Rod Lucemburků – dějiny —Počátky hraběcího rodu Lucemburků — —Rok 963 – Siegfried z rodiny moselských nebo ardenských hrabat, příbuzný francouzských králů Ludvíka IV. (936–954) a Lothara z rodu Karlovců —Rok 1083 – Konrád I. použil pečeť s opisem „hrabě lucemburský“ —Rok 1085 – Konrád I. umírá při pouti do svaté země, zanechal syny Jindřicha III. a Viléma a dceru Ermesindu. —Počátky hraběcího rodu Lucemburků — —Syn Viléma Konrád II. roku 1136 zemřel bez mužských potomků, rod vymřel po meči —Problém nástupnictví —Vlády se ujal syn Ermesindy a Gotfrieda z Namuru Jindřich IV., zakladatel rodu lucembursko-namurského. — —Lucembursko-namurský rod 1136–1226 — —Jindřich IV. – dlouhá vláda, konsolidace —Roku 1168 se oženil (potřetí) s Agnes, dcerou hraběte z Geldern, po čtyřech letech ji zapudil (problém nevyplaceného věna) —1182/1183 po nemoci zcela oslepl —Vzal manželku zpět na milost, 1186 se v manželství narodila dcera Ermesinda —Zemřel 1196 (vitální stařec, vládl šedesát let). —Lucembursko-namurský rod 1136–1226 — —Ermesinda, dcera Jindřicha IV. —Dvakrát vdaná: první manžel Theodor z Baru, druhý manžel Walram vévoda limburský (zemřel 1226) —Od roku 1226 linie lucembursko-limburská —Ermesinda – rozvážná vláda, budování vnitřních struktur (dvůr, lenní svazky) —Vládla i za syna Jindřicha V., zemřela roku 1247. —Lucembursko-limburská linie po 1226 — —Jindřich V., syn Ermesindy —Zemřel roku 1281 —Neúspěšně usiloval o hrabství Namur —Upevnil vládu v lucemburském hrabství, drobné územní zisky, stabilizace poměrů, hospodářský rozvoj hrabství. — —Lucemburský rod — —Jindřich VI., syn Jindřicha V. —Opěvovaný jako udatný válečník a neohrožený účastník rytířských turnajů —Spor o limburské vévodství, kde v roce 1281 zemřel Walram IV., vévoda limburský, a v roce 1283 i jeho dcera —Jindřich padl v bitvě u Worringenu 5. 6. 1288. — — —Bitva u Worringenu 5. června 1288 — —Jedna z posledních velkých rytířských bitev —Spor o limburské vévodství —Dvě strany: kolínský arcibiskup Siegfried II. z Westerburgu, hrabě Adolf Nasavský (římský král v letech 1292–1298), Jindřich VI. Lucemburský —Protistrana: vévoda Jan Brabantský, město Kolín nad Rýnem —Na každé straně cca min. čtyři tisíce mužů. — —Bitva u Worringenu 5. června 1288 — —1288 vzpoura města Kolín nad Rýnem proti arcibiskupovi, Jan Brabantský město podpořil —Spor o ovládnutí říční cesty (obchod) —V bitvě Jan Brabantský drtivě zvítězil, Jindřich VI. Lucemburský a jeho tři bratři Walram, Jindřich a Balduin padli (jedna celá mužská generace) —Arcibiskup kolínský zajat, přesídlil do Bonnu. —Vévoda Jan Brabantský, vítěz bitvy — —Významný šlechtic, jeho manželkou byla Markéta, dcera francouzského krále Ludvíka IX. —Janova sestra Marie byla druhou (poslední) manželkou francouzského krále Filipa III. —Jan byl patrně autorem devíti básní v Heidelberském zpěvníku (Codex manesse) —Zemřel na následky zranění v turnaji. — — —Jindřich VII. Lucemburský — —syn Jindřicha VI. Lucemburského, v době smrti svého otce nedospělý —Vychován na dvoře francouzského krále Filipa IV. —Vazalem francouzského krále a současně leníkem římského krále —Manželka Markéta, dcera vévody Jana Brabantského.