Király Péter 100 22. 23. 11. 2017, Budapešť Helena Karlíková (Brno) helena.karlikova@iach.cz K původu některých staroslověnských substantiv s prefixem po- a jejich osud ve slovanských jazycích I. Struktura psl. substantiv: I.a*kry < ie. *krū- ‘krev’; *myšь < *mūs-ji- ‘myš’; *vozъ < * oǵh -o- ‘vůz’ < ie. * eǵh- ‘vézt’ (> *vezti, vez ‘vézt’); *desь-n-ic-a ‘pravá ruka’ < *desь-nъ ‘pravý’; *ryb-ar’ь ‘rybář’ < *ryb-a ‘ryba’; I.b *brodъ > kauzat. broditi, *gonъ > kauzat. goniti, *gojь > kauzat. gojiti ‘hojit’, *vozъ > kauzat. voziti ‘vozit’ apod. *brękati > *brękъ ‘břinkot’, *rězati > rězъ ‘řez’. II. Stsl. substantiva s prefixem po-: denominální původ: počьstь, pokonъ, pokrovъ, polьdza, poniky, posocha, pozorъ, povodьnь; spřežky: porędije, podalije, podolije; nejasný původ: porokъ, posagъ, posъlъ, podoba, postelja, pochvala; deverbální původ: pochotь, pokorъ, poimъ, ponosъ, posluchъ, potokъ, potopъ, potřeba, poběda, postavъ, pospěchъ; II.a stsl. počьstь ʻpoctaʼ (< psl. *čьstь < *k ei-t-ti- < ie. *k ei-t- ʻhledět na něcoʼ > *čisti, *čьt ʻctít, číst, počítatʼ); stč. počest ʻúcta, uctívání, pocta, důstojnost, bezúhonnostʼ (a také sloveso počstiti ʻuctít, poctít, vyznamenatʼ, čstíti ʻctítʼ), v současné č. jen ve vazbě na počest někoho (stejně i slk. na počesť niekoho), r., ukr. póčest’ ‘pocta’; II.b ch.-csl. poniky, -kъve f. ‘spodní proud, vířivý proud’ (< psl. *nik- ‘nízký, dolů’ < ie. *ni-H3k o- ‘očima obrácený dolů’); b. dial. níkom ‘tváří dolů, k zemi’, r. dial. nik ‘zátylek, zadní část krku’, (na)níka ‘rub, obrácená strana’; stsrb. pònikva ʻmísto, kde se řeka ztrácí pod zemíʼ (srb.-ch. pònikva ʻkotlina, údolíʼ), stp. ponik ʻpodzemní koryto řekyʼ, str. ponikъ ʻotvor, kterým se řeka propadá do zeměʼ; stč. Ponikev f., Ponikov m. (srovnatelné se jménem moravské říčky Punkva < *Ponikva); č. -niknout, -nikat (vzniknout, vznikat, zaniknout, zanikat aj.), stsl. ponikn ti ‘svěsit hlavu’; II.c stsl. polьdza ‘užitek, prospěch, výhoda, zisk’ (< psl. *polьdza < *lь(d)za (< *lьga) ‘lehkost’ < *lьgъ ‘lehký’); b. pólza, mk. polza, ukr. píl’ha, r. dial. pól’gá, s významy ‘užitek, prospěch’, též (v p., ukr. a r. dial.) ‘úleva (při nemoci), uzdravení’ aj.; z csl. r. pól’za a stsrb. polza ‘prospěch, užitek’; br. arch. l’ha ‘možnost, úleva’, str. lьza tv., r. dial. l’ga ‘lehkost’, ukr. arch. nel’ha ‘sychravé počasí’, č. dial. nelze ‘plískanice, psota’; II.d stsl. posocha ‘hůl, klacek’ (< psl. *socha ʻrozsocha, slabší kmen nahoře s pahýlem po větvi, vytvářející jakousi vidliciʼ ⁓ lit. šakà ʻvětevʼ, lot. saka ʻrozvětveníʼ, stind. śākhā- ʻvětevʼ, vše k ie. * ăkhā ʻvětevʼ); r. pósoch ʻpoutnická nebo vycházková hůlʼ; II.e pokonъ ʻpočátekʼ (< psl. *konъ ʻkraj, začátekʼ < ie. *ken- ʻrodit se, začínatʼ > psl. *-čęti) slk. kniž., č. st. pokon ʻkonecʼ, p. dial. pokon ʻpočátek, stvoření (světa)ʼ, str. pokonъ ʻzvyk, zákon založený na tradiciʼ. Literatura: Derksen 2008: Derksen, R., Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Leiden–Boston 2008. ESJS: Etymologický slovník jazyka staroslověnského (red. E. Havlová – A. Erhart – I. Janyšková). 1– 14, Praha 1989–2008, 15–18–, Brno 2010–2018–. Karlíková 1994: Karlíková, H.: K významu stsl. substantiva kovanije. Slavia 63, 1994, 177–179. Kopečný 1962: Kopečný, F., Slovesný vid v češtině. Praha 1962. Němec 1954: O slovanské předponě po- slovesné. Slavia 23, 1954, 1–22. SJS: Slovník jazyka staroslověnského/ Lexicon linguae palaeoslovenicae, 1–4 (red. J. Kurz a Z. Hauptová). Praha 1966–1997. Sv. 5 Addenda et corrigenda. Praha 2010–2016. Sławski 1974: Sławski, F., Zarys słowotwórstwa prasłowiańskiego. In: Słownik prasłowiański, 1. Red. F. Sławski. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk 1974, 43–141. Šlosar 1981: Šlosar, D.: Slovotvorný vývoj českého slovesa. Brno 1981.