Kaple a hrob sv. Vojtěcha
Osobnost svatého Vojtěcha, biskupa, jenž si získal značný respekt již za svého života, provází české dějiny ve všech jejich peripetiích. V polovině 11. století se stal, vedle Víta, Václava a Panny Marie, patronem pražské katedrály a tím i jedním z patronů českých zemí. V roce 1039 byly jeho ostatky přeneseny z Hnězdna do Prahy a uloženy v často diskutované „kapli jakoby ve vchodu" při tehdejší katedrální rotundě sv. Víta. Místo jejich uložení se stejně jako místo uložení ostatků sv. Václava stalo osou pražské liturgie a tím i všech dalších stavebních fází katedrály. Úcta k němu byla ve středověku veliká a svědčí o ní četná umělecká díla, jak architektonická, sochařská a malířská, tak i literární a hudební.
Kult sv. Vojtěcha sehrál důležitou úlohu v období po 30leté válce za rekatolizace českých zemí, byl pěstován jak pražským arcibiskupstvím tak např. benediktinským řádem. Masově oblíbeným patronem, jako například sv. Václav, se ale nestal. Ve 20. století se k němu česká katolická církev dvakrát vrátila; v roce 1947, v dobách poválečné duchovní obnovy, kdy se odehrála tzv. „apoštolská cesta" sv. Vojtěcha.3 Znovu se pak k němu navrátila na konci 80. let 20. století. V listopadu roku 1987 vyhlásil tehdejší pražský arcibiskup František kardinál Tomášek „Desetiletí duchovní obnovy", v němž bylopro každý
Rotunda sv. Víta s kaplí sv. Vojtěcha a biskupský dům, pohled od severozápadu, polovina li. století
(foto Archiv ARÚ Praha, Pražský hrad, Jan Gloc)
Virtuální model gotické fáze kaple sv. Vojtěcha, pohled z nadhledu a od severozápadu
[30 modelace Vojtěch Dvořák)
a   Více viz s. 684.
812
KAPLE  A  HROB  SV. VOJTĚCHA
rok určeno téma inspirované Desaterem a jež mělo vyvrcholit v roce 1997, tedy tisícího výročí smrti sv. Vojtěcha. Hned ve druhém roce plánovaného Desetiletí však přišly velké společenské změny, jejichž důsledkem byl pád komunismu, následně pak rozdělení Československa v roce 1993 a příprava vstupu České republiky do Evropské unie. Osobnost svatého Vojtěcha se dostala do jiného kontextu a více než jako inspirace pro české věřící byl akcentován jeho evropský význam. Důležitý byl v tomto ohledu projev prezidenta Václava Havlab při návštěvě papeže Jana Pavla II. v České republice v dubnu roku 1997. Osobnost svatého Vojtěcha se tak stává jednou
z důležitých symbolických hodnot instru-mentalizovaných při vstupu do Evropské unie nejen na české straně, ale i na straně unijní.c
Většinu informací o Vojtěchově životě čerpáme především z tzv. Cana-pariovy legendyd a legendy Bruna z Querfurtu, jeho současníků. Bohatou kariéru vzdělance a duchovního ukončil misijní cestou do severního Polska, kde byl 23. dubna 997 zabit. Jeho tělo spočinulo v katedrále Nanebevzetí Panny Marie v polském Hnězdně. V roce 1039 kníže Břetislav I. podnikl do Polska válečnou výpravu, v Hnězdně slavnostně ostatky sv. Vojtěcha vyzvedl a převezl je do Prahy. Ve snaze docílit povýšení
pražského biskupství na arcibiskupství nechal pro ně vybudovat zvláštní mauzoleum. Tak snad můžeme chápat údaj kronikáře o jeho podobě, tedy že šlo o malý kostelík či kapli jakoby ve vstupu do rotundy.6 V dřívější době badatelé vojtěšskou kapli situovali do tzv. zápacr-přístavby rotundy,'severní apsidy rotundy9, popřípadě ji považovali za samostatnou kapli vybudovanou nejspíše nedaleko hlavního vstupu. Jako nejprav-děpodobnější se jeví poslední varianta, tedy samostatné mauzoleum západně a poblíž rotundy, na pohřebišti, které rotundu obklopovalo a jehož stopy z velké části setřela stavební činnost. Nepřímým, ale pádným důkazem je jak další
HAVEL 1997. Srov. HENRIX (ed.) 1997. Podle Johanese Frieda teiíc životopis vznikl pravděpodooné v Lutychu: FRIED 2002. 263-2 srov. HOFFMANN 2005. Kosmův letopis český II. 17 (FRB II, s. 92}: „Léta od nařeže-' s=--é 1060, když kněz Spytihněv o sát sv. Václava přijel do Prahy, v*3a i kostel sv. Vita nebyl tak veMtý. am nestačil pro lid sbíhající se k sál zasvěcenému, jejž byl totiž sv vystavil ku podobenství tosfdb římského okrouhlý, v němž takä M svatého Václava odpočívalo, jaxzž i také druhý kostelíček, který byt vedle a jako ve dveřích téhož postavený, v jehož prostředí • velmi těsném byl hrob sv. r>|Bš ht' Shrnutí bádáni u FROLÍK et aL 2000, 159-161, 202. BARTLOVÁ 1997. 27-3"
CHAŘSKÁ A  MALÍŘSKÁ  VÝZDOBA  KATEDRÁLY  SV.  VÍTA OD  KONCE  PRVNÍ  SVĚTOVÉ   VÁLKY  PO SOUČASNOST
813
UPíS. 8v. VOITTOA ..
I [ f I i !
-jlB.'-
Před zbořením stavby v roce 1879 vytvořil Josef Mocker detailní plány kaple sv. Vojtěcha s hrobem. Archiv Pražského hradu, fond Stará plánová sbírka, sign. S XIII, inv. č. 1 (pohled) a 3 (řez)
(foto Archiv Pražského hradu)
MARIKOVA-KUBKOVA 1999.
EBEN
stavební vývoj, tak liturgie a liturgická topografie svatovítského kostela.11
V románské novostavbě se Vojtěchovy ostatky ocitly prakticky hned, jak bylo pro ně vybudováno důstojné místo. Fragmenty hrobky a oltáře objevil při výzkumu Kamil Hilbert a z jejich polohy se dá předpokládat, že analogicky k ostatkům sv. Václava ani ostatky sv. Vojtěcha svoji pozici nezměnily, a tím se dostaly do hlavní lodi. První písemná zpráva, která se o hrobu zmiňuje, je ale
až z roku 1129. Tehdy jej nechal biskup Menhart obnovit a ostatky přenesl do bohatě zdobené domečkovité tumby za oltář. V roce 1323 pak biskup Jan IV. z Dražíc inicioval nový, bohatě zdobený náhrobek. V gotické novostavbě byl hrob sv. Vojtěcha v roce 1392, ve shodě s umístěním v románské bazilice, uložen do středu plánované hlavní lodi. Nedlouho po přenesení byla nad ním vybudována bohatá gotická kaple, jejíž podoba je snad známa z archivního pramene
814
KAPLE  A  HROB  SV. VOJTĚCHA
ja 1
publikovaného Otto Kletzlem v roce 1939.' Šlo o kamenný dvoupatrový baldachýn na půdorysu protáhlého dvanáctiúhelníku s nárožními pilíři a konzolami pro sochy. Pochybnosti o jeho existenci rozptylují četné zmínky v účtech, které čekají na zpracování.1
Gotickou kapli v roce 1541 značně poničil požár, jak doložily nálezy archeologického výzkumu v roce 1996.k Roku 1563 se Ferdinand I. zavázal, že kapli nahradí novou, ta se ale dočka-
Historický snímek klenby v kapli sv. Vojtěcha a její půdorys se zakreslením polohy hrobu, in: Antonín Podlaha a Kamil Hilbert, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, 1906
(reprofoto Jan Gloc)
la realizace až roku 1575. Centrální polygonálni dispozice pravděpodobně navazovala na dispozici starší, gotickou a také odpovídala memoriálnímu a poutnímu charakteru kaple se světcovým náhrobkem uprostřed. V této podobě plnila svoji funkci až do roku 1879, kdy ustoupila novostavbě novogotického trojlodí. Ostatky sv. Vojtěcha byly při té příležitosti přeneseny do kaple sv. Jana Nepomuckého. Hrob ale zůstal na svém místě a z hlediska liturgické topografie
se dostal do stejné pozice, v jaké byl v románské bazilice. Náhrobek sv. Vojtěcha v nové hlavní lodi se pak stal opakovaně námětem architektonických soutěží. Ze druhé poloviny 30. let zůstal nerealizovaný návrh sochárky Karly Vobi-šové. Svatovojtěšské milénium se stalo příležitostí pro návrat k tématu; hrob sv. Vojtěcha byl znovu otevřen, prozkoumán' a osazen jednoduchým kenotafem podle návrhu manželů Fantových.
Hrob sv. Vojtěcha, jednoho z českých významných světců, je tedy vedle hrobu sv. Václava dalším místem v pražské katedrále, z něhož je patrná stabilitas loci a které spojuje dnešní katedrálu se stavbou předrománské rotundy. (JMK)
Současná úprava místa hrobu sv. Vojtěcha ve střední lodi katedrály podle návrhu Evy a Bohumila Fantových
(foto Sprava Pražského hradu. Jan Gloc)
KLETZL 1939; BENEŠOVSKÁ -MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ 2003. Za soukromé sdělení děkuji Marku Suchému.
TOMKOVÁ - FROLÍK -MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ 2003. Ibidem.
SOCHAŘSKÁ  A  MALÍŘSKÁ VÝZDOBA  KATEDRÁLY  SV.  VÍTA OD  KONCE  PRVNÍ  SVĚTOVÉ  VÁLKY  PO SOUČASNOST
815