Király Péter 100
22. 23. 11. 2017,
Budapešť
Helena Karlíková (Brno)
helena.karlikova@iach.cz
K původu některých staroslověnských substantiv s prefixem po- a jejich
osud ve slovanských jazycích
I. Struktura psl. substantiv:
I.a*kry < ie. *krū- ‘krev’;
*myšь < *mūs-ji- ‘myš’;
*vozъ < * oǵh
-o- ‘vůz’ < ie. * eǵh- ‘vézt’ (> *vezti, vez ‘vézt’);
*desь-n-ic-a ‘pravá ruka’ < *desь-nъ ‘pravý’;
*ryb-ar’ь ‘rybář’ < *ryb-a ‘ryba’;
I.b *brodъ > kauzat. broditi, *gonъ > kauzat. goniti, *gojь > kauzat. gojiti
‘hojit’, *vozъ > kauzat. voziti ‘vozit’ apod.
*brękati > *brękъ ‘břinkot’, *rězati > rězъ ‘řez’.
II. Stsl. substantiva s prefixem po-:
denominální původ: počьstь, pokonъ, pokrovъ, polьdza, poniky, posocha,
pozorъ, povodьnь;
spřežky: porędije, podalije, podolije;
nejasný původ: porokъ, posagъ, posъlъ, podoba, postelja, pochvala;
deverbální původ: pochotь, pokorъ, poimъ, ponosъ, posluchъ, potokъ, potopъ,
potřeba, poběda, postavъ, pospěchъ;
II.a stsl. počьstь ʻpoctaʼ (< psl. *čьstь < *k ei-t-ti- < ie. *k ei-t- ʻhledět na něcoʼ
> *čisti, *čьt ʻctít, číst, počítatʼ);
stč. počest ʻúcta, uctívání, pocta, důstojnost, bezúhonnostʼ (a také sloveso
počstiti ʻuctít, poctít, vyznamenatʼ, čstíti ʻctítʼ), v současné č. jen ve vazbě na
počest někoho (stejně i slk. na počesť niekoho), r., ukr. póčest’ ‘pocta’;
II.b ch.-csl. poniky, -kъve f. ‘spodní proud, vířivý proud’ (< psl. *nik- ‘nízký,
dolů’ < ie. *ni-H3k o- ‘očima obrácený dolů’);
b. dial. níkom ‘tváří dolů, k zemi’, r. dial. nik ‘zátylek, zadní část krku’, (na)níka
‘rub, obrácená strana’;
stsrb. pònikva ʻmísto, kde se řeka ztrácí pod zemíʼ (srb.-ch. pònikva ʻkotlina,
údolíʼ), stp. ponik ʻpodzemní koryto řekyʼ, str. ponikъ ʻotvor, kterým se řeka
propadá do zeměʼ; stč. Ponikev f., Ponikov m. (srovnatelné se jménem moravské
říčky Punkva < *Ponikva);
č. -niknout, -nikat (vzniknout, vznikat, zaniknout, zanikat aj.), stsl. ponikn ti
‘svěsit hlavu’;
II.c stsl. polьdza ‘užitek, prospěch, výhoda, zisk’ (< psl. *polьdza < *lь(d)za (<
*lьga) ‘lehkost’ < *lьgъ ‘lehký’);
b. pólza, mk. polza, ukr. píl’ha, r. dial. pól’gá, s významy ‘užitek, prospěch’, též
(v p., ukr. a r. dial.) ‘úleva (při nemoci), uzdravení’ aj.;
z csl. r. pól’za a stsrb. polza ‘prospěch, užitek’;
br. arch. l’ha ‘možnost, úleva’, str. lьza tv., r. dial. l’ga ‘lehkost’, ukr. arch.
nel’ha ‘sychravé počasí’, č. dial. nelze ‘plískanice, psota’;
II.d stsl. posocha ‘hůl, klacek’ (< psl. *socha ʻrozsocha, slabší kmen nahoře
s pahýlem po větvi, vytvářející jakousi vidliciʼ ⁓ lit. šakà ʻvětevʼ, lot. saka
ʻrozvětveníʼ, stind. śākhā- ʻvětevʼ, vše k ie. * ăkhā ʻvětevʼ);
r. pósoch ʻpoutnická nebo vycházková hůlʼ;
II.e pokonъ ʻpočátekʼ (< psl. *konъ ʻkraj, začátekʼ < ie. *ken- ʻrodit se, začínatʼ
> psl. *-čęti)
slk. kniž., č. st. pokon ʻkonecʼ, p. dial. pokon ʻpočátek, stvoření (světa)ʼ, str.
pokonъ ʻzvyk, zákon založený na tradiciʼ.
Literatura:
Derksen 2008: Derksen, R., Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Leiden–Boston
2008.
ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského (red. E. Havlová – A. Erhart – I. Janyšková). 1–
14, Praha 1989–2008, 15–18–, Brno 2010–2018–.
Karlíková 1994: Karlíková, H.: K významu stsl. substantiva kovanije. Slavia 63, 1994, 177–179.
Kopečný 1962: Kopečný, F., Slovesný vid v češtině. Praha 1962.
Němec 1954: O slovanské předponě po- slovesné. Slavia 23, 1954, 1–22.
SJS: Slovník jazyka staroslověnského/ Lexicon linguae palaeoslovenicae, 1–4 (red. J. Kurz a Z.
Hauptová). Praha 1966–1997. Sv. 5 Addenda et corrigenda. Praha 2010–2016.
Sławski 1974: Sławski, F., Zarys słowotwórstwa prasłowiańskiego. In: Słownik prasłowiański, 1. Red.
F. Sławski. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk 1974, 43–141.
Šlosar 1981: Šlosar, D.: Slovotvorný vývoj českého slovesa. Brno 1981.