léta panování, ale musela vzniknout nejdříve koncem 1286, denní datum (1. II.) doplněno později-listina vznikla nejspíš 1. II. 1287 237 I [1287], II. 5. Řím (sv. Sabina) apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 193b č. 245 Honorius IV. uděluje dispens pražskému a vyšehradskému kanovníku Janovi Řehořovu, který byl farářem kostela v Zatch po dobu více než čtyř let, aniž by měl řádné kněžské svěcení; zavazuje jej ale, aby v nejbližší možné době kněžského svěcení dosáhnul. Potthast II, č. 22554 = 22574 Prou, col. 527 č. 742 RBMII, č. 1397 Prou col. 527 č. 742 Pozn.: Honoriův list naráží na to, že dotyčný nabyl zmíněnou faru po lyonském koncilu, s jehož závěry nebyla tato praxe v souladu (totiž držba takového církevního benefícia po dobu delší 4 let, aniž by usiloval o kněžské svěcení) 238 I 1287, II. 24. apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 129b Rudiger, Babo, Heinrich a Arnold, bratři [ze Sparnecku], zlistiňují, že dali na lenním právu opatu a konventu waldsasského kláštera dvůr v Podagrat (jižně od Chebu), včetně desátků, které od zmiňovaných bratří držela jako léno vdova po Heinrichovi řeč. Brander. Inter testes: Konrád, chebský městský rychtář RBMIV, č. 1862 Gradl, str. 139 č. 378 Pečeť: ohlášena chebská městská pečeť 239 I 1287, II. 25. autogr. APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. 51-III-2 Oldřich, litomyšlský opat, kupuje od pražského probošta Oldřicha dům v Praze pod Hradem u kostela sv. Tomáše, přičemž litomyšlský opat dává pražskému proboštovi do zástavy klášterní statky v hodnotě 75 hř. ve vesnici Tržek (či Tryskovice?) s ročním platem 7 hř. stříbra pod podmínkou, že statky se vrátí klášteru, bude-li dlužná částka splacena do 2. února. RBMII, č. 1398 Písař: LT 1 Pečeti: 1) Tobiáš, pražský biskup, I. typ + sekret 2) litomyšlský konvent 3) strahovský opat [Jordán]; frag. 4) Oldřich, litomyšlský opat; deperd. 240 I 1287, II. 26. Olomoucký hrad autogr. MZABrno, E 18: Dominikánky Olomouc, sg.Gl apogr. MZABrno, G 12: Cerroniho sbírka, inv. č. 243, sg. CerrlI, č. 124 (Diplomatarium Moraviae VII), str. 43 Albert I. ze Šternberka, purkrabí olomoucký, Oneš ze Šumvaldu (Čistého Sle-mene), olomoucký komorník, Předbor z Boleluce, olomoucký sudí (cúdař), a Voj-slav [z Ludslavic], krajský rychtář - úředníci olomouckého kraje - zlistiňují prodej dvora v Olšanech učiněný Drslavem z Olšan ve prospěch [dominikánského] kláštera sv. Kateřiny v Olomouci. RBMII, č. 1399 CDM IV, č. 250 AZK I, č. 308 Písař: OC 1 Pečeti: 1) Oneš z Čistého Slemene, I. typ 2) Albert ze Šternberka, I. typ 3) Předbor z Bolelou-ce, I. typ 4) Voj slav z Ludslavic 241 I 1287, III. 11. Wurzburg autogr. StA Augsburg, sg. Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, udílí čtyřicetidenní odpustky klášteru Ottobeuren. RBM II, č. 2722 Písař: T7 Reichsstift Ottobeuren Urkunden 26 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup; deperd. 242 I [1287], III. 12. Řím (sv. Sabina) apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 43, fol. 199a č. 264 Honorius IV. žádá m. j. českého krále [Václava II.], aby pomáhal ostřihomskému arcibiskupu [Lodomérovi] proti uherskému králi L[adislavovi IV.], který se údajně spolčuje s pohany a vede nekřesťanský způsob života. RBM II, c. 1400 Potthast II, c. 22588 Prou, col. 540 c. 761 243 II 1287, III. 13. Würzburg autogr. StA Würzburg, Würzburger Urkunden 5428 Siegfried, kolínský arcibiskup, aj. biskupové (mezi nimi pražský biskup Tobiáš [z Benešova] a olomoucký biskup Dětřich) udělují čtyřicetidenní odpustky klášteru benediktinek v Mariaburghausenu ve wůrzburské diecézi, který byl poničen požá-zem, pokud s tím bude souhlasit místní biskup. UB Naumburg 2, c. 555 RegErzbKöln III, c. 3119 Pečeti: 16 pečetí, z toho: 5) pražský biskup Tobiáš, I. typ 11) olomoucký biskup Dětřich, nejistý typ 244 I 1287, III. 14. Würzburg apogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2479, sg. rukopis 38 {Kladrubský kopiář I), fol. 88b-89a [Bernhard z Prambachu], pasovský biskup, uděluje kladrubskému klášteru na stanovené sváteční dny čtyřicetidenní odpustky. RBM IV, c. 1863/1 245 I 1287, III. 14. Würzburg apogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2479, sg. rukopis 38 {Kladrubský kopiář I), fol. 89b-90a Heinrich II. [z Rottenecku], řezenský biskup, uděluje kladrubskému klášteru na stanovené sváteční dny čtyřicetidenní odpust-ky. RBM IV, c. 1863/2 246 I 1287, III. 14. Würzburg apogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2479, sg. rukopis 38 Witticho I. [z Kamence], míšeňský biskup, uděluje kladrubskému klášteru na stanovené sváteční dny čtyřicetidenní odpustky. RBM IV, c. 1863/3 (Kladrubský kopiář I), fol. 90b-91a 247 1287, III. 14. apogr. Jindřich, tridentský biskup, uděluje kladrub- RBMIV, č. 1863/4 I Würzburg NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2479, sg. rukopis 38 (Kladrubský kopiář I), fol. 91b-92a skému klášteru na stanovené sváteční dny čtyřicetidenní odpustky. 248 1287, III. 15. apogr. Heinrich, řezenský biskup, aj. (ar- RegBisStras II, Pozn.: II Würzburg Thüringisches StA cibiskupové (mezi nimi rovněž Tobiáš č. 2196 1) staré označení pra- Rudolstadt, sg. Hesse- [z Benešova], pražský biskup, a Dětřich, UB Hochstifts mene: Collectanea sche Collectaneen A olomoucký biskup) udělují čtyřicetidenní Merseburg I, č. 498 Merseburgensia, col- VIII 3d Nr. 14, Bd. 1, odpustky kostelu sv. Jana Křtitele, sv. lectanea iuxta ordinem fol. 220 Vavřince a Maxima v Merseburgu na stanovené sváteční dny. annorum, sg. A V 5a 2) text je dnes velmi poškozen 3) textová tradice byla konzultována s Dr. Uwe Grandkem 249 1287, III. 15. autogr. Siegfried, kolínský arcibiskup, aj. (ar- RegBisStras II, Pečeť: II Würzburg Thüringisches StA cibiskupové (mezi nimi i Dětřich olo- č. 2195 původně měla jen 1 Altenburg, Urkunde moucký a Tobiáš [z Benešova] pražský UB Hochstifts (nejspíš naumburského 1287 März 15 biskup) udělují se souhlasem naumburského biskupa Bruna čtyřicetidenní odpustky ženskému cisterciáckému klášteru sv. Kříže v Eisenbergu. Merseburg I, č. 497 biskupa), ale dnes deperd. 250 1287, III. 15. autogr. Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, udělu- HessUB I/l, č. 472 Písař: I Würzburg Hessisches StA Marburg, Urkunden 37 Nr. 532 je odpustky německým rytířům v Marburgu a kapli sv. Alžběty tamtéž. T8 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup; deperd. 251 II 1287, III. 16. Würzburg autogr. StadtA Rothenburg ob der Tauber, sg. U 2630 Arnold, bamberský biskup, Giselbert, brémsky arcibiskup, aj. biskupové (mezi nimi olomoucký biskup Dětřich), udělují čtyřicetidenní odpustky těžkých a osmdesátiden-ní odpustky lehkých hříchů ve prospěch špitálu {novum hospitale pauperum infirmo-rum) v Rothenburgu ob der Tauber. RegBischEich, c. 1013 Pečeť: z celkem 16 pečetí dochováno 8, avšak poškozených 252 II 1287, III. 16. Würzburg tisk dle CG III, str. 735 Siegfried, kolínský arcibiskup, Giselbert, brémský arcibiskup, Arnold, bamberský biskup, Bernhard [z Prambachu], pasovský biskup, Emich, freisinský biskup, Dětřich, olomoucký biskup, Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, aj. biskupové udělují čtyřicetidenní odpustky benediktinskému klášteru sv. Petra a Pavla v Erfurtu. Overmann I, str. 326 c. 566 RegErzbKöln III, c. 3119 RegBischEich, c. 1012 253 I [1287, post III. 16. Würzburg] tisk (dochován toliko výčtový soupis udělených odpustků) Otto, Thuringia Sacra, str. 591-593 Dětřich, olomoucký biskup, uděluje odpustky znovuzaloženému klášteru cisterciaček v Marksuftra (dnes součást města Ebeleben v Durynsku). Expresse dicitur: Dominus Dietericus Olo-micensis 40 dies Kehr UB d. Höchst. Merseburg I, c. 509 RegBisStras II, c. 2211 Pozn.: 1) jde o listinu mj. Kristiána, bisk. v Samlandu, aj., kterou uvádí i Lampe, UB der DOBallei Thür., str. 348 listina k) a datuje: [Würzburg] 1287 [März] 2) soubor udělených odpustků uvádí listina zakladatele zmiňovaného kláštera Alberta z Ebelebenu z r. 1287 254 I [1287, post III. 16. Würzburg] tisk (dochován toliko výčtový soupis udělených odpustků) Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, uděluje odpustky znovuzaloženému klášteru cisterciaček v Marksulka (dnes součást města Ebeleben v Durynsku). Kehr UB d. Höchst. Merseburg I, c. 509 RegBisStras II, c. 2211 Pozn.: 1) jde o listinu mj. Kristiána, bisk. v Samlandu, aj., kterou Otto, Thuringia Sacra, Str. 591-593 Expresse dicitur: Dominus Tobias Pragensis 40 dies uvádí i Lampe, UB der DOBallei Thür., str. 348 listina k) a datuje: [Würzburg] 1287 [März] 2) soubor udělených odpustků uvádí listina zakladatele zmiňovaného kláštera Alberta z Ebelebenu z r. 1287 255 I 1287, III. 17. Würzburg autogr. Diözesanarchiv Eichstätt, sg. U 13 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup (episcopus Branensis), uděluje ve stanovené sváteční dny čtyřicetidenní odpustky kostelu P. Marie a sv. Havla v Pappenheimu (v Bavorsku), pokud s tím bude souhlasit místní [tj. eichstättský] biskup. Mon. Boica 49, c. 155, pozn. 1 (omylem ad III. 18.) RegBischEich, c. 1017 Písař: T9 Pečeť.: Tobiáš, pražský biskup, deperd. 256 II 1287, III. 17. Würzburg autogr. StadtA Grimma, Urkunde Nr. 1 von 1287 Hein[rich], merseburský biskup, Bernhard [z Prambachu], pasovský biskup, Bruno [z Langenbogenu], naumburský biskup, Otto [z Rietbergu], paderbornský biskup, a Tobiáš [z Benešova], pražský biskup udělují čtyřicetidenní odpustky na stanovené sváteční dny cisterciačkám od P. Marie v Grimmě (v Sasku), pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup. CDSR 11.15, c. 13 Kehr, UB d. Hochstifts Merseburg I, c. 499 Pečeti: z původních 8 dochováno prvních 5, 3. v pořadí je pražský biskup Tobiáš, I. typ Pozn.: protokol listiny schází, začíná až incipitem kontextu Licet is,...;j ména (některých) biskupů jsou doplněna soudobou rukou na dorsu 257 II 1287, [III. 17.] Würzburg autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1368 Biskupové pasovský [Bernhard z Prambachu], pražský [Tobiáš z Benešova] aj. udělují čtyřicetidenní odpustky klášteru cisterciaček od P. Marie v Grimmě, pokud Schieckel I, c. 1421 (ad: 1287, [III. 13.-26.]) Kehr, UB d. Ho- Pečeti: 9 otvorů v plice, ale jen 5 použito, jako 2. v pořadí je pražský s tím bude souhlasit místní diecézni biskup. henst. Merseburg I, č. 508 biskup Tobiáš, I. typ Pozn.: 1) listina zůstala nedokončena, chybí protokol (začíná incipitem kontextu Licet is, ...) i přesná datace schází; doplněno dle listiny výše 2) srv. listinu 1287, III. 17. Wiirzburg 258 I 1287, III. 17. Würzburg autogr. BayHStA München, Reichsstift Regensburg Niedermünster, Urkunde 86 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, a Détŕich, olomoucký biskup, udělují benediktinkám od P. Marie v Řezně na stanovené sváteční dny čtyřicetidenní odpustky. Písař: T 10 Pečeti: 1) Tobiáš, pražský biskup, I. typ 2) Dětrich, olomoucký biskup, nejistý typ 259 I 1287, III. 17. Würzburg autogr. MZA Brno, E 43: Klarisky Znojmo, sg. P 15 Heinrich II. [z Isny], mohučský arcibiskup a říšský arcikancléř, uděluje čtyřicetidenní odpustky těm, kdo přispějí ke stavbě kláštera sv. Antonína a sv. Kláry ve Znojmě. RBMII, č. 1401 CDMIV, č. 251 AZK I, č. 309 Pečeť: Heinrich, mohučský arcibiskup; frag. 260 I 1287, III. 17. Würzburg autogr. NA Praha, ŘA Praha, inv. č. 7 apogr. NA Praha, ŘAPraha-rukopisy, rukopis 68 {Codex Thomeus), str. 280 Bernhard [z Prambachu], pasovský biskup, uděluje augustiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze čtyřicetidenní odpustky, a to pro hlavní sváteční dny a jejich oktávy, pokud s tím bude souhlasit pražský diecézni biskup (tj. Tobiáš [z Benešova]). RBM II, č. 1402 Kadlec 1985, str. 400 č. 205 Pečeť: Bernhard, pasovský biskup 261 I 1287, III. 17. Wurzburg autogr. NA Praha, ŘA Praha, inv. č. 5 apogr. NA Praha, ŘAPraha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 281 Jindřich, tridentský biskup, uděluje augusti-niánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze čtyřicetidenní odpustky na stanovené svátky a jejich oktávy, pokud s tím bude souhlasit pražský diecézni biskup (tj. Tobiáš [z Benešova]). RBMII, č. 1402 Kadlec 1985, str. 401-402 č. 208 (ad: 1287, III. 16.) Pečeť: Jindřich, tridentský biskup 262 I 1287, III. 17. Wurzburg autogr. NA Praha, ŘA Praha, inv. č. 4 apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 {Codex Thomeus), str. 281 Heinrich II. [z Rottenecku], řezenský biskup, uděluje augustiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze čtyřicetidenní odpustky na stanovené svátky a jejich oktávy, pokud s tím bude souhlasit pražský diecézni biskup (tj. Tobiáš [z Benešova]). RBM II, č. 1402 Kadlec 1985, str. 401 č. 207 Pečeť: Heinrich, řezenský biskup 263 I 1287, III. 17. Wurzburg autogr. NA Praha, ŘA Praha, inv. č. 6 apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 {Codex Thomeus), str. 282 Friedrich, churský biskup, dává augustiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze čtyřicetidenní odpustky, a to pro hlavní svátky a jejich oktávy, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup (tj. pražský biskup Tobiáš [z Benešova]). RBM II, č. 1402 Kadlec 1985, str. 402 č. 209 (ad: 1287, III. 16.) Pečeť: Friedrich, churský biskup 264 I [1287], III. 17. Praha apogr. ÓStA, Abt. HHStA, HandschriftBlau 339, fol. 24b-25a Nr. 30 Václav II., český král a moravský markrabě, píše bamberskému biskupovi Ar[noldovi ze Solmsu] ve věci svých dědických nároků na Korutany, a to v tom smyslu, aby bamber-ský biskup neuváděl do biskupských lén v Korutanech dříve, než bude po náležitém MHDC VI, str. 33-34 č. 46 přezkoumání (per examen debitum) rozhod- nuto o jeho nárocích na tato léna po otci. 265 1287, III. 18. apogr. Jan III. [Boccamazza], tuskulský kardinál- CG III, str. 725- I Würzburg Liber copialis capituli Hamburg., fol. 13b-17b tisk dle CG III, str. 725-734 biskup a papežský legát, vydává legátská statuta o 45 článcích (dle Lappenberga) pro území své legace, tj. pro Německo, Čechy, Moravu, Polsko, Pomoří s kamieňskou diecézí a Rus. 734 Mecklenburg. UB III, str. 252 c. 1894 Perlbach, Pom. UB, str. 374-376 c. 419 Lappenberg, Hamb UB I, c. 830 266 1287, III. 18. autogr. Heinrich II. [z Isny], mohučský arcibiskup, CDSR III, c. 275 Pečeti: II Würzburg SächsHStA Dresden, Giselbert, brémský arcibiskup, Burchard, RegBisStras II, z půvochních 20 do- 12856 Domkapitel metský biskup, Heinrich, merseburský biskup, c. 2198 chováno 13 Meißen (D), Nr. 147 Bruno, naumburský biskup, Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, Dětřich, olomoucký biskup, vedle řady jiných biskupů udělují kostelu sv. Jana Evangelisty a Donata v Míšni na stanovené sváteční dny čtyřicetidenní odpustky. Kehr, UB d. Hochstifts Merseburg I, c. 501 Schieckel, Reg. I, c. 1422 1) Tobiáš, pražský biskup, I. typ (6. z 13 dochovaných) 2) Dětřich, olomoucký biskup (8. z 13 dochovaných), nejistý typ 267 1287, III. 18. autogr. Reinboto, eichstättský biskup, uděluje augus- RBM II, c. 1403 Pečeť: I Würzburg NA Praha, ŘA Praha, tiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze Kadlec 1985, str. Reinboto, eichstättský inv. č. 8 čtyřicetidenní odpustky, a to pro hlavní sváteční dny a jejich oktávy, pokud s tím bude 400-401c.206 biskup apogr. souhlasit pražský diecézni biskup (tj. Tobiáš NA Praha, ŘA Praha- [z Benešova]. rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), Str. 281 268 1287, III. 19. autogr. Giselbert, brémský arcibiskup, aj. biskupové Kehr, UB d. Höchst. Pečeť: II Würzburg LHA Sachsen-Anhalt, Abt. Magdeburg, U 8, B Nr. 64 (mezi nimi rovněž [Dětřich], olomoucký biskup, a [Tobiáš z Benešova], pražský biskup) udělují čtyřicetidenní odpustky kanovníkům od sv. Pavla v Halberstadtu. Merseburg I, c. 502 doch. 9 z pův. 13; listinu spolupečetili oba naši biskupové, ale dnes obě deperd. 269 II 1287, III. 23. Würzburg autogr. Hessisches StA Darmstadt, Best. A 2, Nr. 159/36 Giselbert, brémsky arcibiskup, aj. biskupové (mezi nimi rovněž Dětřich, olomoucký biskup, a Tobiáš [z Benešova], pražský biskup), udělují na žádost probošta, děkana a celé kapituly od P. Marie ad gradus (Mari-engreden) v Mohuči čtyřicetidenní odpustky, aby mohl být po požáru znovu zbudován jejich kostel, a to s podmínkou souhlasu diecézního arcibiskupa. Kehr, UB d. Höchst. Merseburg I, č. 504 RegBischEich, č. 1019 Pečeť: na listině visí 12 pečetí, některé poškozené; pečeť Tobiáše (byl 5. v pořadí) i Dětřicha (byl 3. v pořadí) již deperd., jen otvory v plice a „podpisy" na plice, ovšem u obou našich biskupů provedeny stejnou rukou 270 II 1287, III. 25. apogr. transsumpt ve vidimu-su uherským králem Ondřejem III. z: 1296,-, který je transsumován ve vidimusu ostřihomskou kapitulou: 1358, I. 13. - jehož orig.: MOL Budapest, sg. DL 84696 Ladislav IV., uherský král, potvrzuje Dionýzovi z rodu Radvanský statky v Radvani ve zvolenském komitátu (R. je dnes čtvrť v Banskej Bystrici) získané za pomoc v boji s českým králem [Přemyslem Otakarem II] Expresse dicitur: ... contra r egem Boemo-rum, nostrum et regni no str i antiquum ini-micum ... DPM: M. Theodor, probošt ze Sibiu a vicekancléř králova dvora Hormayr, Archiv, str. 768 (ad: 1286,-) 271 II 1287, [III. 13.-26.] Würzburg autogr. Hessisches StA Marburg, sg. R II Capitular-archivNr. 1287b Reinboto, eichstättský biskup, aj. biskupové (mezi nimi rovněž olomoucký biskup Dětřich) udělují čtyřicetidenní odpustky těm, kdo pomohou požárem zničenému klášteru sv. Bonifáce ve Fuldě. RegBisStras II, č. 2208 RegBischEich, č. 1021 Pečeti: dochována jen 1 celá a zlomek 1 pečeti Pozn.: 1) terminus ad quem je dán termínem uzavření synody 2) fuldským opatem byl tehdy Markvard II. z Bickenbachu 272 II 1287, [III. 13.-26.] Würzburg autogr. Hessisches StA Marburg, sg. R II Capitular-archivNr. 1287a Giselbert, brémsky biskup (sic!), aj. biskupové (mezi nimi rovněž pražský biskup Tobiáš) udělují čtyřicetidenní odpustky těm, kdo pomohou požárem zničenému klášteru sv. Bonifáce ve Fuldě. RegErzbKöln III, 3134 Kehr, UB d. Höchst. Merseburg I, c. 506 CDSR III, c. 277 Pečeti: dochováno 10 pečetí (včetně pečeti pražského biskupa Tobiáše, I. typ, která je 5. v pořadí a má i sekret; na plice biskupův „podpis") 273 I [1287, III. 13.-26. Würzburg] apogr. (jen výčtová zmínka) konfirmováno listinou wurzburského biskupa Manegolda z: 1288, V. 21. Würzburg, j ej íž orig. (2x): 1) HStA Stuttgart, sg. B 352 U 217 (Al) 2) HStA Stuttgart, sg. B 352 U 218 (A2) Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, uděluje čtyřicetidenní odpustky těžkých hříchů a roční odpustky lehkých hříchů johanitům v [Bad] Mergentheimu. Expresse dici tur: ... domunis Thobias, Pragensis episcopus, tantum ... RegBisStras II, c. 2209 Württembergisches UB IX, c. 3750 Pozn.: z charakteru Manegol-dovy konfirmace plyne, že Tobiášovy odpustky byly samostatnou listinou 274 I [1287, III. 13.-26. Würzburg] apogr. (jen výčtová zmínka) konfirmováno listinou wurzburského biskupa Manegolda z: 1288, V. 21. Würzburg, j ej íž orig. (2x): 1) HStA Stuttgart, sg. B 352 U 217 (Al) 2) HStA Stuttgart, sg. B 352 U 218 (A2) Dětřich, olomoucký biskup, uděluje čtyřicetidenní odpustky těžkých hříchů a roční odpustky lehkých hříchů johanitům v [Bad] Mergentheimu. Expresse dicitur: ... dominus Theodericus, episcopus Olomucensis, tantum ... RegBisStras II, c. 2209 Württembergisches UB IX, c. 3750 Pozn.: z charakteru Manegol-dovy konfirmace plyne, že Dětřichovy odpustky byly samostatnou listinou 275 II [1287, III. 13.-26. Würzburg] autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1109 Giselbert, brémský arcibiskup, aj. biskupové (mezi nimi rovněž pražský biskup Tobiáš [z Benešova] a olomoucký biskup D[ětřich]) udělují klášteru sv. Tomáše RegBisStras II, c. 2212 Schieckel I, c. 1361 v Lipsku čtyřicetidenní odpustky na stanovené sváteční dny, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup. 276 I 1287, III. 27. Würzburg autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, inv. č. 7, sg. AI a 3b Jan III. [Boccamazza], kardinál-biskup tuskulský a papežský legát, nařizuje olomouckému biskupu [Dětřichovi], aby zakročil ve prospěch provinciála a řádu minoritu rakouské provincie proti jejich napřátelům, kteří je zkracují v privilegiích udělených jim papežem. Pečeť: pečeť Jana Boccamaz-zy; deperd. 277 I 1287, III. 27. Würzburg autogr. StA Würzburg, Johan-niterorden, Kommende Würzburg Urkunden 1287 März 27 Jan III. [Boccamazza], kardinál-biskup tuskulský a papežský legát, zaručuje johanitům (mj. v Cechách a na Moravě) všechny dosavadní výsady. Expresse dicitur: Iohannes ... dilectis nobis in Christo preceptori et fratribus hospitalis sancti Iohannis Ierosolimitani per Alamani-am, Boemiam, ... Morauiam, Poloniam ... salutem in Domino 278 I 1287, III. 27. Würzburg autogr. DOZA Wien, Urkunde Nr. 955 Jan III. [Boccamazza], kardinál-biskup tuskulský a papežský legát, zaručuje řádu německých rytířů (mj. v Cechách a na Moravě) všechny dosavadní výsady, a to bez ohledu na závěry legátské synody ve Wiirzburgu. Turnier-Arnold I, c. 955 279 II [1287, IV. 1. nebo krátce post 1. Opole] apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 176a-176b Výrok rozhodců (totiž vévody opolského [Boleslava], hnězdenského arcibiskupa [Jakuba II. Šwinky], biskupa v Sambii (v Prusku) [Kristiána z Muhlhausenu] a vicele-gáta a papežského kaplana Adama) o podmínkách smíru mezi vratislavským biskupem [Tomášem II. Zarembou] a vratislavským vévodou [Jindřichem IV.], kde se CDS VII.3, c. 2015 SUB V, c. 325 Lampe str. 348 listina „m" mimo jiné stanoví, že vévoda je povinen vrátit Otmuchów a Edelštejn. 280 I 1287, IV. 12. autogr. MZA Brno, E 8: Cis-terciáci Žďár, sg. A 25 apogr. MZA Brno, E 8: Cis-terciáci Žďár, inv. č. 301, sg. 60/7 (Kodex žďársko-velehradský), str. 40-41 č. XXIV Anežka ze Švábenic, sestra Gerharda z Obran, dává se souhlasem svého manžela Vítka [z Úpy] a svých synů žďárskému klášteru (Fons BMV) půl své věnné vsi Křižanova s možností zpětného odkoupení za 100 hřiven stříbra. RBM II, č. 1404 CDMIV, č. 252 AZKI, č. 310 Písař: SA3 Pečeti: 1) Gerhard z Obran, II. typ 2) Anežka z Úpy (též ze Švábenic), I. typ 3) Vítek z Úpy (též ze Švábenic), II. typ 281 I 1287, IV. 18. apogr. MZA Brno, E 7: Cis-terciáci Velehrad, sg. G 191 (Codex Velehra-densis), fol. 56b-57a Drahoslav, syn Mutiny z Tvrdonic, se přiznává k dluhu 64 hř. ve prospěch cisterciáckého kláštera na Velehradě, za nějž věřiteli zastavuje svou dědičnou vesnici Tvrdo nice s veškerým příslušenstvím; prosí za odpuštění všeho, čeho se na velehradském klášteře dopustil, a slibuje, že mu bude sloužit; volí si dále spolu s opatem soudce (Soběhrda Pozlovického a Jaro hněvá z Buchlovic), kteří by soudili eventuelní budoucí spory, a vyjadřuje odhodlání veškeré klášteru napáchané škody dvojnásobně nahradit. RBM II, č. 1405 CDM IV, č. 253 282 I 1287, IV. 20. autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 632, sg. ŘC Plasy-51 apogr. Archiv Národního muzea, Sbírka rukopi- Půta z Potštejna, Oldřich z Třeble, Soběhrd z Litic, Vilém, Břetislav, Protiva a Oldřich, synové Děpolta z Ryžemberka, a Jetřich z Krasová s pomocí opatů klášterů Ebrach, Langheim a Pomuk rozhodují spor mezi plaským klášterem na straně jedné a Lupol-dem z Oplot s přáteli a Bohuněm, jeho bratry a přáteli na straně druhé, a to tak, že plaský opat Jindřich zaplatí druhé straně 150 RBM II, č. 1406 Písař: P2 (ruka plaského skriptoria) Pečeti: 1) opat kláštera Ebrach 2) Půta z Potštejna 3) opat kláštera su, sg. 1179 (F. B. Scheppl, Lapis sepul-chralis), str. 201-203 freiberských hřiven stříbra; v případě porušení dohod je každá z obou sporných stran povinna zaplatit druhé straně 100 freiberských hř. stříbra. Langheim 4) synové Děpolda z Rýzmberka 5) Soběhrd z Litic 6) Oldřich z Třeble 7) novější, sekundárně přivěšená, Jeťřich z Krasová 283 I 1287, IV. 27. Würzburg autogr. StA Würzburg, Würzburger Urkunden 4382 Berthold II. [ze Sternbergu], wůrzburský biskup, potvrzuje cisterciáckému klášteru Heiligenthal ve wůrzburské diecézi čtyřicetidenní odpustky udělené na stanovené sváteční dny mimo jiné Tobiášem [z Benešova], pražským biskupem, a Děťřichem, olomouckým biskupem, a přidává za sebe čtyřicetidenní odpustky těžkých hříchů a roční odpustky lehkých hříchů; současně žádá kleriky ve wůrzburské diecézi, aby uvedli ve všeobecnou známost existenci těchto odpustků. Pečeť: wurzburský biskup Berthold Pozn.: srv. níže listinu Würzburger Urkunden 4383 284 II 1287, V. 4. apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 174b-185b [Tomáš II. Zaremba, vratislavský biskup,] oznamuje [svým prokurátorům mistru Ondřejovi a Vavřinci] informace o průběhu svého sporu s Jindřichem IV. Vratislavským, tak jak se vyvíjel od počátku března, a uděkuji jim další pokyny, transsumuje přitom listinu papežského legáta Jana III. Boccamazzy z: [1286], IX. 24. Basel a listinu jmenovaných rozhodců z: [1287, IV. 1. nebo krátce poté. Opole]. SUB V, č. 333 285 II 1287, V. 4. Metz tisk dle SUB V Jan III. [Boccamazza], tuskulský kardinál-biskup a papežský legát, zplnomocňuje obchodníky zLuccy, aby shromažďovali jím vybírané platy od duchovních mj. v Cechách. Bullarium Danicum 1.2, č. 814 SUB V, č. 338 286 1287, V. 7. apogr. Heinrich, míšeňský markrabě a markrabě ve RBMII, č. 1407 Pečeť: I Dresden 1) SOA Litoměřice, ŘCOsek, inv. č. 1641, sg. M III 3 (Codex Damascus), fol. 26b-27a 2) SOA Litoměřice, ŘC Osek, sg. M III 12 (Privilegia Osse-censia), str. 35-36 Východní marce, potvrzuje oseckému klášteru patronátni právo kostela v Saydě včetně podílu na celních platech (decima septima-na), což mohou dokázat starými privilegii. ohlášena pečeť míšeňského markraběte Heinricha 287 [ante 1287, V. autogr. Zlomek vizitačního protokolu tišnovského Pozn.: 11.] (fragment) MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. Y 19 kláštera vystavený zřejmě velehradským opatem. proužky použité jako úvazy pečetí u následující listiny 288 1287, V. 11. autogr. Opati W[inrich] ebrašský, J[an] pomůcky, RBMII, č. 1408 Písař: I - MZA Brno, E 10: Cis- A[dam] žďárský a Š[imon] vizovický CDM IV, č. 254 P2 terciácky Tišnov, sg. Y (Smilheim) rozsuzují spor mezi kláštery AZK I,č. 311 (ruka plaského skripto- 19 tišnovským a velehradským ohledně správy temporálií tišnovského kláštera. ria) apogr. Pečeti: 1) MZA Brno, G 11: 1) Winrich, ebrašský Sbírka rukopisů Fran- opat tiškova muzea, sg. FM 2) Jan, pomůcky opat 603 (Tišnovský kopiář 3) Lupin, velehradský I), fol. 23b-24b opat 2) MZA Brno, E 7: 4) Adam, žďárský opat Cisterciáci Velehrad, 5) Simon, vizovický sg. G 191 (Codex Vele- opat hradensis), fol. 79b-80a 6) tišnovská abatyše An.; přiložena volně k listině, frag. 289 I 1287, V. 13. Praha (Hrad) autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 103 Objektivně stylizovaný výpis z desk zemských o prodeji věnných vsí Preskáč a Chý-nova za 200 hřiven stříbra waldsasskému klášteru učiněném Ojířem z Lomnice, nejvyš-ším komorníkem království českého, se souhlasem jeho ženy Střezky; prodej se uskutečnil prohlášením na zemském soudu, přičemž nabyvatel - waldsasský opat Dietrich - zaplatil 100 hř. stříbra a druhou půli přislíbil zaplatit v oktávu sv. Václava téhož roku, kdy prodávající obejde podle zemského práva prodávané nemovitosti a zavazuje se po dobu 3 let tento prodej hájit proti všem případným námitkám; kdyby prodávající do té doby zemřel, přebírá jeho závazky syn Smil. RBM II, č. 1409 Gradl str. 140 č. 381 Písař: IT2 290 I 1287, V. 13. Praha apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 47b-48a Ojíř z Lomnice, nejvyšší komorník království českého, oznamuje prodej věnných vsí své ženy Střezky Chýnova a Preskáče za 200 pražských hřiven stříbra waldsasskému klášteru, který byl učiněn se souhlasem a na příkaz jeho ženy vyslovený před pražskými beneficiáři - prout in registro beneficiario-rum Pragensium ... apparet. Ostatní okolnosti prodeje odpovídají zápisu viz výše. cf. RBM II, č. 1409 291 I 1287, V. 23. Praha apogr. insert v konfirmaci z: 1336, VIII. 10. Landau (Jan Lucemburský), jejíž orig.: MZA Brno, E 33: Jezuité Znojmo, sub dato suo Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje kostelu sv. Michala a kapli sv. Kateřiny ve Znojmě stará privilegia, a to kvůli jejich „špatnému stavu" - ustanovuje, aby poddaní kostela sv. Michala platili městskou berni výhradně svému plebánovi; uděluje navíc tomuto kostelu a jeho dceřinné kapli sv. Kateřiny ve Znojmě 4 lány v Čechovicích s loukou Pappelwiese, dále RBM II, č. 1410 CDM IV, č. 255 AZK I, č. 312 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ dvůr ve vsi Stoskovice, 1 lán v Únanově, tavernu vPravlově, 2 lány a dvorec v Citonicích, tzv. Valčiřovské Pole, 17 polí v Lesskowia, dále znojemské domy náležející podle staré tradice kostelu a posléze větší desátky ze dvorů ve Slatině a Chlupicích; poddaní tohoto kostela mají spadat pod plebánovu jurisdikci, je-li současně rektorem, s výjimkou jmenovaných těžkých zločinů, které má soudit znojemský kastelán, jemuž náleží rovněž ochrana zmiňovaných statků. DPM: mistr Jan ze Sadské 292 I 1287, V. 29. autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 37, sg. 30 E Dětřich, opat zábrdovický, rezignuje na všechna svá práva ve vesnici Diváky ve prospěch herburského kláštera, od něhož přijímá 1/2 zahrady u Svratky. RBMII, č. 1413 CDM IV, č. 257 AZKI, č. 313 Švábenský omylem: ad V. 23. Praha Písař: ZB 3 Pečeti: 1) Dětřich, zábrdovický opat, III. typ 2) zábrdovický konvent Pozn.: srv. níže ke sporu o Diváky: [ante 1287,-] 293 I 1287, V. 29. autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 38, sg. 30 F Dětřich, olomoucký biskup, dosvědčuje ukončení sporu mezi kláštery herburským (Cella sanctae Mariae) v Brně a zábrdovic-kým o vesnici Diváky, kdy herburgy přenechávají zábrdovickému klášteru 1/2 zahrady (pomerium) u Svratky, zatímco zábrdovický klášter dává herburgám svůj majetek ve vsi RBMII, č. 1412 CDM V (Suppl.), str. 285-287 č. 84 AZKI, č. 314 Písař: Thl3 Pečeti: 1) Dětřich, olomoucký biskup, II. typ 2) Jordán, strahovský Diváky, a exkomunikuje případné rušitele tohoto smíru. opat 3) Děťřich, Zábrdovic -ký opat, III. typ 4) zábrdovický konvent Pozn.: srv. níže ke sporu o Diváky: [ante 1287,-] 294 I 1287, VI. 2. Praha apogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 733 (Urkundenbuch), fol. 3b-4a Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje na žádost Závise z Falkenštejna výměnu vsí mezi Závišem z Falkenštejna a Jindřichem z Rožmberka, přičemž Závis mění vesnice Stádlec a Křídy, které předtím dostal od Václava II. (deperd.?), za nejmenované vesnice Jindřichovy. DPM: mistr Velislav RBMII, č. 2803 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 295 I 1287, VI. 9. Praha apogr. NA Praha, Přepisy (z archivu pražského arcibiskupství) regestový extrakt APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXV, fol. 9a Václav II., český král a moravský markrabě, slibuje pražskému biskupu Tobiášovi [z Benešova], že poté, co zpacifikuje odpor Bohuslava ze Zvíkova a jeho kompliců okupujících Zvíkov a Bechyni, vrátí pražskému biskupovi jeho hrad v Týnu [nad Vltavou]; slibuje rovněž kompenzovat náklady spojené s eventuelním rozšířením opevnění na tomto hradě. Pozn.: 1) v tzv. muzejním diplomatáři bylo opisováno ještě z originálu (v pražském arcibiskup, archivu, C 104, Archie-piscopalia, fasc. VIII), ovšem s již deperditní pečetí 2) listina vznikla v době útoků na biskupské majetky; dalšími ohlasy jsou kusy ve FTB č. 27, 28, 117, 118, 120 a 246 296 I 1287, VI. 26. Olomouc apogr. 1) Csorna, Klášterní archiv: Liber mon. Gradicensis, str. 50 č. 63 2) MZA Brno, E 55: Premonstráti Hradisko, sg. II 1, inv. č. 199 (Siebenaicher, Histori-ca relatio), fol. 121b-122a Pardus, řeč. z Horky, uděluje ve své poslední vůli opatu Budišovi a konventu hradiské-ho kláštera patronátni právo kostela v Horce, a to se souhlasem své ženy Bole-mily, svých synů Fabiána, Milety a Parduse a svých dcer Margarety, Kláry, Anny a Zbraslavy. RBMII, č. 1414 (ad: 1287, VI. 27.) CDM IV, č. 258 (ad: 1287, VI. 28.) Pečeť: ohlášena pečeť Parduse z Horky 297 I 1287, VIL 8. Praha autogr. NA Praha, ŘA Praha, inv. č. 9 apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 {Codex Thomeus), str. 282 Arnold [ze Solmsu], bamberský biskup, uděluje augustiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze čtyřicetidenní odpustky těžkých hříchů a roční odpustky lehkých hříchů ve stanovené hlavní svátky a jejich oktávy, pokud bude souhlasit místní diecézni biskup. RBM II, č. 2724 Kadlec 1985, str. 403 č. 210 Pečeť: Arnold, bamberský biskup 298 I 1287, VIL 20 Řím autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1324, sg. ŘK1 Cheb -2 apogr. SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissinen Salbuch), fol. LXXa Matouš, kardinál-jáhen od P. Marie inPorticu nařizuje saskému provinciálu minoritu a kvardiánovi a lektorovi řezen-ských minoritu, aby podřídili klášter sv. Kláry v Chebu řádu sv. Kláry. RBM II, č. 1415 Gradl, str. 140-142 č. 383 Siegl, Das Salbuch, str. 229 č. 4 299 II [1287], VIL 22. apogr. Archiwum miejskie Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, oznamuje prostřednictvím svého posla Konrá- CDS VII.3, č. 2040 SUB V, č. 351 Krakow Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 195a-196b da Haca knížeti Jindřichovi V. zLehnice podmínky smíru s Jindřichem IV. Vratislavským - zmínka o Edelštejnu a Otmuchówě. 300 I 1287, VIII. 5. autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 104 apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 403, fol. 296a-296b Nr. 8 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 407, fol. 409a-409b 3) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsas-sensia, str. 431 Nr. 758 Albert z Hertenberka zastavuje waldsasské-mu klášteru vesnice Dolina a Markvarec (dnes osady patřící k obci Krajková na Sokolovsku) za 23 hřiven stříbra, které je dlužen jako náhradu za napáchané škody oseckému klášteru. RBMIV, č. 1864 Gradl str. 142 č. 384 Lampe str. 367/8 č. 429 (ad: 1287, VIII. 4.) Pečeti: 1) komtur chebských německých rytířů [Heinrich] 2) Babo [za Sparnec-ku], chebský provinciální rychtář 3) město Cheb 301 I 1287, VIII. 9. apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 102b-103a Dietrich, waldsasský opat, dosvědčuje, že Heinrich Spervogel, chebský měšťan, spolu se svými bratry darovali waldsasskému klášteru masný krám (s ročním výnosem 200 -duos centenarios) s příslušenstvím pro udržování věčného světla na hrobě jejich předchůdců, kteří jsou na waldsasském hřbitově pohřbeni; pokud by roční výnos z krámu nedosahoval zmiňované výše, má waldsasský kustos právo vyžadovat na donátorovi dorovnání sumy. RBMIV, č. 1865 Gradl, str. 142-143 č. 385 302 I 1287, VIII. 9. autogr. StA Nürnberg, Reichsstadt Rothenburg Urkunde 61 Thilo, hlubčický fojt, a Bertold, bruntálský fojt, vidimují papežské exempční listiny pro johanity [v Hlubčicích]. Pečeť: 1) Hlubčice 2) Bruntál 303 II 1287, VIII. 10. Racibórz apogr. Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis B1 (Acta Thomae), fol. 200a-204a Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, obnovuje církevní klatbu proti Jindřichovi IV. Vratislavskému a všem, kdo mu pomáhali - zmínka o Edelštejnu, zmiňován rovněž Jan zv. Sarde z Vrbna. CDS VII.3, č. 2043 SUB V, č. 354 304 II 1287, VIII. 10. Königsberg (Kaliningrad) autogr. Berlin-Dahlem, Geheimes StA PK, XX. HA Hist. StA Königsberg, Pergamenturkunden Schiebl. XXVI Nr. 139 Konrád z Thierbergu, zemský mistr německých rytířů v Prusku, uděluje Thomasovi Weiftovi zv. „Becheim" vesnice Juditten aModitten se 125 lány a dále hrad Bichov, a to za odstoupené vesnice Lewitten a Caporn. PreusUB 1.2, č. 514 305 I 1287, VIII. 10. autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 106 Friedrich ze Siegenhofenu se vzdává ve prospěch cisterciáckého kláštera ve Walder-bachu fojtství ve vesnici Stein, jež zastával už jeho děda i otec; ten ale vstoupil do řádu německých rytířů [v Chebu], a proto na zmiňované fojtství před bavorským vévodou H[einrichem] ve prospěch walderbašského kláštera rezignoval. RBMIV, č. 1866 (omylem k „Wald-sassen") Gradl str. 143 č. 386 (omylem k „Wald-sassen") Lampe str. 368 č. 430 (omylem k „Wald-sassen") Pozn.: Lampe upozorňuje na chronologický problém: v listině je dol-nobavorský vévoda Heinrich uváděn jako „ clare memorie ", víme ale, že f až 3. II. 1290 - snad z datace vypadlo jedno „X", patří tedy spíše k: 1297, VIII. 10.? 306 II 1287, VIII. 14. Regensburg autogr. BayHStA München, Reichsstift Regensburg Niedermünster, Urkunde 91 Heinrich II. [z Rottenecku], řezenský biskup, potvrzuje klášteru Niedermůnster v Regensburgu čtyřicetidenní odpustky udělené na stanovené sváteční dny arcibiskupy a biskupy (mj. též pražským biskupem Tobiášem [z Benešova] a olomouckým biskupem Dětřichem) shromážděnými na legátské synodě ve Wůrzburgu. Expresse dicitur: Nos Heinricus ... singulas cf. RBMIV, č. 1863 et universas indulgencias per venerabiles patres ... Thobiam Pragensem, Theodo-ricum Olomucensem ... episcopos in Herbi-polensi concilio nuperrime celebrato ... congregatos... ratas habemus 307 I 1287, VIII. 21. Kroměříž autogr. MZA Brno, E 7: Cister-ciáci Velehrad, sg. G 8 apogr. MZA Brno, E 7: Cis-terciáci Velehrad, sg. G 191 {Codex Velehra-densis), fol. 55b-56a Dětřich, olomoucký biskup, přijímá od velehradského kláštera vesnici Chvalkovice a osvobozuje za to klášter od poplatku 1 hřivny zlata ročně, který klášter biskupovi dával místo desátku z celého opatství. DPM: mistr Simon RBMII, č. 1417 CDMIV, č. 259 AZKI, č. 315 Písař: Th 3 = V II 12 = N 3 (M. Šimon) Pečeti: (dnes jen 4 otvory v plice) 1) Dětřich, olomoucký biskup; deperd. 2) olomoucká kapitula; deperd. Pozn.: povinnost tohoto poplatku byla založena na: 1265, II. 25. U Kroměříže: Bruno, olomoucký biskup (CDB VI, č. 433) 308 I 1287, IX. 1. Worms autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopře-vorství v Praze, inv. č. 1107, sg. Jo XXVI ČV-PB 40 Simon [ze Schónecku], biskup wormský, ověřuje 3 papežské listiny pro johanity: A) Kliment IV.: [1265], VI. 8. Perugia B) Alexandr IV.: [1256], X. 21. Anagni C) Řehoř X.: [1274], XI. 17. Lyon. Hlaváček-Hledíková, str. 109 309 II 1287, IX. 5. U Hünobergu autogr. StA des Kantons Zürich, C I, Nr. 2808 Rudolf z Wädenswilu aj. (mezi nimi též br. Bérengar [z Lauffen], vices gerens velmistra johanitů v Německu, Cechách, na Moravě, Escher-Schweitzer V, str. 339-343 č. 1999 Pečeti: celkem 8 pečetí, z nichž na 2. místě v Polsku, Rakousích a Štýrsku) zlistiňuje svůj prodej hradu Wädenswil s příslušenstvím a dalších práv ve Wädenswil a Richterswil ve prospěch johanitů vBubikonu za 650 hřiven za stanovených podmínek. Bérengar [z Lauffen] Pozn.: prodej probíhal ve třech fázích podle toho, jak na majetky resignovali jednotliví potenciální dědici: 1) 1287, VIL 17. U hradu Wädenswil 2) 1287, IX. 3. U hradu Wikon 3) 1287, IX. 5.UHŮ-nobergu 310 II 1287, IX. 9. Neufchäteau autogr. StA Würzburg, Mainzer Urkunde 5070 Jan III. [Boccamazza], tuskulský kardinál-biskup a papežský legát mj. pro české království, žádá od Heinricha II. [z Isny], mo-hučského arcibiskupa, poplatek 1500 hřiven. Expresse dicitur: O lim ... dominus Honorius papa IUI nos ad partes Alamanie commiso nobis tam in Ulis quam in Boemie, Danie et Swecie regnis ... plene legacionis officio destinavit... Perlbach, Pom. UB, str. 379-380 č. 424a PreusUB 1.2, č. 517 311 I 1287, IX. 13. Řím tisk die RBM II Theocrist, hadrianopolský arcibiskup, Perron, biskup zLarina, aj. kuriálni biskupove udělují pražským johanitům od P. Marie ad pedem pontis čtyřicetidenní odpustky na čtyři mariánske svátky, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup (tj. pražský biskup Tobiáš [z Benešova]). RBM II, č. 2804 (ex orig. arch. Me-lit. Pragae) Pozn.: ještě Emler měl v RBM k dispozici originál v Archivu maltézského velkopře-vorství v Praze, ten je dnes již deperd. 312 II 1287, IX. 20. Lwówek Sladkí autogr. MA Lwöwek Sl^ski, c. 2 Bolek, vévoda slezský a pán z Löwenbergu, zprošťuje měšťana Jindřicha z Reußendorfu služeb a dávek z 6 lánů v Groß Rackwitz. Inter festes: Henricus Bohemus CDS VII.3, č. 2048 SUB V, č. 360 313 I 1287, IX. 26. Praha apogr. insert v konfirmaci papežem Klimentem V. z: 1312, VIL 13. Groseau (In Prioratu de Grausello), jejíž opis: Archivio Segreto Vaticano, Reg. Vat. 59, fol. 195a č. 931 (RBM III, č. 81) Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, vydává svědectví o řádném zplození Petra Ange-li. To Petr potřebuje, neboť se ucházel o uprázdněnou prebendu v sadské kapitule (po smrti zdejšího kanovníka Rehwina), jejíž kolace náleží pražskému biskupovi; Petr obdržel již od pražského biskupa Jana III. expektanci na tuto prebendu (deperd.?) a po jejím uvolnění požádal s přímluvou Václava II. o její udělení pražského biskupa Tobiáše; ale vzhledem k tomu, že Petr byl synem pražského kanovníka a podjáhna Angela, a měl tedy defectum in natalibus, Tobiáš se zdráhal prebendu udělit; nato Petr oponoval, že byl Angelem zplozen s Petruší ještě předtím, než se jeho otec stal podjáh-nem a kanovníkem, což řádně doložil před Tobiášem svědky, načež jej biskup prohlásil za legitimně zplozeného a udělil mu onu sadskou prebendu. RBM IV, č. 1867 314 I 1287, IX. 27. U Olomouce autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 56, sg. Alb 13/1 apogr. 1) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (stará sg. EI 27), fol. 33a-33b 2) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2890 (stará sg. Mk 1), str. 79-80 Václav II., český král a moravský markrabě, daruje svému kaplanovi Jindřichovi, olomouckému kanovníku a rektorovi kaple na brněnském hradě, dům před olomouckým hradem, který kdysi patřil olomouckému vikáři Vlčkovi (Lupellovi), a osvobozuje jej ode vší berní zátěže. DPM: mistr Jan ze Sadské RBMII, č. 1419 CDM IV, č. 260 Písař: VII 7 = Th 5 (M. Jan ze Sadské; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; deperd. 315 I 1287, IX. 27. Praha autogr. NA Praha, ŘB Břevnov, inv. č. 53, sg. B II 49 apogr. NA Praha, ŘB Břevnov, rukopis sg. A VII 8 (Copiarius P. Romani Hütter privilegiorum mon. Brev.), str. 34-35 Jmenovaní pražští měšťané (totiž Simon Stuckův, Dietrich Welflinův, Lutold Lambi-nův de Turri a Mikuláš, řeč. Popic) a Božetěch z Kunratic řeší spor mezi K[ristiánem], opatem břevnovským, a Mikulášem a Jakubem, syny pražského měšťana Frenclina, o některé statky ve vsi Řepy, a to tak, že Mikuláš a Jakub se za 15 hřiven stříbra vzdají nároku na tyto statky a klášter přijme zpět do svého bratrstva jejich zemřelého bratra Ottu (= maritum quondam domine Hysalde), slibuje modlit se za něj a konat pobožnosti; Mikuláš a Jakub jsou spolu s Izoldou a jejími dětmi povinni dohodu dodržovat pod pokutou 200 hřiven. RBM II, č. 1420 Písař: PG 1 Pečeť: Staré Město pražské 316 I 1287, X. 13. U Olomouce autogr. SOkA Olomouc, AM Litovle, inv. č. 1, sg. A-I-l apogr. SOkA Olomouc, AM Litovle, kniha č. 108, fol. 19b Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje Jindřichovi, rychtáři litovelskému, veškerý majetek a práva údajně již od dob Přemysla Otakara II. (není deperd., neboť celá věc byla dokládána svědky, neměla tudíž asi původně písemnou podobu, týká se litovel. rychtáře Jindřicha zv. Epich, který byl strýcem Jindřicha-příjemce Václavovy listiny) náležející k litovelské rychtě (clo v Litovli, plat od rybářů tamtéž, dům, 2 lány na Července, 2 lány na opačné straně města koupené na nekrálovském majetku, zahrady na Starém Městě, lázně, 2 masné krámy, 2 pekařské krámy a dvůr Kutelhof sloužící jako jatka; u již prodaných statků povoluje jejich zpětné vykoupení) a vyměřuje rychtáři roční poplatek 1 hřivnu zlata nebo 10 hřiven stříbra. DPM: mistr Jan ze Sadské RBMII, č. 1421 CDM IV, č. 261 Písař: V II 7 = Th 5 (M. Jan ze Sadské; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. 317 I 1287, XII. 2. Praha apogr. transsumpt ve vidimaci z: 1287, XII. 18. Praha (Tobiáš, pražský biskup), jejíž orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1617, sg. ŘKřbZde-raz - 25 Václav II., český král a moravský markrabě, bere zderazský klášter a jeho filiální ženský dům ve Světci (u Teplic) pod svou zvláštní ochranu a eximuje je z jurisdikce všech úřadů, včetně pražských beneficiářů, dále z poplatků, dávek a různých zemských služebností, podřizuje je (jak jurisdikcí, tak i služebnostmi) pouze sobě a zakazuje Bo-žehrobcům bez jeho písemného souhlasu disponovat majetkem. RBM II, č. 1422 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 318 I 1287, XII. 4. apogr. 1) SO A Zámrsk, býv. ZLO Opočno, opis č. 3 2) NA Praha, Přepisy (ze šternberského archivu) Jaroslav ze Šternberka a Burkard ze Zvíkova přísahají věrnost Václavovi II. a slibují zachovávat mír s Jindřichem z Rožmberka a jeho stoupenci. Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Jaroslava ze Šternberka 2) Burkarda ze Zvíkova 3) Děťřicha, olomouckého biskupa 4) Tobiáše, pražského biskupa Pozn.: orig. byl uložen ve Šternberském archivu v Častolovicích, č. 3; dnes deperd. 319 I 1287, XII. 5. Praha apogr. 1) Archiv Národního muzea, Topografická sbírka F - Nymburk, a) privilegia 2) SOkA Nymburk se sídlem v Lysé nad Václav II., český král a moravský markrabě, přikazuje na opravu nymburského mostu jednu hřivnu stříbra z cenzu, který je mu placen ze dvou lánů nacházejících se u města Nymburka, a dále clo ve výši jednoho denáru za každý vůz naplněný zbožím. DPM: mistr Velislav RBM II, č. 1423 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: listina zmíněna na přední předsádce ko- Labem, AM Nymburka, Soupis privilegií města Nymburka z r. 1732, sine sg. (jde o vidimus purkmistra a rady města Mladé Boleslavi z: 1732,1. 29.) dexu Knihovny Národního muzea, sg. II D 3, a to rukou XV. století: Item littera de repara-cione pontis magni et thelonei eius Wen-ceslai secundi regis Boemie 320+ I 1287, XII. 8. Praha autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 92, sg. ŘKř 146 Václav II., český král a moravský markrabě, konfirmuje křížovníkům s červenou hvězdou od sv. Františka v Praze listinu Přemysla Otakara II. z: 1252, VI. 6. U Znojma (CDB IV. 1, č. 244++) kterým podrobil poddané proboštství sv. Hypolita v Hradišti [sv. Hypolita u Znojma] a dalších kostelů jurisdikci pražských křížovníků a osvobodil je od různých břemen a cel. Bez DPMformule RBM II, č. 1424 CDMIV, č. 262 Písař: VII ll+= Cr5+ (ruka křížovnického skriptoria) Pečeť: Václav II., I. typ 321 I 1287, XII. 18. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1617, sg. ŘKřbZde-raz - 25 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, vidi-muje zderazskému klášteru listinu Václava II. z: 1287, XII. 2. Praha (RBM II, č. 1422) na soudní a hospodářské imunity. RBM II, č. 1425 Písař: T 11 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ; frag. 322 I 1287, XII. 18. autogr. Stiftsarchiv Kloster St. Marienthal, Urkunde Nr. 17 Jan z Michalovic se souhlasem své ženy a dětí uděluje klášteru cisterciaček v Kloster St. Marienthal vesnici Schlägel se vším příslušenstvím, kterou drželi Vítek a Bernard z Oppeln a od nichž ji klášter vykoupil. RBM II, č. 1426 Prochno, Regesten, č. 45 Pečeť: Jan z Michalovic, I. typ Pozn.: originál listiny je značně poškozen, v r. 1963 byl restaurován 323 I [post 1287, XII. 21.] autogr. (fragment) Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 37 Přibyslav z Žebráku, žatecký krajský rychtář, a K., man Ojíře z Lomnice, oznamují, že z pověření a příkazu Ojíře z Lomnice uvedli waldsasský klášter do držení vesnic Číňov a Břežany. Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) krajský rychtář Přibyslav; deperd. 2) město Žatec; deperd. 3) Dietrich, opat ve Waldsassen; deperd. 4) opat v Postoloprtech; deperd. 324 I 1287, XII. 27. Praha autogr. Berlin-Dahlem, Geheimes StA PK, XX. HA Hist. StA Königsberg, Pergamenturkunden Schiebl. 22 Nr. 3 Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje německým rytířům na žádost zemského komtura pro Čechy a Moravu Ditolda imunitní privilegium Přemysla Otakara II. z: 1251, IV. 5. Hradec [Králové] (CDB IV. 1, č. 209) a navíc je vyjímá z jurisdikce provinciálních soudů vyjma pražského. DPM: mistr Velislav RBM II, č. 1427 PreusUB 1.2, č. 497 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 325 I [ante 1287,-] apogr. transsumpt ve vidimu-su (olomoucký biskup Dětřich): [ante 1287,-], jehož orig.: MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. Č. 35, sg. 30 C Gotšalk, kanovník a probošt zábrdovického kláštera, oznamuje olomouckému proboštu a brněnskému arcijáhnu [Cyrovi] jakožto olomouckým biskupem zplnomocněnému soudci, že brněnský herburský klášter drží vesnici Diváky neprávem, a požaduje restituci vlastnického práva ve prospěch zábrdovického kláštera - viz níže listina H. RBM II, č. 1411 CDM IV, č. 256 AZK I, č. 303 326 I [ante 1287,-] autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. Č. 35, sg. 30 C Dětřich, olomoucký biskup, transsumuje herburskému klášteru (Cella sanctae Mariae) v Brně listiny: A) 1262, IX. 29. Zábrdovice (CDB V.l, č. 351) Šebánek 1926, str. 271, č. 2 AZK I, č. 304 Písař: Thl2 Pečeť: Dětřich, olomoucký B) 1262, IX. 29. Modříce (CDB V.l, č. 352+) C) 1271, IV. 5. U Brna (CDB V.2, č. 633) D) 1258, VIII. 19. [Brno] (CDB VI, č. 161) E) 1271, XII. 4. U Kroměříže (CDB V.2, č. 648) F) 1278, IV. 17. Modříce (CDB V.2, č. 871) G) 1286, II. 18. Brno (RBM II, č. 1368) H) [ante 1287,-] (RBM II, č. 1411) - Got-šalk, zábrdovický kanovník a probošt, žádá jménem svého konventu olomouckého biskupa D[ětřicha] o navráceni vesnice Diváky od herburského kláštera, kterou oceňuje na 600 hř. stříbra. I) 1270, IX. 22. U Kroměříže (CDB V.2, č. 623). biskup, II. typ Pozn.: 1) listina má v dnešní podobě formu opisto-grafu, listiny A-F jsou na aversu, G-I na reversu 2) srv. dvě listiny z 1287, V. 29. - (olomoucký biskup Dět-řich a zábrdovický opat Děťřich), které ukončily spor o Diváky faktickým vítězstvím herburek 327 I 1287,-Vyšehrad autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 96 P[etr] probošt, [Bartoloměj] děkan a celá kapitula vyšehradská pronajímají na 5 let svým kanovníkům Miloslavovi, arcijáhnu bechyňskému, a Přibyslavovi, děkanu tepelskému, kapitulní statky v Žitenicích, Vruti-cích, [Velkém] Újezdě a [Horním] Týnci za přesně stanovených podmínek po jednotlivých letech pronájmu. RBM II, č. 1428 Písař: W4 Pečeť: vyšehradská kapitula; deperd. 328 II 1287,-Lwówek Šl^ski autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 98, č. 21 Bolek, vévoda slezský, zprošťuje Jindřicha z Rusindorfu, Hogera s bratry ode všech plateb z alodia v Dworku (u Lehnice). Inter testes: Henricus Bohemus CDS VII.3, č. 1993 Stehnách I, str. 137 č. 638 SUB V, č. 365 329 II 1287,- autogr. MOL Budapest, sg. DL 63059 apogr. 1) insert v konfirmaci Ladislav IV., uherský král, uděluje Janovi, synu Marchankovu, jisté statky (Neczpál v komitátu Turócz) za služby v boji proti českému králi. DPM: mistr Theodor, probošt ze Sibiu a vicekancléř královského dvora CDH V.3, str. 348 Hormayr, Archiv 1828, str. 640 uherským králem Ondřejem III. z: 1295, IV. 24. - jejíž orig.: MOL Budapest, sg. DL 63060 2) insert v konfirmaci ostřihomskou kapitulou z: 1340,1. 22. - jejíž orig.: MOL Budapest, sg. DL 63062 3) insert ve zfalšované konfirmaci z: 1454, VIII. 17. - jejíž domnělý orig.: MOL Budapest, sg. DL 63181 Expresse dicitur: Nos ... considerantes fide-litatibus et servitiorum meritis ipsius Iohan-nis que nobis in diver sis expedicionibus regni nostri ... fideliter impenditmaxime tarnen in conflictu, quem contra regem Bohemie, nostrum et regni nostri capitalem inimicum, habuimus, ubi idem rex occubuit, idem lethalia vulnera pro fidelitate nobis debita supportavit... 330 II cca 1287,- apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 400, fol. 236a Nr. 33 2) StA Amberg Kloster Waldsassen 404, str. 401 Nr. 33 3) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsas-sensia, str. 432 Nr. 759 Gebhard [VI.], lanckrabě z Leuchtenbergu, daruje waldsasskému klášteru 1/4 vsí Wal-dershof/Rodenzenreuth a Milensgriin* a 1/8 vsi Wolfersreut. RBM IV, č. 1861 Gradl, str. 143 č. 389 Pozn.: k dnes zaniklé vsi Milensgriin* srv.: E. von GlaB 1968, s. 7; ostatní vesnice jsou na území Bavorska 331 I 1287,- tisk Balbín, Liber curialis, cap. IX Anno 1287 assessor es iudicii: nejvyšší komorník Ojíř z Lomnice, zemský písař Radoslav, vicekomoří Tomáš ze Záběhlic, vice-sudí Mikuláš, Ratmír z Krasíkova, Albert ze Žeberka, Habart ze Žerotína, Půta ze Mšena, Mikuláš z Klenového, Peregrin z Radnic a Jaroslav ze Šternberka. Emier: Reliquiae I, str. 3 č. II: „Quaterni citat. vetustissimi" 1288 332 II 1288,1. 11. Wroclaw autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 64, č. 1 Jindřich, slezský vévoda, zakládá klášter Sv. Kříže na vratislavském hradě a při této příležitosti zřizuje anniversária mj. na památku svých strýců Vladislava, arcibiskupa salzburského, českého krále Otakara a krakovského vévody Boleslava. CDS VII.3, č. 2054 Stelmachl, str. 138 č. 639 SUB V, č. 367 Pozn.: Stelmach vychází j en z latinského opisu z 19. stol. uloženého v: AP Wroclaw, Dok. m. Wr. 333 I 1288,1. 20. Praha autogr. MZA Brno, E 8: Cis-terciáci Žďár, sg. A 26 apogr. MZA Brno, E 8: Cis-terciáci Žďár, inv. č. 301, sg. 60/7 (Kodex žďársko-velehradský), str. 42-43 č. XXV G[uta], česká královna a moravská markra-běnka, opakuje donaci učiněnou Václavem II. (listinou z: 1284, IX. 7. Prahaj žďárskému klášteru na patronátni právo kostela v Blučině. DPM: mistr Friedrich RBM II, č. 1429 CDM IV, č. 263 AZK I, č. 316 Písař: GT 1 (M. Friedrich) Pečeť: sekretní pečeť vydava-telky, jež je rovněž ohlášena v koroborací Pozn.: srv. listiny: a) Václava II.: 1284, IX. 7. Praha b) Děťřicha, olomouckého biskupa: 1286, II. 13. Brno c) Děťřicha, olomouckého biskupa: 1297, VI. 20. Modříce (A1-A3) d) Guty: 1288,1. 21. Praha e) Gerharda, mohuč-ského arcibiskupa: 1297, VI. 5. Praha 334 1288,1.21. autogr. G[uta], česká královna a moravská markra- Zemek-Turek, Písař: I Praha (deperd.,jen čbfoto): běnka, potvrzuje (jakožto držitelka zmíně- č. 18 GT 2 = SA 4 Vaduz, Sammlungen ného patronátu) na přímluvu vizitátora žďár- Moravské a slezské (ruka žďárského skrip- des Fürsten von und zu ského kláštera - pomuckého opata Jana a se listiny I, str. 39-41, toria) Liechtenstein- souhlasem olomouckého biskupa D[ětřicha] č. 17 Hausarchiv, U Prag 21. žďárskému klášteru patronátni právo kostela AZK I, č. 317 Pečeť: 1. 1288 v Blučině, čímž opakuje donaci svého manžela, českého krále a moravského markrabě- (falsum) ohlášena pečeť české královny Guty, aleje apogr. te Václava II.: (učiněnou listinou z: 1284, deperd., zbyly jen 2 insert v konfirmaci z: IX. 7. Praha). otvory v plice 1439, IV. 13.- DPM: mistr Friedrich (Albrecht Habsburský), Pozn.: jejíž orig.: MZABrno, 1) Šebánek původně E 8: Cisterciáci Žďár, toto vyhotovení pova- sg. A 94 žoval za falsum pocházející (AZKI, č. 317 novověká revizně- pozn. 34) z let 1436- konfirmačni řízení 1446; v aparátu CDB 1) Karel VI. potvrdil: ale listinu „bere na 1738, VIII. 11. Wien: milost", je to prý „ne- MZABrno, E 8: Cister- závadné 2. vyhot.", ciáci Žďár, sg. A 208 vyvolané tím, že 1. 2) Marie Terezie potvr- exempl. má jen Jitčin dila: 1747, IV. 6. Wien: sekret MZABrno, B 1: Gu- 2) srv. listiny: bernium, konvolut a) Václava II.: 1284, sg. S 385 IX. 7. Praha b) Dětřicha, olomouckého biskupa: 1286, II. 13. Brno c) Dětřicha, olomouckého biskupa: 1297, VI. 20. Modříce (A1-A3) d) Guty: 1288,1. 20. Praha e) Gerharda, mohuč-ského arcibiskupa: 1297, VI. 5. Praha 3) k detailům novověkých konfirmací: Vašků 1984, str. 553 č. 61 335 I 1288,1. 24. Racibórz apogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135 D 261 (kopiář Sv. Kříže v Nise), fol. 83a-83b Měšek a Přemyslav, ratibořská knížata, povolují notářům Arnoldovi a Thilovi postavit si u Těšína dva mlýny atd. CDS VII.3, č. 2056 SUB V, č. 368 336 I 1288,1. 27. Praha apogr. 1) transsumpt ve vidi-musu veřejného notáře Adolfa Emericha: NA Praha, Archiv pražského arcibiskupství, fasc. C 104-105 2) opis registrátora královského tribunálu A. Dračovského z 1641, V. 5. Olomouc: Bruck an der Leitha, Archiv hrabat z Harrachu regestový extrakt APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXV, fol. 9a Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje pražskému biskupství privilegium moravského markraběte Přemysla z: 1233, XII. 2. Znojmo (CDB III.3, č. 278), kterým markrabě obnovuje pražskému biskupství svobody a exempce udělené kdysi Přemyslem Otakarem I. (deperd.) pro jeho moravské majetky, jmenovitě Jaroměřice a újezd Kojetín. DPM: mistr Jan ze Sadské RBMII, č. 1430 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: srv. listinu Václava II. z: 1290, X. 20. Praha, kde se na tuto listinu vydavatel odvolává, i když j en obecně 337 I 1288,1. 27. [Jihlava] autogr. NA Praha, ŘP Strahov, inv. č. 18, sg. ALV4 apogr. NA Praha, ŘP Stra-hov-knihy, inv. č. 182, sg. A XVI 2a, str. 33 Bertold rychtář a jihlavští konšelé uvádějí (podle městského práva) želivského opata Jakuba v držení lesa a polí mezi Popicemi a Kostelcem [u Jihlavy]; tyto nemovitosti klášter obdržel v poslední vůli od jihlavského měšťana a moravského mincmistra Dětmara. DPM: Hermann, rector scholarum RBM II, č. 1431 CDMIV, č. 264 Písař: SI 1 (Hermann; ruka želivského skriptoria) Pečeť: město Jihlava; deperd. Pozn. o deperd. v případě zmiňované poslední vůle nejspíš nejde, neboť testátor svůj právní počin prohlásil „viva voce" v Praze, viz zmínka o tom i v listině z: 1288, III. 5. Kostelec [u Jihlavy] 338 II 1288,1. 27. Schleinz autogr. Stiftsarchiv Heiligen-kreuz, sub dato suo Konrád, farář v Schleinzu, a Wülfing ze Sunnbergu zlistiňují urovnání sporu mezi Ottou Saxonem z Ezleinsdorfu a mistrem Jindřichem, farářem v Garsu [am Kamp]. Expresse dicitur: Otto ... promisit et se ... obligavit magistro Heinrico plebano de Gors, quod censům, quem de quodam manso ... ecclesie in Gors tenetur persolvere, ... magistro H... persolvet. Weis, str. 319-320 339 I 1288,1. 28. Praha apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 17 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, potvrzuje na žádost Václava II. jeho založení kláštera augustiniánů v Domažlicích (existovala na to Václavova listina - deperd), avšak s výslovným upozorněním, že tato RBM II, č. 1432 Kadlec 1985, str. 131 č. 6 Pečeť: ohlášena pečeť pražského biskupa Tobiáše fundace nemá narušit farní práva zdejšího farního kostela. Pozn.: má paralelu ve FS: FTB č. 132 340 I 1288, II. 22. Loket autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1325,sg.ŘKlCheb-3 apogr. SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissinen Salbuch), fol. LXIa Merklín z Lokte zapisuje s vědomím svých dětí minoritům v Chebu po své smrti 2 míry {char) žita ročně, které má platit nejprve jeho žena a po její smrti pak má tato částka plynout z vesnice Kornau/Obilná. RBMII, č. 1433 Gradl str. 144 č. 390 Siegl, Das Salbuch, str. 229 č. 5 Písař: MCh 1 Pečeť: město Cheb Pozn.: k vydavateli srv. 1279, VI. 24. - (CDB VI. 1, č. 49) 341 I 1288, II. 25. Modříce autogr. MZABrno, E 9: Cisterciácky Staré Brno, sg. P 44 Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje kněze Kristiána presentovaného oslavanským klášterem za faráře ke kostelu ve Zbýšově. RBMII, č. 1434 CDMIV, č. 265 AZK I, č. 318 Písař: Th9 (Jindřich z Tuřan) Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, nejistý typ; poškozeno 342 I 1288, II. 27. Praha autogr. SOA Plzeň, pob. Plasy, Premonstráti Teplá, inv. č. 30 apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1341, VIII. 25. Praha (Jan Lucemburský), jejíž orig.: SOA Plzeň, pob. Plasy, Premonstráti Teplá, Listiny, Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje tepelskému klášteru na žádost opata Hugona sporný les mezi potokem Lítý a řekou Teplá, na který rezignoval ve prospěch kláštera Albert z Žeberka (= Ostroh u Chebu). DPM: mistr Velislav RBMII, č. 1435 (ad: 1288, II. 26.) Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; deperd. inv. č. 54 (RBM IV, č. 992) 2) insert v konfirmaci z: 1341, IX. 20. Praha (Jan Lucemburský), jejíž orig.: SO A Plzeň, pob. Plasy, Premonstráti Teplá, Listiny, inv. č. 57 (RBM IV, č. 1008) 3) insert v konfirmaci z: 1353, II. 26. Praha (Karel IV.), jejíž orig. (2x): SOA Plzeň, pob. Plasy, Premonstráti Teplá, inv. č. 67 (AI, A2) 4) insert v konfirmaci z: 1393, IV. 27. Praha (Václav IV.), jejíž orig.: SOA Plzeň, pob. Plasy, Premonstráti Teplá, inv. č. 90 5) SOA Plzeň, prac. Zitenice, Premonstráti Teplá, inv. č. 662 {Tepelský kopiář), fol. llb-12a český překlad SOA Plzeň, prac. Zitenice, Premonstráti Teplá, inv. č. 662 {Je- pelský kopiář), fol. 108a-108b 343 I 1288, III. 5. Kostelec [u Jihlavy] apogr. NA Praha, ŘP Stra-hov-knihy, inv. č. 182, sg. A XVI 2a, str. 32 Otto, rychtář, a konšelé v Kostelci [u Jihlavy] dosvědčují, že Albert, chebský mincmistr, před nimi odpřisáhnul, že moravský mincmistr Dětmar v Praze odkázal želivskému klášteru les u Jihlavy očištěný ode všech břemen. RBM II, č. 1436 (in Tharlam) CDM VII.3, str. 776 č. 146 (in Tharlam) Pečeť: ohlášena pečeť Kostelce [u Jihlavy] (hanc literulam nostri sigilli munimine feci-mus roborari) Pozn.: 1) forma „Tharlam" je zřejmě zkomoleninou vzniklou při opisování listiny do želivského kopiáře z původního „Wolframs" = Kostelec 2) viz též výše listinu z: 1288,1. 27. [Jihlava] 344 I 1288, III. 6. Praha autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 97 apogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, kniha 26 {Vyšehradský kopiář), fol. 18a-18b č. XLVII Václav II., český král a moravský markrabě, povoluje obyvatelům vesnice Hodkovice, náležející vyšehradské kapitule, rybolov na Vltavě, v čemž jim ovyvatelé Lahovic a Chuchle nemají činit žádné překážky. DPM: mistr Velislav RBM II, č. 1437 CDM V (Suppl.), str. 288 č. 88 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; volně uložena u listiny 345 I 1288, III. 9. Praha autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 94, sg. Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, potvrzuje na žádost Václava II. a se souhlasem pražské kapituly klášteru křížovníků s červenou hvězdou od sv. Františka v Praze Srv. RBM II, č. 1784 FTB č. 145 Písař: T 12 Pečeť: RKř 304 apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1298, III. 12. Praha (pražský biskup Řehoř z Valdeka), jejíž orig.: NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 107, sg. ŘKř 305 (RBM II, č. 1784) 2) transsumpt ve vidi-musu z: 1302, III. 22. Praha (pražský biskup Jan IV.), jehož orig.: NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 109, sg. ŘKř 303 (RBM II, č. 1912) 3) transsumpt ve vidi-musu veřejným notářem Janem Moravcem, synem Velaty z Mohelnice z: 1332, V. 31. Praha (dům probošta Držislava), jehož orig.: NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 186 donaci Václava II. (učiněnou listinou z: 1286, VI. 20. Praha) na patronátni právo kostela P. Marie v Kynšperku nad Ohří. Tobiáš, pražský biskup, I. typ + sekret Pozn.: 1) má paralelu ve FS: FTB, č. 145 2) srv. listiny: a) 1286, VI. 20. Praha b) 1290,1. 30. - c) 1290, II. 27. - d) 1290, IX. 22. Niž-bor e) 1290, XII. 23. - f) 1296, VI. 3. Praha 346 I 1288, III. 12. Praha apogr. 1) NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2479, sg. rukopis 38 {Kladrubský kopiář I), fol. 92b-93b; 100b-101a 2) transsumpt ve vidi-musu v notářském instrumentu Petra, syna Jindřicha z Lutic, z: 1384, VI. 1. Praha, jehož orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 521, sg. ŘB Kladruby - 27 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, dovoluje kladrubskému klášteru kvůli jeho hmotné nouzi obsadit faru v Touškově svým mnichem a využívat zisků z této fary ve prospěch kláštera. RBMII, č. 1438 Pozn.: má paralelu ve FS: FTB, č. 139, 140, 141 347 II 1288, III. 21. autogr. (2x) 1) Primasi Levéltár Esztergom, Esztergomi Székesfokáptalan Ma-gánlevéltára, sg. Acta radicalia, Lad. 41, fasc. 3, nr. 4 (AI) 2) Primasi Levéltár Esztergom, Esztergomi Székesfokáptalan Ma-gánlevéltára, sg. Acta radicalia, Lad. 47, fasc. 5, nr. 7 (A2) čb fotografie 1) MOL Budapest, sg. DF 237225 (AI) Ladislav IV., uherský král, vyhlašuje ustanovení o ostřihomském clu; zmíněni jsou obchodníci z Cech, kteří mají být zpoplatněni stejně jako ostatní jmenovaní obchodníci. Expresse dicitur: ...In secundo vero dubita-cionis articulo ... in exsolucione tributi s. Strigoniensi ecclesie debiti ... parificamus per omnia mercatores Australes, Viennen-ses, Ratisbonenses, Bavaros omneš, Saxo-nes, Bohemos, Polones et omneš breviter circa Rhenum... DPM: kancléř Tomáš Endlicher, str. 605-609 2) MOL Budapest, sg. DF 237805 (A2) apogr. 1) insert v konfirmaci uherským králem Ondřejem III.: 1290,IX. 9. - Jejíž orig: Primasi Levéltár Esztergom, Esztergomi Székes-fókáptalan Magánle-véltára, sg. Acta radi-calia, Lad. 25, fasc. 1, nr. 6 2) transsumpt ve vidi-musu ostřihomskou kapitulou z: 1292,1. 4. -Jehož orig.: Primasi Levéltár Esztergom, Esztergomi Székes-fókáptalan Magánle-véltára, sg. Acta radi-calia, Lad. 41, fasc. 3, nr. 5 3) transsumpt ve vidi-musu uherským králem Ondřejem III. z: 1300, IX. 8. -Jehož orig.: Primasi Levéltár Esztergom, Esztergomi Székesfókáptalan Ma-gánlevéltára, sg. Acta radicalia, Lad. 41, fasc. 3, nr. 8_ 348 1288, III. 21. autogr. Václav II., český král a moravský markrabě, RBM II, č. 1439 Písař: I Praha NA Praha. Archivy potvrzuje chotěšovskému klášteru listinu VII 1 zrušených klášterů, inv. Přemysla Otakara II. z: 1266. VI. 26. - (M. Jindřich; vyše- č. 2067, sg. ŘP Chotě- (CDB V.l, č. 475) na donaci kostela sv. hradská škola I) šov - 28 Vavřince u Plzně a přidává vesnici Podolí a dvory v Tetíně. Pečeť: apogr. DPM: mistr } 'elislav Václav II., I. typ; po- insert v konfirmaci z: škozeno 1325, IV. 15. Praha (Jan Lucemburský), jejíž orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2084, sg. ŘP Chotěšov - 45 (RBM III. č. 1071) 349 [1288], III. 23. autogr. Adléta, manželka Konrádova, se vzdává ve RBM II, č. 1452 Pečeti: I Opava NA Praha. Archiv prospěch hrobnických johanitů dědiny ve (ad: 1288, V. -) 1) stolníkH.; deperd. maltézského velkopře- Smodrowicích (= Kobeřice, okr. Opava CDM IV, č. 270 2) Bruno, opavský vorství v Praze, inv. nebo dnes zaniklá osada na katastru Vávro- (ad: 1288, V. -) provinciální rychtář č. 152, sg. Jo III Grob. vic, dnes Opava-Vávrovice). SUB V, č. 373 3) Svatobor, opavský 7 notář a farář v Hradci [nad Moravicí] 4) opavský cúdař Mi- kuláš; deperd. Pozn.: 1) další možná identita lokality je: Šamařovice u Chřenovic (Krza- nowice); identita loka- lity „Smodrowice" konzultována s Prof. M. Wihodou a dr. D. Prixem 2) mezi svědky: Hein-ricus, notarius regis de Wratislawia, Jacobus notarius; rok doplněn podle indorzátu 350 I 1288, IV. 2. autogr. NA Praha, ŘB Břevnov, inv. č. 54, sg. B 1X238 Mstislav z Chlumu, syn Bleha z Chlumu, prohlašuje, že si doživotně pronajal za 10 pražských hřiven stříbra pustou ves Ruzen za účelem lokace od vilémovského kláštera a vyhrazuje si právo těžby stavebního i otopového dřeva z okolních klášterních lesů. RBM II, č. 1440 Písař: VL 1 Pečeti: vydavatel Mstislav z Chlumu ohlašuje svou carentiam sigilli, místo něj pečetí: 1) vilémovský opat; deperd. 2) vilémovský konvent; deperd. 351 II 1288, IV. 3. Wien autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopře-vorství v Praze, inv. č. 1310, sg. XXXI Mail. 65 Litold z Kuenringu, rakouský číšník, dosvědčuje, že Guta [z Valtic/Feldsbergu], manželka Gerharda z Obran, prodala mailber-ským johanitům majetek ve vesnicích Herzo-gbirbaum, Untermarkersdorf a Nieder-fellabrunn a nepotřebovala k tomu souhlas svých dědiců. 352 I 1288, IV. 5. Praha apogr. (fragment) APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XLII, fol. 6b Václav II., český král a moravský markrabě, pro pražský kostel - zmínka o Senicích u Českého Brodu náležejících pražskému proboštství. DPM: mistr Velislav Pontanus, lib. V, str. 59 Pozn.: 1) fragment listiny bez dispozice, jen formule protokolu a eschatokolu 2) v citovaném kodexu pražského kapitulního archivuje tento diplo- matický fragment nadepsán: Privilegium ville Semych ad prae-posituram Pragensem, lze si tedy udělat alespoň rámcovou představu o jeho dispozitivním jádru 353 II [1288], IV. 8. Řím (sv. Petr) apogr. transsumpt ve vidimu-su podkustoda kolínského dómu Lamberta z: 1291, X. 18. Köln, jehož orig.: DOZA Wien, Urkunde Nr. 1021 Mikuláš IV. potvrzuje johanitům všechna privilegia, svobody a imunity udělené papeži a světskými vládci. Tumler-Arnold I, č. 966 354 I 1288, IV. 14. Brušperk autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, inv. č. 937, sg. E I a 2 apogr:. ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 57, sg. Alb 13/2 (prostý opis 19. stol.) Dětřich, Jindřich a Erkembert, zvaní Stange, slibují věrnost Dětřichovi, biskupu olomouckému, a přijímají „společnou rukou" v léno Místek, Sviadnov*, Kunčičky [u Baš-ky] a Zábřeh nad Odrou (Hodoňovice?) (He-inrichsdorf)*; v případě zrady vůči biskupu nebo jeho kostelu tato léna ztratí, biskup je může i se všemi zlepšeními kdykoliv vykoupit za 300 hř. stříbra, v případě nutnosti mohou tato léna postoupit jen biskupovi nebo tomu, komu dá biskup a kapitula svolení. RBMII, č. 1441 CDMIV, č. 266 SUB V, č. 376 Písař: Th 3 = V II 12 = N 3 (M. Šimon) Pečeti: 1) Dietrich Stange 2) Ekerik z Fulštejna 3) Heinrich Stange (?) 355 I [ante 1288, IV. 15. Opava] apogr. insert v: 1288, IV. 15. U Brušperku (olomoucký biskup Dět-řich): SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 116, sg. 1/2 Heřman a Bertold, [opavští měšťané], dotují jimi zbudovanou kapli sv. Jana Evangelisty v Hostících. SUB V, č. 377 Barciak-Müller, str. 23 č. 12 Pečeť: ohlášena pečeť města Opavy 356 I 1288, IV. 15. U Brušperku autogr. SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 116, sg. 1/2 Dětřich, olomoucký biskup, souhlasí s obdarováním kaple sv. Jana Evangelisty v Hostících opavskými měšťany Heřmanem a Ber-toldem (vlastní obdarování: SUB V, č. 377). Kopetzky, č. 153 SUB V, č. 378 Barciak-Múller, str. 23 č. 13 Písař: Th 3 = V II 12 = N 3 (M. Šimon) Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup; deperd. 357 II 1288, IV. 18. apogr. insert v konfirmaci uherským králem Ondřejem III. z: 1290, IX. 9. - Jejíž opis: Prímasi Levéltár Esztergom, Esztergomi Székes-fôkáptalan Magánle-véltára, sg. Acta radi-calia, Lad. 47, fasc. 4, nr. 1 čb fotografie MOL Budapest, sg. DF 237791 Ladislav IV., uherský král, konfirmuje ostřihomské kapitule řadu starších privilegií a mimo jiné jí předepisuje celní tarif, v němž je zmínka o Cechách. Expresse dicitur: item si vina de Marchia vel aliis locis delata Strigonium aliqui ex-tranei, sive in aurifodinam sive in Bohemi-am, quocunque extra regnum, de qualibet tunella debet emptor unum pondus, ante-quam Danubium transeat. CDH VII.2, str. 232 sine num. (ad: 1288,-) Engel 1834, Ap-pendix, str. 501-504 (omylem ad: 1295,-mylnou datací převzatou z Ondřejovy konfirmace) CDH VII.2, č. 431 (omylem ad: 1295,-s odkazem na Enge-la) Pozn.: pasáž obsahující zmínku o Čechách je vložena mezi konfirmované listiny uherských králů Emmericha z r. 1198 a Ondřeje II. z r. 1235. Jde nejspíš o kodifikaci pamětních záznamů: Item sicut in antiquis instrumentis, privile-giis, munimentis et scriptis libris et nocio-nibus eiusdem Strigo-niensis capituli vidimus seriatim, quibus fides et certa credencia debet merito adhibe-ri... 358 I 1288, V. 5. Brno autogr. Wien, DOZA, Urkunde Nr. 969 apogr. ZA Opava, Němečtí rytírí-ústřední správa Václav II., český král a moravský markrabě, osvobozuje německé rytíře ve Slavkově (u Brna) ze soudní pravomoci svých provinciálních úředníků (beneficiarii terre Moravie), českomoravskému zemskému komturovi Ditoldovi uděluje právo hrdelního soudu a slavkovskou komendu dále osvobozuje od RBM II, č. 1465 (ad: 1288,-) CDM V, str. 2-3 č. 2 CDM V (Suppl.), str. 288 č. 87 (ad: 1288,-) Písař: VII 7 = Th 5 (M. Jan ze Sadské; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. velmistrovských statků na Moravě a ve Slezsku, Bruntál, inv. č. 1388, fol. 121a-122a poplatku zv. „lovčí" a stanoví, že pokud by slavkovští němečtí rytíři zakoupili či dostali dům v Brně, bude osvobozen ode všech poplatků, jakékoliv žaloby proti slavkovským německým rytířům či jejich poddaným mají být vedeny před králem nebo osobou jím k tomu pověřenou, neboť jsou vyjmuti z pravomoci všech zemských úředníků. DPM: mistr Jan ze Sadské RBM II, č. 1646 (ad: 1294, V. 26.) Tumler-Arnold I, č. 969 359 II 1288, V. 6. Würzburg autogr. StA Würzburg, Würzburger Urkunden 4383 Manegold [z Neuenburgu], wůrzburský biskup, potvrzuje cisterciáckému klášteru Heiligenthal ve wůrzburské diecézi čtyřicetidenní odpustky udělené na stanovené sváteční dny mimo jiné Tobiášem [z Benešova], pražským biskupem, a Dětřichem, olomouckým biskupem, a přidává za sebe čtyřicetidenní odpustky těžkých hříchů a roční odpustky lehkých hříchů; současně žádá kleriky ve wůrzburské diecézi, aby uvedli ve všeobecnou známost existenci těchto odpustků. Pečeť: wurzburský biskup Manegold Pozn.: srv. výše listinu Würzburger Urkunden 4382 360 II 1288, V. 8. apogr. Archives Nationales Paris, dnes deperd. tisk dle Szováka Lodomér, ostřihomský arcibiskup, informuje papeže [Mikuláše IV.] o zvrácených poměrech v Uhrách za panování Ladislava IV. a žádá jej, aby proti němu vyhlásil křížovou výpravu (mj. též v Cechách); jako jeden z příkladů zvrácenosti poukazuje na sňatek Závise z Falkenštejna s královou sestrou Alžbětou. Expresse dici tur: Elisabeth ... tertia feria ante festům Pentecostes proxima cuidam Boemo, Zoys nomine, qui antea ipsius Eli- Karácsonyi 1910, str. 2-8 Szovák 2001, str. 59-66 Pozn.: srv. níže: [1288], VIII. 8. Rieti sabet consanguineam in secundo gradus consanguinitatis contingentem eandem, dominám scilicet olim suam, relictam Otho-cari regis Boemie, perempto dieto rege Boemie nuptiali sibi federe copulatam, fuit sortitus uxorem, ... 361 I 1288, V. 14. Brno apogr. 1) insert v konfirmaci Ladislavem Pohrobkem z: 1455, VII. 14. Wien, jejíž orig.: SOkA Brno-venkov, C 36 (AM Ivančic), inv. č. 1 2) insert v konfirmaci Ferdinandem II. z: 1630, X. 28. Re-gensburg, jejíž orig.: SOkA Brno-venkov, C 36 (AM Ivančic), inv. č. 10 3) insert v konfirmaci Ferdinandem II. z: 1630, X. 28. Re-gensburg, jejíž opis: Archiv Národního muzea, Topografická sbírka F - Ivančice novověká revizně-konfirmační řízení 1) Marie Terezie potvrdila: 1747, XI. 7. Wien, její orig.: SOkA Václav II., český král a moravský markrabě, nařizuje všem svým úředníkům, aby respektovali osvobození obyvatel Ivančic ode všech celních poplatků v celém Václavově dominiu. Mandát bez DPMformule RBM II, č. 1444 CDM IV, č. 267 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: k průběhu konfirmačního řízení v novověku viz Cafourková 1990, str. 400-401, 415-416 Brno-venkov, C 36 (AM Ivančic), inv. č. 13 2) Josef II. potvrdil: 1782,1.31. Wien, jeho orig.: SOkABrno-venkov, C 36 (AM Ivančic), inv. č. 14 362 I 1288, V. 14. U Modříc apogr. ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (starásg. El 27), str. 75-76 Dětřich, olomoucký biskup, poté, co si z listiny olomouckého biskupa Bruna (de-perd.) ověřil, že desátky z kostelů v [Dolních] Kounicích, Pravlově, Malešovicích, Cvrčovicích, Pohořelicích, Narvicích, Paso-hlávkách, Vlasaticích, Újezdě*, Pavlově, Mušově, Mošůvkách*, Novosedlech, [Dolních] Dunaj ovicích, Mikulově a Řeznovících náleží [dolno]kounickému klášteru, dovoluje tomuto klášteru zmíněné desátky vybírat; závěrem připojuje jakousi „pojistnou klausuli", že bude považovat za oprávněné kanonické stížnosti, jež by klášter vznášel proti eventuelním narušitelům jejich práva. RBM II, č. 1445 CDMIV, č. 268 Pozn.: zmiňované právo se zakládá na listině z: 1276,1. 5. [Stará] Boleslav (CDB V.2, č. 801), ve které staro-boleslavská kapitula citované desátky dol-nokounickému klášteru pronajímá; tato listina nepřímo dokládá i deperditní listinu Bru-novu. 363 I 1288, V. 18. Opava apogr. 1) Csorna, Klášterní archiv: Liber mon. Gradicensis, str. 63 č. 80; str. 65 č. 83 2) MZA Brno, E 55: Premonstráti Hradisko, sg. II 1, inv. č. 199 (Siebenaicher, Histori-ca relatio), fol. 122a- Beneš [II.] z Bránice daruje se souhlasem své ženy Alžběty a dětí Voka, Adléty a Običky opatu Budišovi a konventu hradis-kého kláštera patronátni právo kostelů v [Horním] Benešově a (jeho filiálky) v [Horních] Živoucích na Opavsku, a to včetně veškerého příslušenství, a vyhrazuje si v těchto kostelech každodenní komemo-raci svých a ženiných předků; daruje klášteru navíc desátý díl ze všech užitků (zejm. RBM II, č. 1446 CDM IV, č. 269 SUB V, č. 380 Pečeť: ohlášena pečeť Beneše [II.] z Bránice Pozn.: identita kolonizačních vsí konzultována s Prof. M. Wihodou 122b z těžby kovů a soli) v [Horním] Benešově a dále z Rázové, Schwarzendorfu*, Horních Životic (Sejwetendorfu), Jelení (Wokndorf), Milotic a Rabndorfu*; donace je výrazem snahy vydavatele nahradit hradiskému klášteru napáchané škody. 364 I 1288, V. 20. Mezi Laa [an der Thaya] a Durrenholtz apogr. Biblioteca Apostolica Vaticana, Cod. Ottobon. 2115, fol. 141 Albrecht Rakouský zlistiňuje a do 16. října 1288 prodlužuje podmínky předběžného příměří uzavřeného v půli května téhož roku u Wallersdorfu s českým králem Václavem II.; konečný mír měl být uzavřen 9. září mezi Znojmem a Seefeldem. Za arbitry z české strany jsou zvoleni Ojíř z Lomnice, Vítek z Hluboké, Jindřich z Rožmberka a Tas z Lomnice, za rakouskou stranu Bertold z Rabenswaldu, Heinrich st. z Schonberku, Purkart, purkrabí z Magdeburku a Štěpán z Maissau. RI VI. 1, č. 2174 365 I 1288, V. 21. Brno autogr. MZA Brno, E 9: Cisterciácky Staré Brno, sg. P 45 Hartman z Holštejna daruje oslavanskému klášteru svůj statek ve vesnici Studyň* a ochranou této donace pověřuje svého syna Crha. RBMII, č. 1447 CDMIV, č. 272 AZKI, č. 319 Písař: OS 1 Pečeť: Hartman z Holštejna, IV. typ Pozn.: 1) srv.: 1281, VIII. 22. Brno (CDB VI. 1, č. 156) 2) mezi svědky: notář Kristián 366 I 1288, V. 21. Brno autogr. MZA Brno, E 9: Cis- Bruno, brněnský krajský rychtář, a Bravík, brněnský cúdař, dosvědčují, že Hartman z RBM II, č. 1448 CDM IV, č. 273 Písař: OS 2 terciačky Staré Brno, Holštejna daroval oslavanskému klášteru AZK I, č. 320 Pečeť: sg. P 46 svůj statek ve vesnici Studyň*. Bruno, brněnský krajský rychtář 367 1288, V. 21. autogr. Bravík, brněnský cúdař, dosvědčuje donaci Srv. Písař: I Brno MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 471, sg. Eg 15 vesnice Studyň* učiněnou ve prospěch oslavanského kláštera. RBM II, č. 1448 OS 2 Pečeť: Bravík, brněnský cúdař, I. typ 368 1288, V. 21. autogr. Ctibor z Grunbergu, purkrabí na Veveří, RBM II, č. 1449 Písař: I Brno MZA Brno, G4: Listiny Františkova muzea, sg. 1/15 dosvědčuje darování vesnice Studyň* oslavanskému klášteru. (překlepem k 1285, V. 21.) CDM IV, č. 274 OS 1 Pečeť: Ctibor z Grunbergu 369 1288, V. 21. autogr. (2x) Manegold [z Neuenburgu], wůrzburský RegBisStras II, II Würzburg 1) H St A Stuttgart, B 352 U 217 (AI) 2) H St A Stuttgart, B 352 U 218 (A2) apogr. 1) St A Ludwigsburg B 247 Bii 24 2) StA Ludwigsburg JL 425 (Sammlung Brei-tenbach)Nr. 155 biskup, vyzývá všechny křesťany ke štědrým darům ve prospěch johanitů v [Bad] Mergentheimu, kteří se odhodlali rozšířit svou komendu, uděluje jim čtyřicetidenní odpustky těžkých hříchů a roční odpustky lehkých vin a při této příležitosti hromadně potvrzuje další jim udělené odpustkové listiny, mj. Tobiáše [z Benešova], pražského biskupa, a Dětřicha, olomouckého biskupa) z: [1287, III. 13.-26. Wůrzburg]. č. 2209 Württembergisches UB IX, č. 3750 370 1288, V. 23. apogr. Václav II., český král a moravský markrabě, RBMII, č. 1450 Pečeť: I Znojmo SOkA Uherské Hradiš- prodlužuje městu Uherský Brod o další 4 CDM IV, č. 275 (ex ohlášena pečeť Václa- tě, AM Uherský Brod, roky osvobození od placení veškerých dá- orig. eiusdem civi- va II., I. typ inv. č. 48 (Vejtach vek (městského cenzu, cla a berně), které tatis) rozličných obdarování bylo původně městu Václavem II. uděleno Pozn.: na město 1611-1693), na 6 let (deperd. z cca 2. půle r. 1283); 1) srv. CDB V.2, str. 8-9 navíc městu daruje i plat, který mu každo- č. 781 (1275, VI. 5. český překlad SOkA Uherské Hradiště, AM Uherský Brod, inv. č. 48 (Vejtach rozličných obdarování na město 1611-1693), str. 7-8 regestový extrakt SOkA Uherské Hradiště, AM Uherský Brod, inv. č. 57 (Kronika Václava Františka Letochy 1724), fol. 20a-20b ročně plynul z městské rychty s tím, že má být využit k opravám (reparatio et melio-ratio civitatis). Bez DPMformule Kamenec) - Přemysl II. osvobozuje [Uherský] Brod ode cla v celém království 2) originál je uváděn v těchto repertářích: a) SOkA Uherské Hradiště, AM Uherský Brod, inv. č. 71 (Re-pertorium měst. kanceláře 1711-1777), fol. 3a Nr. 3 b) ibid., inv. č. 72 (Repertorium měst. archivu 1764-1790), fol. laNr. 3; zatímco: c) ibid., inv. č. 723 (Zpráva o obsahu měst. archivu 1854-1864) již originál neuvádí 3) textová tradice konzultována s Dr. Milanem Čoupkem 371 I 1288, V. 26. Opava apogr. 1) SOkA Opava, AM Opava, sg. IB b 19, fol. 80a-80b 2) SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 219, sg. IB b 9, fol. 4b-5a Mikuláš [L], vévoda opavský, potvrzuje opavským měšťanům 40 lánů lesa u Skřipo-va (J od Opavy) darovaných jeho otcem (srv. listinu Přemysla Otakara II. z: 1277, IV. 20. Brno - CDB V.2, č. 832), dále daruje opavským měšťanům vesnici Skřipov i s příslušenstvím, přičemž od měšťanů přijímá 4 hř. zlata. CDM IV, č. 277 (ad: 1288, VI. 1.) RBM II, č. 1454 (ad: 1288, VI. 1.) CDS VII.3, č. 2070 SUB V, č. 382 Pečeť: ohlášena pečeť Mikuláše Opavského Pozn.: 1) srv.: 1290,-Mikuláš Opavský nechává mj. stanovit hranice vsi DPM: mistr Václav, Mikulášův notář Skřipov 2) táž listina je v citovaných kopiářích (a na citovaných místech) opsána ještě jednou, ovšem pod mylným datem 1288, VI. 1. 372 I 1288, V. 30. Brno autogr. MZA Brno, E 9: Cisterciácky Staré Brno, sg.G5 Václav II., český král a moravský markrabě, dává Velislavovi, českému protonotáři, půl lánu patřící kostelu sv. Prokopa na Starém Brně, mlýn u Velatic a jisté kroviny (rubeta) u téže vesnice, které má z králova příkazu (deperd.?) ohraničit jeho vilik Bruno, a vyjímá lidi patřící ke kostelu sv. Prokopa z poplatků vybíraných z titulu práva zvaného „lovčí" (ius forestarie). DPM: mistr Jan ze Sadské RBMII, č. 1451 CDM IV, č. 276 AZKI, č. 321 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 373 I 1288, VI. 5. Esztergom apogr. 1) transsumpt ve vidimusu z: 1428, V. 9. Buda (Zikmund Lucemburský), jehož opis: MOL Budapest, sg. DL 1221 2) transsumpt ve vidimusu z: 1463, III. 18. (budínská kapitula) Ladislav IV., uherský král, vrací na žádost opavského vévody Závise [z Falkenštejna] a jeho ženy Alžběty, své sestry, klášteru dominikánek od P. Marie z Insula Leporum (dnes Margit sziget v Budapešti) veškerý nemovitý majetek s příslušenstvím, a to včetně cla placeného pod hradem Buda; ruší současně všechny své předchozí listiny, které majetkovou držbu tohoto kláštera narušovaly. Expresse dicitur: ...ad peticionem et inštanciám domini Zawisii, ducis de Opauia, karissimi generis nostri, et domine Elizabeth, consortis eiusdem, sororis nostre karis-sime ... CD AIX str. 471 č. 338 374 I 1288, VI. 17. Praha autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, Metropol, kapitula Olomouc, inv. č. 58, sg. Alb 14 Václav II., český král a moravský markrabě, zapisuje olomouckému biskupu Dětřichovi a kostelu [sv. Václava] v Olomouci svou vesnici [Velký] Týnec s ponecháním možnosti zpětného odkoupení za 200 hř. stříbra. Tuto vesnici měl Děťřich doposud jen jako zástavní držitel poté, co převzal na sebe Václavův dluh 200 hř. stříbra u Kuna Saxo-na de Sprun. DPM: mistr Jan ze Sadské RBMII, č. 1455 CDMIV, č. 278 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; poškozeno Pozn.: srv. CDB V.l, č. 399 pozn. 2 375 II [1288], VI. 17. Rieti apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 44, fol. 19b č. 75 Mikuláš IV. nařizuje Dětřichovi, převorovi od sv. Ondřeje v Orvietu, výběrčímu lyonských desátků (mj. i v pražské a olomoucké diecézi), aby veškeré vybrané desátky z jemu podřízených provincií předal jmenovaným florentským obchodníkům. Langlois, str. 24 č. 151 376 I 1288, VI. 22. Hradec [nad Moravicí] autogr. NA Praha, Archív maltézskeho velkopře-vorství v Praze, inv. č. 153, sg. Jo III Grob. 8 Mikuláš [L], opavský vévoda, dosvědčuje johanitům v Hrobníkách rezignaci Adléty, řeč. Zolnerové, manželky Konrádovy, učiněnou před opavským zemských soudem v Hradci [nad Moravicí] na alodní statek ve Smodrowicích (= Kobeřice, okr. Opava nebo dnes zaniklá osada na katastru Vávro-vic, dnes Opava-Vávrovice), k němuž došlo listinou z: [1288], III. 23. Opava. RBMII, č. 1453 (ad: 1288, V. -) CDM IV, č. 271 (ad: 1288, V. -) CDS VII.3, č. 2067 SUB V, č. 384 Písař: N4 Pečeti: 1) Sigfried Baruth; deperd. 2) Mikuláš, vévoda opavský, I. typ; frag. 3) Herbord z Fulštejna Pozn.: identita lokality „Smodrowice" konzultována s Prof. M. Wi-hodou a Dr. D. Prixem 377 II 1288, VI. 27. Wroclaw apogr. trannumpt v notářském instrumentu z: 1357, VIII. 31. Roma, jehož orig.: Archivio Segreto Vaticano, Instrumenta miscellanea, num. 209 Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, potvrzuje založení kláštera Sv. Kříže ve Vratislavi Jindřichem IV. Vratislavským listinou z: 1288,1. 11. Wroclaw (se zmínkou o českém králi) a bere jej pod svou ochranu. SUB V, č. 386 378 II 1288, VII. 4. Paszowice (u Jawora) autogr. MA Jawor, sg. V 1 Bolek, slezský vévoda, dává jaworskému měšťanu (Jawor/Jauer v Dolním Slezsku) Bertholdovi 2 svobodné lány u města Jawor. Inter testes: Henricus Bohemus CDS VII.3, č. 2074 SUB V, č. 388 379 I 1288, VII. 16. Vilémov autogr. NA Praha, ŘB Břevnov, inv. č. 55, sg. B 1X239 Smil a Oldřich z Lichtenburka, synové Smi-la z Lichtenburka, prohlašují, že přijali doživotně od opata Jaroslava a konventu vilé-movského kláštera dvě opuštěné vesnice Opočnice a Voleč, slibují je na své náklady znovu osadit, nesmějí je klášteru zcizit a zavazují se klášter a jeho statky chránit pod trestem propadnutí obou vesnic. RBM II, č. 1456 CDM V (Suppl.), str. 289 č. 89 Písař: VL2 Pečeti: 1) Smil z Lichtenburka, III. typ 2) Oldřich z Lichtenburka, I. typ 380 II 1288, VIII. 2. Jelenia Góra apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1304, IV. 9. Praha (pražský biskup Jan IV.): NA Praha, Archiv maltézského velkopře-vorství v Praze, inv. č. 350, sg. Lówenberg 4 2) insert insertu v konfirmaci vratislavského biskupa Tomáše II. z: 1288, VIII. 31. Wroclaw, který je v: 1304, IV. 9. (praž- Bolek, slezský vévoda, postupuje johanitům patronátni právo kostela ve své vesnici Chmielno (Rusch). Inter testes: Henricus Bohemus CDS VII.3, č. 2077 SUB V, č. 391 ský biskup Jan IV.): NA Praha, Archiv maltézského velkopře-vorství v Praze, inv. č. 1699, sg. Vratislav 4 381 II 1288, VIII. 2. Jelenia Góra apogr. 1) transsumpt ve vidi-musu Ferdinanda I. z: 1527, V. 6. Praha, jehož orig.: Archiv Národního muzea, Sbírka pergamenových listin, sg. A 610 2) Bibliotéka Uniwer-sytecka Wroclaw, sg. R 964, fol. 102b-103a Bolek, vévoda slezský, dává johanitům patronátni právo kostela ve vesnici Chmielno. Inter testes: Henricus Bohemus CDS VII.3, č. 2079 SUB V, č. 392 382 II [1288], VIII. 8. Rieti apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 44, fol. 25b, č. 106 Mikuláš IV. nařizuje ostřihomskému arcibiskupu Lodomérovi, aby hlásal kříž proti všem Tatarům, saracénům aj. pohanům a všem jejich sympatizantům v Uhrách, Polsku, Cechách, Rakousích, Štýrsku, Korutánsku, Slavonii a Istrii; dává mu rovněž pravomoc udělovat křižákům, kteří budou na jeho výzvu reagovat, stejné odpustky, jimž se těší křižáci jdoucí do Svaté země. Potthast II, č. 22766 Langlois, str. 32 č. 196 383 I [1288], VIII. 8. Rieti apogr. Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 44, fol. 25b, č. 106 Mikuláš IV. žádá českého krále [Václava II.], aby pomáhal ostřihomskému arcibiskupu [Lodomérovi] přivést uherského krále L[adislava IV.] k lepšímu způsobu života, tj. v souladu s křesťanskou morálkou, a aby přijal zpět svou ženu A[lžbětu]. RBM II, č. 2725 Potthast II, č. 22768 Langlois, str. 32 č. 200 384 II 1288, VIII. 8. autogr. (dochován toliko 0[tto], mistr špitálu sv. Kateřiny v Řezně, spolu s konventem nechávají sepsat veškeré - výčtový soupis udělených odpustků) Regensburg, Archiv des Katharinenspitals, Urkunde Nr. 25 odpustky, a to jak těžkých, tak i lehkých hříchů, které kdy špitál dostal. Expresse dicitur: Item Bruno, Olmucensis ecclesie episcopus, XL dies criminalium 385 II 1288, VIII. 12. autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 66, č. 23b apogr. Archiwum Paňstwowe we Wroclawiu, Oddzi-al w Legnicy, Akta miasta Legnicy, sg. A 747, fol. 175b-177a Jindřich V., vévoda slezský atd., zakládá špitál v Legnicy, vybavuje jej majetkem a propůjčuje jej křížovníkům s červenou hvězdou povolaným z Vratislavi. Inter testes: Rulko z Bieberštejna CDS VII.3, č. 2083 Stehnách I, str. 138 č. 643 SUB V, č. 396 386 I 1288, VIII. 23. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2068, sg. ŘP Chotě-šov - 29 Václav II., český král a moravský markrabě, daruje chotěšovskému klášteru les u Tetína a svěřuje mu zde právo (úřad) zv. „lovčí". DPM: mistr Jan ze Sadské RBM II, č. 1457 Písař: V II 12 = Th 3 = N 3 (M. Šimon) Pečeť: Václav IL, I. typ 387 II 1288, VIII. 31. autogr. Staatsbibliothek Bam-berg, sg. Msc.Dipl.86 Albertus Bohemus, norimberský měšťan, převádí parcelu na Giselu a její syny Heinricha a Konráda za roční plat 7 solidů bez 10 denárů norimberské měny a 2 kuřata; v případě nabyvatelčina prodeje si vyhrazuje předkupní právo na zpětné odkoupení. NúrnUB 3, č. 767 Pozn.: popis u: Fischer 1912, str. 211 388 II 1288, VIII. 31. Wroclaw apogr. transsumpt pražským biskupem Janem IV.: 1304, IV. 9. Praha, jehož orig.: NA Praha, Archiv maltézského Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, potvrzuje johanitům udělení patronátního práva kostela v Rusku slezským vévodou Bolkem: 1288, VIII. 2. Jelenia Góra; tuto listinu, v jejíž svědečné řadě uveden Hen-ricus Bohemus, inseruje. SUB V, č. 399 velkopřevorství, sg. Wroclaw 4 389 II 1288, [ante IX. 3.] autogr. MOL Budapest, sg. DL 57222 apogr. insert v konfirmaci: 1) uherského krále Ondřeje III. z: 1291,-, jejíž orig.: MOL Budapest, sg. DL 57223 2) uherského krále Zikmunda z: 1399, IX. 22., jejíž orig.: MOL Budapest, sg. DL 57394 Ladislav IV., uherský král, dává Řehořovi, Šimonovu synovi, královské vesnice Soľ a Solivar (v Šariši) spolu s lesem sahajícím až křeče Topľa, a to za zásluhy v boji s českým králem Přemyslem Otakarem II. a proti Tatarům, přičemž veškeré předchozí listiny týkající se těchto majetků prohlašuje za neplatné. DPM: Tomáš, vacovský biskup a kancléř králova dvora Szentpétery-Borsa II, č. 3502 Marsina, Pramene III, č. 134 Pečeť: Ladislav IV., uherský král; frag. 390 II 1288, IX. 4. Passau apogr. BayHStA München, Kloster Passau Niedernburg 1, fol. 19b-20bNr. 22 Bernhard [z Prambachu], pasovský biskup, prohlašuje jakožto rozhodce ukončení sporu, který se rozhořel mezi jeptiškami z Niedernburgu na straně jedné a bratry Heinrichem a Friedrichem Hutsmundovými na straně druhé o roční plat 10 liber plynoucí z mýta placeného českými kupci (super redditibus annis decem librarum, qui de muta Bohemorum singulis annis ipsis dari debeanf). Inter festes: Otto iudex Mon. Boica XXIX.2, č. 16 Pozn.: zmiňovaným svědkem je s největší pravděpodobností pasovský rychtář Otto z Prachatic, viz výše 1285, VI. 28.- 391 II 1288, IX. 6. Zittau autogr. Stiftsarchiv Kloster St. Marienthal, Urkunde Nr. 18 Jeruš z Grabštejna [= Jaroslav z Donína] prohlašuje, že žitavský měšťan Bortelín koupil od jistého Volperta dva lány u města Ostroh (?) a daroval je ženskému cisterciáckému klášteru St. Marienthal v Horní Luži- RBMII, č. 1458 Prochno, Regesten, č. 46 Pečeť: Jaroslav z Donína; frag. ci; Jeruš souhlasí s tím, aby se tyto statky, které byly původně jeho lénem a lenním právem je od něj dostal jak Volpert, tak i Bortelín, dostaly do dědičné držby kláštera St. Marienthal. 392 I 1288, IX. 10. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 214, sg. ŘB sv. Jiří — 12 Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje klášteru benediktinek od sv. Jiří na Hradě listinu Přemysla Otakara II. z: 1271, X. 16. Praha (CDB V.2, č. 644), jíž vydavatel potvrzuje svatojiřským benediktinkám jmenované soudní imunity, totiž mj. osvobození kláštera a jeho poddaných z jurisdikce beneficiářů a podřízení výhradně soudní pravomoci krále, dále osvobození od „noclehu", „nářezu" a „přeseky", povolení ponechat si majetek odsouzených klášterních poddaných, aj. majetková práva. DPM: mistr Velislav RBMII, č. 1459 Písař: VII 13 (vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; deperd. 393 I [cca 1288, IX. 12. Rajhrad] autogr. (aktový záznam) Rajhrad, Muzeum Brněnska, Knihovna benediktinského opatství, sg. R 637, fol. lb Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje raj-hradskému klášteru dosavadní udělené odpustky (mj. též čtyřicetidenní odpustky pražského biskupa Tobiáše [z Benešova]) a k tomu uděluje témuž klášteru čtyřicetidenní odpustky za sebe [vše s největší pravděpodobností při příležitosti znovuvysvěce-ní kláštera]. Písaři: RG 1+ RG 2 (ruce raj hradského skriptoria) Pozn.: srv. postupně listiny olomouckého biskupa Dětřicha: a) 1290, III. 13. Modříce b) 1293,111. 13. Modříce c) 1296, III. 14. Modříce 394 I 1288, IX. 14. autogr. SOA Třeboň, VS Orlík/Vltavou, inv. č. 10, sg. III K ß 7 Opat Ota a konvent benediktinského kláštera v Ostrově [u Davle] prohlašují, že byli odškodněni přiměřenou částkou kupní ceny za pozemek, na němž stojí dům a kostel sv. Ondřeje, který vyšehradský probošt Petr prodal milevskému klášteru za 32 hř. stříbra; postupují tudíž vlastnické právo k tomuto pozemku včetně patronátního práva zmiňovaného kostela opatu Jindřichovi a milevskému klášteru. RBM II, č. 1460 Písař: IN 2 Pečeti: 1) ostrovský konvent (+Otův sekret); frag. 2) ostrovský opat Ota (+Otův sekret) Pozn.: 1) perg. použitý k napsání listiny byl vyříznut z kodexu 2) mezi svědky proto-notář Českého království Velislav 395 I 1288, IX. 27. U Badenu autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1228 Rudolf I., římský král, přenechává za dobré služby fojtu Jindřichovi z Plavná a jeho synům po smrti Albrechta zNeippergu (u Aše) uvolněná říšská léna. Gradl, str. 145 č. 395 396 I 1288, X. 8. Praha autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 95, sg. ŘKř396 apogr. 1) insert v konfirmaci strahovským opatem Litoldemaj. z: [1289-1295],-, jejíž orig.: NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje na žádost své sestry Kunhuty a tety Alžběty nadání kláštera křížovníků s červenou hvězdou od Sv. Ducha v Klatovech klatovským měšťanem Konrádem [z Pomuka] (jednalo se o 5 emfyteutických lánů, 2 masné krámy, mlýn se 4 koly, lázně a pivovar se sladovnou a lukami) a osvobozuje jej od berní. DPM: mistr Velislav RBM II, č. 2726 Písař: V II 12 = Th 3 = N 3 (M. Šimon) Pečeť: Václav II., I. typ Pozn.: srv. listinu Konráda z Pomuka z: 1289,- inv. č. 96, sg. ŘKř395; tato konfirmace je rovněž v opisu: NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, sg. V/l, 202 (Liber aureus), str. 106-109 2) insert v konfirmaci pražským biskupem Tobiášem z: [1288, X. 8.-1296, III. L], jejíž orig.: NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 97, sg. ŘKř397 3) transsumpt ve vidi-musu [rychtářem a konšely Starého Mesta pražského]: 1321, VI. 3. Praha, jehož poškozený orig.: NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 168 4) NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, sg. V/l, 202 (Liber aureus), str. 102-104 397 I 1288, X. 10. Praha autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 98 Dětřich, olomoucký biskup, uděluje roční respektive čtyřicetidenní odpustky k vyšehradskému kostelu [sv. Petra a Pavla] na stanovené sváteční dny, dává navíc kazatelům moc udělovat odpustky. RBM II, č. 1464 (ad: 1288.-) CDM V (Suppl.), str. 288 č. 86 (ad: 1288,-) Písař: Thl4 (M. Ambrož) Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup; deperd. 398 II 1288, X. 27. [Györ] autogr. MOL Budapest, sg. DL 602 Kapitula v Gyóru transsumuje na žádost probošta Ondřeje z Csorné listinu kapituly v Gyóru z roku 1265 na donaci země Edve. Expresse dicitur: quod ... fráter Andreas ... exhibuit nobis ... litteras nostras sub eo videlicet sigillo communitatis nostre, quo utebamur antequam per exercitum regis Boemie captum fuisset castrum Iauriense CDH V. 3, str. 444 UB Burgenland II, č. 299 (ad: 1288, X. 26.) Pozn.: originál má formu zpečetěného chirogra-fu, dochována je spodní část 399 I 1288, X. 28. Řím (S. Maria Maggiore) apogr. MZA Brno, E 7: Cis-terciáci Velehrad, sg. G 191 {Codex Velehra-densis), fol. 109a Mikuláš IV. nařizuje velehradskému opatu, aby vyšetřil stížnost uherčického faráře Konráda na rytíře Stibora a aby následně rozsoudil jejich spor. CDM XV, č. 17 Pozn.: tento list není zapsán do Reg. Vat. 400 I 1288, XI. 22. Praha apogr. 1) NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2488, rukopis 46 {Liber memor. Plas.), fol. 108a 2) Archiv Národního muzea, Sbírka rukopisů, sg. 1179 {F. B. Scheppl, Lapis sepul-chralis), str. 99-101 Jindřich, plaský opat, provádí směnu s pražským měšťanem Rudlínem, řeč. Holý, a jeho ženou Hildegundou, a to takovou, že klášter dává jmenovaným měšťanům k doživotnímu užívání svou vesnici Sobin, zatímco Rudlín s chotí postupují plaskému klášteru svůj dům na Starém Městě pražském, u něhož si vymínili doživotní užívání; k resignaci domu ve prospěch kláštera došlo podle městského práva před staroměstským rychtářem Wolframem a městskou radou. RBMII, č. 1461 Pečeti: ohlášena pečeť plaské-ho opata Jindřicha a Starého Města pražského Pozn.: mezi svědky: Hen-ricus, notarius civitatis 401 I 1288, XII. 3. Žatec autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 215, sg. ŘB sv. Jiří — 13 Václav II., český král a moravský markrabě, na přímluvu Alberta ze Žeberka dědičně daruje Bohuši z Počápel své právo, které mu náleželo ve vsi Počáply. DPM: mistr Velislav RBM II, č. 1462 Písař: VII 1 (M. Jindřich) Pečeť: Václav II., I. typ; deperd. 402 I 1288,-Modřice autogr. MZA Brno, E 57: Premonstráti Louka, sg. C 8 apogr. 1) MZA Brno, G 12: Cerroniho sbírka, inv. č. 377, sg. Cerr II, č. 253 (Matrica Lu-censis), fol. 35b 2) MZA Brno, G 10: Sbírka rukopisů MZA, inv. č. 8 (Matricula Lucensis), fol. 35a, č. 40 Dětřich, olomoucký biskup, připojuje tem-porália kostela ve vesnici Dyje (= Milfron u Znojma) ke klášterní nemocnici (infirmari-um) louckého kláštera, dovoluje klášteru dosazovat k tomuto kostelu plebána, eventuelně sem umístit onu nemocnici a zakazuje znojemským arcijáhnům na tom cokoli měnit. RBM II, č. 1463 CDM IV, č. 279 AZK I, č. 322 Písař: Thl5 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, II. typ 403 I 1288,-Most autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 93, sg. ŘKř225 Mikuláš rychtář a celá obec mostecká prohlašují, že Jindřich Büchel (Buchil) testa-mentárně odkázal ročně klášteru křížovníků s červenou hvězdou [od sv. Václava] v Mostě 17 solidů ze Vsi sv. Václava (později součást Mostu); z toho má být každoročně ve výroční den jeho smrti dáno 5 solidů na nemocné a 12 solidů na kostel sv. Václava. Písař: MT 1 Pečeť: město Most; deperd. (zbytky perg. závěsu) 404 II 1288,- apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 31b (Vlricus) 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 402, fol. 117a Nr. 29 (Wer-nherus) 3) StA Amberg, Klos- Wernher [IL] opat a konvent kláštera v Reichenbachu prodávají vesnici Gópfers-grůn (Gotfridesgrvene) s kostelem P. Marie ve Waldsassenu. Inter festes: Wernhardus de Eger Gradl, str. 145-146 č. 396 ter Waldsassen 406, fol. 120b-121aNr. 29 4) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsas-sensia, str. 432-433 Nr. 761 405 I 1288,- apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 403, fol. 7a Nr. 7 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 407, fol. 8a 3) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsas-sensia, str. 432 Nr. 760 Jan, farář v Ostrově [nad Ohří] (in Schlac-kenberth), žádá řezenského biskupa H[einricha II. z Rottenecku], aby odvolal rozsudek vyřčený nad jeho farou v souvislosti s oloupením jistých statků waldsasského kláštera, neboť již došlo k urovnání sporu mezi ním a waldsasským opatem [Dietrichem]. Gradl, str. 146 č. 397 406 II 1288,- apogr. (pouze český překlad) vidimus Konráda III., vévody olešnicko-kozelského, z: 1407, jehož orig.: Farní archiv Krzanowice, sub dato suo Henning z Fulštejna daruje farnímu kostelu sv. Václava v Krzanowicích jisté příjmy (ve Slezsku) s podmínkou konání zádušních mší ve stanovených termínech. SUB V, č. 409 407 I cca 1288,- tisk (dle Schmidta) Heinrich st., fojt z Weidy, vyznává, že Konrád z Liichau daroval klášteru klarisek v Chebu desátky u Hofu a v okolí Chebu. Inter testes: Konrád Hôfer (de Curia), jeho bratr Franz Hôfer (de Curia) a nejmenovaní chebští měšťané. Schmidt I, str. 116-117, č. 233 RBM IV, č. 1868 Gradl, str. 146 č. 398 1289 408 1289,1. 10. autogr. Kazimír, opolský vévoda a bytomský pán, RBM II, č. 1466 Písaři: I Praha NA Praha, Archiv spolu se svými syny Boleslavem a Vladisla- ACRB I, č. 32 VII 1 (M. Jindřich; (královský české Koruny, vem poddávají své země českému králi Stelmach I, str. text listiny) + Th 14 palác na Praž- inv. č. 29 a moravskému markraběti Václavovi II. 139-140 č. 649 (M. Ambrož) ském hradě) a jeho nástupcům a přijímají je v dědičné SUB V, č. 410 (=Děťřichova sub- apogr. léno. skripce) 1) insert v konfirmaci Jako subskripční formule: Dětřich, olo- z: 1426, III. 20. Wien moucký biskup, podepisuje na žádost Kazi- Pečeti: (Zikmund a Albrecht míra Opolského prostřednictvím olo- 1) Kazimír, bytomský Habsburský), jejíž mouckého kanovníka mistra Ambrože výše vévoda orig.: NA Praha, Ar- uvedenou listinu. 2) Tobiáš, pražský chiv české Koruny, biskup, II. typ + sekret inv. č. 1509 3) Dětřich, olomoucký 2) FRB V, str. 172 biskup, II. typ (Přibík Pulkava) 4) Bolek, slezský vévoda 3) Lobkowiczký zámek 5) Mikuláš, vévoda v Nelahozevsi, Roud- opavský, I. typ nická lobkowiczká 6) Kristián, břevnov- knihovna, sg. VI.F.b.5, ský opat str. 541-545 7) Reinher, kladrubský 4) Archiwum miejskie opat Wroclawia, rekopis a 8) Jindřich, osecký 27, fol. 140a-141b opat 5) Praha, Nostická 9) mistr Oldřich, praž- knihovna, sg. MS a 27, ský probošt fol. 253b-255b 10) mistr Oldřich, 6) Archiwum Pa- mělnický probošt ňstwowe Wroclaw, 11) mistr Pardus, [sta- Rep. 135, D 322, fol. ro]boleslavský probošt 317b-321b 12) mistr Řehoř, praž- ský děkan tisk Balbín, I VIII, 214 český překlad V. Hájek, Kronyka Česká, 1541, fol. 261b 13) Budislav, olomoucký děkan 14) Bartoloměj, vyšehradský děkan Pozn.: subskripční formule je umístěna na spodním okraji textového zrcadla předchozí listiny a její umístění napovídá, že před ní měla předcházet ještě jedna, dle V. Hrubého nejspíše pražského biskupa Tobiáše [z Benešova], a za ní měly následovat snad ještě další subskripce 409 I 1289, II. 2. Brno apogr. MZABrno, G 12: Cerroniho sbírka, inv. č. 241, sg. CerrII, č. 122d (Diplomatari-um Moraviae V[d]), fol. 552a Třebíčský opat Unka a Boreš, probošt z Komárova-Luhu, zlistiňují emfyteutický prodej dvou lánů v Heršpicích (původně náležejících zmiňovanému proboštství), učiněný Mikulášem, synem brněnského měšťana Konráda, zv. „Crucifer", ve prospěch brněnského měšťana Bernarda; nový nabyvatel je proboštství povinován platbou dvou hřiven obvyklé měny (usualis monetě) splatných ve dvou dávkách na Sv. Ducha a na sv. Michala, je ale vyňat ze všech povinností (vyjma všeobecné berně) a má podléhat proboštově jurisdikci. CDM XV, č. 18 410 I 1289, II. 6. Praha autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1244 Václav IL, český král a moravský markrabě, uzavírá smlouvu s Friedrichem, markrabětem míšeňským a ve Východní marce, na směnu uvedených říšských lén za jmenované hrady a města v Čechách: Friedrich Václavovi dává Míšeňskou a Východní marku (Osterland), [Dolní] Lužici, hrad Scharfenberg, město a hrad Drážďany, hrad a město Pirnu, hrady Donín, Tarandt s lesem, Bor-senstein, městečko Diepoldeswald, hrady Frauenstein, Löwenstein, hrad a město Sai-dau, město Grossenhain se statky v okrsku jeho rychty, hrady Satén, Tiefenau, ves Surnewitz, hrady Radeberg, Liebental, Wi-lin, městečko Radeburg, tvrz Lausenitz, hrady Nussin, Lichtenwalde, Sachsenburg a všechny statky, které držel jeho otec Jindřich Jasný od kláštera hersfeldského a jež on sám drží jako léno; zatímco Václav Friedrichovi pronajímá lenním právem za roční plat 4500 pražských hřiven stříbra Svojanov, Poličku, Lanškroun, Lanšperk, Ort, Vysoké Mýto, Šebín, Skuteč, Hoštejn, Zábřeh a Svitavy, přičemž Václav má z těchto majetků utvořit knížectví v lenní závislosti na české koruně a má výše zmiňovanou transakci oznámit římskému králi; Václav navíc Friedrichovi uděluje opravu (advocaciam) litomyšlského kláštera; k odhadu výnosů a předání řečených majetků byli určeni: za Václava pražský purkrabí Zdeslav ze Šternberka a Hynek z Dubé, za Friedricha Otto, purkrabí z Donína a Otto Srv. RBM II, č. 1467 Schieckel I, č. 1531 Písař: VII 4 (M. Velislav; vyšehradská škola I) Pozn.: 1) jde o protilistinu k listině níže 2) srv. dále listiny: a) 1289, III. 13. Cheb b) 1294, IX. 4. Praha z Ilburka a jako vrchní rozhodce johanitský převor pro Čechy, Polsko a Moravu Hermann z Hohenlohe. Bez DPMformule 411 I 1289, II. 6. Praha autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 30 apogr. 1) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 225-231 2) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, fol. 91a-93b 3) Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 181a-185a 4) Archiwum Pa-ňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. 215b-221b tisk Balbín, I VIII, 274 Friedrich, míšeňský markrabě a markrabě ve Východní marce, uzavírá smlouvu s českým králem a moravským markrabětem Václavem II. na směnu uvedených říšských lén za jmenované hradv a města v Čechách: Friedrich Václavovi dává Míšeňskou a Východní marku (Osterland), [Dolní] Lužici, hrad Scharfenberg, město a hrad Drážďany, hrad a město Pirnu, hrady Donín, Tarandt s lesem, Bor-senstein, městečko Diepoldeswald, hrady Frauenstein, Löwenstein, hrad a město Sai-dau, město Grossenhain se statky v okrsku jeho rychty, hrady Satén, Tiefenau, ves Sur-newitz, hrady Radeberg, Liebental, Wilin, městečko Radeburg, tvrz Lausenitz, hrady Nussin, Lichtenwalde, Sachsenburg a všechny statky, které držel jeho otec Jindřich Jasný od kláštera hersfeldského a jež on sám drží i ako léno; zatímco Václav Friedrichovi pronajímá lenním právem za roční plat 4500 pražských hřiven stříbra Svojanov, Poličku, Lanškroun, Lanšperk, Ort, Vysoké Mýto, Šebín, Skuteč, Hoštejn, Zábřeh a Svitavy, přičemž Václav má z těchto majetků utvořit knížectví v lenní závislosti na české koruně a má výše zmiňovanou transakci oznámit římskému králi; Václav navíc Friedrichovi uděluje opravu (advocaciam) lito-myšlského kláštera; k odhadu výnosů a předání řečených majetků byli určeni: za Václa- RBMII, č. 1467 ACRB I, č. 33 RI VI. 1, č. 2214 Písař: ruka kanceláře míšeňského markraběte Pozn.: 1) jde o protilistinu k listině výše 2) srv. dále listiny: a) 1289, III. 13. Cheb b) 1294, IX. 4. Praha va pražský purkrabí Zdeslav ze Šternberka a Hynek z Dubě, za Friedricha Otto, purkrabí z Donína a Otto z Ilburka a jako vrchní rozhodce johanitský převor pro Čechy, Polsko a Moravu Hermann z Hohenlohe. 412 I [1289], II. 6. Řím (S. Maria Maggiore) apogr. transsumpt ve vidimu-su z: 1290, - Řezno (Heinrich II. [z Rotten-ecku], řezenský biskup), jehož opis: NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 275 Mikuláš IV. udílí řádu augustiniánů - eremitů stodenní odpustky ve stanovené sváteční dny (Nanebevzetí P. Marie, sv. Augustina, zasvěcení chrámu, a to včetně oktávů těcho svátků). Potthast II, č. 22873 Langlois, str. 92 č. 481 Kadlec 1985, str. 392-393 č. 194a Pozn.: 1) tato indulgence je zanesena do vatikánských register: Archivio Segreto Vaticano, Reg. Vat. 44, fol. 71a č. 311 2) srv. níže u: 1290,-Regensburg 413 I [1288, X. 20.-1289, II. 20.] Řím (S. Maria Maggiore) apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 {Codex Thomeus), str. 86 Mikuláš IV. nabádá veškerý světský klérus, aby účinně zasahoval proti všem „neschváleným" mendikantům, kteří se začali objevovat po lyonském koncilu; mají je v prvé řadě přimět ke vstupu do schválených struktur, a pokud by to nebylo účinné, nemají váhat využívat moci světské ani inkvizice při jejich potírání. Kadlec 1985, str. 217-218 č. 66 (ad: 1288-1289) Pozn.: list není bohemikem v užším slova smyslu, nicméně je opsán v českém kopiáři, koloval tedy i v českém prostředí 414 I 1289, [post II. 22.] Řím autogr. SOA Litoměřice, Biskupství Litoměřice-listiny, inv. č. 7, sg. R 7 apogr. konfirmováno: 1295, IX. 14. Praha (pražský biskup Tobiáš): SOA Litoměřice, Biskupství Theocrist, hadrianopolský arcibiskup, aj. kuriálni arcibiskupové a biskupové udělují ke kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích čtyřicetidenní odpustky na stanovené sváteční dny. RBMII, č. 1489 (ad: 1289,-) Pozn.: 1) konsensní formuli pražského biskupa Tobiáše viz u: 1295, IX. 14. Praha 2) datace vychází z kombinace inkarnač-ního roku a let pontifikátu papeže Mikuláše IV. Litoměřice- listiny, inv. č. 7, sg. R 7 415 I 1289, II. 24. Praha autogr. NA Praha, Archiv pražského arcibiskupství, inv. č. la apogr. (regestový extrakt) APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXV, fol. 9a Václav II., český král a moravský markrabě, vyjímá poddané pražského biskupství z jurisdikce všech úřednků s výjimkou pražských beneficiářů a vlastního biskupského soudu; zbavuje je dále pokuty 300 denárů zvané nestáné a stanoví, že žádný poddaný pražského biskupství nesmí být nikde zadržován, nebyl-li přistižen přímo při činu -majetek dopadeného pak připadne biskupovi stejně tak jako veškeré soudní pokuty poté, co se uspokojí požadavky žalobce. DPM: mistr Velislav RBM II, č. 2727 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; deperd. Pozn: srv. listinu Václava II. z: 1286, VI. 18. Praha 416 II 1289, II. 28. Cheb apogr. transsumpt ve vidimu-sech: 1) 1355, IV. 5. Řím (římský císař Karel IV), jehož orig.: StA Bamberg, sg. Brandenburger Urkunden 333 2) 1361, VI. 4.-(Přemysl, těšínský vévoda), jehož orig.: StA Bamberg, sg. Brandenburger Urkunden 408 Rudolf L, římský král, dává dědičně na lenním právu Friedrichovi [III. z Hohenzol-lernu], purkrabímu z Norimberka, některé statky (Pettenhofen, Burgthann, Etzelsdorf a Schwarzenbach - vše poblíž Altdorfu), které kdysi jako léno (feudum castrense) držel Albrecht Rindsmaul z Werdenfelsu. RI VI. 1, č. 2210 Gradl, str. 146-147 č. 399 417 I 1289, III. 3. Cheb autogr. Hessisches StA Darmstadt, Best. B 2, Nr. 62 Václav II., český král a moravský markrabě, připojuje svůj souhlas k zástavě vesnice Hochfelden učiněné Rudolfem I. (listinou z: 1278, III. 18.) ve prospěch Oty z Ochsen-steinu na částku 600 štrasburských hřiven stříbra. RI VI.l, č. 2211 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) DPM: mistr Velislav Pečeť: na perg. proužcích visí pečeť Václava II., I. typ; silně poškozena 418 1289, III. 3. autogr. Albert „Bílý" ze Sokolova, řečený Nothaft, RBM II, č. 1468 Písař: I U Chebu SO A Plzeň, pob. Plasy, dává tepelskému klášteru ze svých dědič- Gradl, str. 147 VII 12 = Th 3 = N 3 Premonstráti Teplá, ných statků 10 hřiven stříbra a vstupuje č. 400 (M. Šimon) inv. č. 31 v závislost na klášteru kvůli škodám, které mu způsobil v Hroznětíně. Pečeti: 1) deperd. 2) deperd. 3) deperd. 4) deperd. 5) deperd. 6) deperd. 7) deperd. 8) deperd. 9) deperd. 10) deperd. 419 I 1289, III. 4. Cheb autogr. (2x) 1) NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 31 (AI) 2) NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 32 (A2) apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1348, IV. 7. Praha (Karel IV.), jejíž orig.: NA Praha, Archiv české Koruny, inv. Rudolf L, římský král, potvrzuje Václavovi II. a jeho nástupcům arcičíšnický úřad v říši a právo volit římské krále. RBM II, č. 1469 Gradl, str. 147-148 č. 401 RI VI. 1, č. 2213 ACRB I, č. 34 č. 296, 306 2) Knihovna Národního muzea, sg. VI.F.12, fol. 15a 3) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 333a-333b 4) MZABrno,E6: Benediktini Rajhrad, sg. Hi 1, fol. 96a-96b 5) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 41a-41b 6) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 44 7) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, fol. 2b 8) Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 24a-24b 9) Archiwum Paň-stwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. 5a-5b tisk Balbín, I VIII, 23 český překlad V. Hájek, Kronyka Česká, 1541, fol. 261a 420 1289, III. 10. autogr. Eisentraud. vdova po Friedrichovi, landkra- Gradl, str. 148 Pečeti: I U Chebu StA Amberg, Kloster běti z Leuchtenbergu, zapisuje waldsasské- č. 402 1) Heinrich, komtur Waldsassen Urkunden mu klášteru svůj podíl na klášterním majet- chebských německých 110 ku u Kamene (nebo Stein/Skalka?) a pone- rytířů chává si zde doživotní roční rentu 9 cheb- 2) město Cheb; frag. ských hřiven stříbra. 421 1289, III. 13. autogr. Rudolf L, římský král, uděluje Václavovi II. RBM II, č. 1470 Pozn.: I Cheb NA Praha, Archiv říšská léna, jichž se vzdal Friedrich, míšeň- Gradl, str. 148 mezi svědky: notář české Koruny, inv. ský markrabě, a schvaluje sjednanou úmlu- č. 403 Heřman; srv. výše: č. 33 vu o územní výměně. ACRB I, č. 35 1289. II. 6. Praha RI VI. 1, č. 2214 apogr. 1) Knihovna Národní- ho muzea, sg. VI.F.12, fol. 23b-24a 2) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 340b-341b 3)MZABrno,E6: Benediktini Rajhrad, sg. Hi 1, fol. 103b- 104a 4) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 53a-54a 5) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roud- nická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 52-53 6) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27. fol. 7a-7b 7) Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 31b-32a 8) Archiwum Pa-ňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. 18b-20a tisk Balbín, I VIII, 267 český překlad V. Hájek, Kronyka Česká, 1541, fol. 465a 422 I 1289, III. 18. Brno apogr. MZABrno, G 10: Sbírka rukopisů MZA, inv. č. 269/1 (Annales Zabrdovicenses I), fol. 45a-45b Léva z Polehradic dává zábrdovickému opatu Dětřichovi vinici v Kurdějově a zavazuje se dle zemského práva k ochraně (de-fendere, auctorizare et disbrigare) darovaného majetku a k tomu, že ne něj neuplatní žádné restituční požadavky. RBMII, č. 1472 CDMIV, č. 280 Pozn.: listina nemá korobo-rační formuli 423 I 1289, III. 29. Olomouc autogr. MZABrno, E 55: Premonstráti Hradisko, sg. G3 apogr. 1) MZA Brno, CerrII, č. 317, fol. 41b-42b 2) Csorna, Klášterní archiv: Liber mon. Gradicensis, str. 65-66 č. 84; str. 66-67 č. 86 3) MZA Brno, E 55: Premonstráti Hradisko, sg. II 1, inv. č. 199 (Siebenaicher, Histori- Beneš [II.] z Bránice dosvědčuje, že dal se souhlasem své ženy Alžběty, syna Voka a dcer Adléty a Običky opatu Budišovi a konventu hradiského kláštera patronátni právo ke kostelům v Bránici a Úvalně na Opavsku s příslušenstvím a vymiňuje si zde komemoraci za své a ženiny předky; dosvědčuje dále, že dal k branickému kostelu náležející vesnice Bobolusky, Býkov, Dubnice a [Hradecká] Dubnice. RBM II, č. 1471 CDM IV, č. 281 AZK I, č. 323 SUB V, č. 417 Písař: GR 1 (ruka hradiského skriptoria) Pečeti: 1) deperd. 2) deperd. 3) deperd. 4) deperd. Pozn.: mezi svědky: Bohumi-lus, rector scole Olo-mucensis ca relatio), fol. 304a-304b 424 II 1289, III. 30. Plauen tisk dle Becklera Heinrich, fojt z Plavná, souhlasí spolu s Heinrichem ze Studenschenu jakožto vrchní lenní pánové s darováním jisté zahrady v Powerditz učiněným Gutou z Waldenburgu ve prospěch německých rytířů od P. Marie v Plavně. Inter testes: Henricus, dictus Bohemus Beckler 1684, str. 257 425 II [1289], IV. 1. Řím (S. Maria Maggiore) autogr. (3x) 1) DOZA Wien, Urkunde Nr. 981 (Al) 2) DOZA Wien, Urkunde Nr. 981 (A2) 3) DOZA Wien, Urkunde Nr. 981 (A3) Mikuláš IV. dovoluje řádu německých rytířů (stejně jako tak učinil již Urban IV.) prezentovat diecézním biskupům k řádovým farám členy svého řádu. Tumler-Arnold I, č. 981 Pečeť: (A1-A3) bula Mikuláše IV. na hedvábných nitích Pozn.: zmiňovaným listem Urbana IV. je: [1262], I. 5. Viterbo (CDB V.3,č. 1230); o jeho platnosti v českých zemích svědčí jeho vidimace pražským biskupem Janem IV.: 1315, XI. 23. (RBM III, č. 284) 426 II [1289], IV. 2. Řím (S. Maria Maggiore) autogr. (2x) 1) DOZA Wien, Urkunde Nr. 982 (Al) 2) DOZA Wien, Urkunde Nr. 982 (A2) apogr. 1) transsumpt ve vidi- Mikuláš IV. nařizuje biskupům a prelátům, aby bez zbytečných okolků potvrzovali k řádovým farám německými rytíři presentované kandidáty a během doby, kdy je řádový kostel neobsazen, nevybírali z něj žádné platby. Tumler-Arnold I, č. 982 Pečeť: (A1-A2) bula Mikuláše IV. na konopném provázku musu oficiála basilejské kurie z: 1289, VII. 4. Basel, jehož orig.: DOZA Wien, Urkunde Nr. 988 2) transsumpt ve vidi-musu M. Mikuláše děkana a M. Waltera faráře kostela v Mechelenu z: 1291, VI. 7.-, jehož orig.: DOZA Wien, Urkunde Nr. 1015 3) transsumpt ve vidi-musu M. Waltera kantora a M. Simona scholastika od sv. Serváce v Maastrichtu z: 1292, III. 29.-, jehož orig.: DOZA Wien, Urkunde Nr. 1024 427 I 1289, IV. 23. U Hradce [Králové] autogr. NA Praha, ŘB Břevnov, inv. č. 56, sg. B IX 240 Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje benediktinskému klášteru ve Vilémově privilegium Přemysla Otakara II. z: 1276, III. 22. Praha (CDB V.2, č. 811+), jímž vydavatel potvrzuje, že klášterní poddaní mají odvádět pokuty za viny a obvyklé platy pouze klášteru, že mu náleží polovina urbury ze stříbrných dolů na pozemcích kláštera, že klášterní poddaní nemají být nuceni k výměně mince při její změně a že jsou osvobozeni od daní a sbírek. DPM: mistr Velislav RBM II, č. 1473 Písař: V II 12 = Th 3 = N 3 (M. Šimon) Pečeť: Václav II., I. typ Pozn.: srv. listinu z: 1253, XI. 14. Praha: Přemysl OtakarlI. (CDB V.l, č. 2) 428 I [1289], V. 3. Řím (S. Maria Maggiore) autogr. MZA Brno, E 41: Klarisky Olomouc, sg. A II, 1 Mikuláš IV. osvobozuje (po vzoru Klimenta IV.) klarisky ode všech poplatků určených papežským legátům a nunciům, pokud by toto právo nebylo papeži explicitně zrušeno. Potthast II, č. 22.962 AZK I, č. 324 Langlois, str. 1030 č. 7492 Pečeť: bula Mikuláše IV. na hedvábných nitích Pozn.: není zahrnuto do register Mikuláše IV. 429 II 1289, V. 15. Zwettl autogr. Stiftsarchiv Zwettl, sub dato suo Albert z Brucku prodává se souhlasem své ženy Kunhuty a svých dětí opatu Ebronovi a konventu kláštera ve Zwettlu své příjmy mj. z vesnice Pehemsdorf (dnes Böhmsdorf, součást Groß Gerungs ve Waldviertlu). Pozn.: viz níže 430 I 1289, V. 23. Plauen autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1262 apogr. SächsHStA Dresden, 10004 Kopiale, Nr. 1324 (Kopialbuch des Landkomturs Albrecht v. Witzleben), fol. 115b Jindřich st., fojt z Plavná, se svými syny Jindřichem a Jindřichem udělují německým rytířům faru a patronátni právo v Aši. RBMIV, č. 1870 Gradl str. 148-149 č. 404 Schieckel I, č. 1556 Pozn.: srv. listinu z: 1270, II. 2. - (CDB V.2, č. 604+), která byla použita při stylizaci této listiny; srv. dále: 1290,11. l.Plauen 431 I 1289, V. 23. Praha autogr. SOA Třeboň, VS Sedlec, č. 4 apogr. NK ČR v Praze, sg. XXIII D 186 {Privilegia monasterii Sedle-censis), fol. 94b Hynek z Dubé, řečený z Frýdlantu, dědičně daruje Martinovi, synu pražského měšťana Zibrida, a Konrádovi, mlynáři řečenému „Curtfrunt", jez v Kravařích na Labi, aby zde postavili mlýny; stanoví i model rozdělování zisků: po uplynutí jednoho roku od zahájení mlynářské činnosti, během něhož si mají ponechat zisk celý, mají být výtěžky děleny v poměru 2 (Hynek) : 3 (mlynáři) ave stejném poměru se má odvádět i berně, RBM II, č. 1474 Písař: VII 18 Pečeť: Jindřich z Frýdlantu Pozn.: predikát vydavatele odkazuje na Frýdlant u České Lípy; lokalita desátky mají mlynáři platit kostelu v Hostěradicích (každý desátý týden dělí zisk mezi plebána - 2 díly a sebe - 1 díl), mlynáři musí dále Hynkovi krmit 8 prasat po dobu 7 týdnů na kýty, veškeré opravy si mají mlynáři hradit sami, mohou k tomu ovšem používat Hynkovo dřevo, které jim určí jeho hajný (forestarius noster). konzultována s Prof. J. Zemličkou 432 II 1289, VI. 1. Zwettl autogr. Stiftsarchiv Zwettl, sub dato suo Albert zBrucku prodává se souhlasem své ženy a dětí opatu Ebronovi a konventu kláštera ve Zwettlu příjmy ze jmenovaných majetků, mj. z vesnice Pehemsdorf (dnes Böhmsdorf, součást Groß Gerungs ve Waldviertlu). 433 I 1289, VI. 16. autogr. NA Praha, ŘB Břevnov, inv. č. 57, sg. B IX 241 Konrád, zRochova, [lichtenburský man], syn zemřelého rytíře Druha, prohlašuje, že doživotně přijal od vilémovského kláštera vesnici Pavlov, kterou měli v doživotním držení od téhož kláštera již jeho rodiče, což nemá být na újmu matčiných práv. RBMII, č. 1475 Písař: VL3 (ruka vilémovského skriptoria) Pečeti: 1) Jindřich ze Zleb; deperd. 2) Konrád z Rochova; deperd. 434 I 1289, VI. 25. apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 72a-72b Jindřich z Libštejna (=Libá u Chebu) prodává waldsasskému klášteru polovinu vesnice Teichelberg za 30 hřiven stříbra. Inter festes: Jan, magister scolarum v Chebu Pozn.: viz listinu níže 435 I 1289, VI. 25. autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 111 Jindřich z Libštejna (=Libá u Chebu) prodává se souhlasem své ženy Kláry waldsasskému klášteru polovinu vesnice Teichelberg za 30 hřiven stříbra. Inter festes: Jan, magister scolarum in Egra, Babo, iudex provincialis [Egrensis], Gradl, str. 149-150 č. 406 (z kopiáře č. 2) Mon. Boica IV, 410 Pečeť: Jindřich z Libštejna Pozn.: viz listinu výše a dále Gradl, str. 150 č. 407 apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 96b-97a 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 400, fol. 399b-400aNr. 91 3) StA Amberg, Kloster Waldsassen 404, str. 668-669 Nr. 91 4) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsas-sensia, str. 436-437 Nr. 767 Chonradus, iudex civitatis Egre, a řada dalších chebských měšťanů 436 II 1289, VIL 4. Basel autogr. DOZA Wien, Urkunde Nr. 988 Oficiál basilejské kurie transsumuje německým rytířům list Mikuláše IV. z: [1289], IV. 2. Řím (S. Maria Maggiore). Tumler-Arnold I, č. 988 437 I 1289, VIL 22. Ronovec autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 768, sg. ŘC Pohled -15 Hermann z Lichtenburka dědičně přenechává po zaplacení nespecifikovaného obnosu peněz Wernerovi, [řečenému „Piscator"], [havlíčko]brodskému rychtáři, vesnici Ma-courov (prostou všech povinností) včetně poloviny výtěžku ze stříbrných dolů tamtéž. DPM: Sigfried, notář a rektor [havlíčko]-brodský RBM II, č. 1476 Písař: LCT 1 (Sigfried, notář a rektor v [Havlíčkově] Brodě) Pečeť: Jindřich z Lichtenburka 438 I 1289, VIL 29. Legnica autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 83, č. 11 apogr. 1) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Častá, opatovický opat, prodává slezskému vévodovi B [oleslavovi] za 240 hř. stříbra statky v Grůssau/ Krzeszówě s příslušenstvím a vyhrazuje si majetky v Rauske a Raaben (obě u Strzegomi). RBM IV, č. 1871 CDS VII.3,č. 2111 SUB V, č. 423 Rep. 135 D 176, str. 27-28 2) NA Praha, ŘB Břevnov, sg. A VI 3 439 I 1289, VIII. 3. apogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. HA 115 Num. XX, kn. č. 111 (Georg Wend-schuh: Acta Altova-densia I), str. 633 Bratři Zdeněk (komorník - dispensator Jindřicha z Rožmberka) a Dominik z Pasovar darují se souhlasem svých žen Těšislavy a Markéty a svých dědiců vyšebrodskému klášteru dvě třetiny veškerých desátků ze svého dvora v Pasovarech a v Cipíně a dále veškeré desátky ze dvora v Heršláku. Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Zdeněk z Pasovar 2) Dominik z Pasovar 3) Jindřich z Rožmberka (ob maiorem certitudi-nem) Pozn.: srv. 2 listiny Dominika z Pasovar z: 1291,-pro Vyšší Brod a Kir-chschlag 440 I 1289, VIII. 11. apogr. insert v konfirmaci z: 1289, IX. 28. Modříce (olomoucký biskup Dětřich), jejíž orig.: MZA Brno, E 57: Premonstráti Louka, sg. C 9 Alšík [z Melrenu] dosvědčuje, že desátky z vinic v Havraníkách náležejí „od nepamě-ti" louckému klášteru a že mu byly louckým klášterem toliko doživotně pronajaty za 15 uren vína ročně; Aleš se vzdává všeho, co mu bylo uděleno v listinách hlásících se k louckému opatu Winandovi (deperd?). RBMII, č. 1477 CDM IV, č. 282 AZK I, č. 325 Pozn.: 1) mezi svědky je Bruno, notarius pro-vincialis Znoymensis 2) srv. listiny: a) 1269, VIII. 29. [Znojmo] (CDB V/2, č. 591) b) 1274, III. 25. U Znojma (CDB V/2, č. 739). Obě listiny ale jako donátora desátků uvádějí opata Dětřicha, zmiňované údajné Winandovy listiny jsou buď omyl, nebo opravdu deped.; cf. dále: 1284,1.21. Znojmo 441 I 1289, VIII. 23. Olomouc autogr. (deperd, jenčb foto) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 83, č. 12 apogr. insert v konfirmaci z: 1359,1. 7. Wroclaw (Karel IV.), jejíž orig.: Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 83, č. 101 Václav II., český král a moravský markrabě, daruje dědičně Bolkovi Svídnickému, knížeti [dolno] slezskému, městečko Chelmsko Šl^skie (v [králové] hradecké provincii) s vesnicemi Miszkowice, Kochanów, Dobromysl (vše v Horním Slezsku u města Ka-mienna Góra) a Královec (u Trutnova). DPM: mistr Velislav RBM II, č. 1478 CDS VII.3, č. 2114 Stehnách I, str. 141 č. 655 SUB V, č. 426 Písař: VII 13 (vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. 442 I [1289], VIII. 23. Rieti apogr. transsumpt ve vidimu-su pavijského biskupa Petra z: 1348, VI. 13., jehož opis: NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 36-37 Mikuláš IV. vydává exempci pro kláštery řádu augustiniánů-eremitů, včetně jejich vynětí z pravomoci diecézních biskupů. 443 I 1289, IX. 10. Velehrad apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1335, VI. 26. Praha (Karel IV.), jejíž orig.: ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 112, sg. Ale 32 Václav II., český král a moravský markrabě, osvobozuje majetek a poddané správce školy (scholasterie) a vikářů kostela sv. Václava v Olomouci ode všech berní a dávek, a to jak uvnitř města, tak i na venkovských statcích. DPM: mistr Jan ze Sadské RBM II, č. 1479 CDM IV, č. 283 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., II. typ (RBM IV, č. 169) 2) insert v konfirmaci z: 1514, VIII. 10. Budín (Vladislav Jagelonský), jejíž orig.: ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 664, sg. A V c 6 3) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (starásg.El 27), fol. 36a-36b; 37b-38a 4) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2894, kn. 29 (stará sg. E 120), č. 1414 (zde mylně ad: 1289, IV. 10.) 444 I 1289, IX. 28. Modříce autogr. MZA Brno, E 57: Premonstráti Louka, sg.C9 apogr. 1) MZA Brno, G 12: Cerroniho sbírka, inv. č. 377, sg. Cerr II, č. 253 (Matrica Lu-censis), fol. 31a-32a 2) MZA Brno, G 10: Sbírka rukopisů MZA, inv. č. 8 (Matricula Lucensis), fol. 35b-36b Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje k farnímu kostelu v Šatově náležejícímu louckému klášteru desátky z vinic v Havra-níkách, a to na základě listin: A) 1284, I. 21. Znojmo (CDM IV, č. 216): Oldřich, arcijáhen znojemský, a B) 1289, VIII. 11. - (RBM II, č. 1477), kde se Aleš [z Melrenu] vzdává desátků z vinic v Havraníkách ve prospěch louckého kláštera a přijímaje do doživotního užívání. RBM II, č. 1480 CDM IV, č. 284 AZK I, č. 326 Písař: Th 16 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, II. typ 445 I 1289, X. 23. autogr. MZA Brno, E 9: Cisterciácky Staré Brno, sg. P 47 Arnošt [z Rudíkova] dává se souhlasem své matky Kunhuty, sestry Dymudy a bratra Heřmana oslavanskému klášteru patronátni právo kostela v Rudíkově. RBMII, č. 1481 CDM IV, č. 285 AZK I, č. 327 Písař: OS 1 Pečeť: Heřman z Rudíkova Pozn.: 1) jde o obnovu staré donace: 1234,- Oslavany (CDB III/l, č. 99) 2) srv. též listinu níže 446 I 1289, X. 23. autogr. MZA Brno, E 9: Cisterciácky Staré Brno, sg. P 48c Matouš z Černé Hory, moravský podkomoří a purkrabí na Veveří, oznamuje olomouckému biskupu D[ětřichovi], že se Arnošt, syn Heřmana z Rudíkova, vzdal patro-nátního práva kostela v Rudíkově ve prospěch oslavanského kláštera. RBM II, č. 1482 CDM IV, č. 286 AZK I, č. 328 Písař: OS 3 Pečeť: Matouš z Černé Hory, II. typ Pozn.: viz listinu výše 447 I 1289, XL 6. [Moravský] Krumlov tisk (pouze český překlad) dle Steinbacha Gerhard z Obran se svou ženou Gutou z Valtic (Feldsbergu) dává žďárskému klášteru jako desátky třetinu každoročních výnosů z vinic ve [Velkých] Pavlovicích, Pouzdřanech, Zaječím, Načeraticích a Jaro-slavicích s renunciační klausulí za své dědice. Steinbach II, str. 39 č. 26 (Ex vetustissima copia vidimata in Archiv mon. Zar.) RBMII, č. 1483 CDM V (Suppl.), str. 289-290 č. 91 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Gerhard z Obran 2) Guta z Valtic Pozn.: mezi svědky Berthold z Tykvice, „obecný náš písař" 448 II 1289, XL 6. autogr. Stiftsarchiv Kloster St. Marienthal, Urkunde Jeruš z Grabštejna [= Jaroslav z Donína] na žádost své sestry Kateřiny, jeptišky cisterciáckého kláštera St. Marienthal v Horní RBM II, č. 1484 Prochno, Regesten, č. 47 Pečeť: Jaroslav z Donína Nr. 19 Lužici, prodává tomuto klášteru za 6 hřiven les u vesnice Seifersdorf, který abatyše Kunhuta koupila za 45 hřiven od Friedricha a Waltera z „Grizlawe", Jerušových leníků. 449 I 1289, XI. 11. autogr. NA Praha, ŘP Strahov, inv. č. 19, sg. ALXI 5 Dětřich z Kněžic dává želivskému klášteru prostřednictvím kněžického faráře Jindřicha patronátni právo kostelů v Opatové a v Moravanech (u Brna). Indorzát: želivský RBMII, č. 1485 CDM VII.3, str. 776-777 č. 147 CDM V (Suppl.), str. 289 č. 90 Krmíčková 1989, str. 38-39 Písař: SI 2 (ruka želivského skriptoria) Pečeti: 1) Dětřich z Kněžic, II. typ 2) fragment pečeti třebíčského opata Unka 3) želivský opat [Jakub] 4) zábrdovický opat [Dětřich], III. typ 5) Hrut z Rokštejna 6) město Jihlava_ 450 I 1289, XI. 11. autogr. SOA Litoměřice, ŘC Osek, inv. č. 8 apogr. SOA Litoměřice, ŘC Osek, sg. M III 12 (Privilegia Ossecensia), str. 42-43 Timo z Rysina, [man Albrechta ze Žeberka], dává oseckému klášteru vůz vína z vinic v Bílině koupený od bílinského měšťana Eber-harda a 1/2 hřivny stříbra ve vesnici Dlouhá Louka (u Duchcova). RBMIV, č. 1869 (ad: 1289,-) Písař: OSC 1 Pečeti: 1) Albert ze Žeberka; deperd. 2) město Bílina; frag. 3) Timo z Rysina; deperd. Pozn.: může jít též o: Louku [u Litvínova]_ 451 II 1289, XI. 12. Wien autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopřevor-ství v Praze, inv. č. 1311, sg. Jo XXXI Mail. 66 Hertneid a Litold ze Stádečku se svými ženami (obě Diemut) se vzdávají ve prospěch johanitů v Mailbergu svých statků ve vesnici Herzogbirbaum, jež držel Eglos a jeho dědici, se všemi právy, s nimiž jim je udělil Ger-hard z Obran. Pečeti: 1) Hertneid ze Stádečku; deperd. 2) Litold ze Stádečku 452 I 1289, XI. 15. tisk dle CIMII Syboto, kutnohorský pergmistr, jeho bratr Markvard a Albert Zlapaner urovnávají spor mezi Kolínem a Čáslaví o hranice těžby, a to tak, že jakékoli stříbrné či zlaté hory, jež se nacházejí v prostoru velkého údolí říčky sedleckého kláštera (Vrchlice) a pak od vesnice Kluky (u Čáslavi) na úpatí až k horní vesnici Přítoky, jejichž hranice byly vymezeny v přítomnosti měšťanů obou měst, mají ve věci vyměřování hor a městských lánů náležet stejným dílem oběma stranám; pokud by vznikl sporný případ uvnitř tohoto prostoru, měl náležet před soud v Čáslavi; hory vzniklé mimo stanovené hranice mají náležet nejblíže sousedícímu městu; rušitelé příměří mají zaplatit 300 hřiven, z toho 100 náleží králi, 100 protivné straně a 100 rozhodčím. RBM II, č. 2729 CIM II, u č. 36 str. 100-101 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) město Kolín 2) město Čáslav Pozn.: originál se kdysi nacházel v SOkA Kolín, AM Kolína, dnes ale deperd., v době CIM byl ještě k dispozici, ovšem již bez pečetí 453 I 1289, XI. 20. Praha autogr. APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. 52-III-3 Petr, plebán vPičíně, doživotně přijímá se souhlasem pražského biskupa Tobiáše [z Benešova] a pražské kapituly od Oldřicha, pražského probošta, vesnici (villulam) pražského proboštství Jesenicku nalézající se na území jeho farnosti, a to za roční plat 6 čtvrtí stříbra s odkladem na 3 roky; Petr se zavazuje vesnici znovu zkultivovat. RBM II, č. 1486 Písař: Prgl Pečeti: 1) Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret 2) Bavor [III.] ze Strakonic, I. typ (z titulu patrona pičín-ského kostela) 454 [1289], XII. 8. autogr. Mikuláš IV. potvrzuje list Innocence IV. z: RBM II, č. 1487 Pečeť: I Řím MZABmo. E 25: Jezu- [1246], IV. 4. Lyon (CDB IV. 1. č. 356) CDM V (Suppl.). bula Mikuláše IV. na (S. Maria ité Bmo, inv. č. 39, sg. týkající se ustanovení dominikánským kláš- str. 290-291 č. 92 konopném provázku; Maggiore) 38 P terům o jejich povinnostech a právech k ženským klášterům svěřeným ochraně (ex orig. ..cum sigillo avulso") deperd. apogr. dominikánského řádu. CDM IX (Anhang), Pozn.: transsumpt v notář- s. 375 č. 4 v našem konkrétním ském instrumentu AZK I, č. 329 kontextu se Mikulášův Pavla Martinova list týká brněnského z Chocně z: 1355, VI. herburského kláštera a 28. Vyšehrad, jehož vychází z obecného orig.: Archiv Národní- potvrzení pravomoci ho muzea. Pergameno- dominikánů vizitovat vé listiny, sg. A 96 jim podřízené ženské (RBM VI. č. 56) kláštery; to je zapsáno do papežských register: Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 44, fol. 264b č. 682 (Langlois, str. 334 č. 1816) 455 1289, XII. 17. autogr. (2x) Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje osla- CDM IV, str. 364 Písař: I Modříce MZA Brno, E 9: Cis- vanskému klášteru patronátni právo kostela č. 287 Thl4 terciácky Staré Brno, v Rudíkově darované Arnoštem, synem AZK I, č. 330 (M. Ambrož) sg. P 48b (AI) Heřmana z Rudíkova. (Al, A2) (AI); OS 1 (A2) MZA Brno, E 9: Cis- terciácky Staré Brno, Pečeti: sg. P 48a (A2) (AI): Dětřich, olomoucký biskup, II. typ; poškozená, zavěšená pečeť (A2): Dětřich, olomoucký biskup, nejistý typ; rozbitá, volně přiložená k listině Pozn.: (k A2) pisárskou chybou v datovací formuli „VI. kal. januarii 1289" (srv. AZK I, č. 330 pozn. 40, kde písař označen za příjemeckého a exemplář A2 za „slavnostnější vyhotovení") 456 I 1289, XII. 20. Erfurt autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1276 Rudolf L, římský král, uděluje jako léno purkrabský úřad Dietrichovi II., purkrabímu v Altenburgu - zmiňován uoit Enrich von Plawen, den man der Berne nennit. Schmidt I, č. 241 Schieckel I, č. 1578 457 I 1289, XII. 21. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 633, sg. ŘC Plasy-52 apogr. Archiv Národního muzea, Sbírka rukopisů, sg. 1179 (F. B. Scheppl, Lapis sepul-chralis), str. 113-114 Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje plaskému klášteru cla a jiná tržní práva v Královicích a zakazuje svým vilikům a úředníkům, aby bez králova mandátu clo od kláštera vymáhali. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1488 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 458 I 1289, XII. 31. Jelenia Góra apogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135 D 176, str. 13 Vítek z Úpy zlistiňuje, že prodal slezskému vévodovi Bolkovi své statky vBlažejówě, Merklovicích a Olszynách, jenž tyto statky věnoval svému klášteru v Grůssau/Krzeszówě. CDS VII.3 č. 2093 (ad: 1288) SUB V, č. 436 459 I 1289,- autogr. ZA Opava, Klarisky Heřman z Lo[hen], opavský měšťan, prodává za 12 hř. stříbra svou louku u Velkých CDM IV, str. 364-365 č. 288 Písař: OPA 1 Opava, inv. č. 1, sg. E 1 Hostie opavským měšťanům Ludvíkovi a Eisenreichovi, přičemž nabyvatelé jsou zbaveni všech platů s výjimkou 1 fertonu stříbra, který mají ročně platit prodávajícímu. AZKI, č. 331 CDS VII.3, č. 2095 SUB V, č. 439 Barciak-Müller, str. 23-24 č. 14 Pečeti: 1) Heřman z Lo[hen], opavský měšťan; deperd. 2) město Opava; deperd. 460 I 1289,- autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 98, sg. ŘKř 398 apogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, sg. V/l, 202 {Liber aureus), str. 109-110 Konrád z Pomuku, klatovský měšťan, slibuje, že zřídí a zabezpečí špitál u Klatov (Konrádovu dotaci tvoří dvůr u Klatov, pivovar, 3 ovce, 18 býků, 6 koní, 8 krav, městské lázně, masný krám, zahrada na předměstí, mlýn v Tajanově se 2 lány a 2 lány v Točníku), uvede sem křížovníky s červenou hvězdou z Prahy a vstoupí se svou ženou do řádu. RBM II, č. 2728 Písař: Cr2 Pečeť: město Klatovy Pozn.: 1) srv. listinu Václava II. z: 1288, X. 8. Praha 2) Konrádovu nadaci zmiňuje FTB, č. 166 461 I [1289,-] tisk (fragment dispozice v moderním německém překladu) Mikuláš IV. uděluje na žádost oseckého opata Heinricha ve stanovené sváteční dny a jejich oktávy čtyřicetidenní odpustky ke kapli P. Marie v [Mariánských] Radčicích. Kurze Geschichte 1873, str. 15-16 Pozn.: nebylo zahrnuto do Reg. Vat. 1290 462 1290,1. 16. autogr. Hrabiše z Bobrové se svým synem Jiljím Weis, str. 261 Pečeti: I Wien Stiftsarchiv Heiligenkreuz, a Albert ze Zdounek se svou ženou Sofií č. 291 1) Hrabiše z Bobrové; sub dato suo (dcerou Hrabiše z Bobrové) prodávají deperd. opatu Bertholdovi [II.] a konventu cis- 2) Jiljí, synHrabišův; terciáckého kláštera Heiligenkreuz tři deperd. lány ve vesnici Ringerndorf (u [Her-zog]birbaum) za 300 vídeňských talentů denárů, které byly kupujícím již zaplaceny; prodávající slibují nabyvateli pod zástavou veškerého svého majetku (sub ypotheca omnium bonorum) defenzi prodávaného majetku a v případě evikce se zavazují prodávaný majetek adekvátně kompenzovat. 3) Albert ze Zdounek (uxoris mee ... sigillum non habentis nomine); deperd. 4) Otto z Hagenbergu (rogatus a domino abbate) 463 I 1290,1. 30. [Brno] apogr. insert v konfirmaci oslavanským klášterem z: 1438, IX. 7. Brno, jejíž orig.: AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, inv. č. 322 (sub dato suo) Děťřich, řeč. „Skot", farář od Všech svatých na Starém Brně, se souhlasem oslavanského kláštera, kterému náleží patronátni právo zmiňovaného kostela, dědičně pronajímá jistému Visintovi, brněnskému měšťanovi, lázně na řece Svratce, a to za roční plat 2 hřiven stříbra a 12 kuřat splatných na sv. Michala. CDM XV, str. 15 č. 19 Pečeť: ohlášeno, že kvůli carentia sigilli faráře Dětřicha Skota byla listina opatřena pečetěmi: 1) oslavanské abatyše 2) oslavanského konventu Pozn.: CDM připouští i dataci 1293, II. 1., interpretace je závislá na umístění interpunkce 464 I 1290,1. 30. apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 402, fol. 27b Nr. 3 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 406, fol. 26b-27a Nr. 3 3) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsassensia, str. Farář Friedrich z Kynšperku [nad Ohří] potvrzuje, že patronátni právo kostela a fary v Kynšperku [nad Ohří] patří opatu a konventu waldsasského kláštera. RBM IV, č. 1872 Gradl, 150 č. 408 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) děkana Sigfrieda ze Sokolova 2) faráře Friedricha z Kynšperku [nad Ohří] 443-444 Nr. 777 Pozn.: srv. listiny: a) 1286, VI. 20. Praha b) 1288, III. 9. Praha c) 1290, II. 27. -d) 1290, IX. 22. Niž-bor e) 1290, XII. 23. -f) 1296, VI. 3. Praha 465 I 1290, II. 1. Plauen autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1284 Heinrich st., fojt z Plavná, potvrzuje německým rytířům faru v Aši s filiálním kostelem v Adorfu včetně jistých statků k faře náležejících. Schmidt I, str. 119-120, c. 242 RBM IV, c. 1873 Schieckel I, c. 1591 („Fälschung") Lampe str. 412-413 c. 477 Gradl, str. 150-151 c. 409 Pečeť: deperd. Pozn.: srv. k tomu listiny: a) 1270, II. 2. - (CDB V.2, č. 604+),kdeje tato listina s jistým váháním označena za opis XIV. stol. b) 1289, V. 23. Plauen 466 I 1290, II. 2. Zwettl autogr. Stiftsarchiv Zwettl, sub dato suo Gozo, měšťan z města Krems, převádí všechny své pohledávky na opata a konvent kláštera ve Zwettlu, kam hodlá vstoupit a složit řeholní sliby; explicitně jsou vyjmenovány všechny vydavatelovy pohledávky, z nichž na prvním místě se uvádí dluh Purkarta, purkrabího na Zvíkově (Burchardus de Clingenberg in Bohemia), který dlužil 60 talentů denárů a 47 hřiven stříbra. 467 I 1290, II. 12. Praha autogr. APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, připojuje k pražskému děkanství ves Polerady u Hrádku, kterou na Václavovu RBM II, c. 1491 Písař: T 13 53-III-4 apogr. transsumpt ve vidimaci z: 1481, VIII. 26. [Praha] (Dr. Václav z Plané, administrátor pražského arcibiskupství): APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. 1073-XXXV-34 žádost odkázal pražskému kostelu ve své poslední vůli Bohuslav z Hory, a ustanovuje, aby děkan mistr Řehoř a jeho nástupci konali za Bohuslava zádušní mše. Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ; deperd. Pozn.: má paralelu ve FS: FTB, č. 149 468 I 1290, II. 17. Bílina autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 112 Albert ze Žeberka (=Ostroh u Chebu) dává waldsasskému klášteru příjem 5 hřiven ze vsi Štokov (u Tachova) a zříká se za sebe i své dědice ochrany kláštera (ius advocacie) z titulu tohoto příjmu. RBM II, č. 1492 RBM IV, č. 1874 Gradl, str. 151 č. 410 Prochno, Regesten, č. 48 Pečeti: 1) Albert ze Žeberka; frag. 2) Albert z Leisnigu; je ohlášena, ale nebyla nikdy přivěšena 3) Hynek z Dubé; je ohlášena, ale nebyla nikdy přivěšena 469 I 1290, II. 17. U Bíliny apogr. 1) SOA Litoměřice, ŘC Osek, inv. č. 1641, sg. M III 3 (Codex Damascus), fol. 26a-26b 2) SOA Litoměřice, ŘC Osek, sg. M III 12 (Privilegia Ossecensia), str. 43-45 Albert ze Žeberka dává oseckému klášteru vesnici Rezel u Mostu s vinicí a veškerým příslušenstvím, slibuje nabyvateli defensi před veškerým bezprávím a zříká se za sebe i své dědice (v linii pokrevenské i příbuzenské) ochrany kláštera (ius advocacie). RBM II, č. 1493 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Albert ze Žeberka 2) Albert z Leisnigu (vydavateův bratr) 3) Hynek z Dubé (vydavateův dědeček) 470 I 1290, II. 27. apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 402, fol. 27a Nr. 2 2) StA Amberg, Kloster Sigfried, děkan ze Sokolova, potvrtuje, že slyšel od faráře Friedricha z Kynš-perku [nad Ohří], že opati waldsasského kláštera pokojně drželi patronátni právo jeho kostela. RBM IV, č. 1875 Gradl, str. 152 č. 411 Pozn.: srv. listiny: a) 1286, VI. 20. Praha b) 1288, III. 9. Praha c) 1290,1. 30. - Waldsassen 406, fol. 26b Nr. 2 3) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsassensia, str. 443 Nr. 776 d) 1290, IX. 22. Niž-bor e) 1290, XII. 23. -f) 1296, VI. 3. Praha 471 I 1290, III. 9. Modříce apogr. 1) Stiftsarchiv Klosterneu-burg, Chartularium arch. III, fol. 62b 2) Stiftsarchiv Klosterneu-burg, Chartularium arch. IV, fol. 60. D[ěťřich], olomoucký biskup, potvrzuje klerika Viléma, syna plebána Rycholfa zLaa [an der Thaya], k jisté faře, poté, co se po původním odmítnutí odvolal k papeži, od něhož obdržel dispens od kanonické překážky k výkonu duchovního: defectus natalium. UB Klosterneu-burg, str. 36 č. 43 472 I 1290, III. 13. Modříce autogr. MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 30, sg. Ag9 Dětřich, olomoucký biskup, svědčí, že 12. IX. 1288 vysvětil klášter sv. Petra v Rajhradě a téhož dne i oltář sv. Kříže a stanoví dedikační den tohoto oltáře a též oltáře sv. Jana Evangelisty a potvrzuje dříve udělené indulgence. RBM II, č. 1494 CDM IV. č. 290 Písař: Thl6 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, II. typ; frag. Pozn.: 1) srv. Děťřichovu listinu 1293, III. 13. Modříce 2) v r. 1288 asi nebyly při této příležitosti vydány žádné listiny, v Rajhradě byl nejspíš o tom pořízen jen stručný aktový záznam zachovaný dnes fragmentárne v kodexu: Rajhrad, Muzeum Brněnska, Knihovna benediktinského opatství, sg. R 637, fol. lb 473 I 1290, III. 20. Praha autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 97/IV Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, potvrzuje vyšebrodskému klášteru donaci patronátního práva kostela [sv. Mikuláše] v Rožmberku [nad Vltavou] a kostela v [Horní] Stropnici učiněnou Jindřichem z Rožmberka a Albertem ze Strop-nice. UB Hohenfurt, č. 35 RBM II, č. 1495 Písař: T 13 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret Pozn.: 1) srv. listiny: a) 1271, X. 20. Praha (pražský biskup Jan III.): CDB V.2, č. 645 b) 127[8],-Rožmberk (Jindřich z Rožmberka): CDB VI. 1, č. 21 c) 1279,- Rožmberk (Jindřich z Rožmberka): CDB VI. 1, č. 82 2) má paralelu ve FS: FTB, č. 185 3) k vlastní donaci: a) 1286, VI. 29. Vyšší Brod b) [post 1286, VI. 29.-] 474 I 1290, III. 20. Praha autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 81/1 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, potvrzuje vyšebrodskému klášteru darování vesnice Boršov [nad Vltavou] a patronátního práva tamního kostela učiněné Albertem ze Stropnice. UB Hohenfurt, č. 36 RBM II, č. 1496 Písař: T 13 Pečeť: Tobiáš, pražský bis- kup, II. typ + sekret Pozn.: k vlastní donaci: a) 1286, VI. 29. Vyšší Brod b) [post 1286, VI. 29.-] srv. dále 1292,1. 13. - 475 I 1290, III. 23. Praha autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 6/V apogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 115/11 (Vyše-brodský kopiář), str. 11-12 Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje Ottovi [II.], opatu vy-šebrodského kláštera, dar vesnice Bor-šov [nad Vltavou] a patronátního práva tamního kostela. DPM: mistr Petr Angeli UB Hohenfurt, č. 37 RBM II, č. 1497 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav IL, I. typ 476 I 1290, IV. 13. Erfurt apogr. Zentral- und Hochschul-bibliothek Luzern, sg. KB Msc. 25.fol., fol. 107a-107b Václav II., český král a moravský markrabě, souhlasí s budoucí volbou římského krále v osobě Rudolfa, vévody rakouského a štýrského, a pokud by tento zemřel, slibuje řídit se vůlí saského vévody Albrechta. Bez DPMformule MGHCC III 417 č. 427 RBM II, č. 2730 RI VI. 1, č. 2296 Pozn.: listina je opsána v rámci Formelbuch des kaiserlichen Notars Conrad v. Diessenho-fen, který se nachází na fol. 102b-107b Ml I 1290, IV. 22. Praha autogr. SOA Třeboň, Cizí statky Třeboň, sg. Konín II 82 č. 1 Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje na žádoust obou smluvních stran výměnu (klášterních) vsí Ra-dostice, Přestanice, [Horní] Staňkov (u Sušice), Drouhavec a Konin za (Bohuslavovu) vesnici Dolanky (u Roudnice n. Labem), k níž došlo za souhlasu strahovského opata mezi Janem, proboštem doksanského kláštera, a Bohuslavem z Budětic. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1498 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav IL, I. typ 478 I 1290, IV. 23. Chotěšov autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2069, sg. ŘP Chotěšov - 30 apogr. NK ČR v Praze, sg. XV B 4 (Annales monasterii Chotěšoviensis 1641— 1655), str. 269 Hartman z Touškova se svou ženou Přibkou darují chotěšovskému klášteru vesnici Ves Touškov. RBMII, č. 1499 Písař: ChT 1 Pečeti: 1) deperd.; zbytky perg. proužku 2) deperd. 3) deperd. 4) Jan z Janovic 479 II 1290, IV. 30. Villingen autogr. Generallandesarchiv Karlsruhe, sg. GLA 20 Nr. 2168 Gottfried z Klingenfelsu, velkopreceptor řádu johanitů pro Německo, Cechy, Polsko, Moravu, Rakousy a Štýrsko, jménem špitálu ve Villingenu pronajímá jistému villingenskému měšťanovi lázně ležící u horní městské brány. CGOH III, str. 561 č. 4091 480 I 1290, V. 10. Most autogr. NA Praha, České gubernium - listiny, inv. č. 20, sg. L II 12 Adléta, vdova po Jindřichovi] Wůste-hube, daruje se souhlasem svých dědiců řádu německých rytířů v Chomutově statky ve vesnici Pesvice, které jim kdysi testamentárně odkázal její manžel (de-perd.?), a ponechává si zde doživotně roční rentu 6 hřiven stříbra vyplácenou na sv. Valpurgu, přičemž po její smrti má tato částka připadnout komendě na bohoslužby za ni a jejího manžela. RBMII, č. 1500 RBMIV, č. 1877 Písař: OT 1 Pečeť: město Most, II. typ 481 I 1290, V. 24. Domažlice autogr. NA Praha Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2070, sg. ŘP Chotěšov -31 Otto, rýnský falckrabě a bavorský vévoda, potvrzuje a rozšiřuje listinu svého otce Heinricha z: 1274, III. 16. U Domažlic (CDB V.2, č. 735) ohledně bezcelního dovozu soli vydanou ve prospěch chotěšovského kláštera, a to z původních 200 beček (cuppa) na 250 beček ročně. RBMII, č. 1501 Pozn.: srv. též mandát: 1274, III. 16. Domažlice (Heinrich, rýnský falckrabí a bavorský vévoda): CDB V.2, č. 736 482 II 1290, VI. 17. Wroclaw apogr. NA Praha, ŘF Praha, inv. č. 3 prostý opis ověřeného opisu veřejného notáře Jana Jiřího Rozenského z: 1654, II. 14. Praha, (opis XVIII. stol.) Jakub II. [Šwinka], arcibiskup hnězden-ský, uděluje všem, kteří přispějí minori-tům ve vratislavské ku sto (I i i almužnou nebo budou přítomni jejich kázání, 20 dní odpustků. 483 I 1290, VI. 19. Hulín apogr. 1) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (stará sg. E I 27), str. 76-79 2) MZA Brno, G 10: Sbírka rukopisů MZA, inv. č. 734 (Kopiář olomouckého biskupství), fol. 30b-32a 3) transsumpt ve vidimusu z: 1657, II. 21. Wien (rakouský arcivévoda Leopold Wilhelm), jehož opis: ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 1238 (stará sg. E I 23) Dětřich, olomoucký biskup, stanoví některá zvláštní nařízení pro své poddanské město Kroměříž, které se jinak řídí brněnským městským právem: [1] při ustanovování rychtáře se má biskup poradit s přísežnými, jejich radu má pak vyhledávat i sám rychtář při výkonu své funkce [2] kanovníci a mansionáři kroměřížské-ho kostela mají vlastnit pouze 8 svobodných domů, nicméně jim zůstává povinnost zv. municio civitatis [3] všichni služebníci sídlící ve městě mají respektovat městské právo s výjimkou synů Kun-lína z Landesbergu a synů Konráda z Jarohněvic, kteří na to mají privilegia (deperd.?), současný rychtář Meinhard má spolu s Rudolfem ze Štěchovic obdržet svobodný dům, nicméně se zachováním povinnosti municio civitatis [4] biskup povoluje měšťanům svobodnou držbu pozemků ve Štěchovicích se zachováním městské sbírky a desátků; v případě propachtování těchto pozemků platí měšťané městskou sbírku i z nájmu; držitelé těchto pozemků podléhají městskému RBM II, č. 1502 CDMIV, č. 291 právu; biskup dále povoluje užívání biskupského lesa u Hulína, lesy na opačné straně řeky Moravy mohou vykácet a zbudovat si zde chmelnice; uděluje dále právo výročního trhu týden před a 4 dny po sv. Mořici, běžné trhy se mohou pořádat každý týden vždy ve středu a v sobotu [5] měšťanští věřitelé mohou za přítomos-ti soudního posla zatknout na území města dlužníka (není-li klerikem) a zadržet jeho majetek [6] biskup povoluje všem biskupským poddaným volný příchod do města a usazení se zde, a to po předchozím souhlasu a není-li dotyčný stíhán, totéž platí i pro měšťany, kteří chtějí město opustit [7] povoluje volný dovoz zboží [8] povoluje zřídit u městských hradeb místo, kde by se zkoušela jakost stříbra [9] uděluje mílové právo, jež se ale nevztahuje na Hulín [10] nařizuje, aby se platilo při cestě mezi Kroměříží a Hulínem clo nikoli v Hulíně, ale v Kroměříži [11] stanoví městkou daň změstišť a zahrad na 12 denárů placených na sv. Michala [12] práva daná biskupem mlynáři (deperd?) mají zůstat v platnosti [13] daruje městu les s vinicemi u Kroměříže a povoluje jeho vykácení a kolonizaci, z takto vzniklých lánů se pak mají platit jen větší desátky [14] stanoví, aby se kroměřížským právem řídily rovněž Bíla-ny, [Horní] Moštěnice, Jarohněvice, Ko-válovice [u Kojetína], Lešice*, Lověšice, Lutopecny, Říkovice, Skaštice, Šelešovi-ce, Štěchovice, Újezdec, Vážany a Zlobi-ce; tyto vesnice budou do Kroměříže odvádět rovněž královskou berni. 484 I 1290, VI. 23. Wroclaw apogr. Archiwum Archidiecezjal-ne Wroclaw, Liber niger Wratisl.Jol. 348b-349b Jindřich IV. Vratislavský vydává svůj testament - zmínky o Kladsku , Broumovu a rovněž o Václavovi II. CDS VII.3, č. 2140 (falsum!) CDPMin II, č. 645 SUB V, č. 451 (není falsum!) 485 II 1290, VI. 23. Wroclaw autogr. Archiwum Archidiecezjal-ne Wroclaw, sg. C 9 Jindřich IV. Vratislavský uděluje vratislavskému biskupství zmiňované svobody a práva a vrací mu odňaté majetky (mezi nimi byl bezpochyby i Edelštejn, ač není explicitně jmenován). SUB V, č. 452 486 II 1290, VI. 23. Wroclaw autogr. (2x) 1) Archiwum Archidiece-zjalne Wroclaw, sg. C 10 (AI) 2) Archiwum Archidiece-zjalne Wroclaw, sg. C 45 (A2) apogr. Archiwum Archidiecezjal-ne Wroclaw, Liber niger Wratisl.Jol. 341a-342b Děťřich, lubiažský opat, aj. slezští duchovní žádají papeže Mikuláše IV. o potvrzení transsumované listiny Jindřicha IV. Vratislavského z: 1290, VI. 23. Wroclaw (SUB V, č. 452). SUB IV, č. 454 487 I 1290, VI. 27. Erfurt autogr. SOkA Cheb, AM Cheb, inv. Č. 3 Rudolf L, římský král, uděluje na lenním právu chebským měšťanům Konrádovi a Franzovi Hôferovým (de Curia), vesnici Chocovice (u Chebu) s mlýnem, vesnici Hart/Lesinka a mlýn ve vsi Jindřichov. Inter testes: mistr Jindřich ze Zvíkova, probošt v Xanten a protonotář Rudolfa I. RBM II, č. 1504 RBM IV, č. 1878 Gradl, str. 153 č. 415 488 I 1290, VII. 13. autogr. BayHStA München, Kloster Windberg Urkunde 31 Heinrich, plebán [od sv. Vavřince] ze Zdouně/Vzdun* (in Nabzdan, tj. „na Zdouni"; Vzduny jsou zaniklou těžařskou osadou u obce Hrádek na Sušičku, sv. Vavřinec osamocen stojí dodnes), přijímá od windberského opata Konráda k doživotnímu užívání klášteru náležející dvůr ve Vojeticích („Weitiz" na Sušičku, přesná identita dosud nejistá) za roční poplatek 1 talentu nových řezenských denárů splatného na sv. Jiří poté, co plebán Heinrich tento dvůr vyplatil od sušického měšťana Konráda Oldřichova (za svědectví Vladislava „de Longa Villa" a sušických měšťanů Heinricha, syna Herwol-dova, Gotfrieda, Konráda, Walthera, kramáře Konráda a Konráda, syna Wichmanna Schedela) a slíbil, že u zmiňovaného dvora nepovolí těžařům dolování zlata; plné desátky mají být odváděny ke dvoru do Albrechtic u Sušice. RBM II, č. 1505 Písař: ZN 1 Pečeti: 1) Svojše z Kolince; deperd. 2) město Sušice; deperd. Pozn.: 1) vydavatel ohlašuje svou carentiam sigilli; Svojšeho pečeť u této listiny ale ještě viděl a popsal M. Kolář 1883, str. 20; jde o Svojšeho ze Zdouně z: 1291, XII. 22. Praha 2) topografické údaje konzultovány s Dr. Janem Lhotákem 489 I 1290, VII. 19. Poděbrady apogr. 1) insert v konfirmaci: Karla IV. z: 1352, III. 28. Praha, jejíž orig.: SOkA Mělník, AM Mělníka, inv. č. 5 2) insert v konfirmaci Vladislava Jagellonského z: 1475, VIII. 31. Praha, jejíž orig.: SOkA Mělník, AM Mělníka, inv. č. 16 3) SOkA Mělník, AM Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje městu Mělníku právo udělené Přemyslem Otakarem II. listinou z: 25. XI. 1274 Praha (CDB V.2, č. 758) povolující dovoz zboží na 4 lodích. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1506 CIM II, č. 43 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: originál existoval ještě r. 1721, viz Soupis městských prvilegiíz téhož roku v SOkA Mělník, AM Mělníka Mělníka, rukopis 274b, str. 1-2 novověká revizně- konfirmační řízení 1) Marie Terezie potvrdila: 1748, VIII. 27. Wien 2) JoseflI. potvrdil: 1782, IX. 5. Wien 490 I 1290, VIL 20. Poděbrady apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 44a-44b Václav II., český král a moravský markrabě, osvobozuje na žádost opata Diet-richa majetek a poddané waldsasského kláštera nacházející se v loketské provincii od placení všech dávek placených až doposud loketskému purkrabí; zachován má být pouze plat 24 strichů ovsa placených loketskému purkrabí každoročně na sv. Martina. DPM: mistr Petr Angeli cf. RBM IV, č. 1879 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: srv. listinu s podobným obsahem z: 1290, IX. 22. Niž-bor, kde je navíc přidána i soudní imunita a podřízení zemskému soudu v Praze 491 I 1290, VIL 22. Erfurt autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 34 apogr.: 1) insert v konfirmaci z: 1348, IV. 7. Praha (Karel IV), jejíž orig.: NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 297, 307 2) Knihovna Národního Rudolf L, římský král, ustanovuje, aby všechna léna uprázdněná smrtí vratislavského knížete [Jindřicha IV.] připadla dědičně českému králi V[áclavovi II.]. RBM II, č. 1507 RI VI. 1, č. 2346 SUB V, č. 460 ACRB I, č. 36 muzea, sg. VI.F.12, fol. 14a-14b 3) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 332b-333a 4) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. H i 1, fol. 95b 5) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 40a-40b tisk Balbín, I VIII, 184 492 I 1290, VIL 22. autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 634, sg. ŘC Plasy - 53 apogr. 1) NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2488, rukopis 46 (Liber memor. Plas.), fol. 89a 2) Archiv Národního muzea, Sbírka rukopisů, sg. 1179 (F. B. Scheppl, Lapis sepulchralis), str. 204 český překlad NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2488, rukopis 46 (Liber memor. Plas.), fol. 123b Budivoj ze Železnice (Isenberku) prodává se souhlasem své matky a svých příbuzných plaskému klášteru za nespecifikovanou částku svou dědinu v Ledcích (u Plzně) včetně patronátního práva tamtéž a sousedních vsí; prodávající všechny prodávané majetky podle zemského práva osobně obešel. RBM II, č. 1508 Písař: P 3 (ruka plaského skriptoria) Pečeť: Budivoj z Železnice; pečeť původně přivěšena na hedvábných nitích, dnes odtržena a volně přiložena k listině 493 I [1290], VIL 23. U Orvieta apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 45, fol. 168b, č. 51 Mikuláš IV. žádá českého krále [Václava II.], aby všemožné pomáhal gubbijské-mu biskupu B [envenutovi] v jeho legaci směřující k uherskému králi [Ladislavovi IV.], který se prý příliš stýká s bezvěrci a navíc porušuje základní zásady křesťanského života, vypudiv svou právoplatnou manželku A[lžbětu]. RBMII, č. 1509 Langlois, str. 633 č. 4321 494 I [1290], VIII. 1. U Orvieta apogr. Archivio Segreto Vaticano, Reg. Vat. 45, fol. 169, č. 54 Mikuláš IV. žádá pražského biskupa [Tobiáše] o podporu papežského legáta Benvnuta z Gubbia v záležitosti zmiňované výše. Langlois, str. 634 č. 4342 495 I [1290], VIII. 1. U Orvieta apogr. Archivio Segreto Vaticano, Reg. Vat. 45, fol. 169, č. 54 Mikuláš IV. žádá olomouckého biskupa [Děťřicha] o podporu papežského legáta Benvnuta z Gubbia v záležitosti zmiňované výše. Langlois, str. 634 č. 4343 496 I 1290, VIII. 7. autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 113 apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 71b-72a 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 400, fol. 403a-403b Nr. 96 3) StA Amberg, Kloster Waldsassen 404, str. 676-677 Nr. 96 4) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsassensia, str. 440-441 Nr. 771 Albrecht Nothaft ze Sokolova prodává waldsasskému klášteru za 7 hřiven stříbra 6 dvorů v Hruškové (Birndorf) u Sokolova. RBMIV, č. 1876 Gradl, str. 152 č. 412 (ad: 1290, III. 1.) Pečeti: 1) Siegfried, děkan ze Sokolova; deperd. 2) Albrecht Nothaft ze Sokolova; deperd. 497 I 1290, VIII. 9. Racibórz apogr. (jen regestový extrakt) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135 D 261, fol. 83b Přemysl, vévoda opolský a pán ratibořský, dovoluje Mikulášovi, synu Grobovu z Ratiboře, a Mikuláši z Opavy zbudovat za stanovených podmínek mlýn u Mar-kowic (u Ratiboře). CDS VII.3, č. 2153 SUB V, č. 468 498 I [1290], VIII. 21. U Orvieta apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 45, fol. 68b, č. 3482 Mikuláš IV. nařizuje pražskému biskupu [Tobiášovi z Benešova], aby po důkladném prošetření a ověření situace udělil Habartovi ze Žerotína a jeho manželce Scholastice, dceři Zdeslava ze Šternberka, dišpenz, neboť oba manželé, jak se až po svatbě zjistilo, jsou příbuzní ve IV. stupni pokrevenství, což by za normálních okolností bránilo uzavření sňatku, ale oba již mají děti a jejich eventuelní rozvod by působil skandálně. Palacký, Reise nach Italien, str. 49 č. 390 RBM II, č. 1510 CDM IV, č. 292 Potthast II, č. 23362 Langlois, str. 504 č. 3104 499 II 1290, VIII. 22. Erfurt apogr. 1) transsumpt ve vidimaci z: 1482, V. 25. - (komtur chebských německých rytířů): StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 845 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 400, fol. 120b-121a Nr. 28 3) StA Amberg, Kloster Waldsassen 404, str. 210-211 Nr. 27 4) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsassensia, str. 442 Nr. 773 Rudolf L, římský král, potvrzuje urovnání sporu mezi norimberským purkrabím Friedrichem [III. z Hohenzollernu] a waldsasským klášterem o hrad Falkenberg v Horní Falci (super castro de Val-kenbergk). Gradl, str. 153 č. 416 500 II 1290, IX. 1. Glauchau tisk. (dle CDLS) Friedrich ze Šumburka spolu se svými syny Hermannem, Friedrichem, Dietri-chem a Friedrichem prodávají míšeňskému proboštovi Bernhardovi z Kamence pro klášter cisterciaček v Marienstern zmiňované vesnice. CDLS I2, č. 83 501 II 1290, IX. 9. autogr. Prímasi Levéltár Eszter-gom, Esztergomi Székes-fokáptalan Magánlevéltára, sg. Acta radicalia, Lad. 25, fasc. 1, nr. 6 čb fotografie MOL Budapest, sg. DF 236347 apogr. transsumpt ve vidimusu ostřihomskou kapitulou z: 1292,1. 4. - jejíž orig.: Prímasi Levéltár Eszter-gom, Esztergomi Székes-fokáptalan Magánlevéltára, sg. Acta radicalia, Lad. 41, fasc. 3, nr. 5 čb fotografie MOL Budapest, sg. DF 237226 Ondřej III., uherský král, potvrzuje listinu uherského krále Ladislava IV. z: 1288, III. 21. - týkající se ostřihomského cla; se zmínkou o Cechách (viz výše). 502 II 1290, IX. 9. apogr. Prímasi Levéltár Eszter-gom, Esztergomi Székes-fokáptalan Magánlevéltára, Ondřej III., uherský král, potvrzuje listinu uherského krále Ladislava IV. z: 1288, IV. 18. - týkající se ostřihomského cla; se zmínkou o Cechách (viz výše). sg. Acta radicalia, Lad. 47, fasc. 4, nr. 1 čb fotografie MOL Budapest, sg. DF 237791 503 II [1290], IX. 9. Orvieto autogr. (2x) 1) Archiwum Archidiece-zjalne Wroclaw, sg. R 53a (Al) 2) Archiwum Archidiece-zjalne Wroclaw, sg. R 78 (A2) apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 45, fol. 78a Mikuláš IV. potvrzuje vratislavskému biskupství privilegium udělené Jindřichem IV. Vratislavským: 1290, VI. 23. Wroclaw (SUB V, č. 452). SUB V, č. 476 Pečeť: (A1-A2) bula Mikuláše IV. na hedvábných nitích; deperd. 504 I 1290, IX. 13. Nižbor autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1955, sg. ŘP Doksany - 10 apogr. insert v konfirmaci z: 1331, IX. 8. Praha (Jan Lucemburský), jejíž orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1960, sg. ŘP Doksany - 15 Václav II., český král a moravský markrabě, na žádost doksanského probošta Siegfrieda zakazuje všem provinciálním úředníkům vymáhat bez souhlasu doksanského probošta nebo panovníka od doksanského kláštera mimořádné služby a stanoví, že ty služby, jimiž jsou povinni loketskému purkrabímu, nejsou přenosné na jiné úředníky. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1511 Písař: VII 13 (vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 505 I 1290, IX. 13. Nižbor autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 35 Albrecht, hrabě z Hohenbergu, prodává hrad Weisseneck, vesnice Merdingen, Tungen a Keilzeiten v Breisgau Václavovi II. za 400 pražských hřiven stříbra a přijímaje od něj v dědičné léno. RBM II, č. 1512 ACRB I, č. 37 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) apogr. 1) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 354 2) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, fol. 178b-179a 3) Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 305a-305b 4) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. 392a-393a Pečeť: ohlášena pečeť Albrechta z Hohenbergu; deperd. 506 I 1290, IX. 16. U [Českého] Krumlova autogr. SO A Třeboň, pob. Český Krumlov, VS Český Krumlov, sg. I 1 A a č. 2 Vok ze Strunkovic [nad Blanicí] se ženou a dětmi oznamuje, že prodal Bartoloměji, opatu zlatokorunského kláštera, vesnici Záhoří (u Prachatic) za 100 talentů vídeňských denárů, a dále mu zapisuje Drslavovu horu. UB Goldenkron, č. 11 RBM II, č. 1513 Písař: SC 1 Pečeti: 1) Vítek z Krumlova 2) deperd.; ohlášen Jindřich, bratr Voka ze Strunkovic 3) Jindřich z Rožmberka, II. typ 4) Vok ze Strunkovic (též z Krumlova, z Frýdlantu), II. typ 507 I 1290, IX. 22. Nižbor apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 43b-44a Václav II., český král a moravský markrabě, osvobozuje na žádost opata Dietricha majetek a poddané waldsasského kláštera nacházející se v loketské provincii od placení všech dávek placených až doposud loketskému purkrabí, z iehož iurisdikce ie RBM IV, č. 1879 Gradl, str. 154 č. 419 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: srv. listinu s podob- wiímá a podřizuie ie toliko pražským beneficiářům; zachován má být pouze plat 24 strichů ovsa placených loketskému purkrabí každoročně na sv. Martina. DPM: mistr Petr Angeli ným obsahem lišící se toliko datem a absencí klausule o soudní imunitě (podtrženo): 1290, VII. 20. Poděbrady 508 I 1290, IX. 22. Nižbor autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 115 apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 43a-43b 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 402, fol. 21b-22a Nr. 28 3) StA Amberg, Kloster Waldsassen 406, fol. 21a-21b Nr. 28 4) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsassensia, str. 442 Nr. 775 Václav II., český král a moravský markrabě, vrací waldsasskému klášteru patronátni právo kostela v Kynšperku [nad Ohří], které omylem předtím udělil křížovníkům s červenou hvězdou od sv. Františka v Praze. Bez DPMformule RBM II, č. 2731 (ad: 1290, IX. 23.) Gradl, str. 154 č. 418 Písař: VII 13 (vyšehradská škola I) Pozn.: srv. listiny: a) 1286, VI. 20. Praha b) 1288, III. 9. Praha c) 1290,1. 30. -d) 1290, II. 27. -e) 1290, XII. 23. -f) 1296, VI. 3. Praha 509 I 1290, IX. 25. Erfurt autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 36 apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1348, IV. 7. Praha (Karel IV): NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 308 2) FRB V, str. 173 (Přibík Pulkava z Radenína) Rudolf L, římský král, potvrzuje dědickou smlouvu uzavřenou mezi Václavem II. a Jindřichem IV., knížetem vratislavským, týkající se Václavova nástupnictví po Jindřichovi na vratislavském a slezském území, pokud by Jindřicha přežil. RBMII, č. 1514 ACRB I, č. 38 RI VI. 1, č. 2374 SUB V, č. 477 3) Knihovna Národního muzea. sg. VI.F. 12. fol. 13b-14a 4) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 332a-332b 5) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. H i 1, fol. 95a-95b 6) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 39b-40a tisk Balbín I. VIII, 183 český překlad V. Hájek, Kronyka Česká, 1541, fol. 261b 510 I 1290, IX. 26. Erfurt autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 37 apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1348. IV. 7. Praha (Karel IV), jejíž orig.: NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 310 2) FRB V. str. 174 (Přibík Pulkava z Radenína) 3) Knihovna Národního muzea, sg. VI.F. 12, fol. 14b Rudolf I., římský král, uděluje Václavovi II. knížectví vratislavské, slezské a všecka ostatní říšská léna uprázdněná smrtí Jindřicha IV., knížete vratislavského. RBMII, č. 1516 ACRB I, č. 39 MGH CC III, č. 444 RI VI. 1, č. 2375 SUB V, č. 478 4) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 332b-333a 5) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. H i 1, fol. 95b-96a 6) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 40b-41a tisk Balbín I, VIII, 83 511 I 1290, IX. 26. Erfurt autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 38 apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1348, IV. 7. Praha (Karel IV.), jejíž orig.: NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 298, 309 2) FRB V, str. 174 (Přibík Pulkava z Radenína) 3) Knihovna Národního muzea. sg. VI.F.12, fol. 15b-16a 4) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 333b-334a 5) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. H i 1, fol. 96b-97a 6) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 41b-42b Rudolf I., římský král, potvrzuje dědičně českým králům arcičíšnický úřad a právo volit římské krále a zdůrazňuje, že tato práva náležela již Václavovým předchůdcům, nejsou tedy Rudolfem nově udělena. RBMII, č. 1515 ACRB I, č. 40 RI VI. 1, č. 2376 MGH CC III, č. 444 tisk Balbín I, VIII, 24 český překlad V. Hájek, Kronyka Česká, 1541, fol. 262a 512 II 1290, IX. 30. autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 103, č. 20 Arnold, syn Martinův, zakládá oltář v kostele Sv. Hrobu v Nise k poctě sv. Kříže, sv. Petra a Pavla a vybavuje jej jmenovanými majetky. Inter testes: Petr z Vidnavy, nisský měšťan CDS VII.3, č. 2162 Stelmach I, str. 144 č. 671 SUB V, č. 479 513 I 1290, X. 13. Praha autogr. SOA Třeboň, VS Sedlec, inv. č. 6 Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje sedleckému klášteru koupi vesnic Břežany, Nová Ves (u Kolína), Kravaře a Radhostice od Hynka z Dubé, jenž tyto majetky měl od Václava II. (deperd.?), rezignuje na všechna svá práva, která zde měl, a uděluje těmto statkům ty svobody, jichž užívají ostatní sedlecké majetky. DPM: mistr Petr Angeli RBMII, č. 1517 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 514 II 1290, X. 14. Gniezno autogr. (2x) 1) Archiwum Archidiece-zjalne Wroclaw, sg. C 42a (AI) 2) Archiwum Archidiece-zjalne Wroclaw, sg. C 42b (A2) Jakub II. [Šwinka], hnězdenský arcibiskup, spolu s dalšími polskými biskupy shromážděnými na synodě potvrzuje mimo jiné vratislavskému biskupství privilegium udělené Jindřichem IV. Vratislavským: 1290, VI. 23. Wroclaw (SUB V, č. 452). SUB V, č. 480 515 I 1290, X. 20. Praha apogr. regestový extrakt APH, Archiv Pražské kapituly, sg. XXV, fol. 9a Václav II., český král a moravský markrabě, povoluje pražskému biskupu Tobiášovi [z Benešova] na jeho vlastní žádost, aby směl opevnit biskupský hrad RBMII, č. 1518 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Kojetín, kteréžto hradby mají v budoucnu mírnit následky častých kumán-ských vpádů, jež zdejší území zakouší; stanoví, aby se obyvatelé Kojetína řídili na Moravě platným městským právem a (explicitně nejmenovanými) privilegii, která byla doposud Kojetímu udělena a na Tobiášovu žádost Václavem potvrzena (listinou z: 1288, I. 27. Praha); svým moravským komorníkům Václav zakazuje jakkoli obyvatele Kojetína obtěžovat. DPM: mistr Jan ze Sadské Pozn.: starším privilegiem byla nejspíš listina moravského markraběte Přemysla z: 1233, XII. 2. Znojmo (CDB III.3, č. 278) 516 I 1290, XL 3. U Norimberku apogr. insert v konfirmaci z: 1296, XII. 15. Praha (pražská kapitula), jejíž orig.: NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 106 Dětřich, převor od sv. Ondřeje v Orvie-tu, kvituje část platu (48,5 hřivny jakožto splátky za 12 let) povinného vyšehradskou kapitulou papeži prostřednictvím vyšehradského kanovníka Rapoty a povoluje odklad pro splacení další části dlužného cenzu na 12 let, a to kvůli válečným pohromám. 517 I 1290, XL 9. Praha apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 44b Václav II., český král a moravský markrabě, uděluje waldsasskému opatu Dietrichovi statky, které kdysi náležely žateckému měšťanu Dětrichovi řeč. Brunner ve vesnici Holatice u Žatce a které na krále (nejspíš nezlistiněným? rozhodnutím zemského soudu) spadly. DPM: mistr Petr Angeli RBMIV, č. 1880 Gradl, str. 154-155 č. 420 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: inter testes: Jescho Sazensis, protonotarius noster per Moraviam 518 II 1290, XL 13. Wien tisk dle: Thesaurus anecdotorům VI.2 Albrecht, vévoda rakouský a štýrský, potvrzuje kartuziánům v Seitzu privilegia Přemysla Otakara II. a Rudolfa I. Thesaurus anecdo-torum VI.2, č. 23 519 I 1290, XI. 14. Praha apogr. insert v konfirmaci z: 1294, XII. 31. Praha (česká královna Guta), jejíž orig.: SächsHStADresden, 10002 Finanzarchivurkun-den, Nr. 7250 Václav II., český král a moravský markrabě, potvrzuje na žádost zemského komtura pro Čechy a Moravu Ditolda německým rytířům držbu vesnic [Velké a Malé] Číčovice, které jim věnovala (dle svědectví deperd. listiny Václava I.) Bohuslava, vdova po Mutinovi; poté ale přešly na Václava L, jenž je prodal Vilémovi z Miličína, který je řádu prodal za 210 pražských hř. stříbra. DPM: mistr Petr Angeli Schieckel I, č. 1645 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 520 I 1290, XI. 15. Praha autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 5/IB apogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 115/11 (Vy-šebrodský kopiář), str. 12-13 Václav II., český král a moravský markrabě, dovoluje (na žádost opata Otty [II.]) vyšehradskému klášteru za 500 hřiven stříbra odkoupit statky v Hořici [na Šumavě], které patřily Závišovi z Falkenštejna (jenž je koupil od Jindřicha z Kosovy Hory), avšak byly po Závišově procesu zemským soudem přisouzeny českému králi. DPM: mistr Petr Angeli UB Hohenfurt, č. 38 RBM II, č. 1519 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 521 I 1290, XI. 16. Praha autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 81/III Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, přifařuje na žádost opata [Otty II.] poddané vyšehradského kláštera náležející původně ke kostelu v Boršově [nad Vltavou], kde hodlá klášter vybudovat svůj dvůr (grangii), ke kostelu v [Kamenném] Újezdě. UB Hohenfurt, č. 39 RBM II, č. 1520 Písař: T 14 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret 522 I 1290, XI. 21. Praha apogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2488, rukopis 46 (Liber memor. Plas.), fol. 107a-107b Jan, probošt vyšehradský a kancléř českého království, ukončuje spor vedený s plaským klášterem o pozemky v Újezdě pod Petřínem přijetím 2 hřiven zlata od plaského kláštera; plaský opat RBM II, č. 1521 Pečeť: ohlášena pečeť vyšehradského probošta Jana opíral svůj nárok o listinu, jíž vyšehradský probošt mistr Diviš vyměnil sporné pozemky s plaským klášterem za ostrovy pod Vyšehradem a 3 hř. zlata k tomu (1251, III. 8. Praha - CDB IV. 1, č. 205 = Divišova listina; cf. 1253, VI. 15.- CDB IV. 1, č. 272 = souhlas vyšehradské kapituly se směnou), avšak probošt Jan to považoval za neadekvátní náhradu, teprve dorovnáním oněch 2 hř. považuje směnu za právoplatnou a Vyšehrad nepoškozující. DPM: mistr Václav, vyšehradský kanovník a hradecký plebán Pozn.: souhlas vyšehradské kapituly s obsahem listiny srv. níže: cf. RBMII, č. 1521 523 I 1290, XL 21. Vyšehrad apogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2488, rukopis 46 (Liber memor. Plas.), fol. 106b Bartoloměj děkan a kapitula vyšehradská souhlasí s postoupením některých polí pod Petřínem plaskému klášteru vyšehradským proboštem Janem. cf. RBM II, č. 1521 Pečeť: ohlášena pečeť vyšehradské kapituly Pozn.: jde o kanonický souhlas vyšehradské kapituly s listinou výše: RBMII, č. 1521 524 I 1290, XII. 1. Frýdlant autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1331 Rulko z Bieberštejna testamentárně daruje cisterciáckému klášteru Altzelle kostel v Mochově (Mochau). RBMII, č. 1524 RBM IV, č. 1881 Pečeť: Rulko z Bieberštejna, II. typ 525 I 1290, XII. 7. U Norimberku autogr. NA Praha, Archiv vyšehradské kapituly, inv. č. 99 Dětřich, převor kláštera sv. Ondřeje v Orvietu a papežský kolektor v Německu, potvrzuje příjem části platu (11 er-furtských hřiven a 1/2 lotu surového stříbra - conbusti argenti), kterým je povinována kapitula vyšehradská papeži; RBMII, č. 1525 NorimbUB III, č. 808 Písař: W5 Pečeť: Dětřich, převor od sv. Ondřeje v Orvietu Dětřich plat přijímá prostřednictvím českého královského notáře Heřmana. 526 I 1290, XII. 8. Nürnberg autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1333 apogr. SächsHStA Dresden, 10004 Kopiale, Nr. 1324 (Kopialbuch des Landkomturs Albrecht v. Witzleben), fol. 124a Friedrich [III. z Hohenzollernu], norimberský purkrabí, potvrzuje německým rytířům v Chebu z autority římského krále Rudolfa I. pokojnou držbu statků v Au/Loužek. Schieckel I, č. 1650 Gradl, str. 155 č. 421 NürnUB 3, č. 809 Lampe str. 424 č. 489 RBMIV, č. 1882 (ad: 1290, XII. 11.) Pečeť: Friedrich III., purkrabí norimberský Pozn.: viz listinu chebských německých rytířů z: 1291, IV. 14.- 527 I 1290, XII. 23. autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 116 Gotšalk, kvardián minoritu v Chebu, a Heinrich, plebán a komtur německých rytířů tamtéž, vidimují: A) listinu Přemysla Otakara II. z 1275, IX. 12. Kamýk (CDB V.2, č. 792), jíž Přemysl Otakar II. potvrzuje donaci Václava I. (1251, III. 13. Starý Hrádek = CDB IV. 1, č. 207) na patronátni právo ke kostelu v Plané (u Českých Budějovic), a B) listinu Václava II.: 1290, IX. 22. Nižbor (viz výše) na patronát v Kyn-šperku [nad Ohří] ve prospěch wald-sasského kláštera. Gradl, str. 155 č. 422 Lampe str. 425 č. 491 Pečeti: 1) konvent minoritu v Chebu; frag. 2) Heinrich, plebán a komtur německých rytířů v Chebu; frag. Pozn.: srv. listiny: a) 1286, VI. 20. Praha b) 1288, III. 9. Praha c) 1290,1. 30. -d) 1290, II. 27. -e) 1290, IX. 22. Nižbor f) 1296, VI. 3. Praha 528 I 1290,- autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 7/IV Bratři Vítek a Vok z [Českého] Krumlova darují vyšehradskému klášteru vesnice Oldříš, Dražen a Vysoká (Hohenschlag) za spásu duše Závise z Falkenštejna. UB Hohenfurt, č. 40 RBMII, č. 1526 Písař: AV3 Pečeť: Vítek z Krumlova 529 I 1290, - apogr. SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 219, sg. IB b 9, fol. 5a-6a nemecký preklad SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 219, sg. IB b 9 Mikuláš [L], opavský vévoda, potvrzuje městu Opava plnou soudní pravomoc, snižuje peněží pokuty a přikazuje vymezit hranice vesnice Skřipov. RBMII, č. 1527 CDM IV, č. 293 SUB V, č. 492 Pečeť: ohlášena pečeť Mikuláše Opavského Pozn.: viz listinu výše: 1288, V. 26. Opava (RBM II, č. 1454) 530 I 1290,-Regensburg apogr. NA Praha, RA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 275 Heinrich II. [z Rottenecku], řezenský biskup, vidimuje řádu augustiniánů-eremitů odpustkovou listinu papeže Mikuláše IV. z: 1289, II. 6. Řím (Po-tthast II, č. 22 873). Kadlec 1985, str. 392-393 č. 194 531 II 1290,-U Brém apogr. transsumpt v notářském instrumentu Františka de Maeseyckz: 1461, VII. 14. Köln am Rhein, jehož orig.: NA Praha, Archiv maltézského velkopřevor-ství v Praze, inv. č. 1095 Giselbert, brémský arcibiskup, vidimuje list Innocence IV. z: [1254], IV. 9. Laterán (CDB V.3, č. 1008), v němž papež povoluje johanitům konat bohoslužby a sbírky ve všech kostelích, pochovávat mrtvé a přijímat zpět do církve i nej těžší hříšníky. 532 II 1290,- autogr. MOL Budapest, sg. DL 1298 Ondřej III., uherský král, potvrzuje listinu uherského krále Ladislava IV. z: 1278, post VIII. 26. (CDB: 0) pro Omodea de Aba - zmínka o českém králi. CDA XXII, č. 413 533 II 1290,- autogr. StA des Kantons Zürich, sg. CI, Nr. 3281a Tzv. první rotulus rakouské vévodkyně [Anežky] obsahující příjmy a zástavy v Aargau. Inc.: Dis ist das gelt, das miner frówn der herzogin us beneimt und gegeben ist HU II. 1, str. 174-181 534 II [cca 1290,-] autogr. StA des Kantons Zürich, Tzv. druhý rotulus rakouské vévodkyně A[nežky] obsahující přehled zástav HU II. 1, str. 182-186,196-197 sg. C I, Nr. 3286b v Lenzburgu, Eigenu, Bözbergu, Badenu a Bremgartenu. Inc.: Hec est summa bonorum illustris domine mee AfgneteJ, Dei grácia ducis-se Austrie, obligatorum in officio Lenzeburg 535 II [cca 1290,-] autogr. StA des Kantons Zürich, sg. C I, Nr. 3286c Rotulus obsahující zástavy rakouské vévodkyně [Anežky] v Bözbergu. Inc.: Hii sunt reditus domine mee ducis-se obligati in officio Bózberg HU II. 1, str. 187 536 II [cca 1290,-] autogr. StA des Kantons Zürich, sg. C I, Nr. 3286e Tzv. třetí rotulus rakouské vévodkyně [Anežky] obsahující přehled zástav v Muri, Meienbergu, Badenu, Lenzburgu, Bözbergu, Eigenu, Sursee a Sempachu. Inc.: Hii sunt reditus obligati in oficiis Mure et Meiemberg, qui ad dominám meam ducisam dicuntur pertinere HU II. 1, str. 188-192 1291 537 I 1291,1. 6. Brno apogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2693, sg. ŘC Zbraslav, fasc. 1, kari. 38 (dříve: NK ČR v Praze, sg. IIB 18, č. 46) Guta, česká královna a moravská mar-kraběnka, stanoví, aby obyvatelé vesnice Radmels, kteří užívají les u Banína, jenž byl spolu s Banínem darován Václavem II. jeho notári Janovi ze Žárová (deperd.?), platili nadále za užívání tohoto lesa obvyklý poplatek (annona forestalls) Janovi, tak jak tento poplatek doposud platili Banínu. DPM: mistr Bohuslav, protonotarius no ster RBMIV, č. 1883 Pozn.: srv. listinu niže: 1293, XII. 29. Zbraslav 538 I 1291,1. 17. Olomouc apogr. transsumpt v notářském instrumentu z: 1341, IX. 1. Praha (in ambitu eccl. Prag.) (Drahušek Vojsla-vův z Tisová), jehož orig.: NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 228 Měšek Těšínský a Boleslav Opolský, vévodové opolští, slibují, že budou pomáhat Václavovi II. proti komukoliv, že jej budou doprovázet s vojenskou hotovostí, bude-li toho zapotřebí, a to na vlastní náklady, povede-li cesta do Čech, na Moravu, do Polska, Slezska, Krakovská či Slávie, pokud bude mít namířeno do Uher či Říše, má jim Václav něco hradit; Václav a jeho lidé mají mít volný přístup do hradů obou vydavatelů; Václav se zavazuje oba hmotně odměňovat z případných územních zisků a dále oba vykoupit, padli-li by do nepřátelského zajetí; Václav se dále zavazuje urovnávat spory mezi oběma na straně jedné a eventuelními dalšími polskými knížaty, s nimiž by Václav uzavřel podobný pakt. RBM II, č. 1530 CDS VII.3, č. 2179 ACRB I, č. 41 SUB VI, č. 3 Pozn.: mezi svědky vyšehradský probošt a český kancléř Jan a mistr Jan ze Sadské 539 I [1291], I. 18. U Orvieta apogr. 1) Archivio Segreto Vati-cano, Reg. Vat. 45, fol. 137b č. 674 2) transsumpt ve vidimusu z: 1336,1. 16. Magdeburg (magdeburský arcibiskup Otto), jehož orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1348, sg. ŘK1 Cheb - 24 (RBM IV, č. 259) 3) transsumpt ve vidimusu z: 1372, IV. 14. Cheb (Jan, Mikuláš IV. vyjímá klarisky z povinnosti platit jakékoliv poplatky (subsidia) papežským legátům. Potthast II, č. 23 528 Langlois, str. 597 č. 4038 alexandrijský patriarcha a papežský legát), jehož orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1356, sg. ŘKlCheb-32 540 I 1291,1. 30. Kadoltsburg autogr. StA Bamberg, Brandenburger Urkunden 61 Engelhardt Nothaft z Vildštejna prodává Fridrichovi [III. z Hohenzollernu], norimberskému purkrabí, a jeho dědicům své příjmy (explicitně uvedené, vše chebské váhy) v Braunersgriinu atd. se souhlasem své ženy Kateřiny, svých dědiců a rovněž se souhlasem římského krále Rudolfa L, od něhož je dostal v léno. Gradl, str. 157-158 č. 427 Pečeť: Engelhard Nothaft z Vildštejna; deperd. 541 I 1291,11. 2. apogr. insert v konfirmaci: 1291, V. 11.-(Dětřich, olomoucký biskup), jejíž dnes deperd. orig.: Vaduz, Sammlungen des Fürsten von und zu Liechtenstein-Hausarchiv, U 11. 5. 1291 Jindřich z Liechtenštejna se svou manželkou Petruší prodávají klášteru v [Dolních] Kounicích vesnice Pouzdřany a Popice se vším příslušenstvím, tj. s horním právem, mlýnem a lesy za 1100 hř. Zemek-Turek, č. 19 Moravské a slezské listiny I, str. 41, č. 18 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Jindřicha z Liechtenštejna 2) jeho ženy Petruše Pozn.: listina je zmatečně tištěna v: RBM II, č. 1774 (ad: 1297,-) a CDM V, str. 59 č. 60 (rovněž ad: 1297,-), kde je vydána j ako listina, v níž Jarloch, [dolno]kounický probošt, kupuje pro svůj klášter od Jindřicha z Liechtenštejna vesnice „Poryčany" (jde bezpochyby o zkomolené Pouzdřany) a Popice. Původcem tohoto regestu je Dla-bač 1817, str. 12, který ale informaci čerpá z Cerroniho rukopisu dnes v MZA, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 704 542 I 1291,11. 7. Brno autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 39 apogr. Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 430-431 Jindřich z Wůstehube, purkrabí hradu [Pieskowa] Skala (Stein) ve vévodství krakovském, postupuje své hrady Skalu a Nový Hrad (u Slawkówa) a jiné hrady, které obdržel od Jindřicha IV. Vratislavského, Václavovi II. a přijímá je od něj v dědičné léno s příslibem příjmu 300 krakovských hřiven stříbra a soudní pravomocí na vévodských statcích k hradům náležejících poté, co Václav II. tyto majetky ovládne; než se tak stane, má si tuto částku hojit z příjmů ze solného cla a ze cla uvaleného na olovo (sup-pa salis velplumbi). RBMII, č. 1531 ACRB I, č. 42 SUB VI, č. 7 Pečeť: Jindřich z Wůstehube 543 I 1291,11. 8. Brno apogr. insert v konfirmacích: 1) 1351,111. 25. Praha (Karel IV.), jejíž orig.: SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, AM Jevíčko, Listiny, inv. č. 1 (RBM V.3, č. 1048) Václav II., český král a moravský markrabě, vydává celní privilegium pro Jevíčko a stanoví, aby se řídilo týmž právem, jako užívá město Uničov. Bez DPMformule RBMII, č. 1532 CDM V (Suppl.), str. 293 č. 95 (ex orig. in curia ei-usdem civit.) Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: listinu užil falsátor při sestavování listiny hlásící se do: 1258, 2) 1454, III. 30. Praha (Ladislav Pohrobek), jejíž opis v: SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, AM Jevíčko, Kopiář listin U8 VIII. 6. U Křivoklátu (CDB VI, č. 160++) 544+ I 1291,11. 9. Praha apogr. 1) údajně jako insert v dnes již deperd. konfirmaci Janem Lucemburským: 1341, VIII. 24. Praha (RBM IV, č. 2211) 2) moderní opis: NA Praha, Přepisy (z archivu pražského arcibiskupství: Registrata fasc. VI: 1637-1651) Václav II., český a polský král (sic!), potvrzuje Jakubu, plebánovi [od sv. Jiljí] v Miroticích, svému kaplanovi, údajná starší privilegia Přemysla Otakara II. a jeho předchůdců, v nichž se údajně praví, že ke kostelu patří vesnice „Lom", 1 popluží v „Libnici", louka pod horou Chlum, půl lánu v „Cerhonicích", mlýn se 2 koly, s loukou řeč. Ohrada a s jezem vč. práva rybolovu u Mirotic; dále desátky se 2 poplužími ve Staré Vsi, v „Sevozeticích", „Svíčicích" a desátky v „Zalužanech" ze 4 popluží, taxativně vymezené desátky byly údajně potvrzeny biskupy; dále je zde obsažena soudní imunita vztahující se na provinciální úředníky i městského rychtáře, přičemž jurisdikce nad poddanými má náležet plebánovi; kostelní majetek je dále vyjmut z berní povinnosti. Bez DPMformule RBM II, č. 2733 (f) Pozn.: táž listina se dochovala ve formě moderního přepisu ještě jednou, a to pod datem: 1299, II. 13. Praha (NA Praha, Přepisy - z archivu pražského arcibiskupství, Lib. I Proven-tuum ab a. 1600-1660, num. 96) 545 I 1291,11. 26. Olomouc autogr. SOkA Olomouc, AM Litovle, inv. č. 2, sg. A-I-2 apogr. insert v konfirmaci Zik- Václav II., český král a moravský markrabě, povoluje litovelským měšťanům kupovat svobodné šlechtické statky, které budou zpoplatněny podle lánů v Medlově a Uničově (Civitas nova), vyjímá je z jurisdikce zemského i provinciálních soudů a podřizuje soudu RBMII, č. 1533 CDM IV, č. 294 Písař: VII 14 = J VI 1 Pečeť: na nejspíš původní úvazy Václavovy pečeti (I. typu) sekundár- mundem Lucemburským z: 1421, IV. 23. Olomouc, jejíž orig.: SOkA Olomouc, AM Litovle, inv. č. 16, sg. A-I-7 městskému, povoluje zúrodnit dosud ladem ležící pozemky ve městě, zakazuje šlechtě bránit poddaným odcházet do města a uděluje městu mílové právo. DPM: mistr Jan ze Sadské ně přivěšena sekretní pečeť města Olomouce z přelomu 14./15. stol. 546 I 1291,111. 4. Praha (Pražský hrad) autogr. SOA Třeboň, prac. Jindřichův Hradec, RA pánů z Hradce, inv. č. 1, sg. č. 1 Guta, česká královna a moravská mar-kraběnka, dovoluje svému služebníku Rudlínovi na německém právu lokovat Lysou [nad Labem] s dvouletým odkladem platů počítáno od sv. Václava (pak mají kolonisté platit z každého lánu na sv. Michala 3 fertony stříbra), přičemž za každý vyměřený lán zaplatí Rudlín komoře 1 hř. stříbra; dědičně mu dále uděluje rychtu tamtéž se 3 lány, hospodou a 1/3 výnosů ze soudních pokut, mlýn a rameno řeky Labe zvané Tůně (Thonie) k rybolovu, z něhož mají Rudlín a jeho dědicové každoročně dodávat na královnin stůl 4 talenty ryb. RBMII, č. 1534 Písař: GT3 Pečeť: Guta, česká královna a moravská markraběnka 547 I [1291], III. 6. U Orvieta autogr. MZA Brno, E 18: Dominikánky Olomouc, sg. A 10 Mikuláš IV. bere pod ochranu klášter dominikánek od sv. Kateřiny v Olomouci a potvrzuje jim majetek. RBM II, č. 1535 CDM IV, č. 295 Potthast II, č. 23590 AZK I, č. 332 Pečeť: bula Mikuláše IV. na hedvábných nitích 548 II 1291,111. 13. Bolków autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, sg. Rep. 91, Nr. 113 Bolek, slezský vévoda a pánLwówka, potvrzuje prodej 25 lánů v Herrmanns-dorfu (= Horní Heřmanice u Javorníka) od rytíře Jindřicha zvaného Bohemus opatu lebušskému. CDS VII.3, č. 2189 Stelmach I, str. 147 č. 686 SUB VI, č. 13 549 II 1291,111. 14. Nysa apogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, sg. Rep. 135 D 184a, fol. 49a-49b Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, potvrzuje urovnání sporu o desátky mezi cisterciáckým klášterem Henryków na straně jedné a bratry Jakubem a Ře- SUB VI, č. 14 hořem ze Skalice na straně druhé. Inter testes: Frizco, plebán ve Vidnavě 550 [1291], III. 15. apogr. Mikuláš IV. píše opatovi sedleckého Palacký, Reise nach Pozn.: I U Orvieta 1) Archivio Segreto Vati- kláštera [Heidenreichovi] a proboštovi Italien, str. 49 vlastní vizitaci viz u: c&no, Reg. Vat. 46, fol. 19, míšeňského kostela mistru Bernhardovi č. 393 1292, VI. 27. Praha č. 98 z Kamence, aby provedli vizitaci špitálů RBM II, č. 1536 2) transsumpt ve vidimusu křížovníků s červenou hvězdou a posta- Stelmach I, str. 147 vyšehradského děkana rali se o nápravu neřádů, k nimž tam č. 687 Jindřicha a vyšehradského dochází - tato papežova výzva je reakcí kustoda Mikuláše z: 1316, na stížnosti, které do Říma adresoval II. 14., jehož orig.: Ar- mistr křížovníků s červenou hvězdou od chiwum Paristwowe Wro- sv. Františka v Praze (deperd.). claw, sg. Rep. 66, Nr. 65 551 [1291], III. 18. apogr. Mikuláš IV. píše pražskému biskupu Palacký, Reise nach I U Orvieta Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 46, fol. 13b, č. 71 [Tobiášovi z Benešova] ve věci žádosti (deperd.) Beneše z Vartenberka a jeho ženy Anežky, dcery Čeňka z Ronova, kteří až po svatbě a narození dětí zjistili, že jsou ve 3. a 4. stupni příbuzní; vzhledem k tomu, že by eventuelní rozvod působil skandálně, nařizuje papež biskupovi, aby po řádném prošetření celé záležitosti udělil oběma manželům dispens. Italien, str. 49 č. 394 RBM II, č. 1537 PotthastlI, č. 23614 Langlois, str. 665 č. 4612 552 1291,111. 21. autogr. Sofie z Klingenu prodává klášteru UB Basel III, č. 8 II StA Basel - Stadt, sg. Klosterarchiv Gnadental Urkunde Nr. 6 v Gnadenthalu statek v Miisbachu. Inter testes: Heinrich z Embrachu, „der herzogin (tj. Anežky, rakouské vévod-kyně) kaplan von Osterrich" 553 1291,111. 23. autogr. Václav II., český král a moravský mar- RBM II, č. 1538 Písař: I Opava NA Praha, Česká finanční prokuratura, inv. č. 4, sg. L III 4 krabě, osvobozuje sedlecký klášter od dávek a daní vybíraných královskými urburéři, rychtáři a správci hor z klášteru SUB VI, č. 16 VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) poplatných domů, mlýnů, pekárny (rybníky?) a lázní ležících uvnitř hranic stříbrných hor (t. j. Kutné Hory), počítaje v to i dávky, které od nich a jistých horníků vybíral Václav II.; král zakazuje urburéřům, rychtářům neb správcům zmíněných hor jakkoliv zatěžovat tento klášterní majetek, z nějž opat prokazuje Václavov jiné milé služby. DPM: mistr Petr Angeli Pečeť: Václav II., I. typ 554 I [1291], IV. 5. U Orvieta apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 46, fol. 20, č. 105 Mikuláš IV. uděluje ke kostelu P. Marie de Bitzov v pražské diecézi odpustky po dobu jednoho roku a čtyřiceti dní, a to na čtyři mariánské svátky, na sv. Prokopa a oktávy všech těchto svátků. Langlois, str. 676 č. 4708 555 I [1291], IV. 6. U Orvieta apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 46, fol. 22, č. 115 Mikuláš IV. uděluje ke kostelu sv. Kříže de Curia v pražské diecézi odpustky po dobu jednoho roku a čtyřiceti dní, a to na sv. Jana Křtitele, čtyři mariánské svátky a oktávy všech těchto svátků. Langlois, str. 678 č. 4728 556 I 1291, IV. 10. Olomouc autogr. SOkA Olomouc, AM Olomouce, Listiny, inv. č. 4 apogr. insert v konfirmaci z: 1318, IX. 6. Brno (Jan Lucemburský), jejíž orig.: SOkA Olomouc, AM Olomouce, Listiny, inv. č. 11 (RBM III, č. 465) Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, osvobozuje olomoucké měšťany ode cla v Litovli a Kojetíně, na svobodných statcích koupených od šlechticů je vyjímá z jurisdikce provinciálních úředníků a veškerou spornou agendu svěřuje do kompetence městského soudu, upravuje placení všeobecné berně ze svobodných statků, a to tak, že měšťané i nadále mají platit berni jen ze svých městských pozemků, zakazuje šlechtě bránit poddaným odcházet do města, kteří od oka- RBM II, č. 1539 CDM IV, č. 296 Písař: VII 14 = J VI 1 Pečeť: Václav II., I. typ německý překlad: SOkA Potštát-zámek, inv. č. 501 mžiku svého příchodu budou spadat pod městskou jurisdikci, a posléze uděluje městu mílové právo. DPM: mistr Jan ze Sadské 557 I 1291, IV. 14. autogr. StA Bamberg, Brandenburger Urkunden 62 Heinrich, komtur, a celý konvent německých rytířů v Chebu přenechávají norimberskému purkrabí Friedrichovi [III. z Hohenzollernu] dvůr v Schecken-hofu (u Eschenbachu) za to, že jim potvrdil jejich držbu statků v Au/Loužek (viz výše: 1290, XII. 8.-). Gradl, str. 158-159 č. 429 Lampe str. 429 č. 497 Písař: OT3 Pečeť: Heinrich, komtur německých rytířů v Chebu; deperd. 558 I 1291, IV. 15. Praha autogr. BayHStA München, Abt. Geheimes Hausarchiv, sg. Hausurkunde 63 tisk Melchior Goldast, De Bohemiae regni... com-mentarii: Appendix, str. 32 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, říšské kníže a arcičíšník, potvrzuje pořízení římského krále Rudolfa L, v němž se potvrzuje Ludwigovi [II.], rýnskému falckraběti a bavorskému vévodovi, donace jistých majetků učiněná Konrádem, synem římského krále Konráda. Bez DPMformule RBMII, č. 1540 Písař: VII 13 (vyšehradská škola I) Pečeť: Václav IL, I. typ 559 II 1291, IV. 16. U Chebu autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 119 apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 59a-59b 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 403, fol. 294b-295b Nr. 6 3) StA Amberg, Kloster Waldsassen 407, fol. 406b-408a Gebhard [VI.], lanckrabě z Leuchtenber-gu, dává do zástavy waldsasskému klášteru hrad Falkenberg (v Horní Falci) s příslušenstvím, a to na půjčenou částku 76 chebských hřiven stříbra, a zavazuje se dlužnou částku uhradit do svátku Všech svatých (1. XI.) nebo do termínu, který by stanovila skupina jmenovaných chebských měšťanů; pokud by tak neučinil, zástava propadne klášteru. Zavazuje se rovněž přimět svou ženu Gutu, aby se do nejbližšího svátku sv. Jana Křtitele vzdala všech svých nároků na zastavené nemovitosti. Gradl, str. 159 č. 430 (pod „XII. kal. Maii") Lampe str. 429-430 č. 498 Pečeť: 1) Gebhard, lanckrabě leuchtenberský 2) Heinrich, komtur OT v Chebu 3) město Cheb 4) Engelhard Nothaft z Vildštejna, I. typ 5) Albert z Hertenberka 6) Eberhard,chebský krajský rychtář 4) Pfarrarchiv Waldsassen, Acta Waldsassensia, 451 Nr. 785 560 I [1285,11. 11.-1291, IV. 16.] autogr. SOA Plzeň, VS Sv. Klára Cheb, inv. č. 1, sg. N 19 Konrád z Paulsdorfu vyznává, že se po urovnání sporu s klariskami v Chebu, který měl o vesnici Dřenice na Chebsku, vzdává za sebe i své dědice lenního práva na zmiňovanou ves, předávají do držby chebským klariskám a zavazuje se nadále nevznášet na ni žádné nároky. Waska 2007, str. 44 Písař: CCh la Pečeť: Konrád z Paulsdorfu 561 I 1291, IV. 23. autogr. NA Praha, Archiv maltézskeho velkopřevorství v Praze, inv. č. 1316, sg. Jo XXXI Mail. 71 Hartman z Holštejna daruje se souhlasem své ženy Elišky, dědiců a Stephana z Maissau johanitům v Mailbergu 3/4 lánu v Mairhouen (dvůr asi u Harrasu). Pečeť: Hartman z Holštejna, V. typ 562 I 1291, IV. 27. Nižbor apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 46a-46b Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje waldsasskému klášteru koupi dvou vesnic Stroupeč (u Žatce), o něž se klášter přel se jmenovanými žateckými měšťany (Mikulášem, Jindřichem a jejich bratry); z textu listiny je zřejmé, že klášter měl na koupi zmiňovaných vsí listiny od Václavových předchůdců (deperd.?). DPM: mistr Petr Angeli Gradl, str. 159-160 č. 431 Pečeť: ohlášena pečeť Václava IL, I. typ Pozn.: 1) jde o vsi Strupch rubeta a S. virgulta; 2) viz dále listiny: a) 1292, VIL 2. Praha b) 1295, V. 30. -c) [1295], XI. 28. Řím (sv. Petr) 563 II 1291, V. 2. autogr. Thüringisches H StA Weimar, Urkunde 1291 Mai 2 H[einrich] st., fojt z Plavná a zemský sudí v Plíseňsku, uděluje klášteru v Cronschwitz vesnici Kummer. Inter testes: Heinricus advocatus iuni-or de Plawe, dictus Bohemus. Schmidt I, str. 126, č. 259 564 I 1291, V. 6. Praha autogr. Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 38 apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 283 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, uděluje augustiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze ve stanovené svátky čtyřicetidenní odpustky těžkých hříchů a roční odpustky lehkých hříchů. RBM II, č. 1541 (ad: 1291, V. 7.) Kadlec 1985, str. 404 č. 212 (ad: 1291, V. 7.) Písař: T 15 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, deperd. 565 II 1291, V. 6. autogr. Diözesanarchiv St. Pölten, sub dato suo Litold zKuenringu, rakouský číšník, dosvědčuje, že souhlasil s darem jisté sumy peněz učiněným Virpirgou, vdovou po Konrádovi z Hadmarsdorfu, ve prospěch klarisek v Dürnsteinu, a to před jmenovanými svědky, mezi nimiž je i bratr Konrád, minorita [od sv. Ducha] z Opavy (bruder Chunrat von Troppawe). 566 I [1291], V. 7. U Orvieta apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 46, fol. 40b, č. 203 Mikuláš IV. uděluje ke kostelu sv. Benedikta v Krnově v olomoucké diecézi odpustky po dobu jednoho roku a čtyřiceti dní, a to na sv. Benedikta, na P. Marii, sv. Martina a sv. Mikuláše, včetně oktávů všech těchto svátků. Langlois, str. 710 č. 5076 SUB VI, č. 18 567 I 1291, V. 10. apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 103a-103b Dietrich, waldsasský opat, zakládá vesnici Schönau u Žatce a stanoví podmínky (zákup ve výši 2,5 hř. resp. 2 hř. z lánu, cenzus 1 hř. stříbra a 4 měřice pšenice z lánu ročně) pro kolonisty. RBM IV, č. 1884 Gradl, str. 160 č. 432 568 I 1291, V. 11. autogr. (deperd., jen čb foto): Vaduz, Sammlungen des Fürsten von und zu Liech- Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje na žádost obou smluvních stran smlouvu mezi Jindřichem [IL] z Liechtenštejna a jeho ženou Petruší [z Zelkingenu] na Zemek-Turek, č. 20 Šebánek 1926, str. 273, č. 3 Písař: Thll tenstein-Hausarchiv, Uli. 5. 1291 straně jedné a [dolno]kounickým klášterem na straně druhé z: 1291, II. 2. -(RBM: neznají) ohledně prodeje vsí Pouzdřany a Popice a uděluje klášteru desátky z obou těchto vsí. Moravské a slezské listiny I, str. 41-42, č. 19 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, I. typ 569 II 1291, V. 21. Mailberg autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 1264, sg. Jo XXXI Mail. 21 Wulvinch ze Sunnbergu a jeho žena Hedvika prodávají Wernhartovi z Anhangu, komturovi a komendě johanitů v Mailbergu, statek v Patzmanns-dorfu se všemi platy a výnosy, jak je koupil od Hartmana z Holštejna, jeho ženy Alžběty a syna Crha. Pečeti: 1) Štěpán z Meissau, rakouský maršálek 2) Wulvinch ze Sunnbergu Pozn.: Hartmanovu listinu viz níže 570 I [post 1291, V. 21.] autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 1486 Hartman z Holštejna, jeho žena Alžběta a syn Crh poskytují právní záruky za statek v Patzmannsdorfu, který Wulvinch ze Sunnbergu prodal komturovi a komendě johanitů v Mailbergu. Pečeti: 1) Alžběta z Holštejna 2) Hartman z Holštejna, V. typ 571 II 1291, VI. 7. autogr. DOZA Wien, Urkunde Nr. 1015 Mistr Mikuláš děkan a mistr Walter farář u kostela v Mechelenu transsumují řádu německých rytířů (mimo jiné) list Mikuláše IV. z: [1289], IV. 2. Řím (S. Maria Maggiore). Tumler-Arnold I, č. 1015 572 I [1291], VI. 9. U Orvieta autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 40, sg. 38 Q Mikuláš IV. odpouští ženským klášterům pod správou dominikánů dávky určené papežským nunciům a legátům. AZKI, č. 333 CDMIX (Anhang), s. 376 č. 5 Potthast II, č. 23686 (ad: 1291 VI. 1.) AZKI, č. 333 Pečeť: bula Mikuláše IV. na hedvábných nitích; oddělena od orig. Pozn.: list zanesen i do vatikánských register: Archivio Segreto Vati- cano, Reg. Vat. 46, fol. 56b, č. 288 (Langlois, str. 736 č. 5347) 573 I [1291], VI. 13. U Orvieta apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 46, fol. 58a, č. 291 Mikuláš IV. píše jistému Petrovi Blažejovu z Čech, scholárovi v pražské diecézi, ve věci jeho žádosti: Petr si stěžoval (bezpochyby písemně, tedy deperd.) na to, že byl zastižen jedním šlechticem při rybolovu, polekal se a dal se do běhu, šlechtic jej ale na koni dostihl a údajně bez jakéhokoliv důvodu mu uřízl pravé ucho; žádá proto papeže, aby i přes toto své postižení mohl dále vykonávat svou kněžskou službu; papež mu vyhovuje a uděluje dispens, aby mohl dosáhnout nižšího svěcení a obdržet benefícium, jehož výkon by ale vylučoval kontakt s věřícími. Palacký, Reise nach Italien, str. 49 č. 395 RBM II, č. 1542 Potthast II, č. 23702 Langlois, str. 738-739 č. 5389 Pozn.: těmto papežský list je ještě jednou, a to mylně regestován u Po-tthasta II, č. 23527 ad: [1291], I. 13. U Orvieta, kde je jako destina-tář označen pražský biskup 574 I 1291, VI. 17. Praha apogr. NA Praha, Přepisy (z archivu pražského arcibiskupství) regestový extrakt APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXV, fol. 9a Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje pražskému biskupovi Tobiášovi [z Benešova] soudní výrok pražských beneficiářů (byli jimi nejvyšší komorník království Hynek z Dubé, soudce Sezima z Červené Hory a zemský písař a pražský kanovník Radoslav) ve věci proti Vítkovi ze Skalice čili z Ledenic a jeho bratřím Vokovi, Budi-vojovi a Henslínovi (na škodu odhadnutou na 11141 hřiven) a rovněž proti Hroznatovi z Úžic čili z Rataií a ieho synům Arnoštovi, Jenčovi a Budivojovi (na škodu odhadnutou na 3534 hřiven RBM II, č. 2734 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: moderní opis v NA opisovánještě z originálu v Archívu pražského arcibiskupství stříbra); výrokem zemských úředníků byly statky Vítka a jeho bratrů vydány v úhradu škod pražskému biskupovi, jenž byl v jej ich držbu uveden posly zemských úředníků: Benešem, rytířem nejvyššího komorníka Hynka z Dubé, Vlkem, podsoudcem Sezimovým, a Albertem, podpísařem zemského písaře Radoslava, když se Vítek a Hroznatá s příbuznými v jednoroční lhůtě nepostarali o zadostiučinění pražskému biskupství; na biskupovu žádost byly statky Vítka a bratří odhadnuty zemskými úředníky a královskými rytíři Oldřichem z Křivsoudova a Jankem z Ústupenic na 900 hřiven stříbra, statky Hroznatý z Úžic a jeho synů (Hradiště, Kozojedy, Malovidy, Ježovice, mlýn vLedči, Chrastná, Habřina, Smrk, Boštice, Miloti-ce, Beřice* (dnes část Rašovic na Kutnohorsku), [Staré] Nespeřice (na Kutnohorsku), Mostice, [Černé] Voděrady (na Kolínsku), které byly Tobiášovi zastaveny za 70 hřiven, Písek, Dlouhý Most a Lhota - které byly odhadnuty na 350 hřiven a tento odhad svou hodnotou nepřesahují - byly také přisouzeny biskupství pro uhrazení zbylé části škod; biskup dále vykoupil od zemských úředníků jejich nárok na podíl ze stanovených tax (totiž z 11141 a 3534 hřiven); v případě Vítka ze Skalice šlo o: městec -ko Sepekov, místo, kde stával hrad Skali- ce, půl vsi Radětice, ves Zběšice, Popovice, Podboři s lesem Chlumem, půl Zálší, Držkrajov, Božetice, Hodušín, Vlksice, Vratišov, dva dvory v Mlčkově s lesy zvanými Bečovy, Soběnov a Děsný, vsi Raškov, Nosetín, dvůr v Pychově s lesem Ostrým, vsi Chvalov, Březí, Veletín, Hodětín, Myslkov, Dobrotín, Chýška s lesem Hráčov, Crhov a Podolí; král posléze na biskupovu prosbu znovu potvrzuje odhady a přiřkl biskupství plné právo nad postoupenými statky šlechtických škůdců. DPM: mistr Petr Angeli 575 I 1291, VI. 18. Praha apogr. (jen regestový extrakt) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 2787, sg. G d 26 (Haanova Statuta), fol. 41b Guta, česká královna, krakovská a san-doměřská vévodkyně a moravská mar-kraběnka, potvrzuje kostelu [sv. Jakuba Většího] v Pohořelicích svobody, práva a nemovitý majetek udělený moravským markrabětem Přemyslem (deperd.). DPM: mistr Bohuslav, protonotář RBM II, č. 1544 CDM V (SuppL), str. 293 č. 96 („orig. olim in arch. eccl. s. Petři Brun-nae servabatur") 576 I 1291, VI. 23. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1956, sg. ŘP Doksany - 11 Václav II., český král, krakovský a sando-měřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje, že se Závis Častolovův, purkrabí na Housce, vzdal za 24 hřiven stříbra ve prospěch doksanského kláštera patronátní-ho práva ve vsích [Dolní a Horní] Police (Palič?), Stupná, Bělá (u České Lípy) aGrunlins; celá transakce je zřejmě výsledkem sporu, který se rozhořel mezi Závišem a klášterem o předmětné desátky snad na zemském soudu (?). DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1545 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ; deperd. 577 I [1291], VII. 1. U Orvieta autogr. MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. D 18 apogr. MZA Brno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 603 (Tišnovský kopiář I), fol. 9a-9b Mikuláš IV. nařizuje olomouckému biskupu [Dětřichovi], aby pomohl tiš-novskému klášteru k znovunabytí jeho statků. RBM II, č. 1546 Potthast II, č. 23728 CDM IV, č. 297 Langlois, str. 1041 č. 7617 AZK I, č. 334 Pečeť: bula Mikuláše IV. na konopném provázku Pozn.: nebylo zahrnuto do Reg. Vat. 578 I 1291, VII. 7. Praha autogr. Besancon, Archives dépar-tementales du Doubs, Tresor des chartes du com-té de Bourgogne, sg. 1 B 509/8 Václav II., český král, vévoda krakovský a sandoměřský, markrabě moravský, říšské kníže a číšník, připojuje svůj souhlas s pořízením Rudolfa L, který listinou z: 1291, V. 29. Mainz (RI VI. 1, č. 2464) dědičně udělil de consensu nostrorum et imperii principům Jeanovi z Chalon, pánovi z Arlay, ochranu (gwardia seu custo-dia) kláštera Saint-Claude. Bez DPMformule Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. 579 I 1291, VII. 13. Praha autogr. AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 50 (sub dato suo) apogr. 1) AM Brna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 2, fol. 127a 2) AM Brna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 40, fol. 41b Václav II., český král, krakovský a sandoměřský vévoda a moravský markrabě, stanoví výroční trh ve městě Brně od svátku sv. Havla po 14 dnů a všechny kupce směřující do Brna 1 týden před a 2 týdny po sv. Havlu motivuje tím, že je pro tyto dny osvobozuje ode cla jinak v Brně placeného. DPM: mistr Jan ze Sadské Rôssler 1852, str. 377 č. II RBM II, č. 1547 CDM IV, č. 298 Flodr: PKI, str. 401 Písař: VII 16 (vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ Pozn.: detaily konfirmačního řízení a identitu předmětných listin viz u: Vašků 2008 německý překlad AMBrna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 1, fol. 228a novověká revizně- kon-firmačn í řízen í 1) Leopold I. potvrdil: 1698, III. 11. Wien: AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 3633 2) Karel VI. potvrdil: 1720, IV. 4. Wien: AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 3705 580 I 1291, VII. 18. Laterán autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 1074, sg. JoXXVIČV-PB 13 lA Děkan od sv. Quidona spolu s děkanem od Sv. Trojice ve Špýru vidimují johanitům ochranné privilegium papeže Hono-ria III. z: [1217], II. 13. Laterán. 581 I 1291, VII. 23. Praha autogr. NA Praha, Česká finanční prokuratura, inv. č. 5 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, osvobozuje vesnici Poboří a jistý dvůr v kouřimském kraji náležející sedleckému klášteru od „osady" (tj. prestatio et missio nuncii sive testis) a zakazuje klášterním i zemským sudím tuto službu vyžadovat. DPM: mistr Petr Angeli RBMII, č. 1548 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. Pozn.: srv. listinu níže: 1292, I. 10. Hradec [Králové] 582+ I 1291, VII. 26. Nysa autogr. Archiwum Archidiecezjal- Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, potvrzuje založení města Vidnava CDS VII.3, č. 2197 (jako falsum 14. Pozn.: středověké falsum ne Wroclaw, Listiny, sub dato suo vratislavským knížetem Jindřichem IV. a vratislavským biskupem Tomášem I. [Kozlowarogou] stol.) SUB VI, č. 462 (jako falsum) 1. čtvrtiny 14. stol., opírající se však o pravé listiny z let 1268-1291, připomíná osadu Bernartice „prope Iawirnik". 583 II [1291], VIII. 1. U Orvieta apogr. Paris, Archives nationales L 277, N° 53 Mikuláš IV. pověřuje generálního převo-ra augustiniánů-eremiťů a třicet bratří téhož řádu, které převor zvolil, hlásáním „tajemství kříže" vyjma Sicílie, Uher, Cech a Polska. Langlois, str. 1014 č. 7378 584 II 1291, VIII. 1. Klodzko apogr. insert v konfirmaci z: 1355, X.Ó.Praha (Karel IV), jejíž orig.: NA Praha, Řád maltézského vel-kopřevorství, inv. č. 2904 (RBM VI, č. 145) Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, uděluje k farnímu kostelu P. Marie v Kladsku náležejícímu johanitům desátky ze dvora v Korytówě. DPM: mistr Petr Angeli SUB VI, č. 27 cf. RBM III, č. 506 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 585 I 1291, VIII. 4. Praha autogr. NA Praha, ŘA Praha, inv. č. 10 apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 282-283 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, uděluje augustiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze ve stanovené hlavní svátky a jejich oktávy čtyřicetidenní odpustky. RBM II, č. 1549 Kadlec 1985, str. 403-404 č. 211 Písař: T 15 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret 586 I 1291, VIII. 4. Praha apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 283 Pavel [Przemankowa], krakovský biskup, uděluje augustiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze ve stanovené svátky čtyřicetidenní odpustky, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup (tj. pražský biskup Tobiáš [z Benešova]). RBM II, č. 1549 Kadlec 1985, str. 404-405 č.213 587 II 1291, VIII. 10. autogr. MOL Budapest, sg. DL 99873 Ondřej III., uherský král, potvrzuje a obnovuje mistru Bychovi Csémovi, synu Silvestra z Burgu, donaci na Szarvas-kend učiněnou uherským králem Štěpánem V. za zásluhy v boji s českým králem Přemyslem Otakarem II. a Albrechtem I. Habsburským; důvodem obnovy je skutečnost, že původní donace byla zničena. - zmínka o českém králi. DPM: mistr Theodor, „ aule nostre vice-cancellarius " Expresse dicitur: ... quod cum Othoka-rus, rex Boemorum, confinia regni Hungarie occupasset ... idem magister Bychov... extitisset captivatus UB Burgenland II, č. 358 588 I 1291, VIII. 24. Praha apogr. NA Praha, Řád maltézského velkopřevorství - opisy listin, inv. č. 91, kart. 41, fol. 119 Pavel [Przemankowa], krakovský biskup, uděluje johanitům od P. Marie v Praze a dále témuž řádu v Žitavě u sv. Jana Křtitele, ve Světlé (Českém Dubu) u Sv. Ducha, v [Mladé] Boleslavi u sv. Víta, v Kadani u P. Marie, v Horažďovicích u sv. Petra a ve Strakonicích u sv. Vojtěcha čtyřicetidenní odpustky, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup (tj. pražský biskup Tobiáš [z Benešova]). RBM II, č. 2805 CGOH III, str. 487 č. 3923 Pozn.: ještě koncem 19. stol. byl k dispozici originál s „pečetí na perg. proužku dosti zachovalou" v Arch. řádu maltézského velkopřevorství v Praze 589 I 1291, VIII. 26. Praha apogr. 1) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. G h 12, č. 74 2) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 2787, sg. G d 26 (Haa-nova Statuta), fol. 41b Guta, česká královna, krakovská a san-doměřská vévodkyně a moravská mar-kraběnka, nařizuje svým úředníkům, aby nenarušovali svobody kostela [sv. Jakuba Většího] v Pohořelicích. RBM II, č. 1550 CDM V (Suppl.), Str. 293 č. 97 („orig. olim in arch. eccl. s. Petri Brun-nae servabatur") 590 I 1291, VIII. 30. autogr. StA des Kantons Luzern, Urkunden, sg. URK 488/8691 Anežka, rakouská vévodkyně, hraběnka z Habsburgu a Kiburgu, ukončuje spor mezi měšťany v Luzernu na jedné straně a Burchardem z Tannon aj. na druhé straně kvůli neoprávněnému zajetí a věznění luzernského měšťana Mikuláše, sklepníka v Kriensu. Kopp 1853, č. 20 Pečeť: Anežka, rakouská vévodkyně, hraběnka z Habsburgu a Kybur-gu legenda: + s. agnetis. d. gra. ducisse. austr. bohem. regis. filie 591 I 1291, IX. 1. Litomyšl autogr. Krakow, Archiwum Kra-kowskej kapituly katedrálnej, Dokument pergam. 74 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje krakovskému biskupovi [Pavlu Przemankowi] solný desátek a krakovské kapitule 200 hřiven stříbra. DPM: mistr Petr Angeli RBMII, č. 1551 RBM II, č. 2735 KKK I, č. 95 Písař: V II 17 = T 1 Pečeť: Václav II., I. typ; de-perd. 592 I 1291, IX. 1. Litomyšl apogr. insert v konfirmaci z: 1352, V. 12. Praha (Karel IV), jejíž orig.: NA Praha, Archiv pražského arcibiskupství, inv. č. 14 (CDM VIII, č. 159) regestový extrakt APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXV, fol. 9a Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, zakazuje vymáhání noclehu na statcích pražského biskupství, narušitelé tohoto zákazu, pokud zastávají nějaký úřad, mají být tohoto úřadu zbaveni, pokud nikoli, mají ztrávit 12 týdnů v královském vězení; dovoluje navíc biskupovi uvalovat na takové narušitele církevní tresty. DPM: mistr Petr Angeli RBMII, č. 1552 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 593 I 1291, IX. 1. Litomyšl autogr. Krakow, Archiwum Kra-kowskej kapituly katedrálnej, Dokument pergam. 73 apogr. Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, slibuje zachovávat práva, svobody a ostatní obyčeje v Krakovskú a Sando-měřsku. DPM: mistr Petr Angeli RBMII, č. 1553 KKK I, č. 94 Písař: VII 17 = T 1 Pečeť: Václav II., I. typ; de-perd., jen zbytek úva- 1) Krakow, Archiwum Krakowskej kapituly katedrálnej, sg. Liber privile-giorum 1, fol. VII 2) Krakow, Archiwum Krakowskej kapituly katedrálnej, sg. Liber privile-giorum 2, fol. XX zů: tmavěčervené hedvábné nitě 594 II 1291, IX. 3. [Vyšší Brod?] autogr. Stiftsarchiv Schlägl, sg. Urkunde S 24 apogr. 1) Stiftsarchiv Schlägl, KopialbuchA(1593),fol. 9b-10a 2) Stiftsarchiv Schlägl, KopialbuchB (1597), fol. lla-llb 3) Strahov, Knihovna Královské kanonie premonstrátů (tzv. Dlabačův diplomatář: Plagensia diplomata), sg. DL III 19, fol. 43a-43b Otto [II.], opat vyšebrodský, prodává klášteru ve Schläglu dvůr vRudolfs-bachu (dnešní Rudersbach) a léno v Grillbergu. RBMIV, č. 1885 UBLOE IV, str. 156, č. 169 UB Schlägl, č. 34 Písař: AV3a Pečeť: Otto [II.], vyšebrodský opat 595 I 1291, IX. 21. Olomouc apogr. 1) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2877, kn. č. 12 (stará sg. E I 40), str. 45-46 2) MZA Brno, G 10: Sbírka rukopisů MZA, inv. č. 434, fol. 5a-6a (v CDM Budislav, děkan, Cyrus probošt, Friedrich, arcijáhen a celá olomoucká kapitula vydávají nařízení ohledně slavení ani-versárií u olomouckého kostela. CDM XV, č. 20 cf. CDM IV, č. 299 Pečeť: ohlášena pečeť olomoucké kapituly označeno jako „Concept der Capitelstatuten aus der Zeit des B. St. Pavlovský") 3) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2879, kn. č. 14 (stará sg. E I 33), str. 59-62 4) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, sg. CO 604, str. 597-600 596 II 1291, X. 3. Ploczk autogr. Berlin-Dahlem, Geheimes StA PK, XX. HA Hist. StA Königsberg, Pergamenturkunden Schiebl. LV Nr. 64 Goskus, provinciální převor dominikánů, a jiní dominikáni (mezi nimi Vilém, převor z Brna) vidimují listinu německého rytíře Konráda z Thierbergu: 1283, III. 5. Ploczk, v níž Konrád z Thierbergu, maršálek německých rytířů v Prusku, urovnává spor mezi řádem německých rytířů v Prusku a pomořanským vévodou Mestwinem II. Perlbach, Pom. UB, str. 428-429 č. 480 Joachim-Hubatsch II, č. 321. 597 I 1291, X. 8. U Chebu (vojenský tábor) autogr. BayHStA München, Kurbayern Äußeres Archiv 1940, fol. 2 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, volí spolu s Ludwigem [II. Přísným], vévodou bavorským, arbitry k urovnání sporu o zemské hranice - z české strany zvoleni: Dětřich, purkrabí na Přimdě, Bohuslav z Boru, Bohuslav z Klenová a Racek, syn Bohuslava z Boru, z bavorské strany pak: K[onrád] z Paulsdorfu, Dietrich z Wildštejna, VI., maršálek zLenge-feldu a Jordán z Murachu; Václav Ludwi-govi navíc slibuje, že jej bude podporovat a pomáhat mu proti komukoli. Bez DPMformule RBM II, č. 1554 Gradl, str. 160 č. 434 Koch-Wille I, č. 1250 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeti: 1) deperd. 2) deperd. 3) deperd. 598 II 1291, x. 18. Köln autogr. DOZA Wien, Urkunde Nr. 1021 Lambert, podkustod kolínského dómu, vidimuje list Mikuláše IV. z: [1288], IV. 8. Řím (sv. Petr) pro johanity. Tumler-Arnold I, č. 1021 599 I 1291, x. 23. Cheb apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 44b-45a Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje privilegia waldsasského kláštera udělená římskými a českými králi, v nichž je klášter vyňat z jurisdikce všech úředníků (obzvláště chebské provincie, a to zejména na klášterních majetcích v Schonbachu/Lubech a Můn-chenreutu) a osvobozen ode všech platů a cel. DPM: mistr Petr Angeli RBMIV, č. 1886 Gradl, str. 161 č. 436 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 600 I 1291, x. 24. Cheb apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 45b-46a Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, bere waldsasský klášter do své ochrany a nařizuje svým úředníkům (obzvláště chebskému krajskému rychtáři - dantes universis ... nostris fidelibus firmiter in mandatis - deperd. mandátu/u), aby účinně klášteru pomáhali proti všem škůdcům, výslovně všem zakazuje nocování v klášterních vsích a grangiích bez opatova povolení. Bez DPMformule RBMIV, č. 1886 (ad: 1291, x. 23.) Gradl, str. 162 č. 437 (ad: 1291, x. 23) Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 601 I 1291, x. 24. Cheb autogr. SOkA Cheb, AM Chebu, inv. č. 4 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje chebským měšťanům privilegia udělená Přemyslem Otakarem II. a Rudolfem I. Habsburským a osvobozuje je za roční poplatek 100 talentů haléřů (denarius Hallensis) ode všech celních RBMII, č. 1555 Gradl, str. 162 č. 438 Písař: VII 12 = Th 3 = N 3 (M. Šimon) Pečeť: Václav II., I. typ poplatků v celém Českém království. DPM: mistr Petr Angeli Pozn.: srv. listiny: a) 1266, V. 4. Cheb (Přemysl II.): CDB V.l, č. 470 b) 1279, VI. 7. Wien (Rudolf L): CDB VI. 1, č. 45 602 I 1291, XI. 7. U Neuhausu (v Rheingau) apogr. 1) Knihovna Národního muzea, sg. VI.F.12, fol. 17a-17b 2) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 335a-335b 3) MZA Brno, E 6: Benediktíni Rajhrad, sg. H i 1, fol. 98a-98b 4) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 44a-45a 5) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 47 6) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, fol. 4a-4b Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 26b-27a 7) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. 9a-10a Gerhard II. [z Eppsteinu], mohučský arcibiskup, zve jakožto říšský kancléř Václava II. na volbu nového římského krále po smrti Rudolfa I. do Frankfurtu [nad Mohanem], a to na den po svátku sv. Filipa a Jakuba. RBM II, č. 2736 MGH CC III, č. 468 ACRB I, č. 43 RI VI.2, č. 2 603 II 1291, XI. 11. autogr. ÓStA, Abt. HHStA, sg. Gottfried z Klingenfelsu, velkopreceptor řádu johanitů pro Německo, Cechy, Pol- CGOH III, str. 601-602 č.4176 AUR 2407 apogr. NA Praha, Řád maltézského velkopřevorství, sg. II č. 234 sko, Moravu, Rakousy a Štýrsko, dosvědčuje, že Jindřich Currich daroval johanitům vMailbergu svůj dvorec v Eggenburgu. 604 I 1291, XL 15. Modříce autogr. MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. B 7 apogr. MZA Brno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 603 (Tišnovský kopiář I), fol. 17a-18b Dětřich, olomoucký biskup, vidimuje tišnovskému klášteru listiny: A) 1240, XII. 7. Tišnov (CDB III.2, č. 259), v níž Václav I. dává tišnovskému klášteru patronátni právo ke kostelům sv. Petra v Brně, v [Moravských] Budějovicích a ve [Velké] Bíteši, a B) 1258, X. 17. Brno (CDB VI, č. 166), v níž Přemysl Otakar II. potvrzuje rozhodnutí ve sporu o patronátni právo kostela sv. Petra v Brně mezi tišnov-ským klášterem a rektorem od sv. Petra v Brně Albertem a potvrzuje donaci tohoto patronátu tišnovskému klášteru učiněnou Václavem I. (srv. listinu A) a žádá olomouckého biskupa Bruna o potvrzení tohoto patronátu. Dětřich na základě této vidimace nabádá českého krále [Václava II.] k podpoře klášterních práv. RBM II, č. 1556 CDM V (Suppl.), str. 293-294 č. 98 AZK I, č. 335 Písař: Th 17 (ruka tišnovského skriptoria) Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, II. typ Pozn.: k listině A srv.: [1256], X. 7. Anagni (Alexandr IV): CDB VI, č. 88 605 I 1291, XL 29. Zittau autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 40 apogr. 1) Knihovna Národního muzea, sg. VI.F.12, fol. Albrecht, vévoda saský, slibuje, že se při volbě nového římského krále bude řídit přáním Václava II. poté, co mu Václav jakožto říšský číšník, a braniborský markrabě Ota Dlouhý jakožto říšský komorník slíbili, že zvolený římský král mu zaplatí 4500 pražských hřiven střbra, CGD str. 973-974 č. XVII (omylem ad 1292, XI. 29.) RBM II, č. 1557 ACRB I, č. 44 MGH CC III, č. 470 Pečeť: Albrecht, vévoda saský 18b-19a 2) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 336a-337a 3) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. H i 1, fol. 99a-100a 4) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 46a-47a 5) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str.. 61-62 6) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, fol. 12a-12b Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 44b-45b 7) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. 41a-43a že nový zvolenec bude dbát na jeho zájmy a ještě před volbou mu vyplatí 800 hřiven stříbra zastavených z příkazu Rudolfa I. na jistých majetcích v Alten-burku; požaduje dále, aby mu nový zvolenec pomohl dosáhnout toho, co vysou-dil na magdeburském arcibiskupovi; Albrecht se zavazuje, že bude Václava II. doprovázet s 10 svými ozbrojenci, 2 kaplany a 8 služebnými na místo, kde proběhne volba, a to tam i zpět, ovšem na Václavovy náklady. RI VI.2, č. 3 606 I 1291, XII. 1. Zittau tisk dle CDLS I2 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, osvobozuje na žádost žitavského faráře br. Friedricha farní žitavský kostel od dávek z domu, který kostelu darovala Kristina, vdova po žitavském měšťanovi. DPM: mistr Petr Angeli CDLS I2, č. 84 RBM II, č. 2737 CDM VII.3, str. 778 č. 149 Prochno, Regesten, č. 51 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: originál shořel v 18. stol. při požáru žitavské radnice 607 II 1291, XII. 2. autogr. Archív mesta Bratislavy, Stredoveké listiny, č. 10 Ondřej III., uherský král, uděluje svobody kolonistům v Bratislavě; zmiňuje se o válce mezi uherským a českým králem. Expresse dicitur: ... cum hospites nostri de civitate Posoniensi per seviciam seu Endlicher, str. 623-627 Pozn.: zmínka rovněž o brodu přes řeku Moravu furiam Theutonicorum tempore guerre inter dominům r egem Ladislaum ... et r egem Boemorum habite nec non per Albertům ducem Austrie et Stirie dispersi extitissent... 608 II 1291, XII. 5. Eggenburg autogr. Stiftsarchiv Zwettl, sub dato suo Jindřich, plebán v Garsu [am Kamp] a doktor dekretů, uzavírá dohodu s opatem a konventem kláštera ve Zwettlu, a to vtom smyslu, že se se souhlasem pasovského biskupa Bernhar-da [z Prambachu] vzdává svých příjmů z Voitslagu (90 vídeňských denárů) a z Revingu (28 denárů), kteréžto příjmy bude dostávat přímo z kláštera; zavazuje se rovněž zajistit klášteru biskupské potvrzení na totéž. Pečeť: Jindřich, plebán v Garsu [am Kamp], II. typ 609 I 1291, XII. 7. Ingolstadt apogr. 1) Knihovna Národního muzea, sg. VI.F.12, fol. 16b-17a 2) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 334b-335a 3) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. H i 1, fol. 97b-98a 4) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 43a-44a 5) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 46 6) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, Ludwig [II.], rýnský falckrabí a bavorský vévoda, zve po smrti římského krále Rudolfa I. Václava II. do Frankfurtu [nad Mohanem] na volbu nového římského krále a oznamuje mu termín na středu po sv. Jiří (tj. 30. IV. 1292). RBM II, č. 2738 Koch-Wille I, č. 1255 MGH CC III, č. 469 ACRB I, č. 45 RI VI.2, č. 4 fol. 3b-4a Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 26a-26b 7) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. 8a-9a 610 I 1291, XII. 18. Praha autogr. StA Würzburg, Mainzer Urkunden 3477 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, kníže Římské říše a číšník, slibuje mo-hučskému arcibiskupovi Ger[hardovi II. z Eppsteinu] zabezpečení doprovodu z Wúrzburgu do Prahy a nazpět v osobě bamberského biskupa Ar[nolda ze Solm-su] či někoho jiného při příležitosti Václavovy české královské korunovace stanovené na 6. IV. 1292 a slibuje za korunovaci zaplatit 100 hřiven zlata nebo 1000 pražských hřiven stříbra, a to třetího dne po jejím uskutečnění. Bez DPMformule Samanek 1929, str. 271 č. I Písař: VII 13 (vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; fragment Pozn.: viz níže listiny: a) 1291, XII. 18. Praha b) 1296, VIL 27. Ma-inz c) 1296, XI. 13. Brno 611 I 1291, XII. 18. Praha autogr. StA Würzburg, Mainzer Urkunden 3478 T[obiáš z Benešova], pražský biskup, se zaručuje se souhlasem pražské kapituly mohučskému arcibiskupovi G[erhardovi II. z Eppsteinu] za vyplacení slíbené částky za účast na korunovaci Václava II. Samanek 1929, str. 272-273 č. II Písař: VII 14 = J VI 1 Pečeť: 1) Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret; fragment 2) pražská kapitula; mírně poškozeno Pozn.: viz listiny: a) 1291, XII. 18. Praha b) 1296, VIL 27. Ma-inz c) 1296, XI. 13. Brno 612 I 1291, XII. 20. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1618, sg. ŘKřb Zderaz - 26 apogr. NK ČR v Praze, sg. XIV B 22 (Varia excerpta histori-ca), fol. 17a Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, ustanovuje na žádost a presentaci české královny Guty jejího kaplana Štěpána rektorem a plebánem v Lysé [nad Labem]. RBMII, č. 1558 Písař: T 14 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret 613 I 1291, XII. 21. Praha autogr. Archiwum klasztorny w Mogile, Dokument num. 38 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje cisterciáckému klášteru Mo-gila fundační listinu Leška Bílého z: 1225, V. 10. Kraków. DPM: Jindřich Kvas, krakovsko-sando-měřský protonotář D CT, č. 4 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ 614 I 1291, XII. 22. Praha autogr. Archiwum klasztorny w Mogile, Dokument num. 39 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, uděluje cisterciáckému klášteru Mogila 50 francouzských lánů ve vsích Klemen-cicze a Koprzywnicze jako satisfakci za dluh 150 hřiven stříbra slezského, krakovského a sandoměřského vévody Jindřicha. DPM: Jindřich Kvas, krakovsko-sando-měřský protonotář D CT, č. 40 CDS VII.3,č. 2211 SUB VI, č. 35 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ; deperd., jen torzo červ.-zelených hedvábných úvazů 615 I 1291, XII. 22. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2071, sg. ŘP Chotěšov - 32 Bohuslav z Budětic a Svojše ze Zdouně se zaručují chotěšovskému klášteru za Bořislava z Hostouně a jeho příbuzné, že až do zaplacení sumy 250 hřiven stříbra nenaruší zástavu vesnice Mutěnín. RBM II, č. 2739 Písař: VII 12 = Th 3 = N 3 (M. Šimon) Pečeti: 1) Bohuslav z Budětic 2) Svojše ze Zdouně Pozn.: Svojše ze Zdouně je totožný se Svojšem z Kolince z: 1290, VII. 13.- 616 I 1291,-Rožmberk [nad Vltavou] autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 95/11 Smil z [Nových] Hradů daruje vyšebrod-skému klášteru kostel v Rychnově [u Nových Hradů] a 1/3 desátků k němu náležejících s podmínkou, že klášter nechá správu kostela jejímu dosavadnímu správci plebánu Pavlovi, po jeho smrti připadne patronát zcela klášteru. UB Hohenfurt, č. 41 RBM II, č. 1559 Písař: AV4 (ruka vyšebrodského skriptoria) Pečeti: 1) Smil z Nových Hradů 2) mladší přivěšená pečeť; ohlášen ale Jindřich z Rožmberka Pozn.: srv. k tomu listinu: 1261, VI. 29. Rychnov [u Nových Hradů] (Anežka, vdova po Pelhřimovi z Třeboně): CDB V.l, č. 287+ 617 I 1291,- autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 24/11 Dominik z Pasovar (Pazzawerslag), [rožmberský man], dává vyšebrodskému klášteru dvě třetiny svého desátku v Pa-sovarech. UB Hohenfurt, č. 42 RBM II, č. 1560 Písař: AV4 (ruka vyšebrodského skroptoria) Pečeti: 1) Dominik z Pasovar; frag. 2) Jindřich z Rožmberka, II. typ Pozn.: viz listinu níže a dále Zdeňka a Dominika z Pasovar z 1289, VIII. 3. - 618 I 1291,-[Schlägl?] autogr. Stiftsarchiv Schlägl, sg. Urkunde S 22 apogr. 1) Stiftsarchiv Schlägl, KopialbuchA(1593),fol. 6b 2) Stiftsarchiv Schlägl, KopialbuchB (1597), fol. 7b 3) Strahov, Knihovna Královské kanonie premonstrátů (tzv. Dlabačův diplomatář: Plagensia diplomata), sg. DL III 19, fol. 43 a Dominik [z Pasovar] dává kostelu v Kirchschlagu (Světlík, Lichtenwerd), který náleží klášteru premonstrátů v Schläglu, třetinu desátku v Pasovarech. RBM IV, č. 2109 UB Schlägl, č. 32 Pečeti: 1) Dominik z Pasovar; deperd. 2) Jindřich z Rožmberka, III. typ Pozn.: viz listinu výše a dále Zdeňka a Dominika z Pasovar z 1289, VIII. 3. - 619 II 1291, - apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 88a-88b Konrád zWirspergu přenechává prostřednictvím chebského krajského rychtáře Eberharda waldsaskému klášteru za 14 talentů hallských denárů statky, které Konrád a Bero, bratři z Wisy, a Heinrich Gradl, str. 156-157 č. 425 (ad: 1290,-) Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Konrád z Wirspergu 2) Eberhard, chebský krajský rychtář sReinhardem a jejich 3 bratři, synové Wernhera zRedwitzu, od něj dostali v léno. Inter testes: mj. Jindřich z Lieben-steinu, Konrád, chebský městský rychtář, a řada dalších chebských měšťanů 620 I 1291,-Střílky autogr. ÖStA, Abt. HHStA, sg. AUR (Dominikanerinnen Imbach), 1291 Gerhard z Obran se svou ženou Gutou [z Valtic] potvrzují dominikánkam v Im-bachu všechny statky (včetně kostela v Gobelsburgu), které přešly z jejich držby na klášter. Pečeti: 1) Gerhard z Obran, deperd. 2) Guta z Valtic, deperd. 621 II 1291,- autogr. MOL Budapest, sg. DL 57223 Ondřej III., uherský král, potvrzuje listinu uherského krále Ladislava IV. z: 1288, [ante IX. 3.] se zmínkou o českém králi Přemyslu Otakarovi II. 622 I 1291,- tisk Balbín, Liber curialis, cap. IX Anno 1291 assessores: Joannes praeposi-tus Wissehradensis ... Zdislaus etc. Emier: Reliquiae I, str. 3-4 č. III: „Quaterni citát, vetustissimi" 1292 623 1292,1. 1. autogr. Václav II., český král, krakovský a san- RBMII, č. 1561 Písař: I Praha APH, Archiv Pražské doměřský vévoda a moravský markrabě, VII 15 metropolitní kapituly, potvrzuje Tobiášovi [z Benešova], bis- (M. Petr Angeli; vyše- sg. 54-III-5 kupu pražskému, koupi části vsi Bělavy hradská škola II) (u Dolních Královic) od Voka z Buřenic, apogr. jinak z Křížence; tato část jmenované Pečeť: (regestový extrakt) vesnice měla pohnutý osud - patřila Václav II., I. typ; frag. APH, Archiv Pražské nejprve jistému Svatoslavovi, který ji metropolitní kapituly, sg. získal jako svůj podíl při dělbě asi ro- XXV, fol. 9a dinného alodu, avšak spadl na králov- skou komoru (Václava II.) poté, co byl Svatoslav popraven čáslavskými krajskými rychtáři; Václav II. ji udělil (de-perd. ?) svému písaři psanců Jindřichovi, bratru pražského měšťana Franka, Jindřich ji se souhlasem Václavovým (de-perd.?) vyměnil se Zdeslavem, synem Blehovým, za jeho alod řeč. „Na Háji" uNíčku (?), od Zdeslava ji za neuvedenou částku a opět s Václavovým souhlasem (deperd. ?) koupil Vok z Buřenic; při příležitosti prodeje předmětné části vsi Bělavy biskupu Tobiášovi (uskutečněné opět s Václavovým souhlasem -deperd. ?) nechává Václav II. podle zemského práva provést její obejití (circui-tio), a to Oldřichem z Křivsoudova. DPM: mistr Petr Angeli 624 I 1292,1. 1. Praha autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 99, sg. ŘKř21 apogr. 1) NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, sg. V/l, 202 (Liber au-reus), str. 405-406 2) Knihovna Národního muzea, sg. V C 2, fol. 52-53 regestový extrakt APH, Archiv Pražské Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, povoluje pražskému biskupu Tobiášovi [z Benešova] na jeho žádost právo soudit všechny zločiny v biskupských vsích Běchary a Blíževedly, kde se konají páteční týdenní trhy, z nichž biskup pobírá poplatky placené kupci na těchto trzích. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 2806 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ Pozn.: srv. listinu Václava II. z: 1292, VIL 15. Praha (AI, A2) metropolitní kapituly, sg. XXV, fol. 9a 625 II 1292,1. 4. autogr. Prímasi Levéltár Eszter-gom, Esztergomi Székes-fókáptalan Magánlevéltára, sg. Acta radicalia, Lad. 41, fasc. 3, nr. 5 čb fotografie MOL Budapest, sg. DF 237226 Ostřihomská kapitula vidimuje listinu uherského krále Ondřeje III. z: 1290, IX. 9. -, jíž Ondřej potvrzuje listinu uherského krále Ladislava IV. z: 1288, III. 21. - na ostřihomské clo; se zmínkou o Čechách (viz výše). 626 II 1292,1. 9. Klodzko apogr. Archiwum Archidiecezjal-ne Wroclaw, rukopis II b 122, fol. HOb-llla Kristián, farář ze Sadlna (Zadel u Fran-kensteinu/Zabkowice Šladrie), prohlašuje, že bude respektovat nález jmenovaných rozhodčích soudců ve svém sporu s bratry Rudolfem a Ottou z Bieber-štejna ohledně desátků vjejich vesnici Stolec/Stolz. CDS VII.3, č. 2217 SUB VI, č. 42 627 I 1292,1. 10. Hradec [Králové] apogr. insert v konfirmacích: 1) 1299, IV. 6. Brno (Václav II.), jejíž orig.: NA Praha, Česká finanční prokuratura, inv. č. 9 (RBM II, č. 1833) 2) 1312,1. 19. Praha (Jan Lucemburský), jejíž orig.: SOA Třeboň, VS Sedlec, inv. č. 15 (RBM III, č. 59) 3) 1325, IV. 26. Praha (Jan Lucemburský), jejíž orig.: Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, rozsuzuje spor mezi sedleckým klášterem a urburéři královských hor v Kutné [Hoře] o lázně, kdy klášter tvrdil, že mu lázně náleží již od dob Přemysla Otakara II., zatímco urburéři oponovali, že náleží ke královské urbuře, a to rovněž od časů Přemysla Otakara II.; Václav II. celou záležitost náležitě vyšetřil (nos ... per fideles nostros de cause predicte cir-cumstanciis sufficienter edocti) a lázně přisoudil sedleckému klášteru, navíc jej z těchto lázní osvobodil ode všech platů, RBMII, č. 1562 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: 1) Václav II. konfirmuje svou listinu r. 1299 s odůvodněním, že listina z r. 1292 byla vydána ještě pod před-korunovační pečetí 2) srv. výše listinu: 1291, VIL 23. Praha SOA Třeboň, VS Sedlec, inv. č. 21 (RBM III, č. 1086) berní a služebností, jež souvisí s těžařskou aktivitou v této oblasti. DPM: mistr Petr Angeli 628 I 1292,1. 10. Hradec [Králové] autogr. SOA Třeboň, VS Sedlec, inv. č. 5 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, osvobozuje statky sedleckého kláštera v kouřimském kraji od „osady" (= pre-statio nuncii publici sive testis) a zakazuje komukoliv, aby zde tuto služebnost od klášterních poddaných vyžadoval. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1563 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ 629 I 1292,1. 13. autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 104/III apogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 115/11 (Vy-šebrodský kopiář), str. 92 Hedvika z Schaumbergu, vdova po Vo-kovi z Rožmberka (f3. VI. 1262), potvrzuje vyšebrodskému klášteru patronátni právo kostela v [Horní] Stropnici, jež dostala od svého muže a náleželo k jejím zásnubným statkům (sponsalia). UB Hohenfurt, č. 43 RBM II, č. 1564 Písař: AV5 Pečeť: Hedvika z Schaum-burgu Pozn.: 1) srv. testament Voka z Rožmberka z: 1262, VI. 4. Graz (CDB V.l, č. 335) 2) srv. dále listiny: a) 1286, VI. 29. Vyšší Brod b) [post 1286, VI. 29. -] c) 1290, III. 20. Praha 630 I 1292,1. 29. Brno autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 1317, sg. Jo XXXI Mail. 72 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje na žádost johanitů v Mailbergu koupi louky u Erdbergu (=Hrádek u Jaroslavic) od Konráda z Zwingendorfu, RBM II, č. 1565 CDM IV, č. 300 Písař: VII 14 = J VI 1 Pečeť: Václav II., I. typ řeč. Bohemus, z níž mají platit královské komoře 1 talent vídeňských denárů ročně, a to vždy na sv. Jiří. DPM: mistr Jan ze Sadské 631 I 1292, II. 27. Brno autogr. SOkA Znojmo, AM Znojma, inv. č. 2, sg. AMZ-I/č. 2 apogr. SOkA Znojmo, sg. III— 287/2, fol. lb novověká revizně- konfirmační řízení 1) JoseflI. potvrdil: 1783, II. 27. Wien, jeho orig.: SOkA Znojmo, AM Znojma, sg. 356/b 2) František II. potvrdil: 1793, XII. 20. Wien, jeho orig.: SOkA Znojmo, AM Znojma, sg. 289 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, vyjímá znojemské měšťany na jejich mimoměstských statcích, které dosud získali (údajně od českých panovníků, ale listiny na to neznámé) a které eventuelně získají v budoucnu, z jurisdikce všech úředníků a podřizuje je jen moravskému podkomořímu a znojemskému rychtáři; osvobozuje je dále od placení berní a jiných dávek z těchto statků a mlýnů ponechávaje si pouze služebnosti (ampliora ... et specialia ... iure civili servicia); pokud by tyto statky dále pronajali, tito nájemci už všeobecnou berni platit musí; uděluje posléze městu mílové právo. DPM: mistr Jan ze Sadské RBMII, č. 1567 CDMIV, č. 301 Písař: VII 14 = J VI 1 Pečeť: Václav II., I. typ Pozn.: k detailům novověkého konfirmačně-revizního řízení viz Čoupek 1984, str. 113 a 115 632 I 1292, III. 2. Olomouc apogr. MZA Brno, E 55: Premonstráti Hradisko, sg. II 1, inv. č. 199 (Siebenaicher, Historica relatio), fol. 305a-306a Chvalko, hradisky opat, svěřuje jistému Jarlochovi lokaci města Hranice (Alba Ecclesia) o rozloze 50 chrudimských lánů: lokátor má dědičně obdržet 3 svobodné lány a třetinu soudních pokut, 4 chlebné a 4 masné krámy, mlýn 0 4 kolech a lázně, dále právo rybolovu 1 lovu, kterážto práva si ovšem podržel i opat; kolonistům na již vyklučených pozemcích (pozůstatku to prvního poku- RBM II, č. 1568 CDM IV, č. 302 Pečeť: ohlášena pečeť hradis-kého opata Chvalka Pozn.: srv. první lokaci města Hranic uskutečněnou hradiským opatem Budišemroku 1276: 1276, III. 4. [Klášterní] su o kolonizaci) uděluje 6 let bez platů, a to od svátku sv. Valpurgy počínaje, kolonistům na teprve klučených pozemcích 12 let od téhož svátku; stanoví, aby se Hranice řídily olomouckým městským právem, avšak s polovičními soudními pokutami; po uplynutí stanovené lhůty mají kolonisté platit z každého lánu: 1/2 hřivny stříbra na sv. Valpurgu, k tomu 2 denáry výmazného (denarii delenciales) opatovu písaři (notario nostro), dále jednu scapula na velikonoce, 4 sýry na sv. Ducha, 4 kuřata na sv. Michala - vše má opatovi přinést do kláštera rychtář či jeho posel; z každého lánu, z každé hospody a řemesla se bude platit biskupovi desátek 6 denárů na sv. Martina, 6 denárů na opravu mostu v Přerově na křížové dny; každý podsedek bez půdy dá biskupovi 2 denáry a 2 denáry mostného; město bude povinno platit královskou berní, bude-li vyhlášena; pokud by tímto krajem projížděl král či královna, podílí se na nákladech celé opatství; v době vybírání daní budou zdejší obyvatelé živit výběrčí (opata, jeho písaře či posla); opat uděluje dále městu mílové právo a dovoluje Jarlochovi, aby směl své rychtářství prodat; Jarloch posléze obdržel 1/3 výnosů všech soudních pokud v celém kraji z vesnic založených na německém právu a dále pravomoc třikrát ročně předsedat soudům v těchto vsích. Hradisko (CDB V.2, č. 805); „výmazné" bylo pravděpodobně obdobou „zápisného" - viz listinu: 1296, XI. 26. Břevnov 633 I 1292, III. 13. Brno autogr. AMBrna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 51 (sub dato suo) apogr. 1) AMBrna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 2, fol. 127a-b 2) AMBrna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 40, fol. 41b 3) AMBrna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 42, fol. 9b-10b 4) AMBrna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 43, fol. 8a-9b německý překlad AMBrna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 1, fol. 236-237 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, povoluje brněnským měšťanům na jejich žádost volbu konšelů (a to každoročně v oktávu Vzkříšení) včetně práva sesazovat před uplynutím funkční doby ty konšely, kteří by se provinili, vymiňuje si pouze, že zvolení konšelé mají být králi představeni, v době jeho nepřítomnosti jej zastoupí jeho protonotář nebo podkomoří (král si tedy ponechává právo presentace); vyjímá dále brněnské měšťany, jenž vlastní mimo areál města alodní statky, z jurisdikce zemského soudu s výjimkou případů, kdy měšťan neprávem zabere či jinak naruší alod jiného držitele; slibuje, že při vypsání korunovační berně se spokojí pouze sběrní městskou; stanoví, že sporné případy šlechtických dluhů vůči měšťanům převyšujících 10 hř. stříbra mohou být v odvolací instanci řešeny před moravským podkomořím, nařizuje rovněž, aby šlechtické domy ve městě podléhaly městské činži jako všechny ostatní měšťanské domy, s výjimkou těch, které jsou privilegované nebo náleží ke kostelním zadusím; zabezpečuje dále obchodníkům volný přístup do města a zakazuje zřizování korporací řemeslníků (jež by zřejmě usilovaly o monopoly); měšťané mohou rovněž zatýkat a trestat ty cizáky, kteří nejsou nikde Róssler 1852, str. 377-379 č. III RBM II, č. 1569 CDM IV, č. 303 Flodr PK I, str. 402-403 Písař: V II 14 = J VI 1 Pečeť: Václav II., I. typ v zemi zakoupeni a obvykle páchají nepravosti. DPM: mistr Jan ze Sadské 634 I [1292], III. 13. Brno apogr. insert v listině vratislavského oficiála Petra z: 1297, XII. 9. Wroclaw, jejíž opis je v: Archiwum Archidiecezjalne Wroclaw, rukopis DA III d 1, fol. lb-2a Tomáš II. [Zaremba], vratislavský biskup, vydává svou poslední vůli a za jejího vykonavatele si volí hnězdenského arcibiskupa Jakuba II. [Šwinku]. SUB VI, č. 47 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) opata zábrdovic-kých premonstrátů [Dětřicha] 2) konventu minoritu v Brně 3) Dětřicha, rektora od sv. Jakuba v Brně 635 II 1292, III. 22. autogr. StA Nürnberg, Ritterorden Urkunden 4701 Markvart, řeč. Maezzingen, komtur německých rytířů v Norimberku, prodává dvůr v Hengu Konrádovi a jeho synu Heinrichovi za 53 liber a 80 haléřů s tím, že si pro německé rytíře vyhrazuje po dobu dvou let právo zpětného výkupu předmětného dvora za stejnou cenu. Inter testes: bratr Gotfidus Bohemus NürnUB 4, č. 826 636 II 1292, III. 29. autogr. DOZA Wien, Urkunde Nr. 1024 Mistr Walter kantor a mistr Simon scholastik od sv. Serváce v Maastrichtu transsumují řádu německých rytířů list Mikuláše IV. z: [1289], IV. 2. Řím (S. Maria Maggiore). Tumler-Arnold I, č. 1024 637 I 1292, [ante IV. 4.] Řím autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 4/VB Cizí arcibiskupové a biskupové udělují vyšebrodskému klášteru čtyřicetidenní odpustky na stanovené sváteční dny, a to po schválení příslušným diecézním [tj. pražským] biskupem. UB Hohenfurt, č. 46 (ad: 1292,-) Pozn.: 1) konsens pražského biskupa Tobiáše viz u: 1293, IV. 22. Praha 2) datace vychází z kombinace inkarnač-ních let a let pontifikátu papeže Mikuláše IV. 638 I 1292, [post IV. 4.] Řím autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 97/V Cizí arcibiskupové a biskupové udělují po schválení příslušným diecézním [tj. pražským] biskupem čtyřicetidenní odpustky na stanovené sváteční dny ke kostelu sv. Mikuláše v Rožmberku [nad Vltavou] (náležejícímu vyšebrodskému klášteru). UB Hohenfurt, č. 47 (ad: 1292,-) RBMII, č. 1598 (ad: 1292) Pozn.: datace vychází z kombinace inkarnač-ních let a skutečnosti, že listina byla vydána během papežské sedi-svakance 639 I 1292, IV. 7. Brno autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 1887, sg. Jo XXXVIII Br. lb Budislava z [Dolních] Louček se svým synem Vítkem prodává komturu Ekkovi a templářům v Čejkovicích vesnici Sen-stráž (Schónstrass) * s příslušenstvím za 155 hřiven stříbra a slibuje tento prodej podle zemského práva hájit; v případě neschopnosti dostát svým závazkům nabízejí vydavatelé templářům náhradou svou vesnici Hrušky (u Slavkova) s příslušenstvím, a to do doby, než bude odstraněna překážka bránící templářům ujmout se kupované vsi. RBMII, č. 1570 CDMIV, č. 304 Písař: TE 1 Pečeti: 1) Hartléb z Dubna, III. typ 2) Vítek z Louček 3) Tas z Lomnice a Tasova 4) Budivoj z Jehnice (?) 5) deperd. 6) Filip z Pernštejna, I. typ 7) Odolen z Hustopečí 8) Bohuslav z Pernštejna 9) deperd. 640 I 1292, IV. 8. autogr. Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 39 Pavel, opat cisterciáckého kláštera v Hradišti [nad Jizerou], prodává s radou Dietricha, opata waldsasského, Jana, opata pomuckého, Jindřicha, opata plaského a vizitátora, a Jindřicha, opata svatopolského (klášter Sacer Campus u Třebechovic) a se souhlasem hradišťského konventu sedleckému klášteru statek Chleby u Nymburka za 145 hřiven RBMII, č. 1571 Písař: GJ 1 Pečeti: 1) Pavel, hradišťský opat 2) Dietrich, opat z Waldsassen 3) Jindřich [III.], stříbra, aby získal prostředky k vykoupení za 200 hř. stříbra zastavené vesnice Nemyslovice. plaský opat 4) Jindřich, opat kláštera Svaté Pole 5) Heidenreich, sedlecký opat, deperd. 6) Jan, pomůcky opat, deperd. 641 I 1292, IV. 17. apogr. SächsHStA Dresden, 10004 Kopiale, Nr. 1324 (Kopialbuch des Landkom-tur's Albrecht v. Witzle-ben),M. 131a Gebhard [VI.], lanckrabě z Leuchten-bergu, uděluje německým rytířům v Chebu vesnice Sahlich a Palič, které řád koupil od Albrechta Tullinera, od nějž je předtím jako léno držel Ekhard Nothaft z Vildštejna. Inter tes tes: Tuto z Kynžvartu a Ekhart z Vildštejna a dále řada chebských měšťanů Gradl, str. 163 č. 441 Lampe str. 440 č. 514 642 I 1292, IV. 20. Praha autogr. NA Praha, Česká finanční prokuratura, inv. č. 7 Ekhard, urburéř a český mincmistr, přiznává sedleckému klášteru všechna práva ve mlýnech na Labi pod Kolínem; tyto mlýny mu byly kvůli údajným nejmenovaným prohřeškům nejprve odňaty a na základě výroku zřejmě zemského (nebo městského?) soudu (per diffinitivam sentenciám) přisouzeny Václavovi II. a panovníkem následně prodány za 500 pražských hřiven stříbra sedleckému klášteru (Václavova listina na tento prodej je sice zde ohlášena, musela existovat, dnes ale deperd.); Ekhard nicméně opětovně dosáhl královy milosti, suma 500 hř. mu byla uhrazena z královské urbury a navíc ještě přijav 200 pražských hřiven stříbra od sedleckého kláštera potvrzuje Ekhard RBMII, č. 1572 Písař: PG2 (M. Petr, notář Starého Města pražského; vyšehradská škola II) Pečeť: Staré Město pražské v přítomnosti pražského rychtáře a přísežných výše zmiňovaný Václavův prodej, jenž byl učiněn v jeho nepřítomnosti, takže by z toho mohly v budoucnu vzniknout pochybnosti, a slibuje jej hájit za sebe i své dědice. 643 I 1292, IV. 21. Praha autogr. NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 41 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, vyjímá na žádost postoloprtského kláštera vesnici Boč náležející postoloprtské-mu klášteru z pravomoci loketských úředníků a podřizuje ji jurisdikci úředníků pražských. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1573 ACRB I, č. 41 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ 644 I 1292, V. 10. U Frankfurtu [nad Mohanem] apogr. 1) Knihovna Národního muzea, sg. VI.F.12, fol. 18a-18b 2) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 335b-336a 3) MZA Brno, E 6: Benediktíni Rajhrad, sg. H i 1, fol. 98b-99a 4) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 45a-46a 5) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 48 6) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, fol. 4b 7) Praha, Nostická knihov- Gerhard II. [z Eppsteinu], mohučský arcibiskup, jakožto říšský kancléř oznamuje, že Adolf I. Nasavský byl zvolen římským králem poté, co do Frankfurtu přijelo poselstvo Václava II. (Bernhard Míšeňský, nejvyšší komorník království českého Heiman [z Dubé], Adalbert z Žeberka a Tobiáš z Bechyně), které se prokázalo královým pověřením (deperd.) vystupovat jeho jménem, neboť král byl tehdy nemocen, a poté, co toto poselstvo přeneslo Václavův hlas na mohučského arcibiskupa. RBM II, č. 2740 MGH CC III 463 č. 475 ACRB I, č. 46 RI VI.2, č. 12 na, sg. MS a 27, fol. 27b-28a 8) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. lOb-llb 645 I 1292, V. 10. U Frankfurtu [nad Mohanem] apogr. 1) Knihovna Národního muzea, sg. VI.F.12, fol. 22a-22b 2) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 339b (,,[Ru]dolf L") 3) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. H i 1, fol. 102b 4) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 51a-51b 5) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 46 6) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, fol. 3b 7) Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 25b-26a 8) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. 7b-8a Adolf I. Nasavský, římský král, uvádí v říšská léna Václava II., a to zatím zástupně prostřednictvím Robina z Kober-nu s tím, že až bude Václav moci, má je převzít osobně od Adolfa. RBM II, č. 1575 A (ad: 1292, V. 12.) ACRB I, č. 47 RI VI.2, č. 14 646 I 1292, V. 11. U Frankfurtu [nad Mohanem] apogr. 1) Knihovna Národního muzea, sg. VI.F.12, fol. 24a-24b Adolf I. Nasavský, římský král, dává Václavovi II. v dědičnou zástavu Plíseň-sko (s Altenburgem, Kamenicí a Cvikovém) a město a hrad Cheb na částku RBM II, č. 1574 Gradl, str. 163-164 č. 442 ACRB I, č. 48 2) NK ČR v Praze, sg. I.C.24, fol. 341b-342a 3) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. H i 1, fol. 104a-104b 4) NA Praha, Sbírka rukopisů, č. 2443, fol. 54a-54b 5) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 53-54 6) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, fol. 7b-8a 7) Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 32a-33a 8) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. 20a-21a 10 000 hřiven stříbra, kterou slíbil Václav II. zaplatit (ve dvou splátkách: do 15. VIII. 1292 a do 6.1. 1293) jako věno své dcery [Anežky], jež má být zasnoubena s Adolfovým synem Ruprechtem. RI VI.2, č. 16 647 I 1292, V. 13. U Frankfurtu [nad Mohanem] apogr. 1) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 52 2) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, fol. 7a 3) Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 3 la-31b 4) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322. fol. 18a-18b Adolf I. Nasavský, římský král, uděluje Václavovi II. prostřednictvím Robina z Kobernu říšská léna s tím, že až bude Václav II. moci, máje převzít osobně od Adolfa. RBM II, č. 1575 B ACRB I, č. 49 RI VI.2, č. 17 648 I 1292, VI. 1. Modříce autogr. MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 29, sg. Ag8 novoveká revizně- konfirmační řízení 1) Marie Terezie potvrdila: 1744, VIL 20. Wien: MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. A a 5/1 2) JoseflI. potvrdil: 1786, IV. 13. Wien: MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. A a 5/2 3) František II. potvrdil: 1794, X. 4. Wien: MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. A a 6 Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje rajhradskému klášteru darování dvora a 1 lánu ve vsi Rajhradice učiněné Vile-nou, vdovou po Tomáši ze Želešic, ajejími syny Oldřichen, plebánem z Drásova, a Kunonem, a to s podmínkou, že donátorka bude moci tyto statky doživotně užívat. RBM II, č. 1576 (ad: 1292, VI. 5.) CDM IV, č. 305 (ad: 1292, VI. 5.) Písař: Th 16 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, II. typ Pozn.: 1) mezi svědky: mistr Ambrož a Jindřich z Tuřan, biskupští notáři 2) originální datace: V nonas iunii 3) k detailům novověkých konfirmací: Vašků 1984, str. 553 č. 62 649 II 1292, VI. 10. autogr. Biblioteca Civica „Vin-cenzo Joppi" di Udine, sub dato suo Rajmund, aquilejský patriarcha, uděluje mistru Rewdalovi, řeč. Hayluer de Bohemia, Wasangovi z Villachu a jejich společníkům na lenním právu těžbu kovů v Gortu a okolí do vzdálenosti 10 mil. MHDC VI, č. 221 650 I 1292, VI. 11. Salzburg autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 4/IVB Friedrich, biskup z Chiemsee, a Jindřich, biskup lavantský, udělují vyšehradskému klášteru na stanovené svátky po 40 dnech odpustků. UB Hohenfurt, č. 44 RBM II, č. 1577 651 II 1292, VI. 22. autogr. MOL Budapest, DL 40208 Ondřej III., uherský král, uděluje v léno bánovi Lothardovi Gutkeledovi a jeho synu Ladislavovi clo z dovozu soli v komitátu Aranyos, a to jako kompenzaci za ztráty, které utrpěla jejich rodina CDA IX, č. 42 UB Burgenland II, č. 387 v boji mj. s českým králem Přemyslem Otakarem II. DPM: mistr Theodor, „aule nostre vice-cancellarius " Expresse dicitur: quando Ioachynus banus et prefatus Lothardus banus ...ad devastandum regnum Austrie iverant contra r egem Boemorum..., quando idem dominus LadfizlausJ r ex cum multitudine exercitus sui iverat contra Otokarum regem Boemorum, tunc regni Hungarie inimicum capitalem 652 I 1292, VI. 27. Praha apogr. 1) NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, sg. V/13, fol. 54a-54b 2) transsumpt ve vidimusu vyšehradského děkana Jindřicha a vyšehradského kustoda Mikuláše z: 1316, II. 14., jehož orig.: Archiwum Paňstwowe Wroclaw, sg. Rep. 66, Nr. 65 Bernhard [z Kamence], míšeňský probošt, a Heidenreich, sedlecký opat, stanoví po (z příkazu papeže Mikuláše IV. z: [1291], III. 15. U Orvieta) provedené vizitaci u křížovníků s červenou hvězdou od sv. Františka v Praze statuta tohoto domu: [1] všichni bratři se mají zpovídat minimálně jednou měsíčně [2] mají se holit jednou za 14 dnů, v Praze mají být neustále k dispozici 3 až 4 bratři ke sloužení mše [3] je zakázáno střídat během dne různé kostely v době bohoslužeb za účelem častého přijímání eucharistie [4] řád podléhá přímo papeži, proto papež (nebo biskup) potvrzuje převora, který má spolu s mistrem každoročně provádět vizitace a trestat přestupky [5] bratři se mají ve městech vystříhat styku se světskými osobami, obzvláště při jídle a pití, stravování mimo refektář musí povolit mistr; na veřejnosti se nemají objevovat CDS VII.3, č. 2235 RBM II, č. 1578 sami, ale v doprovodu jiného bratra či spořádaného laika [6] půst mají bratři zahajovat již v pondělí po neděli Esto mihi [7] je přísně zakázáno zadlužovat se bez svolení nadřízeného, přečiny tohoto typu je třeba exemplárně trestat a viníky zbavovat odpovědných funkcí [8] zakazuje se vyjíždět na cesty se zbraní, ty musí bratři před cestou odevzdat mistrovi [9] zakazuje se, aby byly do řádu přijímány nové osoby bez souhlasu výše uvedených vizitátorů; personální status quo platí i pro ženské členky řádu, jejichž řady mohou být doplňovány jen osobami bez poskvrny [10] mistr má každý týden dát magistře 1 ferton a má jí být i jinak nápomocen, řádoví bratři mají jíst nadále stejné pokrmy jako jedí ošetřovaní nemocní [11] všichni řádoví bratři a sestry mají dodržovat společnou stravu a rovněž i jednotný oděv, pokud někdo onemocní, má se o něj řád postarat; v době půstu je zakázáno jíst maso, jen v případě nemoci může dostat bratr či sestra svolení od mistra k požívání masitého jídla [12] bratři, kteří se vydávají na cestu, mohou být oděni do křížem označeného pláště [13] představeným řádu se nařizuje, aby bratřím zabezpečili vše potřebné (zmiňovány jsou zejména knihy), aby bratři neměli důvod shromažďovat svůj vlastní soukromý majetek [14] zakazuje se bez vědomí vizitátorů posílat řádové sestry do jiných domů; přikazuje se rovněž propustit služebné (mulieres prebendarié) [15] tato statuta mají být čtena na všech kapitulách, aby se nikdo nevymlouval na jejich neznalost. 653 I 1292, VI. 30. Aachen autogr. StA Würzburg, Erzstift Mainz, Urkunden Weltlicher Schrank L. 36/2 Adolf I. Nasavský, římský král, dosvědčuje, že byly provedeny zásnuby jeho prvorozeného syna Ruprechta s dcerou Václava II. [Anežkou], a to prostřednictvím Václavových vyslanců Bernharda Míšeňského, nejvyššího komorníka království českého Heinemanna [z Dubé], Alberta z Žeberka a Tobiáše z Bechyně, přičemž Adolf svému synovi zapisuje věno 10000 hř. stříbra a slibuje je vyplatit za rok, až bude Rupert plnoletý a dojde ke svatbě; stejnou částku požaduje i od Václava II. pro jeho dceru; v případě úmrtí připadne k doživotnímu užívání celá částka 20000 hř. přeživšímu manželovi, po jeho smrti se částka rozdělí a vrátí se římskému resp. českému králi; pokud by zůstala vdova s dítětem, má požívat užitků z poloviny částky, po její smrti dědí vše její dědicové. RBMII, č. 1579 RI VI.2, č. 29 Pečeť: Adolf Nasavský, římský král, na perg. proužcích 654 I 1292, VI. 30. Aachen autogr. StA Würzburg, Domkapitel Mainz Urkunden 1292 Juni 30/11 Adolf I. Nasavský, římský král, slibuje, že urovná spor mezi Václavem II. na straně jedné a Albrechtem Habsburským resp. Menhardem Korutánskym na straně druhé o Rakousy, Štýrsko a Korutany, a to nejpozději do nejbližšího svátku Zjevení Páně (6. I. 1293); během této doby se zavazuje nevstupovat v žádné svazky s Albrechtem ani s Menhardem, RBMII, č. 1580 MHD C VI, č. 223 RI VI.2, č. 31 Pečeť: Adolf Nasavský, římský král, pův. na perg. proužcích; deperd. pokud by s tím Václav nesouhlasil; vyslovuje dále odhodlání stát se arbitrem ve sporu s Albrechtem Saským, bude-li o to požádán; zavazuje se konečně neudělit nikomu v léno míšeňskou marku bez vyšetření nároků Václava II. 655 I 1292, VI. 30. Aachen autogr. StA Würzburg, Domkapitel Mainz Urkunden 1292 Juni 30/1 Adolf I. Nasavský, římský král, dosvědčuje, že Václav II. mu jako věno své dcery zastavil Plíseňsko a Chebsko. cf. RBM II, č. 1574 Gradl, str. 164 č. 443 RI VI.2, č. 30 Pečeť: Adolf Nasavský, římský král; deperd., byla na perg. proužcích 656 I 1292, VII. 2. Praha apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 45a-45b Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, přidává waldsasskému klášteru kjiž uděleným vesnicím Stroupeč (Strupch rubeta et virgulta seu frutetta u Žatce) další statky ke kolonizaci. DPM: mistr Petr Angeli RBM IV, č. 1887 Gradl, str. 164-165 č. 444 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: srv. listiny: a) 1291, IV. 27. Nižbor b) 1295, V. 30. -c) [1295], XI. 28. Řím (sv. Petr) 657 I 1292, VII. 3. Praha autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 6/VI apogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 115/11 (Vy-šebrodský kopiář), str. 10-11 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, uděluje vyšebrodskému klášteru vesnice Plav (u Českých Budějovic), Strýčice s tamním kostelem, Borach*, Záboří, Badiczi*, Holašovice, Všemily*, Dobči-ce, Lipanovice a část lesa u [Horních a Dolních] Chrášťan, a to jako kompenzaci zajisté statky, které Václav II. klášteru odňal a vrátil je dědicům Svatomíra z Němčíc; ti se o ně totiž právem přihlásili jako k svému dědictví, které bylo (r. 1273) přiřčeno Přemyslu Otakarovi UB Hohenfurt, č. 45 RBM II, č. 1581 Köpl, UB Budweis, č. 20 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ Pozn.: srv. listinu Přemysla II. z: 1273,1. 25. Myše-nec (CDB V.2, č. 693), kde je identifikace II. v důsledku Svatomírových provinění a jež Přemysl dal vyšehradskému klášteru náhradou za opět jiné klášterní vsi, které připojil k [Českým] Budějovicím. DPM: mistr Petr Angeli ostatních lokalit transakce 658 II 1292, VII. 9. apogr. MOL Budapest, sg. DL 40209 Ondřej III., uherský král, potvrzuje listinu uherského krále Ladislava IV. z: 1280, VIL 16. - (CDB VI. 1, č. 102), kterou Ladislav potvrzuje svou vlastní listinu z: 1277, IV. 26. Kórós vydanou ve prospěch Jakuba Bókényiho, se zmínkou o boji s českým králem [Přemyslem Otakarem II.]. 659 I 1292, VII. 14. Praha autogr. (kdysi 2x, oba deperd) apogr. 1) NA Praha, Přepisy (z archivu pražského arcibiskupství) (Bl) 2) NA Praha, Přepisy (z archivu pražského arcibiskupství) (B2) regestový extrakt APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXV, fol. 9a Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dává pražskému biskupovi Tobiášovi [z Benešova] do dědičné držby statky Víčka ze Zálší, který se provinil (je označen jako proscriptus noster) a jehož majetek připadl (nejspíš výrokem zemského soudu) králi; šlo o: Klatovec, Bukovec, Dubenky, Zahradčice a část vsi Zálší (u Sepekova). Darované statky mají být osobním biskupovým majetkem, což listina sama explicitně zdůrazňuje: damus per eundem episcopum hereditario iure, non tamquam alia bona sua episcopalia. DPM: mistr Petr Angeli RBMII, č. 1582 Pečeť: (B1+B2): ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: opisy Bl, B2 pořizovány ještě z originálů v Archivu pražského arcibiskupství 660 I 1292, VII. 15. autogr. MZA Brno, E 7: Cisterciá-ci Velehrad, sg. P 15 Siegfried [V.] Sirotek z Nejdku nechává vymezit kvůli stížnostem velehradského opata Lupina hranice mezi hradem Nejdkem a vesnicí Příťluky náležející RBMII, č. 1583 CDM IV, č. 306 AZK I, č. 336 Písař: VE 1 (br. Gutolf, OCist.) apogr. MZA Brno, E 7: Cisterciá-ci Velehrad, sg. G 191 (Codex Velehradensis), fol. 63a-63b velehradskému klášteru; hranice stanovila skupina zástupců obou stran, mezi nimiž nechyběli ani starci a pamětníci z okolí; byly vyhledány staré hraniční symboly (kámen a vrypy v kmenech stromů), hranice byla i nově vytyčena umělými náspy: vedla středem velkomoravského hradiště Burgstall. Pečeti: 1) Siegfried Sirotek z Nejdku; deperd. 2) Ekko, bratr Siegf-riedův; deperd. Pozn.: mezi svědky: br. Gu-tolf, „písař této listiny"; Gutolf na Moravě působil asi v 1. 1289-1294, kdy musel jako stoupenec Přemysla Otakara II. opustit svůj klášter v Heiligen-kreuz; Gutolf je mj. autorem Summa dictaminis prosaici v: Stiftsbibliothek Heiligenkreuz, sg. Cod. 220; zde jsou i glosy psané rukou VE1 661 I 1292, VII. 15. Praha autogr. (kdysi 2x, oba deperd., ale z AI zachováno čb foto v aparátu CDB) apogr. 1) NA Praha, Přepisy (z Archivu pražského arcibiskupství) (Bl) 2) NA Praha, Přepisy (z Archivu pražského arcibiskupství) (B2) Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, uděluje Tobiášovi [z Benešova], biskupu pražskému, tržní právo ve vesnici Bože-tice (u Milevska), včetně jurisdikce nad eventuelními přestupky páchnými na tomto místě. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 2742 Písař: (AI) VII 18 Pozn.: 1) srv. listinu Václava II. z: 1292,1. 1. Praha 2) opisy B 1,B2 pořizovány ještě z originálů regestový extrakt APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXV, fol. 9a 662 I 1292, VII. 16. Praha apogr. 1) SOA Litoměřice, ŘC Osek, inv. č. 1641, sg. M III 3 (Codex Damascus), fol. 5b-6a 2) SOA Litoměřice, ŘC Osek, sg. M III 12 (Privilegia Ossecensia), str. 45-46 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dává s ohledem ke své zvláštní náklonnosti, již chová k cisterciáckému řádu, oseckému klášteru les zv. Drieň u Kbelic (u Lovosic) v litoměřické provincii k vykácení. DPM: mistr Petr Angeli RBMII, č. 1584 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 663 I 1292, VII. 22. Želovice autogr. MZA Brno, E 9: Cisterciácky Staré Brno, sg. P 49 Kadold z Miroslavi ustupuje na žádost tety Dymudy a sester Margarety a Anežky - oslavanských jeptišek - od sporu s oslavanským klášterem o lán ve vesnici Miroslav, který chtěl prve hnát před provinciálního sudího, a vzdává se všech svých nároků zde uplatňovaných ve prospěch kláštera. RBM II, č. 1585 CDMIV, č. 307 AZK I,č. 337 Písař: OS 1 Pečeť: Kadold z Miroslavi 664 II 1292, VIII. 8. apogr. StA Wůrzburg, Standbuch 245, fol. 43b Gottfried z Klingenfelsu, velkopreceptor řádu johanitů pro Německo, Čechy, Polsko, Moravu, Rakousy a Štýrsko, prohlašuje, že se souhlasem bratří prodal Konrádovi, sklepníkovi ze Schweigereru, roční příjem 8 hallských liber ze dvora zv. Steheler za stanovených podmínek. CGOH III, str. 607 č. 4192 665 I 1292, VIII. 10. Zbraslav apogr. 1) prostý opis z r. 1623: NA Praha, České gubernium - listiny, inv. č. 21 2) transsumpt ve vidimusu Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, zakládá cisterciácký klášter P. Marie na Zbraslavi a vybavuje jej nemovitým majetkem; fundace je zdůvodněna Václavo- RBM IV, č. 1888 Tadra, Listiny, č. 1 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ z: 1626, II. 26. Praha: SOkA Praha-západ 3) prostý opis uvedeného vidimusu z r. 1626: NK ČR Praha, sg. XIX C 27 (Privilegien des Klosters Königsaal), fol. la-5b vou snahou odčinit své hříchy z mládí, přičemž se souhlasem pražského biskupa Tobiáše [z Benešova] je přiveden první konvent ze Sedlece, včetně Konráda [z Erfurtu], jenž se stává prvním zbraslavským opatem; Tobiáš pokládá základní kámen ke stavbě nového kláštera a Václav II. nové fundaci věnuje tyto statky: vlastní Zbraslav, Žabovřesky, Lipence, Lipany, [Horní a Dolní] Černošice, Řevnice, Lety, Nezabudice, Radotín, Velká a Malá Chuchle, Lahovice, Záběhlice, Vidim, dva poddané ve Štěchovicích, Slapy, Přestavlky, Buš, Lhota; trhovou ves Choceň, Běstovice, ... Nořín (u Vysokého Mýta), les u [Vysokého] Mýta zvaný „Zrub", Slatina (u Vysokého Mýta), Jehnědí (ibid.), Kosořín (ibid.), Loučky (ibid.), ... Oucmanice, Lhota u kostela sv. Jiří, ... Sudislav [nad Orlicí], Voděrady (u Litomyšle), trhovou ves Ústí [nad Orlicí], Oldřichovice/Dreihóf (u Ústí/Orlicí), ... město [Česká] Třebová, ... Sloupnice, Svatosla* (dnes asi v katastru Sloupnice) aSchurowa se všemi právy a příslušenstvím; uděluje Zbraslavi rovněž právo těžby dřeva z okolních královských lesů. DPM: mistr Petr Angeli 666 I [1292, VIII. ante 13. Praha?] apogr. (jen regestový extrakt): APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXV, fol. 9a „Privilegium regis Wenceslai de restitu-cione Bechin cum suis attinenciis, pos[t]quam de expedicione revertetur". Dobiáš I, str. 456 č. VII Pozn.: z logiky řazení starých regestů v citovaném pražském kapitulním kodexu plyne, že mu- sela být vydána před listinou níže bezprostředně následující 667 I 1292, VIII. 13. Praha autogr. (2x) 1) APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. 55-III-6 (AI) 2) APH, Archív Pražské metropolitní kapituly, sg. 55-III-7 (A2) Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dává biskupství pražskému polovinu vesnice Chržína (u Velvar) za dvě třetiny vesnice Železná (u Unhoště), které bez náhrady biskupství odňal Přemysl II., jenž sice biskupství slíbil náhradu, ale pro svou náhlou smrt to již nesplnil (Žádná písemnost se k tomuto činu nezachovala - deperd?). DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1586 Písař: (A1+A2) VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: (A1+A2) Václav II., I. typ; frag. 668 I 1292, IX. 1. Hulín autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, inv. č. 997, sg. F I a 7 Děťřich, olomoucký biskup, potvrzuje dar jistého pole učiněný Arnoldem, správcem hulínského kostela, ve prospěch tohoto kostela; motivem k vydání listiny byla nejspíš skutečnost, že nebylo jasné, komu dotyčný pozemek patří: zdali Arnoldovi nebo biskupovi. Děťřich touto listinou dělá za vším „tlustou čáru" a praví: sive ad nos pertinuit sive ad ipsum, eidem ecclesie ... confirmamus. RBM II, č. 1587 CDM IV, č. 308 Písař: Th 16 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, II. typ 669 II 1292, IX. 7. Krzeszów autogr. (2x) 1) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, sg. Rep. 83, Nr. 13 (Al); 2) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, sg. Rep. 83, Nr. 14 (A2 - deperd.) Bolek, vévoda slezský, zakládá klášter cisterciáků v Krzeszówě/Griissau, jemuž má patřit mimo jiné též „Kunigishain" (=Královec) v Cechách. CDS VII.3, č. 2241 Stehnách I, str. 150 č. 700 SUB VI, č. 65 (ad: 1292, IX. 8.) 670 I 1292, IX. 11. Köln am Rhein autogr. StA Bamberg, sg. Bran- Adolf I. Nasavský, římský král, dává norimberskému purkrabí Friedrichovi Gradl, str. 165 č. 445 denburger Urkunden 69 apogr. transsumpt ve vidimusech: 1) 1355, IV. 5. Řím (římský císař Karel IV.), jehož orig.: StA Bamberg, sg. Brandenburger Urkunden 333 2) 1361, VI. 4.-(Přemysl, těšínský vévoda), jehož orig.: StA Bamberg, sg. Brandenburger Urkunden 408 [III. z Hohenzollernu] za jeho četné zásluhy o říši jako dědičné léno statky po zemřelém Jindřichovi z Libštejna (omnia feoda quocumque locorum sita-seu quocumque nomine censeantur ex morte Henrici quondam de Libenstein nobis et imperio vacancia), jehož říšská léna ležela severozápadně od Chebu (podle H. Gradla). RI VI.2, č. 79 671 I 1292, IX. 15. Aschaffenburg apogr. MZA Brno, G 12: Cerro-niho sbírka, inv. č. 501, sg. CerrII, č. 386, str. 48-58 Gerhard [II. z Eppsteinu], mohučský arcibiskup, vydává provinciální statuta o 25 článcích pro svou církevní provincii, tj. i pro pražskou a olomouckou diecézi. CG IV, str. 7-16 672 I 1292, IX. 24. Praha autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 100 apogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, kniha 26 (Vyšehradský kopiář), fol. 21a č. LVU Jan, vyšehradský probošt, prodává svému kaplanovi Friedrichovi [z Vratislavi], plebánovi v Budči, 180 jiter (iugera) z proboštských statků ve vesnici Kamenný Most (u Kladna) za 62 pražských hřiven stříbra k doživotnímu užívání; utrženou částku chce probošt vynaložit na nákup vesnice Vrbčany (na Kouřim-sku); prodej Kamenného Mostu je zdůvodněn odlehlostí lokality, a tudíž ztíženou možností správy, zatímco Vrbčany leží u jiného vyšehradského majetku -u Tatců. RBM II, č. 1588 Písař: W 1 = V II 26 Pečeť: Jan, vyšehradský probošt + sekret Pozn.: srv. listinu níže s kanonickým souhlasem vyšehradské kapituly 673 I 1292, IX. 24. Vyšehrad autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 101 apogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, kniha 26 (Vyšehradský kopiář), fol. 21a-21bč. LVIII Děkan Bartoloměj, mistr Jan scholastik, Šimon kustod a celá vyšehradská kapitula potvrzují prodej pozemků ve vesnici Kamenný Most [Friedrichovi z Vratislavi,] plebánovi v Budči. RBM II, č. 1589 Písař: W 6 = VII 25 = V III 2 = T 19 (vyšehradská škola II) Pečeť: vyšehradská kapitula Pozn.: srv. listinu výše 674 I 1292, IX. 29. Kalisz autogr. Archiwum Glowne Akt Dawnych Warszawa, Dokument nr. 6472 apogr. Archiwum Paňstwowe Poznaň, Lib. priv. č. 22 Přemysl II., velkopolský vévoda, potvrzuje výměnu uvedených dědičných statků uskutečněnou mezi dvěma jmenovanými velkopolskými šlechtici na kolokviu; v datační formuli zmínka o tažení vydavatele na pomoc českému králi [Václavovi II.] k Sieradzi. Expresse dicitur: Datum in Kališ ... cum ad expedicionem processimus in Syracz ad regem Bohemie CDMaiP II, č. 685 675 II 1292, X. 3. U Nisy autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, sg. Rep. 102, Nr. 2 Mistr Miroslav, soudce biskupské kurie, rozhoduje spor o desátky ve vsi Uježd-ziec mezi farářem Janem ze Sosnowé a Kosmou, farářem od sv. Mikuláše v Otmuchówě, a to ve prospěch druhého jmenovaného. Inter testes: Frizco z Vidnavy CDS VII.3, č. 2246 Stelmachl, str. 150 č. 702 SUB VI, č. 70 676 I 1292, X. 9. Tábor před Sieradzí apogr. transsumpt v notářském instrumentu z: 1341, IX. 1. Praha (in ambitu eccl. Prag.): (Drahušek Vojsla-vův z Tisová), jehož orig.: NA Praha, Archiv české Jakub II. [Šwinka], hnězdenský arcibiskup, dosvědčuje, že se kujavsko-sieradz-ský vévoda Vladislav [Lokýtek] zřekl práv na krakovské a sandoměřské vévod-ství ve prospěch českého krále [Václava II.], slíbil mu svou věrnost a pomoc proti komukoliv, a to v přítomnosti vydavatele RBM II, č. 1590 ACRB I, č. 50 SUB VI, č. 71 Pečeť: dle svědectví notářského instrumentu byl původní originál zpečetěn toliko pečetí hnězdenského arcibiskupa Jakuba Koruny, inv. č. 228 této listiny, Václava samotného, dále pražského biskupa [Tobiáše z Benešova], olomouckého biskupa [Dětřicha], Boleslava II. Mazovského, Kazimíra Bytom-ského, Boleslava Opolského a Mikuláše [L] Opavského. Pozn.: k tomu srv. listinu Vladislava [Lokýtka] z: 1297, XI. 18. Sieradz (ACRB I, č. 61) 677 I 1292, X. 13. Tábor před Sieradzí apogr. transsumpt v notářském instrumentu z: 1341, IX. 1. Praha (in ambitu eccl. Prag.) (Jindřich Kunšův ze Všetat), jehož orig.: NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 229 Vladislav [Lokýtek], vévoda sieradský akujavský, slibuje Václavovi II., že do 14 dnů přiměje měšťany Brzežnice, aby slíbili věrnost sieradzskému kancléři a Václavovu rádci Michalovi a měšťany brešťské, aby totéž učinili bratru Me-inherovi [z Querfurtu], pruskému zemskému mistrovi německých rytířů., v případě nedodržení svých slibů se vystavuje exkomunikaci hnězdenským arcibiskupem Jakubem II. [Šwinkou]. RBMII, č. 1591 ACRB I, č. 52 SUB VI, č. 72 Pečeť: dle svědectví notářského instrumentu byl původní originál zpečetěn toliko pečetí kujavsko - sieradského vévody Vladislava [Lokýtka] 678 I 1292, X. 13. Tábor před Sieradzí apogr. transsumpt v notářském instrumentu z: 1341, IX. 1. Praha (Ojíř Janův z Ostřešan), jehož orig.: NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 230 Jakub II. [Šwinka], hnězdenský arcibiskup, Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, Dětřich, olomoucký biskup, Jan, vyšehradský probošt, Meinher [z Querfurtu], pruský zemský mistr německých rytířů, Boleslav II. Mazovský, Kazimír a Boleslav Opolští a Mikuláš [I.] Opavský prohlašují, že kujavský a sieradzský kníže Vladislav [Lokýtek] uznal svrchovanost Václava II., vzdal se v jeho prospěch všech svých nároků na Krakovsko a Sandoměřsko s tím, že pokud by to porušil, přijde o Kujavy a Sieradz ve Václavův prospěch. RBMII, č. 1592 ACRB I, č. 51 Pečeti: dle svědectví notářského instrumentu byl původní originál zpečetěn takto: 1) Jakub, hnězdenský arcibiskup 2) Tobiáš, pražský biskup + sekret 3) Dětřich, olomoucký biskup 4) Meinher z Querfurtu 5) Kazimír Opolský 6) Boleslav Opolský 7) Mikuláš Opavský Pozn.: k tomu srv. listinu Vladislava [Lokýtka] z: 1297, XI. 18. Sie-radz (ACRB I, č. 61) 679 I 1292, X. 16. Olomouc autogr. Stiftsarchiv Geras, sg. Urkunde Nr. 25 Dětřich, olomoucký biskup, ustanovuje na základě presentace Konráda, opata premonstrátského kláštera v Gerasu, po smrti kněze Alberta rektorem a plebá-nem [kostela sv. Václava] ve vesnici [Kostelní] Myslová kněze Rudigera, OPraem. RBMII, č. 1593 Písař: Thl8 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, nejistý typ; frag. Pozn.: srv. listinu olomouckého biskupa Bruna z: 1265, IX. 23. Kroměříž (CDB VI, č. 456) 680 I 1292, X. 18. autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1326, sg. ŘK1 Cheb - 4 apogr. SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissi-nen Salbuch), fol. XXVI l/2b Ekhard Nothaft z Vildštejna (=Skalná u Chebu) dědičně prodává Walterovi Hôferovi (de Curia), chebskému měšťanovi, dvůr ve vesnici Povodí (Ensen-bruck u Vildštejna); prodej dvora se uskutečnil prostřednictvím chebského provinciálního rychtáře Eberharda, jenž zde vystupoval jako zástupce římského krále, neboť šlo o říšské léno; nabyvatel měl povinnost odvádět ze dvora každoročně všechny platy Eisentrudě, tetě (matčině sestře) prodávajícího, až po její smrti bude vše náležet nabyvateli a jeho dědicům; prodávající se spolu se svými RBMII, č. 1594 Gradl, str. 165-166 č. 446 Siegl, Das Salbuch, str. 230 č. 7 Písař: EGR 1 Pečeti: 1) Engelhard Nothaft z Vildštejna, I. typ (kulatý) 2) Engelhard Nothaft z Vildštejna, II. typ (štítovitý) uvedenými příbuznými zavazuje, že bude držbu nabyvatele hájit proti všem překážkám. 681 I 1292, XL 3. Krakow autogr. Archiwum Paňstwowe w Krakowie - Oddzial w Nowym Saczu, Archiwum miasta Nowy Sacz, dnes deperd. Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, osvobozuje měšťany v [Starým] Saczu od celních poplatků v Krakovskú a San-doměřsku, a to včetně poplatků ze zboží dopravovaného po řece; navazuje tak na privilegium svého předchůdce Boleslava. DPM: Jindřich Kvas, krakovský a san-doměřský protonotář RBM II, č. 2743 Pečeť: Václav II., I. typ; deperd., jen zbytky hedvábných nití 682+ II 1292, XL 4. Plauen autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1394 Jindřich zv. Ruthenus, fojt v Plavně, ustanovuje, aby určité vsi (Heinrichsdorf, Hartmannsgrůn, Bertosgrůn, Ernphornz-grůn, Waldkirchen, Plona, Rotenbach, Ohorn a Schonbrunn) náležely ke kapli německých rytířů ve Waldkirchenu, a to pro velkou vzdálenost fary vReichen-bachu. Inter testes: Hermann, údajný komtur německých rytířů v Chebu Schieckel I, č. 1720 („Fälschung") CDS VII.3, č. 2250 Lampe str. 454-456 č. 531 683 I 1292, XL 8. Krakow autogr. ŠA v Levoči, pobočka v Starej Ľubovni, Magistrát mesta Podolínec, Listiny č. 11, šk. 1 apogr. insert v konfirmaci z: 1404, II. 14. Levoča (Zikmund Lucemburský), jejíž orig.: Š A v Levoči, poboč- Václav II., český král, krakovský a sando-měřský vévoda a moravský markrabě, daruje Heidenreichovi, rychtáři v Podolín-ci, jenž toto město lokoval, užitky z městských práv (tj. výnosy z masných a chlebových krámů, jatka, lázně a mlýny zbudované na vlastní náklady v okruhu 1,5 míle a 6 svobodných lánů, dále 1/6 výnosů z nově zkultivovaných lánů a 1/3 soudních pokut) a určuje, aby se toto město nadále řídilo magdeburským právem, zřizuje zde RBM II, č. 1595 CDPMin II, č. 522 Písař: VII 19 Pečeť: Václav II., I. typ ka v Starej Ľubovni, Magistrát mesta Podolínec, Listiny č. 25, šk. 1 mílové právo, právo povinného skladu a měšťanům povoluje volné užívání rybníků a lesů v okolí města. DPM: Jindřich Kvas, krakovský a san-doměřský protonotář 684 I 1292, XI. 8. Kraków apogr. Archiwum Paňstwowe w Krakowie - Oddzial w Nowym Saczu, Kopiář klarisek ve Starým Sqczu, fol. 2b Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje na žádost své tety Grifiny hmotnou výbavu kláštera klarisek ve [Starým] Saczu, kterou klášter získal od Kunhuty, vdovy po krakovsko-sando-měřském vévodovi Boleslavovi; šlo o vesnice Barczyce, Golkowice, Kadcza, Lacko, Maszkowice, Czerniec, Zarzyce, Zagorzyn, Szczerzec, Kleczany, Naszo-cowice, Mokrawieš, Podegrodzie, Gost-wica, Brzežna, Podrzyce, Chochorowice, Biczyce, Chelmiec, Strzeszyce, Siedlec, Lubnia, Šwiniarsko, Biegunice, Myšlec, Podoliniec, Przysietnica a Wietrznica s příslušenstvím. DPM: Jindřich Kvas, krakovský a san-doměřský protonotář CDPMinlI, č. 521 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 685 I 1292, XI. 8. Kraków apogr. 1) insert v konfirmaci polského krále Vladislava [I. Lokýtka] z: 1330, -Kraków, jejíž orig.: Archiwum Glowne Akt Daw-nych Warszawa, Dokument nr. 4980 2) insert v konfirmaci polského krále Kazimíra Velikého z: 1348, - Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dovoluje fojtům Bertoldovi a Arnoldovi a jejich bratrům lokovat město [Nowy] Sacz o rozloze 72 lánů na magdeburském právu, a to s následujícími podmínkami: z každého lánu se má odvédět 10 skotů stříbra na sv. Martina, 6 lánů má zůstat v držbě celé obce, 1 lán se dvorem budou dědičně držet fojti jako svobodný, platy ze všech ostatních lánů CDP III, str. 155-158 č. 67 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ se budou dělit v poměru: 1/6 pro fojty a 5/6 pro panovníka; výtěžky ze všech ostatních činností budou děleny tak, že 1/6 poplyne fojtům a zbytek obci; všechny masné krámy, 2 lázně, jatky a mlýny, které by fojti zbudovali na své vlastní náklady, mají zůstat dědičně zproštěny poplatků a služebností; soudní pokuty budou děleny tak, že 1/3 připadne fojtům, 2/3 panovníkovi; panovník připojuje k městskému areálu ještě 100 lánů lesa ke kolonizaci, vzdává se svého regálu na eventuelní nálezy kovů v areálu města, povoluje zde vybírání cla, zřizuje mílové právo a městu povoluje výroční trh po dobu 1 týdne od sv. Markéty, přičemž všechny obchodníky sem mířící osvobozuje ode cla v celém Krakovskú a Sandoměřsku. DPM: Jindřich Kvas, krakovský a san-doměřský protonotář 686 II 1292, XL 10. Ošwiecim apogr. Archiwum Glowne Akt Dawnych Warszawa, Archiwum Skarbu Koronne-godz. XVIII, t. 18,fol. 402a-403a Měšek, vévoda těšínský, prodává svým služebníkům Rudigerovi a Petrovi, bratřím svého kaplana Arnolda, pozemek v Zátoru k založení města, které se má řídit těšínským městským právem. CDS VII.3,č. 2251 SUB VI, č. 74 687 II 1292, XL 14. Landau apogr. transsumpt ve vidimusu z: 1292, XII. 7. - (oficiálové mohučského kostela), jehož orig.: BayHStA München, Ritterorden, Urkunde 26 Adolf I. Nasavský, římský král, žádá všechny říšské úředníky, aby podporovali johanity a jejich velkopřevora pro Německo, Cechy, Polsko, Moravu, Rakousy a Štýrsko Gottfrieda z Klingenfelsu. RI VI.2, č. 124 688 II 1292, XII. 7. autogr. BayHStA München, Ritterorden, Urkunde 26 Oficiálové mohučského kostela vidimují listinu výše. RI VI.2, č. 124 689 I 1292, XII. 20. Passau autogr. BayHStA München, Kloster Passau Niedernburg, Urkunde 45 Oldřich der Furtaer slibuje s vůlí pana Albrechta z Halsu poddaným pasovského biskupa a kláštera v Niedernburgu u Pasová, kteří stavějí silnici vedoucí z Pasová do Prachatic („Goldene Steig"), že nebude rušit stavbu této silnice během svého sporu s Purchartem z Winterbergu. Pozn.: 1) německá listina 2) Mezi svědky: Ulrich „der schreibaer" 690 I 1292, XII. 21. Modříce apogr. insert v listině z: 1293,1. 22. Zábrdovice (D[ěťřich], zábrdovický opat), jejíž orig.: MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. G 1 (RBM II, č. 1601) Děťřich, olomoucký biskup, svěřuje zábrdovickému opatovi D[ětřichovi] spor mezi tišnovským klášterem na straně jedné a Petrem, plebánem v Čejči a kaplanem tišnovského kláštera, na straně druhé o rozdělování desátků. RBM II, č. 1596 CDMIV, č. 310 AZK I, č. 338 Pozn.: Dětřichův rozsudek viz níže u: 1293,1. 22. Zábrdovice 691 I 1292, XII. 29. Praha autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 2691, sg. Jo LV Extr. 3 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, potvrzuje templářům v Uhříněvsi donaci patronátni ho práva kostela ve Stodůlkách s dotací z desátků ze dvora v téže vsi učiněnou Marií z Hardeggu, vdovou po Oldřichovi [L] z Jindřichova Hradce, a jejím synem Oldřichem [II.] z Jindřichova Hradce; věcné břemeno placení desátků templářům má být zachováno i v případě, že zmiňovaný dvůr změní majitele, neboť res cum suo onere tran-sire debeat ad quemlibet possessorem. RBM II, č. 1597 CDM V (Suppl.), str. 294-295 č. 100 Písař: T 16 Pečeti: 1) Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret 2) Marie z Hardeggu 3) Oldřich [II.] z Hradce 692 I 1292, XII. 29. Orlová tisk. dle SUB VI Jan, opat orlovského benediktinského kláštera, přifařuje se souhlasem tyniec-kého opata a orlovského konventu Vrbice k Bohumínu. CDS VII.3, č. 2212 SUB VI, č. 36 (ad: 1291 nebo 1292, XII. 29.) 693 1292,- autogr. Bratři Blud a Jindřich z Příbora obnovují RBMII, č. 1599 Písař: I - MZA Brno, E 7: Cisterciá- velehradskému klášteru darování patro- CDM IV, č. 309 VE 2 ci Velehrad, sg. E 4 nátního práva kostela v Příbore a okolních lesů (v rozloze dostačující k vysazení AZKI, č. 339 (ruka velehradského skriptoria) apogr. nové vesnice o 50 lánech) učiněné jejich MZA Brno, E 7: Cisterciá- otcem Frankem z [Húckeswagenu] (jde Pečeti: ci Velehrad, sg. G 191 o právní počin potvrzený moravským 1) Děťřich, olomoucký (Codex Velehradensis), markrabětem Přemyslem: 1251, XII. 12. biskup; deperd. fol. 45a-45b Wien - CDB IV. 1, č. 225a+); obnova byla nutná, neboť bratři otcovu donaci narušili, 2) Blud z Příbora 3) Jindřich z Příbora novověká revizně- kon- nyní se ale vzdávají všech svých nároků 4) Mikuláš ze Šum- firmační řízení za sebe i své potomky k předmětným burka; deperd. Marie Terezie potvrdila: nemovitostem; pokud by došlo ke koloni- 1748, VIL 4. Wien: zaci zmíněného lesa (opravdu k ní došlo, Pozn.: 1) MZA Brno, E 6: Bene- jde o dnešní vesnici Větřkovice), mají k detailům novově- diktini Rajhrad, inv. tam setrvávat alespoň dva velehradští kých konfirmací: Vaš- č. 468, sg. E g 12 (torzo bratři a mají se modlit za vydavatele ků 1984, str. 553 č. 63 orig.) a jej ich rodinu (založení velehradského 2) MZA Brno, B 1: Gu- filiálního domu, o něž v Příbore usiloval bernium, konvolut sg. W už Franko, se nezdařilo - 3. VIL 1302 se 181 (úplný opis) oba bratři spokojují s tím, že za ně budou velehradští cisterciáci sloužit mši u jednoho z oltářů přímo na Velehradě); přejí si jen, aby ti, kteří budou obviněni z „hlavy" a jejichž majetek připadne klášteru, byli souzeni v Příbore iuxta legům ordinem. 694 1292,- autogr. Ulrich, opat kláštera v Ebersbergu, zlis- Hauswirth 1859, II Wien, Schottenabtei, Stifts-archiv, sub dato suo tiňuje urovnání sporu mezi svým klášterem a klášterem u Skotů ve Vídni o dva statky v Absdorfu. Inter testes: „magister Nycolaus, cano-nicus Cremisirensis" = Krems? Kroměříž? str. 87 č. 71 695 II 1292,- autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1405 (deperd.; zničen za 2. svět. války) Abatyše Margareta a konvent kláštera klarisek Weilknfels zlistiňují, že Gertru-da von Imnitz získala 5 hř. stříbra ročního příjmu. Inter testes: bratr Mikuláš z Chebu Schieckel I, č. 1733 696 II 1292,- autogr. MOL Budapest, sg. DL 1277 Ondřej III., uherský král, potvrzuje listinu uherského krále Ladislava IV. se zmínkou o zásluhách v boji s českým králem z: [1287], II. 1.-DPM: mistr Theodor, vicekancléř 697 II 1292,- apogr. Fürstenstein Fol. 221, fol. 226a-226b Bolek, slezský vévoda, stanoví výši poplatků z mlýna pro fojta Mikuláše z Jawora a potvrzuje mu vlastnictví alodu v Zebowicích (u Jawora). Inter testes: Iohannes Bohemus SUB VI, č. 84 698 I 1292,- apogr. Knihovna Národního muzea, sg. I A 1, (Talmberský rukopis), fol. 33 Anka de Lubkowicz conqueritur ... et XII liuidis. Emier: Reliquiae I, str. 4 č. IV: „Quaterni citát, vetustissimi" 699 I 1292,- apogr. (jen český regestový extrakt) v nedatované žádosti purkmistra a rady města Libochovic Rudolfovi II. o potvrzení privilegií - NA Praha, Stará manipulace, inv. č. 2690, kart. 1754, sg. P 106/L 21 Heimann z Lichtenburka uděluje Libochovicím „dědiny" pod určitým platem a dovoluje užívat magdeburské právo. CIMIV.l, č. 10 1293 700 I 1293,1. 16. Brno tisk dle CDMT Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, vyjímá všechny poddané opata benediktinského kláštera Tyniec (dnes součást Krakova) Alberta (homines in serviciis Alberti) z jurisdikce beneficiářů v Cechách, Krakovskú, Sandoměřsku a na Moravě. Bez DPMformule RBM II, č. 1600 CDMT, č. 40 Pozn.: originál uložený původně v klášterním archivu tynieckých benediktinů byl r. 1827 převezen do Universitní knihovny ve Lvově, kde 2. XI. 1848 shořel; z dochovaného popisu pečeti víme, že Václav II., I. typ, visel na bílo-červených nitích 701 I 1293,1. 22. Zábrdovice autogr. MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. G 1 apogr. MZA Brno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 603 (Tišnovský kopiář I), fol. 43b-45a D[ětřich], zábrdovický opat, rozsuzuje jako soudce delegovaný olomouckým biskupem Dětřichem (mandátem z: 1292, XII. 21. Modříce = RBM II, č. 1596, viz výše) spor mezi tišnovským klášterem a Petrem, plebánem v Čejči, o roční dávku 10 brněnských měřic (z toho 5 měřic pšenice a 5 měřic žita) ve prospěch tišnovské-ho kláštera; klášter svůj nárok opřel o zfalšovanou listinu olomouckého biskupa Bruna vydanou údajně v Olomouci 29. IX. 1272 (CDB V.2, č. 677++), která byla během řízení čtena; navzdory tomu, že jde o falzum a že čejčský plebám zcela logicky argumentoval tím, že žádný z jeho předchůdců přeci nic Tišnovu neplatil, tak proč by měl on, spor prohrál. RBM II, č. 1601 CDM IV, č. 310 AZK I, č. 340 Písař: ZB 4 Pečeť: 1) Dětřich, zábrdovický opat, IV. typ 2) M. Jindřich, kromě-řížský kanovník, I. typ Pozn.: tišnovské falzum bylo „úspěšně" použito i v analogickém sporu s velkobítešským plebánem: 1294, XI. 5. Brno 702 II 1293,1. 26. apogr. Hallersches Familienarchiv Großgründlach, Hans Hallers Familienbuch, fol. 15 Konrád z Limburka a jeho žena Guta dědičně prodávají svůj dvůr v Leuchen-dorfu norimberskému měšťanovi Ulri-chovi Hallerovi za 81 liber haléřů a j menuj i rukojmí za účelem pojištění defenze prodávaného dvora, k níž se prodávající zavazuje. Inter testes: norimberský měšťan Alber-tus Bohému s NürnUB 4, č. 835 703 I 1293,11. 10. apogr. SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissi-nen Salbuch), fol. XXVI l/2a Albrecht Nothaft ze Sokolova se zříká veškerého lenního práva, které měl ve vsi Oldřichov* (Ullrichsgrůn, zaniklá část obce Mýtina na Chebsku) koupené klariskami v Chebu. RBM IV, č. 1889 Gradl, str. 167 č. 450 Siegl, Das Salbuch, str. 231 č. 8 704 I 1293,11. 14. Brno apogr. SOA Plzeň, prac. Zitenice, Premonstráti Teplá, inv. č. 662 (Tepelský kopiář), fol. 12a-12b Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, vyjímá tepelský klášter a jeho poddané z jurisdikce provinciálních soudů (explicitně uvedeny soudy ve Stříbře, Plzni a Klatovech) a beneficiářů a podřizuje je pouze pravomoci pražského soudu; pokud ale tepelský klášter nebo jeho poddaní budou žalobci, mohou se obracet na teritoriálně příslušný soud. DPM: mistr Petr Angeli Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: Václav II. vydal Teplé exempci s fakticky totožným obsahem ještě: 1298,1. 11. Brno, jen mezi explicitně uvedenými provinciálními soudy jsou Domažlice 705 I 1293,11. 14. Modříce apogr. 1) insert v: 1293, VI. 26. Brno: MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. Y II 8 2) ZA Opava, prac. Olo- D[ětřich], olomoucký biskup, svěřuje rozhodnutí ve sporu o hranice farností sv. Petra a sv. Jakuba v Brně opatovi velehradského kláštera [Konrádovi]. RBM II, č. 1620 (= RBM II, č. 1566) CDM IV, č. 320 (= CDM V, Suppl. č. 99) AZK I, č. 341 Pozn.: tento mandát se fragmentárne dochoval rovněž s mylným datem 1292, II. 14. Modříce (CDM V, Suppl. mouc, MCO, sg. CO 604, str. 37 č. 99=RBM II, č. 1566) v opisu Alexia Habricha: MZA Brno, E 6, inv. č. 2786, sg. G d 25 (Diplomatář kolegiátního kostela sv. Petra v Brně), fol. 38a 706 I [1293, post II. 14.] apogr. 1) insert v listině z: 1293, VI. 26. Brno (velehradský opat Konrád), jejíž orig.: MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. YII 8 2) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, sg. CO 604, str. 38 Jakub, plebán od sv. Petra v Brně, žádá jménem svého kostela a majitele patronátu, tišnovského kláštera, velehradského opata [Konráda], aby rozhodl ve věci sporu o hranice farností kostelů sv. Petra a sv. Jakuba v Brně v souladu se zájmy svatopetrského kostela. AZKI, č. 342 cf. CDM IV, č. 320 707 I [1293, post II. 14.] apogr. 1) insert v listině z: 1293, VI. 26. Brno (velehradský opat Konrád), jejíž orig.: MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. YII 8 2) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, sg. CO 604, str. 38 Dětřich, plebán od sv. Jakuba v Brně, žádá [velehradského opata Konráda], aby rozhodl ve věci sporu o hranice farností kostelů sv. Petra a sv. Jakuba v Brně v souladu se starými privilegii, tedy v jeho prospěch. AZK I, č. 343 cf. CDM IV, č. 320 708 I 1293,11. 16. Brno (in colloquio generáli) autogr. MZA Brno, E 8: Cisterciá-ci Žďár, sg. A 30 Bratři Filip, moravský podkomoří, Bohuslav, komorník vracovský, a Jimram z Pernštejna dávají žďárskému klášteru vinný desátek z klášterní vinice vMe-dlově, který Pernštejnům de iure montis náležel. RBM II, č. 1602 CDM IV, č. 311 AZK I, č. 344 Písař: BC 1 Pečeti: 1) Filip z Pernštejna 2) Bohuslav z Pernštejna, vracovský komorník 3) Jimram z Pernštejna 709 I 1293,11. 17. Praha (vydavatelův dům) autogr. NA Praha, Rád dominiká-nů - provincialát a konvent Praha, inv. č. 2 Jan, rektor u sv. Jiljí na Starém Městě pražském, vydává svou poslední vůli, v níž odkazuje tomuto kostelu 8 (vcelku exaktně definovaných) knih, které si během života na vlastní náklady pořídil, dále svůj pražský dům, svůj majetek ve vsi Kopec, který koupil za 40 hřiven (pražský dům i s kopečským majetkem má ovšem doživotně užívat kněz Martin, jenž Janovi věrně sloužil; z majetku v Kopči se má každoročně vyplácet 23 denárů a 23 svíček na Janovu zádušní mši); odkazuje dále 12 hřiven na zakoupení dědiny v Bráníku, ornát a 10 hřiven na stavbu kostelního chóru zpeněž, které je mu dlužen sadský probošt Jan, z jehož dluhu mají jít ještě 2 hřivny k pražskému kostelu (zbytek mu odpouští); za vykonavatele své poslední vůle určuje pražského probošta Oldřicha a pražského scholastika mistra Jana ze Sadské. RBM II, č. 1603 Písař: EGP 1 Pečeť: ohlášen mistr Řehoř, pražský děkan, pův. přivěšena na perg. proužku; deperd. Pozn.: darované kodexy: 1) antiphonarium 2) graduale 3) liber continens ewangelia et epistolas 4) alius liber continens solas epistolas 5) tertius liber cum qui-busdam specialibus historiis 6) psalterium cum ympnis et sequen-tiis 7) breviarium cum capitulis et collectis 8) plenárním 710 I 1293,11. 25. Rožmberk [nad Vltavou] autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 8/II Jindřich [I.] z Rožmberka dědičně dává svému služebníku Oldřichovi, řeč. „Gusner", vesnici Valdov (u Vyššího Brodu) s příslušenstvím. UB Hohenfurt, č. 48 RBM II, č. 1604 Kôpl, UB Budweis, č. 21 Písař: nezařaditelná ruka Pečeť: Jindřich z Rožmberka, II. typ 711 1293,11. 25. autogr. Václav II., český král, krakovský a san- Róssler 1852, str. Písař: I Brno AMBrna, A 1/1: doměřský vévoda a moravský markrabě, 379-380, č. IV VII 14 = J VI 1 Sbírka listin, mandátů a dává brněnským měšťanům mostní mýto (ad: 1293, III. 11.) listů, č. 52 (sub dato (prukmaut) u města k údržbě a výstavbě RBMII, č. 1605 Pečeť: suo) městských komunikací a fortifikací. CDMIV, č. 312 Václav II., I. typ DPM: mistr Jan ze Sadské Flodr PK I, str. 403 apogr:. Pozn.: 1) AMBrna, A 1/3: Sbírka detaily konfirmačního úředních knih, rukopis řízení a identitu před- č. 2, fol. 127b mětných listin viz u: 2) AMBrna, A 1/3: Sbírka Vašků 2008 úředních knih, rukopis č. 40, fol. 42b 3) AMBrna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 42, fol. 17b-18a 4) AMBrna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 43, fol. 15b-16a německý překlad AMBrna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 1, fol. 237a-237b novověká revizně- kon- firmační řízení 1) Leopold I. potvrdil: 1698, III. 11. Wien: AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 3633 2) Karel VI. s omezením potvrdil: 1720, IV. 4. Wien: AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 3705 712 I 1293, II. 26. apogr. transsumpt ve vidimusu purkmistra a rady města Opavy z: 1610, IX. 15. Opava: ZA Opava, Augus-tiniáni-kanovníci Fulnek, sg.Il Oldřich z Lichtenburka dědičně prodává svému rychtáři Štědroňovi rychtu v Jílovci (u Fulneku) za 10 hřiven, přičemž k rychtě náleží 6 lánů, z nichž 1 má být osvobozen od platů; má zde být dále svobodná hospoda, rybář, řezník, kovář (faber) a švec; rychtáři náleží 1/3 všech soudních pokut; zdejší obyvatelé mají právo rybolovu, lovu menší zvěřiny (Jere minores) a odchytu ptáků; mají se řídit hlubčickým právem; rychtář vrchnosti odpovídá za výběr platů, a to dvakrát ročně: 1/2 hřivny na sv. Havla, 1/2 hřivny na sv. Filipa a Jakuba. RBMII, č. 1606 CDMIV, č. 313 AZK I, č. 345 SUB VI, č. 92 Barciak-Müller, str. 24 č. 16 Pečeť: ohlášena pečeť Oldřicha z Lichtenburka 713 II 1293, III. 3. Wroclaw apogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, dnes deperd. Jindřich V., slezský vévoda a pán vratislavský, prodává svůj les Laschowicz svému kuchaři Jakubovi za 60 vratislavských hřiven stříbra, aby zde vysadil vesnici o 40 malých lánech na německém právu. CDS VII.3, č. 2269 SUB VI, č. 93 Pozn.: 1 svobodný lán zde má náležet jistému sládkovi zv. Cech 714 I 1293, III. 12. Vyšehrad apogr. 1) NA Praha, Řád maltézského velkopřevorství -opisy listin, inv. č. 72, kniha č. 2, num. 240 2) (jen reg): NA Praha, Řád maltézského velkopřevorství - opisy listin, inv. č. 91,kart. 41, fol. 123 Jan, vyšehradský probošt, Bartoloměj děkan, Šimon kustod, Jan scholastik a celé vyšehradská kapitula prodávají johanitům od P. Marie v Praze pole Na Bojišti za 7 pražských hřiven stříbra, jež kapitula svědectvím této listiny přijala; o tyto pozemky johanité usilovali, neboť sousedily s jejich majetkovou zónou. RBM II, č. 2807 (ex orig.) Pozn.: ještě koncem 19. stol. byl k dispozici originál s „pečetí utrženou" v Arch. řádu maltézského velkopřevorství v Praze 715 I 1293, III. 13. Modříce autogr. MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 31, sg. A g 9/1 Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje rajhradskému klášteru odpustky udělené při znovuposvěcení kláštera roku 1288. RBM II, č. 1607 CDM IV, č. 315 Písař: Th 14 (M. Ambrož) Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, II. typ Pozn.: srv. Dětřichovu listinu z: 1290, III. 13. Modříce, kde zmínka o tom, že 12. IX. 1288 Dětřich mj. potvrdil raj hradské indulgence 716 II 1293, III. 26. Zwätzen autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1419 Walter [IV.] z Gleiftbergu prodává řádu německých rytířů v Zwätzenu rychtu ve vesnicích Zwätzen a Proschitz za 18 hř. stříbra a k tomu ještě další jmenovaná léna. Inter testes: bratr Heinricus de Egra Lampe str. 461-464 č. 540 111 II 1293, IV. 1. Udine autogr. ÖStA, Abt. HHStA, sg. AUR (Salzburg Domkapitel), 1293 IV1 Rajmund, aquilejský patriarcha, vydává plnou moc pro salzburského arcibiskupa Konráda, aby jej zastupoval v jednáních (in colloquio et tractatibus) mezi českým králem [Václavem II] a bavorským vévodou 0[ttou] svolaných na 12. dubna. Dopsch 1901, str. 637 č. VII 718 II 1293, IV. 12. Šrem apogr. transsumpt ve vidimusu: 1295, X. l.-(svídnický protonotář Siegfried aj.), jejíž orig.: Archiwum Rytíř Mojek, syn Držislava zByczenia, vybavuje kostel v Šremu, který zbudoval, jmenovanými majetky a právy. Inter testes: Giinther [III.] z Bieber-štejnu, regis Bohemie capellanus Stehnách I, str. 152 č. 714 SUB VI, č. 100 Paňstwowe Wroclaw, Rep. 88, Nr. 51 719 I 1293, IV. 22. Praha autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 4/VIB Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, vyzývá k pomoci vyšehradskému klášteru, uděluje čtyřicetidenní odpustky těžkých hříchů (peccatores criminales) a roční odpustky lehčích hříchů {peccatores veniales) a potvrzuje odpustky cizích jmenovaných (arci)biskupů. UB Hohenfurt, č. 49 RBM II, č. 1608 Písař: T 17 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret Pozn.: potvrzované odpustky viz u: 1292, [ante IV. 4.] Řím 720 I 1293, IV. 26. Nowe Miasto Korczyn apogr. Archiwum Paňstwowe w Piotrkowie Trybunalskim, Zbiór akt košcielnych, klasztornych i zwiazków wyznaniowych 1607-1928, sygn. 2 (Kopiarz Sulejowski 1618 r.), fol. 120b Hynek [z Dubé], nejvyšší komorník českého království a krakovsko-sandoměřský hejtman, vydává svědectví ve sporu mezi opatem cesterciáckého kláštera Sulejów Alberikem a Dobieslavem, řeč. Wežyk, o (dnes zaniklou) vesnici Milechow a přilehlou část vsi Krasik, v němž opat zvítězil před krakovsko-sandoměřským provinciálním soudem {colloquium commune omnium baronům terrae Cracovi-ensis et Sanclomiriensis). Mitkowski, Poczat-ki, str. 333-334, č. 18 (omylem ad 26. V. 1293) Pozn.: mezi svědky: dominus Pacoslaus cancellarius 721 I 1293, IV. 27. Praha autogr. (2x) 1) NA Praha, ŘP Strahov, inv. č. 20, sg. A XVI 6 (AI) 2) NA Praha, ŘP Strahov, inv. č. 21, sg. AXVI7(A2) apogr. 1) insert v konfirmaci z: Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, eximuje na žádost opata Jakuba želivský klášter z placení celních poplatků při převážení výtěžků z klášterních statků ležících na Moravě do Čech, kde se nalézá klášter. DPM: mistr Jan ze Sadské RBM II, č. 1609 CDM IV, č. 316 Písař: (A1+A2) VII 14 = J VI 1 (indorzát želivský) Pečeť: (A1+A2) Václav IL, I. typ na žluté šňůrce (AI); 1377, IV. 1. Brno (moravský markrabě Jošt), jejíž orig.: NA Praha, ŘP Strahov, inv. č. 60 2) insert v konfirmaci z: 1377, IX. 21. Bzenec (moravský markrabě Jan Soběslav), jejíž orig.: NA Praha, RP Strahov, inv. č. 61 3) insert v konfirmaci z: 1454, III. 21. Praha (Ladislav Pohrobek), jejíž orig.: SOA Třeboň, ŘP Želiv, inv. č. 54 4) NA Praha, ŘP Strahov-knihy, inv. č. 182, sg. A XVI 2a, str. 3-4, 11-12, 23-25 na zelených a červených nitích (A2) 722 I 1293, V. 3. autogr. SOA Třeboň, pob. Český Krumlov, VS Český Krumlov, sg. I 5 AS č. la Heřman, zlatokorunský opat, předepisuje měšťanům z Chvalšin služby z 26 poplatných lánů (ostatní pozemky - o rozloze 2 lánů - byly odkoupeny jinými v listině uvedenými majiteli (36 jiter patří do Křenová, 10 jiter přikoupeno k Boleticím) a služebnostem nepodléhají, ale opat si nepřeje, aby se napříště cokoli koupí zcizovalo; mimo služebnosti je rovněž 15 jiter, jež spolu s 1 lánem náleži k záduší chvalšinského plebána Konráda), potvrzuje hranice zpoplatněného městského majetku (zahrnuje do něj i pole zv. „Kamenitého boru") a povoluje reluici některých naturálních UB Goldenkron, č. 12 RBMII, č. 1610 CIMIV.l, č. 11 Písař: SC2 (br. Dětřich, OCist.; ruka zlatokorunského skriptoria) Pečeť: Heřman, zlatokorunský opat dávek (desátky ze zeleniny a máku nahradí 2 talenty denárů). DPM: notář Dětřich 723 II 1293, V. 13. apogr. LHA Koblenz, Best. 96 Nr. 2205 (Himmeroder Kartular), S. 192-193 Gottfried z Klingenfelsu, velkopreceptor řádu johanitů pro Německo, Cechy, Polsko, Moravu, Rakousy a Štýrsko, prohlašuje že johanité v Adenau přijali od cisterciáckého kláštera v Himmerodu jisté jmenované statky a požitky. Mittelrhein. Reg. IV č. 2166 724 I 1293, V. 15. Opava autogr. SOA Třeboň, Cizí statky Třeboň, sg. Hradec u Opavy II 154 č. AI Mikuláš [L], opavský vévoda a český maršálek, prodává Zbyslavovi z Bohu-slavic, řeč. z [Horního] Benešova, vesnice Žalkovice, Libosváry a část vsi Trnava na Přerovsku. RBM II, č. 1611 CDMIV, č. 317 SUB VI, č. 107 Písař: N5 Pečeť: Mikuláš, vévoda opavský, II. typ + sekret, II. typ (gema) 725 I 1293,cca V. 17. [Jihlava] autogr. NA Praha, ŘP Strahov, inv. č. 22, sg. A LV 5 apogr. NA Praha, ŘP Strahov-knihy, inv. č. 182, sg. A XVI 2a, str. 30 Berthold, jihlavský rychtář, přísežní a měšťané jihlavští prodávají Jakubovi, opatu želivskému, mlýn (mlýn je nyní v desolátním stavu, ale dříve vynášel 50 měřic pšenice cenzu), z jehož výtěžku má být dotován (každoročně 10 měřicemi ječmene a 2 měřicemi pšenice na sv. Michala) městský špitál, jehož správa je želivskému klášteru svěřena; opat se zavazuje veškeré zisky špitálu používat výhradně na jeho provoz s výjimkou desátků, jež náleží jihlavskému faráři, který zde zabezpečuje se scholárem duchovní péči; klášter má po dohodě s městem jmenovat správce špitálu. RBM II, č. 1612 („Iglaviae") CDM V (Suppl.), str. 299-300 č. 107 („Dto. Iglaviae") Písař: SI 1 (Hermann; ruka želivského skriptoria) Pečeť: město Jihlava Pozn.: v dataci: in diebus Penthekosten 726 II 1293, V. 23. Boppard autogr. DOZA Wien, Urkunde Adolf I. Nasavský, římský král, potvrzuje řádu německých rytířů všechna Tumler-Arnold I, č. 1037 Nr. 1037 privilegia, imunity a svobody udělené jeho předchůdci (jmenovitě uvedeni: císař Friedrich II., jeho syn Heinrich, římský král Rudolf I. Habsburský) a bere řád do specielní říšské ochrany. 727 I 1293, V. 25. Brno autogr. AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 53 (sub dato suo) L[upinus], opat velehradský, aD[ěťřich], opat zábrdovický, dosvědčují, že P[erchta], oslavanská abatyše, spolu s konventem slíbily zaplatit 20 hřiven stříbra knězi Martinovi za služby, které jim kdysi poskytl jeho otec M., kdysi plebán v Tasovicích, a to každoročními splátkami 4 hřiven (2 na sv. Jiří a 2 na sv. Michala), přičemž 6 hřiven již bylo splaceno. RBM II, č. 1613 CDM V (Suppl.), str. 296 č. 101 Písař: VE 3 = ZB 5 Pečeť: 1) Lupin, velehradský opat 2) Děťřich, zábrdovický opat; deperd. Pozn.: orig. silně poškozen 728 I 1293, V. 30. Praha autogr. Archiwum klasztorny w Mogile, Dokument num. 40 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, bere pod svou ochranu dvůr ve vesnici Wroženice (u Krakova) náležející henrykovskému klášteru. DPM: mistr Petr Angeli D CT, č. 41 CDS VII.3, č. 2282 SUB VI, č. 109 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ; poškozeno, červ.-žluté hedvábné nitě 729 I 1293, VI. 9. Praha autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1427 (deperd.; zničen za 2. světové války) T[obiáš], pražský biskup, potvrzuje německým rytířům v Repíně donaci patronátního práva v Polné a tří vesnic (Janchow 2X a Zaborni) učiněnou Janem z Polné a jeho syny Vikardem aZávišem; Tobiáš inkorporuje kostel v Polné do duchovní správy německých rytířů a uděluje jim všechny výtěžky RBM IV, č. 1890 Schieckel I, č. 1756 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup + sekret; deperd. Pozn.: L. Jan(Polná 1992, str. 31) upozorňuje na faktické vady obsažené tisk dle tzv. muzejního diplo-matáře, kde kvalitní opis G. Friedricha plynoucí z tohoto kostela s tím, že němečtí rytíři mají respektovat náležitou odměnu pro vikáře tohoto kostela a dále práva papežských legátů, práva pražského biskupa a jeho arcijáhnů. v textu listiny 730 I 1293, VI. 15. Praha autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 4/VIIB D[ěťřich], olomoucký biskup, uděluje vyšebrodskému klášteru čtyřicetidenní odpustky. UB Hohenfurt, č. 50 RBM II, č. 1614 CDM V (Suppl.), str. 296 č. 102 Písař: Thl6 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, nejistý typ 731 I 1293, VI. 15. Praha autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 4/VIIIB Jindřich, merseburský biskup, a Bern-hard [z Kamence], míšeňský biskup, udělují vyšebrodskému klášteru čtyřicetidenní odpustky ve stanovené svátky, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni [tj. pražský] biskup. UB Hohenfurt, č. 51 RBM II, č. 1615 Písař: AV6 732 I 1293, VI. 15. Praha apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 284 Bernhard [z Kamence], míšeňský biskup, uděluje augustiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze čtyřicetidenní odpustky ve stanovené svátky, pokud s tím bude souhlasit pražský diecézni biskup (tj. Tobiáš [z Benešova]). RBM II, č. 1616 Kadlec 1985, str. 405 č. 214 733 I 1293, VI. 15. Praha apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 284 Heinrich, merseburský biskup, dává augustiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze čtyřicetidenní odpustky ve stanovené svátky, pokud s tím bude souhlasit pražský diecézni biskup (tj. Tobiáš [z Benešova]). RBM II, č. 1616 Kadlec 1985, str. 406 č. 215 734 I 1293, VI. 18. Praha autogr. MZA Brno, E 8: Cisterciá-ci Žďár, sg. A 28 [V]áclav II., český král, krakovský a sandoměřský vévoda a moravský markrabě, eximuje žďárský klášter a jeho poddané v Křižanově, [Horní] Bobrové RBM II, č. 1617 CDM IV, č. 319 AZK I, č. 346 Písař: VII 14 = J VI 1 apogr. MZA Brno, E 8: Cisterciá-ci Žďár, inv. č. 301, sg. 60/7 (Kodex žd'ársko-velehradský), str. 45-47 č. XXVII novověká revizně- konfirmační řízení 1) Karel VI. potvrdil: 1738, VIII. 11. Wien: MZA Brno, E 8: Cisterciá-ci Žďár, inv. č. 223, sg. A 208 2) Marie Terezie potvrdila: 1747, IV. 6. Wien: MZA Brno, Bl: Gubernium, konvolut sg. S 385 a v Novém Městě [na Moravě] ze soudní pravomoci svých krajských úředníků, jimž zakazuje klášterní poddané citovat k zemskému soudu (ad iudicium terre ... evocari) do Brna či kamkoliv jinam, a podřizuje je soudu žďárskému a poddané na klášterním majetku v Čechách podřizuje soudu ve Vojnově Městci. DPM: mistr Jan ze Sadské Pečeť: Václav II., I. typ Pozn.: k detailům novověkých konfirmací: Vašků 1984, str. 553 č. 64 735 I 1293, VI. 18. Praha apogr. insert v konfirmaci z: 1463, X. 26. Praha (Jiří z Poděbrad), jejíž orig.: SOkA Klatovy, AM Horažďovice, inv. č. 1, sg. A I 1, ev. č. L 1 český překlad Liber memor. ab 1454, fol. 123b-124a Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, uděluje vesnici Horažďovice, náležející Bavorovi ze Strakonic, městská práva, vyjímá zdejší obyvatele z pravomoci všech provinciálních beneficiářů a podřizuje je jurisdikci Bavorově, a pokud by na to sám nestačil, pak jurisdikci podkomořího (tedy: od Bavora je možné odvolání k podkomořímu). DPM: mistr Petr Angeli RBMII, č. 1618 CIMIV.l, č. 12 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 736 I 1293, VI. 20. apogr. 1) insert v listině z: 1293, VI. 26. Brno (velehradský opat Konrád), jejíž orig.: Gertruda, tišnovská abatyše, a Perchta, oslavanská abatyše, se zavazují, že se budou řídit rozhodčím nálezem, který vynese z pověření olomouckého biskupa RBM II, č. 1620 CDM IV, č. 320 AZK I, č. 347 (ad: 1293, VI. MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. Y II 8 2) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, sg. CO 604, str. 40-41 Dětřicha velehradský opat K[onrád] ve věci sporu kostelů sv. Petra a sv. Jakuba o hranici farností v Brně. [22.]) 737 I 1293, VI. 22. Brno (klášter minoritu) apogr. 1) insert v listině z: 1293, VI. 26. Brno (velehradský opat Konrád), jejíž orig.: MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. Y II 8 2) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, sg. CO 604, str. 41 Jakub, probošt od sv. Petra v Brně, a Dětřich, plebán od sv. Jakuba v Brně, prohlašují, že poté, co požádali velehradského opata [Konráda] o rozhodnutí hraničního sporu mezi jejich farnostmi, budou respektovat jeho rozhodčí nález v této záležitosti. RBM II, č. 1620 CDM IV, č. 320 AZK I, č. 348 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) žďárského opata Jana 2) vizovického opata Walthera 3) Jakuba, probošta od sv. Petra 4) Dětřicha, plebána od sv. Jakuba v Brně 738 I 1293, VI. 22. [Stará] Boleslav autogr. (2x) 1) MZA Brno, E 57: Premonstráti Louka, sg. L 9 (AI) 2) Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 40 (A2) Mistr Pardus probošt, Martin děkan, Oldřich kustod, Mikuláš scholastik a celá [staro]boleslavská kapitula pronajímají louckému klášteru za 2 moravské hřivny stříbra ročně desátky, které kapitule náleží, a to z vesnic Loděnice, Pro-siměřice, Oleksovice, Pravice, [České] Křídlovice, Šatov, Tasovice, Přímětice, Lukov, Hrádek, Domamil, Rokytné a Olbramkostel. RBM II, č. 1619 CDM IV, č. 318 (ex orig. AI) AZK I, č. 349 (ex AI) Písaři: VII 3 = IT 1 (Mikuláš, vyšehradský sakristán, vyšehradská škola I; AI); VII 15 (M. Petr Angeli, vyšehradská škola II; A2) Pečeti: (AI): 1) Dětřich, olomoucký biskup, II. typ 2) mistr Pardus, [sta-ro]boleslavský probošt 3) [staro]boleslavská kapitula 4) Martin, děkan [sta-ro]boleslavské kapituly (A2): 1) Dětřich, olomoucký biskup, II. typ 2) mistr Pardus, [sta-rojboleslavský probošt 3) Martin, děkan [sta-rojboleslavské kapituly (frag.) 4) [starojboleslavská kapitula (frag.) 739 I 1293, VI. 26. Brno (klášter minoritu) autogr. MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. Y II 8 apogr:. 1) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, sg. CO 604, str. 37-43 2) MZA Brno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 603 (Tiš-novský kopiář I), fol. 29a-32b Konrád, velehradský opat, rozhoduje spor o hranice mezi farnostmi sv. Petra a sv. Jakuba v Brně: Konrád spolu s opaty žďárským a velehradským aj. osobami projeli trasou, jež měla do budoucna tvořit hranici obou farností - ta vedla od Brněnské brány kolem kostela sv. Michala a dále přes ústí Starého trhu (dnešní nám. Svobody) kolem minoritského kláštera k původní Měnínské bráně na spojnici dnešních ulic Kobližné a Jánské; domy a pozemky v předměstích nalevo od uvedené linie měly patřit ke sv. Jakubu, napravo ke sv. Petru stejně jako poplatné domy svatopetrského kostela a kaple malomocných ležící na jeho půdě, které předtím svátostmi zabezpečoval kostel sv. Jakuba. RBM II, č. 1620 CDM IV, č. 320 AZKI, č. 350 Písař: VE 4 Pečeti: 1) Konrád, velehradský opat 2) Adam, žďárský opat 3) Walter, vizovický opat 4) deperd. 5) deperd. 6) Dětřich, Zábrdovic -ký opat, IV. typ 7) Jakub, tišnovský probošt 8) Gertruda, tišnovská abatyše 9) Perchta, oslavanská abatyše Pozn.: k pokračování sporu viz listinu z: 1294, IX. 11.-, kdy byl vydán upřesňující dodatek k této listině 740 I 1293, VI. 27. autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2356, sg. ŘP Litomyšl - 11 Oldřich, opat litomyšlský, prohlašuje, že prodal Elišce, vdově po Držkovi z Bučiny, a jejím synům Čeňkovi a Mikulášovi pole o rozloze asi půl lánu mezi Moraši-cemi a Mořencem za 12 pražských hřiven stříbra; toto pole klášter zdědil (iure hereditario devolutum), ale pro jeho velkou vzdálenost od klášterních grangií bylo pro klášter málo užitečné; klášter listinou současně potvrzuje přijetí zmiňované kupní částky. RBM II, č. 1621 AZKI, č. 351 CDM V (Suppl), str. 297 č. 103 Písař: LT2 (ruka litomyšlského skriptoria) Pečeti: 1) Oldřich, litomyšlský opat 2) litomyšlský konvent; deperd. (již v době CDM) 741 I 1293, VI. 28. Poděbrady apogr. NA Praha, Přepisy (Nymburk) Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, prodává nymburskou rychtu i s příslušenstvím Ortlíbovi zRožmitálu za 220 hřiven stříbra a 1 vázu vína (Václav se takto zbavuje majetku, jenž na něj spadl); k rychtě náleží dům v Nymburku, mlýn na Labi u Nymburka, 2 svobodné lány ve vsi Ústí a rybolov v řece Mrlině; Václav zajišťuje nabyvateli a jeho dědicům ochranu proti evikci třetí strany na zmiňovaný mlýn, pokud by k ní přeci jen došlo, zaručuje Ortlibovi adekvátní náhradu; po Ortlíbovi mohou dědit i jeho bratři popřípadě jejich dědici. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1622 (e cop. saec. XIV apud MUDr. Dla-bač v Nymburku) Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 742 II 1293, VII. 7. Erfurt autogr. LHA Sachsen-Anhalt, Abt. Magdeburg, sg. U 15, VIII Nr. In. Bratr Helwig z Goldbachu, durynský zemský komtur, se srovnává s augustiniány v Erfurtu kvůli škodám způsobeným kapli sv. Anny. Overmann I, č. 689 Lampe str. 465-466 č. 543 Inter testes: komtur německých rytířů v Chebu Meinhard 743 II 1293, VII. 7. Erfurt apogr. insert v konfirmaci Heinricha, děkana od sv. Severa vErfurtuz: 1333, IX. 10.-, jejíž orig.: Hessisches StA Marburg, Urkunden 37 Nr. 1245 Heinrich z Gotternu, převor, a konvent augustiniánů v Erfurtu se srovnávají s řádem německých rytířů tamtéž ve sporu o kapli sv. Anny, která má náležet faře sv. Mikuláše. Inter testes: komtur německých rytířů v Chebu Meinhard HessUB 1.1, č. 567 Lampe str. 466-467 č. 544 Gradl, str. 167 č. 451 744 I 1293, VII. 12. Soběslav autogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 5/IIB apogr. Vyšší Brod, Cisterciácké opatství, sg. 115/11 (Vy-šebrodský kopiář), str. 13-14 Jindřich [L] z Rožmberka a Smil z [Nových] Hradů rozhodují spor mezi vyšehradským klášterem a syny Jindřicha z Kosovy Hory (totiž Závišem a Vítkem z Ledenic) o statky v Hořicích [na Šumavě] ve prospěch kláštera; šlo o to, že vyšehradský klášter tyto statky koupil od Jindřicha, jenž na ně rezignoval před Václavem II. (asi na zemském soudu), nicméně posléze se o ně přihlásili zmiňovaní synové; k vyřešení sporu byli oběma svářícími se stranami vybráni jako arbitři vydavatelé této listiny, kteří rozhodli, že po zaplacení 50 hřiven stříbra Jindřichovým synům mají statky připadnout vyšehradskému klášteru. UB Hohenfurt, č. 52 RBM II, č. 1623 Písař: AV7 (ruka vyšehradského skriptoria) Pečeti: 1) Vok z Třeboně 2) Smil z Nových Hradů 3) Jindřich z Rožmberka, II. typ 4) Ojíř z Lomnice, II. typ 5) Sezima z Landštejna, sekret 745 I 1293, VIII. 1. Praha apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1334,1. 6. Lucemburk (Jan Lucemburský), jejíž orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2, sg. ŘA Karlov - 2 (RBM IV, č. 3) Guta, česká královna, krakovská a san-doměřská vévodkyně a moravská mar-kraběnka, upravuje se souhlasem místního rektora majetkové poměry kostela v Lysé [nad Labem], jehož patronátem disponuje, aby došlo ke zcelení dosud roztroušeného kostelního majetku (došlo k tomu jak donacemi nových pozemků, RBM II, č. 1624 2) prostý opis: NK ČR v Praze, sg. XIV B 22 (Varia excerpta historica), fol. 10a tak i výměnou stávajících kostelních majetků); Guta kostelu uděluje: 4 lány poplatné 3 fertony stříbra a 1 lán spoplužním dvorem a 10 zahradami -vše poplatné 1 lotem stříbra, a to v Lysé [nad Labem], dále pozemky vynášející ročně 5 lotů stříbra v Kolíně, v Byšičkách 4 lány vynášející ročně 3 fertony stříbra, v Čermníkách 1 popluží a 4 poddané, z nichž každý platí 1 hř. stříbra ročně, dále 3 louky u Lysé [nad Labem], 1 louku v Sedlišti; dále z každého lánu k lysské faře náležejícího desátek ve výši 3 strichů pšenice; faráň náleží rovněž desátek ze všech soudních pokut z Lysé a všech vsí v okolí; v Zamachanech náleží lyskému kostelu desátek 40 strichů pšenice a 50 denárů pražské měny (monetě Pragensis), z Jičína 6 hřiven stříbra, ve vsi Litol (dnes součást Lysé nad Labem) rybolov na Labi a rybáři usazení na břehu tamtéž a volná plavba, dále v Toušni rovněž volná plavba, ale jen pro vlastní potřebu; farář v Lysé [nad Labem] jakožto královnin notář má mít (buď on osobně, nebo delegovaný soudce) jurisdikci nad poddanými na kostelních statcích, od nichž má rovněž vybírat poplatky a berní - má tedy vést berní agendu. DPM: mistr Bohuslav, kanovník [sta-rojboleslavský 746 I 1293, VIII. 6. Praha autogr. NA Praha, Rád křížovníků Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, ustanovuje na presentaci křížovníků RBM II, č. 2744 Písař: T 18 = Cr 6 s červenou hvězdou, inv. č. 100, sg. ŘKř438 apogr. 1) NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, sg. V/l, 202 (Liber aureus), str. 110-111 2) Lib. memor. eccl. Cubi-tensis a. 1675, fol. 1 la s červenou hvězdou od sv. Františka v Praze bratra Jakuba plebánem a rektorem kostela v Sedlci; patronání právo sedlckých filiálních kostelů v Lokti, Nové Roli a v královském Poříčí náleží rovněž křížovníkům. Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret IM I 1293, VIII. 7. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2072, sg. ŘP Chotěšov - 33 Jan, vyšehradský probošt a kancléř Českého království, prohlašuje, že doživotně přijal od chotěšovského kláštera dvůr ve vesnici Újezd* pod Petřínem (s transakcí souhlasil Guilelm, opat v Prémontré, a tepelský opat Liphardus), k tomuto dvoru připojuje mlýn, který na vlastní náklady zakoupil a který má též po jeho smrti připadnout chotěšovskému klášteru, přičemž Jan si vyhrazuje každoroční sloužení zádušních mší za sebe v chotě-šovském klášteře, přeje si, aby chotěšov-ský probošt vyplácel tamním jeptiškám pitancie a almužny chudým. RBMII, č. 1625 Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeti: 1) Václav II., I. typ; deperd. 2) vyšehradská kapitula 3) Jan, vyšehradský probošt; deperd. 748 I 1293, VIII. 9. U Bruggu autogr. Aarau, StA des Kantons Aargau, sg. U 38/223 Anežka, rakouská vévodkyně, potvrzuje cisterciáckému klášteru ve Wettingen příjem 30 hřiven stříbra. Kopp 1853 č. 29 Pečeť: Anežka, rakouská vévodkyně, hraběnka z Habsburgu a Kybur-gu legenda: + s. agnetis. d. gra. ducisse. austr. bohem. regis. filie 749 I 1293, X. 1. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 635, sg. ŘC Plasy - 54 Oldřich, mělnický probošt, schvaluje směnu jistých statků náležejících mělnickému kostelu, ale ležících uprostřed majetkové domény plaského kláštera, za plaskému klášteru náležející část vesnice Třemošná (u Plzně), kde měl mělnický kostel rovněž své statky, za účasti a prostřednictvím jmenovaných šlechticů. RBM II, č. 1626 Písař: PG2 (M. Petr, notář Starého Města pražského; vyšehradská škola II) Pečeť: mistr Oldřich, mělníc-ký probošt_ 750 I 1293, X. 4. Praha autogr. SOA Třeboň, ŘP Želiv, inv. č. 7 apogr: 1) insert v konfirmaci z: 1366,1. 13. (Karel IV.), jejíž orig.: SOA Třeboň, ŘP Želiv, inv. č. 24 2) insert v konfirmaci z: 1458, XII. 8. Praha (Jiří z Poděbrad), jejíž orig.: SOA Třeboň, ŘP Želiv, inv. č. 55 3) transsumpt ve vidimusu z: 1493, V. 13. Jihlava (purkmistr a konšelé města Jihlavy), jehož orig.: SOA Třeboň, RP Želiv, inv. č. 64 4) prostý opis: NA Praha, RP Strahov-knihy, inv. č. 182, sg. A XVI 2a, str. 1-2, 7-8, 15-16 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje na žádost želivského opata Jakuba želivskému klášteru privilegium Václava I. z: 1233, VIII. 25. Kladruby (CDB III. 1, č. 43), v němž vydavatel tomuto klášteru potvrzuje držení sporného statku Borek a vymezuje jeho hranice. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1627 CDM V (Suppl.), str. 298 č. 104 CDM VII.3, str. 778-779 č. 150 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ 751 I 1293, X. 13. tisk dle Millauera Jindřich z Byernu, zemský komtur německých rytířů v Čechách a na Moravě, Millauer 1832, str. 134 č. 18 slibuje Oldřichovi II. z Jindřichova Hradce, že němečtí rytíři budou zabezpečovat duchovní správu kaple sv. Diviše Oldřichem zbudovanou a dotovanou (její zbudování a dotaci potvrdil pražský biskup Tobiáš [z Benešova] - deperd., dotaci tvořilo 1 popluží u Jindřichova Hradce a pronájem cla v 10. týdnu) v Jindřichově Hradci; kaple sv. Diviše byla původně vybudována pro Oldřichova kaplana a notáře Dětřicha, po jeho smrti ji ale Oldřich i s příslušnými výnosy udělil jindřichohradeckým německým rytířům (existovala na to listina, dnes rovněž deperd) a požádal zemského komtura o zabezpečení její duchovní správy; ten mu touto listinou vyhověl a slíbil konat zde bohoslužby dvakrát do týdne, a to vždy v pondělí a v pátek. RBM II, č. 1628 752 I 1293, X. 31. apogr. (jen regestový extrakt) APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXV, fol. 9b „Privilegium de bonis Heřmani, filii Hroznaté, datis in restaurum episcopatui pro Sbraslaw". Dobiáš I, str. 456 č. VIII Pozn.: originál byl kdysi uložen s následující sg.: Archiv pražského arcibiskupství, C 104 Archiepiscopalia VIII 753 I 1293, XL 9. Brno (tempore colloquii generalis) autogr. MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. Y I 15 Tas z Lomnice se svými syny Jencem, Tasem a Vzňatou směňuje s tišnovským klášterem vesnici Ivaň (u Židlochovic), jež je momentálně v klášterní držbě a Tas ji chce zpět, za 2 lány a 4 dvory včetně nedalekého zalesněného údolí (vallis parvula) v Serkovicích. RBM II, č. 1630 CDM IV, č. 321 AZK I,č. 352 Písař: BC 2 = ZB 7 Pečeti: 1) Tas z Lomnice (a Tasova) 2) Vzňata z Lomnice 3) tišnovská abatyše Pozn.: koroborace ohlašuje vedle pečetitelů 1 a 3 ještě Matouše z Černé Hory, ten ale nikdy listinu nezpečetil; zato pečetitel 2 není ohlášen 754 I 1293, XL 21. Brno (u sv. Michala) autogr. MZA Brno, E 8: Cisterciá-ci Žďár, sg. A 27 apogr. MZA Brno, E 8: Cisterciá-ci Žďár, inv. Č. 301, sg. 60/7 (Kodex žďársko-velehradsky), str. 43-45 Č. XXVI Anežka, dcera Bočka [z Obran] a manželka Vítka z Úpy, dosvědčuje, že s vědomím svých dědiců darovala žďárskému klášteru polovinu své věnné vsi Křižanova s ponecháním jejího doživotního užívání a vyhrazuje pro své dědice či manžela právo zpětného odkupu za 100 hřiven stříbra. RBMII, č. 1631 CDM IV, č. 322 AZKI, č. 353 Písař: SA5 Pečeť: Anežka ze Švábenic (též z Úpy), II. typ Pozn.: tato listina byla omylem vydána ještě jednou, a to pod chybným datem 1290, XI. 21. Brno v CDM V (Sup-pl.), str. 292 č. 94 a RBM II, č. 1522 755 I 1293, XII. 10. Wien apogr. Stiftsarchiv Geras, Privilegia monasterii Geracensis ... 1653, str. 23-24 německý překlad Stiftsarchiv Geras, Privilegia monasterii Geracensis 1653, str. 265 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, zakazuje svým sudím a úředníkům, aby zabavovali majetek poddaných klášterů v Gerasu a Perneggu, kteří žijí na území Moravy, pokud by někdo z nich byl dopaden při těžkém zločinu (vražda, loupež, násilí), za nějž se ukládá trest smrti, neboť tento majetek náleží zmiňovaným klášterům; nicméně dopadená osoba má být řádně souzena podle zem- RBM II, č. 1632 CDM IV, č. 323 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ ského práva (quemadmodum ordo iuris exigit). Mandát bez DPMformule 756 1293, XII. 20. autogr. Půta ze Mšena daruje vyšehradské kapi- - Písař: I Mšeno NA Praha, Archiv vyšehradské kapituly, inv. č. 102 apogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, kniha 26 (Vyšehradský kopiář), fol. 18b č. XLVIII tule všechny statky a práva, jež mu doživotně náleží ve vesnici Krč, a ustanovuje, aby z nich byly zřízeny dvojí anniver-sária: za bývalého pražského probošta Jakuba a za Půtovu manželku Laurencii. W7 Pečeť: Půta ze Mšena, II. typ 757 1293, XII. 20. autogr. Hertneid ze Stádečku prodává Perchtol- Hlaváček- Pečeť: II NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 1255, sg. Jo XXXI Mail. 12 dovi Meunelovi se ženou a dětni za 14 liber vídeňských feniků dvůr v Herzogbirbaumu, který koupil od Gerharda z Obran a jeho ženy Guty; nabyvatelé z něj mají mailberským johanitům odvádět vždy na sv. Jiří 30 feniků. Hledíková, str. 114 Hertneid ze Stádečku 758 1293, XII. 21. apogr. Jan, vratislavský biskup, osvobozuje dva SUB VI, č. 137 II Nysa Archiwum parafialne Pa-czków, sine sg. poplatné lány náležející Petrovi, řeč. Vlossin, fojtovi ve [Starém] Paczkově, ode všech poplatků vyjma desátků. Inter testes: Iohannes Bohemus z Kry-niczna 759 1293, XII. 29. autogr. Václav II., český král, krakovský a san- RBMII, č. 1633 Písař: I Zbraslav NA Praha, Archivy zruše- doměřský vévoda a moravský markrabě, Tadra, Listy, str. 3 VII 13 ných klášterů, inv. č. 832, daruje zbraslavskému klášteru vesnice č. 2 (vyšehradská škola I) sg. ŘC Zbraslav - 2 Banín a Nová Bělá (u Poličky) poté, co na ně rezignoval Václavův notář Jan ze Pečeť: zmínka Žárová, jenž se původně zavázal vysta- Václav II., I. typ v listině z: 1314, X. 25.- vět z výtěžků těchto vsí kapli - nový (Konrád, zbraslavský opat), jejíž orig.: SOA Litoměřice, RC Osek, inv. č. 14 nabyvatel má za povinnost zbudovat oltář sv. Mikuláše a Kateřiny a zde sloužit každý týden mše; výtěžky ze vsi Nová Bělá mají jít klášterní kustodii na nákup vosku; vyjímá obyvatele obou zmiňovaných vsí z pravomoci provinciálních úředníků i městských soudů, osvobozuje je od zvláštní berně (collecta specialis) v poličském kraji a podřizuje je pouze opatové jurisdikci. DPM: mistr Petr Angeli Pozn.: srv. listinu výše: 1291, I. 6. Brno 760 I 1293, XII. 29. Praha autogr. AM Plzně, Městská správa Plzeň, Listiny (C - Listiny cizí), inv. č. 804, sg. I 1 (stará sg. N 125) Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, daruje kostelu sv. Jiljí v Bezdězu vesnici Zbiny (Ludwigsdorf s 10 lány) a vyjímá ji z jurisdikce města Doksy, kam dosud spadala, a bezdězskému plebánovi Albertovi nařizuje tuto svou novou dotaci obejít podle zemského práva - to vše je kompenzací za to, že město Kuřívody* (na Českolipsku), ves [Dolní] Křupá a Chlum (náležející českému komorníkovi Hynkovi z Dubé a dosud přifařené ke sv. Jiljí) se stávají zásahem pražského biskupa Tobiáše [z Benešova] a se souhlasem bezdězského plebána Alberta samostatnou farností, ovšem se zachováním Hynkova patronátního práva těchto tří kostelů. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1634 (A) Písař: VII 13 (vyšehradská škola I) Pečeť: Václav II., I. typ Pozn.: srv. falsum níže 761+ I 1293, XII. 29. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1, sg. Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, daruje kostelu sv. Jiljí v Bezdězu vesnici RBM II, č. 1634 (B) Písař: VII 20+=EG 1+ ŘA Karlov - 1 apogr. insert v konfirmaci z: 1388, II. 22. Praha (Václav IV), jejíž orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 11 novověká revizně- konfirmační řízení Karel VI. potvrdil: 1724, IV. 6. Wien, jehož orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 43, sg. ŘA Karlov - 40 Zbiny (Ludwigsdorf s 10 lány) a vyjímá ji z jurisdikce města Doksy, kam dosud spadala, a bezdězskému plebánovi Albertovi nařizuje tuto svou novou dotaci obejít podle zemského práva - to vše je kompenzací za to, že město Kuřívo-dy* (na Českolipsku), ves [Dolní] Křupá a Chlum (náležející českému komorníkovi Hynkovi z Dubé a dosud přifařené ke sv. Jiljí) se stávají zásahem pražského biskupa Tobiáše [z Benešova] a se souhlasem bezdězského plebána Alberta samostatnou farností, ovšem se zachováním Hynkova patronátního práva těchto tří kostelů. DPM: mistr Petr Angeli Pečeť: Václav IL, I. typ; i se závěsem deperd. Pozn.: 1) text< > je pozdější interpolací; fal-sum vzniklo dle: Šebá-nek 1956, str. 88 mezi lety 1310-1336 2) srv. listinu výše 762 I 1293, XII. 30 autogr. (2x) 1) NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 1908, sg. Jo XXXVIII Br. 21 (AI) 2) Vaduz, Sammlungen des Fürsten von und zu Liechtenstein-Hausarchiv, U 30. 12. 1293 (A2) Dětřich, zábrdovický opat, Heřman z Hohenlohe, převor johanitů, a mistr Jindřich z [Osové] Bítýšky, kanovník kro-měřížský, rozhodují spor mezi johanitou Berwelfem, plebánem v Přibicích, a [dolno]kounickým klášterem o desátky z 8 lánů v Teplanech* a Vranovicích ave vesnici Všetaty* (Szhetet, Těšina* u Židlochovic?), a to ve prospěch kláštera; případ je zajímavý z právnického hlediska: při urovnávání pře bylo odkazováno na ustanovení mohučské provinciální synody v Aschaffenburgu, kterou pořádal arcibiskup Gerhard II. zEpp-steinu(15. IX. 1292). RBM II, č. 1635 (ex AI) CDM V (Suppl.), str. 298-299 č. 106 (ex Al) Zemek-Turek, č. 21 Moravské a slezské listiny I, str. 42-44, č. 20 (ad: 1292, XII. 30.) (ex A2) Písař: (A1+A2) ZB 6 = JO 2 Pečeti: (AI) 1) Dětřich, zábrdovický opat, IV. typ 2) Heřman z Hohenlohe, převor johanitů 3) mistr Jindřich, kro-měřížský kanovník, II. typ (A2) 1) deperd. 2) deperd. 3) deperd. Pozn.: k vleklému sporu srv. listiny: 1) 1257, V. 7. Přibice (Bruno, olomoucký biskup): CDB VI, č. 128 2) 1284, X. 14. U Modříc (olomoucký biskup Dětřich) 3) k možnosti datace k r. 1292 srv. ještě KK str. 215 č. 254 763 I 1293, -Děrné autogr. MZA Brno, G 1: Bočkova sbírka, inv. č. 7719 Oldřich z Lichtenburka a Milíč z Citová společně prodávají rychtáři Tylmanovi 27 lánů (podle hlubčického práva) ve vsi Děrném (u Fulneka) a dále svobodnou hospodu, mlýn, 3 lány, rybáře, řezníka, kováře (faber), ševce (sutor), kostel s 1 svobodným dotačním lánem; má mít dále právo rybolovu, lovu menší divoké zvěře a odchytu ptáků, má mít dále 1/3 soudních pokut a poplatky za přísahy (denarii iuramenti); stanoví povinnost odvádět dvakrát do roka 1 hřivnu stříbra, a to 1/2 hř. na sv. Havla a 1/2 hř. na sv. Valpurgu, mají se řídit hlubčickým právem a používat hlubčické míry. RBMII, č. 1636 CDM IV, č. 314 CDS VII.3, č. 2260 SUB VI, č. 138 Písař: nezařaditelná ruka Pečeť: Oldřich z Lichtenburka (?); deperd. 1294 764 I 1294,1.21. Osoblaha apogr. 1) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2890 (stará sg. Mk 1), fol. 8b, č. 84 2) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (stará sg. E I 27), str. 79-80 Dětřich, olomoucký biskup, uděluje Ger-hardovi z Medelce (Medbeku) na lenním právu 6 lánů ve vesnici Pitárné (Pittarn) (na Osoblažsku) a zavazuje jej vojenskou službou o 1 koni; celá transakce se odehrála na žádost Heřmana z Vyškova, jenž původně držel na lenním právu od olomouckého biskupa 6 lánů ve vesnici Sals, ale Dětřich mu je na jeho žádost vyměnil právě za oněch 6 lánů ve vsi Pitárné; když pak Dětřich jednou přišel do Osoblahy, Heřman jej požádal, aby směl tyto lány prodat Gerhardovi a aby jej biskup uvedl v jejich lenní držbu. CDM V, str. 3-4 č. 3 RBMII, č. 1638 CDS VII.3,č. 2310 SUB VI, č. 139 765 I 1294,1. 26. Poděbrady apogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, kniha 26 {Vyšehradský kopiář), fol. 20a-20b č. LIV tisk Hammerschmidt, str. 234 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dává vyšehradskému proboštství 170 jiter půdy ve vsi Milčice (náležející Václavovi II. a sousedící s majetkem vyšehradského proboštství ve vsi Tatce); jedná se o kompenzaci za majetky vyšehradského proboštství ve vesnicích Lahovice a Vidím*, jež na žádost Václava II. vyšehradský probošt a český kancléř Jan věnoval zbraslavskému klášteru (deperd.). DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 2808 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 766 II 1294, II. 1. Plauen autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1447 (zničen za 2. svět. války) Heinrich [L], fojt z Plavná, a jeho syn Heinrich [II.] dávají kostelu v Adorfu dvůr tamtéž. Schmidt I, str. 138, č. 284 RBM IV, č. 1891 Gradl, str. 167 č. 452 Pozn.: listina vydána na žádost kaplana vydavatelů: Konráda, plebána v Aši apogr:. SächsHStA Dresden, 10004 Kopiale, Nr. 1324 (Kopialbuch des Landkomturs Albrecht v. Witzleben), fol. 116a-116b Schieckel I, č. 1780 Lampe str. 470-471 č. 549 767 I 1294, II. 1. Hulín autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, inv. č. 998, sg. F I a 6 Dětřich, olomoucký biskup, dává Dětři-chovi, plebánovi v Hulíně a biskupskému notáři, za strženou krčmu, která patřila kostelu a která vzala za své při budování jistého druhého náhonu (pro-pter facturam secundi fossati), roční plat půl hřivny stříbra z lánu poddaného Oldřicha v Hulíně a za stržený mlýn místo na postavení nového mlýna pod biskupským hradem, z louky pak promíjí roční plat 12 denárů. RBM II, č. 1639 CDM V, str. 1 č. 1 Písař: Thl6 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, III. typ 768 I 1294, II. 1. Praha apogr. (fragment) Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 41 (verso-str. zlomku) Explicit (nejspíše lokační) listiny Václava II. Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pozn.: jde o tzv. „Hrubého zlomek FS" 769 I 1294, II. 16. autogr. Stiftsarchiv Klosterneuburg, sub dato suo apogr. 1) Stiftsarchiv Klosterneuburg, Chartularium arch. III, fol. 73b Gerhard z Obran a Guta z Val-tic/Feldsbergu darují na základě žádosti Friedricha, plebána v [Niederjholla-brunnu, ke kapli v Herzogbirbaumu jeden lán tamtéž, který předtím od nich jako léno držel jistý Gerung Luitpoldův; ten má spolu se dvěma zemědělci (colo-ni) půdu užívat i nadále, a to na zákup- UB Klosterneuburg, str. 47-48 č. 53 Pečeti: 1) Gerhard z Obran, II. typ 2) Friedrich, plebán v [Nieder] hollabrunnu 3) Guta z Valtic; deperd. 2) Stiftsarchiv Klosterneuburg, Chartularium arch. IV, fol. 72b ním právu, Gerung má ročně na sv. Jiří kostelu v [Niederjhollabrunnu platit 14 solidů a zemědělci 60 denárů. 770 I 1294,1. 17-11. 19. apogr. Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 41 (recto-str. zlomku) Václav II. dědičně pronajímá nymburskému měšťanovi Hermannovi vesnici Úmyslovice s příslušenstvím, se soudní pravomocí a 10 lány pole za zákup 7 hř. stříbra, roční plat 2 hř. stříbra a 2/3 příjmů ze soudních poplatků. Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pozn.: jde o tzv. „Hrubého zlomek FS" 111 I 1294, II. 19. Poděbrady apogr. Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 41 (verso-str. zlomku) Václav II. dědičně pronajímá Chstenovi vesnici Činěves s příslušenstvím, se soudní pravomocí a 50 lány pole za zákup 8 hř. stříbra a roční plat 2 hř. stříbra. Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pozn.: jde o tzv. „Hrubého zlomek FS" 772 II 1294, III. 2. [Nysa] autogr. AM Nysa, Nr. 2 Jan, dědičný fojt v Nyse, provádí výměnu majetků s mistrem špitálu tamtéž. Inter testes: Heinzo z Osoblahy SUB VI, č. 141 773 I 1294, III. 6. autogr. SOA Třeboň, pob. Český Krumlov, VS Český Krumlov, sg. I 7 M a N. 1 Jan z Michalovic osvobozuje na žádost zlatokorunského opata Bartoloměje tento klášter na svých statcích ode všech celních poplatků, . UB Goldenkron, č. 13 (ad: 1294, V. 6. špatným čtením datace pridie Nonas „Mai") RBM II, č. 1644 (ad: 1294, V. 6. špatným čtením datace // non. „Maii") Písař: SC2 (br. Dětřich, OCist.; ruka zlatokorunského skriptoria) Pečeť: Jan z Michalovic, II. typ Pozn.: text označený <...> byl do listiny dopsán písařem SC 2 dodatečně, asi až na nátlak vydavatele, jemuž původní podoba textu tak, jak byla napsána ve zlato-korunském skriptoriu, nevyhovovala 774 II 1294, IV. 1. Brugg autogr. Aarau, StA des Kantons Aargau, sg. U 42/7 Jan [Parricida], vévoda rakouský a štýrský, lantkrabě alsaský, bere pod svou ochranu kostel v [Bad] Zurzachu, a to jako výraz své zvláštní náklonnosti k tomuto kostelu; ta je důsledkem zbožných slibů jeho matky Anežky učiněných ve prospěch zdejší patronky sv. Vereny během Janova komplikovaného porodu. Expresse dicitur: Cum animadvertimus, quanta nos ... excellencia de mateme, que regalis est, linea ... insignivit cumque ... recolimus ... dulcissima benefícia, que ... blandiciis nostre infancie ... exhibuit... illustris Agnes, genitrix nost-ra, ... Ottocari quondam Boemorum regisfilia, ... Kopp III, str. 279 č. 8 Pečeť: původně zpečetěno ohlášenou Anežčinou pečetí, dnes deperd. 775 I 1294, IV. 23. Brno (Jindřichův dům) autogr. NA Praha, Archiv maltézskeho velkopřevorství v Praze, inv. č. 1909, sg. Jo XXXVIII Br. 22 Rytíř Hron z Hrušky dává brněnskému měšťanovi Jindřichovi dva lány ve své vesnici Syrovice (u Židlochovic), pokud by nevyrovnal ve stanoveném termínu (do 14 dnů po sv. Michalovi) svůj dluh 10 hřiven stříbra, s tou podmínkou, že Jindřich bude z těchto lánů Hronovi každoročně platit 1 ferton stříbra a po jeho smrti Hronovu synu Matyášovi. RBM II, č. 1640 CDM V, str. 4-5 č. 4 Písař: BRN 1 Pečeti: 1) Hron z Hrušky 2) Bravík, brněnský cúdař, II. typ 3) Hartman z Holštejna, V. typ 776 I 1294, IV. 26. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1619, sg. ŘKřb Zderaz - 27 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, potvrzuje zderazskému klášteru na jejich žádost a se souhlasem Václava II. (asi nemělo písemnou formu, není třeba uvažovat o deperd.) držení mlýna na Labi u Nymburka, jejž si kdysi (olim) koupili za své peníze získané prodejem nějakých svých statků. RBMII, č. 1641 Písař: T 19 = VII 25 = VIII 2 = W6 (vyšehradská škola II) Pečeť: Tobiáš, pražský biskup; původně přivěšena na hedvábných nitích; deperd. III II 1294, IV. 27. autogr. Hessisches StA Marburg, Urkunden 37 Nr. 577 Johann von Homberg (Hoenberg) prodává se souhlasem svého pána Widukinda řeč. Wackermůhlu německým rytířům v Marburgu statky v Gombetu a Bergheimu za 31 hřiven stříbra a nabyvateli slibuje ochranu tohoto majetku. Inter testes: Bertoldus Bohemus HessUB I.l,č. 577 778 I 1294, IV. 30. Praha autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 88, Nr. 47 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, daruje cisterciáckému klášteru kamie-nieckému (=Kamieniec Zabkowicki) město Miedzylesie/Mittelwalde a přeje si, mu klášter prokazoval všechny služebnosti jako všechny kláštery českého království, neboť toto město náleží k českému království. DPM: mistr Petr Angeli RBMII, č. 1643 CDS VII.3, č. 2314 Stelmachl, str. 154 č. 723 SUB VI, č. 143 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ 779 II 1294, V. 6. Olešnice apogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 12 Senitz-sche Sammlung I, 1 (v transumptu z: 1482, II. 20.) Bertram [zEsbecku], komtur templářů v Německu, Cechách, Polsku a na Moravě, zlistiňuje hospodářské (a jiné) podmínky fungování řádové vesnice Chvalibožyce/Frauenhain. CDS VII.3,č. 2316 SUB VI, č. 145 780 II 1294, V. 6. apogr. jen německý překlad: Jindřich V., vévoda slezský a pán vratislavský, zlistiňuje, že se na radu věrného CDSVII.3, č. 2315 SUB VI, č. 144 Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 33 Oels III 22a mana přátelsky narovnal se svým strýcem vévodou Jindřichem III. Hlohov-ským, jemuž slíbil po dobu pěti let pomáhat proti komukoliv s výjimkou (mimo jiné) českého krále [Václava II.]. 781 I 1294, V. 20. Louka autogr. MZA Brno, E 57: Premonstráti Louka, sg. L 10 apogr. MZA Brno, G 12: Cerro-niho sbírka, inv. č. 377, sg. Cerr II, č. 253 (Matrica Lucensis), fol. 40a Mistr Ambrož, plebán v [Českých] Kříd-lovicích, dosvědčuje, že přijal od louckého kláštera v doživotní užívání desátky z pěti lánů kostela v [Českých] Křidlovicích za 1 měřici pšenice ročně; listina explicitně zdůrazňuje, že desátky náleží Ambrožovi, nikoli jím spravované faře. RBM II, č. 1645 CDM V, str. 5 č. 6 AZK I, č. 354 Písař: Thl6 Pečeti: 1) Dětřich, olomoucký biskup, nejistý typ 2) mistr Ambrož, plebán v Českých Křidlovicích 782 I 1294, V. 25. Praha autogr. SOA Plzeň, Dominikáni Cheb, inv. č. 1 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dovoluje na prosbu dominikána Diethera (jenž byl bratrem římského krále Adolfa I. Nasavského), aby si dominikáni mohli v Chebu vybudovat klášter. Bez DPMformule RBM IV, č. 1892 Gradl, str. 168 č. 454 (ad: 1294, V. 24.) Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ; deperd, zachovánjen perg. proužek Pozn.: 1) u pozdějšího kostela sv. Václava na Kamenné / Dominikánské ul.) 2) viz níže listinu Adolfa I. Nasavského z: 1294, VIL 29. Frankfurt [nad Mohanem] 783 I 1294, V. 31. Praha autogr. MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 32, sg. AglO Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, vidimuje břevnovskému klášteru list papeže Alexandra IV. z: [1256], X. 24. Anagni (CDB VI, č. 91), v níž papež potvrzuje urovnání sporu mezi břevnov-ským klášterem a olomouckým biskupem [Brunem] týkajícího se desátků a spirituální správy rajhradského kláštera. RBM II, č. 1647 (s mylným destina-tářem - Velehrad a mylnou datací ad: 1294, V. 30.) CDM V, str. 6 č. 7 Písař: T 20 Pečeti: 1) Tobiáš, pražský biskup; deperd. 2) pražská kapitula 784 I 1294, VI. 9. Praha autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 123 apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 86b-87a Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dává waldsasskému klášteru patronátni právo kostela v Radešově, jež mu dosud náleželo. DPM: mistr Petr Angeli RBM IV, č. 1893 Gradl, str. 168 č. 455 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ Pozn: konfirmaci a inkorpo-raci radešovského patronátu učinil pražský biskup Tobiáš 1295, VIL 17. Praha (viz niže) 785 II 1294, VI. 11. apogr. prostý opis ověřeného opisu veřejného notáře Jana Jiřího Rozenského z: 14. II. 1654. Praha: NA Praha, RF Praha, inv. č. 4 Ivan, lakedajmonský biskup, uděluje minoritům ve vratislavské kustod i i na stanovené svátky a jejich oktávy čtyřicetidenní odpustky. 786 I 1294, VI. 13. Praha autogr. Krakow, Archiwum Kra-kowskej kapituly katedrálnej, Dokument pergam. 76 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, uděluje krakovskému biskupství jako satisfakci za napáchané škody desátek ze RBM II, č. 1649 RBM II, č. 2746 KKK I, č. 97 Písař: VII 14 = J VI 1 apogr. 1) Krakow, Archiwum Krakowskej kapituly katedrálnej, sg. Liber privile-giorum 1, fol. Vllb-VIIIa 2) Krakow, Archiwum Krakowskej kapituly katedrálnej, sg. Liber privile-giorum 2, fol. 67 num. 95 3) insert v konfirmaci z: [1303], II. 25. Laterán (Bonifác VIII.), jejíž orig.: Krakow, Archiwum Krakowskej kapituly katedrálnej, Dokument pergam. 81 (KKK I, č. 108) všech příjmů ze solného desátku (suppa salis) v Krakovskú. DPM: mistr Jan ze Sadské Pečeť: Václav II., I. typ; deperd., pouze zbytek úvazů 787 I 1294, VI. 14. Opava apogr. insert v konfirmaci z: 1294, VI. 17. Olomouc (Dětřich, olomoucký biskup), jejíž orig.: MZA Brno, E 9: Cisterciácky Staré Brno, sg. P 50 Mikuláš [L], opavský vévoda, na žádost Gerbota z Hlubčic a se souhlasem oslavanského kláštera a Brunona, faráře [u sv. Petra] v Nové Cerekvi, zakládá a obdarovává kostel P. Marie ve Vojanovicích, a to jako filiální plebánii farního kostela v Nové Cerekvi, přičemž zdejší farář má mít pravomoc dosazovat k voj anovickému kostelu vikáře podle libosti a ukládat mu placení potřebného cenzu; vojanovický kostel dostává 1 dotační lán ve Vojanovicích, 1 lán tamtéž dostává kostel v Nové Cerekvi (přičemž 2 už tam má z dřívějška); obyvatelé Vojanovic se navíc zavázali platit dvakrát ročně příspěvky na mše (annona missalis) oběma kostelům. RBMII, č. 1650 CDM V, str. 6-7 č. 8 AZK I, č. 355 CDS VII.3, č. 2322 SUB VI, č. 151 Pečeť: ohlášena pečeť Mikuláše Opavského 788 I 1294, VI. 16. Praha autogr. NA Praha, ŘA Praha, inv. č. 11 apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 284-285 Prokop, krakovský biskup, uděluje au-gustiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze čtyřicetidenní odpustky těžkých hříchů a roční odpustky lehkých hříchů ve stanovené hlavní sváteční dny a jejich oktávy, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup (tj. pražský biskup Tobiáš [z Benešova]). RBMII, č. 1651 Kadlec 1985, str. 406-407 č. 216 789 I 1294, VI. 17. Olomouc autogr. MZA Brno, E 9: Cisterciácky Staré Brno, sg. P 50 Děťřich, olomoucký biskup, potvrzuje Brunovi, plebánovi kostela [sv. Petra] v Nové Cerekvi, listinu opavského vévody Mikuláše [L] ohledně založení a dotování kostela P. Marie ve Vojano-vicích z: 1294, VI. 14. Opava (RBM II, č. 1650), který je vybudován jako filiální kostel kostela v Nové Cerekvi. RBMII, č. 1652 CDM V, str. 7-8 č. 9 AZK I, č. 356 CDS VII.3, č. 2323 SUB VI, č. 152 Písař: Thl9 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, III. typ + sekret, I. typ 790 I 1294, VI. 20. Praha (kaple sv. Václava) apogr. transsumpt notářského instrumentu z: 1341, IX. 1. Praha (in ambitu eccl. Prag.) (Ojíř Janův z Ostřešan), jehož orig.: NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 230 Prokop, krakovský biskup, uznává Václava II. za pána a patrona krakovského kostela a skládá mu slib věrnosti na evangeliář (fidelitatis iuramentum per sancta Dei ewangelia), slibuje rovněž stíhat církevní klatbou Václavovy nepřátele; pokud by věrnost porušil, privoláva na sebe klatbu pražského biskupa Tobiáše, který touto listinou současně Prokopovo podřízení v této věci akceptuje (formou klauzule připojené na konec listiny). RBMII, č. 1653 ACRB I, č. 53 Pozn.: vzhledem k místu konání šlo nejspíše o evangeliář pražské kapitulní knihovny 791 I 1294, VI. 22. Praha autogr. MZA Brno, E 57: Premonstráti Louka, sg. H 9 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje louckému klášteru koupi vesnice Oblekovice učiněnou od dcery RBMII, č. 1654 (ad: 1294, VI. 28.) CDM V, str. 8-9 č. 10 Písař: VII 14 = J VI 1 Hortlína z Kyjovic, vdovy po jistém Freudmanovi, a jejích synů řádně (ad normám) zastoupených při prodeji Hort-línem. DPM: mistr Jan ze Sadské (ad: 1294, VI. 28.) AZK I, č. 357 Pečeť: Václav II., I. typ; deperd. 792 I 1294, VI. 22. Praha autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 103 Prokop, krakovský biskup, uděluje čtyřicetidenní odpustky na stanovené sváteční dny kostelu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Písař: W8 Pečeť: Prokop, krakovský biskup 793 I 1294, VII. 1. Fronberg apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 64b-65a, fol. 111b Jindřich z Fronbergu uděluje wald-sasskému klášteru za 8 řezenských hřiven své dědictví - dvůr Leupoldsfeld ve vesnici Důrrengrůn/Výspa (u Sokolova). RBM IV, č. 1894 Gradl, str. 168-169 č. 456 794 II 1294, VII. 6. Döbeln autogr. SächsHStA Dresden, 12856 Domkapitel Meißen (D), Nr. 181 Friedrich [Pokousaný], míšeňský markrabě a markrabě ve Východní marce, potvrzuje zřízení vikariátu u dómského kostela v Míšni, které učinil jeho dědeček míšeňský markrabě a markrabě ve Východní marce Heinrich (listinou z: 1244, II. 15. Meißen, viz CDSR II. 1, č. 125). Inter festes: praesentibus ... magistro Vlrico, praeposito in Melnic, Pragensis diocesis... CDSR II. 1, č. 313 Schieckel I, č. 1793 795 I 1294, VII. 9. Vyšehrad autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 104 apogr. NA Praha, Archiv Vyše- Velislav, kanovník pražský, olomoucký a vyšehradský a vykonavatel poslední vůle vyšehradského děkana Kunona, kupuje vyšehradské kapitule od Aldíka z Draho rázu a jeho ženy za 46 pražských hřiven stříbra (tyto peníze Velislav získal asi prodejem jiných statků obsaže- RBM II, č. 1655 Písař: W8 Pečeti: 1) Jan, vyšehradský probošt; deperd. 2) Bartoloměj, vyše- hradské kapituly, kniha 26 (Vyšehradský hopiář), fol. 18b-19ač. L ných v Kunonově pozůstalosti) jisté statky (2 popluží, 2 zahrady a louky) ve vesnici Kamenný Most (u Kladna) a zřizuje z nich nadaci ke sloužení zádušních mší za zemřelého děkana Kuno-na; kněz, jenž bude uveden v jejich držbu, bude povinen sloužit každé pondělí zádušní mši na Vyšehradě a ve výroční den Kunonvy smrti musí dát 12 svíček na noční svícení, 12 denárů, baldachýn (v hodnotě 7 fertonů stříbra), z něhož se nechá zhotovit kazule, uspořádá rovněž hostinu pro celou kapitulu podle vyšehradského zvyku; tato nadace připadne jen tomu knězi, jenž se zaváže trvale zůstat u vyšehradského kostela; kapitula si vyhrazuje právo statky odejmout, pokud by tento kněz cokoli z výše uvedených podmínek nesplnil; po Velisla-vově smrti má statky udělovat vyšehradský děkan se souhlasem kapituly, avšak žádnému ze stávajících vyšehradských kanovníků, ale nějakému jinému knězi, aby se počet duchvních na Vyšehradě rozrůstal. hradský děkan; frag. 3) vyšehradská kapitula; deperd. 4) Velislav; deperd. 796 I 1294, VII. 25. Praha apogr. Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 396-399 Oldřich [II.] z Jindřichova Hradce ustanovuje ve své poslední vůli Václava II. za svého dědice pro případ, že by zemřel bez mužských potomků - na Václava II. by spadl Jindřichův Hradec a trhová ves Strmilov, a kdyby Oldřich zanechal nezaopatřené dcery, má se Václav postarat o jejich náležité provdání; sumarizuje dále RBMII, č. 1656 CDM V, str. 9-12 č. 11 Pečeť: ohlášena pečeť Oldřicha z Jindřichova Hradce Pozn.: 1) je možné, že se k tomuto testamentu statky, jež náleží do věna jeho manželky Matildy (Deštná, Pirchet, Drunče, Ra-douň, Lodhéřov, Klenov, Studnice, Ko-chanov a Horoschitz), které kdyby Václav chtěl rovněž převzít, musí Matildě zaplatit 1000 pražských hřiven stříbra, zabezpečit jí (doprovodem) bezpečnou cestu do jejího rodného příbytku a uhradit náklady s cestou spojené; pokud by se opět vdala, má přijmout od krále zmiňovaných 1000 hřiven a její věnné statky připadnou králi; pokud zůstane vdovou, bude užívat po dobu svého života svých věnných statků, pak připadnou králi; pokud Oldřich Ma-tildu přežije a znovu se ožení, obvění svou novou ženu stejným způsobem jako Matildu; vyhrazuje dále vesnici Stodůlky s příslušenstvím pro svou matku Marii, a pokud by Oldřich zemřel bez mužských dědiců, může s ní volně naložit podle libosti; dále Oldřich sepisuje všechny své alody, s nimiž si vyhrazuje volné nakládání dle své libosti (Sedlčany s příslušenstvím, hrad Bánov (u Uherského Brodu), Walts a Wilimowicz, Bačkovice (tvrz s příslušenstvím) na Bítovsku, trhovou ves Slavonice a ves Řečice rovněž na Bítovsku); dále konstatuje, že mu Václav II. udělil doživotně (deperd., neboť Václav II. to prý Oldřichovi „contulit de gratia speciali ... pro tempore vitae me-ae" - o deperd viz i u listiny z: 1296, VIII. 9. [Jindřichův] Hradec) jisté ma- vztahuje zápis ve FS: Das St. Pauler Formulár, č. 79 (Stiftsarchiv St. Paul, Hs. XXXII c 261, fol. 75b) 2) datační formule listiny uvádí vedle actum (1294, VIL 25. Praha) i datum, a to k: 1298, VIL 30. Praha jetky a práva (hrad Brumov s vesnicemi a provinciální cúdou, město Uherský Brod s vesnicemi, mýto v Novém Městě a v Lipníku [nad Bečvou], dále vesnice Hluk a Topel v lucké provincii), z nichž (stejně jako ze zmiňovaných alodů) není vázán králi žádnými povinnostmi; připomíná své právo k cestě vedoucí přes Jindřichův Hradec (jeho udělení bylo snad součástí výše zmiňovaného Václavova deperd.?) a rovněž Václavovo svolení (rovněž v tomto deperd obsažené?: „rex mihi concessit") s usazením 8 židovských rodin v Jindřichově Hradci, jež mají vůči Oldřichovi tytéž povinnosti, jako ostatní Židé vůči českému králi; stanoví dále, že patronáty všech kostelů na jeho statcích, s výjimkou kostela ve Stodůlkách, který věnoval templářům, mají připadnout řádu německých rytířů, zároveň vyslovuje přání být pohřben v řádovém farním kostele v Jindřichově Hradci; posléze ruší své původní prohlášení učiněné před Václavem II. (asi na zemském soudu, ale šlo nejspíš o ústní sdělení, není tudíž třeba uvažovat o deperd.), že jeho statky, zemře-li bez mužských dědiců, zdědí jeho příbuzný Jindřich z Rožmberka. 797 II 1294, VIL 25. Erbendorf apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 60a-60b Ulrich, lanckrabě z Leuchtenburgu, zastavuje se souhlasem své matky a svého strýce opatu Dietrichovi a konventu wald-sasského kláštera Falkenberg (v Horní Gradl, str. 169-170 č. 459 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Friedrich z Schön-burgu 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 400, fol. 283b-284b Nr. 2 3) StA Amberg, Kloster Waldsassen 404, str. 464-466 Nr. 2 Falci), Neuhaus a Schwarzenschwall za 300 hřiven čistého stříbra chebské váhy. Inter testes: chebští měšťané 2) město Cheb 3) Babo ze Sparnecku 798 I 1294, VII. 29. Frankfurt [nad Mohanem] autogr. SOA Plzeň, Dominikáni Cheb, inv. č. 2 Adolf I. Nasavský, římský král, uděluje na žádost svého bratra - dominikána Diethera - dominikánům právo založit v Chebu klášter a bere je pod říšskou ochranu. RBMIV, č. 1895 Gradl, str. 170 č. 460 RI VI.2, č. 418 Pečeť: Adolf Nasavský, římský král; deperd. Pozn.: viz výše listinu Václava II. z: 1294, V. 25. Praha 799 I 1294, VIII. 1. Kraków autogr. Direcťia Judeteanä Cluj ale Arhivelor Nationale, Arhi-va Muzeului Ardelean, Colecťia Kemény József, 1294 VIII 1 čb foto: MOL Budapest, sg. DF 253565 Tas z Vízmburka, krakovský a sando-měřský starosta, dědičně uděluje jménem Václava II. Štěpánovi Ungarovi (za zásluhy, které prokázal jmenovanému králi v Krakovskú) dvě stejnojmenné vesnice Wierbice (v povodí řeky Visly) se vším příslušenstvím, přičemž obyvatele těchto vsí osvobozuje ode všech platů; Štěpána navíc imunizuje ze soudní pravomoci krakovsko-sandoměřských úředníků a podřizuje jej toliko soudu krále nebo starosty, k němuž má být citován zpečetěnou panovnickou listinou. CDH VII.2, č. 425 CDH VII.4, č. 237 (omylem ad: 1295, VIL 31.) CDPMin II, č. 527 Pečeť: Tas z Vízmburka; deperd. Pozn.: Romanian State Archive, Cluj Country Branch, Archive of Transy lvanian Museum Society, Kemény József collection, sg. A 1 (dříve: U 496) 800 I 1294, VIII. 6. Praha (u P. Marie) apogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, kniha 26 (Vyšehradský hopiář), fol. 24b č. LXVI Petr komtur, Gottfried převor, Bertold komorník a celý konvent johanitů od P. Marie v Praze vyměňuje s vyšehradskou kapitulou pozemek o rozloze 40 českých jiter u vesnice Messytz, který se jeví jako výhodnější pro Vyšehrad pro svou polo- Pečeť: ohlášena pečeť konventu pražských johanitů hu poblíž jiné kapitulní držby, totiž vesnice Líbezníce; adekvátní náhrada tohoto pozemku není blíže specifikována. 801 I 1294, VIII. 18. autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1327, sg. ŘK1 Cheb - 5 apogr. SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissi-nen Salbuch), fol. XXX-VHIa Konrád z Paulsdorfu daruje spolu se svými dědici klášteru klarisek od sv. Kláry v Chebu polovinu desátku v [Horním] a [Dolním] Pelhřimově (Pilmer-sreut [Ober/Unter] u Chebu); druhou půli si klarisky již dřivé koupily, nyní jim Konrád na naléhání nejmenovaných osob (ad inštanciám quorundam) daruje zbývající půli. RBMII, c. 1657 Gradlstr. 170-171 c. 461 Siegl, Das Salbuch, Str. 231-232 c. 9 Písař: MCh 1 Pečeť: Konrád z Paulsdorfu Pozn.: srv. nedatované listiny téhož pro chebské klarisky v SOA Plzeň, VS sv. Klára, inv. č. 1, 2 802 II 1294, VIII. 21. U Chebu autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1461 Hermann [V.], hrabě z Orlamůnde, potvrzuje se souhlasem svých bratrů Oty [V.] a Oty [VI.] řádu německých rytířů darování farního kostel ve Výmaru učiněné jeho otcem Otou [IV.]. Inter testes: komtur německých rytířů v Chebu Meinhard Gradl, str. 171 c. 464 (ad: 1294, VIII. 26.) Schieckel I, c. 1796 Lampe str. 480-481 c. 560 803 I 1294, VIII. 23. Cheb autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 833, sg. ŘC Zbraslav - 3 Arnold [ze Solmsu], bamberský biskup, uděluje čtyřicetidenní odpustky na stanovené sváteční dny ve prospěch zbraslavského kláštera. RBMII, c. 1658 Gradl, str. 171 c. 462 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Arnold, bamberský biskup; i se závěsem deperd. 804 I 1294, VIII. 25. Praha autogr. Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 42 Bernhard [z Kamence], biskup míšeňský, potvrzuje přijetí 1350 pražských hřiven stříbra (prostřednictvím Zdeslava ze Šternberka 800 hř. a prostřednictvím RBM II, c. 1660 ACRB I, c. 55 Pečeť: Bernhard, míšeňský biskup vyšehradského probošta Jana 550 hř.) z celkové sumy 4000 pražských hř. stříbra za město a hrad Pirnu od Václava II. a stanoví termíny pro doplacení zbytku ve dvou splátkách; jedná se o Bernhar-dův ústupek, neboť celá suma měla být Václavem II. splacena do neděle Iudica, což se nestalo. 805 II 1294, VIII. 25. Cheb autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1462 Meinher [III.], míšeňský purkrabí, Albert z Leisingu a Heinrich z Koldic se zavazují míšeňskému markrabímu Friedrichovi [Pokousanému] vrátit jisté zastavené město. Gradl, str. 171 č. 463 Schieckel I, č. 1797 806 II 1294, VIII. 25. Cheb autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1464 Friedrich [Pokousaný], míšeňský markrabě, markrabě ve Východní marce a saský palatin, potvrzuje míšeňskému biskupovi Bernhardovi [z Kamence] a jeho nástupcům desátek ze stříbrných dolů u Scharfenbergu, který míšeňskému biskupství udělil již římský císař Friedrich II. Sicilský. CDSRII. 1, č. 315 Schieckel I, č. 1799 807 I 1294, VIII. 31. Nürnberg autogr. (2x) 1) NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1328, sg.ŘKlCheb-6a (Al) 2) NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1329, sg. ŘK1 Cheb - 6b (A2) apogr. SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissi- Adolf I. Nasavský, římský král, dovoluje klášteru sv. Kláry v Chebu svobodně užívat vsi Dřenice (Treunitz) a jiné říšské statky na Chebsku, ovšem se zachováním poplatku 50 hřiven stříbra. RBMII, č. 1661 (A1+A2) Gradl, str. 172 č. 465 NürnUB 4, č. 872 Siegl, Das Salbuch, str. 232 č. 10, 11 nen Salbuch), fol. XXIIIa, XXXIIIa 808 I 1294, IX. 4. Praha apogr. 1) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 357 2) Archiwum miejskie Wroclawia, rekopis a 27, fol. 179b-180a 3) Praha, Nostická knihovna, sg. MS a 27, fol. 306b-307a 4) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135, D 322, fol. 394a-395a Hermann a Friedrich ml. ze Šumburka skládají Václavovi II. slib věrnosti a přijímají od něj závazek ochrany jmenovaných hradů a měst (Drážďany, Radeberg, Tarant, Diepoldeswald, Willamsdorf, Liebental a Ottendorf); tento akt vyplynul ze smlouvy mezi Václavem II. a míšeňským markrabětem Friedrichem. RBM II, č. 1662 ACRB I, č. 56 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Hermann ze Šumburka 2) Friedrich ml. ze Šumburka Pozn.: srv. listinu (2x) mezi Václavem II. a míšeňským markrabětem Friedrichem z: 1289, II. 6. Praha 809 I 1294, IX. 7. Praha autogr. APH, Archív Pražské metropolitní kapituly, sg. 56-III-8 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, schvaluje na žádost pražského biskupa Tobiáše [z Benešova] prodej vesnice Vodochody učiněný mistrem Ekkonem a templáři od sv. Vavřince v Praze ve prospěch pražského biskupa Tobiáše [z Benešova]. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1663 CDM V, str. 12-13 č. 13 („ex orig. in arch. Melitensium Prage") Písař: VII 17 = T 1 (včetně indorsátu) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. 810 I 1294, IX. 8. Příbor apogr. transsumpt ve vidimusu z: 1467, V. 23. Hukvaldy (olomoucký biskup Tas z Boskovic), jehož orig.: ZA Opava, prac. Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, inv. č. 953, sg. E I a 18 Jindřich z Příbora daruje dědičně Sidel-mannovi fojtství v Kozlovicích (Poz-mansdorf); noví osadníci mají držet 24 lánů osvobozených ode všech povinností na 10 let a les při potůčku Coswezd osvobozený na 20 let; vydavatel propůjčuje fojtovi 3 svobodné lány, krčmu, mlýn o dvou kolech, kováře, pekaře, řezníka, ševce, právo lovu pro svou CDM V, str. 13-14 č. 14 SUB VI, č. 160 Pečeť: ohlášena pečeť Jindřicha z Příbora potřebu, kostel s dotačním lánem a třetinu soudních poplatků; fojt i osadníci mají podléhat hlubčickému právu, ale lány mají držet podle franského práva; třikrát ročně má zasedat vesnický soud, jemuž bude předsedat fojt se dvěma přísedícími, fojt se má rovněž účastnit soudu v Příbore; po vypršení osvobozovacích lhůt se má z každého lánu ročně platit po 3 ortech stříbra a po 2 měřicích pšenice, žita a ovsa. 811 I 1294, IX. 11. autogr. AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 54 (sub dato suo) Konrád, velehradský opat, upřesňuje rozdělení poplatných domů kostelů sv. Petra a sv. Jakuba v Brně; listinu vyvolala skutečnost, že původní smír Konrádem prostředkovaný (viz listinu z: 1293, VI. 26. Brno (klášter minoritu), na niž se zde odkazuje) byl shledán nedostatečným, resp. některé jeho formulace nenabízely jednoznačnou interpretaci; vydavatel se odvolává na aplikaci autority Marciane legis a cituje zněj; upřesňuje, že pod pravomoc sv. Petra náležejí jen ty domy, jež mu odvádí cenzus, avšak ty, které jsou poplatné jiné vrchnosti, třebaže se nalézají na pozemcích patřících sv. Petru, mají spadat pod pravomoc sv. Jakuba. RBMII, č. 1664 CDM V, str. 14-16 č. 15 Písař: VE 5 = SA 7 = Th 23 (ruka žďárského skriptoria) Pečeti: 1) Walter, vizovický opat 2) Konrád, velehradský opat 3) Jan, pomůcky opat Pozn.: 1) jde o upřesňující dodatek k listině z: 1293, VI. 26. Brno (klášter minoritu) 2) pomůcky opat Jan byl předtím opatem žďárským 3) při diktátu listiny užito citátů z Digest a Institucí (k tomu srv. Boháček 1971, s. 6) 812 I [1294], IX. 25. Kroměříž apogr. insert v listině z: 1294, XL 5. Brno, jejíž orig.: MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. Y II 9 D[ětřich], olomoucký biskup, nařizuje zábrdovickému opatovi D[ětřichovi] a břeclavskému arcijáhnovi Jindřichovi], aby rozhodli spor mezi tišnovskými cis-terciačkami a Petrem, plebánem ve Velké Bíteši, o 1/3 desátků ve Velké Bíteši. RBM II, č. 1665 CDM V, č. 17 AZK I, č. 358 813 I 1294, IX. 27. autogr. NA Praha, ŘB Břevnov, inv. č. 58, sg. B II 50 Ivan, biskup lakedajmonský, uděluje z moci dané mu pražským biskupem T[obiášem] čtyřicetidenní odpustky ve stanovené sváteční dny k břevnovskému klášteru. RBM II, č. 1666 814 I 1294, IX. 29. Brno autogr. MZA Brno, E 57: Premonstráti Louka, sg. H 10 Jan, probošt vyšehradský a kancléř českého krále, slibuje louckému klášteru za to, že mu dal do užívání vesnici Obleko-vice, podporovat a chránit klášterní práva. AZK I, č. 359 Písař: W3 Pečeti: 1) Václav II., I. typ 2) Jan, vyšehradský probošt 815 I 1294, X. 6. Praha autogr. NA Praha, ŘA Praha, inv. č. 12 apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Codex Thomeus), str. 285 Ivan, biskup lakedajmonský, uděluje augustiniánům-eremitům [od sv. Tomáše] v Praze čtyřicetidenní odpustky ve stanovené hlavní sváteční dny a jejich oktávy, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup (tj. pražský biskup Tobiáš [z Benešova]). RBM II, č. 1667 Kadlec 1985, str. 407 č. 217 816 II 1294, X. 6. Praha autogr. (deperd.) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Dep. Grottkau, Nr. 5 Ivan, biskup lakedajmonský, uděluje augustiniánům-eremitům v Grodkowě čtyřicetidenní odpustky ve stanovené hlavní sváteční dny. CDS VII.3, č. 2335 SUB VI, č. 166 817 I 1294, X. 7. Praha apogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, kniha 26 (Vyšehradský kopiář), fol. 20b č. LV tisk Hammerschmidt, str. 235 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dává vyšehradské kapitule vesnici Milči-ce jakožto kompenzaci za čtyři vesnice původně náležející vyšehradskému pro-boštství (Dobřín, Kozlovice, Černuc aLobeč na Kralupsku a Roudnicku), které Vávlav II. se souhlasem vyšehradského probošta Jana dal pražskému biskupu Tobiášovi [z Benešova], a to opět jako satisfakci za pražskému biskuptví odňatou a městu Berounu danou ves Zdice. DPM: mistr Petr Angeli RBMII, č. 2809 (omylem k X. 8.) Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: srv. listinu Václava II. z: 1295, VIII. 11. Praha vydanou v záležitosti kompenzace biskupských majetků kvůli Berounu, kde je tato vyšehradská výměna explicitně zmíněna 818 I 1294, X. 31. Regensburg autogr. SOkA Cheb, AM Chebu, inv. č. 5 apogr. SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissi-nen Salbuch), fol. LXXb (zde jen začátek a konec listiny) Heinrich II. [z Rottenecku], řezenský biskup, uděluje dominikánům v Chebu čtyřicetidenní odpustky. Gradl, str. 172 č. 466 (ad: 1294,-) Siegl, Das Salbuch, str. 233 č. 12 819 I 1294, XI. 4. Vyšehrad apogr. MZA Brno, E 7: Cisterciá-ci Velehrad, sg. G 191 (Codex Velehradensis), fol. 74b-75b B[artoloměj], vyšehradský děkan a ochránce velehradského kláštera, vyzývá na žádost mistra Mikuláše, plebána v [Uherském] Hradišti (Rediz) a syndika velehradského kláštera, olomouckého biskupa Dětřicha, aby zachovával svobody velehradského kláštera. RBM II, č. 1668 CDM V, str. 16-18 č. 16 Pozn.: přítomen vyšehradský kanovník mistr Velislav 820 I 1294, XI. 5. Brno autogr. MZA Brno, E 10: Cister- D[ěťřich], zábrdovický opat, a J[indřich], břeclavský arcijáhen, jako rozhodčí dele- RBM II, č. 1669 CDM V, str. 18-19 Písař: BC 2 = ZB 7 ciačky Tišnov, sg. Y II 9 apogr. MZA Brno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 603 (Tišnovský kopiář I), fol. 40a govaní mandátem olomouckého biskupa Děťřicha z: [1294], IX. 25. Kroměříž (RBM II, č. 1665) oznamují tomuto biskupovi rozuzlení sporu mezi tišnov-ským klášterem a Petrem, plebánem ve Velké Bíteši, o třetinu desátků ve Velké Bíteši: totiž že se plebán Petr dostavil před oba arbitry ještě před stanoveným termínem a za přítomnosti druhé sporné strany se zřekl svých nároků na zmiňované desátky a slíbil dodržovat znění listiny olomouckého biskupa Brunona v této záležitosti. č. 17 AZK I, č. 360 Pečeti: 1) Dětřich, Zábrdovic -ký opat; deperd. 2) Jindřich, břeclavský arcijáhen 3) Petr, plebán ve Velké Bíteši Pozn.: B runovou listinou je nepochybně míněno jedno z tišnovských fals: 1) 1272, IX. 29. Olomouc (CDB V.2, č. 677++), jež vzniklo v souvislosti s tímto „desátkovým" sporem a dřívějším obdobným sporem mezi Tišnovem a čejčským plebánem, kde rovněž Brunova listina hrála hlavní roli -viz 1293,1. 22. Zábrdovice 2) 1259, IX. 29. Modříce (CDB VI, č. 197-++) 821 I 1294, XI. 27. Olomouc apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1315,111. 12. Třebíč (Jan Lucemburský), jejíž orig.: MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. Y I 4 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, osvobozuje na žádost probošta Jakuba a abatyše tišnovský klášter z moci země-panských úředníků (podkomořího a viliků), kteří nemají klášterním podda- RBM II, č. 1670 CDM V, str. 19-20 č. 18 AZKI, č. 361 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Pozn.: k detailům novově- (RBM III, č. 250) 2) MZA Brno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 603 (Tiš-novský kopiář II), fol. 26a-27a 3) Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Lobkowiczo-vé roudničtí - RA, sg. P 13/11 (Kurzer Austzug des Closters zue Tischnowiz Privilegien), č. 18 novověká revizně- konfirmační řízení Marie Terezie potvrdila: 1750, VIL 25. Wien: MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. A 16 ným ukládat žádné služebnosti, pokud by k tomu neměli králův mandát; zakazuje rovněž českým a moravským baronům a jiným šlechticům, aby vymáhali od klášterních poddaných pohostinství aj. služby. DPM: mistr Jan ze Sadské kých konfirmací: Vašků 1984, str. 553-554 č. 65 822 I 1294, XII. 21. autogr. MZA Brno, E 7: Cisterciá-ci Velehrad, sg. G 9 apogr. MZA Brno, E 7: Cisterciá-ci Velehrad, sg. G 191 (Codex Velehradensis), fol. 28b-29a novověká revizně- konfirmační řízení Marie Terezie potvrdila 1748, VIL 4. Wien: Bratři Hartléb [ml.] a Vítek [z Dubna] potvrzují testamentární donaci (deperd.) svého otce Hartléba z Dubna (1/2 Bo-choře, Újezdec, Vlkoš a [Horní] Moště-nice u Přerova) učiněnou se souhlasem jeho ženy Budislavy ve prospěch velehradského kláštera, která byla učiněna zcela legálně, neboť velehradský opat Lupinus a ostatní velehradští cisterciáci byli iuxta morem terre uvedeni do držby těchto statků před úředníky přerovské cúdy, aniž by proti tomu kdokoliv cokoliv namítal; v pokojné držbě pak dlouhá léta setrvávali; vydavatelé nyní uznávají RBM II, č. 1671 CDM V, str. 20-22 č. 19 AZK I, č. 362 Písař: VE 1 (br. Gutolf, OCist.) Pečeti: 1) Vítek z Dubna 2) Hartléb [ml.] z Dubna, II. typ Pozn.: 1) v koroborací ohlášena ještě pečeť jisté Budislavy, v plice ale není po ní ani stopy 2) deperditní testament 1) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 468, sg. E g 12 (torzo orig.) 2) MZA Brno, B 1: Gubernium, konvolut sg. W 181 (úplný opis) jejich držbu, a to od počátku jejího vzniku, a zavazují se ji bránit (tuicionem et defensionem eiusdem donacionis contra inpetitores quoslibef). Hartléba st. měl kano-nickoprávní formu, neboť: ... genitor nos-ter... sub presencia et qualitate testium et numero a lese difinito-rum... legitimum con-didit testamentům ...; srv. Boháček 1974, s. 481 3) k detailům novověkých konfirmací: Vašků 1984, str. 554 č. 66 823 I 1294, XII. 27. Krakow autogr. Archiwum klasztorny w Mogile, Dokument num. 42 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, povoluje cisterciáckému klášteru Mogila osadit vesnice Mogila, Czyrzyn, Ubisla-wicze, Prandocin, Klemencicze, Sedo-wicze, Mikulowicze, Dabrówka, Bogu-cin a Rybitwy na německém právu a jejich obyvatele vyjímá z pravomoci a jurisdikce krakovských úředníků. DPM: krakovský kancléř Pakoslav DCT, č. 42 CDS VII.3, č. 2340 Písař: VII 21 Pečeť: Václav II., I. typ; deperd. 824 I 1294, XII. 28. Krakow autogr. Archiwum klasztorny w Mogile, Dokument num. 43 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, povoluje cisterciáckému klášteru Henry -ków osadit vesnice Wroženice, Glew a Glewiec (všechny u Krakova) na německém právu a tamní obyvatele vyjímá z pravomoci a jurisdikce krakovských úředníků. DPM: krakovský kancléř Pakoslav DCT, č. 43 CDSVII.3, č. 2341 SUB VI, č. 173 Písař: VII 22 Pečeť: Václav II., I. typ; deperd. 825 I 1294, XII. 31. Krakow autogr. Krakow, Archiwum Kra-kowskej kapituly katedrálnej, Dokument pergam. 77 apogr. 1) Krakow, Archiwum Krakowskej kapituly katedrálnej, sg. Liber privile-giorum 2, fol. 49a num. 119 2) Krakow, Archiwum Krakowskej kapituly katedrálnej, sg. Liber privilegio-rum 2, fol. 209b, num. 202 3) insert v konfirmaci z: [1303], II. 25. Laterán (Bonifác VIII.), jejíž orig.: Krakow, Archiwum Krakowskej kapituly katedrálnej, Dokument pergam. 82 (KKKI, č. 110) Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, osvobozuje krakovského biskupa Prokopa od poplatku 20 hřiven stříbra placeného ročně vévodovi krakovskému a sandoměřskému z měst Tarczek a Ilza. DPM: krakovský kancléř Pakoslav RBM II, č. 2745 (ad: 1293, XII. 31.) RBM II, č. 1637 (ad: 1294,1. 1.) KKK I, č. 98 Písař: VII 23 Pečeť: Václav II., I. typ; deperd., jen zbytek úvazů: červené hedvábné nitě 826 I 1294, XII. 31. Praha autogr. SächsHStA Dresden, 10002 Finanzarchivurkunden, Nr. 7250 Guta, česká královna (sic!), vidimuje německým rytířům listinu Václava II. z: 1290, XI. 14. Praha (RBM: 0), jíž vydavatel potvrzuje německým rytířům držbu vsí [Velké a Malé] Číčovice. Schieckel I, č. 1804 Písař: GT4 Pečeť: Guta, česká královna, + sekret 827 I 1294,- apogr. (jen regestový extrakt) Matouše z Chlumčan Registrum desíti truhlic s privilegiemi zemskými na Karlštejně 1501 Bernhard [z Kamence], míšeňský biskup, uděluje v léno Václavovi II. a jeho dědicům hrad a město Drážďany a hrad Radeberg. ACRB I, č. 57 Pozn.: 1) srv. listinu z: 1300, IV. 19. Zbraslav 2) citovaný inventář korunního archivu se dochoval v řadě opisů ze 17.-18. stol., např.: NK ČR Praha, sg. XVIIE 26, sg. F VI 188 828 I 1294,- autogr. SO A Třeboň, pob. Jindřichův Hradec, Historica Jindřichův Hradec, inv. č. 1 Litold z Kuenringu, rakouský číšník, dává se souhlasem Gebharda z Hirsch-bergu farnímu kostelu v Lícově (dnes část obce Benešov nad Černou, okr. Český Krumlov) vesnici Eisgarn (vynášející ročně 9 solidů denárů, ovšem s upozorněním, že obyvatelé této vsi platí hradu v Ličově každoročně 4 měřice máku, z nichž nic nemá náležet kostelu) včetně jurisdikce nad tamními obyvateli (vyjma souzení těžkých zločinů explicitně vyjmenovaných). RBM II, č. 1672 Pečeť: Litold z Kuenringu, rakouský číšník 1295 829 II 1295,1. 6. Šwierza-wa/Schônau an der Katzbach autogr. (deperd.) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 83, Nr. 16 Bolek, vévoda slezský, pán z Fiirsten-bergu, vyměňuje s cisterciáckým klášterem Krzeszów (Griissau) svůj statek Zastruže za klášterní statek Jarostów. Inter tes tes: Heinricus Bohému s CDS VII.3, č. 2347 SUB VI, č. 180 830 I 1295,1. 8. Praha apogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2488, rukopis 46 (Liber memor. Plas.), fol. 91a Oldřich, probošt královské kaple [Všech svatých] na pražském Hradě, prodává s vědomím Václava II. (jakožto patrona prodávajícího i kupujícího) a se souhlasem pražského biskupa Tobiáše [z Benešova] plaskému klášteru za 300 pražských hřiven stříbra vesnice Třemošnou a Senec (na Plzeňsku) se vším příslušen- RBM II, č. 1675 Pečeť: ohlášena pečeť kapituly [Všech svatých] Pozn.: mezi členy královské kaple jmenováni kantor Heřman a mistr stvím; současně potvrzuje přijetí kupní částky děkanem (zmiňované kaple) Albertem; prodej je zdůvodněn nemožností prodávajícího spravovat tak vzdálený majetek, neboť jen náklady na cestu se šplhají až ke 13 řezenským talentům denárů, cesty jsou dost nebezpečné, navíc obě vsi nebylo možno zatížit vyšším cenzem, neboť zdejší obyvatelé tvrdí, že jsou „dědici"; za takto utržené peníze chce probošt koupit nějaké bližší a užitečnější majetky. Rapota, doktor dekretů; srv. listinu níže 831 I 1295,1. 8. Praha apogr. 1) NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2488, rukopis 46 (Liber memor. Plas.), fol. 95b-96a 2) insert v konfirmaci z: 1316, IV. 18. Praha (Bavor břevnovský, Gerhard strahovský, Heidenreich sedlecký a Konrád zbraslavský), jejíž orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 646, sg. ŘC Plasy - 65 (RBM III, č. 307) český překlad NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2488, rukopis 46 (Liber memor. Plas.), fol. 122a-122b Albert, Cristinus, Heřman aj. kanovníci královské kaple Všech svatých na pražském Hradě (jež vznikla zvůle Václava II. a se souhlasem pražského biskupa Tobiáše [z Benešova] přenesením mělnické kapituly na pražský Hrad) potvrzují prodej vsí Třemešné a Sence ve prospěch plaského kláštera - viz předchozí listinu; tento souhlas vznikl přimo z popudu Václava II, jenž nejprve kapitulu svolal a celou transakci jí nastínil, zde s proboštovou transakcí (na jeho žádost) souhlasil s tím, že získané prostředky mají být užity k nákupu jiných, výhodnějších statků, načež probošt Oldřich kapitulu požádal o souhlas s tímto prodejem. RBM II, č. 1676 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) kapituly [Všech svatých] 2) kapitulního děkana Alberta 832 I 1295,1. 17. Klodzko autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 88, Nr. 49 Konrád, řečený „de Reno", kastelán v Kladsku, dosvědčuje, že na základě mandátu českého krále Václava II. (deperd.) stanovil dne 5. XII. 1294 hranice majetků kamienieckého kláštera v Kladsku. RBM IV, č. 1896 CDS VII.3, č. 2350 Stehnách I, str. 158 č. 741 SUB VI, č. 184 Pečeť: Konrád de Reno; deperd., jen perg. proužek Pozn.: mandát vydal Václav II. nejspíš během svého pobytu v Krakovskú (či na cestě tamtéž) na konci r. 1294 833 I 1295,1.21. Černín autogr. MZA Brno, E 43: Klarisky Znojmo, sg. C 2 Beneš z Vartenberka dosvědčuje, že Eliška, vdova po Kadoldu Sirotkovi, a klarisky ve Znojmě prodali jeho ženě Elišce jisté statky v Černíne za 40 moravských hřiven stříbra, ale pouze k doživotnímu užívání. RBM II, č. 1677 CDM V, str. 23-24 č. 23 („ex orig. in Musa-eo") AZK I, č. 363 Písař: CZ 1 = V II 30 Pečeť: Beneš z Vartenberka; deperd., zachován jen perg. proužek 834 I 1295, [post I. 23.] Řím autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1620, sg. ŘKřb Zderaz - 28 Různí kuriálni arcibiskupové a biskupové udělují ke zderazskému klášteru čtyřicetidenní odpustky na stanovené sváteční dny a pro stanovené příležitosti, a to po schválení příslušným diecézním biskupem; jedná se o tytéž odpustky, jako má Boží hrob v Jeruzalémě. RBM II, č. 1704 (ad: 1295,-) Pečeti: 17 pečetí přivěšeno na hedvábných nitích, 2 přiloženy Pozn.: 1) má konsensní formuli pražského biskupa Tobiáše, viz listinu: 1295,-Praha 2) datace vychází z kombinace inkarnač-ních let a let pontifikátu papeže Bonifáce VIII. 835 I 1295, [post I. 23.] Lateran autogr. kdysi: Klodzko, Kollegiat-archiv B 3a (dnes deperd.) Různí kuriálni (arci)biskupové udělují čtyřicetidenní odpustky na uvedené sváteční dny pro farní kostel v Kladsku, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup (tj. pražský biskup). CD S VIL 3, č. 2345=2550 SUB VI, č. 234 (ad: 1295,-) Pečeti: z původních 12 pečetí mělo být dochováno 9 pečetí Pozn.: 1) má konsensní formuli pražského biskupa Řehoře z r. 1299, [post VI. 16.] Praha na horním okraji originálu 2) datace vychází z kombinace inkarnač-ních let a let pontifikátu papeže Bonifáce VIII. 3) textová tradice konzultována s dr. Karlem Mullerem a dr. Józe-fem Drozdem, kteří potvrdili, že jde o deperd., v případě dochování by listina byla dnes nejspíš uložena v AP Wroclaw, Oddzial w Kamieňcu Zabkowickim spolu s ostatními kladskými písemnostmi 836 I 1295,1. 27. Brno apogr:. 1) transsumpt registrátora a expeditora české dvorské kanceláře Jana Bedřicha Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje velehradskému klášteru listinu Boleslava Krakovského na 80 kamenů CDM V, str. 24-25 č. 24 (ex trans. A 6) RBM II, č. 1678 CDPMin II, č. 528 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Austetzkého z: 1648, XII. 18. Wien: MZA Brno, E 7: Cisterciáci Velehrad, sg. A6 2) MZA Brno, E 7: Cisterciáci Velehrad, sg. G 191 (Codex Velehradensis), fol. 10b novověká revizně-kon-firmačni řízení Marie Terezie potvrdila 1748, VIL 4. Wien: 1) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 468, sg. E g 12 (torzo orig.) 2) MZA Brno, B 1: Gubernium, konvolut sg. W 181 (úplný opis) soli odváděných klášteru každoročně ve Věličce (?, v Bochni). DPM: mistr Jan ze Sadské Pozn.: 1) je otázkou, zdali Boleslavova donace měla vůbec listinnou podobu, neboť se o tom Václav dozvěděl de certo testimonio fidedignorum virorum eiusdem ducatus (tj. Krakovská) 2) srv. listinu na totéž z: 1296, III. 27. -3) k detailům novověkých konfirmací: Vašků 1984, str. 554 č. 67 837 I 1295,11. 5. Cheb autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 125 apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 90a-91a 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 400, fol. 397a-398b Nr. 89 3) StA Amberg, Kloster Waldsassen 404, str. 662-665 Nr. 89 Engelhard Nothaft z Wildštejna spolu se svými syny Albertem a Engelhardem prodávají waldsasskému klášteru polovinu lesa zv. Forst u Wildštejna, včetně okolních pozemků, za 60 chebských hřiven stříbra; zavazují se rovněž k odstranění všech eventuelních právních vad, které by mohly s prodávanými nemovitostmi souviset, a to závazkem k provedení obstacula v Chebu; pokud by něco někdo z nich nedodržel, vystavují se pokutě 100 hřiven čistého stříbra (examinati argenti). RBM IV, č. 1897 Gradl, str. 172-173 č. 468 Lampe str. 487 č. 568 Pečeti: 1) Engelhard Nothaft z Vildštejna, I. typ 2) Meinhard, komtur německých rytířů v Chebu 3) Friedrich z Schón-burgu, chebský krajský rychtář; frag. 4) město Cheb; frag. 838 1295,11. 12. apogr. Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, RBM II, č. 1679 Pozn.: I Kolín SOkA Kolín, AM Kolín, sine sg.: Liber con-tractuum 1376-1401, fol. 11 potvrzuje rozsudek ve sporu o jistý masný krám v Kolíně, který svého času udělil kolínský rychtář Heinrich kostelům ve Starém a Novém Kolíně a domi-nikánům [od P. Marie] tamtéž, avšak rychtář Giselbert a jiní tuto donaci porušili, takže starokolínský plebán Jindřich vyvolal spor o tento krám, jehož rozhodčími se stali Gothard a Rudlín. Arbitři rozhodli, že Giselbert má na masný krám rezignovat ve prospěch kostelů, na jeho žádost byl ale krám dědičné (emfyteu-ticky) pronajat Giselbertovým dědicům, tj. dětem jeho sestry, kteří mají každoročně na sv. Martina dávat oběma kolínským kostelům 4 a půl kamene čistého loje a pokud by krám vyhořel, mají jej na vlastní náklady znovu zbudovat; kdyby v budoucnu o tento krám vznikl jakýkoli spor, mají plebáni obou kolínských kostelů povinnost hájit práva svých nájemců (disbrigare); rychtář je dále povinen nahradit nespecifikované škody spáchné na kostele sv. Ondřeje ve Starém Kolíně; kolínským dominikánům pak náleží 3 kameny loje, jak je starým zvykem (viz listinu z: 1277,- v CDB V.2, č. 853); rychtář přijímá závazek chránit kostel sv. Ondřeje a jen v nej nutnějších případech vůči němu uplatňovat svou jurisdikci (založenou na městském právu). 1) mezi svědky: Gerhard, notarius civitatis, a Nicolaus scriptor 2) Liber contractuum je knihou nesporného soudnictví (též „věčná kniha"), viz Nový, Městské knihy, str. 95 839 I 1295,11. 18. apogr. 1) vidimace veřejným notářem Jakubem Luckheberge-rem z Brucklengfeldu z: 1626, III. 9. Praha: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2767, sg. ŘP Doksany, fasc. 1, kart. 51 2) prostý opis: NA Praha, Archivy zrušených klášterů (dříve: NK ČR v Praze, sg. IIB 18, č. 45), zach. jen čb. foto v aparátu CDB (odtud text v RBM) Guta, česká královna, krakovská a san-doměřská vévodkyně a moravská mar-kraběnka, souhlasí s pronájmem vesnice Zbinice a jiných vsí doksanským proboštem Edmundem jistému Heinrichu Tan-nerovi na dobu 10 let za každoroční cenzus 20 pražských hřiven stříbra a 4 strichy máku. RBMIV, c. 1898 Pečeť: ještě r. 1626 byl notářský instrument srovnáván cum vero, justo, appenso sigillo robo-rato non cancellato nec vitiato nulliusque prorsus suspicionis obnoxio origináli 840 I [1295], II. 19. Laterán apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Co-dex Thomeus), str. 88 Bonifác VIII. nařizuje žebravým řádům, aby budovaly své kláštery minimálně ve vzdálenosti 40 prutů od klášterů augusti-niánů-eremitů. Potthast II, c. 24028 Kadlec 1985, str. 221-222 c. 69 841 I 1295, II. 26. Brno autogr. (2x) 1) ZA Opava, prac. Olomouc, Lenní dvůr Kroměříž (Léna zaniklá), inv. č. 330, sg. SIa7/l (AI) 2) ZA Opava, prac. Olomouc, Lenní dvůr Kroměříž (Léna zaniklá), inv. č. 331, sg. SIa7/2(A2) apogr. 1) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (stará sg. E I 27), fol. 83b-84a Dětřich, olomoucký biskup, uděluje se souhlasem kapituly moravskému podkomořímu Brunovi v dědičné léno vesnice Mladějovice, Nová Ves*, Řídeč, Dobroslavova Lhota* a Krákoříce (na Šternbersku), které jsou již od pradávna biskupskými lény, přičemž vydavatel si vyhrazuje eventuální nálezy zlata, stříbra aj. kovů a soli; Bruno se zavazuje sloužit biskupovi na požádání se 2 ozbrojenci, z každého lánu platit jeden opavský scheffelon pšenice a rukoudáním slíbil slíbil hájit statky a práva olomouckého kostela, kdykoliv o to bude požádán. DPM: mistr Ambrož RBM II, c. 1680 CDM V, str. 25-26 c. 25 SUB VI, c. 186 Písař: (A1+A2) Th20 Pečeti: (AI) 1) Dětřich, olomoucký biskup, nejistý typ 2) olomoucká kapitula (A2) 1) Dětřich, olomoucký biskup; deperd. 2) olomoucká kapitula; 2) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2892 (stará sg. E I 28), fol. 104 č. 187 deperd. Pozn.: 1) zajímavá konsonan-tická změna tohoto písaře (asi Němce?): v —>■ f (fasallum) 2) mezi svědky: scholastik Jan, mistr Wer-nher a mistr Šimon 842 I 1295, III. 7. Řím apogr. Strahov, Knihovna Královské kanonie premonstrátů, sg. DL III 22 (tzv. Dlabačův diplomatář: Siloensia diplomata), fol. 28a-28b Petr, Arbonensis arcibiskup, Roger, arcibiskup ze Santa Severina, Filip, Sa-lernitanensis arcibiskup, Maurus, biskup z Amélie, Vilém, Callensis biskup, Jakub, beneventský biskup, Štěpán, Opi-densis biskup, Cyprián, Bonensis biskup, Sabas, Milicensis biskup, František, biskup z Terraciny, Perron, biskup z Larina, Robert, Calinensis biskup, František, biskup z Fana, Ondřej, Linensis biskup, a Roman, Crotunsis biskup, udělují čtyřicetidenní odpustky kostelu sv. Jakuba v Jihlavě ve stanovené sváteční dny, pokud s tím bude souhlasit místní (tj. olomoucký) diecézni biskup [Dětřich]; odpustky byly uděleny na žádost poutníků-laiků, kteří se tehdy v Římě nacházeli: šlo o Heinricha Reimerova, Heinricha Slaverova, Rudigera řeč. Gil-bach, Ulricha řeč. Serarius aMarquarda Macellaria. cf. RBM II, č. 1681 CDM VII.3, str. 779-780 č. 151 Pozn.: 1) listina obsahovala konsens olomouckého biskupa Pavla [z Mili-čína] z r. 1436,- Jihlava 2) tzv. Dlabačův diplomatář vznikl na přelomu 18./19. stol. 843 I 1295,111. 11. U Hagenau autogr. Generallandesarchiv Karlsruhe, sg. GLAD 118 Adolf I. Nasavský, římský král, konfirmuje velkopreceptorovi johanitů pro Německo, Čechy a Polsko Gottfriedovi [z Klingenfelsu] privilegium dané řádu římským králem Rudolfem I. Habsburským. RBM II, č. 2747 Böhmer, Acta imp. selecta č. 515 RI VI.2, č. 554 844+ I [1295], III. 12. Řím (sv. Petr) apogr. SOA Třeboň, pob. Český Krumlov, VS Český Krumlov, sg. 11 A a č. 3a Bonifác VIII. potvrzuje opatu Štěpánovi a konventu cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna všechny svobody a imunity udělení zlatokorunskému klášteru jak papeži, tak i světskými vládci; bere jej pod svou ochranu a potvrzuje mu veškeré majetky. UB Goldenkron, č. 14 (Unecht) Potthast II, str. 1926 sine num. Pozn.: textově se zcela shoduje s bulou Innocence VIL z: [1405], III. 15. Řím (sv. Petr), která je v orig. uložena v: SOA Třeboň, pob. Český Krumlov, VS Český Krumlov, sg. 11 A a č. 3e. Údajný list papeže Bonifáce VIII. nejspíše vznikl jejím mylným (?) opisem 845 I 1295, III. 15. Řím autogr. AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 55 (sub dato suo) Roger, arcibiskup ze Santa Severina, Maurus, biskup z Amélie, František, biskup z Terraciny, Manfred, biskup ze San Marca, František, biskup zFana, aPerron, biskup zLarina, udělují kapli sv. Mikuláše a sv. Kateřiny v Brně odpustky na stanovené svátky a jejich oktávy a dále těm, kdo přispějí na stavbu kaple, na zhotovení výzdoby oken nebo něco ve své poslední vůli kapli odkážou; vše za předpokladu, že s tím bude souhlasit místní [tj. olomoucký] diecézni biskup [Dětřich]. RBM II, č. 1681 CDM V, str. 26-27 č. 26 Pečeti: celkově 9 pečetí, jako 5. v pořadí pečeť olomouckého biskupa Dětřicha, viz níže Pozn.: na plíce listiny připsán konsens olomouckého biskupa Dětřicha, viz listinu níže 846 I [post 1295, III. 15. -] autogr. AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 55 (sub dato suo) Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje předchozí odpustkovou listinu kuriálních arcibiskupů a biskupů pro kapli sv. Mikuláše a sv. Kateřiny v Brně a přidává za sebe čtyřicetidenní odpustky. RBMII, č. 1681 CDM V, str. 26-27 č. 26 Písař: Thl6 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, III. typ Pozn.: konsensní formule připsaná na plíce listiny výše 847 I 1295, III. 22. Praha apogr. transsumpt ve vidimusu z: 1304, VIII. 17. Krakow (Jan, krakovský biskup) - , jehož orig.: Archiwum Paňstwowe w Krakowie, Zbiór Rusieckich, sub dato suo Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, uděluje klášteru Božehrobců v Mie-chowě souhlas s lokací vesnic v Krakovskú a Sandoměřsku na německém právu a takto založeným vsím uděluje osvobození ode všech služebností a dávek, včetně soudní imunity. Bez DPMformule CDPMinlI, č. 530 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 848 I 1295, III. 25. Řím autogr. MZA Brno, E 9: Cisterciácky Staré Brno, sg. C 1 Dva arcibiskupové a jedenáct kuriálních biskupů udělují čtyřicetidenní odpustky ke kostelu [Nanebevzetí] P. Marie na Starém Brně ve stanovených svátečních dnech, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup. RBM II, č. 1705 (ad: 1295,-; jako destinatář je omylem uvedeno „mo-nasterium BMV in coelos asumpte") CDM V, str. 22 č. 20 (ad: 1295,-) Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, ačkoliv má konsens olomouckého biskupa Konráda Pozn.: CDM V, č. 20 (ex indice privilegiorum mon. Aule S. Marie a B. Pitter congesto sub rubr. C n. 1) 849 I [post 1295, III. 25. autogr. MZA Brno, E 9: Cister- Děťřich, olomoucký biskup, souhlasí s odpustky udělenými kuriálními arci- RBM II, č. 1705 (ad: 1295,-; jako Pozn.: souhlas olomouckého -] ciačky Staré Brno, sg. C 1 biskupy a biskupy ke kostelu [Nanebevzetí] P. Marie na Starém Brně na listině výše. destinatář je omylem uvedeno „mo-nasterium BMV in coelos asumpte") CDM V, str. 22 č. 20 (ad: 1295,-) biskupa Dětřicha je vyjádřen toliko přivěšením jeho pečeti, nejistého typu 850 I 1295, III. 29. Krakow apogr. Krakow, Archiwum Kra-kowskej kapituly katedrálnej, sg. Liber privilegio-rum 2, fol. 300b č. 254 Mikuláš [L], opavský vévoda a krakovský hejtman, osvobozuje svému kaplanovi a krakovskému kantorovi Michalovi vesnici Czuszów (u Miechowa v Malopolsku) od služebností zvaných „povoz", „stroza", „stan", „targowe", „croua", „bobři" a „owcha"; obyvatele této vsi dále imunizuje ze soudní pravomoci krakovských úředníků a podřizuje je pouze soudu krále, k němuž mají být citováni toliko vévodovým komořím, a to listinou s panovníkovou pečetí. RBMII, č. 1682 RBM II, č. 2748 KKK I, č. 100 SUB VI, č. 187 Pečeť: ohlášena vydavatelova pečeť, tzn. Mikuláš Opavský, II. typ 851 I 1295, IV. 7. Údlice autogr. NA Praha, České gubernium - listiny, inv. č. 22, sg. L II 14 Bratři Friedrich a Dietrich ze Sumburka prodávají německým rytířům v Chomutově vesnici Otvice a zříkají se všech nároků na ni; její hranice obešel z (asi ústního) rozkazu Václava II. Albert ze Žeberka a řada dalších jmenovaných pánů (mj. Smil z Liběšovic). DPM: bratr Konrád RBM II, č. 1683 RBM IV, č. 1899 Písař: OT2 (br. Konrád, OT) Pečeť: ohlášeny pečeti: 1) Friedrich ze Sumburka; deperd. 2) Dietrich ze Sumburka; deperd. Pozn.: viz listinu níže 852 I 1295, IV. 7. Údlice autogr. NA Praha, České guberni- Boreš [III.] z Rýzmburka souhlasí s prodejem vesnice Otvice s příslušen- RBM II, č. 1684 RBM IV, č. 1899 Písař: OT2 um - listiny, inv. č. 23, sg. LH 15 sťvím svými ujci Friedrichem a Dietri-chem ze Sumburka německým rytířům v Chomutově (obsaženým v listině výše), zříká se všech práv na tuto ves, již měl po předcích, a dosvědčuje, že ji pro větší bezpečnost v přítomnosti krále [Václava IL] postoupil jejich zemskému komturovi Jindřichovi z Byernu a že z králova příkazu a s asistencí Alberta z Žeberka vesnici podle zemského práva obešli Smil z Liběšovic a jeho další manové (mj. Fridrich zAltendorfu a Fridrich Sagittarius). (br. Konrád, OT) Pečeť: 1 pečeť; deperd. Pozn.: viz listinu výše 853 II 1295, IV. 24. autogr. MOL Budapest, sg. DL 63060 Ondřej III., uherský král, potvrzuje listinu uherského krále Ladislava IV. z: 1287, -; zmínka o českém králi (viz výše). Homayr, Archiv 1828, str. 47, 640 Reg. Arp. II, 4013 854 II 1295, IV. 25. Wien autogr. (2x) Stiftsarchiv Zwettl, sub dato suo (Al, A2) Ulrich z [Nieder]fellabrunnu prohlašuje spolu se svou ženou Kunhutou ze Sen-steinu, že svěřili svůj spor s opatem Ebronem a konventem kláštera ve Zwettlu o držbu mj. ve vesnici Behem-sdorf (dnes Böhmsdorf, součást Groß Gerungs ve Waldviertlu) Štěpánovi z Meissau k rozhodnutí. Pozn.: viz výše listinu: 1284, II. 2. [Krems] 855 I 1295, IV. 30. Brno autogr. Wien, DOZA, Urkunde Nr. 1062 apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1295, VI. 2. Kroměříž (Děťřich, olomoucký bis- Demetrius [z Buková] (= Demetrius z Deblína) se svou ženou Gertrudou a tchýní Voj slávou (vdovou po Jenci z Deblína) darují německým rytířům kostel a patronátni právo v Deblíně. RBM II, č. 1642 (omylem k 1294, IV. 30. Brno) CDM V, str. 5 č. 5 (omylem k 1294, IV. 30.) Pettenegg, č. 726 Tumler-Arnold I, Písař: V II 14 = J VI 1 Pečeti: 1) velehradský opat [Konrád] 2) Demetrius z Deblína (též z Buková), II. typ kup), jejíž orig.: Wien, DOZA, Urkunde Nr. 1063 2) ZA Opava, Němečtí rytíři-ústřední správa velmistrovských statků na Moravě a ve Slezsku, Bruntál, inv. č. 1388 č. 1062 3) Voj sláva, vdova po Jenci z Deblína Pozn.: mezi svědky: mistr Jindřich, plebán v [Osové] Bítýšce 856 I 1295, IV. 30. Brno apogr. insert v konfirmaci: olomouckým biskupem Hynkem Berkou z Dubě z: 1332, VIL 1. Praha (RBM III, č. 1911), jejíž orig.: SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 642 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, schvaluje darování patronátního práva kostela v [Osové] Bítýšce německým rytířům učiněné Eliškou, vdovou po Kadoldu Sirotkovi ([ante 1264, IX. 24. -CDB VI, č. 421]), a potvrzené papežským listem (Řehoře X. z: [1272], VIL 15. U Orvieta - CDB V.2, č. 669) a listinou olomouckého biskupa Brunona (1264, IX. 24. Kroměříž - CDB V.l, č. 422). DPM: mistr Jan ze Sadské RBM IV, č. 1900 Schieckel I, č. 1820 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 857 I 1295, V. 1. U Chebu autogr. SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1480 Helwig z Goldbachu, zemský komtur německých rytířů v Durynsku, prohlašuje, že chebský měšťan Jindřich Pydeler ustanovil stálý roční plat 7 hřiven pro chebskou komendu německých rytířů na sloužení každodenní mše v kostnici kostela po své smrti s tím, že ještě za svého života bude tento plat od chebských německých rytířů pobírat na sv. Valpurgu 3,5 hřivny a na sv. Michala 3,5 hřivny. RBM IV, č. 1901 Schieckel I, č. 1821 Lampe str. 491-492 č. 574 Pečeť: dobře zachovaná pečeť durynské bailie německých rytířů 858 I 1295, V. 8. Brno autogr. SächsHStA Dresden, Mistr Jindřich, plebán v [Osové] Bítýšce, ustanovuje se souhlasem zemského RBM IV, č. 1902 Schieckel I, č. 1822 Písař: VII 14 = J VI 1 10001 Ältere Urkunden, Nr. 1481 apogr. insert v konfirmaci olomouckým biskupem Hynkem Berkou z Dubé z: 1332, VII. Í.Praha (RBM III, č. 1911), jejíž orig.: SächsHStA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 642 komtura německých rytířů pro Čechy a Moravu Jindřicha z Byernu nějakého německého rytíře správcem (vikářem) kostela v [Osové] Bítýšce a uděluje mu vinice u Brna a v Grinzingu v Rakou-sích; na počátku vydavatel sumaruzuje všechny písemnosti dokládající příslušnost patronátu německým rytířům (listem Řehoře X., olomouckého biskupa Brunona, Václava II. - vše viz výše) a vyhrazuje si roční rentu 24 brněnských hřiven stříbra: 8 na sv. Jana Křtitele, 8 na sv. Michala a 8 na sv. Jiří, k tomu 2+2 měřice pšenice a 2 ovsa. Pečeti: 1) Dětřich, olomoucký biskup, deperd. 2) Jakub, tišnovský probošt, deperd. 3) mistr Jindřich, kro-měřížský kanovník, deperd. Pozn.: gramatická chyba při stylizaci listiny mechanickým opisem z předlohy (meum místo suum) 859 I 1295, V. 10. Brno autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, inv. č. 1343, sg. PIa5 apogr. 1) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (stará sg. E127), fol. 30b-31a 2) MZA Brno, G 10: Sbírka rukopisů MZA, inv. č. 734 (Kopiář olomouckého biskupství), fol. 4a Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, postupuje olomouckému biskupu Dětři-chovi sporné statky v březovském újezdu mezi Svitavami a Letovicemi. DPM: mistr Jan ze Sadské RBM II, č. 1685 CDM V, str. 29-30 č. 28 Písař: V II 14 = J VI 1 Pečeť: Václav II., I. typ Pozn.: 1) datace je formulována jako Actum Brunne et datum ibi-dem, odtud plynou zdánlivé itinerářové nesrovnalosti: věc byla předjednána za Václavova pobytu v Brně, zlistiněna byla až 10. V., kdy byl král se dvorem již v Praze 2) mezi svědky: Jan, vyšehradský probošt, (viz listinu níže), mistr Petr Angeli (tj. písař VII 15, rovněž viz níže), bratr Heřman OT, králův zpovědník 860 I 1295, V. 10. Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 2357, sg. ŘP Litomyšl -12 Jan, vyšehradský probošt a kancléř Českého království, si pronajímá se souhlasem Václava II., Guilelma, opata zPré-montré, a Budiše, strahovského opata, od litomyšlského kláštera vesnice Vokov*, Pamětice a Kladoruby (u Boskovic) se vším svým příslušenstvím za 60 pražských hřiven stříbra na kolonizaci, jejichž akceptaci litomyšlský opat prohlašuje; po Janově smrti, případně kdyby se Jan dostal na nějaký vyšší post jak v církevní, tak i světské hierarchii, mají statky (včetně těch, které Jan přikoupil na vlastní náklady od Heřmana z Letovic a jistého Sebastiána u Vokova*, a včetně zhodnocení pronajímaných vlastních statků) připadnout zpět litomyšlskému klášteru. RBM II, č. 1686 (ad: 1295, V. 11.) CDM V, str. 30-31 č. 29 (ad: 1295, V. 11.) AZK I, č. 364 (ad: 1295, V. 11.) Písař: W9 = VII 15 = V III 3 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeti: 1) Václav II., I. typ; fragment 2) Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret 3) Jan, vyšehradský probošt; deperd. 4) Budiš, strahovský opat; deperd. Pozn.: souvisí s FS: Das St. Pauler Formulář, č. 4 (Stiftsarchiv St. Paul, Hs. XXXII c 261, fol.61b-62a) 861 I 1295, V. 20. U Laa [an der Thaya] autogr. (fragment) StA des Kantons Zůrich, Albrecht Habsburský se zavazuje vyplatit vévodkyni rakouské Anežce věno (dotalicium) a jejímu synovi Janovi Escher-Schweitzer VI, str. 298-299 č. 2332 Pozn.: fragment listiny nalepen na zadním přídeští sg. F II a 461 [Parricidovi] předat do stanovené lhůty hrad Lenzberg a dotalicia superius no-minata cum castro Baden. v citovaném urbáři Heiligenbergu u Win-terthuru 862 I [ante 1295, V. 22.] autogr. (aktový záznam) Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 43, fol. 2b Aktový zápis o objezde jmenovaných vsí, které z příkazu českého krále [Václava II.] a pražského biskupa T[obiáše z Benešova] provedl domažlický purkrabí Hynek z Dubé. RBM II, č. 1674 (ad: cca 1295,-) Písař: T 13 863 I [ante 1295, V. 22.] autogr. (aktový záznam) Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 43, fol. 2b Aktový zápis o objezde vesnice Rataje [nad Sázavou] a dalších vsí v okolí. RBM II, č. 1687 (ad: 1295, V. 23) Písař: T 13 864 I 1295, V. 22. autogr. (aktový záznam) Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 43, fol. 2b Aktový zápis o objezde vesnice Bylany, které provedl z příkazu českého krále [Václava II.] domažlický purkrabí Hynek z Dubé poté, co král tuto ves daroval pražskému biskupství jako náhradu za jiné vesnice, které biskupství odňal. RBM II, č. 1687 (ad: 1295, V. 23.) Písař: T 13 865 I 1295, V. 25. Praha autogr. APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. 57-111-11 Bertram z Esbeku, velkopreceptor templářů v Německu, Slávii (Pomořansku), v Čechách a na Moravě, oznamuje prodej vesnice Vodochody s příslušenstvím učiněný Ekkonem, komturem templářů v Čejkovicích a Uhříněvsi, pražskému biskupu T[obiášovi] za 220 pražských hřiven stříbra učiněný s vydavatelovým souhlasem, potvrzuje současně přijetí kupní částky Ekkonem, jenž podle zemského práva statky obešel. RBMII, č. 1688 CDM V, str. 32 č. 30 Písař: T21 Pečeti: 1) Bertram z Esbeku; deperd. 2) Ekko, komtur templářů v Čejkovicích a Uhříněvsi 866 I 1295, V. 30. autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 127 Helena, vdova po Albertovi řeč. Haub-schman, žateckém měšťanu, její synové Friedrich, Pitrolf, Nicolaus, Dietrich, RBM IV, č. 1903 Gradl, str. 173 č. 470 Pečeť: město Žatec apogr. 1) StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 107a-107b 2) StA Amberg, Kloster Waldsassen 401, fol. 78b-79b Nr. 15 3) StA Amberg, Kloster Waldsassen 405, fol. 78a-78b Nr. 15 Albert, Bertold a Winand a synovec jejího manžela Heinrich dávají wald-sasskému klášteru všechna práva, která měli jak na základě listin vydaných českými králi (privilegia quevis diversorum r egům Boemie - deperd.), tak i na základě dědického práva ve dvou vesnicích Stroupeč (u Žatce). Pozn.: srv. dále listiny: a) 1291, IV. 27. Nižbor b) 1292, VIL 2. Praha c) [1295], XI. 28. Řím (sv. Petr) 867 I 1295, VI. 2. Kroměříž autogr. Wien, DOZA, Urkunde Nr. 1063 Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje německým rytířům patronátni právo kostela v Deblíně udělené jim listinou z: 1295, IV. 30. Brno (viz výše). RBM II, č. 1689 (ad: 1295, VI. 5.) CDM V, str. 32 č. 31 (ad: „N. Nonas Junii") Šebánek 1926, str. 273, č. 4 Pettenegg, č. 727 Turnier-Arnold I, č. 1063 Písař: Thl6 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, III. typ 868 I 1295, VI. 2. Praha apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1348, VIL 7. Praha (Karel IV), jejíž orig.: NA Praha, Archiv maltézského vel-kopřevorství, inv. č. 990 (RBM IV, č. 419) 2) transsumpt v notářském instrumentu z: 1382, VIL 1. (2x) Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, vyjímá bratry Václava a Hostislava z Týna z povinnosti platit berně ze svého mlýna a dovoluje jim mít dědičně svobodnou hospodu ve svém domě u zmiňovaného mlýna; šlo o to, že tito bratři byli poškozeni výstavbou jezů na Vltavě v Újezdě u Prahy, které si zbudoval vyšehradský probošt Jan, čímž výrazně snížil hladinu vody a znemožnil oběma bratrům jejich mlynářskou činnost - tato RBM II, č. 1648 (ad: 1294, VI. 2. Praha) Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ listina je vydána jako kompenzace za napáchané škody . DPM: mistr Petr Angeli 869 I 1295, VI. 12. Vyšehrad autogr. Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 44 Jan I. [Muskata], krakovský biskup, a Konrád, lebušský biskup, udílí na žádost vyšehradských kanovníků ke kostelu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě osmdesátidenní odpustky ve stanovené sváteční dny. RBM II, č. 1690 Písař: W 10 Pečeť: 1) Jan, krakovský biskup 2) Konrád, lebušský biskup 870 I 1295, VI. 18. Praha autogr. Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 45 Jan I. [Muskata], krakovský biskup, uděluje čtyřicetidenní odpustky na stanovené sváteční dny ve prospěch břev-novského kláštera, pokud s tím bude souhlasit místní (tj. pražský) diecézni biskup. RBM II, č. 1691 Písař: BV2 = G8 = Th21a Pečeti: 1) Jan, krakovský biskup, deperd. 2) Tobiáš, pražský biskup, II. typ Pozn.: listina obsahuje konsens pražského biskupa Tobiáše, viz níže: 1295, VI. 30. Praha 871 I 1295, VI. 20. Praha apogr. Kraków, Archiwum Kra-kowskej kapituly katedrálnej, sg. Liber privilegio-rum 1, fol. 40a Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dovoluje krakovskému biskupovi [Janu I. Muškátoví] opevnit města Slawków, Ilza, Tarczek a Kielce. Bez DPMformule RBM II, č. 2749 KKKI, č. 101 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 872 I 1295, VI. 26. Praha apogr. kdysi: Klodzko Steueramt, Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, RBM II, č. 1503 (ad: 1290, VI. 26. Pečeť: ohlášena pečeť Václa- Kopialbuch der Städteprivilegien (1613), fol. 5a (dnes deperd.) postupuje dědičně jistému Albertovi rychtu v Kladsku za 100 hřiven stříbra. DPM: mistr Petr Angeli Praha) SUB VI, č. 199 va II., I. typ Pozn.: textová tradice konzultována s Dr. Karlem Mullerem a Dr. Józe-fem Drozdem, kteří potvrdili, že jde o deperd.; v případě dochování by byl ko-piář dnes nejspíš uložen v AP Wroclaw, Oddzial w Kamieňcu Zabkowickim spolu s ostatními kladskými písemnostmi 873 I 1295, VI. 30. Praha autogr. Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 45 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, potvrzuje břevnovskému klášteru 40 dní odpustků udělených krakovským biskupem Janem I. [Muskatou] lištnou z: 1295, VI. 18. Praha. RBM II, č. 1691 Písař: T 22 Pozn.: jde o konsensní formuli na listině: 1295, VI. 18. Praha 874 II 1295, VII. 2. Wroclaw autogr. Archiwum Archidiecez-jalne Wroclaw, sg. DD 54b Jan, vratislavský biskup, uzavírá prostřednictvím krakovského biskupa Jana smír s Bolkem I. Svídnickým; zmíněno clo v Travné (statuit eciam novum pe-dagium sive theloneum in villa ecclesie dieta Cruthwald). SUB VI, č. 201 875 II 1295, VII. 3. Wroclaw apogr. NA Praha, ŘF Praha, inv. č. 5 Jan, krakovský biskup, uděluje minorit-ským klášterům vratislavské kustodie na stanovené sváteční dny a jejich oktávy čtyřicetidenní odpustky. 876 II 1295, VII. 3. Paczków apogr. (deperd.) Paczków, městská kniha 1453-1518 Jan, dědičný fojt v Paczkově, prodává jistému Bartzeldovi lázně v Paczkově za 12 hřiven stříbra. Inter tes tes: Gottfried, řečený de Vriburc (=Příbor? Freiberg? Šwiebodzice?) SUB VI, č. 203 877 I 1295, VII. 4. Kadaň apogr. SOkA Louny, AM Louny, sg. IB 6 (Liber civ. Lunensis), fol. lb Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje, že lounská vdova Měška (Meczza) darovala v jeho přítomnosti svůj statek o velikosti jednoho popluží ve vesnici Dobroměřice na opravu lounského mostu, přičemž Václav tento statek osvobozuje ode všech berní; po dobu svého života bude opravu zajišťovat sama, po její smrti má město Louny tento úkol svěřit vhodnému muži. DPM: mistr Petr Angeli RBM IV, č. 1904 CIM II, č. 63 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 878 II 1295, VII. 5. Strzelin apogr. Archiwum Archidiecezjal-ne Wroclaw: 1) transsumpt ve vidimusu z: 1301, IV. 22. (Jakub, hnězdenský arcibiskup) 2) 1299, II. 15. (opat Swentoslav) 3) Archiwum Archidiecez-jalne Wroclaw, Liber ni-ger, fol. 417a-418a Bolek I. Svídnický, slezský vévoda a pán fúrstenberský, prohlašuje, že se ve svém sporu s Janem Romkem, vratislavským biskupem, dohodl na osobě smírčího soudce, jímž má být krakovský biskup Jan; zmínka o hradu Kaltenštejn (u Jeseníku) a Cruthewaldu (ves Travná, u Javorníku). CDS VII.3, č. 2365 SUB VI, č. 204 879 I 1295, VII. 14. Nysa apogr. (deperd.) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Grundbuch des Fürsten Neisse, fol. 40 Jan, vratislavský biskup, obnovuje fojt-ství (lokované na německém právu) v Jeseníku (Frývaldově); stalo se tak při změně držitele tohoto fojtství po smrti dosavadního fojta, přičemž jeho vrchní CDS VII.3, č. 2367 CDM V, str. 33-34 č. 32 SUB VI, č. 206 Pečeť: ohlášena pečeť vratislavského biskupa Jana majitel (vratislavský biskup) chtěl vidět staré lokační privilegium; to, jak se ukázalo, bylo již zničené, a tak po vyslechnutí hodnověrných svědků biskup jeho obsah novým nabyvatelům opětovně uděluje a potvrzuje. 880 I 1295, VII. 17. Praha apogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen 349, fol. 86b-87a Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, potvrzuje waldsasskému klášteru darování patronátního práva kostela v Rade-šově učiněné Václavem II. listinou z: 1294, VI. 9. Praha (RBM IV, č. 1893) -, viz výše, a tento kostel waldsasským cisterciákům inkorporuje. Pečeť: ohlášena pečeť pražského biskuipa Tobiáše 881 II 1295, VII. 21. U Slawiecic autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 112, Nr. 2 Kazimír Bytomský prodává Albertovi ze Šternberka dědičný statek v Uciesz-kowě s vrchní soudní pravomocí a osvobozením od placení pokut; statek původně věnoval Albertovu otci Zdeslavovi Vladislav Opolský (deperd.?), jeho syn Kazimír jej ale nejprve od Zdeslavova syna Alberta odkoupil, nyní mu jej zpětně prodává. DPM: Dominik, „notarius curie nostre doctorque nostrorum puerorum " CDS VII.3, č. 2369 Stehnách I, str. 159 č. 746 SUB VI, č. 207 882 II 1295, VIII. 7. Bolków apogr. transumpt ve vidimusu Bolka II. Svídnického z: 1328, XII. 6: AM Jawor, IX Nr. 3 Bolek L, vévoda slezský a pán fúrsten-berský, uděluje podle příkladu vratislavského knížete a svého bratra Jindřicha V. a svého zesnulého strýce Jindřicha IV. židům na svém území jistá práva. Inter testes: dominus Henricus Boemus CDS VII.3, č. 2374 SUB VI, č. 211 883 I 1295, VIII. 11. Praha autogr. (2x) 1) NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 42 (AI) Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dává pražskému biskupu Tobiášovi RBM II, č. 1692 SUB VI, č. 212 Písař: (AI) VII 15 2) NA Praha, Archiv pražského arcibiskupství, fasc. VIII (A2, dnes deperd.) apogr. 1) SOA Litoměřice, Knihovna litoměřické kapituly, Valdštejnská sbírka, sg. B IE F 9 2) APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. 58-111-10 regestový extrakt APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, sg. XXV, fol. 9b [z Benešova] náhradou Hněvice, Račice, Záluží, Mnetěš, Chržín, 1/3 Železné, Bylany, dále jisté statky předtím náležející vyšehradskému proboštství v Dobří-ně, Kozlovicích, Tursku a Lobči, jež Václav získal výměnou s vyšehradským proboštem Janem (viz listinu z: 1294, X. 7. Praha), dále majetky zabavené psanci Heřmanovi, synu Hroznatovu, a Václavovi II. zemským soudem, totiž jmenovanými pražskými beneficiáři a zemskými kmety přisouzené: Rataje, Miro-šovice, Smilovice, 1/2 Úžíc a mlýn s jedním rybářem a zemí v Ledči za biskupské statky Zbraslav, Záběhlice, Lipence, Velká a Malá Chuchle, statky ve vesnicích Vidím (zde se 6 poddanými), Sadová (dvůr), Žabovřesky (2 popluží a 2 zahrady) a Lahovice (8 rybářských dvorů), Rváčov, Bezděkov, vrch zv. Bechyně, vesnice Hodonice, Nuzice, Netěchovice, Vesce a Doubravka, statky ve vsích Řeka (zde rybáře s mlýny), plavbu na řece Lužnici, Tukleky, Vranov (2 dvory), 1/2 Hvožďan a 1/2 vesnice Hosty, které biskupství odňal Přemysl Otakar II. (listina na toto odnětí asi vůbec nebyla - jedinou Přemyslovou náhradou za tyto odňaté statky byla donace vsí Obora, Vršovice aj.: viz listinu praž. biskupa Jana z: 1268, VIII. 3. Újezd - CDB V.2, č. 565), a za Zdice, Bavoryni a Černín, které odňal Václav II. (asi též (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) (indorsát: VII 17 = T 1) Pečeť: Václav II., I. typ; frag. Pozn.: druhý, dnes ztracený originál znal ještě Koss 1928, str. 44 listina neexistovala) a připojil ke zno- vuzakládanému městu Berounu. Václav II. navíc určuje nejmenovanou komisi, jež má ocenit jak zabavené, tak i nyní kompenzované majetky, aby mohl být dorovnán jejich případný hodnotový rozdíl, k čemuž se Václav II. rovněž zavazuje. DPM: mistr Petr Angeli 884 1295, VIII. 16. autogr. Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, RBM II, č. 2750 Písař: I Praha NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 102, sg. ŘKř 446 rozhoduje, aby kostel v Krtech (Gerth), jenž byl zřízen s jeho souhlasem, byl filiálním kostelem farního kostela v Blatnu (u Podbořan). T21 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret 885 1295, VIII. 17. autogr. Bruno [z Langenbogenu], naumburský Gradl, str. 174 Pečeť: I - SOA Plzeň, Dominikáni biskup, uděluje čtyřicetidenní odpustky č. 475 (ad: 1295,-) přivěšena pečeť Bruna, Cheb, inv. č. 3 a odpuštění jednoho půstu klášteru do-minikánů v Chebu, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup. RBM IV, č. 1906 naumburského biskupa 886 1295, IX. 14. autogr. Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, RBMII, č. 1489 Písař: I Praha SOA Litoměřice, Biskupství Litoměřice-Sbírka listin, inv. č. 7, sg. R 7 potvrzuje odpustky cizích (arci)biskupů udělené listinou z: 1289, [post II. 22.] Řím (RBM II, č. 1489) pro kostel sv. Štěpána v Litoměřicích a přidává za sebe čtyřicetidenní odpustky. T 23 = G 2 = J IV 1 (vyšehradská škola II) Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ 887 1295, IX. 30. autogr. Dětřich, olomoucký biskup, dovoluje RBM II, č. 1694 Písař: I Olomouc ZA Opava, prac. Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, svému maršálkovi Soběhrdovi z Holešova, aby mohl prodat léno v Dražej ovi- CDM V, str. 34-35 č. 34 Thl6 inv. č. 1111, sg. GI a 3 cích mistru Václavovi, plebánovi v Hradci a vyšehradskému kanovníkovi, jeho bratru Adamovi a jeho legitimním SUB VI, č. 215 Pečeti: 1) Dětřich, olomoucký biskup; deperd. mužským dědicům, přičemž nový nabyvatel přebírá i lenní závazky z držby léna plynoucí, totiž povinnost stavět jednoho vyzbrojeného koně, který by byl na požádání k dispozici olomouckému biskupovi, dále platit každoročně z každého lánu 1 měřici pšenice; olomoucký biskup ale nabyvatele osvobozuje od povinnosti stavět vyzbrojeného koně, a to na dobu 4 let, neboť se zavázal sloužit nikoli s takovým koněm, ale s valachem. 2) olomoucká kapitula; deperd. Pozn.: 1) srv. FS: Das St. Pauler Formulár, č. 34 (Stiftsarchiv St. Paul, Hs. XXXII c 261, fol. 68b) 2) mezi svědky: Jan, scholastik olomouckého kostela 888 II 1295, X. 1. autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 88, Nr. 51 Siegfried, protonotář Bolka I. Svídnické-ho, aj. jmenovaní šlechtici zlistiňují majetkovou výměnu uskutečněnou mezi rytířem Mojkem a Bolkem I. Svídnickým při příležitosti vystavění kostela v Šremu; současně transsumují listinu z: 1293, IV. 12. Šrem (SUB VI, č. 100) - viz výše, se zmínkou o Güntherovi [III.] zBieber-štejna jakožto kaplanovi českého krále. Stelmach I, str. 160 č. 749 SUB VI, č. 217 889 I 1295, X. 9. autogr. NA Praha, Archiv maltézskeho velkopřevorství v Praze, inv. č. 2731, sg. Jo LVExtr. 35b/2 Albert z Melrenu se po koupi vesnice Dukovany narovnává s templáři [z Ja-molic-Templštejna] a přiznává jim ke kostelu sv. Petra ve vesnici [Horní] Dubňany plné desátky z Dukovan, neboť dukovanský kostel byl - jak místní obyvatelé za tímto účelem svolaní potvrdili - byl filiálním kostelem sv. Petra a odedávna tam desátky odevzdával. RBMII, č. 1695 Písař: TE2 Pečeť: Albert z Melrenu 890 I 1295, X. 29. U Kreuzburgu autogr. MZABrno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. B 8 G[erhard II. z Eppsteinu], mohučský arcibiskup, nařizuje [Oldřichovi], proboštovi pražského kostela, a mistru 01- RBM II, č. 1696 CDM V, str. 36-37 č. 35 Pečeť: na perg. proužcích pečetního závěsu text apogr. MZA Brno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 603 (Tišnovský kopiářl), fol. 10b-llb dřichovi, proboštovi mělnického kostela, aby rozhodli spor mezi tišnovským klášterem a olomouckým biskupem [Dětři-chem] ohledně potvrzení Konráda [z Prahy], rektora kostela ve Vémysli-cích, ke kostelu sv. Petra v Brně. AZK I, č. 365 Pozn.: 1) olomoucký biskup odmítl presentaci potvrdit s odvoláním na statuta synody v Aschaffenburgu z r. 1292, podle nichž nemají řádoví majitelé patronátních práv presentovat k farám členy vlastního řádu; tuto podmínku ale Konrád prý splňoval, proto se cítil poškozen 2) viz dále listinu: 1296, III. 15. Mainz 891 II 1295, XL 8. Magdeburg autogr. (2x) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, AM Wroclaw, listina č. 60 (A1+A2) apogr. SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 219, sg. IB b 9, fol. 6b-10a Magdeburští konšelé vydávají pro město Wroclaw jistá právní naučení. CDS VII.3, č. 2384 Stelmach I, str. 160 č. 752 SUB VI, č. 222 Pozn.: aplikaci těchto naučení v našem prostředí dokládá jejich opis v citované opavské městské knize 892 I [1295], XL 28. Řím (sv. Petr) autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 129 Bonifác VIII. potvrzuje waldsasskému klášteru patronátni právo kostela v Ra-došově (dnes část obce Kyselka u Karlových Varů) a dále dvou stejnojmenných vsí Stroupeč (u Žatce) a půlky vesnice Holatice darovaných králem Václavem II. Gradl, str. 174 č. 473 Pečeť: bula Bonifáce VIII. na hedvábných nitích Pozn.: srv. listiny: a) 1291, IV. 27. Nižbor b) 1292, VIL 2. Praha c) 1295, V. 30. - 893 I 1295, XL 29. Praha autogr. NA Praha, Česká finanční prokuratura, inv. č. 8 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, osvobozuje na základě žádosti sedleckého opata Heidenreicha půl druhého lánu ve vesnici Křečhoř (u Kolína), které odedávna náleží na německém právu sedleckému klášteru - přesněji řečeno jeho grangii v Újezdě [nad Lesy], ode všech dávek, které doposud plynuly panovníkovi jakožto držiteli zmiňované vesnice Křečhoř. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1697 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ; deperd. 894 I [1295], XII. 5. Řím (sv. Petr) autogr. AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 56 (sub dato suo) Bonifác VIII. potvrzuje oslavanskému klášteru všechny svobody a imunity udělené papeži a dále vynětí ze všech dávek udělená světskými vydavateli. RBM II, č. 1698 Potthast II, č. 24.230 CDM V, str. 37-38 č. 36 AZK I, č. 366 Pečeť: bula Bonifáce VIII. na hedvábných nitích 895 I [1295], XII. 5. Řím (sv. Petr) autogr. MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. D 10 apogr. MZA Brno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 603 (Tišnovský kopiář I), fol. 7b-8a Bonifác VIII. potvrzuje tišnovskému klášteru všechny svobody a imunity udělené papeži a dále vynětí ze všech dávek udělená světskými vydavateli. RBM II, č. 1699 Potthast II, č. 24.231 CDM V, str. 38 č. 37 Pečeť: bula Bonifáce VIII. na hedvábných nitích 896 I 1295, XII. 7. Praha autogr. SOkA Náchod, AM Police nad Metují, inv. č. 2 apogr. insert v konfirmaci z: Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, uděluje na žádost břevnovského opata Bavora [z Nečtin] městu Police [nad Metují], náležejícímu břevnovskému klášteru, hrdelní soud; vydání tohoto RBM II, č. 1700 Písař: V II 17 = T 1 Pečeť: Václav II., I. typ; deperd. 1351,1. 14. Praha (Karel IV.), jejíž orig.: NA Praha, ŘB Břevnov, inv. č. 107, sg. B III 87 privilegia je zdůvodněno tím, že dosud byl hrdelní soud nad místními zločinci uskutečňován až v Hradci [Králové] a vzhledem k velké vzdálenosti často docházelo k tomu, že zločinci cestou upláchli. Václav II. současně zakazuje [králové] hradeckým úředníkům tento soud zde uplatňovat. Bez DPMformule 897 I [1295], XII. 9. Řím (sv. Petr) autogr. MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. D 11 apogr. MZA Brno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 603 (Tišnovský kopiář I), fol. 8a-8b Bonifác VIII. nařizuje scholastikovi olomouckého kostela [Janovi], aby se postaral o navrácení zcizených statků tišnovského kláštera. RBM II, č. 1701 Potthast II, č. 24.235 CDM V, str. 40 č. 39 AZK I, č. 367 Pečeť: bula Bonifáce VIII. na konopném provázku 898 I [1295], XII. 9. Řím (sv. Petr) autogr. AMBrna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 57 (sub dato suo) Bonifác VIII. nařizuje scholastikovi olomouckého kostela [Janovi], aby se postaral o navrácení zcizených statků oslavanského kláštera. RBM II, č. 1702 Potthast II, č. 24.234 CDM V, str. 39 č. 38 Pečeť: bula Bonifáce VIII. na konopném provázku Pozn.: opakování nařízení viz CDM V, str. 104-105 č. 102 899 I [1295], XII. 13. Řím (sv. Petr) autogr. MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. D 9a Bonifác VIII. povoluje tišnovskému klášteru, aby mohl podržet majetek svých členek. AZK I, č. 368 Pečeť: bula Bonifáce VIII. na hedvábných nitích Pozn.: srv.: a) [1261], II. 9. Late- rán (Alexandr IV.): CDB V.l, č. 268 b) [1286], II. 20. Řím (sv. Sabina): Honorius IV. c) [1295], XII. 16. Řím (sv. Petr): Bonifác VIII. 900 I [1295], XII. 14. Řím autogr. SOkA Bruntál se sídlem v Krnově, AM Bruntálu, inv. č. 1 Bonaventura, arcibiskup dubrovnícky, aj. biskupové dávají kostelům sv. Václava v Hradci [nad Moravicí] a jeho filiálnímu kostelu v Bruntálu čtyřicetidenní odpustky po schválení příslušným [tj. olomouckým] diecézním biskupem. SUB VI, č. 229 Barciak-Müller, str. 25 č. 18 Pečeti: dnes dochovány jen 4 Pozn.: 1) má konsensní formuli olomouckého biskupa Děťřicha, viz níže 2) listina má průběžné moderní datování (die XIIII decembris) 901 I [post 1295, XII. 14. -] autogr. SOkA Bruntál se sídlem v Krnově, AM Bruntálu, inv. č. 1 Dětřich, olomoucký biskup, potvrzuje kostelům sv. Václava v Hradci [nad Moravicí] a jeho filiálnímu kostelu v Bruntálu předchozí odpustkovou listinu a přidává jim za sebe čtyřicetidenní odpustky. SUB VI, č. 229 Písař: Th21 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup; deperd., jen perg. proužky Pozn.: konsensní formule na listině výše 902 I 1295, XII. 15. Řím (sv. Petr) apogr. transsumpt v bule papeže Julia II. z: 1507, V. 28. Bonifác VIII. vyhovuje žádosti převora kláštera cyriaků od P. Marie de Metri v Římě a jeho spolubratři a bere je pod RBM II, č. 2751 CDPMin II, č. 125 Řím (sv. Petr), jejíž orig.: Krakow, Archiwum košcio-la šw. Marka, sub dato suo svou ochranu, neboť nemají opata, nýbrž jen převora; ukládá jim dále, aby se řídili podle řehole sv. Augustina; potvrzuje jejich hmotný majetek: mimo jiné v pražské diecézi kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích (jde snad o chrám archeologicky doložený v dnešní městské části Pardubicky) s kaplemi sv. Jiljí a sv. Václava v Chlumku s příslušenstvím, dále kostel P. Marie vKlášterci nad Orlicí s vesnicemi, pozemky, mlýny, vodami, loukami a lesy. DPM: mistr Petr de Piperno 903 I [1295], XII. 16. Řím (sv. Petr) autogr. MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. D 9b apogr. MZABrno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 603 (Tišnovský kopiář I), fol. 8b-9a Bonifác VIII. povoluje tišnovskému klášteru nabývání a držení statků svých členek. RBM II, č. 1703 Potthast II, č. 24.241 CDM V, str. 41 č. 40 AZK I, č. 369 Pečeť: bula Bonifáce VIII. na hedvábných nitích Pozn.: srv.: a) [1261], II. 9. Lateran (Alexandr IV.): CDB V.l, č. 268 b) [1286], II. 20. Řím (sv. Sabina): Honorius IV. c) [1295], XII. 13. Řím (sv. Petr): Bonifác VIII. 904 I 1295, XII. 28. Olomouc apogr. 1) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (stará sg. E I 27), str. 81-82 Dětřich, olomoucký biskup, dává se souhlasem olomoucké kapituly, který je připojen na konec listiny, k doživotní držbě svému protonotáři mistru Ambrožovi za jeho zásluhy 10 hřiven stříbra CDM V, str. 57-58 č. 58 (ad: 1296, XII. 28.) RBM II, č. 1734 (ad: 1296, XII. 28.) Pozn.: 1) k datu: Šebánek, 1926, str. 181 a 221 2) souhlas olomoucké kapituly má formu 2) ZA Opava, rukopis E 1 (2), 81, fol. KlVb (odtud CDM) placených každoročně třebíčským opatem, kterýžto příjem si Ambrož zakoupil za vlastních 15 hřiven stříbra (?), dále desátý týden vybírání cla v Hradci [nad Moravicí] a Bruntálu, dva lány v Újezdě u Šlapanic (?) s desátky, dvorci a ostatním příslušenstvím s tím, že po dobu biskupova života může s tímto jměním volně disponovat, tedy je i komukoliv prodat; Ambrož může odkázat oněch zmiňovaných 15 hř. komukoliv chce, ale nový nabyvatel onoho 10-ti hřivnového příjmu musí znovu zaplatit 15 hř., neboť „věc přechází na svého nabyvatele i se svými břemeny". CDS VII.3, č. 2392 (ad: 1295, XII. 26.) SUB VI, č. 231 (ad: 1295, XII. 28.) subskripční formule provedené per manům Jindřicha, subnotáře domini nostri, tedy písařské ruky VII 1 (M. Jindřicha) 905 I 1295,-Praha autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1620, sg. ŘKřb Zderaz - 28 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, potvrzuje zderazskému klášteru odpust-kovou listinu z: 1295, [post I. 23.] Řím (RBM II, č. 1704) a přidává spolu s lebušským biskupem Konrádem čtyřicetidenní odpustky. Písař: T 23 = G 2 = J IV 1 (vyšehradská škola II) Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ Pozn.: konsensní formule na listině: 1295, [post I. 23.] Řím 906 I 1295,-Praha autogr. MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 71, sg. Ag45 Ivan, biskup lakedajmonský, uděluje rajhradskému klášteru čtyřicetidenní odpustky na stanovené sváteční dny. RBM II, č. 1706 CDM V, str. 23 č. 22 Písař: BV2 = G8 = Th21a 907 I 1295,- apogr. (jen regestový extrakt) Stiftsarchiv Kloster St. Marienthal, sg. 43a Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje ženskému cisterciáckému klášteru St. Marienthal v Lužici fundační Prochno, Regesten, č. 53 Pozn.: listina zachována jen ve formě regestu 14. stol. zapsaného do a ochranné privilegium českého krále Václava I. a Kunhuty z: 1238, II. 22. (CDB III. 1, č. 176) a stanoví, že se má abatyší koupené město (civitas seu locus forensis) Ostrizt těšit stejným svobodám jako ostatní klášterní majetky. kopiáře 18. stol. 908 I 1295,-[Břevnov] autogr. (aktový záznam) Kungliga biblioteket Stockholm, sg. A 148 (Codex gigas), fol. lb Bavor [z Nečtin], břevnovský opat, prohlašuje, že vykoupil od cisterciáckého kláštera v Sedleci ze zástavy rukopis, do nějž je zápis zaznamenán, a to na žádost pražského biskupa Řehoře a se svolením podlažického kláštera, jemuž kodex původně náležel; vzniklo totiž nebezpečí, že bude tato obdivuhodná kniha (qui dici potest de septem mirabilibus mundi propter sui immensitatem) navždy zcizena benediktinskému řádu. Friedl 1929, str. 10-11 Písař: BV3 (ruka břevnovského skriptoria) 909 II [1295,-] Glogówek apogr. (deperd.) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 135 D 207, fol. 179 Konrád, dědičný fojt knížete hlohovské-ho ve městě Glogówek, vydává listinu ve sporu mezi klášterem cisterciáků v Lubiaž (Leubus) na straně jedné a dědici jistého Ludwiga řeč. Dinco o jmenovaný nemovitý majetek u města Glogówek. Inter testes: mimo jiné Ekerik z Fulštej-na a D[ětřich] Stange CDS VII.3, č. 2343 SUB VI, č. 235 910 I 1295,- tisk Balbín, Liber curialis, cap. IX Anno 1295 sederunt in iudicio: Albert [ze Žeberka?], nej vyšší komorník, sudí Sezima [z Červené Hory], notář Bartoloměj, pražský biskup Tobiáš z Benešova, Vítek z Rožmberka, Zdislav (Zdiko) z Janovic a Vintrberka, podkomoří Sudek a vicesudí Zdislav. Emler: Reliquiae I, str. 4 č. V: „Quaterni citát, vetustissimi" 911 I [1289-1295,-] autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 96, sg. ŘKř 395 Litold, strahovský opat, Tomáš, kvardián minoritu od sv. Jakuba, a Vilém, převor dominikánů od sv. Klimenta, se svými konventy vidimují křížovníkům s červenou hvězdou od Sv. Ducha v Klatovech potvrzení jeho založení zlistiněné Václavem II.: 1288, X. 8. Praha (viz výše). Písař: Cr 3 = T 24 Pečeti: 1) strahovský konvent; deperd. 2) konvent minoritu v Praze; deperd. 3) konvent dominikánů v Praze; deperd. Pozn.: tato textová verze uvádí u Konrádovy nadace 6 (místo 5) lánů - tak i NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 168. 912 I [cca 1295,-] autogr. MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 28, sg. A g 7a U[nka], třebíčský opat, D[ětřich], zábr-dovický opat, a Jindřich, břeclavský arcijáhen, vidimují raj hradskému klášteru listinu olomouckého biskupa Bruna z: 1255, XI. 6. Olomouc (u sv. Václava) (CDB V.l, č. 55), v níž vydavatel spolu s olomouckou kapitulou potvrzují urovnání sporu s břevnovským opatem Martinem ohledně desátků a spirituální správy raj hradského kláštera. CDM V, str. 22 č. 21 („ex orig. olim in arch. archiepisc. Olom. nunc Ray-hradii asservato") Písař: TR 1 = ZB 8 Pečeti: 1) Unka, třebíčský opat 2) Dětřich, Zábrdovic -ký opat; deperd. 3) Jindřich, břeclavský arcijáhen 913 I [cca 1295,-] autogr. (fragment aktového záznamu) APH, Knihovna Pražské Aktový zápis benediktinského kláštera v Ostrově u Davle se soupisem svědků, kteří se zúčastnili obejití vesnice Marti-něves. Patera 1878, str. 290 Písař: IN 3 (ruka ostrovského skriptoria) kapituly, sg. A 57/1 (volně vloženo) Inc.: Isti sunt testes, qui interfuerunt in circuicione hereditatis in Martineuez 1296 914 I 1296,1. 20. Chotěboř autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, Arcibiskupství Olomouc, inv. č. 8, sg. AI a 4 Bernhard [z Kamence], míšeňský biskup, uděluje čtyřicetidenní odpustky na stanovené svátky ve prospěch žďárského kláštera, pokud s tím bude souhlasit místní diecézni biskup. RBM II, č. 1708 CDM V, str. 41-42 č. 41 915 I 1296,1. 20. Brno apogr. 1) Csorna, Klášterní archív: Liber mon. Gradi-censis, str. 33 č. 38 2) MZA Brno, E 55: Premonstráti Hradisko, sg. II 1, inv. č. 199 (Siebenai-cher, Historica relatio), fol. 127b-128b Jan, vyšehradský probošt, prohlašuje, že doživotně přijal se souhlasem Václava II. od hradiského opata Chvalka hranický újezd (Alba ecclesia) kromě patronátů nad zdejšími farními kostely, které mají zůstat v držbě hradiského kláštera, desátky a mostné má náležet olomouckému biskupovi; hradiskému klášteru pak zůstává právo vybírat tyto desátky včetně mostného, a to za asistence vyšehradského vyslance (nuncius); pokud by došlo kdekoliv v tomto újezdu k nálezu drahých kovů, bude se dělit na půl s hradiským klášterem o zisky; Jan se zavazuje po dobu 10 let platit každoročně hradiskému klášteru 3 hřivny zlata nebo 30 moravských hřiven stříbra; kdyby zemřel nebo kdyby byl povýšen do jiné funkce či změnil jinak svůj stav, má hranický újezd připadnout zpět hradiskému klášteru. RBM II, č. 1707 CDM V, str. 42 č. 42 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Václav II., I. typ 2) vyšehradský probošt Jan Pozn.: souvisí s FS: 1) Das St. Pauler Formulář, č. 27 (Stiftsar-chiv St. Paul, Hs. XXXII c 261, fol. 65b) - zde jde o souhlas opata z Prémontré s uvedenou dispozicí 2) Das St. Pauler Formulář, č. 32 (Stiftsar-chiv St. Paul, Hs. XXXII c 261, fol. 67a-67b) - zde jde o formulář znějící na jméno hra- diského opata Chvalka v uvedené záležitosti, avšak Datum in Olo- muncz a. D. 1296 916 1296,1. 22. autogr. Konrád, salzburský arcibiskup, uděluje RBMIV, č. 1907 Pečeť: I [Saska] Ka- SOA Plzeň, Dominikáni dominikánskému klášteru v Chebu čtyři- (ad: 1296,-) zavěšena pečeť menice Cheb, inv. č. 4 cetidenní odpustky o mariánských svátcích, na sv. Dominika aj. Gradl, str. 176 č. 480 (ad: 1296,-) salzburského arcibiskupa Konráda 917 1296,1. 23. autogr. Jindřich, lavantský biskup, uděluje do- Gradl str. 187 Pečeť: I [Saska] Ka- SOA Plzeň, Dominikáni minikánskému klášteru v Chebu čtyřice- č. 513 (zmínka) zavěšena pečeť lavant- menice Cheb, inv. č. 5 tidenní odpustky o mariánských svátcích, na sv. Petra, sv. Dominika, sv. Mikuláše, sv. Václava, sv. Marii Magdalénu aj. ského biskupa Jindřicha; deperd. 918 1296, [post I. autogr. Basilius, arcibiskup jeruzalémský, Fried- RBMII, č. 1735 Pozn.: I 23.] NA Praha, Archivy zruše- rich, biskup Spirensis, a Petr, kaminský (ad: 1296,-) datace vychází Řím ných klášterů, inv. č. 834, sg. ŘC Zbraslav - 4 biskup, udělují čtyřicetidenní odpustky zbraslavskému klášteru. z kombinace inkarnač-ních let a let pontifikátu papeže Bonifáce VIII. 919 1296,1. 27. autogr. (2x) Děťřich, olomoucký biskup, a olo- RBMII, č. 1709 Písař: I Modříce 1)MZA Brno, E 6: Bene- moucká kapitula na straně jedné a Ba- CDM V, str. 43-45 Thl6(Al);Th21a = diktini Rajhrad, inv. č. 33, vor, opat břevnovský, na straně druhé č. 43 („ex autogr. BV 2 = G 8 (A2) sg. A g 11 (AI) uzavírají smír týkající se správy raj hrad- arch. Břevnov.") 2) NA Praha, ŘB Břevnov, ského kláštera, a to takový, že olo- Pečeti: inv. č. 59, sg. B II 52 (A2) moucký biskup se vzdává (podle starých zvyklostí) práva na dosazování a odvolávání probošta a vyšetřování nepravostí, ponechává si právo vizitace, korekce a vůbec jurisdikce v církevní oblasti podle ustanovení IV. lateránského koncilu; opat měl biskupovi prezentovat převora, (AI) 1) Děťřich, olomoucký biskup, III. typ + sekret, II. typ 2) olomoucká kapitula (A2) který by stál nad proboštem, mnichy i lidem a účastnil se biskupských synod. 1) Dětřich, olomoucký biskup; deperd. 2) olomoucká kapitula 920 I 1296, II. 1. Modříce autogr. MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. Č. 34, sg. Agl2 Dětřich, olomoucký biskup, povoluje břevnovskému opatu užívání infule v celé olomoucké diecézi a dále pravomoc udělovat čtyřicetidenní odpustky. RBM II, č. 1490 (ad: 1290,1. 27.) CDM IV, č. 289 (ad: 1290,1. 27.) Písař: Th21a = BV2 = G8 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, III. typ Pozn.: vydavatel odkazuje na to, že právo užívání infule a ostatních pon-tifikálií břevnovským opatem v raj hradském klášteře je založena na starých privilegiích a na zvyku po delší dobu již uplatňovaném 921 II 1296, II. 20. apogr. Historisches Archiv der Stadt Köln, Best. Köln, Johann und Cordula Hermann von Mainz, komtur johanitů v Kolíně nad Rýnem a zástupce Gottf-rieda z Klingenfelsu, velkopreceptora řádu johanitů pro Německo, Cechy, Polsko, Moravu, Rakousy a Štýrsko, daruje Ludwigovi z Duisburgu a jeho ženě Sofii dům zv. Merhusen u Bonnu. CGOH III, str. 680 č. 4305 922 I 1296, II. 22. autogr. AM Brna, A 1/1: Sbírka listin, mandátů a listů, č. 58 (sub dato suo) Bravík, brněnský cúdař, a Přibík Černín [z Popovic] potvrzují před nimi uskutečněnou směnu vsí Vlčetín a Hrbov mezi Jitkou, oslavanskou abatyší, s konventem na straně jedné a šlechticem Stánkem na straně druhé a zavazují se za zmíněného RBM II, č. 1710 CDM V, str. 46 č. 44 Písař: OS 1 Pečeti: 1) Bravík, brněnský cúdař, III. typ Staňka vesnici Hrbov oslavanskému klášteru podle zemského práva po dobu 3 let ochraňovat (tj. provádět defensi). 2) Přibík Černín [z Popovic]; deperd. 923 II [1296], II. 25. Řím (sv. Petr) autogr. DOZA Wien, Urkunde Nr. 1068 Bonifác VIII. zakazuje světským vládcům vybírat od duchovních osob [členů řádu německých rytířů] jakékoliv platby bez papežského povolení. Tumler-Arnold I, č. 1068 Pečeť: bula Bonifáce VIII. na hedvábných nitích 924 I [1288, X. 8.-1296, III. 1.] autogr. NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 97, sg. ŘKř 397 apogr. NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, sg. V/l, 202 (Liber aureus), str. 104-106 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, vidimuje křížovníkům s červenou hvězdou od Sv. Ducha v Klatovech potvrzení založení zlistiněné Václavem II.: 1288, X. 8. Praha (viz výše). Písař: T 24 = Cr 3 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup, II. typ + sekret 925 I [1278-1296, III. 1.] autogr. NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, inv. č. 81, sg. ŘKř 55c apogr. NA Praha, Řád křížovníků s červenou hvězdou, sg. V/l, 202 (Liber aureus), str. 176-180 Tobiáš [z Benešova], pražský biskup, vidimuje křížovníkům s červenou hvězdou od sv. Františka v Praze ochranné privilegium Řehoře IX. z: [1237], IV. 14. Viterbo (CDB III.l, č. 160). Písař: T 25 Pečeť: Tobiáš, pražský biskup; deperd. 926 I 1296, III. 7. Brno apogr. 1) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, sg. CO 604, str. 97 2) MZA Brno, E 81: Kapitula sv. Petra a Pavla v Děťřich, olomoucký biskup, povyšuje kostel u sv. Petra v Brně, který byl doposud jen farním, ačkoliv podle zemského zvyku byl nazýván „proboštským", na chrám kapitulní, a to se souhlasem olomoucké kapituly; zdejší dosavadní RBM II, č. 1711 CDM V, str. 46-47 č. 45 Brně, sg. I A 3) MZA Brno, E 81: Kapitula sv. Petra a Pavla v Brně, sg. II G 4) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. G d 25 5) MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, sg. G d 26 6) MZA Brno, G 1: Bočkova sbírka, inv. č. 1297 správce (rector) - mistr Petr [Angeli], protonotář českého království a olomoucký kanovník, se má stát proboštem a dva vikáři (kněží Hartlín a Dětřich) kurátními kanovníky; právo jejich dosazování má náležet proboštovi, majitel patronátu kostela sv. Petra pak má při uvolnění proboštství presentovat kandidáta na post probošta olomouckému biskupovi k potvrzení. 927 I [1296], III. 7. Řím (sv. Petr) autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1621, sg. ŘKřb Zderaz - 29 Bonifác VIII. potvrzuje zderazskému klášteru patronátni právo kostela P. Marie v Mostě udělené údajně Přemyslem Otakarem II. se souhlasem pražského biskupa Mikuláše (CDB V: 0). RBM II, č. 1712 Potthast II, č. 24.296 Pečeť: bula Bonifáca VIII. na hedvábných nitích 928 I 1296, III. 14. U Modříc autogr. MZA Brno, E 6: Benediktini Rajhrad, inv. č. 72, sg. A g 46 D[ěťřich], olomoucký biskup, uděluje ve prospěch raj hradského kláštera čtyřicetidenní odpustky těžkých zločinů a sto-denní odpustky za lehčí přečiny; vzhledem k bídnému stavu kláštera, který utrpěl požáry a úchvaty nájezdníků, dovoluje klášteru vyžadovat almužny k vylepšení hmotného stavu kláštera; nařizuje rovněž všem arcijáhnům, děkanům a správcům (rectores) kostelů olomoucké diecéze, aby vlídně přijali posly (nuncii) rajhradského kláštera žádající o almužny a aby jim pomohli prezentovat jejich poslání před veřejností. RBM II, č. 1713 CDM V, str. 48-49 č. 46 Písař: Th 3 = VII 12 = N 3 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, II. typ 929 I 1296, III. 15. Mainz autogr. MZA Brno, E 10: Cisterciácky Tišnov, sg. B 9 Gerhard II. [z Eppsteinu], mohučský arcibiskup, nařizuje olomouckému biskupu [Dětřichovi], aby do 5 dní potvrdil ke kostelu sv. Petra v Brně Konráda RBM II, č. 1714 CDM V, str. 49-50 č. 47 AZK I, č. 370 Pečeť: Gerhard, mohučský arcibiskup; deperd. apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1305, IX. 22. Pustiměř (Jan, olomoucký biskup), jejíž orig. (2x): MZA Brno^ 10: Cisterciácky Tišnov, sg. B 13a, B 13b (RBM II, č. 2055) 2) MZA Brno, G 11: Sbírka rukopisů Františkova muzea, sg. FM 603 (Tiš-novský kopiář I), fol. 21a-22a z Prahy presentovaného tišnovským klášterem; pokud by tak neučinil, prohlašuje jej sám papež za investovaného. Pozn.: viz výše listinu: 1295, X. 29. U Kreuzbergu 930 I 1296, III. 27. apogr. 1) MZA Brno, E 7: Cister-ciáci Velehrad, sg. G 191 (Codex Velehradensis), fol. 71a 2) MZA Brno, G 12: Cerroniho sbírka, inv. č. 236, sg. CerrII, č. 120, fol. 330b Zegota, krakovský palatin, Vratislav, krakovský kastelán, Ota, sandoměřský palatin, Mikuláš, sandoměřský kastelán, a Albert, rychtář města Krakova, dosvědčují velehradskému klášteru právo na podíl (2 hroudy - bancus) na solných dávkách, které jim se souhlasem baronů udělil krakovsko-sandoměřský vévoda Boleslav a které potvrdil Václav II. (listinou z: 1295,1. 27. Brno). RBMII, č. 1715 CDM V, str. 50-51 č. 48 CDPMinlI, č. 533 931 II 1296, IV. 2. Nysa apogr. transumpt ve vidimusu vratislavského oficiála Petra z: 1297, XII. 9: Ar-chiwum Archidiecezjalne Wroclaw, sg. III d 1 Jan, vratislavský biskup, zlistiňuje, že rytíř Jaroslav z Habendorfu (=Owiesno) resignoval na veškeré své nároky k vesnici Przeworno. Inter testes: Iohannes Bohemus de Cri-nichno (=Kryniczno) SUB VI, č. 251 932 I [1296], IV. 8. Řím (sv. Petr) apogr. NA Praha, ŘB Břevnov, sg. B II 51 (ad: 1295) Bonifác VIII. potvrzuje na žádost břev-novského kláštera (muselo mít písemnou podobu, ale deperd.) jeho vrchní pravomoc nad jemu podřízenými pro- RBM II, č. 1716 CDM V, str. 28 č. 27 (ad: 1295, IV. 8.) boštstvími (resp. převorstvími) v Rajhradě, Polici [nad Metují] a v Broumově, zejména pokud jde o dosazování a sesazování zdejších proboštů (resp. převorů). Dobner, Mon. IV, č. 98 Potthast II, č. 24314 933 II 1296, IV. 13. Kraków (hrad) autogr. Archiwum Archidiecezjal-ne Wroclaw, Listiny, sg. T 8 Jan I. [Muskata], krakovský biskup, rozhoduje jako zvolený smírčí soudce při mezi vratislavským biskupem [Janem III. Rómkou] a kapitulou na straně jedné a Bolkem I. Svídnickým, vévodou z Fiir-stenbergu, na straně druhé - zmínka o Kaltenštejnu (má dojít buď k jeho demolici, nebo k předání biskupovi) a Cruťhwaldu. RBMII, č. 1717 CDM V, str. 51 č. 49 CDS VII.3, č. 2417 SUB VI, č. 254 Pozn.: listina má průběžné datování: XIII. aprilis 934 I 1296, IV. 14. Altenburg apogr. insert v konfirmacích: 1) 1348, XII. 7. Dresden (Karel IV.), jež je insero-vána v: 2) 1395, IV. 29. Karlštejn (Václav IV.), jejíž orig.: NA Praha, Archiv české Koruny, inv. č. 1308; transsumpt ve vidimaci: 3) 1525, IV. 21. Dresden (hrad) (Jiří Vousatý, saský vévoda), jehož orig.: SOA Třeboň, VS Lovosice, inv. č. 19, sg. I A aNo. Id tisk Balbín I, VIII, 280 Adolf I. Nasavský, římský král, potvrzuje klášteru cisterciáků v Altzelle vesnice ležící v Čechách (Mlýniště a další jmenované) a dále privilegia českých králů. AČ XVIII, str. 292 č. 3 935 I [1296], V. 10. Řím (sv. Petr) apogr. 1) prostý opis: MZA Brno, G 12: Cerroniho sbírka, Bonifác VIII. eximuje dominikánský řád z pravomoci a jurisdikce kohokoliv. Potthast II, č. 24337 Pozn.: v citovaném cerronián-ském rukopisu (Archi- inv. č. 246, sg. Cerr II, č. 127, fol. 35a 2) transsumpt ve vidimusu z: 1605, IX. 19. Wien vii conventus S. Michaelis Brunae copiae 1700) je tento list Bonifáce VIII. omylem datován do roku 1297; opis svědčí o tom, že list byl užíván i v českém dominikánském prostředí 936 II 1296, V. 25. Glogówek autogr. (deperd.) Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 84, Nr. 29 Objektivně stylizovaná listina, v níž se Mikuláš, syn Michalův, vzdává za 2 hř. stříbra svých nároků na statek Glam-bouich ve Starém Henrykowě. Inter testes: Ekerik z Fulštejna CDS VII.3, č. 2421 SUB VI, č. 260 Pečeť: Ekerik z Fulštejna 937 I [1296], VI. 1. Anagni autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 59, sg. AI b 15 apogr. transsumpt ve vidimaci z: [1298], VIII. 22. Blansko (Děťřich, olomoucký biskup), jejíž orig.: MZA Brno, E 41: Klarisky Olomouc, sg. AII la Bonifác VIII. osvobozuje klarisky od sv. Kláry a sv. Damiána od placení desátků, daní a poplatků vybíraných ordináři, zeměpány či papežskou kurií. cf. RBM II, č. 1718 CDM V, str. 51-52 č. 50 (ad: 1296, VI. 5.) Potthast II, č. 24.346 (iun. 2.) AZKI, č. 371 (ad: [1296], VI. 2.) Pečeť: bula Bonifáce VIII. na hedvábných nitích Pozn.: dle CDM V měl existovat ještě jeden originál této listiny, a to: in archivo monasterii S. Clarae Znoym (dnes ale již deperd.) 938 I [1296], VI. 2. Anagni autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1330, sg. ŘK1 Cheb - 7 Bonifác VIII. osvobozuje klarisky od sv. Kláry v Chebu od placení desátků a jiných (i světskými osobami ukládaných) platů. RBM II, č. 1718 Gradl, str. 175 č. 476 Siegl, Das Salbuch, str. 233 č. 13 Pečeť: bula Bonifáce VIII. na hedvábných nitích Pozn.: Brunonova vidimace apogr. transsumpt ve vidimacích: 1) 1297,- Zeitz (Bruno [z Langenbogenu], naumbur-ský biskup), jejíž orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1334, sg. ŔKlCheb- 11 2) [1311-1329],-(Jan, waldsasský opat, a chebská městská rada), jejíž orig.: NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1344, sg. ŘK1 Cheb-21 3) 1424, XI. 13. -(Mikuláš, waldsasský opat), jejíž orig.: NA Praha, Archívy zrušených klášterů, inv. č. 1373, sg. ŘK1 Cheb - 49 prostý opis: 4) SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissi-nen Salbuch), fol. LXVIa, LXXb německý překlad SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissi-nen Salbuch), fol. LXXXXIIIIb, Cíla z r. 1297 (viz pod č. 1) je omylem vydána ještě jednou, a to pod datem 1296, po VI. 2. u Gradla, str. 175 č. 477, kde je navíc smíšena s vidimací waldsasského opata Jana a chebské městské rady (viz č. 2) 939 I 1296, VI. 2. Praha apogr. Archiv hl. m. Prahy, rukopis č. 986 (Liber vetustis-simus), fol. 6a František, rychtář, a jmenovaní přísežní Starého Města pražského (mezi nimi písař Jindřich) - poté co uskutečnili výběr městské berně - ve snaze nahradit Rôssler 1845, str. 172-4 č. III RBMII, č. 1719 některé nedostatky, kterými jejich město trpí: [1] kupují dům pražského měšťana Jakuba Kubkova sousedící na náměstí s domem Burcharda z Chebu za část městské berně, kterou tito přísežní v celkové výši 1000 hř. stříbra vybrali, a z jiných zdrojů, aby zde mohla být zřízena radnice, kde by mohlo docházet k důstojnému a pravidelnému zasedání městské rady [2] stanoví, aby se v tomto domě trvale usadil mistr Petr, staroměstský notář, a jeho následovníci v tomto úřadě, kterým mají náležet všechny zisky z tohoto domu plynoucí jakožto mzda za vykonávanou funkci, jejíž náplní má být psaní listin a vybírání městské berně; stanoví se dokonce podmínky pro výkon této odpovědné funkce: při nástupu nového notáře nemá být zohledňováno žádné „kamarádíčkování", nýbrž notářem se má stát osoba vzdělaná, schopná stylizovat listiny a znalá městského práva: homo ... literatus etfidelis, qui sufficien-ter civium sciat dictare literas et ipso-rum negotia pertractare. 940 I 1296, VI. 3. Praha autogr. StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 131 Řehoř, pražský biskup (electus et con-firmatus ecclesie Pragensis), potvrzuje na žádost waldsasského kláštera revokaci mylné donace českého krále [Václava II.] (z: 1286, VI. 20. Praha) na kostel [P. Marie] v Kynšperku nad Ohří křížovníkům s červenou hvězdou od sv. Františka v Praze. RBM II, č. 2753 Gradl, str. 178 č. 485 (ad: 1297, VI. 3.) Písař: G 1 Pečeť: mistr Řehoř, pražský děkan Pozn.: 1) koroborace uvádí: sigilli decanatus nostri munimine fecimus roborari 2) srv. listiny: a) 1286, VI. 20. Praha b) 1288, III. 9. Praha c) 1290,1. 30. -d) 1290, II. 27. -e) 1290, IX. 22. Nižbor f) 1290, XII. 23.- 941 I 1296, VIL 9. apogr. WienDOZA, Urkunde Nr. 1073 (Kommende Eger 3) Jan, děkan z Wundreb, urovnává jakožto soudce delegovaný řezenským biskupem Heinrichem II. [z Rottenecku] spor mezi Heinrichem, komturem německých rytířů a farářem v Chebu, a křížovníkem mistrem Eberhardem o farní práva u kostela sv. Mikuláše v Chebu. Lampe str. 501-502 c. 585 Turnier-Arnold I, c. 1073 Pozn.: jazykově německá listina 942 II 1296, VIL 25. Glubczyce tisk die SUB VI Jindřich a Jan, dědiční fojti a přísežní z Hlubčic, dosvědčují, že syn a dcery Konráda, rychtáře z Maciowakrze, rezignovali za 10 opavských hřiven stříbra na svá práva k úřadu dědičných fojtů a s tím spojených nemovitostí tamtéž ve prospěch cisterciáckého kláštera Rudy. RBM II, c. 1721 CDS II, c. 24 CDS VII.3, c. 2428 SUB VI, c. 269 943 I 1296, VIL 27. Mainz autogr. StA Würzburg, Mainzer Urkunden 3511 Děkan Johann von Sygersberg a celá mohučská kapitula slibuje pánu a dědici českého království Václavovi II., že pokud by jeho královskou korunovaci nemohl provést mohučský arcibiskup, přenese toho své právo na někoho z trojice designovaných arcibiskupů Samanek 1929, str. 273-274 c. III Pozn.: viz výše listiny: a) 1291, XII. 18. Praha b) 1291, XII. 18. Praha; a níže: c) 1296, XI. 13. Brno (trevírského, salzburského nebo magdeburského), kterého určí Václav II., s tím ovšem, že se v tomto případě bude korunovace účastnit minimálně dvojice mo-hučských kanovníků, jimž musí Václav zajistit cestu a s ní spojené náklady z Erfurtu (či Bamberku) do Prahy a nazpět a navíc jim po provedené korunovaci zaplatit 100 pražských hřiven zlata; arcibiskup-koronátor, Václav II., pražský biskup a pražská kapitula se budou navíc muset písemně vyjádřit v tom smyslu, že touto „mimořádnou situací" není nikterak dotčeno právo mohučských arcibiskupů do budoucna. 944 I 1296, VIII. 7. [Olomouc] autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 60, sg. AI b 16 Albert I. [ze Šternberka], olomoucký komorník, slibuje, že vrátí po své smrti děkanský dům u kaple sv. Marie Magdaleny olomoucké kapitule; tento dům kapitule náleží na zákldě listiny Přemysla Otakara II. z: 1267,1. 27. [Havlíčkův] Brod (CDB V.2, č. 487). RBM II, č. 1722 CDM V, str. 52-53 č. 51 Písař: OL 1 Pečeť: Albert ze Šternberka, olomoucký komorník, II. typ + Albert ze Šternberka, olomoucký komorník, III. typ (použit jako kontrasi-gillum!) 945 I 1296, VIII. 7. apogr. SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissi-nen Salbuch), fol. XXXVa Babo [II.] ze Sparnecku a jeho syn Jan [L] potvrzují předání lenního práva dvou dvorů ve Stabnitz/Stebnice u Chebu a půl dvoru zv. Dorfflein chebským měšťanům bratrům Walterovi [II.], Friedrichovi aBertoldovi [II. de Curia/Hoferům]. RBM IV, č. 1908 Gradl, str. 175-176 č. 479 Siegl, Das Salbuch, str. 233 č. 14 Inter testes: chebští měšťané Konrád Hofer a jeho bratr Franz 946 I 1296, VIII. 9. [Jindřichův] Hradec apogr. MZA Brno, E 7: Cisterciá-ci Velehrad, sg. G 191 (Codex Velehradensis), fol. 31a Oldřich z Jindřichova Hradce prohlašuje, že nebude porušovat privilegium velehradského kláštera údajně udělené Přemyslem Otakarem II. (deperd.?) na vybírání cla v Uherském Brodě, které bylo Oldřichovi uděleno do doživotní držby Václavem II. (o tomto zřejmě deperditu Václava II. viz v Oldřichově závěti z: 1294, VII. 25. Praha), v tomto smyslu intimuje i své úředníky. RBM II, č. 1723 CDM V, str. 53-54 č. 52 Pečeť: ohlášena pečeť Oldřicha z Jindřichova Hradce 947 I 1296, VIII. 25. Praha autogr. (2x) 1) SOA Třeboň, SOkA České Budějovice, AM České Budějovice, inv. č. 1, sg. 1/1 (Al) 2) Budapest, Maďarské národní muzeum, sg. Fasc. I/Nr. Dp: 2 (A2, dnes deperd.) apogr. insert v konfirmaci z: 1388, VI. 3. Praha (Václav IV), jehož orig.: Budapest, Maďarské národní muzeum, sg. Fase. IUI N. Dep. (dnes deperd.) Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, uděluje dědičně Mikuláši, synu Klaricia, českého urburéře a mincmistra, rychtu v [Českých] Budějovicích se vším příslušenstvím, kterou již předtím dědičně Klariciovi daroval (deperd.?), listina je vydána na Klaríciovu žádost. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1724 Köpl, UB Budweis, č. 22 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyšehradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ Pozn.: 1) o budapešťském originálu se zmiňuje ještě B. Dudík: MZA Brno, rukopis 93, odd. 13 2) budapešťský exemplář (A2) se od budějovického (AI) lišil, měl širší znění 948 I 1296, VIII. 25. Praha autogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, inv. Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, potvrzuje křížovníkům s červenou RBM II, č. 1725 Písař: VII 15 (M. Petr Angeli; vyše- č. 103, sg. ŘKř447 apogr. NA Praha, Rád křížovníků s červenou hvězdou, sg. V/l, 202 (Liber aureus), str. 111-112 hvězdou od sv. Františka v Praze koupi vesnice Velečín (u Jesenice) s příslušenstvím za 150 pražských hřiven stříbra od Petra a Konráda, synů Bohuslava ze Šanova; ke koupi došlo před králem, snad tedy na zemském soudu. DPM: mistr Petr Angeli hradská škola II) Pečeť: Václav II., I. typ 949 I 1296, IX. 19. Brno autogr. MZA Brno, E 25: Jezuité Brno, inv. č. 41, sg. G 3 apogr. transsumpt ve vidimusu Ekeharda ze Schwobenu z: 1636, X. 4., jehož opis: MZA Brno, G 10: Sbírka rukopisů MZA, inv. č. 264 (UB des Herburger Nonnenklosters), fol. llb-12b Guta, česká královna, krakovská a san-doměřská vévodkyně a moravská mar-kraběnka, potvrzuje herburskému klášteru (Cella sanctae Mariae) v Brně listinu české královny Kunhuty z: 1269, III. 1. Poděbrady (CDB V.2, č. 581) na dvůr v Pohořelicích. RBM II, č. 1726 CDM V, str. 54 č. 53 Písař: GT5 (M. Hermann) Pečeť: Guta, česká královna + sekret 950 II 1296, X. 9. Wroclaw autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 88, Nr. 52 Mistr Petr, vratislavský kanovník a biskupský oficiál, přiznává cisterciáckému klášteru kamienieckému (Kamieniec Zabkowicki) dosud odepírané desátky z 9,5 lánu ve vsi Milocicze. Inter testes: Frizco, farář z Vidnavy CDS VII.3, č. 2436 Stelmach I, str. 163 č. 765 SUB VI, č. 277 951 II 1296, X. 10. Wroclaw autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 88, Nr. 54 Mistr Petr zv. Lapis, vratislavský kanovník a biskupský oficiál, zlistiňuje, že se Berthold, farář z Przedborowa, zřekl všech nároků na desátky ze 3,5 lánu tamtéž ve prospěch cisterciáckého kláštera kamienieckého (Kamieniec Zabkowicki). Inter testes: Frizco, farář z Vidnavy CDS VII.3, č. 2438 Stelmach I, str. 164 č. 767 SUB VI, č. 279 952 II 1296, X. 10. Wroclaw autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 88, Nr. 53 Mistr Petr, vratislavský kanovník a biskupský oficiál, zlistiňuje, že Jan, farář ve vsi Starý Grodków, vzdal výnosu z desátků tamtéž ve prospěch cisterciáckého kláštera kamienieckého (Kamie-niec Žabkowicki). Inter testes: Frizco, farář z Vidnavy CDS VII.3, č. 2437 Stelmach I, str. 163-164 č. 766 SUB VI, č. 278 953 I 1296, X. 18. Šternberk autogr. MZA Brno, E 5: Augustiniáni Šternberk, sg. N 1 Albert I. ze Šternberka dává kostelu sv. Jiří ve Šternberku plné desátky ze vsí Třebčín, Stádlo, Lhota (dnes součást města Šternberka), Lužice, Lipina, Sta-chov, Oldřichov* a <[Horní] Loděnice (= dříve Německá Loděnice)> a dále menší desátky (tj. z každého lánu po 2 měřicích pšenice a ovsa) ve Šternberku. RBM II, č. 1727 CDM V, str. 54-55 č. 54 AZK I, č. 372 Písař: ST 1 Pečeť: Albert ze Šternberka, III. typ; deperd. Pozn.: lokalita < > psána jinou rukou na razuře (srv. AZK I, č. 372 pozn. 71) 954 II 1296, X. 19. autogr. byl uložen v RA Apponyi v Hógyész, (deperd.) Ondřej III., uherský král, odměňuje župana Abrahama Rufa, syna Meinoldo-va, za jeho vojenské zásluhy - zmínka o českém vojsku. Expresse dicitur: Comes Abraam cum iis-dem Theutonicis (míní se vojsko rakouského vévody Albrechta I.) militibus forti-ter dimicavit eosque debellavit, in signum triumphi ipsi regi vexillum Theutonicum transmittendo; deinde Boemos milites per Albertům contra se missos debellavit CDH VII.2, č. 434 Pozn.: originál zničen za II. světové války 955 I 1296, XI. 7. Praha autogr. APH, Archiv Pražské metropolitní kapituly, Konrád, řečený „Richardus", lékárník a Jakub, syn Šimona Stucka, měšťané pražští, pronajímají jako poručníci Jana, RBM II, č. 2810 Písař: PG2 (M. Petr, notář Starého 59-111-13 Ondřeje a Mikuláše, dětí Petra, syna zemřelého Jana Dlouhého, za 1 hřivnu stříbra ročně (splatnou ke sv. Jiří) s odkladem na 3 roky (počínaje sv. Jiřím) Dětřichovi, synu Wolflinovu, měšťanu pražskému, městiště ležící za klášterem sv. Františka u sv. Klimenta za městskými hradbami, které Dětřich vyplatil za 3 hřivny stříbra od krejčího Fraňka. Města pražského; vyšehradská škola II) Pečeť: Staré Město pražské; frag. 956 I 1296, XL 12. Brno autogr. MZA Brno, G 4: Listiny Františkova muzea, sg. 1/16 Petr, kaminský biskup, uděluje na stanovené sváteční dny čtyřicetidenní odpustky ve prospěch herburského kláštera (Cella sanctae Mariae) v Brně. RBM II, č. 1728 (ad: 1296, XI. 13.) CDM V, str. 55-56 č. 55 („Ex orig. in arch. S. J. Brunae") 957 I 1296, XL 13. Brno apogr. transumpt (Bl) v notářském instrumentu straßburskeho klerika Friedricha Friderici z: 1297, IV. 8., jehož orig.: StA Würzburg, Mainzer Urkunden 3515 Václav II., pán a dědic českého království, krakovský a sandoměřský vévoda a moravský markrabě, zlistiňuje mohuč-ské kapitule požadované záruky související s případem, že by jeho královskou korunovaci neprováděl mohučský arcibiskup (viz listinu mohučské kapituly z: 1296, VIL 27. Mainz, jejíž diktát byl při formulaci Václavovy listiny využit). Bez DPMformule Samanek 1929, str. 274-275 č. IV Pozn.: viz výše listiny: a) 1291, XII. 18. Praha b) 1291, XII. 18. Praha c) 1296, VIL 27. Mainz 958 I 1296, XL 13. Brno apogr. transsumpt (B2) v notářském instrumenta straßburskeho klerika Friedricha Friderici z: 1297, IV. 8., jehož orig.: StA Würzburg, Mainzer Urkunden 3515 Václav II., pán a dědic českého království, krakovský a sandoměřský vévoda a moravský markrabě, prohlašuje, že obdržel prostřednictvím českého kancléře mistra Petra [z Aspeltu] a Dietricha z Koldic, komtura chebských německých rytířů, od mohučského arcibiskupa Ger[harda II. z Eppsteinu] písemný slib Samanek 1929, str. 275-277 č. V Lampe str. 508-509 č. 593 Pozn.: 1) viz výše listiny: a) 1291, XII. 18. Praha b) 1291, XII. 18. Praha c) 1296, VIL 27. Mainz 2) text deperditní listi- korunovace v Praze (litteras patentes: deperd.), a to v termínu na Sv. Ducha r. 1297 (2. VI. 1297), v němž mohučský arcibiskup slibuje v případě své absence přenést právo korunovace na jednoho ze tří designovaných arcibiskupů, avšak vymiňuje si přítomnost dvou mohučských kanovníků při korunovaci. Václav II. mohučskému arcibiskupovi naopak slibuje poskytnutí doprovodu zErfurtu nebo Bambergu do Prahy a nazpět v osobě braniborského markraběte Oty [V. Dlouhého] nebo někoho jiného a zaplatit ihned po korunovaci 100 pražských hřiven zlata, dále slibuje za sebe, eventuelního „náhradního" arcibiskupa-koronátora, pražského biskupa a pražskou kapitulu vydat písemné prohlášení, že případná absence mohučského arcibiskupa nezpůsobí žádnou újmu na právech mohučských arcibiskupů coby řádných koroná-torů českých králů a vyjadřuje rovněž odhodlání uhradit škody způsobené mo-hučské straně v případě neuskutečněné korunovace, a to podle nálezu mistra Petra [z Aspeltu] a komtura johanitů Hermanna [z Hohenlohe]. Bez DPMformule ny mohučského arcibiskupa byl použit při stylizaci listiny Václavovy 959 I 1296, XI. 14. Brno apogr. 1) SOkA Opava, AM Opava, sg. IB b 19, fol. 35a-35b 2) SOkA Opava, AM Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, uděluje městu Opava právo třídenního skladu zboží (quocl Niderlage vulgariter dicitur), zvláště u vyjmenovaných ko- RBMII, č. 1733 (ad: 1296, XII. 18.) CDM V, str. 56 č. 56 (ad: 1296, XII. 18.) Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ Opava, inv. č. 219, sg. IB b 9, fol. 6a-6b 3) insert v konfirmaci z: 1504, III. 30. Buda (Vladislav Jagellonský), jejíž opis: SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 219, sg. IB b 9, fol. 51b-53a 4) insert v konfirmaci z: 1507, III. 27. Kraków (Zikmund, polský král), jejíž opis: SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 219, sg. IB b 9, fol. 55a-56b německý překlad SOkA Opava, AM Opava, inv. č. 219, sg. IBb 9 módit (olovo, víno, sukno a sůl aj.). DPM: mistr Jan ze Sadské CDS VII.3, č. 2440 SUB VI, č. 281 960 I 1296, XI. 23. Modříce tisk dle CDM německý překlad MZA Brno, G 1: Bočkova sbírka, inv. č. 11.146 Dětřich, olomoucký biskup, uděluje ke kapli Božího Těla ve Slavonicích čtyřicetidenní odpustky. RBM II, č. 1729 CDM V, str. 56-57 č. 57 (Ex orig. in arch. parochiae ibid.) Pozn.: citovaný překlad pochází z 18. stol. vylučuje to, že by se jednalo o Bočkovo falsum; srv. Šebánek 1926, str. 181 pozn. 4 961 I 1296, XI. 26. Břevnov autogr. MZA Brno, G 1: Bočkova sbírka, inv. č. 3398 Bavor, opat břevnovský, obnovuje Gottf-riedovi, rychtáři v Hejtmánkovicích (Hauptmannsdorf), privilegium pro rychtu v Hejtmánkovicích; Gottfried požádal opata o obnovení privilegia, neboť původní privilegium znějící na jméno břev-novského opata Martina se ztratilo (tedy deperd.), Hejtmánkovice vznikly vymý- RBMII, č. 1730 Písař: BV2 = G8 = Th21a Pečeti: 1) Bavor, břevnovský opat + sekret 2) břevnovský konvent; deperd. cením původního břevnovského lesa, kde na německém právu Gottfried lokoval vesnici, přičemž G. a jeho dědici mají držet i nadále rychtářský úřad a jeden svobodný lán, dále každoroční cenzus z každého šestého lánu, který ovšem rovněž má podléhat královské berni, bude-li vypsána; rychtář má pobírat rovněž třetinu soudních pokut, zbylé dvě třetiny jdou do opatovy komory; všichni sedláci mají z každého lánu platit na sv. Michala 1 ferton stříbra pražské váhy a po dvou měřicích (tj. půl korce) pšenice a ovsa, na sv. Jiří pak 1 ferton; na velikonoce z každého lánu unam scapulam; rychtář může mít dědičně mlýn s jedním kolem, z něhož platí na sv. Michala půl fertonu stříbra, přičemž královská beně se z něho má platit; třikrát do roka zde bude opat konat svůj soud, a to po sv. Michalovi, po Narození Páně a po velikonocích, kdy mají sedláci (u prvních dvou termínů) i rychtář (u třetího termínu) povinnost opata hostit, příp. poskytnout finanční kompenzaci (2 denáry/lán); sedláci musí třikrát ročně orat ozim (yemalia) a jař (estivalia), z každého lánu 4 dny konat žně - nebo dát finanční kompenzaci na sv. Jakuba půl fertonu/lán; opat může ukládat sedlákům další povinnosti (jako službu povozem - vectura) a platy, jež ale z každého 6. lánu případnou rychtáři, jeho mlýn ale platí opatovi; rychtář je povinen na požádání vyzbrojit opatovi jednoho Pozn.: „zápisné" bylo pravděpodobně obdobou „výmazného" - viz listinu: 1292, III. 2. Olomouc koně, může být ale z toho omilostněn; rychtář se musí se svou rodinou osobně zdržovat na rychtě, jinak o ni přijde; rychtu nesmí bez opatova souhlasu nikomu prodat; hejtmánkovičtí sedláci mají sloužit stejnou měrou („do stejné misky" -equa laňce) jako poddaní měšťané v Broumově; všichni obyvatelé pak na sv. Michala platí 2 denáry a na sv. Jiří též dva denáry zápisného (denarii annotales), jež se platí opatovu notáři nebo osobě pověřené výběrem platů. 962 I 1296, XI. 30. Brno autogr. Domstiftsarchiv Bautzen, Urkunden, 1. Abt, Loc. III, Nr. 9 Dětřich, olomoucký biskup, uděluje čtyřicetidenní odpustky ke kostelu sv. Petra v Budyšíně (v Horní Lužici) po schválení příslušným diecézním biskupem. RBM II, č. 1731 CDM VII.3, str. 780 č. 152 CDLS I2, č. 99 Písař: Th22 Pečeť: Dětřich, olomoucký biskup, nejistý typ 963 I [1296], XII. 9. Řím (sv. Petr) apogr. NA Praha, ŘA Praha-rukopisy, rukopis 68 (Co-dex Thomeus), str. 66 Bonifác VIII. žádá pražského probošta [Oldřicha] a vyšehradského děkana [Bartoloměje] o vyšetření sporu mezi Janem, plebánem v Zitavě (de Chsitavia) v pražské diecézi, a minority. Kadlec 1985, str. 190-191 č. 53 (ad: 1296, XII. 12.) 964 II 1296, XII. 9. Glubczyce autogr. Archiwum Paňstwowe Wroclaw, Rep. 103, Nr. 23 Rytíř Friedrich, zv. Kyslink, daruje svou dědinu ve vsi Laczki špitálu božehrobců od P. Marie u Nisy - zmínka o rychtáři z Vidnavy. Inter testes: Ekerik z Fulštejna CDS VII.3, č. 2444 SUB VI, č. 285 965 I 1296, XII. 13. Praha apogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, kniha 26 (Vyšehradský kopiář), fol. 34b-35a č. XC Oldřich probošt, Velislav děkan, mistr Jan scholastik s celou pražskou kapitulou vidimují listinu Přemysla Otakara II. (z: 1258, [post X. 1]. U Dobříše - CDB VI, č. 164) potvrzující rozsudek pražského Pečeť: ohlášena pečeť pražské kapituly biskupa Jana III. (z: 1258, X. 1. Praha -CDB V.l, č. 163), který po prozkoumání vyšehradských listin přisoudil pravomoc nad vyšehradskými kustody a zvoníky vyšehradskému kustodovi Bartoloměji ajeho nástupcům, který se o tuto pravomoc přel s vyšehradským proboštem Vladislavem. Pozn.: G. Friedrich ve své pozůstalosti připouští i dataci 1290, XII. 8.; CDB V.l, č. 164 připouští rovněž obě data 966 I 1296, XII. 14. Broumov autogr. MZA Brno, G 1: Bočkova sbírka, inv. č. 3399 Konrád ze Sulzu (= Sulz u durynského Naumburgu) přijímá od Bavora, opata břevnovského kláštera, tvrz a město v Broumově k hájení, a to od sv. Ondřeje po dobu jednoho roku. Přijímá od opata 12 pražských hřiven stříbra (na pokrytí nákladů) a zdejší mlýn do užívání; Konrád se zavazuje, že bude ve zdejší tvrzi po stanovenou dobu přebývat se svou ženou a dětmi, pokud by se musel vzdálit na delší dobu (uvádí se 2 týdny nebo i 1 měsíc), zavazuje se zanechat zde takovou obranu, jako by zde fyzicky pobýval sám; Konrád musí na vlastní náklady zajistit náležité vyzbrojení tvrze; zavazuje se dále, že do své ochrany zahrne i celé město a okolní obyvatele a nebude za to chtít víc než oněch zmiňovaných 12 hř. - je si totiž vědom, že opat mohl o tuto službu požádat i jiné kandidáty, ale zvolil jeho; v případě války českého krále [Václava II.] s polskými vévody, tedy v době zvýšeného nebezpečí, kdyby nebyl schopen obranu zabezpečit sám, povolá na pomoc jen ty osoby, které mu RBM II, č. 1732 Písař: BV2 = G8 = Th21a Pečeť: Konrád ze Sulzu; frag. výslovně povolí břevnovský opat; zavazuje se dále neuplatňovat nad svěřenými lidmi žádnou jurisdikci, pokud by mu nebyla opatem svěřena buď jeho posly, nebo listinou; Konrád rovněž nemá žádná práva lovu, odchytu ptáků ani rybolovu, pokud k tomu nedostane povolení od opata nebo polického probošta; když bude broumovský rychtář konat soud, má sedět po jeho boku a pomáhat mu, ale ani to nezakládá žádný jeho nárok na vlastní výkon soudní pravomoci; odměna 12 hřiven bude Konrádovi vyplacena ve dvou dávkách: na sv. Urbana 6 hř. a na konci jeho úkolu zbytek; Konrád slibuje opatovi věrnost; opat může Konrádovy služby vypovědět po uplynutí zmíněného roku, totéž může učinit i Konrád; pokud by Konrád na vlastní náklady vybudoval nějaké nové prvky obrany, budou po ukončení jeho služby „znalecky" (probi viri) oceněny a dostane za to od opata finanční kompenzaci. 967 I 1296, XII. 15. Praha autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 106 Probošt, děkan a celá pražská kapitula vidimují listinu Dětřicha, převora od sv. Ondřeje vOrvietu z: 1290, XI. 3. U Norimberku (viz výše), v níž Dětřich kvituje část platu (48,5 hřivny jakožto splátky za 12 let) povinného vyšehradskou kapitulou papeži prostřednictvím vyšehradského kanovníka Rapoty a povoluje odklad pro splacení další části dlužného cenzu na 12 let, a to kvůli válečným pohromám. Písař: W 11 Pečeť: pražská kapitula 968 I 1296, XII. 15. Praha autogr. NA Praha, Archiv Vyšehradské kapituly, inv. č. 105 Probošt, děkan a celá pražská kapitula vidimují list Innocence IV. z: [1253], III. 23. Perugia (CDB IV. 1, č. 265) pro vratislavského biskupa Tomáše I. [Kozlo-warogu] ohledně vybírání platu povinného vyšehradskou kapitulou papeži. Písař: W 11 Pečeť: pražská kapitula 969 II 1296,- apogr. transsumpt ve vidimusu ostřihomskou kapitulou z: 1358,1. 13. -Jehož orig.: MOL Budapest, sg. DL 84696 Ondřej III., uherský král, vidimuje listinu uherského krále Ladislava IV. pro Dionýsia z rodu Radvanský (z: 1287, III. 25. -) se zmínkou o českém králi [Přemyslu Otakarovi II.]. DPM: Theodor, biskup z Gyôru 970 I 1296,-Řím apogr. (jen regestový extrakt vzniklý během konfirmačního řízení): 1547, IX. 24. Praha (Ferdinand L), zachováno insertně v: 1651, IX. 12. (Ferdinand III.), ten rovněž jen insertně v: novověké konfirmaci: 1784, IX. 23. Wien (Josef II.)Jejíž orig.: SOkA Klatovy, AM Sušice, inv. č. 1, sg. L 1 Různí kuriálni biskupové udělují („pod desítmi visutými pečetmi") odpustky kostelu v Sušici. RBMII, č. 1736 (ex „Consign. priv. civ. in Sicca") Pozn.: textová tradice listiny konzultována s Dr. Janem Lhotákem 1297 971 I 1297,1. 2. autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství Mikuláš ze [Starého] Hrádku (Castellum Vetus: Hrádek u Ml. Boleslavi) dává dědičně johanitům od sv. Víta v [Mladé] RBMII, č. 1737 Písař: JO 3 v Praze, inv. č. 2843, sg. Jo LVU Bol. 2 Boleslavi svobodnou dědinu s opuštěnými městišti u místa zv. „Kal" s rybolovem v potoce zv. „Klenice" (u řeky Jizery). Pečeť: Mikuláš z Hrádku Pozn.: v dataci použito u nás neobvyklé: in Bohemia regnante rege Wen-ceslao et episcopo Gregorio Prag, cathedra residente 972 I 1297,1. 6. Praha apogr. 1) Archiv hl. m. Prahy, rukopis č. 986 (Liber ve-tustissimus), fol. 5 2) Archiv hl. m. Prahy, rukopis č. 24, fol. 7b Rychtář a přísežní Starého Města pražského ustanovují na svém zasedání, které se uskutečnilo v domě Wolframa Mein-hardova z Chebu, aby každý uživatel dvora u kostela minoritu od sv. Jakuba na Starém Městě pražském (kterýžto dvůr náleží pražské kapitule) platil městu (vedle ostatních řádných městských cenzů a případných královských berní) 10 hřiven stříbra, a to na sv. Jiří půl a zbytek na sv. Michala, pokud by pražská kapitula nebyla explicitně od tohoto polatku osvobozena královským privilegiem. DPM: mistr Petr, dicte civitatis publicus notarius Rössler 1845, str. 171-2 č. II RBM II, č. 1738 973 I 1297,1. 29. Brno apogr. 1) MZA Brno, G 1: Bočkova sbírka, inv. č. 5488 2) insert v konfirmaci Janem Jindřichem z: 1355, VIL 6. Brno, jejíž opis: MZA Brno, E 18: Domini- Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dává dominikánkam od sv. Kateřiny v Olomouci vesnici Kožušany (u Olomouce) se vším příslušenstvím tak, jak ji kdysi vlastnil vyšehradský probošt Jan [Holý], s tou podmínkou, že mají každo- RBM II, č. 1739 CDM V, str. 59-60 č. 61 (E copiario saec. XIV. ejusdem mon.) Pečeť: ohlášena pečeť Václava IL, I. typ kanky Olomouc, sg. A 1 (CDM VIII, č. 308; RBM VI, č. 59) ročně odvádět dominikánům [od Zvěstování P. Marii] v Šumperku 8 olomouckých měřic pšenice, 22 měřic žita, 1 měřici ječmene a 1 měřici hrachu a dále 5 a půl hřivny stříbra na ošacení, kteroužto částku dominikánům neodvádí, je-li vypsána královská berně; navíc je Václav vyjímá z jurisdikce všech moravských úředníků (komorníků, cúda-řů aj. beneficiářů) ponechávaje jím plnou iurisdikci nad svými poddanými. DPM: mistr Jan ze Sadské 974 II [1297], I. 31. Řím (sv. Petr) autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 1111, sg. Jo XXVI ČV- PB 43 Bonifác VIII. nařizuje všem prelátům, aby správně interpretovali všechny ve prospěch johanitů udělené listiny, aby nabádali k udělování almužen johanitům, náležitě se k nim chovali a v případech sporů mezi johanity a světským farním klérem zabezpečili sjednání náležité nápravy. Pečeť: bula Bonifáce VIII. na hedvábných nitích 975 II [1297], I. 31. Řím (sv. Petr) apogr. transsumpt ve vidimusu z: 1318, VIII. 24. Wroclaw (veřejný notář Dětřich), jehož orig.: NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 1112, sg. XXIV a 44 Bonifác VIII. nařizuje všem prelátům, aby potvrzovali ke kostelům johanitské kněze, které budou k těmto kostelům johanité prezentovat. CGOH III, č. 4340 Pozn.: opis byl pořízen na žádost tynieckého komtura Michala 976 I [1293-1297], I. 31. U Těšína apogr. ZA Opava, František Tiller, fasc. XIII Měšek, vévoda těšínský a pán osvětim-ský, spolu se svými syny Wlodkem a Kazimírem daruje jistému Bohušovi 10 franských lánů u Těšína k založení vesnice, včetně jmenovaných práv a soudních imunit, jež se s tím pojí. CDS VII.3, č. 2129 SUB VI, č. 293 Pozn.: Jako svědci uváděni mj. těšínští měšťané 977 II [1297], II. 11. Řím (sv. Petr) apogr. transsumpt ve vidimusu z: 1496, VI. 4. Řezno: NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 1140, sg. XXVII a 61, fol. 4a (Dr. Kašpar Kannthner, generální komisař vikářství řezenského kostela) Bonifác VIII. zakazuje všem, aby vybírali od johanitů soudní pokuty (ban-num) při přechodu cizích pozemků s hospodářským zvířectvem. CGOH III, str. 702 č. 4349 978 I 1297, II. 11. Holešov apogr. 1) insert v konfirmaci z: 1310, VI. 22. Modříce: olomoucký biskup Jan (RBM II, č. 2218) 2) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2890 (stará sg. Mk 1) 3) ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 2891 (stará sg. E127), str. 97-98 4) Paprocký, Zrcadlo, fol. 404b-405a Dětřich, olomoucký biskup, pod podmínkou trvalé věrnosti olomouckému biskupství vyhověl prosbě Herborda Trabergera z Fulštejna, jenž v případě, že zemře bez dědiců, požádal o převod svých lenních statků na syny svého strýce Ekerika. RBM II, č. 1740 (ad: 1297, II. 3.) CDM V, str. 60-61 č. 62 SUB VI, č. 296 Pozn.: mezi svědky: Jindřich, biskupův notář, olomoucký kanovník a plebán v Ostravě 979 II 1297, II. 12. autogr. NA Praha, Archiv maltézského velkopřevorství v Praze, inv. č. 601, sg. Gr. Tinz 14 Mistr Petr, zv. Lapis, vratislavský kanovník a biskupský oficiál, rozsuzuje spor o způsob placení desátků mezi obyvateli městečka Tyniec nad Šleza^ a tamní komendou johanitů. Inter testes: Frizscho z Vidnavy. CDS VII.3, č. 2459 Hlaváček-Hledíková, str. 115 SUB VI, č. 297 980 II 1297, II. 14. Nürnberg autogr. StA Nürnberg, Ritterorden Urkunden 3482 Rada města Norimberka potvrzuje prodej 3 krámů v Norimberku učiněný konventem kláštera vEngelthalu ve prospěch řádu německých rytířů v Norimberku. Inter testes: Albertus Bohemus NürnUB 4, č. 917 981 I 1297, III. 3. Brno apogr. insert v konfirmaci Ferdinandem! z: 1528, VIL 13. Praha: NA Praha, Maiestalia, sv. 3 (1527-34), str. 133-137 Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, uděluje Podivínu městská práva. DPM: mistr Jan ze Sadské Pečeť: ohlášena pečeť Václava IL, I. typ 982 I 1297, III. 23. Cheb autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 1331, sg. ŘK1 Cheb - 8 apogr. SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissi-nen Salbuch), fol. XXXVIIa Engelhart Nothaft z Vildštejna (= Skalná u Chebu) dílem prodává a dílem dává klášteru sv. Kláry v Chebu 1/4 ze 4 dvorů v Hartoušově (Hartessenreuth), dvůr v Povodí (Ensenbruck) + 1/4 desátků tamtéž, desátky ve vsi Střížov (Triesenhof), 1/2 desátků v [Horním a Dolním] Pelhřimově, 1/4 desátků v Oberndorfu / Horní Vsi; dále dvůr a desátky ve vsi Žírnice (Schirnitz = Neuhaus) - to na památku svého zemřelého bratra Grense-lina, jež má být v tomto klášteře pěstována, avšak k převodu vlastnictví má zde dojít až po smrti vdovy po G. Eisentrau-dy; celá transakce je odrazem Engelhar-tovy zvýšené náklonnosti k tohuto klášteru, kam dal i svou dceru. RBM II, č. 1741 Gradl, str. 176-177 č. 481 Siegl, Das Salbuch, str. 233 č. 15 Písař: CChl Pečeť: Engelhart Nothaft z Vildštejna, I. typ 983 I 1297, III. 23. Cheb apogr. SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissi-nen Salbuch), fol. XXXVIIa německý překlad SOkA Cheb, AM Cheb, kniha inv. č. 975 (Klarissi-nen Salbuch), fol. Ca Bratři Ekhard, Albrecht a Walther No-thaftové z Vildštejna prodávají své lenní právo na 4 Vi dvora v Hartoušově aj. klariskám v Chebu a vzdávají se veškerých svých nároků k těmto nemovitostem. Gradl, str. 177 č. 482 Siegl, Das Salbuch, str. 233 č. 16 984 1297, III. 25. autogr. Václav II., český král, krakovský a san- RBM II, č. 1742 Písař: I Brno MZA Brno, E 9: Cisterci- doměřský vévoda a moravský markrabě, CDM V, str. 61 V II 14 = J VI 1 ácky Staré Brno, sg. G 31 dává královské kapli P. Marie (pak č. 64 sv. Cyrila a Metoděje) v Brně u domu Bretholz I, str. 415 Pečeti: Mikuláše z Turri plné desátky ze dvora č. I 1) Václav II., I. typ; ve vsi Tvarožná (in Twarosnicz). RBM II, č. 1743 fragment DPM: mistr Jan ze Sadské (omylem na „Pozo- 2) Dětřich, olomoucký řice") biskup, nejistý typ; CDM V, str. 61 č. 63 fragment (sekundárně (omylem na „Pozo- přivěšeno na perg. řice") proužku) RBM II, č. 1773 (omylem na „kapli Pozn.: sv. Václava na 1) má konsensní for- Starém Brně") muli olomouckého CDM V, str. 59 biskupa Dětřicha, viz č. 59 níže (omylem na „kapli 2) zmatky způsobila sv. Václava na pozn. na dorsu: Super Starém Brně") decimas in Wozanicz AZK I, č. 373 985 1297, III. 25. apogr. Václav II., český král, krakovský a san- RBM II, č. 1744 Pečeť: I Brno 1) insert v konfirmaci z: doměřský vévoda a moravský markrabě, CDM V, str. 61-62 ohlášena pečeť Václa- 1457, XI. 16. Praha (Ladi- dává Brnu horenské právo (ius montis č. 65 va II., I. typ slav Pohrobek), jejíž zahrnující veškeré nálezy kovů podobně Flodr PKI, str. orig.: AMBrna, A 1/1: jako je tomu v Kolíně, Čáslavi nebo bylo 403n č. VII Sbírka listin, mandátů a dříve v Jihlavě) v okolí 6 mil od města, listů, inv. č. 431 (sub dato ale tak, aby to nepoškodilo práva jiných suo) okolních měst. 2) AMBrna, A 1/3: Sbírka DPM: mistr Jan ze Sadské úředních knih, rukopis č. 2, fol. 127b 3) AMBrna, A 1/3: Sbírka úředních knih, rukopis č. 40 986 I [post 1297, III. 25. -] autogr. MZA Brno, E 9: Cisterciácky Staré Brno, sg. G 31 Děťřich, olomoucký biskup, potvrzuje donaci obsaženou v listině z: 1297, III. 25. Brno (viz výše). Bretholz: Gesch. d. Stadt Brünn I, str. 415, č. I CDM V, str. 61 č. 64 Písař: Thl4 (M. Ambrož) Pozn.: konsensní formule na listině výše 987 I [1297], III. 31. Řím (sv. Petr) apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 48, fol. 215b č. 89 tisk Balbín Mise 1.6, str. 23 č. 18 Bonifác VIII. povoluje Václavovi II. žádat o finanční pomoc duchovní osoby při příležitosti korunovace; tato pomoc nemá ale být vynucována a papež žádá, aby mu duchovní v listech oznámili kolik, odkud a za jakých okolností se vybralo; list předpokládá existenci písemné supliky Václava II. o této záležitosti. CGD, č. 18 (zde chybou tisku k: „XI. Kal. April.") RBM II, č. 1745 Potthast II, č. 24492 Thomas, col. 660 č. 1744 CDM V, str. 63-65 č. 67 988 I [1297], III. 31. Řím (sv. Petr) apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 48, fol. 215b č. 89 Bonifác VIII. oznamuje obsah předchozího listu všem duchovním v českém království. Expresse dicitur: In eundem modům seribitur venerabilibus fratribus ... per regnum Boemie constitutis. RBM II, č. 1745 Potthast II, č. 24493 Thomas, col. 660 č. 1744 989 I [1297], III. 31. Řím (sv. Petr) apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 48, fol. 215b č. 90 Bonifác VIII. uděluje opatům klášterů v Sedleci [Heidenreichovi] a Zbraslavi [Konrádovi] pravomoc k tomu, aby byli po dobu Václavovy korunovace jeho a Jitčinými zpovědníky a měli pravomoc zbavovat je (po náležitém pokání) eventuelních trestů, pokud by došlo k něčemu, co by si jinak trest zasloužilo; RBM II, č. 1746 Potthast II, č. 24494 Thomas, col. 660-661 č. 1745 tato pravomoc se ale nemá vztahovat na prečiny, jež spadají pod pravomoc papeže; tento list předpokládá existenci písemné supliky Václava II. a Guty v této záležitosti. 990 I [1297], III. 31. Řím (sv. Petr) apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 48, fol. 215b Č. 91 tisk Baibin, Mise. 1.6, str. 25 Č. 20 Bonifác VIII. uděluje opatům cisterciáckých klášterů v Sedleci [Heidenreichovi] a Zbraslavi [Konrádovi] pravomoc dis-penzovat Václava II. od přísného předvelikonočního půstu, neboť - jak se píše ve Václavově suplice (deperd.) - panovník trpí neblahým tělesným stavem, navíc se mu rybí maso příčí; má ovšem masitou stravu jíst ve skrytu a mírnit se. RBM II, č. 1747 Potthast II, č. 24495 Thomas, col. 661 č. 1746 991 I [1297], III. 31. Řím (sv. Petr) apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 48, fol. 211a Č. 74 Bonifác VIII. píše římskému králi [Adolfovi I. Nasavskému] o tom, že po smrti basilejského biskupa Petra (f 3. IX. 1296) došlo v Basileji ke dvojí volbě, oba zvolenci se dostavili do Říma, kde se svých nároků vzdali, načež nechal papež kardinálem-biskupem Matoušem z Porta vysvětit na basilejského biskupa tehdejšího trevírského probošta Petra [z Aspeltu], který se u kurie právě nacházel z (deperd) příkazu českého krále Vfáclava II], římského krále papež žádá o podporu nově vysvěceného biskupa. Thomas, col. 654-655 č.1729 RI VI.2, č. 822 992 I [1297], III. 31. Řím (sv. Petr) apogr. MZA Brno, E 7: Cisterciá-ci Velehrad, sg. G 191 (Codex Velehradensis), fol. 107b-108a Bonifác VIII. pověřuje velehradského opata [Konráda], aby vyšetřil a následně rozhodnul stížnost Jaroslava, faráře v Dubu, na Vlka, Mikuláše, Pavla a Lubomína z Dubu, kteří mu údajně měli ukrást jisté majetky. CDM XV, č. 21 993 I [1297], IV. 1. Řím (sv. Petr) apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 48, fol. 217a č. 97 Bonifác VIII. povoluje nově zvolenému basilejskému biskupu Petrovi [z Aspel-tu], aby směl po dobu pěti let podržet všechny kanonikáty a prebendy (tj. mj. vyšehradské proboštství a pražský kano-nikát), které držel před svým zvolením. Thomas, col. 663 č. 1752 Potthast II, č. 24497 994 I 1297, IV. 3. Řím (sv. Petr) autogr. SOA Třeboň, SOkA České Budějovice, AM Čes. Budějovice, inv. č. 698, sg. V/l Petr, konstantinopolský patriarcha, aj. kuriálové udělují ke kostelu sv. Mikuláše v [Českých] Budějovicích čtyřicetidenní odpustky. Kôpl, UB Budweis, č. 23 Pozn.: na listině se nachází konsensní formule pražského biskupa Řehoře z: 1297, V. 15. Týn [nad Vltavou] 995 I 1297, IV. 7. apogr. insert v konfirmaci z: [1304-1305,-] (Jan VI. z Valdštejna, olomoucký biskup); zachován fragment originálu konfirmační listiny tvořící dnes zadní predsádku papírového kodexu: VK Olomouc, rukopis MII 104 (CDM V, č. 144, str. 148; RBM II, č. 1987) Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, dává kostelu v Tovačově svůj dvůr se zahradou a 3 lány v Oplocanech a tři lány ve vesnici Výkleky*. DPM: mistr Jan ze Sadské RBM II, č. 1748 CDM V, str. 62-63 č. 66 Pečeť: pasáž s koroborací není zachována, nicméně lze důvodně předpokládat ohlášení pečeti Václava II., I. typ Pozn.: 1) liber tradens diplomatického fragmentu má provenienci olomouckých kartuziánu a pochází z 2. pol. XV. stol. 2) Janova listina je datována pouze lety episkopátu (pont. nos-tri a. secundo) 996 I 1297, IV. 8. autogr. StA Wiirzburg, Mainzer Friedrich Friderici, strafiburský klerik, vidimuje listiny: Samanek 1929, str. 274-277 č. IV-V Urkunden 3515 A) 1296, XI. 13. Brno - Václav II. pro mohučskou kapitulu, viz výše B) 1296, XI. 13. Brno - Václav II. pro mohučského arcibiskupa, viz výše 997 I [1297], IV. 21. Řím (sv. Petr) apogr. Archivio Segreto Vatica-no, Reg. Vat. 48, fol. 226b č. 139 Bonifác VIII. uděluje basilejskému biskupu P[etrovi z Aspeltu] pravomoc k tomu, aby mohl udělit dispens super de-fectu natalium Hermannovi, synu Gottf-rieda [II.] z Hohenlohe, členu řádu johanitů, aby mohl zastávat veškeré správní funkce v rámci řádu s výjimkou postu mistra, provinciála a převora; Hermann byl poslem českého krále [Václava II.]. Thomas, col. 679 č. 1794 998 I 1297, IV. 23. Olomouc autogr. ZA Opava, prac. Olomouc, MCO, inv. č. 61, sg. Alb 17 Budislav děkan, Cyrus probošt, Friedrich arcijáhen a celá olomoucká kapitula schvalují rozhodnutí sporu mezi Všebo-rem z Náměště [na Hané] a olomouckým kostelem [sv. Václava] o dvůr v Luběni-cích a pole u vesnice Rataje s tím, že tento spor byl prostřednictvím směn polí vyřešen; tato listina je vlastně schválením obsahu deperditni listiny vydané Všeborem z Náměště [na Hané], kde je směna údajně podrobněji popsána. RBMII, č. 1749 CDM V, str. 65 č. 68 Písař: OL 2 Pečeť: olomoucká kapitula; deperd., jen perg. proužky 999 II 1297, IV. 23. Wien autogr. Stiftsarchiv Melk, sub dato suo Mistr J[indřich], farář v Garsu [am Kamp], Friedrich, plebán zZwettlu, a Wernher, plebán z Heiligenstadtu, předkládají pasovskému biskupu [Bernhar-dovi z Prambachu] návrh urovnání vleklého sporu mezi konventem kláštera v Melku a farářem Janem z Melku o poskytování svátostí farníkům v klášterním kostele. Písař: VII 1 (M. Jindřich; vyšehradská škola I) Pečeti: 1) místo Friedricha, plebána z Zwettlu, pečetí Wilhelm, opat od Skotů ve Vídni 2) mistr Jindřich, plebán v Garsu [am Kamp], II. typ 3) Wernher, plebán z Heiligenstadtu 1000 I 1297, IV. 28. Zbraslav apogr. Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 406-407 Albert ze Žeberka vyznává, že město a hrad Tachov s příslušenstvím, jež po nějakou dobu v minulosti držel, náleží Václavovi II. a ztvrzuje to přísahou na ostatky svatých; pokud by to porušil, privoláva na sebe klatbu pražského biskupa Řehoře - k ručitelům viz listinu níže. RBM II, č. 1750 ACRB I, č. 59 Pečeť: ohlášena pečeť Alberta ze Žeberka Pozn.: k záležitosti srv. FS: Voigtč. 70,71 1001 I 1297, IV. 28. Zbraslav apogr. Lobkowiczký zámek v Nelahozevsi, Roudnická lobkowiczká knihovna, sg. VI.F.b.5, str. 407-409 Albert, purkrabí z Leisnigu, a Jindřich, fojt v Plavně, se zaručují Václavovi II. za Alberta ze Žeberka v souvislosti s jeho rezignací na Tachov ve prospěch českého krále (viz listinu výše); pokud by se odhodlal Václav II. Alberta vyhostit ze svých zemí během pětileté zkušební doby, která se počítá od nejbližších svatodušních svátků, bude sestavena čtyřčlenná komise (2 členy jmenuje Václav II. a dva Albert), která ocení hodnotu jeho alodního majetku, tuto částku mu Václav vyplatí a Albert se bude muset usadit mimo české země, ale nikoli ve Slezsku ani v Míšni, a zde po dobu 15 let setrvat a nic proti Václavovi II. nepodnikat; pokud bude moci zůstat v českých zemích, nesmí bez králova souhlasu vystavět žádný hrad; kdyby Albert něco ze svých slibů nedodržel, budou oba ručitelé (Albert z Leisningu a Jindřich RBM II, č. 1751 ACRB I, č. 60 SUB VI, č. 304 Pečeti: ohlášeny pečeti: 1) Alberta z Leisnigu 2) Jindřicha z Plavná z Plavná) vyzváni králem prostřednictvím posla nebo listem, aby se neprodleně dostavili do Prahy a odtud neodejdou, dokud nezabezpečí králi za Alberta ze Zeberka dostatečnou satisfakci. 1002 I 1297, V. 4. Praha apogr. Archiv Národního muzea, Pergamenové listiny, sg. A 90, fol. la Václav II., český král, krakovský a san-doměřský vévoda a moravský markrabě, vyhovuje žádosti města Hradec [Králové] a stanoví, aby měšťané platili městskou sbírku jen z městišť podle odhadu provedeného městskou radou, nikoliv z domů; dále začleňuje [králové]hra-decká předměstí do městské vikpildy a stanoví, aby zdejší obyvatelé platili stejnou městskou sbírku jako lidé uvnitř hradeb; ze zemědělské půdy mají měšťané platit to, co doposud. DPM: mistr Petr Angeli RBM II, č. 1752 CIM II, č. 67 Pečeť: ohlášena pečeť Václava II., I. typ 1003 I 1297, V. 15. Týn [nad Vltavou] autogr. SOA Třeboň, SOkA České Budějovice, AM České Budějovice, inv. č. 698, sg. V/l apogr. SOA Třeboň, pob. Jindřichův Hradec (opis 19. stol.) (opis kod. budějovic.) Řehoř, pražský biskup, potvrzuje odpust-kovou listinu z: 1297, IV. 3. Řím (sv. Petr) pro kostel sv. Mikuláše v [Českých] Budějovicích a přidává za sebe čtyřicetidenní odpustky. Kopl, UB Budweis, č. 24 Písař: G 1 Pečeť: Řehoř, pražský biskup; deperd. Pozn.: jde o konsensní formuli na listině z: 1297, IV. 3. Řím (sv. Petr) 1004 I 1297, V. 25. [Velehrad] autogr. NA Praha, Archivy zrušených klášterů, inv. č. 636, sg. ŘC Plasy - 55 Ingebrand, pomůcky opat, K[onrád], velehradský opat, Bartoloměj, zlatoko-runský opat, a Arnold, žďárský opat, vidimují listy: A) Alexandra IV. z: [1260], XII. 9. Lateran (CDB V.3,č. 1178) a B) Innocence IV. z: [1250], X. 13. Lyon (CDB IV. 1, č. 403) obsahující exempce pro cisterciácký řád. RBM II, č. 1753 Písař: VE 6 = SA 6 = SC 3 Pečeti: 1) Ingebrand, pomůcky opat 2) Konrád, velehradský opat 3) Arnold, žďárský opat 4) Bartoloměj, zlatoko-runský opat 1005 II 1297, V. 31. autogr. (2x) StA Würzburg, Stift Neumünster Würzburg Urkunden 1297 Mai 31/1 +II (A1+A2) Děkan a celá kapitula v Neumünsteru udělují jako dědičné léno Beringerovi Beheimovi a jeho ženě Adlétě statky v Essfeldu. Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 391 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB CDB RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V CDM CDM IX CDM SUB V VII Suppl. VII.3 XV 1 2 1293 3 4 1294 5 1295 6 + 7 2717 8 9 10 61 11 1296 212 12 1854 13 63 14 1297 15 1298 16 1299 17 18 1300 19 20 21 22 1855 23 + 1301 213 24 1302 25 2718 26 27 1303 214 28 1304 29 1305 215 30 31 1307 32 1308 33 1309 34 216 35 36 37 1310 38 2719 39 40 82 41 42 1313 217 83 43 392 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře CDB RBMII RBM rv CDMIV CDMV CDMV CDM CDM IX CDM SUB V VII Suppl. VII.3 XV 44 45 1856 46 47 1314 224 48 49 50 51 1315 52 1317 73 53 1316 54 1318 55 100 56 57 108 58 1319 74 59 1320 218 60 117 61 119 62 123 63 133 64 135 65 143 66 145 67 148 68 149 69 70 1321 219 71 1322 220 72 1323 221 73 1324 222 74 1325 223 75 1326 76 77 1327 224 78 1328 75 79 1329 80 1330 81 1331 82 1332 83 1333 84 1334 225 85 162 86 1673 87 171 88 172 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 393 CDB RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V CDM CDM IX CDM SUB V VII Suppl. VII.3 XV 89 1337 90 91+ 92 178 93 176 94 1857 95 1338 226 96 1338 226 97 1234 98 1339 72 99 1340 71 100 101 1341 102 195 103 104 1343 105 1858 106 107 16 108 109 110 198 111 198 112 199 113 200 114 201 115 202 116 206 117 207 118 208 119 209 120 210 121 211 122 212 123 124 125 1345 126 1346 127 1347 77 128 129 1859 130 131 132 1348 133 394 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře CDB RBMII RBM rv CDMIV CDMV CDMV CDM CDM IX CDM SUB V VII Suppl. VII.3 XV 134 1349 135 1350 136 233 137 138 139 1353 227 140 141 239 142 143 144 237 145 146 147 1354 148 149 150 151 246 152 1355 153 154 155 1356 156 157 1357 158 1358 159 2721 160 1359 228 161 1360 229 249 162 1361 230 163 164 1362 165 251 166 167 2796 168 1364 169 170 1365 231 171 1366 232 172 1367 233 173 174 1368 234 175 1369 235 176 1370 236 177 1371 237 178 1372 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 395 CDB RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V CDM CDM IX CDM SUB V VII Suppl. VII.3 XV 179 1373 238 258 180 181 182 1374 239 183 1375 240 184 1376 241 185 186 1377 242 187 1378 243 188 1379 79 189 1379 190 1380 191 1344 192 1381 193 1382 80 194 1384 195 1383 196 197 198 199 200 201 202 1385 244 270 203 204 205 206 1386 207 1387 245 208 1388 209 1363 210 211 279 212 213 280 214 1390 215 1389 216 286 217 285 218 219 287 220 289 221 222 1391 223 396 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře CDB RBMII RBM rv CDMIV CDMV CDMV CDM CDM IX CDM SUB V VII Suppl. VII.3 XV 224 293 225 294 226 227 228 229 230 1392 246 231 232 1394 247 233 1395 248 234 1395 248 235 1396 249 236 237 1397 238 1862 239 1398 240 1399 250 241 2722 242 1400 243 244 1863/1 245 1863/2 246 1863/3 247 1863/4 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 1401 251 260 1402 261 1402 262 1402 263 1402 264 265 266 267 1403 268 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 397 CDB RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V CDM CDM IX CDM SUB V VII Suppl. VII.3 XV 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 325 280 1404 252 281 1405 253 282 1406 283 284 333 285 338 286 1407 287 288 1408 254 289 1409 290 cf. 1409 291 1410 255 292 1413 257 293 1412 84 294 2803 295 296 1414 258 297 2724 298 1415 299 351 300 1864 301 1865 302 303 354 304 305 1866 306 cf. 1863 307 1417 259 308 309 310 311 2804 312 360 313 1867 398 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře CDB RBMII RBM IV CDMIV CDMV CDMV CDM CDM IX CDM SUB V VII Suppl. VII.3 XV 314 1419 260 315 1420 316 1421 261 317 1422 318 319 1423 320 + 1424 262 321 1425 322 1426 323 324 1427 325 1411 256 326 327 1428 328 365 329 330 1861 331 332 367 333 1429 263 334 335 368 336 1430 337 1431 264 338 339 1432 340 1433 341 1434 265 342 1435 343 1436 146 344 1437 88 345 cf. 1784 346 1438 347 348 1439 349 1452 270 373 350 1440 351 352 353 354 1441 266 376 355 377 356 378 357 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 399 CDB RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V CDM CDM IX CDM SUB V VII Suppl. VII.3 XV 358 1465 1646 2 87 359 360 361 1444 267 362 1445 268 363 1446 269 380 364 365 1447 272 366 1448 273 367 cf. 1448 368 1449 274 369 370 1450 275 371 1454 277 382 372 1451 276 373 374 1455 278 375 376 1453 271 384 377 386 378 388 379 1456 89 380 391 381 392 382 383 2725 384 385 396 386 1457 387 388 399 389 390 391 1458 392 1459 393 394 1460 395 396 2726 397 1464 86 398 399 17 400 1461 401 1462 400 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře CDB RBMII RBM rv CDMIV CDMV CDMV CDM CDM IX CDM SUB V VII Suppl. VII.3 XV 402 1463 279 403 404 405 406 409 407 1868 408 1466 410 409 18 410 cf. 1467 411 1467 412 413 414 1489 415 2727 416 417 418 1468 419 1469 420 421 1470 422 1472 280 423 1471 281 417 424 425 426 427 1473 428 429 430 1870 431 1474 432 433 1475 434 435 436 437 1476 438 1871 423 439 440 1477 282 441 1478 426 442 443 1479 283 444 1480 284 445 1481 285 446 1482 286 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 401 CDB VII RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V Suppl. CDM VII.3 CDM IX CDM XV SUB V 447 1483 91 448 1484 449 1485 90 147 450 1869 451 452 2729 453 1486 454 1487 92 4 455 287 456 457 1488 458 436 459 288 439 460 2728 461 462 463 19 464 1872 465 1873 466 467 1491 468 1492 1874 469 1493 470 1875 471 472 1494 290 473 1495 474 1496 475 1497 476 2730 477 1498 478 1499 479 480 1500 1877 481 1501 482 483 1502 291 484 451 485 452 486 454 487 1504 1878 488 1505 489 1506 490 cf. 1879 491 1507 460 402 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře CDB RBMII RBM rv CDMIV CDMV CDMV CDM CDM IX CDM SUB V VII Suppl. VII.3 XV 492 1508 493 1509 494 495 496 1876 497 468 498 1510 292 499 500 501 502 503 476 504 1511 505 1512 506 1513 507 1879 508 2731 509 1514 477 510 1516 478 511 1515 512 479 513 1517 514 480 515 1518 516 517 1880 518 519 520 1519 521 1520 522 1521 523 cf. 1521 524 1524 1881 525 1525 526 1882 527 528 1526 529 1527 293 492 530 531 532 533 534 535 536 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 403 CDB RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V CDM CDM IX CDM SUB VI VII Suppl. VII.3 XV 537 1883 538 1530 3 539 540 541 542 1531 7 543 1532 95 544 + 2733 545 1533 294 546 1534 547 1535 295 548 13 549 14 550 1536 551 1537 552 553 1538 16 554 555 556 1539 296 557 558 1540 559 560 561 562 563 564 1541 565 566 18 567 1884 568 569 570 571 572 5 573 1542 574 2734 575 1544 96 576 1545 577 1546 297 578 579 1547 298 580 581 1548 404 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře CDB RBMII RBM rv CDMIV CDMV CDMV CDM CDM IX CDM SUB VI VII Suppl. VII.3 XV 582 + 462 583 584 27 585 1549 586 1549 587 588 2805 589 1550 97 590 591 1551 2735 592 1552 593 1553 594 1885 595 cf. 299 20 596 597 1554 598 599 1886 600 1886 601 1555 602 2736 603 604 1556 98 605 1557 606 2737 149 607 608 609 2738 610 611 612 1558 613 614 35 615 2739 616 1559 617 1560 618 2109 619 620 621 622 623 1561 624 2806 625 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 405 CDB RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V CDM CDM IX CDM SUB VI VII Suppl. VII.3 XV 626 42 627 1562 628 1563 629 1564 630 1565 300 631 1567 301 632 1568 302 633 1569 303 634 47 635 636 637 638 1598 639 1570 304 640 1571 641 642 1572 643 1573 644 2740 645 1575 A 646 1574 647 1575 B 648 1576 305 649 650 1577 651 652 1578 653 1579 654 1580 655 cf. 1574 656 1887 657 1581 658 659 1582 660 1583 306 661 2742 662 1584 663 1585 307 664 665 1888 666 667 1586 668 1587 308 669 65 670 406 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře CDB RBMII RBM rv CDMIV CDMV CDMV CDM CDM IX CDM SUB VI VII Suppl. VII.3 XV 671 672 1588 673 1589 674 675 70 676 1590 71 677 1591 72 678 1592 679 1593 680 1594 681 2743 682 683 1595 684 685 686 74 687 688 689 690 1596 310 691 1597 100 692 36 693 1599 309 694 695 696 697 84 698 699 700 1600 701 1601 310 702 703 1889 704 705 1620 (=1566) 320 (=99) 706 cf. 320 707 cf. 320 708 1602 311 709 1603 710 1604 711 1605 312 712 1606 313 92 713 93 714 2807 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 407 CDB RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V CDM CDM IX CDM SUB VI VII Suppl. VII.3 XV 715 1607 315 716 717 718 100 719 1608 720 721 1609 316 722 1610 723 724 1611 317 107 725 1612 107 726 727 1613 101 728 109 729 1890 730 1614 102 731 1615 732 1616 733 1616 734 1617 319 735 1618 736 1620 320 737 1620 320 738 1619 318 739 1620 320 740 1621 103 741 1622 742 743 744 1623 745 1624 746 2744 747 1625 748 749 1626 750 1627 104 150 751 1628 752 753 1630 321 754 1631 (=1522) 322 (=94) 755 1632 323 756 757 758 137 408 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře CDB RBMII RBM rv CDMIV CDMV CDMV CDM CDM IX CDM SUB VI VII Suppl. VII.3 XV 759 1633 760 1634 761 + 1634 762 1635 106 763 1636 314 138 764 1638 3 139 765 2808 766 1891 767 1639 1 768 769 770 771 772 141 773 1644 774 775 1640 4 776 1641 111 IIS 1643 143 119 145 780 144 781 1645 6 782 1892 783 1647 7 784 1893 785 786 1649 2746 787 1650 8 151 788 1651 789 1652 9 152 790 1653 791 1654 10 792 793 1894 794 795 1655 796 1656 11 797 798 1895 799 800 801 1657 802 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 409 CDB RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V CDM CDM IX CDM SUB VI VII Suppl. VII.3 XV 803 1658 804 1660 805 806 807 1661 808 1662 809 1663 13 810 14 160 811 1664 15 812 1665 17 813 1666 814 815 1667 816 166 817 2809 818 819 1668 16 820 1669 17 821 1670 18 822 1671 19 823 824 173 825 2745 1637 826 827 828 1672 829 180 830 1675 831 1676 832 1896 184 833 1677 23 834 1704 835 234 836 1678 24 837 1897 838 1679 839 1898 840 841 1680 25 186 842 cf. 1681 151 843 2747 844 + 845 1681 26 846 1681 26 410 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře CDB VII RBMII RBM rv CDM IV CDM V CDM V Suppl. CDM VII.3 CDM IX CDM XV SUB VI 847 848 1705 20 849 1705 20 850 1682 2748 187 851 1683 1899 852 1684 1899 853 854 855 1642 5 856 1900 857 1901 858 1902 859 1685 28 860 1686 29 861 862 1674 863 1687 864 1687 865 1688 30 866 1903 867 1689 31 868 1648 869 1690 870 1691 871 2749 872 1503 199 873 1691 874 201 875 876 203 877 1904 878 204 879 32 206 880 881 207 882 211 883 1692 212 884 2750 885 1906 886 1489 887 1694 34 215 888 217 889 1695 890 1696 35 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 411 CDB RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V CDM CDM IX CDM SUB VI VII Suppl. VII.3 XV 891 222 892 893 1697 894 1698 36 895 1699 37 896 1700 897 1701 39 898 1702 38 899 900 229 901 229 902 2751 903 1703 40 904 1734 58 231 905 906 1706 22 907 908 909 235 910 911 912 21 913 914 1708 41 915 1707 42 916 1907 917 918 1735 919 1709 43 920 1490 289 921 922 1710 44 923 924 925 926 1711 45 927 1712 928 1713 46 929 1714 47 930 1715 48 931 251 932 1716 27 933 1717 49 254 934 935 412 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře CDB RBMII RBM rv CDMIV CDMV CDMV CDM CDM IX CDM SUB VI VII Suppl. VII.3 XV 936 260 937 cf. 1718 50 938 1718 939 1719 940 2753 941 942 1721 269 943 944 1722 51 945 1908 946 1723 52 947 1724 948 1725 949 1726 53 950 277 951 279 952 278 953 1727 54 954 955 2810 956 1728 55 957 958 959 1733 56 281 960 1729 57 961 1730 962 1731 152 963 964 285 965 966 1732 967 968 969 970 1736 971 1737 972 1738 973 1739 61 974 975 976 293 977 978 1740 62 296 979 297 980 Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 413 CDB RBM II RBM IV CDM IV CDM V CDM V CDM CDM IX CDM SUB VI VII Suppl. VII.3 XV 981 982 1741 983 984 1742 (=1743) (=1773) 64 (=63) (=59) 985 1744 65 986 64 987 1745 67 988 1745 989 1746 990 1747 991 992 21 993 994 995 1748 66 996 997 998 1749 68 999 1000 1750 1001 1751 304 1002 1752 1003 1004 1753 1005 414 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře Kusy převzaté výhradně z formulářových sbírek, bez prokazatelné paralely v „reálném" diplomatickém materiálu RBMII CDM V Suppl. 1306 76 1311 78 1312 81 1335 82 1336 83 1351 105 = RBM II, č. 1629 1352 1393 1418 1442 1443 1529 1629 = CDM V Suppl., č. 105 Chronologicky špatně zařazené listiny a jiné ediční omyly Pozn.: Do této kategorie řadím jen ty případy, kdy předatování dané listiny znamenalo buď její vyřazení mimo díl CDB VII, nebo její výraznější předatování. Ostatní (menší) chronologické úpravy jsou avizovány u jednotlivých listin v hlavní tabulce ve sloupci „Edice". RBM II, č. 1342 (zde ad cca [1285,-]): náleží k nedatované listině české královny Kunhuty: CDB III. 1, str. 1 č. 1. CDM VII.3, č. 148 (zde ad: 1290, III. 1. Slavonice): jde o (dnes již ztracený) fragment originálu listiny templářského komtura Ekka objevený r. 1819 v městském archivu v Třebíči. Dochovány jsou pouze nespolehlivé opisy (jedním z nich je MZABrno, G 1, inv. č. 3070), z nichž lze soudit (zejména historickou interpretací obsahu textu v kombinaci se zřejmě správně uvedenou indikcí), že listina byla ve skutečnosti vydána roku [1302], III. 1. Slavonice. K tomuto datu bude zařazena. K této listině byla navíc Bočkem „vytvořena" neexistující protilistina třebíčského opata Jana (CDM V, č. 93), která byla následně mechanicky převzata do Českomoravských regest jako RBM II, č. 1528 (viz ještě níže). RBM II, č. 1523 (zde ad: 1290, XII. 1. Praha jako listina Václava II.): jde ve skutečnosti o listinu Václava III. pro sedlecký klášter, která náleží až k: 1305, XII. 1. Praha RBM II, č. 1693 (zde ad: 1295, IX. 29. Modříce) = CDM V, str. 34 č. 33: datum, pod nímž je listina dosud tištěna, je převzato z inserované listiny olomouckého biskupa Bruna, avšak s chybně korigovanou přesmyčkou „1295" místo správného „1259"; text s touto přesmyčkou je dochován v opisu v tiš-novském kopiáři MZA Brno, G 11, sig. FM 603, fol. 15b-16b; nicméně Brunova listina byla vskutku Dětřichem konfirmována, avšak skutečné datum Dětřichova potvrzení není zachováno, proto bude v CDB tištěna jen k mezním letům ohraničujícím Dětřichův olomoucký episkopát: [1281-1302]. RBM II, č. 1720 (zde ad: [1296], VIL 3. Řím jako list Bonifáce VIII.): ve skutečnosti náleží Tabelární konkordance čísel CDB, RBM, CDM a SUB 415 k: [1391], VII. 3. Řím, vydavatelem listuje tedy Bonifác IX.; originál uložen v NA Praha, RB Břevnov, inv. č. 161, sg. B II 53. RBM II, č. 2732 (zde ad: cca 1290,-): náleží správně až k: 1299,1. 18. - Tento „širší" testament budyšínskeho probošta a míšeňského kanovníka Dietricha se dochoval v originálu v SächsHStA Dresden, 12856 Domkapitel Meißen (D), Nr. 191 (viz Schieckel I, č. 1951). Gradl, č. 471 (zde ad: 1295, IX. L): jde o mylně datovanou listinu Dietricha z Parsbergu vydanou ve prospěch kláštera Waldsassen; ve slutečnosti byla listina vydána až 1298, X. 25. (Gradl, č. 503), je dochována v originálu: StA Amberg, Kloster Waldsassen Urkunden 140. Gradl, č. 478 (zde ad: 1296, VII. 21.): listina fojtů z Weidy je u Gradla špatně datována, byla ve skutečnosti totiž vydána již 1246, VIL 21. a svým obsahem by náležela do regestové řady IV. dílu Českého diplomatáře, a to mezi stávající CDB IV. 1, č. 361 a č. 362. Originál této listiny je dnes uložen v: StA Bamberg, Brandenburger Urkunden 6. Nebohemikální kusy RBM II, č. 1659 (zde ad: 1294, VIII. 24.-31. U Opola) = CDM V, č. 12 = SUB VI, č. 157: listina byla do našich edic řazena pro svou znímku o řece Osoblaze; ta se ovšem vztahuje k lokalitě dnes na polském území (Steblów u Krapkowic, jižně od Opola), nepatří tudíž do CDB. Tzv. Bočkovo falsum RBM II, č. 1416 (zde ad: 1287, VIII. 8. Bystřice [pod Pernštejnem]) = CDM V Suppl., str. 288 č. 85. Ediční omyly RBM II, č. 1528 (= CDM V Suppl., str. 291 č. 93): jde o uměle vytvořenou (neexistující) protilistinu k listině templářského komtura Ekka (CDM VII.3, str. 777-778 č. 148), viz i výše. Potthast II, č. 23527 = Langlois, str. 1038 č. 7584: zde je regestován údajný (do vatikánské řady papežských register nezanesený) list papeže Mikuláše IV. (z: [1291], I. 13. U Orvieta) adresovaný pražskému biskupovi v souvislosti s dispenzací Petra Blažejova. Potthast (a od něj Langlois) za zdroj svého regestu označuje Palackého Reise nach Italien, str. 49 č. 395. U Palackého je ale otištěn regest (ve vatikánské řadě papežských register dochovaného) dišpenzu Mikuláše IV. v téže záležitosti z: [1291], VI. 13. U Orvieta, který je adresován přímo Petrovi Blažejovu. V případě Potthastova č. 23527jde tedy o editorský omyl, reálně existoval jen dispens adresovaný Petrovi Blažejovu. Neobsazené číslo RBM II, č. 1543 416 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře Bibliografie Zkratky Abt. Abteilung AČK Archiv české Koruny AM Archiv města AÖG Archiv für österreichische Geschichte APH Archiv Pražského hradu apogr. apographum AUC Acta Universitatis Carolinae AUR Allgemeine Urkundenreihe autogr. autographum BayHStA Bayerisches Hauptstaatsarchiv Bd. Band Best. Bestand BMD Brno v minulosti a dnes col. columna ČMKČ Časopis Musea Království českého ČMM Časopis Matice moravské ČsČH Československý časopis historický ČSPSČ Časopis Společnosti přátel starožitností českých deperd. deperditum DL Diplomatikai Levéltár DO Deutschorden DOZA Deutschordenszentralarchiv ed./edd. edidit/ediderunt Ergbd. Ergänzungsband e v. č. evidenční číslo fasc. fascikl/fasciculus FM Františkovo muzeum fol. folio FRA Fontes rerum Austriacarum frag. fragment FS formulářová sbírka FTB Formulář Tobiáše z Bechyně GLA Generallandesarchiv HA Historisches Archiv hg. herausgegeben von HHStA Haus-, Hof- und Staatsarchiv HStA Hauptstaatsarchiv ibid. ibidem inv. č. inventární číslo IÖG Institut für österreichische Geschichtsforschung kart. karton Bibliografie 417 LA Landesarchiv LHA Landeshauptarchiv MCO Metropolitní kapitula sv. Václava v Olomouci MGHCC Monumenta Germaniae historica - Constitutiones MIÖG Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung MOL Magyar Országos Levéltár MS manuscriptus MZA Moravský zemský archiv MZK Moravská zemská knihovna NA Národní archiv NK CR Národní knihovna České republiky NM Národní muzeum ÖNB Österreichische Nationalbibliothek ÖStA Österreichisches Staatsarchiv OÖLA Oberösterreichisches Landesarchiv Pag. pagina PK Preußischer Kulturbesitz prac. pracoviště RA Rodinný archiv Reg. Regesta Reg. Andegav. Registra Andegaviensia Reg. Vat. Registra Vaticana Rep. Repositur/repositora RI Regesta Imperii RA Rád augustiniánů ŘB Rád benediktinů ŘC Rád cisterciáků ŘDo Rád dominikánů ŘF Rád františkánů ŘK1 Rád klarisek ŘKř Rád křížovníků s červenou hvězdou ŘKřB Rád křížovníků Božehrobců ŘP Rád premonstrátů SächsHStA Sächsisches Staatsarchiv - Hauptstaatsarchiv SAP Sborník archivních prací sest. sestavil sg- signatura SH Sborník historický SLMAL Sbírka listin, mandátů a listů SOA Státní oblastní archiv SOkA Státní okresní archiv SPFFBU Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity StA Staatsarchiv StadtA Stadtarchiv str. strana StR Studie o rukopisech 418 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře Suppl. Supplementen U Urkunde UB Urkundenbuch VS Velkostatek ZA Zemský archiv Zkráceně citované edice, regestáře a studie ACRBI Václav hrubý (ed.): Archivům Coronae regni Bohemiae. I. Pragae 1935. AČ XVIII Theodor Antl (ed.): Listiny kláštera Starocelského o držebnostech jeho v Cechách 1272-1545. In: Josef Kalousek (red.), Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XVIII. Praha 1900. AZKI Jindřich Sebánek (ed.): Archivy zrušených klášterů moravských a slezských I. Inventář pergamenů z let 1078-1471. In: Publikace Zemského archivu v Brně, Nová řada, sv. 1. Brno 1932. Balbín I, VIII Bohuslav Balbín: Miscellanea historica Regni Bohemiae. Decadis I liber VIII epistolaris, volumen I conti -nens literas publicas de Bohemia selectiores et authenticas summorum pontificum, imperatorum, regum, electorum S. R. J. ac aliorum principům et antistitum. Vetero-Pragae 1688. Balbín, Liber curialis Bohuslav Balbín: Miscellanea historica Regni Bohemiae. Decadis II liber curialis seu de magistratibus et officiis Regni Bohemiae. Pragae 1793. Barciak-Müller Antoni BARCiAK-Karel Müller (red.): Regesty listin uložených v Horním Slezsku. Díl I (do r. 1400). Wro-claw-Opava 2004. Beckler 1684 Peter Beckler: Illustre Stemma Ruthenicum. Das ist Gräfl. Reuß-Plauische Stamm-Tafel. Schleitz:Werther 1684. Bistřický 1966 Jan Bistřický: Spor o mikulovský patronát počátkem 14. století. In: Jižní Morava 1966, str. 40^13. Boháček 1971 Miroslav Boháček: K rozšíření legistických rukopisů v českých zemích. In: StR 10, 1971, str. 1-63. Boháček 1974 Miroslav Boháček: Římské právo v listinné praxi českých zemí 12. -15. století. In: SAP 24,1974, s. 461^186. Bibliografie 419 Bretholz I Berthold Bretholz: Geschichte der Stadt Brünn. Erster Band (bis 1411). Brünn 1911. Cafourková 1990 Marie Cafourková: Konfirmace privilegií města Ivančic v 17. a 18. století. (Novověké revize středověkých a raně novověkých listin). In: SAP 40, 1990, str. 397-430. CDAIX, CDAXXII Gusztáv Wenzel (ed.): Codex diplomaticus Arpadiensis. Arpádkori új okmánytár. IV (1272-1290). In: Monumenta Hungariae Historica-Diplomataria IX. Budapest 1871. Gusztáv Wenzel (ed.): Codex diplomaticus Arpadiensis. Arpádkori új okmánytár. XII (1270-1301). Ev nélkuliek. Pótlék. In: Monumenta Hungariae Historica-Diplomataria XXII. Budapest 1874. CDB III.l, III.3, CDB V.l, CDB V.2, CDB V.3, CDB VI.l Gustav Friedrich (ed.): Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomi III fasc. 1. Pragae 1942. Gustav FRiEDRiCH-Zdeněk KRiSTEN-Jan Bistřický (ed.): Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomi III fasc. 3. Olomucii 2000. Jindřich šebánek-Sáša Dušková (edd.): Codex diplomaticus et epistolaris Bohemiae. Tomi V fasc. 1. Pragae 1974. Jindřich šebánek-Sáša Dušková (edd.): Codex diplomaticus et epistolaris Bohemiae. Tomi V fasc. 2. Pragae 1981. Jindřich šebánek-Sáša Dušková (edd.): Codex diplomaticus et epistolaris Bohemiae. Tomi V fasc. 3. Pragae 1982. Zbyněk SviTÁK-Helena KRMÍČKOVÁ-Jarmila Krejčíková (edd.) cooperante Jana Nechuťová: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Tomi VI fasc. 1. Pragae 2006. CDH V.3, CDH VII.2, CDH VII.4 Georgius Fejér (ed.): Codex diplomaticus Hungariae esslesiasticus ac civilis. Tom. V.3. Budae 1830. Georgius Fejér (ed.): Codex diplomaticus Hungariae esslesiasticus ac civilis. Tom. VII.2. Budae 1831. Georgius Fejér (ed.): Codex diplomaticus Hungariae esslesiasticus ac civilis. Tom. VII.4. Budae 1837. CDLS P Gustav Köhler (ed.): Codex diplomaticus Lusatiae superioris. Sammlung der Urkunden für die Geschichte des Markgrafthums Ober-Lausitz I.2 Goerlitz 1856. CDMIV, CDM V (+ Suppl. V), CDM VII.3, CDMIX, CDM XV Antonius Boczek (ed.): Codex diplomaticus et epistolarisMoraviae. IV. Olomucii 1845. 420 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře Antonius BoczEK-Josefus Chytil (edd.): Codex diplomaticus et epistolarisMoraviae. V. Brunae 1850. Antonius BoczEK-Josefus Chytil (edd.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. V (Supplementa ad quatuor priores tomos huius codicis diplomatici). Brunae 1850, s. 217-300. Vincenz Brandl (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. VII.3. Brünn 1864. Vincenz Brandl (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Urkunden-Sammlung zur Geschichte Mährens IX. Brünn 1875. Berthold Bretholz (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. XV. (Nachträge 1207-1408). Brünn 1903. CDPMin II Franciszek Piekosinski (ed.): Codex diplomaticus Poloniae Minoris. Kodeks dyplomatyczny Malopolski II. Krakow 1886. CDMaiPII Codex diplomaticusMaioris Poloniae. Kodeks dyplomatyczny Wilkopolski II (1288-1349). Ed. cura Soci-etatis Litterarum Posnaniensis. Poznan 1878. CDMT Wojciech KETRZYNSKi-Stanislaw Smolka (edd.): Codex diplomaticus monasterii Tynecensis. Kodeks dyplomatyczny klasztoru Tynieckiego. Lwöw 1875. CDP III Julian BARTOSZEWicz-Mikolaj BoBOWSKi-Antoni Zygmunt HELCEL-Antoni MuczKOWSKi-Leon Rzyszczewski (edd.): Codex diplomaticus Poloniae. Kodex dyplomatyczny Polski. Tom. III. Varsaviae 1858. CDS VII.3 Colmar Grünhagen (ed.): Regesten zur schlesischen Geschichte. In: Codex diplomaticus Silesiae VII.3 (Bis zum Jahre 1300). Breslau 1886. CDSR II.l, CDSR II.8, CDSR 11.15 E. G. Gersdorf (ed.): Urkundenbuch des Hochstifts Meissen. In: Otto PossE-Hubert Ermisch (hg.): Codex diplomaticus Saxoniae regiae II.l. Leipzig 1864. K. Fr. von Posern-Klett (ed.): Urkundenbuch der Stadt Leipzig. In: Otto PossE-Hubert Ermisch (hg.): Codex diplomaticus Saxoniae regiae II.8. Leipzig 1868. Ludwig Schmidt (ed.): Urkundenbuch der Stadt Grimma und des Klosters Nimbschen. In: Otto Posse-Hu-bert Ermisch (hg.): Codex diplomaticus Saxoniae regiae 11.15. Leipzig 1895. CG III, CG IV Joannes Fridericus ScHANNAT-Josephus Hartzheim (edd.): Concilia Germaniae. Tom. III (ab anno M ad MCCXC). Coloniae Augustae Agrippinensium 1760. Bibliografie 421 Joannes Fridericus ScHANNAT-Josephus Hartzheim (edd.): Concilia Germaniae. Tom. IV (ab anno MCCXC ad MCCCC). Coloniae Augustae Agrippinensium 1761. CGD Johann Christian Lünig (ed.): Codex diplomaticus Germaniae. Frankfurt am Main-Leipzig 1732. CGOH III Joseph Delaville le Roulx (ed.): Cartulaire général de l Ordre des Hospitaliers de s. Jean de Jerusalem (1100-1310). Tome IIP (1261-1300). Paris 1899. CIM II, CIM IY.l Jaromír Čelakovský (ed.): Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1225-1419. In: Codex iuris municipalis regni Bohemiae. II. Praha 1895. Antonín Haas (ed.): Privilegia nekrálovských měst českých z let 1232-1452. In: Codex iuris municipalis Regni Bohemiae. IV. 1. Praha 1954. Čoupek 1984 Milan Čoupek: Konfirmace privilegií města Znojma v 18. století. In: Sborník Státního oblastního archivu v Brně, roč. 1984, str. 103-118. Das St. Pauler Formular Johann Loserth (ed.): Das St. Pauler Formular. Briefe und Urkunden aus der Zeit König Wenzels II. Prag 1896. DCT Eugeniusz Janota (ed.): Diplomata monasterii Ciarae Tumbaeprope Cracowiam. Krakow 1865. Demandt I Karl E. Demandt (ed.): Regesten der Grafen von Katzenelnbogen 1060-14861. Wiesbaden 1953. Dlabač1817 Jan Bohumír Dlabač: Nachricht von dem Prämonstratenser-Frauenstifte zu Kaunitz in Mähren. In: Abhandlungen der königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften III. 5. Prag 1817. Dobenecker Otto Dobenecker (ed.): Regesta diplomatica necnon epistolaria Thuringiae. IV (1267-1288). Jena 1939. Dobiáš I Josef Dobiáš: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. Díl I. Doba předhusitská. Pelhřimov 1927. Dobner, Mon. IV Gelasius Dobner (ed.): Monumenta historica Boemiae nusquam antehac edita. Tomus IV. Pragae 1779. 422 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře Dopsch 1901 Alfons Dopsch: Ein antihabsburgischer Fürstenbund im Jahre 1292. In: MIÖG22, 1901, str. 600-638. Emier, Reliquiae I Josef Emler (ed.): Reliquiae tabularum terrae Regni Bohemiae annoMDXU igne consumptarum I. Pragae 1870. Endlicher Stephanus Ladislaus Endlicher (ed.): Rerum HungaricarumMonumenta Arpadiana. Leipzig 1931. Engel 1834 Johann Christian Engel: Geschichte des ungarischen Reichs I. Wien 1834. Eršil-Pražák I Jaroslav Eršil-Jíh Pražák (edd.): Archiv pražské metropolitní kapituly I. Katalog listin a listů z doby předhusitské (-1419). Praha 1956. Escher-Schweitzer V, Escher-Schweitzer VI Johann EscHER-Paul Schweizer (edd.): Urkundenbuch der Stadt und Landschaft Zürich V. (1277-1288). Zürich 1900 u. 1901. Johann EscHER-Paul Schweizer (edd.): Urkundenbuch der Stadt und Landschaft Zürich VI. (1288-1296). Zürich 1905. E. von Glaß 1968 Erich von Glass: Geschichte von Haag, Wölsauerhammer und Haingrün. In: Schriftenreihe des Volksbildungswerkes der Stadt Marktredwitz, Heft 15. Marktredwitz 1968. Fischer 1912 Hans Fischer: Katalog der Handschriften der Königlichen Bibliothek zu Bamberg. Bd. 3. Bamberg 1912. Flodr PKI Miroslav Flodr (ed.): Právní kniha města Brna z poloviny 14. století. I: Úvod a edice. Brno 1990. IR Ii V Josef Emler-Jan Gebauer (edd.): Přibíka z Radenína řečeného Pulkavy Kronika česká. In: Fontes rerum Bohemicarum, tomus V. Praha 1893. Friedl 1929 Antonín Friedl: Codex gigas. Český iluminovaný rukopis románský v Královské knihovně ve Štokholmu. Praha 1929. FTB Jan Bedřich Novák (ed.): Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně (1279-1296). In: Historický archiv 22. Praha 1903. Bibliografie 423 Gradl Heinrich Gradl (ed.): Monumenta Egrana. Denkmäler des Egerlandes ale Quellen für dessen Geschichte. I. Bd. (805-1322). In: Das Egerland. Heimatskunde des Ober-Eger-Gebietes, VI. Abteilung. Eger 1884. Grillnbergerl905 Otto Grillnberger (ed.): Das Stiftbuch der Zisterzienserabtei Wilhering. Von Abt Kaspar von Wilhering [1507-1518]. In: Archiv für die Geschichte der Diözese Linz 2, 1905, str. 200-244. Hammerschmidt Johannes Florianus Hammerschmidt: Gloria et majestas sacrosanctae, regiae, exemptae et nullius dioecesis Wissehradensis ecclesiae, SS. apostolorum Petri et Pauli. Prag 1700. Hauswirth 1859 Ernest Hauswirth (ed.): Urkunden der Benedictiner-Abtei Unserer Lieben Frau zu den Schotten in Wien: vom Jahre 1158 bis 1418. In: FRAU. Bd. 18. Wien 1859. Hauthaller, Libellus Willibald Hauthaler (ed.): Libellus decimationis de anno 1285. Ein Beitrag zur Kirchlichen Topographie von Steirmark und Unterkärnten im 13. Jhdt. In: Programm des Privat-Gymnasiums Borromäum zu Salzburg am Schlüsse des Schuljahres 1886/1887. Salzburg 1887, str. 1-28. HessUB LI Arthur Wyss (ed.): Hessisches Urkundenbuch LI (1207-1299). In: Publicationen aus den K. Preussischen Staatsarchiven, III. Bd. Leipzig 1879. Hlaváček-Hledíková Ivan hlaváček-Zdeňka Hledíková (edd.): Nichtbohemikale mittelalterliche Originalurkunden in den böhmischen Ländern. In: Archiv und Wissenschaft. Schriftenreihe der Archivalischen Zeitschrift, hg. von der Generaldirektion der staatlichen Archive Bayerns, Schriftleitung Rudolf M. Kloos. Neue Folge, Bd. 1. Köln-Wien 1977. Hledíková, Pražská metropolitní kapitula Zdeňka Hledíková: Pražská metropolitní kapitula, její samospráva a postavení [do] doby husitské I. In: SH 19, 1972, str. 4-48. Horčička, UB Aussig Adalbert Horčička (ed.): Urkundenbuch der Stadt Aussig bis zum Jahre 1256, begonnen von W. Hieke, vollendet von A. Horčička. Prag 1896. Hormayr, Archiv Joseph Freiherr v. Hormayr: Archiv für Geschichte, Statistik, Literatur und Kunst Inn. Wien 1809nn. HU II.1 Rudolf Maag (ed.): Das Habsburgische Urbar. Bd II. 1. Pfand- und Revokationsrödel zu König Albrechts 424 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře Urbar, frühere und spätere Urbaraufnahmen und Lehenverzeichnisse der Laufenburger Linie. Basel 1899. Chartul. Sangall. IV Otto P. clavedetscher-Stephan Sondereger (ed.): Chartularium Sangallense. Tom. IV (1266-1299). St. Gallen 1985. Joachim-Hubatsch II Erich Joachim-Walther Hubatsch (edd.): Regesta Historico-Diplomatica Ordinis Sanctae Mariae Theuto-nicorum 1198-1525. Bd. II: Regesta Privilegiorum Ordinis S. Mariae Theutonicorum. Göttingen 1948. Kadlec 1985 Jaroslav Kadlec: Das Augustinerkloster Sankt Thomas in Prag. Vom Gründungsjahr 1285 bis zu den Hussitenkriegen. Mit Edition seines Urkundenbuches. Würzburg 1985. Karácsonyi 1910 Jánoš Karácsonyi: A mergés vipera és az antimoniális. Korkép Kun László király idejébol. In: Századok 44, 1910, str. 1-24. KK Jindřich šebánek-Sáša Dušková: Kritický komentář k moravskému diplomatáři. Zpracování látky z III. svazku Bočkova moravského kodexu. Praha 1952. KKKI Franciszek Piekosiňski (ed.): Kodeks dyplomatyczny katedry krakowskiej šw. Waclawa I. Krakow 1874. G. Köhler, Sammlung Gustav Köhler (ed.): Codex diplomaticus Lusatiae superioris. Sammlung der Urkunden für die Geschichte des Markgrafthums Ober-Lausitz I2. Goerlitz 1856. Koch-Wille I Adolf KocH-Jakob Wille (ed.): Regesten der Pfalzgrafen am Rhein 1214-14001. Bd. Innsbruck 1894. M. Kolář 1883 Martin Kolář: Nejstaršípečeti šlechty české až do roku 1300. Tábor 1883. Kopp III Joseph Eutych Kopp: Geschichte der eidgenössischen Bünde mit Urkunden. Bd. III. 1. Berlin-Luzern 1862. Kopetzky Franz Kopetzky (ed.): Regesten zur Geschichte des Herzogsthums Troppau (1061-1464). In: AÖG 45, 1871, str. 97-275. Bibliografie 425 Köpl, UB Budweis Karl Köpl (ed.): Urkundenbuch der Stadt Budweis in Böhmen 1.1 (1251-1391). In: Städte-und Urkunden-bücher aus Böhmen 4. Prag 1901. Koss 1928 Rudolf Koss: Archiv Koruny české 2. Katalog listin z let 1158-1346. Praha 1928. Krausen Edgar Krausen (ed.): Die Urkunden des Klosters Raitenhaslach 1034-1350. In: Quellen und Erörterungen zur bayerichen Geschichte, Neue Folge 17. Bd. I—II. München 1959. Krmíčková Helena Krmíčková (ed.): Rok 1086, či 1289? In: Čtení o Opatovu 1289-1989. Brno 1989, str. 38-39. Kurze Geschichte 1873 [Alexander Hitschfeld] : Kurze Geschichte und Beschreibung der Pfarr- und Wallfahrtskirche Maria Rat-schitz... von Königreiche Böhmen ... von einem Ordenspriester. Brüx 18732. Lampe Karl H. Lampe (ed.): Urkundenbuch der Deutschordensballei Thüringen I. In: Thüringische Geschichtsquellen, Neue Folge 7. Jena 1936. Langlois Ernest Langlois (ed.): Les registres de Nicolas IV. In: Bibliotheque des Ecoles Francaises d'Athenes et de Rome, IP série, fasc. 5. Paris 1905. Lappenberg HambUB I Johann Martin Lappenberg (ed.): Hamburgisches Urkundenbuch I. Hamburg 19072. Marsina, Pramene III Richard Marsina: Pramene k dejinám Slovenska a Slovákov III. Bratislava 2003. Martin I Franz Martin (ed.): Die Regesten der Erzbischöfe und des Domkapitels von Salzburg 1247-1343. Salzburg 1928. Meichelbeck II.2 Carolus Meichelbeck (ed.): Historiae Frisingensis tomillpars altera instrumentaria. Augustae Vindelico-rum [= Augsburg]: Sumptibus monasterii Benedictoburani 1729. Meklenburg. UB Meklenburgisches Urkundenbuch II. (1251-1286). Schwerin 1864. MGH, CC III Iacobus Schwalm (ed.): Constitutiones et acta publica imperatorum et regum. Tom. III (inde ab a. 426 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře MCCLXXIII usque ad a. MCCXCVIII). In: Monumenta Germaniae historica, legům sectio IV. Hannoverae et Lipsiae 1904-1906. MHDC VI Hermann Wiessner (ed.): Monumenta historica ducatus Carinthiae. Tom. VI. Die kärntner Geschichtsquellen 1286-1300. Klagenfurt 1958. Millauerl832 Xaver Maximilian Millauer: Der deutsche Ritterorden in Böhmen. Ein Beitrag zur Reichs- und Kirchengeschichte Böhmens. Prag 1832. Mitkowski, Poczatki Józef Mitkowski: Poczqtki klasztoru cystersów w Sulejowie. Studia nad dokumentárni, fundacj^ i rozwojem uposaženia do koňca XIII wieku. Poznaň 1949. Mittelrhein. Reg. IV Adam Goerz (ed.): Mittelrheinische Regesten oder chronologische Zusammenstellung des Quellenmaterials für die Geschichte der Territorien der beiden Regierungsbezirke Koblenz und Trier in kurzen Auszügen. Bd. 4 (1273-1300). Koblenz 1886. Monumenta Boica 4, Monumenta Boica 29, Monumenta Boica 49 Monumenta Boica, ed. Academia scientiarum Maximilianea. Tom. 4. Monachii 1765. Monumenta Boica, ed. Academia scientiarum Boica. Tom. 29. Monachii 1831. Monumenta Boica. Tom. 49 (=Neue Folge 3). Urkunden des Hochstifts Eichstätt I. Monachii 1910. Moravské a slezské listiny Jan BiSTŔiCKÝ-František SpuRNÝ-Ludvík VÁCLAVEK-Metoděj Zemek (edd.): Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archívu ve Vaduzu I. (1173-1380). In: Knižnice Jižní Moravy 13, 1991. Nový 1960 Rostislav Nový: Nejstarší český urbářzlet 1283-84. In: ČsČH 8, 1960, str. 210-227. Nový, Městské knihy Rostislav Nový (šest): Městské knihy v Cechách a naMoravě 1310-1526. Katalog. In: AUC-Philosophica et historica 4. Praha 1963. NiirnUB Nürnberger Urkundenbuch. In: Quellen und Forschungen zur Geschichte der Stadt Nürnberg I. Nürnberg 1959. Otto, Thuringia sacra Heinrich Otto: Thuringia sacra sive História monasteriorum, quae olim in Thuringia floruerunt. Franco-furti: Ex officina Weidmanniana 1737. Bibliografie 427 Overmann I Alfred Overmann (ed.): Urkundenbuch der Erfurter Stifter und Klöster I. (706-1330). Magdeburg 1926. Palacký, Reise nach Italien Franz Palacký: Literarische Reise nach Italien im Jahre 1837. Aufsuchung von Quellen der böhmischen und mährischen Geschichte. Prag 1838. Paprocký, Zrcadlo Bartoloměj Paprocký z Hlhol a Paprocké Vůle: Zrdcadlo slavného margkrabstvíMoravského, v kterémž jeden každý stav dávnost, vzáctnost i povinnost svou uhlédá. Olomutii 1593. Patera 1878 Adolf Patera: Píseň staročeská ze XLLL století „Slovo do světa stvořené". In: CMKC 52,1878, str. 289-294. Perlbach, Pom. UB Max Perlbach (ed.): Pommerellisches Urkundenbuch. Danzig 1882. Polná 1992 Jiří Čejka a kol.: Polná 1242-1992. Polná 1992. Pontanus Georg Barthold Pontanus a Breitenberg: Bohaemiapia. Francofurti 1608. Potthast II August Potthast (ed.): Regestapontificum Romanorum II. Berolini 1875. PreusUB 1.2 August Seraphim (ed.): Preußisches Urkundenbuch, Bd. 1.2. Königsberg 1909. Prochno, Regesten Joachim Prochno (ed.): Regesten zur Geschichte der Stadt und des Landes Zittau 1234-1437. In: Neues Lausitzisches Magazin 113, 1937, str. 79-198. Prou Maurice Prou (ed.): Les registres d'Honorius IV. In: Bibliothěque des Ecoles Francaises d'Athenes et de Rome, IP série, fasc. 7. Paris 1888. Pusch-Frölich Sigismundus PuscH-Erasmus Froelich (edd.): Diplomataria sacra ducatus Styriae. Pars prior. Viennae Pragae et Tergesti:Apud Iohannem Thomam Trattner 1756. RegArchiepMog. II Johann Friedrich BöHMER-Cornelius Will (edd.): Regesta archiepiscoporum Maguntinensium II. Innsbruck 1886. 428 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře RegBischEich Franz Heidingsfelder (ed.): Die Regesten der Bischöfe von Eichstätt. I. Innsbruck 1915. RBM II, RBM III, RBMIV, RBM V.3 Josephus Emler (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae Tom. II. Pragae 1882. Josephus Emler (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae Tom. III. Pragae 1890. Josephus Emler (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae Tom. IV. Pragae 1892. Jana Zachová (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae Tom. V.3. Dolní Břežany 2000. RegBisStras. II Alfred hessel-Manfred Krebs (edd.): Regesten der Bischöfe von Strassburg (1202-1305) II. Innsbruck 1928. Reg. Boica 4 Carolus Henricus de Lang (ed.): Regesta sive Rerum Boicarum Autographa adannum usqueMCCC, vol. IV (1276-1300). Monaci 1828. RegErzbKöln Richard Knipping (ed.): Die Regesten der Erzbischöfe von Köln im Mittelalter I—III. Bonn 1909-1913. Regestenbuch Wilhering Rukopisný „Regestbuch Wilhering" z 19. století obsahující dokumenty k dějinám cisterciáckého opatství ve Wilheringu do r. 1499, uložen v: Stiftsarchiv Wilhering; jeho Xerokopie jek dispozici rovněž v: Oberösterreichisches Landesarchiv Linz. RIVI.1 Oswald Redlich (ed.): Die Regesten des Kaiserreiches unter Rudolf Adolf Albrecht, Heinrich VII. In: Regesta Imperii. Tom. VI.l. (1273-1291). Innsbruck 1898. Ried Thomas Ried (ed.): Codex chronologico-diplomaticus episcopatusRatisbonensis. Tom. I. Ratisbonae 1816. Rössler 1845 Emil Franz Rössler: Das Altprager Stadtrecht aus dem 14. Jahrhunderte. Prag 1845. Rössler 1852 Emil Franz Rössler: Die Stadtrechte von Brünn aus dem 13. und 14. Jahrhundert. Prag 1852. Bibliografie 429 Samanek 1929 Vincenz Samanek: Zur Vorgeschichte der Krönung Wenzels II. In: MIÖG-Ergbd. 11, 1929, str. 262-277. Schieckel, Reg. Harald Schieckel (ed.): Regesten der Urkunden des Sächsischen Landeshauptarchivs Dresden. Bd I (948-1300). Berlin 1960. Schmidt Berthold Schmidt (ed.): Urkundenbuch der Vögte von Weida, Gera und Plauen, sowie ihrer Hausklöster Mildenfurth, Cronschwitz, Weida undz. h. Kreuz bei Saalburg. I. (1122-1356). In: Thüringische Geschichtsquellen - Neue Folge II. 1. Jena 1885. Schunck Johannes Petrus Schunck: Codex diplomaticus exhibens Chartas historiam medii aevi illustrantes. Mogun-tiae:Typis Wailandtianis 1797. Siegl, Das Salbuch Karl Siegl (ed.): Das Salbuch der Egerer Klarissinnen v. J. 1476 im Egerer Stadtarchiv, in: Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 43, 1904, str. 207-252,293-317, 450^179; ibid. 44, 1905, str. 77-105. Steinbach Otto Steinbach (ed.): Sammlung historischer Merkwürdigkeiten aus dem Archive des gräflichen Cisterzien-serstifts Saar in Mähren. II. Urkundenbuch. Prag-Wien-Leipzig 1782. Steinherz Samuel Steinherz: Die Einhebung des Lyoner Zehnten im Ezrbisthum Salzburg (1282-1285). In: MIÖG 14, 1893, str. 1-86. Stelmach I Roman Stelmach: Katalog dokumentöw przechowywanych w archiwach pahstwowych Dolnego Slqska, t. I (do 1300 r.). Wroclaw 1991. SUB V, SUB VI Winfried Irgang (ed.): Schlesisches Urkundenbuch Tom. V. Köln-Weimar-Wien 1993. Winfried Irgang (ed.): Schlesisches Urkundenbuch Tom. VI. Köln-Weimar-Wien 1998. Szentpetery-Borsa II Imre Szentpetery—Ivan Borsa (ed.): Az Arpäd-häzi kirälyok okleveleinekkritikai jegyzeke. Regesta regum stirpis Arpadianae critico-diplomatica 2. Budapest 1987. Szovak 2001 Kornel Szovak: Le tracce della teoria della favola antica nell'Ungheria delXIII secolo. In: Sante Gra- 430 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře ciOTTi-Amedeo di Francesco (ed.): Ľereditá classica in Italia e Ungheria fra trado Medioevo e primo Rinascimento. Roma 2001, str. 49-66. Šebánek 1926 Jindřich Šebánek: Studie o kanceláři Dětřicha, biskupa olomouckého (1281-1302). In: ČMM 50, 1926, str. 171-275. Šebánek 1956 Jindřich Šebánek: Listiny přímětické a jiné naše listiny na patronátni práva doby přemyslovské. In: SP-FFBU C3, 1956, str. 79-102. Tadra, Listy Ferdinand Tadra (ed.): Listy kláštera zbraslavského. Praha 1904. Thesaurus anecdotorum VI Bernhard Pez (ed): Thesaurus anecdotorum novissimus seu veterum monumentorum, praecipue ecclesiasti-corum, ex Germanicis potissimum bibliothecis adornata collectio recentissima. Bd. 6. Augsburg 1729. Thomas Antonie Thomas (ed.): Les registres de Bonifáce VIII. In: Bibliothěque des Ecoles Francaises d'Athenes et de Rome, IP série, fasc. 4/1. Paris 1884. Tumler-Arnold I Marian TuMLER-Udo Arnold (edd.): Die Urkunden des Deutschordenszentralarchiv in Wien. Regesten I. (1122-Januar 1313). Marburg 2006. A. Turek 1947 Adolf Turek: Příspěvky k dějinám manského zřízení na statcích moravských klášterů do třicetileté války. In: Časopis Společnosti přátel starožitností českých 55, 1947, s. UB Basel III Rudolf Wackernagel (ed.): Urkunden der Stadt Basel III. Basel 1896. UB Burgenland II Irmtraut Lindeck-Pozza (ed.): Urkundenbuch des Burgenlandes und der angrenzenden Gebiete der Ko-mitate Wieselburg, Ödenburg und Eisenburg. II. Bd. (Die Urkunden von 1271 bis 1301). In: Publikazionen des Institut für österreichische Geschichtsforschung, VII. Reihe. Graz-Köln 1965. UB Goldenkron Matthias Pangerl (ed.): Urkundenbuch des ehemaligen Cistercienserstiftes Goldenkron in Böhmen. In: FRAU, Bd. 37. Wien 1872. Bibliografie 431 UB Hohenfurt Matthias Pangerl (ed.): Urkundenbuch des Cistercienserstiftes BMVzu Hohenfurt in Böhmen. In: FRAU, Bd. 23. Wien 1865. UB Hochstifts Merseburg Paul Kehr (ed.): Urkundenbuch des Hochstifts Merseburg I. (962-1357). Halle 1899. UB Klosterneuburg Hartmann Joseph Zeibig (ed.): Urkundenbuch des Stiftes Klosterneuburg bis zum Ende des vierzehnten Jahrhunderts. Teil 1. In: FRAU. Bd. 10. Wien 1857. UB Naumburg Hans K. ScHULZE-Hans platze-Felix Rosenfeld (ed.): Urkundenbuch des Hochstifts Naumburg. Bd. 2 (1207-1304). Köln 2000. UBLOE IV Erich Trinks (ed.): Urkundenbuch des Landes ob der Enns. Tom. IV (1283-1308). Wien 1867. UB Schlägl Isfried H. Pichler (ed.): Urkundenbuch des Stiftes Schlägl. Die Rechts- und Geschichtsquellen der Cisterce Slage und des Prämonstratenserchorherrenstiftes Schlägl von den Anfangen bis zum Jahr 1600. In: Schlägler Schriften. Studien und Forschungen zur Geschichte und Kultur des Stiftes Schlägl und seiner Pfarreien. Bd 12. Schlägl 2003. Vašků 1984 Vladimír Vašků: Přehled výsledků revizí a konfirmací listin nejstarších moravských klášterů v 18. století. In: SAP 34, 1984, str. 540-585. Vašků 2008 Vladimír Vašků: Panovnické konfirmační listiny pro město Brno z let 1633-1720. In: BMD 21, 2008, str. 401^143. Voigt Johannes Voigt (ed.): Das urkundliche Formelbuch des königlichen Notars Heinricus Italicus aus der Zeit der Könige Ottokar II. und Wenzel II von Böhmen.In: Archiv für Kunde österreichischer Geschichtsquellen, XXIX. Bd. Wien 1863, str. 1-184. Waska 2007 Karel Waska (ed.): Edice dvou nejstarších listin z fondu Velkostatek Svatá Klára. In: Minulostí západočeského kraje 42/1, 2007, str. 44. Weis Johann Nepomuk Weis (ed.), Urkunden des Cistercienser-Stiftes Heiligenkreuz im Wiener Walde. Bd. 1. In: FRAU. 11. Wien 1856. 432 Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře Wenck I Helfrich Bernhard Wenck: Hessische Landesgeschichte I. Leipzig 1789. Zemek-Turek Metoděj Zemek-Adolf Turek: Regesta listin z liechtenštejnského archivu ve Vaduzu z let 1173 až 1526. In: SAP 33, 1983, str. 149-296, 485-527. Obsah Úvod.............................................................................s. 5 Katalog listin a listů z let 1283-1297 ...................................................s. 14 Konkordance.....................................................................s.391 Bibliografie......................................................................s.416 Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy /PRAMENY ZEMĚ K U LT U R A Katalog listin a listů k VIL dílu Českého diplomatáře I. (Zpracování diplomatického materiálu pro období květen 1283 - květen 1297) Sestavil Dalibor Havel Vydala Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura Sazba: Dan Slosar Tisk: Reprocentrum Blansko, s. r. o. Vydání první, Brno 2011 ISBN 978-80-86488-87-5