Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
ZVUKOVÝ SYMBOLISMUS (ZS)
Typologie ZS (jedna verze)
viz Hinton, Nichols a Ohala in Sound Symbolism, 1994 →
1) Korporální ZS („tělesný“)
• užití zvuků pro vyjádření vnitřního stavu člověka,
ať už emočního nebo fyzického
• kašlání, škytání, výkřiky bolesti
• sem by patřila některá citoslovce (aaa, jau, fuj, bléé atd.)
• velmi podobná napříč jazyky
• často nemají ustálenou zvukovou podobu nebo grafická zápis,
popř. jsou tvořeny nejazykovými zvuky
• sporné, zda patří ke ZS, ale mohou být zdrojem onomatopoií
[pláč] → bé → běčet
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
2) Imitativní ZS
• onomatopoie neboli zvukomalba
• nápodoba zvuků okolního světa zvuky jazyka
• onomatopoie (pl. onomatopoia)
= slovo, v němž je část fonologické podoby vnímána jako podobná
(i) zvukovému referentovi nebo (i) zvuku s ním metonymicky
spojenému
ad (i) = primární onomatopoia (kuku „zvuk kukání“)
ad (ii) = sekundární onomatopoia (angl. cuckoo „pták dělající
tento zvuk“)
k sekundárním se řadí i slova odvozená od primárních
onom. (kukat, kukačka)
to může být sporné (hr → hrkat → hrk nebo hrk → hrkat ?)
viz též škvrčet, škvařit (primární onom. nedoloženo)
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
• primární onomatopoia jsou obvykle chápana jako druh citoslovcí,
ale někdy se tyto dva typy slov od sebe odlišují
ťuk ťuk, gaga, kikirikí, haf, mňau
• onomatopoia tedy mohou být samostatný slovní druh (společně
s tzv. ideofony)
• zvuková a grafická stránka onomatopoeí je více ustálená než
z korporálního ZS, ale může se vyznačovat odchylkami od „normální“
slovní zásoby
ťuk
škvrčet
frr
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
• jistá podobnost napříč jazyky, ale na rozdíl od korporálního ZS
větší odlišnosti a individuálnosti
volání kachny
čeština káč káč
chorvatština kva kva
francouzština coin coin
maďarština háp háp
islandština bra bra
lotyština pēk pēk
turečtina vak vak
vietnamština cạp cạp
a další
viz https://en.wikipedia.org/wiki/Cross-linguistic_onomatopoeias
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
3) Synestetický ZS (též opoziční/vztahový ZS)
• akustická symbolizace neakustických jevů
• určité hlásky nebo suprasegmentální jevy mohou odpovídat
vizuálním, hmatovým či proprioceptivním vlastnostem věci (jako
velikost či tvar)
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
Které slovo označuje velký stůl a které malý stůl?
mil mal
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
Který tvar označuje slovo bouba a který kiki?
bouba kiki
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
Odhadněte vzdálenost těchto dvou měst od New Yorku
Fleen Floon
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
Odhadněte vzdálenost těchto dvou měst od New Yorku
Fleen Floon
• Floon v průměru vzdálen 202 mil
• Fleen v průměru vzdálen 153 mil
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
3) Synestetický ZS (též opoziční/vztahový ZS) – pokr.
• akustická symbolizace neakustických jevů
• určité hlásky nebo suprasegmentální jevy mohou odpovídat
vizuálním, hmatovým či proprioceptivním vlastnostem věci (jako
velikost či tvar)
• experimentálně a korpusově potvrzený vztah mezi zvuky a
–velikostí
–vzdáleností
–deixí
–tvarem
–drsností/nepravidelností (/r/)
–barvou
–činností (spínání malých a velkých nástrojů)
–povahovými charakteristikami (společenská, aktivní osoba +
neznělé explozivy; milá, vstřícná osoba + sonory)
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
• některé z těchto asociací lze vysvětlit frekvenčním kódem
(frequency code, John Ohala)
• vrozeně naprogramovaný systém u živočichů:
větší tělo/dutiny → zvuky s nízkou frekvencí,
hluboké zvuky, nízké tóny → zvuk samců →
větší věci, dominance, agresivita
menší tělo/dutiny → zvuky s vysokou frekvencí,
vysoké zvuky, vysoké tóny → zvuk samic →
menší věci a menší dominance, slabost
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
4) Konvenční ZS (též asociativní/komplexní ZS)
• nenáhodné spojení fonologické podoby a významu
• tzv. fonestémy
• typ nejvíce vykazující konvenčnost (arbitrárnost)
angličtina
/gl/ „vizuální vjem“ glow, glance, glare, gleam, glim, glimmer,
glimpse, glint, glisten, glister, glitter,
gloaming, glower, gloom, gloss
/tw/ „kroucení“ twist, twirl, tweak, twill, tweed, tweezer, twiddle,
twine, twinge
/šm/ „nemotorná
chůze“
šmachtat, šmancat, šmrtkat, šmajdat, šmaťhat,
šmatlat, šmátrat, šmichtat, šmejdit
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
• fonestémy bývají jazykově specifické
čeština
/kň/
„pejorativnost“
kňafat „sekat“, kňapit „viset v přehybu“, kníbat se
„pomalu dělat“, knidrat „mačkat (šaty)“, kníkat
„zblízka hledět“, kňoubat „pomalu dělat“, kňudlat
se „dloubat se v něčem“
švédština
/pj/, /bj/, /fj/
„pejorativnost“
pjatt, pjoller, pjosk, pjunk, pjåkig, pjalt, pjunk, pjåk
fjant, fjollig, fjompig, fjuttig, fjäsa, fjäska, fjoskig
bjäbba, bjäfs
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
• některé fonestémy jsou onomatopoické
/šk/ „škrtavý
zvuk (trhání
nebo tření)“
škohrtat „vydávat škrtavý zvuk“, rozškrkovat se „trhat
se“, škrtat „dělat čáry“, škablat „škrábat, drápat“,
škrpat „třít nohou při chůzi“, škrouňat tv., škýrat
„črtat, čmárat“ a další
/xr/ „chrčivý
zvuk“
chrápat, chrnět, chrochtat, chroupat, chrastit,
chramostit, chrčet
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
• jiné mohou napodobovat artikulační gesto
/ap/ „chytat,
lapat; pozřít“
lapat, čapat, gapat, japat, tlapat, chňapat, chrapat
naz.+okl.
‘opakovaný
pohyb nebo
zvuk’
honkat se „kolébat se“, bambat „kolébat“, bonkat
tv., culimbat se tv., čongat, kondat tv.; blinkat, bundat
se, cindat se, cvankat se, čundrat se, kambat se,
klombat se, kolandrovat, landat se, lompitat, pšundat,
selungat se, švondat se, trandat vše „loudat se,
bloumat se“; glintat se „viklat se“, klontat se tv.;
křundat „těžce chodit“; dyndat „klátit se“ a další
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
5) Metalingvistický ZS
• signalizovaní aspektů jazykové struktury a funkce
• např. hraniční signály (viz přednáška o fonologii slova)
• většinou nepokládáno jako pravý ZS
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
Další druhy ZS
(viz Johansson et al. 2020, „The typology of sound symbolism: Defining macro-concepts via their
semantic and phonetic features“. Lingustic Typology 24: 253–310.
6) Diagramatický ZS
• např. reduplikace (více fonologického
materiálu → více intenzity/množství
ve významu)
7) Vokální gesta
• symbolismus artikulačních
gest
• zvuky jsou sekundární
• viz fonestém Nas.+Okl. v češ-
tině
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
8) Okolnostní ZS (circumstantial sound symbolism)
• nový druh ZS a prozatím málo zkoumaný
• spojení zvuků a okolností, za kterých se tyto zvuky užívají
• statisticky potvrzené mezijazyková asociace
/u/ + „bradavka“, „proud vzduchu“, „sát“
– spojeno s kojením (tvar rtů)?
/m/ + „matka“, „prsa“, „mléko“
– děti vydávají nazální mručivé zvuky při kojení