karta mysl slon Ivové nesl smrt lovec pálka potrava lze Petr vichr malina plný vláček malíř prst vlk mračno rota vrtech mrtvý rty vlněném mudrc rvát žaluzie (být) hr vrhl frč (imper. < frčet) koktejl Karl (Marx) umrlčí zlhostejnět jarl (František) Vej r zastárl štamprlka zemljanka spitfire v rtech v lněném byron ismus (Ivo) Š pal j Slabičnost/nukleárnost • jak určit, kolik má promluva slabik/fonotagmat? • jak určit, který foném je slabičný/nukleární? Fonetická perspektiva Fonologická perspektiva • slabika (řečová jednotka) • fonotagma (model distribuce fonémů) • slabičnost • nukleárnost • jádro slabiky • nukleus fonotagmatu • shoda nemusí být, ale obvykle shoda je nebo se předpokládá Slabičnost/nukleárnost (pokrač.) • jak určit, kolik má promluva slabik/fonotagmat? • jak určit, který foném je slabičný/nukleární? 1) Slabičnost: Artikulační a akustické vlastnosti fonémů (tj. jejich alofonů) • pro češtinu neprůkazné ([r] x [r]) • pro angličtinu o něco lépe průkazné, ale sporné 2) Slabičnost: Dotazování se mluvčích (experimenty) • experimenty obvykle chybí • existují-li, výsledky nejsou jednoznačné (např. pro angličtinu) • pilotní experiment pro češtinu: 110 respondentů zestárl 3 slabiky (84,5 %) Karl 2 slabiky (62,7 %) Tyrl 2 slabiky (53,6 %) umrlčí 3 slabiky (83,6 %) štamprlky 3 slabiky (96,4 %) povrlští 3 slabiky (94,5 %) 3) Slabičnost: Poezie (a) Tak také trest, trest z nekonečna, (9 slabik) do chvíle zbalen, sevře pěst, (8 slabik) a rána střelná, bodná, sečná (9 slabik) umrlčí rasu umí smést... (8 slabik) (b) Stín u kormidla -jarl sám (8 slabik, pokud jarl dvouslabičné) se vzdává boje vzpomínkám. (8 slabik) (c) Jarl těžkou hlavou pokynul (8 slabik, pokud jarl jednoslabičné) sen pominul a rozplynul. (8 slabik) Ale! (d) nejsladšípísně slavík tluče v křoví (11 slabik) svůj růměn rdí se paprsk purpurový (11 slabik) v myšlenkách stojím, bázní, jak se třesu (11 slabik) přijmeš je, matičko, srdce své ti nesu (12 slabik!!!) (e) roztouženě lká, teď smíchem zní (9 slabik!!!) dumá, trylkuje a cinká, zvoní (10 slabik) ta boží píseň, jak se sladko sní (10 slabik) a náhle akord zazněl poslední (10 slabik) věčně se mě stýskat bude po ní (10 slabik) 4) Slabičnost: Paradigmatické vlastnosti fonémů (sonorita) Sonoritní škála (příklady Verze 1 8 vokály 7 glajdy 6 laterály 5 vibranty 4 nazály 3 frikativy +/ř/? 2 afrikáty 1 explozivy u verzí) Verze 2 5 vokály 4 glajdy 3 likvidy 2 nazály 1 obstruenty +/ř/? Sonoritní princip uspořádání slabiky 1) Sonorita segmentů stoupá směrem k jádru slabiky (tj. stoupá v prétuře a klesá v kodě). 2) Vrchol sonority je vrchol slabiky. slast 8 /a/ 6 N 2 N /s/ 1 /T/ sedm 8 /e/ 4 /m/ 2 /s/ 1 /d/ 5 A/ 4 /n/ 1 A/ chrl 6 /I/ 5 A/ 2 A/ rty 8 N 5 hl 1 N Vejr 8 /e/ 7 N 5 hl 3 M stárl umrlčí 8 /ä/ 8 /u/ 6 N 6 5 hl 5 hl 3 /s/ 4 /m/ 1 N 2 hl 5) Slabičnost: Syntagmatičke (distribuční) vlastnosti fonémů • O'Connor, J. D. - Trim, J. L. M. 1953. „Vowel, consonant, and syllable—A phonological definition". Word 9:2, 103-122. • Greenberg, Joseph. 1962. „Is the vowel-consonant dichotomy universal?". Word 18, 73-81. • Mulder, Jan. 1989. Foundations of Axiomatic Linguistics. De Gruyter. Mulder: Dva druhy závislostí: (i) závislost na funkci a (ii) závislost na výskytu Typ závislosti Funkční Výskytová Jednostranná • subordinace/determinace[*] x -> y M -> lul <- /m/ (/rum/) • x je expanze y My /to/ (srov. /o/) Oboustranná • interordinace x<-->y lalir^lol (/tato/) • x a y jsou obě expanze MM /Sto/ (srov. /o/) Oboustranná • koordinace xH->y A/<-/-> /m/ (/rum/) • ani x, ani y není expanze xy /pr/ opak je jednostranné řízení, superordinace Nukleární prvek Periferní prvek • ostatní prvky jsou na něm • funkčně závislý na nukleárním funkčně závislé prvku • z fonotagmatu ho nelze • z fonotagmatu může, ale vypustit nemusí být vypustitelný • může, ale nemusí být závislý na • vždy závislý na výskytu jiného výskytu jiných prvků prvku /naŤ/ nať /prST/ prst /na/ na /prS/ prs /aŤ/ ať /pr/ pr /a/ a */r/ 7p/ • v českých minimálních promluvách (slovech) je přítomen nejméně jeden vokál nebo /r/ nebo /I/ • pokud slovo neobsahuje vokál, ale obsahuje /r/ nebo /I/, je před hl, N vždy obstruent nebo nazála /trn/ trn /umrlčí/ umrlčí /vln/ vln /xrl/ chrl (imper. od chrlit) • nazály se ve slovech vyskytovat nemusí, ale pokud jsou přítomny, je přítomen minimálně jeden vokál nebo /r/ nebo /I/ /sedm/ sedm /osm/ osm Které segmenty mohou být slabičné? Sonoritní škála (dvě verze) Verze 1 8 vokály 7 glajdy 6 laterály 5 vibranty 4 nazály 3 frikativy + /ř/? 2 afrikáty 1 explozivy Verze 2 5 vokály 4 glajdy 3 likvidy 2 nazály 1 obstruenty +/ř/? Které segmenty mohou být slabičné? (pokr.) Vokály • Fonologické vokály vždy • Fonetické (epentetické/prediktabilní) nemusí Jazyk piro (Peru) Fonologická analýza Fonetická analýza Význam /pto/ [pa.to] „(něčí) skupina" /pi.mri/ [pi.m.ri] „jiný" /Jwa.mka.lo/ [f.wa.m.ka.lo] „pavouk" GI a jdy/se m i vo ká ly/a p roxi ma n ty • Definovány jako neslabičné vokály: /]/ - /[/, /w/ = /u/ • Ale co se slovy jako Špalp (ale jsem, jste) Slabičné konsonanty • Percepčné a fonologicky mohou být slabičné konsonanty chápany jako spojení aC, Ca (např. ve slovinštiné, prst -> /parst/) • Slabičnost je obvykle syntagmatickou vlastností Distinktivní slabičné konsonanty? • Není jasné, zda je slabičnost konsonantů i paradigmatickou (distinktivní) vlastností • Distinktivní slabičné konsonanty snad ve staré češtině: vei krvÍ2 ve^ukús záedo7sť\s kdy d pa2k ro3zlÍ4ČnÚ5 zae\07St\s myisl Í2 sr3dce4 to5ho6 zléyhog žei nci2ho3ru4 s stoslceô svéyhog • Nebo v chorvatštině? Astro/ istro „vytřel do sucha" x /Tstro/ /srraVOkativ (místní jméno) [rzati] -> [zarzati] zarzati „zaržat" x narcis [neslabicné] Zelenortska Republika „Kapverdy" Slabičné konsonanty (pokr.) • Diachrónne a synchronně vznikají: 1) redukcí skupin CV, VC (č. strkat < psi. *st~brkati < pie. *srer-) 2) adaptací přejatých slov (č. žánr< fr. genre [neslab.]) 3) jako zvukomalebné prvky (č. vrrr, chrr) • Možný vývoj: 1) ve skupiny CV, VC (prší> nářečně perší; srov. č. slunce x slk. slnko < psi. *si>lnbce [ti nejspíš = /j/] < ie. * sul niko) 2) vokalizace (srov. chor. šunce „slunce"; Astro/ istro, tj. /o/ < /I/) 3) elize (č. vedl > ob. č. veď) Výskyt slabičných konsonantů v jazycích světa • Bell, Alan. 1978. „Syllabic consonants". Universals of Human Language, Vol. 2 (ed. Joseph H. Greenberg). Stanford University Press, 153-201. • vzorek 178 jazyků Slabičné sonory ano ne ano 24 10 Slabičné (13,5 %) (5,6 %) obstruenty ne 47 97 (26,4 %) (54,5 %) Slabičné konsonanty: 81 (45,5 %) x neslabičné konsonanty: 97 (54,5 %) Typologie slabičných konsonantů • Cooper, Alan. 2013. „The typology of PIE syllabic consonants". Indo-European Linguistics 1, 3-67. • vzorek 131 jazyků se slabičným konsonantem Jazyky pouze s jedním druhem slabičných konsonantů R-ové kons. Laterály Nazály Frikativy 4 1 77 5 Jazyky se dvěma více typy slabičných konsonantů Počet jazyků R-ové kons. Laterály Nazály Frikativy Závěrové kons. 1 X X X X X 3 X X X X 9 X X X 3 X X 4 X X 1 X X 15 X X 2 X X X 1 X X X X 4 X X 1 X X X Sonoritní škála (dvě verze) Verze 1 8 vokály 7 glajdy 6 laterály 5 vibranty 4 nazály 3 frikativy +/ř/? 2 afrikáty 1 explozivy • Nazály jsou častěji slabičné, ačkoliv jsou níže na sonoritní škále! • Laterály jsou častěji slabičné než r-ové konsonanty (souhlasí se sonoritní škálou) • Frikativy jsou častěji slabičné než závěrové konsonanty (souhlasí) Verze 2 5 vokály 4 glajdy 3 likvidy 2 nazály 1 obstruenty + /ř/? Výskyt slabičných konsonantů TAE L E 8 Bre akdown of d (s tribu tion by word-position {clear determinations) Word position Languages Initial Medial Final 47 x 6 x 8 x 10 XX 9 x x 10 XX 24 XXX Slabičné konsonanty v češtině Domácí Výpůjčky Citově Vlastní jména Nářeční slova neutrální zabarvená (domácí/ spisovná slova přejatá) prst, vítr rapper hr, pr, vr Langer rhákovat, rzi vlk, mysl, vedl veksl m Seidl kamllík i [m] pouze sedm, rhythm and zahmkat Rýzmburk, m osm + deriv. blues (PSJČ) Házmburk [n] X secondhand, hexnšús ■ Eton, Falkenštejn sedn [n] X m finta fň m hňc < nic ča rodě ň ca frik. X X kšcnout, pffkat X dzvedlo, pšvžt „zvuk, který vydává pes" (2 slab.) Slabičné obstruenty • V mnoha jazycích výsledek redukce nebo v citoslovcích • V několika jazycích však v „normální" slovní zásobě jazyk tashlhiyt (berberský jazyk, Maroko) / ts.sk.Jf .tst: / „vysušil jsi to" /tf.tkt/ „vyvrtl sis [nohu]" (8) Yakima Sahaptin (Sahaptin; USA) ksksa 'elephant ear (mushroom)' (Hargus & Beavert 2006: 29) (9) Georgian (Kartvelian: Georgia) brts'x'alt 'claw' (Butskhrikidze 2002: 204) (10) Tashlhiyt {Afro-Asiatic; Morocco) ts:kjftst: t-S:-kff-t=St: 'you dried it (f)' (Ridouane 2008: 332) (11) Tehuelche {Chonan; Argentina) ki}a?fpjkn k-tjaTfp-J'-kn REFL-Wash-PS-REALIS 'it is being washed' (Fernandez Garay & Hernandez 2006:13) (12) Itehnen (Chukotko-Kamchatkan; Russia) kitxuntrjeTn k4-txuni-rje?n 'very dark' (Georg & Volodin 1999: 55)