studijní podpora předmětu
ELEKTROFONY
(4)
čtvrtý tematický okruh
 ELEKTROMECHANICKÉ NÁSTROJE pro záznam, reprodukci a editaci zvuku

témata čtvrtého tematického okruhu
▪okolnosti vzniku elektromechanických nástrojů pro záznam, reprodukci a editaci zvuku
▪záznamová technika v tvůrčím procesu, abstraktní a konkrétní světy
▪elektromechanické nástroje pro záznam, reprodukci a editaci zvuku
‐gramofonické nástroje
‐magnetofonické nástroje
‐ikonické nástroje a nástroje avantgardy
▪ikonické realizace pro nové nástroje a zařízení
▪nové typy hudebního myšlení
‐ready made přístupy
‐smyčka (loop) a pattern
‐editace a kompozice
‐mix a střih, zvuk a hudba (zvuk a symbolická reprezentace zvuku)
•

1. elektromechanické nástroje pro záznam, reprodukci a editaci zvuku, okolnosti vzniku, nové
vynálezy a ideje
▪elektromechanické nástroje pro záznam, reprodukci a editaci zvuku jsou podskupinou
elektromechanických nástrojů, podle typu reprodukovaného záznamu lze rozlišovat
‐nástroje reprodukující mechanický záznam zvuku (funkce gramofonu)
‐nástroje reprodukující elektromagnetický záznam (funkce magnetofonu)
▪základem jsou principy, které využívá audio-hardware (gramofon, magnetofon), s přispěním těchto
nástrojů později zmizí polarita hardware – hudební nástroj
▪elektrická energie slouží primárně pro
‐pohon nástroje (pohyb záznamového média typu gramofonová deska nebo MG pásek)
‐pro zesílení a zpracování kmitání mechanického oscilátoru (jehla v přenosce)
‐nebo pro vytváření a další zpracování elektrických kmitů, jenž nahrazují kmity mechanické
(magnetofonový pásek a snímací/ reprodukční hlava)
‐
▪tento druh nástrojů přispěl k definitivnímu smazání hranice mezi audio hardware a hudebním
nástrojem
•

1.1. okolnosti vzniku elektromech. nástrojů pro reprodukci a editaci zvuků , nové vynálezy a ideje
▪vzniku elektromechanických nástrojů obecně předcházela
‐snaha nahrazení lidské práce (el. poháněné nástroje)
‐objevování elektrické energie a elektrického proudu, všeobecná elektrifikace (19.stol.)
▪vzniku elektromechanických nástrojů pro záznam, reprodukci a editaci zvuku předcházely objevy
v oblastech, které souvisí s rozvojem telekomunikace v 19. stol.
‐přenášení zvuku
‐záznam zvuku
▪na rozšíření telekomunikace navazuje vznik a rozvoj hudebního průmyslu (20. léta), rozhlasového a
později televizního vysílání (rozhlas od 10. let, USA, TV vysílání pravidelně od 1935, Německo)
▪první specializovaná pracoviště elektronické hudby byla od 40. let primárně studia rozhlasu a
televize, typicky a Studio d’essai de la Radio Télévision Française (1943)
‐hudební avantgarda nachází v tel. a rozhlasových stanicích/studiích své institucionální zázemí,
např. „kolínská avantgarda“ tj. skupina skladatelů pracujících v 50. a 60. letech v kolínském
rozhlase, Studio für Elektronische Musik při Westdeutscher Rundfunk, Kolín na Rýnem (1953)
▪možnosti zvuk zaznamenat, zpracovat a pak re (znovu) -produkovat podnítilo nové typy hudebního
myšlení, zejména zjev tzv. konkrétní hudby (musique concrète)
‐konkrétní hudba, základ pro současné trendy typu field recording etc., materiálem kompozice je
zvukový záznam, jenž je v kompozičním procesu dále upravován (mix, střih, smyčky, efekty etc)
•

1.1.1. záznam a přenos zvuku, nové vynálezy a technika, principy
▪zvuk je možné přenášet v jeho přirozené podobě tj. jako mechanické kmity (vlny), kmity lze
usměrňovat (efekt megafonu znám již ve starověku - srovnej gesta pro sdělování zprávy na dálku,
sdělení typu „haló“  – ruce u úst ve tvaru usměrňovače)
‐sofistikovanější přenos zvuku pomocí zvukovodů, dlouhé trubice/zvukovody pro přenos hlasu, popsané
v knize Magia Naturalis (Giambattista della Porta, 1553)
‐přenos hlasu tenkým drátem, jenž je na obou koncích ukotven v papírové membráně (tj. v
zesilovači) popsán již v 17. století ( Robert Hooke), stejný princip využívá dětská hra s nití a
dvěma prázdnými kelímky na koncích (sluchátka a mikrofony, niť jako médium přenášející kmity)
▪zvuk je možné přenášet také pomocí el. impulzů/kmitů různých frekvencí, záznam obstarává mikrofon,
reprodukci reproduktor
‐pro převod zvuku na el. kmity slouží akusticko/mechanicko – elektrický převodník tj. mikrofon, pro
převod el. kmitů na akustické jevy (opačný směr) slouží reproduktor
‐přenos zvuku pomocí el. impulzů souvisí s rozvojem telekomunikace v druhé polovině 19. stol.
(telefon obsahuje reproduktor i mikrofon), patent na předchůdce mikrofonu 1876 (současně Alexander
Graham Bell a Elisha Gray)
‐pro záznam a přenos hudby použitelné zařízení od konce 20. let, 1933 přímý přenos koncertu
orchestru z Filadelfie do Washingtonu
‐návrh dvoukanálového (stereo) záznamu a reprodukce zvuku od roku 1931  (Alan Dower Blumlein)
•

1.1.2. zvukový záznam, principy a milníky
▪zvukové vlny je možné zaznamenat/obtisknout do měkkého materiálu (mechanický záznam)
‐1807 zaznamenal Thomas Young kmity ladičky na otáčející se válec pokrytý voskem
‐1857 provedl analogický pokus Éduard-Léon Scott s válcem pokrytým sazemi, přístroj nazval
Phonautographe, o 20 let později Charles Cros popsal jeho úpravy, které ale zveřejnil Abbé Leblanc
jako Phonograph, přístroj byl schopen záznam vytvořil i reprodukovat.
‐1877 vytvořil nezávisle na Crosově práci Thomas Alva Edison svůj Phonograph patentovaný o rok
později, princip předjímá gramofon, jehla ryje rýhu do měkké vrstvy otáčejícího se válce, po té
rýhou projíždí a kmity přenáší na tenkou membránu, na kterou je umístěn zvukovod (trouba –
megafon/zesilovač a zároveň vyzažovač), záznam na desce místo válce se objeví o 10 let pozděni,
přístroj se jmenoval Gramophone
▪zvukové vlny je možné zaznamenat na magnetický/magnetizovaný materiál (magnetismus vzniká pohybem
elektrického náboje, náboj/napětí má své frekvence), reprodukci obstarává reproduktor
‐popis magnetického záznamu 1888 (Oberlin Smith), záznam nikdy nerealizován
‐první funkční přístroj 1898 (Valdemar Poulsen), patent 1899, zdokonalenou verzi předvedl v roce
1900 v Paříži jako Telegraphone, zvuk byl zaznamenán na tenký zmagnetizovaný drát
‐první předobraz magnetofonového pásu 1927 (Fritz Pfleumer), pásek nahradil drát, první páskové
magnetofony od 30. let
•

2. gramofonické nástroje
▪jako gramofonické jsou chápány nástroje s elektromechanickými generátory, které reprodukují
mechanický záznam zvuku, jenž má podobu rýhy/drážky (drážky v gramofonové desce)
‐drážky jsou mechanickým „obtiskem“ tvaru zvukových průběhů/kmitů/vln
▪princip tvorby zvuku je identický jako u gramofonu
‐tvar drážky na otáčející se desce rozechvívá jehlu (drážka je napaječ, talíř je modulátor), kmity
jehly jsou převáděny na elektrické impulzy a ty zpracovány (zesilovač) a reprodukovány
•

2. 1. reprezentanti, specifika hry a ovládání, vývoj
▪gramofonický princip se u jiných nástrojů než u gramofonů prakticky nepoužívá, princip hry pak
spočívá primárně v regulování rychlosti a směru otáčení talíře (plotny), který nese záznamové
médium (gramofonovou desku)
‐hra spočívá ve využívání efektu zpomalování, zrychlování a změny směru přehrávání (otáčení), běžně
přitom dochází cca k transpozici záznamu a k efektu zpětného chodu
‐hře může předcházet úprava nebo výroba vlastního média s drážkami (napaječi), které svým
tvarem/povrchem rozkmitávají jehlu
▪nástroje se vyvíjely v návaznosti na pokusy se záznamem na rotující válce od konce 19. stol.
‐první gramofon vytvořil v 80. letech 19. stol. Emile Berliner, 1887 patentován přístroj s názvem
Gramophone, přístroj byl plně mechanický a jako první nepoužíval válec ale desku
‐plně elektrifikované gramofony od konce 20. let 20. stol., přenosky nejdříve piezoelektrické,
desky šelakové
‐významné pokusy ve 20. letech 20. stol, snaha vytvořit klávesový nástroj, jenž by využíval
rotující kovové válce s drážkami imitujícími stopy záznam zvuku varhan (varhany jako cca řada
gramofonů, Frank Morese Robb), nástroj nerealizován
‐vinylové desky schopné přehrát bez přerušení cca 25 min. (jedna strana) od poloviny 20. stol.
•

2.1.1. reprezentanti
▪libovolný elektrifikovaný gramofon
▪speciálně upravené gramofony pro DJing od začátku 70. let, např. Technics SL 1200 (1972)
‐základní výbavou jsou ovladače pro změnu směru a rychlosti přehrávání/otáčení
•
•
•
•
•
•
•obr., Technics LS 1200 (na pravé straně) a ovládací prvky druhé generace nástroje – quasi
přelaďování změnou rychlosti (LS 1200 MK2, 1979) zdroj:
https://www.savethevinyl.org/technics-sl-1200-models.html
‐
•


3. magnetofonické nástroje
▪jako magnetofonické jsou označovány nástroje, které využívají reprodukci magnetického záznamu
zvuku
▪princip tvorby zvuku je identický jako u magnetofonu
‐médiem je magnetofonový pásek, který se pohybuje a je snímán obvykle pevnou reprodukční/snímací
hlavou
•
•


3. 1. reprezentanti, specifika hry a ovládání, vývoj
▪způsob hry je odvislý od konstrukce nástroje, které jsou v základě dvojího druhu
‐klávesové, čemuž odpovídá způsob hry (klávesa způsobí zahájení reprodukce záznamu na pásku), běžně
doplňováno nabídkou zvukových efektů typu volba dozvuku, různé formy změny prostředí (hall, delay)
etc
‐nástroj je upravený magnetofon anebo je sám původním magnetofonem (audio hardware), hra pak
primárně spočívá v regulování rychlosti (cca transpozice) a směru odvíjení MG pásku (zpětný
chod/reverse) a ve vytvářen smyček (loop)
‐hře na upravený magnetofon nebo původní magnetofon může předcházet úprava média, které lze jako
papír stříhat a vytvářet koláže (koláže ze záznamu zvuku, pásek jako vizuální objekt)
‐pro magnetofonické nástroje je typické kolísání výšek tónů (frekvencí) vlivem nepřesného pohybu
(kolísání rychlosti) měkkého pásku přes snímací/reprodukční hlavu
▪nástroje se vyvíjely v návaznosti na vynálezy v oblasti telekomunikace
‐první magnetofony od 30. let (AEG), záznamové médium papírový pásek pokrytý magnetickou vrstvou,
první celuloidové pásky od 1935 (magnetofon K-1, AEG)
‐rozšíření páskových magnetofonů od 40 let 20. století, zprvu kompaktní zařízení se zesilovačem a
reproduktorem
‐komerční magnetofony s možností vícestopého záznamu od 50 let
‐první magnetofonické nástroje, které nejsou původním magnetofonem (audio – hardwarem) od konce 40
let
‐rozkvět v 50 letech s rozvojem EAH, obvykle v podobě studiové aparatury
•


3.1.1. reprezentanti
▪jakýkoliv magnetofon
▪Chamberlin Rhytmate (1948)
‐nástroj umožňující výběr a plynulé přecházení mezi předem vytvořenými smyčkami z nahrávek bicích
nástrojů (původně jen 14 smyček)
▪Chamberlin Musicmaster (1951), Music master 600 a 660
‐klávesový nástroj, stisknutím klávesy uváděl do pohybu krátký pásek s nahraným tónem, po puštění
klávesy se pásek vrátil na svůj začátek (omezení délky tónu délkou pásku)
‐v 60 letech vyráběny nové modely 600 a 660 umožňující kombinaci s rytmickými smyčkami a zvukovými
efekty (hall, echo etc), smyčky spouštěny stiskem klávesy klaviatury
▪Special Purpose Tape Recorder (1955)
‐nástroj umožňující současné přehrávání několika (zprvu šesti) vícestopých pásku, vytvořené pro
studio elektronické hudby v Torontu
‐reprodukci bylo možno ovládat klaviaturou, která ale sloužila jen jako kontrolér pro řízení směru,
rychlosti a hlasitosti (zapni, vypni, rychleji, pomaleji etc)
‐
•   ukázka: Chamberlin Musicmaster 600 (1962)
‐
•
obr., Special Purpose Tape Recorder, zdroj:
http://www.hughlecaine.com/en/sptape.html


3.1.1.1. reprezentanti, ikonické nástroje Phonogene a Morphophone, Mellotron
▪Phonogene (1951)
‐upravený magnetofon umožňující měnit rychlost přehrávání, návrh úpravy Pierre Schaeffer,
zakládající postava konkrétní hudby
‐změnou rychlosti se dosahovalo transpozice záznamu v rozsahu 12 půltónů a oktávové transpozice,
transpozice řízeny krátkou klaviaturou
‐součástí výbavy studia významné Skupiny pro výzkum konkrétní hudby (Groupe de recherches de
musique concrète, GRM)
•
obr., Phonogene, zdroj: archiv autora,
foto Laszlo Ruszka, Ina GRM Archives
obr., vybavení studia GRM v roce 1953, na pravé straně dva typy Phonogenu,
zdroj:  TERUGGI, 2007, s.213-231, s. 216.

▪Morphophone (cca 1953)
‐upravený magnetofon pro práci se záznamem, záznam v podobě smyčky byl snímán několika snímacími
hlavami
‐výstup ze snímacích hlav procházel filtry, díky kterým bylo možné vytvářet různé podoby dozvuku
(ozvěna), princip někdy označován jako loop – efect delay
‐součástí studia GRM cca od 1953
▪Mellotron (1963)
‐Ikonické nástroje pro non artificiální a experimentální hudby 60. a 70. let
‐základní princip je stejný jako u ostatních nástrojů, stisknutím klávesy se spustí reprodukce
záznamu na MG pásku
‐sloužily také pro repro reprodukci zvukových efektů, první Mellotron Sound Effect Console (1965)
postavený pro potřeby BBC (rádio, televize) a v 70. letech populární Mellotrone M400FX a Mark V
‐nástroje Mellotron spojeny se skupinami The Beatles, Led Zeppelin, King Crimson, používal také
David Bowie aj.
•        ukázka: Mellotron, demonstrace 1963
•        ukázka: Mellotron, princip (MK400 S) a King Crimson
•
obr., uspořádání magnetofonových pásků uvnitř novější verze
Mellotronu (M400, 1970), zdroj:
https://120years.net/wordpress/the-mellotron-chamberlinleslie-bradleyuk1963/


4. ikonické realizace a nové typy hudebního myšlení
▪John Cage, Imaginary Landscape No. 1, pro dva gramofony, činel a piano, 1939
‐skladatel John Cage, zásadní postava poválečné avantgardní hudby, v skladbě Imaginary Landscape
No. 1 využil dva gramofony, které přehrávají kalibrovací gramofonové desky (testovací desky
vydávající jen jeden tón)
‐v partituře jsou předepisované změny rychlosti přehrávání, stejně jako nasazování i odnímání
přenosky
•    ukázka: John Cage, Imaginary Landscape No. 1., nahrávka
•    ukázka: John Cage, Imaginary Landscape No. 1, záznam provedení
•
•
•

▪P. Schaeffer, Les études de bruit, 1948, P. Schaeffer a P. Henry, Symphonie pour un homme
seul,1950
‐skladba i její autoři reprezentují počátky konkrétní hudby (musique concrète), která je typem
elektro akustické hudby a ikonickým zjevem hudební avantgardy 40 a 50 let
‐konkrétní hudba (kompozice) pracuje se zvukem (hudbou), jenž je nesen záznamem a jenž existoval
ještě před tím, než se jej skladatel rozhodl použít (ready made přístup)
‐konkrétní hudba je typickou technologickou hudbou, běžné pracovní postupy představují střih,
transpozici (změna rychlosti), mix - zvukové koláže, zpracování záznamu pomocí efektů (dozvuk –
hall/echo)
‐iniciátorem a klíčovou postavou Pierre Schaeffer, konkrétní hudba pracuje s pojetím polarity
konkrétní – abstraktní:
•„Lze vskutku přesně srovnávat oba hudební postoje, abstraktní a konkrétní. Řekli jsme, že
charakterizujeme tradiční hudbu jako abstraktní z toho důvodu, že je nejdřív koncipována v mysli,
potom zaznamenaná v notách teoreticky, konečně realizována v živém provedení. Nezvali jsme naši
hudbu „konkrétní“, protože vychází z předem daných prvků, čerpaných z jakéhokoliv zvukového
materiálu, ať už surového nebo zvuku hudebního, potom se komponuje experimentálně přímo konstrukcí,
vyúsťující v realizaci kompozičního záměru bez pomoci obvyklé hudební notace, která je zde
nemožná.“  (Schaffer 1971, 11)
‐podněcuje současné tvůrčí postupy např. filed recording
•  ukázka: Pierre Schaeffer, Les études de bruit - Étude aux chemins de fer (1948), kompozice z
nahrávek zvuků železnice
•  ukázka: Pierre Henry a Pierre Schaeffer, Symphonie pour un homme seul (1950), kompozice
z různých nahrávek vč. záznamů uměleckých děl
•


4. 1. nové typy hudebního myšlení
▪práce se záznamovým médiem přináší možnost využít k tvůrčímu záměru něco, co již vytvořeno bylo,
vzniká tím prostor re-interpretace, znovu-použití cizího či jakéhokoliv jiného díla, zvukového
záznamy přírodniny a předmětů denní potřeby etc.
‐záznam se stává kompozičním médiem, materiálem kompozice/hudby, nástrojem uměleckého komentáře
k světu/událostem/jevům/věcem
‐objevují se nové formy autorství a uměleckého díla, otázka: nakolik se použité cizí dílo musí
změnit, aby se jeho autorství přestalo respektovat a vzniklo autorství nové?
‐otevírá se prostor pro znovu definování polarity konzumace – tvorba, stejně jako citování či
komentář versus kopírování nebo přivlastňování etc.
‐ready-made přistup (Marcel Duchamp) je jednou z největších výzev pro uměnovědy zaměřené na 20.
století a současnost
‐audio-hardware se stává hudebním nástrojem, hudební nástroj je to, co je využito k hudební tvorbě
▪fungování technologie podněcuje vznik nových metod
‐práce s gramofonovou deskou s uzavřenou drážkou předjímá práce se smyčkou (loop) a patterny
‐práce s MG páskem rovněž předjímá práce se smyčkou (snadné přehrávání stále dokola) a umožňuje
tvorbu s řadou smyček a patternů (práce s více pásky najednou a střídání záznamů)
‐smyčky a patterny jsou cca od 50 let typickým nástrojem tvorby v rockové a populární hudbě, práce
typu: „pusť to (pattern/motiv na automat. bicích, smyčku z pásku etc - něco co hraje pořád dokola)
a k tomu něco budeme hrát“ určuje povahu/formu většiny skladeb rockové a populární hudby,
repetitivní princip jako základních stavebních jednotek skladby/hudby, viz také Elektrofony č. 6
‐postprodukční práce se záznamem umožňuje kladení důrazu na efekt použití zvukových efektů
‐techniky práce s MG páskem podněcují užívat techniky mixáže a střihu i v instrumentální hudbě
•

citovaná literatura
•SCHAEFFER, Pierre. Konkrétní hudba. Supraphon 1971.
•TERUGGI, Daniel. Teruggi. Technology and musique concrete: The technical developments of the
Groupe de Recherches Musicales and their implication in musical composition. Organised Sound, 2007,
s.213-231.
•
•