Hudební klasicismus Neexistuje kvalitní souhrnná publikace s recentními výzkumy, zpracována jsou často pouze dílčí témata. Na vině mj. nedostatečná probádanost, což souvisí s množstvím hudby, která byla v daném období zkomponována, a množstvím dochovaných pramenů (opisů, tisků). Např. Vaňhal: RISM uvádí 3107 jeho rukopisů (tisky do toho nejsou zahrnuty) Povinná literatura: Bach, Carl Philipp Emanuel. Úvaha o správném způsobu hry na klavír. Překlad Vratislav Bělský. Brno 2002. Povinné: slovo překladatele (s. I-IV), dále s. 21-27, 122 (§16), 139-144, 375-385. Quantz, Johann Joachim. Pokus o návod jak hrát na příčnou flétnu. Překl. V. Bělský. Praha 1990. Povinné: s. 8-24, 79-86, 197-234. Mozart, Leopold. Důkladná škola hry na housle. Překl. V. Bělský. Praha 2000. Povinné str. 1-24, 201-209. Burney, Charles. Hudební cestopis 18. věku. Praha, 1966. Helfert, Vladimír. Jiří Benda. Příspěvek k problému české hudební emigrace, II. části 1. díl (Gota 1750–1774). Brno 1934. Vít, Petr. Estetické myšlení o hudbě: české země 1760-1860. Praha 1987. Povinné s. 20-36. Jírovec, Vojtěch. Vlastní životopis. Vyd. Fr. Bartoš. Praha 1940. Rejcha, Antonín. Hudba jako ryze citové umění. Ed. Roman Dykast. Praha 2009. Pilková, Z. Doba osvícenského absolutismu (1740–1810). In Černý, Jaromír a kol. Hudba v českých dějinách. Praha 1983. Perutková, Jana. Problematika galantního stylu ve světle dobových pramenů (s bližším zaměřením na hudebně dramatickou tvorbu). Musicologica Brunensia, 2011, roč. 46, č. 1-2, s. 127-139. Perutková, Jana. Osvícenství a další filozofické směry. Pracovní soubor pdf v ISu. Slavický, Tomáš. Opera Josefa Myslivečka Il Bellerofonte na neapolské a pražské scéně a na kůrech českých kostelů. In Baroko v Itálii – baroko v Čechách: setkávání osobností, idejí a uměleckých forem. Praha 2003, s. 303–311. Hesla Grove: Mozart, Haydn, Beethoven. Další (samostatná) práce ke zkoušce: Mozart – Don Giovanni, Le nozze di Figaro – poslech, postavy, stručný obsah, historické okolnosti vzniku/premiéry. Dále La clemenza di Tito a Zauberflöte (měli byste znát libretisty, stručný obsah nebo alespoň jednající postavy, rok, místo a další okolnosti jejich premiéry). Booklety k Donu Giovannimu a k Zauberflöte v ISu. Beethoven: poslech symfonií č. 3, 5, 6, 9. Heslo „klasicismus“ a „koncert“ v SČHK. Nepovinná literatura: Němeček, Franz X. Život c. k. kapelníka W. A. Mozarta. 1798, překlad do češtiny Praha 1956. Michels, Ulrich. Encyklopedický atlas hudby. Praha 2000. Trojan, Jan. Dějiny opery. Praha-Litomyšl 2001. Šišková, Ingeborg. Dějiny hudby IV., Klasicismus, Praha 2012 Němeček, Jan. Nástin české hudby XVIII. století. Praha 1955. Flotzinger, Rudolf. Herkunft und Bedeutung des Ausdrucks (Wiener) Klassik. In Wiener Klassik. Ein musikgeschichtlicher Begriff in Diskussion (= Wiener Beiträge zur Musikwissenschaft 21), hg. G. Gruber, Wien 2002, s. 41–52. Helfert, Vladimír. Jiří Benda. Příspěvek k problému české hudební emigrace, I. část (Základy). Brno 1929. Heartz, Daniel. Coming of Age in Bohemia: The Musical Apprenticeships of Benda and Gluck. The Journal of Musicology, Vol. 6, No. 4 (Autumn, 1988), s. 510-527. Hořínková, Svatava. Anglická hudební historiografie 18. století se zřetelem k zemím střední Evropy. Dipl. práce. Brno: FF UJEP, 1974. Hronek, Miloslav (ed.). Beethoven: osobnost génia v korespondenci. Praha 2004. Dittersdorf, Karl Ditters von. Vzpomínky hudebníka XVIII. století. Praha 1959. Harnoncourt, Nikolaus. Hudobný dialóg. Myšlienky k Monteverdimu, Bachovi a Mozartovi. Bratislava 2005. Hoffmann Kröper, Andreas. „freye Ausbrüche der musikalischen Dichterwut“. Empfindsamkeit in der Musik.Versuch einer Sichtweise der Musik von Innen. (disertace) Koch, Heinrich Christoph. Musicalisches Lexikon. Frankfurt/Main 1802, Bärenreiter 2001. Melton Van Horn, James. School, Stage, Salon: Musical Cultures in Haydn's Vienna. The Journal of Modern History, Vol. 76, No. 2, A Special Issue on Cultural Practices (Jun., 2004), s. 251-279. Nettl, Paul. Mozart v Čechách. Překlad A. Hartl. Praha 1938. Ottenberg, Hans-Günter (ed.). Der Critische Musicus an der Spree, Berliner Musikschrifttum von 1748 bis 1799. Leipzig 1984, předmluva. Pešková, Jitřenka. Provádění Mozartových oper pražskou konzervatoří v první polovině 19. století Hudební věda 38, 2001, s. 397–415. Polák, Pavol. Hudobnoestetické náhľady v 18. storočí: od baroka ku klasicizmu. Bratislava 1974. Poštolka, Milan. Joseph Haydn a naše hudba 18. století. Praha 1961. Schlichtegroll, Friedrich. Nekrolog auf das Jahr 1791. Gotha 1793 (Mozart). Relevantní nepovinná literatura, která není vložena v ISu: Macek, Petr (ed.). Musica ac societas (1740–1815). Sborník z brněnského mezinárodního hudebněvědného kolokvia 1989. Brno 1994. Palazzolo, Luca. Il tocco cantante: Jan Ladislav Dussek, compositore e virtuoso tra Mozart e Clementi. Bologna 1992. Freeman, Daniel E. Josef Mysliveček, „Il Boemo“. Sterling Heights 2009. Česky pod názvem: Il Boemo: Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka. Praha 2021. Rampe, Siegbert. Mozarts Claviermusik: Klangwelt und Aufführungspraxis; ein Handbuch. Kassel 1995. Rosen, Charles. The classical style: Haydn, Mozart, Beethoven. London 1971. Slovensky jako: Klasicizmus. Haydn – Mozart – Beethoven. Bratislava 2005 Sterne, Laurence. Sentimentální cesta po Francii a Itálii. Praha 1958. Ponte, Lorenzo da. Paměti. Praha 1970. Rousseau, Jean Jaques. Vyznání. Praha 1978.