Příprava na praktické tlumočení a překlady z vietnamštiny 15.3.2023 TLUMOČNICTVÍ A PŘEKLADATELSTVÍ ± TLUMOČENÍ – ústní převod sdělení z jednoho jazyka do druhého ± Po tlumočnících je požadováno, aby dokázali řešit jazykové problémy okamžitě. Tlumočníci většinou pracují bez použití jakýchkoliv zdrojů nebo referenčních materiálů. ± PŘEKLAD – písemný převod textu z jednoho jazyka do druhého ± Překladatel má při své práci výhody ve formě dostatku času, mnoha zdrojů, referenčních materiálů a vlastního časového rozvrhu. Větší množství času je zárukou dokonalé přesnosti textu, aby dával z jazykového i kulturního pohledu vždy ten správný smysl. ± TRANSLATOLOGIE - obor, který se zabývá překladatelskou i tlumočnickou činností PŘEKLADATELSTVÍ ± interlinvální (mezijazykový) ± intralingvální (vnitrojazykový) - v rámci jednoho jazyka, jedná se např. o modernizaci starých textů, které by pro dnešního čtenáře nebyly dostatečně srozumitelný ± intersemiotický (meziznakový) - mezi různými znakovými systémy Překladatel potřebuje mít nejen skvělou znalost obou jazyků a kultur, mezi kterými překládá, ale také znalosti v oboru, ve kterém překládá, cit pro jazyk a vědomosti v navazujících oborech. Zvláště náročné jsou v tomto ohledu umělecké překlady, kde nejde jen o překlad obsahu, ale také o jeho formu, estetickou hodnotu a schopnost přenést styl autora původního textu. SPECIFIKA PŘEKLADATELSKÉ PRÁCE Z VIETNAMŠTINY DO ČEŠTINY ± „Každý jazyk představuje specifickou interpretaci světa… odlišnost těchto dvou světů je větší či menší podle toho, na kolik jsou si dané jazyky geograficky, a zejména kulturně vzdálené“ Vaňková a kol.: Co na srdci to na jazyku. (s. 49) ± Právě geografická a kulturní vzdálenost je jedním z činitelů, které působí, že některé jevy kulturně vzdáleného jazyka jsou do češtiny takřka nepřeveditelné. Takzvané věci nepřeložitelné „Na takzvané věci nepřeložitelné zastává teorie překladu v krajních polohách dva protichůdné názory. Jednou krajností je tvrzení, že přeložit lze všechno, druhou je názor, že každý umělecký text překladem něco ztrácí. Problém přeložitelnosti, jak známo, nesouvisí s rozdíly systémů východiskového jazyka a češtiny přímo, nýbrž s konkrétní aplikací těchto rozdílů. Jde o to, zda lze či nelze zachovat jedinečnost formy a obsahu původního literárního díla při nutné výměně jazykového materiálu. V literatuře o překladu a překládání se setkáváme s různými pojetími tzv. věcí nepřeložitelných.“ Kufnerová, Z.: Takzvané věci nepřeložitelné. In Překládání a čeština. Osobní zájmena jako příbuzenské výpůjčky ± S některými obtížně převeditelnými momenty je velmi nesnadné se vypořádat tak, aby daný text vyvolal v českém čtenáři podobné pocity jako ve vietnamském čtenáři čtoucím originál textu, a to zvláště v případech, kdy takové momenty souvisí se specifickým pohledem na svět promítajícím se do jazyka. ± Přestože se lze představě originálu velmi přiblížit, některé jevy úzce spjaté s kulturními kořeny zapuštěnými do jazyka jsou do jiného jazyka takřka nepřeložitelné. V českém jazykovém obraze světa rozpoznáme vztah mluvčího k adresátovi podle toho, jakým osobním zájmenem ho mluvčí oslovuje, jen velmi omezeně. Z jazyka, v kterém jsou pro zájmena já, ty, vy užívány výpůjčky z příbuzenských vztahů, je obtížné překládat do evropských jazyků. Lidová píseň Anh ném pao Em không bắt Em không yêu Quả pao rơi rồi... Doslovný překlad lidové písně Anh (starší bratr) ném (hodit) pao (míč) Em (mladší sestra, bratr) không (ne) bắt (chytit) Em (mladší sestra, bratr) không (ne) yêu (milovat) Quả pao (míč) rơi (spadnout) rồi(už)... Je z vietnamské písně patrné, kdo je lyrickým mluvčím? Zájmena anh em Zamysleme se, jakou mají zájmena anh-em v různých kontextech konotaci ve vietnamském jazykovém obrazu světa. Mohou být užita ve svém původním významu. Tehdy vymezují vztah mezi sourozenci, mezi starším bratrem a mladším sourozencem. Mohou být ale rovněž použita při vymezení vztahu mladšího a staršího muže, či staršího muže a mladší ženy v případě, že jejich věkový rozdíl odpovídá věkovému rozdílu sourozenců. Tato zájmena jsou též užívána v romantickém vztahu, a to i v případě, že je žena starší než muž, nebo muž je ve věku jejího strýce. Jak překládat osobní zájmena z vietnamštiny? Petr Komers, překladatel poezie z vietnamštiny, v překladatelské poznámce ke sbírce Tisíc oken od Nguyen Binhe rovněž poukazuje na výše zmíněnou problematiku: „Velkým problémem je mj. i překlad osobních zájmen, která nejsou ve vietnamštině definována třemi osobami a dvěma čísly (já-my, ty-vy, on-oni), tedy de facto vztahy prostorovými, nýbrž vztahy relativními, poměrnými. Ve vietnamštině totiž drtivá většina takzvaně osobních zájmen může znamenat kteroukoli ze tří osob. Dokonce i podstatná jména mohou hrát roli jedné ze tří zájmenných osob, a v některých příkladech se tak musí též překládat.“ Komers, P.: Překladatelská poznámka. In Tisíc oken. (Tučná kurzíva od nás.) Píseň Anh ném pao je tedy podobně jako většina vietnamské poezie bez znalosti vietnamského kulturního kontextu jen velmi obtížně přeložitelná. Vyjádření vztahu k rodičům v první osobě ± „Con đã biết cuốc nương làm nương ngô…“ Vyjádření Mỵ pronesené k otci z povídky Hai vọ chồng A Phủ (Ze souboru povídek Truyện Tây Bắc, 1953) I bez znalosti kontextu víme, že s největší pravděpodobností mluví osoba v pozici dítěte ve vztahu k rodičům. Bude tato konotace vietnamského osobního zájmena patrná i z našeho překladu do evropského jazyka? Substantivní zájmeno con v 1. osobě V tomto případě má jazykové vyjádření hluboké kulturní kořeny. Dcera oslovuje otce. Ve vietnamském jazykově-kulturním obraze světa dcera sama sebe označuje jako dítě, není přípustné, aby se označila vzhledem k otci jinak. Jak tuto specifičnost vietnamského jazykového obrazu světa převést do češtiny? Con – Bố Mẹ x české „já“ Pokud bude dítě mluvit o sobě, aniž by vztáhlo svou promluvu k rodičům, ke kterým mluví, je výše zmíněná vazba otce a dítěte, jež je zapuštěna ve vietnamském jazykovém obraze světa, do češtiny nepřeveditelná. Z toho vyplývá, že české tykání a vykání je nedostačující pro vyjádření této výše zmíněné vietnamské jazykové specifičnosti. Úryvek z povídky „Con đã biết cuốc nương làm nương ngô trả nợ thay cho bố. Bố đừng bán con cho nhà giàu.“ Con (dítě) đã (element minulého času) biết (umět) cuốc (okopávat) nương (pole) làm (dělat) nương (pole) ngô (kukuřice) trả (zaplatit) nợ (dluh) thay cho (namísto) bố (tatínek). Bố (tatínek) đừng (element zákazu) bán (prodat) con (dítě) cho (pro) nhà (dům, rodina) giàu (bohatý).