Lekce Džikošókai – slovíčka


kokuseki – POZOR! není  „národnost” ale „státní příslušnost”. „Národnost” striktně znamená, jestli
je třeba nějaký občan ČR Čechem, Němcem, Romem, Slovákem, Vietnamcem apod. Dochází tady k mylnému
vlivu přes anglické nationality, tu je ale základní problém, že anglické nation se zpravidla
překládá jako „národ”, ale ve skutečnosti to znamená „stát” („národ” je anglicky people nebo ethnic
group) – napr. national = celostátní.[1] Takto přes anglické slovníky se můžete některá japonská
slovíčka naučit špatně, takže pozor na angličtinu!


nenrei                                                 = věk

seinengappi                                        = datum narození

kazoku                                                = rodina

šokugjó                                              = zaměstnání

arubaito                                              = brigáda

šumi                                                    = koníčky

...ni kjómi-ga aru                                = mám zájem o, zajímá mě co

mokuteki                                            = cíl

šórai                                                    = (moje) budoucnost

jume                                                   = sen

daigaku                                              = vysoká škola (hlavně bakalářské studium)

daigaku-in                                          = postgraduál (magisterské+doktorské studium)

senmon gakkó                                    = odborná škola, učiliště

šúši-katei                                            = magisterské studium

hakuši-katei                                        = doktorské studium

tokugi                                                 = zaujímavé zručnosti, schopnosti, „special
skills”

seikaku                                               = povaha

čóšo                                                    = silné stránky osobnosti

tanšo                                                   = slabé stránky

kókišin                                                = zvědavost, zvídavost

            (-ga cujoi)                               = je velmi zvídavý

sabišigariya                                        = kdo NENÍ rád sám, má rád společnost

                                               přípona -garija = „má nežádoucí tendenci k tomu
pocitu”

hitori-guraši (-o suru)                         = žít sám

seikacu(suru)                                      = život (žít) ( v jp je vícero slov pro naše
„život/žít”, ale toto je nejvšeobecnější a nejšíře použitelné)

kibó(suru)                                           = přání. naděje. (přát si. doufat)

sonkei (suru                                       = úcta (ctít si, vážit si

šimpai (suru                                       = (dělat si) starosti

...-O) džiman suru                              = pyšnit se (čím), byť hrdý na (něco svého)

...-O) senkó suru                                 = mít za hlavní předmět (co)

džuken suru (Tódai-O...)                   = hlásit se / dělat přijímačky na kterou univerzitu (na
Tódai)

šingaku (suru                                     = jít dál na školu (po střední)

...-NI) neččú suru                               = být oddaný, plně se věnovat (čemu), „žrát” (co)

otonašii                                              = (o člověku) pokojný, mírný, tichý

jasašii                                                 = milý. shovívavý, velkorysý

gaman-zujoi                                        = být trpělivý

akarui                                                 = (o člověku) „zářící”, jiní z něj mají
dobrý pocit

sekkjoku-tekina                                  = (o člověku) pozitivní, konstruktivní

rakutenteki-na                                    = optimistický

kappacu-na                                         = (o člověku) aktivní, „živý”

madžime-na                                       = vážný. solidní. seriózní. (student) pilný

nonki-na                                             = bezstarostný, uvolněný

kimidžika na                                      = popudlivý, impulzivní

jóki, (-na)                                           = veselost. (veselý

hikkomidžian-na                                = sk. utiahnutý, do seba stažený, introvertní

mukuči, (-na)                                     = mlčenlivost, -ý

-ga tokui-na                                        = (hlavně v 1. osobě) jde mi (co), jsem dobrý v

-ga nigate-na                                      = (hlavně v 1. osobě) nejde mi. nemám rád.

umareru                                              = být narozený, narodit se

cuku                                                    = získat/dostat (práci), (kde) sa
zaměstnat. cukitai šokugjó = práce, jakou bych chtěl mít

jarinuku                                              = vydržet až do konce, dovést do konce,
dokončit si svou práci

kaiša-NI cutomeru                             = pracovat ve firmě (dosl. « pro »)


POZOR : -NI cutomeru, ale -DE hataraku


daigaku-ni susumu                             = jít dál na vysokou školu


POZOR NA ROZDÍL SLOVESNÉ DVOJICE :

            vi (intranzitivní) : -GA susumu   x    vt (tranzitvní): -O susumeru :

            vi : (něco – studium, úkol, práce...) (úspěšně) pokračuje, směřuje kupředu.

            vt : (v něčem pokračuji, v něčem postupuji kupředu


...ni ...o ikasu                                      = využít, uplatnit (co v čem)

...ni nareru                                          = zvyknout si

kokorogakeru                                     = snažít se, usilovat se. být si vědomý,
nezapomínat, myslet na to, držet si v hlavě: 私はいつでも真実を言うように心がけています。= Snažím se vždycky mluvit
pravdu.

TŘI ONOMATOPOIA s příponovým –šita :

hakkiri-šita = jasný

šikkari-šta = pevný

nonbiri-šta = pokojný, klidný

    při použití jako příslovce – bez příponu: hakkiri, šikkari, nonbiri (jasně, pevně, klidně)


v článku:

sekai-iššú-rjokó                                  = cesta kolem světa

hitomae-de                                         = před lidmi.

________________________________

[1] pro případné zájemce o tuto problematiku – tady je můj blog o tom:

https://ivanrumanek.blog.sme.sk/c/490833/nation-narod.html