Gramatika čínštiny 2
KSCA005
8

obsah
•trpný rod (pasivum) YD 194-198; CCG 209-225
•trvání času vyjadřující absenci dané činnosti po určitý čas
•slovesná přípona zhe 着
•vyjádření průběhovosti
•好、难、容易  + V
•

Trpný rod YD 194-198; CCG 209-225
•rod činný (aktivum): děj, který od podmětu vychází (někdo něco dělá)
•rod trpný (pasivum): děj, kterým je podmět zasažen (někomu se něco děje)
•

•Nejběžnější způsob vyjádření pasiva v čínštině neobsahuje žádný formální marker pasiva. CCG
210-217
•Že jde o pasivum, poznáme z kontextu: Pokud je podmět takový, že nemůže vyvinout činnost
vyjádřenou slovesem, je sloveso v trpném rodu.
•
•这些字写错了。Tyto znaky jsou napsány špatně.
•ALE! 我把这些字写错了。Tyto znaky jsem napsal špatně.
•
•材料都准备好了。Materiály jsou připraveny.
•ALE! 秘书准备好了材料。Sekretářka připravila materiály.
•
•

Pasivní konstrukce s 被/叫/让/给 CCG 217-221
•被/叫/让/给 jsou prepoziční slovesa
•vyjadřují původce děje
•
•aktivum
•哥哥打了弟弟。 Starší bratr udeřil mladšího.
•pasivum
•弟弟被哥哥打了。 Mladší bratr byl udeřen starším.
•

•patiens (dějem zasažený) + 被/叫/让/给 + agens (původce děje, konatel) + sloveso + nějaký další
element (nejčastěji modifikátor nebo 了)
•
•我做的饭被狗吃了。Jídlo, které jsem udělal, bylo snědeno psem.
•他昨天买的啤酒被妈妈喝完了。Pivo, které si včera koupil, bylo vypito maminkou.
•热狗被男孩吃了。Hot dog byl sněden chlapcem.
•他被警察抓了。Byl chycen policií.
•
•他被父母骂了。Bylo mu vynadáno rodiči.
•他是被谁打的？Kým byl zmlácen?
•那个孩子被老师批评了。Tamto dítě bylo kritizováno učitelem.
•
•Pozn.: Jak je vidět z uvedených překladů, fakt, že je věta v čínštině v pasivu, nutně neznamená,
že se hodí pro překlad české pasivum. Normálně se zeptáme „Kdo ho zmlátil?“
•
•




•
•pokud je původce děje neurčitý, vyjadřuje se pomocí podstatného jména 人, které pak překládáme jako
„někdo“.
•
•树上的梨子都让人偷了。 Hrušky na stromě byly někým ukradeny.
•
•我的苹果被人压坏了。Moje jablka byla někým pomačkána. (yāhuài压坏 = „mačkat a tím zkazit“, huài je výsledkový
modifikátor.
•
•

•
•被/叫/让/给 může též fungovat jako pouhý gramatický ukazatel trpného rodu (neuvádí pak původce děje,
není preposičním slovesem).
•　
•菜被吃完了。Jídlo bylo snědeno.
•包被拿走了。Taška byla odnesena (走 je zde výsledkový modifikátor s významem „zmizet s něčím pryč“)
•自行车被骑走了。Kolo bylo ukradeno. („odjeto pryč“)
•
•
•

•
•被 jako gramatický ukazatel trpného rodu se může vynechat:
•
•Rozdíl mezi oběma konstrukcemi lze vyjádřit pomocí distinkce aktér – pozorovatel
•
•菜吃完了。Jídlo bylo snědeno. (a sakra, na nás nezbylo – aktér)
•菜被吃完了。Jídlo bylo snědeno. (nezávislé konstatování – pozorovatel)
•
•自行车骑走了。Kolo bylo ukradeno. (kde je proboha moje kolo – aktér)
•自行车被骑走了。Kolo bylo ukradeno. (říká nevzrušeně policista – pozorovatel)
•

•
•被 jako prepoziční sloveso rovněž implikuje pozorovatele.
•
•
•菜被人吃完了。Jídlo bylo někým snědeno. (nezávislé konstatování – pozorovatel)
•
•

•
•叫/让/给:
•
•Používají se stejně jako 被, jde o hovorovější varianty.
•给 může též fungovat v kombinaci s 被/叫/让
•
•你被/让/叫老板给炒鱿鱼了？ Ty jsi dostal od šéfa padáka?
•
•
•Příklady s 叫/让/给 viz CCG 218.
•
•

•záporka se vkládá před prepoziční sloveso
•
•他没被炒鱿鱼。Nebyl jsem vyhozen z práce.
•大衣没被妹妹穿坏了。Kabát nebyl sestrou obnošen.
•

•Trvání času vyjadřující absenci dané činnosti po určitý čas
•
•- klade se před sloveso
•
•我三个星期没回家。Tři týdny jsem nebyl doma.
•我两年没去中国。Dva roky jsem nebyl v Číně.
•我一年没学中文。Rok jsem se neučil čínštinu.
•
•Srov.:
•我学了一年汉语了。Učím se už rok čínštinu.

•Slovesná přípona zhe 着
•
1)ukazatel trvání slovesného děje
•
•她在外面等着你。 Čeká venku na tebe.
•他一个人在屋子里哭着。 Sám uvnitř (dosl. v místnosti) pláče.
•你慢慢吃吧，我等着你。 Jez pomalu, počkám na tebe.
•他的父亲还活着吗？ Žije ještě jeho otec?
•

•2) ukazatel děje, který přešel ve stav
•
•他一个人在那边站着。 Stojí tam sám.
•A: 开门! B: 门开着呢!      A: Otevři dveře! B: Dveře jsou otevřené.
•
•věty existence (věty s lokativním podmětem)
•墙上挂着一张地图。 Na stěně visí / je pověšená mapa.
•外面站着一个人。  Venku někdo stojí.
•桌子上放着两本书。 Na stole leží / jsou položené dvě knihy.

•3) ukazatel děje, který probíhá současně s jiným dějem
•
•你可以坐着回答。 Můžeš odpovědět vsedě.
•他常常看着书吃饭。 Často si při jídle čte.
•我喜欢听着音乐休息。 Rád odpočívám při poslechu hudby.

Vyjádření průběhovosti
1)vido-časová slovesná přípona zhe 着 (viz předchozí slajdy)
2)adverbia zài 在, zhèng 正, zhèngzai 正在 = „právě“ - opakování
3)větná částice ne 呢 - opakování
•
•

•2) adverbia zài 在, zhèng 正, zhèngzai 正在 = „právě“ YD 157
•
•他在写信。
•他正写信。 Právě píše dopis.
•他正在写信。
•
•他在跳舞。 (Právě) tancuje.
•你正在做什么？ Co (právě) děláš?
•他正进火车去。 Nastupuje (právě) do vlaku.
•
•

•3) větná částice ne 呢 YD 223
•
•A: 你做什么呢？B: 看书呢。 A: Co děláš? B: Čtu si.
•学生们正上课呢。 Studenti jdou právě na vyučování.
•老师还没吃饭呢。 Učitel ještě nejí.
•车还没开呢，你快上吧! Auto ještě nejede, rychle nastupuj!
•
•
•

-je možné kombinovat
•
•我们正吃着饭呢，他来了。 Právě jsme jedli, když přišel.
•学生们正上课呢。 Studenti právě jdou na vyučování.
•
•

好、难、róngyì 容易  + V
•Některá adjektiva se mohou klást před sloveso a výsledná složenina se chová jako adjektivum:
•这条路不好走。Po této cestě se špatně chodí
•中文很难学。Čínština se těžko učí. („je těžká na učení“)
•这个问题很容易懂。Na tomto problému není nic složitého. („je lehký na pochopení“)
•好吃  = „dobrý k jídlu“
•好看  = hezký („dobrý na dívání“)
•…
•
•
•