New Media Art Obsessions_II •Konec přednášky o paměti ve společenských vědách MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Vilém Flusser: On Memory (electronic or otherwise), 1990 • •Pamatovat si znamená vzdorovat obecným přírodním zákonům entropie, zániku a zapomnění •Živé organismy vzdorují entropii a zapomnění ve dvojím smyslu • 1. paměť jako genetická informace • 2. paměť kulturní (shromažďování a archivace informací pro další generace) • •Člověk jako historická bytost: definovaná genetickou a kulturní pamětí • • MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Vilém Flusser: On Memory (electronic or otherwise), 1990 • •Kulturní vs. genetická paměť •Genetická paměť není spolehlivá: informace neuchovává, ale zpracovává („processes it“) •Kulturní paměť je ještě méně spolehlivá (dokumenty byly zničeny, budovy zbourány…) • •Proto lidé vynalézali opory paměti: • a) vzduch (orální přenos informací) • b) kámen, kosti … (záznam dovednosti, materiální kultura) • c) tělesná gesta • MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Vilém Flusser: On Memory (electronic or otherwise), 1990 • •Od orální k literární paměti • Abeceda: „kód přepisující fonémy mluveného jazyka do vizuálních symbolů, které mohou být otištěny na pevné objekty.“ VF Spojení výhod orální a materiální kultury • Knihovna: symbol/nástroj kumulace informací (literární tradice – uvažování založené na idejích pokroku, lineární kauzality) •/vs. orální (mýtická) a hmotná (magická) kultura, které jí předcházely/ • MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Vilém Flusser: On Memory • •Od orální k literární kultuře •Platónská tradice (anamnézis, reminiscence) •Talmudská tradice (knihovna jako jedince přesahující místo dialogu s druhými) • •Schopnost ukládat shromážděné informace zvěcňujeme (externalizujeme), viz výše. •Proto se definujeme jako subjekty této trans-humánní paměti, a tedy jako subjekty objektivního světa. (VF) • •Elektronická média (jejich paměti) mohou proměnit naše myšlení. (VF) • MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Vilém Flusser: On Memory • •Informace ve věku elektronické paměti • Elektronické paměti jsou simulacemi funkcí lidské paměti v neživých objektech. VF •Simulace: tj. nápodoba zdůrazňující několik aspektů originálu • „Skutečnost, že elektronické paměti zdůrazňují některé naše paměťové funkce a tyto funkce fungují mnohem lépe, bude mít nepochybně mnohem větší vliv na budoucí civilizaci.“ • •Elektronická paměť: •snadnější naplnění informacemi, jejich kopírování a šíření •automatizace procesu „informování předmětů“ (vs. rozvoj kreativity) •propojení e-pamětí s roboty (převod informací na gesta) (homo faber – homo ludens) •zlepšení schopnosti zapomínat •Zrušení představy „subjektu“ ve prospěch sítě inter-individuálních vztahů (viz analytická psychologie, ekologická studia, politologie) New Media Art Obsessions_II Přední strana obálky Přední strana obálky dubuffet-jean-theatre-de-memoire-1977 New Media Art Obsessions_II Nová historie_krize dokumentu_reenactment •M. Foucault. Archeologie vědění (1966) / formulace metodologie ´nové historie´) •(klíčové pojmy: diskurs, výpověď) • •Epistémé (myšlenkové nevědomí doby, paradigma) •Diskurs (jako soubor různých výpovědí) •Nediskursivní praxe •Zproblematizování dokumentu •Globální historie (kauzalita, analogie atd.) vs. všeobecná historie (rozdělení, hranice, porušení rovnováhy, posuny…) • Nová historie_krize dokumentu_reenactment •M. Foucault. Archeologie vědění (1966) / formulace metodologie ´nové historie´) •(klíčové pojmy: diskurs, výpověď) • •Výpověď vs. věty a tvrzení •„Dlouhou dubu jsem chodil brzy spát…“ • •Od archeologie vědění ke genealogii Nová historie_krize dokumentu_reenactment •Archeologie médií (Erkki Huhtamo a další) •(klíčové pojmy: topoi/topos, médium jako diskursivní objekt) •„Archeologie nespočívá v pátrání po objevech; a zůstává netečná k onomu momentu (dojemnému, to přiznávám), kdy se někdo poprvé přesvědčil o nějaké pravdě; nesnaží se o navrácení světla těchto slavnostních úsvitů. Nikoli však proto, aby se zabývala průměrnými fenomény mínění a šedí toho, co mohl v nějaké době kdokoli na světě opakovat. Zkoumá texty […významných vědců…] nikoli proto, aby sestavila seznam svatých zakladatelů; ukazuje pravidelnost diskursivní praxe.“ (M. Foucault, AV, s. 218-219) •