Základní body analýzy

   

   Hlavní princip: při analýze se soustředíme na prvky a principy, které jsou z hlediska formy
   nejdůležitější, protože film sjednocují na různých rovinách a vytvářejí ozvláštnění. Cílem
   analýzy není poskytnout vysvětlená skrytých významů, ale popsat formální bohatství filmu, jak
   filmová forma funguje a jak působí na diváka.

   

   1)                 Žánrové konvence a míra přítomnosti konvencí klasického filmu (předběžná
   charakteristika);

   2)                 Popis filmové firmy jako celku: základní linie a modely vývoje, srovnání
   začátku a konce (otázka jednoty, uzavřenosti);

   

II. principy narativní konstrukce

   1)      Analýzu narativní stavby každý povinně začne segmentací syžetu (provést členění do
   segmentů, očíslovat je a pracovně pojmenovat) -- slouží jako východisko pro další úkony;

   2)      vztah syžet -- fabule: čas (hl. řád a trvání: otázka chronologičnosti, flashbacků,
   elips, výběru signifikantních úseků, použití deadlinů) a prostor (co z fabule vybírá syžet, co
   ukazuje a co zamlčuje);

   3)      narace jako proud fabulační informace: rozsah a hloubka fabulačních informací,
   problémy point-of-view a subjektivizace (je v příběhu nějaká postav, která se pro diváka stává
   zprostředkovatelem nebo dokonce vypravěčem?);

   4)      práce s divákem a kognitivní aktivita diváka: hra očekávání, napětí, konstrukce a
   zavrhování hypotéz, zadržování a utajování informací, retardační (zdržovací) a ozvláštňovací
   mechanizmy;

   II styl -- jak stylistické modely slouží naraci, nebo jak stahují pozornost samy na sebe a jaké
   vytvářejí vlastní vývojové modely a jak působí na diváka?

   5)       mizanscéna -- typ realizmu, scéna, kostýmy, světlo, tělesný pohyb a výraz, otázka
   hloubky prostoru, výstavby plánů, pohybu těles a figur, barev;

   6)      filmový obraz: jeho technické rysy (např. použití zvláštních objektivů, filtrů,
   barev), vizuální triky a efekty, formát.

   7)      rámování, převládající typy a délka záběrů, vnitro- a mimoobrazový prostor, použití
   pohyblivého rámování;

   8)      střihová skladby: jaký typ převládá, jaké zvláštní postupy se uplatňují, do jaké míry
   dodržuje pravidla kontinuity a jak spolupracuje s narativní stavbou grafické, interpunkce;

   9)       zvuk -- filmová hudba (diegetická a nediegetická), zvuky, ruchy, mluvené slovo (+
   komentáře -- diegetické a nediegetické), speciální zvukové efekty; vztah zvuk -- obraz

   

   Závěr: zopakovat výsledek (charakteristika dominanty); interpretační návrhy (symbolické,
   symptomatické aj. významy, širší kulturní kontext;) + krátký pokus o zařazení do filmového
   kontextu (spíše z hlediska stylu než režisérské osobnosti);