Tvoření slov - podzim 2004 Markéta Ziková Konstituenty slov = morfémy (strukturalismus) Axiomy strukturalistické morfologie: 1. Všechna komplexní slova lze bezezbytku rozložit na jejich konstituenty - morfémy. 2. Lze formulovat pravidla, podle nichž jsou morfémy ve slova uspořádány. 3. Pravidla, která popisují tvoření slov, jsou stejně jako pravidla popisující tvoření vět součástí gramatiky. U kterých slov jsou jejich bezprostředními konstituenty morfémy a u kterých komplexní báze + slovotvorný morfém? přinést, povyskočit, břichomluvec, psík, psíček, plavební, pralesní, pooperační, krysař, naivita Základní vlastností syntaktických struktur je to, že jsou rekurzivní. Takovou vlastnost slovotvorné struktury nemají. Syntaktické struktury mohou být teoreticky neomezeně dlouhé: [chlupatý [psík]], [černý [chlupatý [psík]]], [malý [černý [chlupatý [psík]]]], [neposedný [malý [černý [chlupatý [psík]]]]], ... *novodobrovelkofilm Jaké slovotvorné pravidlo v češtině je omezeně rekurzivní, lze ho použít i 2x? Morfémy jsou definovány jako základní (minimální) jazykové znaky. Jazykový znak je definován jako forma, s níž je asociován určitý význam. Minimální znak = vztah mezi formou a významem je arbitrární, komplexní znak = význam je odvoditelný z významu jeho konstituentů, z jejich uspořádání. Význam komplexního slova je odvoditelný z významu morfémů, které tvoří jeho strukturu. Získáváme-li informace o formě a významu komplexních slov v gramatice, odkud získáváme informace o formě a významu morfémů? Místo, kde jsou uloženy informace o morfémech, je slovník. Každý morfém má ve slovníku svůj lexikální zápis, lexikální reprezentaci. 1. Jak budou ve strukturalistickém slovníku reprezentována slova hlasatel, cestovatel, učitel? 2. V čem se liší struktura slov učitel, ničitel, hlasatel od struktury slov věřitel, léčitel, nakladatel? Komplexní slova, jejichž význam je odvoditelný z jejich struktury, mají pravidelný význam (oleandřík). Skutečný (lexikální) význam se shoduje se strukturním významem. Komplexní slova, jejichž význam není odvoditelný z jejich struktury, mají lexikalizovaný význam (léčitel). Skutečný (lexikální) význam je typicky specifičtější než strukturní význam. Která z uvedených slov mají pravidelný význam? žloutek, holič, vyděrač, věrnost, nezřízený (účet), nezřízený (chtíč), truhlář, nečas, napravitelný, bezkrevný, lakomec, předpotopní, předvánoční Má-li slovo lexikalizovaný význam, neznamená to, že ho muselo mít v době svého vzniku. Některá slova mohla mít ve starších stadiích češtiny pravidelný význam, který se postupně lexikalizoval. Např. ve staré češtině do konce 14. st. se deminutiva pravidelně odvozovala c-ovými sufixy, takto odvozená slova mají v současné češtině a) lexikalizovaný význam (stolec, měšec, dvorec) b) zanikla (hvozdec, kostelec) c) byla nově odvozena pravidelným sufixem (stůl: stolek, dvůr: dvorec; laň: lanícě - laňka; komora: komořicě - komórka) Pravidla tvoření slov se mohou během vývoje jazyka měnit, často se mění pod vlivem jiných jazyků. 1. Ztráta produktivity slovotvorného morfému, tj. ztráta schopnosti tvořit nová slova. Např. kvalitativní adjektiva se ve stč. produktivně odvozovala sufixem -ivý (milostivý, hněvivý, neduživý, všivý, uhřivý), v současné č. je to neproduktivní sufix. 2. Změna vlastností slovotvorného morfému. Např. látková adjektiva se ve stč. odvozovala sufixy -ový a - ný, jejich distribuce přitom byla vázána na gramatický rod báze: jílový, alabastrový, křišťálový; střiebrný, mléčný, kúdelný, mosazný. V současné č. je -ový základní sufix této kategorie pro všechny typy bází: plastový, semtexový, viskózový, magnéziový 3. Expanze slovotvorného morfému do dalších kategorií. Např. sufixem -č se od 15. stol. odvozují nejen činitelská jména, ale i jména prostředků: kráječ, vysílač, ovladač, vařič, tlumič, kypřič 4. Osamostatnění slovotvorného morfému z lexikalizovaných slov. Např. od původu francouzský sufix -ista se objevuje nejen v lexikalizovaných slovech, kde je spojen s cizími vázanými kořeny (ideal-ista, medieval-ista, bohem-ista), ale odvozuje i od samostatných bází (fotbal-ista, trombón-ista, bonsaj-ista).