Elementární rozvaha o grafické hudbě Pokus o typologii vizuality partitur, s případovou studií tvorby z bývalého Československa. Aneb o čtení, pozorování a poslouchání partitur. http://www.antikbuddha.com/photos/41537.jpg Může být výsledek jakéhokoliv skladatelského procesu statický, nebo je statický pouze záznam, a je pak jeho zastavením, zakonzervováním, zachycením skutečně záznam grafický, který vzniká dříve, než samotná znějící struktura? r/Medievalart - "Belle bonne sage" and "Tout par compas suy composes", two late 14th century chansons by Baude Cordier, with musical notation in the shape of a heart and in a circle (Codex Chantilly, F-CH MS 564, ff. 11v-12) [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] http://g.denik.cz/50/ac/janacek_leos_archiv_sko__8__galerie-980.jpg „notová partitura“ „partitura s nekonvenčními grafickými prvky“ •„Novou podobu hudebního záznamu si na jedné straně vynucovaly netradiční práce se zvukovým materiálem v elektronické a konkrétní hudby, stejně jako využívání nových postupů při práci se zvukovou strukturou, na druhé straně pak byly ovlivňovány vědomím autorů o příbuznosti nových hledání v různých uměleckých kategoriích a z toho plynoucí snahou přiblížit své vlastní výsledky metodám, nebo postupům jiné oblasti…“ [Valoch 1970, nes.] • Xenakis - Metastasis 1954 Obrázek schulhoff - Griebel Ladislav Kupkovič – Mäso križa kupkovič Image Emilie přichází ke mně ve snu [USEMAP] Marek Kopelent smyčcový kvartet kopelent Zbyněk Vostřák Tajný rybolov vostřák [USEMAP] Odraz - Obraz (Zbyněk Vostřák) Odejdi se svými kolegy do různých prostředí (ulice, továrna, domovní dvorek, vesnice, volná příroda…) a zaposlouchej se soustředěně do zvuků kolem sebe. Co uslyšíš, není hudba, ale jsou to zvukové fenomény, které se pro Tebe mohou stát hudebně podnětnými. Začni hrát a poslouchej své spoluhráče. Podporuj, odporuj, mlč. Snaž se ze zvukových impulsů, které Ti poskytuje reálný svět, zachytit něco, co se ve Tvém vědomí promění v zákonitost. Přetvoř postupně zvukovou matérii přírody v hudbu. Rudolf Komorous (* 1931) •Osobnost skladatele a fagotisty Rudolfa Komorouse (1931) nezapadá do prototypu československého skladatele padesátých let. V letech 1946 – 1952 studoval fagot na Pražské konzervatoři a poté v letech 1952 – 1959 na pražské Akademii múzických umění, kde zároveň navštěvoval kompoziční třídu Pavla Bořkovce. Vynikající úspěchy v interpretačních soutěžích mu umožnily působení na univerzitě v čínském Pekingu, kde vyučoval v letech 1959 – 1961 fagot a komorní hru. Ve své kompoziční tvorbě již velmi záhy opouští tradice předválečné novoklasické avantgardy a pouští se do hledání nových možností tvorby. Zajímá se o výtvarné umění a společně s kolegy ze sdružení Šmidrové stojí u počátků akčního umění v bývalém Československu. Po svém návratu do vlasti se stává aktivním účastníkem dění kolem souboru Musica viva pragensis. V Komorousově tvorbě z přelomu padesátých a šedesátých let vynikají skladby Sladká královna z roku 1962, Olympia z roku 1964, Chamsín, Náhrobek Malevičův a Mignon z roku 1965. „Nechci členit hudební větu pauzami, hudební skladba je pro mne dobou ticha přerušovaného hudbou.“ Zřejmá redukce hudebního materiálu na nejzazší minimum byla pro evropské prostředí v daném období něčím zcela mimořádným. I díky svému pobytu v Číně tak Komorous objevuje, jakou moc může mít jeden tón, kolik hudby se dá najít v jednoduchosti, geometrické přesnosti a konečně i v tichu. Od druhé poloviny šedesátých let začíná převládat v jeho tvorbě zájem o techniku koláže, kterou rozvíjí po své emigraci v roce 1969. •Prvním místem, kde Rudolf Komorous vyučoval, byla paradoxně MacAllester College v Minneapolisu v USA (1970 – 1971), kam byl doporučen Johnem Cagem. Pak přijímá nabídku učit na University of Victoria. Působí zde jako profesor skladby a teorie soudobé hudby, zakládá elektronické hudební studio, později reorganizuje oddělení už ve funkci ředitele. Stává se uznávaným a vyhledávaným učitelem skladby, řada jeho studentů patří dnes ke kanadské skladatelské elitě. V letech 1989 - 1994 působí jako ředitel školy pro soudobá umění na Simon Fraser University v nedalekém Vancouveru. •Svou zralou tvorbu dělí Rudolf Komorous do třech období: období minimalismu, období abstrakce, období nové melodie a nové harmonie. Do prvního období spadají pražské kompozice napsané kolem poloviny 60. let. Do abstraktního období Rudolfa Komorouse můžeme zahrnout šest skladeb z první poloviny 70. let Bez názvu, založených na permutačních principech. Třetí období nových melodií a nových harmonií už naznačil Komorous v dřívější skladbě York z roku 1967. Do této starší doby patří také jeho opera z let 1964-66, Lady Blancarosa. Jeho klavírní skladby nahráli např. Cornelius Cardew, Eve Egoyan (WU pro klavír sólo z let 2002-03), Frederic Rzewski. Jeho skladatelské aktivity výrazně podporuje Canadian Music Centre. •Od doby své emigrace v roce 1968 se Rudolf Komorous do České republiky nikdy nevrátil. • komorous [USEMAP] „grafická partitura“ - „hudební text – systém“ - „mobilní partitury“ - „aleatorická náznaková notace“ - „hudební grafika“ http://anestislogothetis.musicportal.gr/media/images/slideshow/styx_anestis_logothetis.gif Milan Grygar kresba dřívkem Olga Karlíková – Záznam zpěvu ptáků- Slyšené krajiny stockhausen Piet Mondrian – Earle Brown mondrian brown schulhoff - Griebel František Kupka – Bílé rytmy na černém kupka Milan Adamčiak adamčiak lamr steklík-Valoch brun Milan Grygar Akustická kresba grygar-realizace [USEMAP] [USEMAP] GRYGAR-akustická kresba • grygar - kaligrafická •„Kresba s prostorovou představou zvuku, který je obsažen v činnosti a barvě čáry“ •Je představou prostorovou (instalací), nebo časoprostorovou (skladbou)? • •Je představou, nebo projekcí? • •Je v činnosti čáry obsažen zvuk, nebo jeho představa? • NOTOVÁ OSNOVA A NA NÍ BAREVNÁ ČÁRA => NOTOVÁ OSNOVA => BAREVNÁ ČÁRA =>ČÁRA =>LINKA / ČÁRA => LINKA => OSNOVA => NOTOVÁ OSNOVA=> BAREVNÁ ČÁRA V NOTOVÉ OSNOVĚ ·Je prázdná nebo plná – je tichá nebo hlučná? ·Obsahuje všechny noty, které kdy byly napsány, nebo naopak ty, které nikdy napsány nebyly? · ·Nebo je hudba vepsána přímo v linkách a jejich hodnota je určována citlivostí a psychologií barev? · ·Je pouhou potencí (schopností, mocí silou), která je však pouhým předpokladem uspokojení, nebo už potencialitou, tedy souhrnem schopností a možností něco udělat, být uspokojen a co je pak uspokojením, a kdo má být uspokojen? · ·Je definitivním řešením? · ·Je zvyklostí, archetypem, nebo osvobozením? Jak by psal a četl partituru ten, co neumí číst a psát noty, nebo ten, který číst a psát nechce, protože již vše bylo napsáno, Nebo to, co hodlá sdělit, napsat nejde? Šťastný, Pokorný, Graham jaroslav pokorný Tvorba Petera Grahama (1952) je dílem skladatele. Doma je v prostoru aurálním, který je však dotvářen a mnohdy přímo tvořen světem literárním, výtvarným, zkrátka bytostně uměleckým. Vzpírá se jednoduchému popisu. Od samého začátku své kompoziční činnosti Graham klade velký důraz na grafickou podobu notového textu, neboť způsob notového záznamu je pro něj zároveň určitým druhem přednesového označení a má sugerovat způsob hry. Mnohé Grahamovy partitury tak přestávají mít podobu relativně uzavřeného kódu, určeného k rozšifrování znak po znaku a nabývají funkci volného projektu, inspiračního modelu a v krajním případě i díla, u kterého se již ani nepočítá se zvukovou realizací, a přesto si vyhrazují právo být hodnoceny jako výsostně umělecké, a tudíž mohou fungovat i jako svébytné, originální umělecké dílo, nezávislé na hudebním provedení. Obsah obrázku text, rukopis, dokument Popis byl vytvořen automaticky „hudba ke čtení“ http://www.mhf-brno.cz/expozice-nove-hudby-2013/files/2013/01/Graham_kytky.png Obsah obrázku text, snímek obrazovky, rukopis, Písmo Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku kresba, text, skica, diagram Popis byl vytvořen automaticky Milan Adamčiak (* 1946) •http://www.hc.sk/hudba/osobnost-detail/53-milan-adamciak • •"Adamčiakovo hudobné myslenie predstavuje, po počiatočných postwebernovských poetických východiskách v druhej polovici 60. rokov (zoskupenie DAD), radikálny, v slovenskom umeleckom kontexte ojedinelý rozchod s tradíciou a prechod na pozície konceptuálne orientovanej tvorby. Tento vývojový proces u neho postupoval ruka v ruke s dôslednou dekonštrukciou „čistých“ médií a intermedializáciou tvorivých aktivít. V oblasti hudby sa jeho symptomatickým výrazom stáva otvorená forma, veľkoryso poňatá sonorita, nekonvenčná partitúra, improvizácia a akcia, podieľajúce sa v rozličnej miere na výslednom synergickom tvare, inklinujúcom striedavo k expresívnej i minimalistickej výrazovosti. Adamčiakove partitúry nielenže graficky nefixujú tóny konvenčným spôsobom, ale často neobsahujú žiadne pokyny, ktoré by viedli ku konkrétnym zvukom. Jeho variabilné obsadenie poskytuje v rovnocennej miere priestor hudobníkom i nehudobníkom." https://i.ytimg.com/vi/CihWE1AdaRc/maxresdefault.jpg [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] Miloslav Ponc (1902 – 1976) – Barevná hudba I. [USEMAP] [USEMAP] Barevná hudba II [USEMAP] K2594 [USEMAP] K2591 [USEMAP] [USEMAP] K2593 [USEMAP] [USEMAP] K2596 [USEMAP] [USEMAP] Milan Grygar Akustické kresby http://paris.czechcentres.cz/public/galleries/3/2887/aksticka-kresba-ad-1967.jpg https://www.youtube.com/watch?v=cth3xgjwBqs http://www.zusdobruska.cz/fotogalerie/Obraz%20zvukuzvuk%20obrazu/img00010.jpg [USEMAP] [USEMAP] Chatrný – Piňos audiovizuální kompozice •Mříže •Geneze •Statická hudba remake •Barbora Klímová - Replaced kontext •Kateřina Šedá - http://www.bedrichovicenadtemzi.cz/ • •Octový syndrom – expozice 2014 • Jiná čtení, jiné dějiny, jiný kontext •Exkurz: animované filmy •Jan Švankmajer: J. S. Bach - Fantasy in G minor (1965) 9‘30‘‘ https://www.youtube.com/watch?v=zPmEkb_l7fA • •Jiří Brdečka: Špatně namalovaná slepice (1963) – J. F. Fišer 13‘ https://www.youtube.com/watch?v=Mmxe6srboRw • •Jan Švankmajer: Leonardův deník (1972) – Zdeněk Liška 11‘30‘‘ https://www.youtube.com/watch?v=3UM33RKeVoE •