Gramatika čínštiny 2 KSCA005 6 obsah •směrové slovesné modifikátory dvouslabičné (komplementy) (jednoslabičné viz 1. semestr ppt 7) •potenciální forma modifikovaných sloves YD 127, 128, 129 •ICL16 •就 ve významu „jenom“ • • Směrový komplement (modifikátor) viz též ppt 7 podzim •základní sloveso + modifikátor → modifikované sloveso •do češtiny překládáme zpravidla dokonavým slovesem s předponou • nést → vynést, roznést, přenést, odnést…. • jít → vyjít, odejít, přijít, přejít… •připojují se zejména ke slovesům s významem pohybu •dva typy: jednoslabičné a dvouslabičné (též jednoduché a složené) 跑 pǎo + → běžet 下来 xiàlai přijít dolů 上来 shànglai přijít nahoru 进来 jìnlai přijít dovnitř 出来 chūlai přijít ven 回来 huílai vrátit se zpět (k mluvčímu) 下去 xiàqu odejít dolů 上去 shàngqu odejít nahoru 进去 jìnqu odejít dovnitř 出去 chūqu odejít ven 回去 huíqu vrátit se zpět (od mluvčího) 跑下来 pǎoxiàlai přiběhnout dolů 跑上来 pǎoshànglai přiběhnout nahoru 跑进来 pǎojìnlai přiběhnout dovnitř 跑出来 pǎochūlai přiběhnout ven 跑回来 pǎohuílai přiběhnout zpět (k mluvčímu) 跑下去 pǎoxiàqu odběhnout dolů 跑上去 pǎoshàngqu odběhnout nahoru 跑进去 pǎojìnqu odběhnout dovnitř 跑出去 pǎochūqu odběhnout ven 跑回去 pǎohuíqu odběhnout zpět (od mluvčího) Směrový komplement a předmět viz ppt podzim •1) předmět stojí na konci věty (za slovesem i modifikátory) • 我拿出来了一本书。Vytáhl jsem jednu knihu. • •2) předmět je vložen mezi složky základního slovesa a modifikátoru •- jednoslabičný modifikátor: • 我拿一本书来了。Přinesl jsem jednu knihu. •- dvouslabičný modifikátor: • 我拿出一本书来。Vytáhl jsem jednu knihu. • 我拿了一本书出来。 Vytáhl jsem jednu knihu. (méně běžné) • • •3) předmět se předsune před sloveso pomocí prepozičního slovesa bǎ 把 • 我把书拿出来了。 Vytáhl jsem (ty) knihy. • 把那瓶啤酒拿来。 Přines tu láhev piva. • 请把你的东西都般出去。 Prosím vystěhuj si všechny svoje věci. • •4) předmět se předsune na začátek věty jako tzv. anteponovaný větný člen • 书我拿出来了。 Knihy jsem vytáhl. • 那瓶啤酒我拿来了。 Tu láhev piva jsem přinesl. • 你的东西都般出去。 Svoje věci si všechny vystěhuj. Umístění přípony 了 v různých variantách umístění předmětu: •- jednoslabičný modifikátor: •我拿了一本书来。Přinesl jsem jednu knihu. •我拿一本书来了。Přinesl jsem jednu knihu. • •- dvouslabičný modifikátor: •我拿出来了一本书。Vytáhl jsem jednu knihu. •我拿出一本书来。Vytáhl jsem jednu knihu. (了se vynechává) •我拿了一本书出来。 Vytáhl jsem jednu knihu. • • • Směrový komplement a lokativní předmět -lokativní předmět značí místo, směrem kam děj vyjádřený slovesem směřuje -Klade se vždy mezi sloveso a modifikátor (u jednoslabičných) nebo mezi oba modifikátory (u dvouslabičných) • •你回家去吧! Vrať se domů! •他们走进教室去了。 Vešli do třídy. •他们跑回学校去了。 Běželi zpět do školy. •没有电车，我们得走回家去。Tramvaj nejede, musíme se vrátit domů pěšky. •他走进办公室。Jde do kanceláře. (vlastně jde o dvouslabičný modifikátor, kdy je vynecháno 来/去) • • Další složené směrové modifikátory •qǐlai 起来 = „vstát, zvednout se; vstát z postele“ •Jako směrový modifikátor vyjadřuje pohyb vzhůru: 站起来 = „postavit se“ •蛋糕发起来了。= Dort nabyl na objemu (při pečení) /nakynul. (Může být i 蛋糕发了起来。- viz problém aktér – pozorovatel – dále v tomto ppt) • •guòlai 过来 = „přijít, přiběhnout“ •Jako směrový modifikátor vyjadřuje pohyb směrem k mluvčímu: 跑过来 = „přiběhnout“ •guòqu 过去 = „projít kolem“ (tj. není to jednoduše protiklad ke 过来 !!!) •Směrový modifikátor – pohyb kolem: •刚才从这边跑过去了很多孩子。Právě tudy proběhla spousta dětí. • Kombinace jednoslabičných směrových modifikátorů 来 a 去 -opakování téhož slovesa s modifikátorem 来 a 去 • •跑来跑去 pobíhat sem a tam •说来说去 mluvit stále dokola • •孩子在门口前面走来走去。 Děti před vchodem chodí sem a tam. • •他想来想去，最后还是买了。 Přemýšlel o tom zprava zleva, a • nakonec to raději koupil. • Slovesa se směrovou modifikací – rozlišení aktéra a pozorovatele •Přípona了 může být hned za slovesem, nebo až za modifikátorem, přičemž platí toto rozlišení: •他们跑上来了。= Přiběhli nahoru. - k mluvčímu, mluvčí je aktérem •他们跑了上来。 = Přiběhli nahoru. - mluvčí je pozorovatelem • (Tj. pokud se mluvčí dění neúčastní, pouze ho pozoruje, použije se varianta 2.) • Slovesa se směrovou modifikací – rozlišení aktéra a pozorovatele •Umístění přípony了 ve větě s lokativním předmětem se řídí těmito pravidly: •a) Pokud je mluvčí aktérem děje, klade se了 až za modifikátor: •他们跑上山来了。 Přiběhli nahoru na horu. (k mluvčímu, mluvčí je na hoře) •爷爷回家来了。Dědeček se vrátil domů. (k mluvčímu, mluvčí je doma) • •b) Pokud je mluvčí pozorovatelem (2 varianty): •他们跑了上山来。 Přiběhli nahoru na horu. (了 se klade přímo za sloveso) •他们跑上了山。Přiběhli nahoru na horu. (了 se klade za první složku modifikátoru a druhá složka – 来 nebo 去 – se vynechá) • Potenciální forma směrově a výsledkově modifikovaných sloves YD 127, 128, 129 •u směrově nebo výsledkově modifikovaných sloves vkládáme formální atónové morfémy 得 nebo 不 mezi základní sloveso a směrový nebo výsledkový modifikátor • vyjadřujeme tak schopnost/možnost (kladná potenciální forma) nebo neschopnost/nemožnost (záporná potenciální forma) dosáhnout výsledku (plynoucí ze subjektivních podmínek mluvčího) •u jiných než modifikovaných sloves se možnost/nemožnost uskutečnění děje vyjadřuje pomocí modálních sloves •nelze je použít ve větách s prepozičním slovesem 把 •výsledkové modifikátory: • 做 → 做完 = dokončit, dodělat • 做得完 = být schopen/moci dokončit kladná potenciální forma • 做不完= nebýt schopen/nemoci dokončit záporná potenciální forma •Srov.: 不能做完 = nelze to dokončit (vnější důvody, není to ve mně) •směrové modifikátory: • 拿 → 拿下来 = sundat (směrem k mluvčímu) • 拿得下来 = být schopen/moci sundat kladná potenciální forma • 拿不下来 = nebýt schopen/nemoci sundat záporná potenciální forma • •Tvorba otázky u modifikátorů v potenciální formě: • •你做得完吗？- jednoduše pomocí koncového 吗 • •你做得完做不完？- zopakováním kladné a záporné podoby • •Obojí znamená: Zvládneš to? („Jsi schopen to dokončit?“) Příklady 1: • •这本中文书你看不懂吗? Ty nerozumíš téhle čínské knize? 看不懂 = „nebýt schopen čtením porozumět“; analogicky 听不懂 = „nebýt schopen posloucháním porozumět“; 懂dǒng = „rozumět“ – samostatné sloveso i výsledkový modifikátor •我听不见。 Neslyším to. 听不见 = „nebýt schopen to uslyšet“. •这份炒饭我吃不完。 Tuhle porci smažené rýže nesním. 吃不完 = „nebýt schopen sníst“ •这份炒饭你吃得完吃不完? Jsi schopen sníst tuhle porci smažené rýže? •他找了半天找不到。 Hledal jsem to půl dne, ale nenašel jsem to. 找不到 = „nebýt schopen to najít“ • • Příklady 2: • •坐在这儿你听得清楚听不清楚? •Když sedíš tady, slyšíš jasně? 听得清楚 = „být schopen jasně slyšet“ • •你没戴眼镜 ，看得清楚吗？ •Nevzal sis brýle, vidíš to jasně? 看得清楚 = „být schopen jasně vidět“ • •这种手机现在买不到了。 •Tenhle mobil se teď nedá sehnat. 买不到 = „nedat se koupit“, „nedat se sehnat“ • •我怕我做不好这个工作 。 •Bojím se, že nezvládnu tuhle práci. 做不好 = „nebýt schopen to úspěšně udělat“ • • •Další časté modifikátory: •得动/不动 mít dostatek/nedostatek fyzických sil něco udělat (často ve spojení s běhat, chodit, lézt, ale i např. jíst…) • 这么重，他一个人搬得动吗？To je tak těžké, pohne s tím sám? / unese to sám? • 等等我，我跑不动了！Počkej na mě, nemůžu už běžet! •她做得好。 •Věta může znamenat: 1)Je schopná to zvládnout. (modifikátor v potenciální formě) 2)Ona to zvládne lépe. (komplement stupně) 3) •Poznáme to pouze z kontextu. • • • • •POZOR: •Všimněte si rozdílu mezi modifikátorem v potenciální formě a použítím modálních sloves néng 能 nebo kěyǐ 可以 (rozdíl je významný zejména v záporných větách): •这杯啤酒我喝不完。 Tohle pivo nevypiju. (tj. nezvládnu vypít, subjektivní faktor) •这杯啤酒我不能喝。 Tohle pivo nemůžu vypít. (tj. něco mi v tom brání, objektivní faktor) • • 就 ve významu „jenom“ •stojí před substantivem nebo zájmenem, ty jsou často ve spojení s číslovkou a numerativem • • 我们班很少， 就七个学生。Naše třída je malá („málopočetná“ – 少), jen sedm studentů. • 今天得学习的新汉字很少， 就二十个字。Nových znaků, které se dnes musíme učit, je málo, jen dvacet znaků. • 在博物馆人不多， 就五十个。V muzeu lidí nebylo mnoho, jen padesát.