Dharmačakrapravartanasútra, Dhammačakkappavattanasutta 1 (Rozprava o roztočení kola Nauky) Takto jsem slyšel:2 Jednou dlel Vznešený3 u Váránasí na místě zvaném Isipatana v Gazelím háji.4 Vznešený oslovil patero mnichů:5 "Ó mnichové, jsou dvě krajnosti,6 kterým by se měl vyhnout ten, kdo odešel do bezdomoví:7 je to ona připoutanost ke smyslovým rozkoším8 a světským potěšením, nízká, ubohá, tuctová, a neprospěšná, prováděná běžnými lidmi9, neušlechtilá10 a ona připoutanost k sebeumrtvování, strastná,11 neušlechtilá a neprospěšná. Oběma těmto krajnostem, mnichové, se Tathágata vyhnul a plně pochopil střední cestu, jež otevírá oči, skýtá poznání,12 vede ke klidu, k vědění, k probuzení,13 k nirváně. A která je, mnichové, ona střední cesta,14 již Tathágata plně pochopil, jež otevírá oči, skýtá poznání, vede ke klidu, k vědění,15 k úplnému probuzení,16 k nirváně? Je to tato ušlechtilá17 osmidílná18 stezka:19 pravé20 pochopení,21 pravé rozhodnutí,22 pravá řeč,23 pravé jednání,24 pravé živobytí,25 pravé snažení,26 pravá bdělost,27 pravé soustředění.28 Toto, mnichové, je ona střední cesta, již Tathágata plně pochopil, jež otevírá oči, skýtá poznání, vede ke klidu, k vědění, k probuzení, k nirváně. Hle, mnichové, toto je ušlechtilá pravda29 o strasti: zrození30 je strastné, stáří31 je strastné, nemoc je strastná, smrt32 je strastná, spojení s věcmi nemilými je strastné, odloučení od věcí milých je strastné, slovem: pět skupin lpění33 je strastných.34 Hle, mnichové, toto je ušlechtilá pravda o příčině strasti:35 je to ona žízeň,36 jež vede ke znovuzrození, pojí se s radostí a vášní a tu a tam se něčím potěší, totiž žízeň žádosti,37 žízeň po bytí38 a žízeň po nebytí.39 Hle, mnichové, toto je ušlechtilá pravda o zániku strasti:40 je to naprosté zničení41 oné žízně, její odvrhnutí, vzdání se oné žízně, neulpívání na oné žízni. Hle, mnichové, toto je ušlechtilá pravda o cestě vedoucí k zániku strasti:42 je to ona ušlechtilá osmidílná stezka: pravé pochopení, pravé rozhodnutí, pravá řeč, pravé jednání, pravé živobytí, pravé snažení, pravá bdělost, pravé soustředění. [1.] [1.1.] 'Toto je ušlechtilá pravda o strasti`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti,43 o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost,44 vědění,45 světlo. [1.2.] 'Tato ušlechtilá pravda o strasti by měla být plně pochopena`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. [1.3.] 'Tato ušlechtilá pravda o strasti byla plně pochopena`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. [2.] [2.1.] 'Toto je ušlechtilá pravda o příčině strasti`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. [2.2.] 'Tato je ušlechtilá pravda o příčině strasti, vyžaduje překonáni [příčiny strasti]`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. [2.3.]'Tato ušlechtilá pravda o příčině strasti byla mnou naplněna překonáním [strasti]`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. [3.] [3.1.] 'Toto je ušlechtilá pravda o zániku strasti`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. [3.2.] 'Tato je ušlechtilá pravda o zániku strasti, by měla být uskutečněna`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. [3.3.] 'Tato ušlechtilá pravda o zániku strasti byla uskutečněna`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. [4.] [4.1.] 'Toto je ušlechtilá pravda o cestě vedoucí k zániku strasti`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. [4.2.] 'Toto je ušlechtilá pravda o cestě vedoucí k zániku strasti, která by měla být rozvinuta`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. [4.3.] 'Toto je ušlechtilá pravda o cestě vedoucí k zániku strasti, která byla rozvinuta`: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. Dokud jsem, mnichové, nezískal patřičně jasný vhled46 a poznání čtyř ušlechtilých pravd ve všech těchto třech okruzích a dvanácti dílech, neprohlašoval jsem, že jsem ve světě47 s jeho bohy, s Márou a Brahmou, ani mezi tvorstvem se šramany48 a bráhmany, bohy a lidmi,49 dosáhl nejvyššího,50 úplného probuzení.51 Avšak od té doby, mnichové, co jsem získal patřičně jasný vhled a poznání čtyř ušlechtilých pravd ve všech těchto třech okruzích a dvanácti dílech, prohlašuji, že jsem ve světě s jeho bohy, s Márou a Brahmou, mezi tvorstvem se šramany a bráhmany, bohy a lidmi, dosáhl nejvyššího, úplného probuzení. Vznikl ve mně vhled a poznání: nezvratné je osvobození mé mysli,52 toto je mé poslední zrození,53 nebude dalšího přerozování." Tak promluvil Vznešený a patero nadšených mnichů nalezlo v jeho slovech zalíbení. A vskutku, když byl podán tento výklad, v ctihodném Kondaňňovi vyvstalo oko Dhammy, zbavené prachu, zbavené nečistot: "Cokoli má povahu vzniknout,54 to všechno má povahu zaniknout."55 Když Vznešený roztočil Kolo nauky,56 pozemní božstva57 provolala tato slova: "Vznešený ve Váránasí, na místě zvaném Isipatana, v Gazelím háji, roztočil Kolo nauky, které nemůže být zatočeno zpět žádným šramanou, bráhmanem, bohem, Márou či Brahmou, ani kýmkoliv jiným na světě." Slyše slova pozemních božstev i všechna ostatní božstva na všech úrovních bytí provolala tato slova: "Vznešený ve Váránasí, na místě zvaném Isipatana, v Gazelím háji, roztočil Kolo nauky, které nemůže být zatočeno zpět žádným šramanou, bráhmanem, bohem, Márou či Brahmou, ani kýmkoliv jiným na světě." Takto zde v tu chvíli a okamžik, dosáhl hluk až po brahmovský svět.58 A všech těchto deset tisíc světových prvků59 se zachvělo, zatřáslo a bylo otřeseno. Na světě se objevila veliká, nezměrná záře, přesahující i velikou sílu božstev. Vtom Vznešený pronesl tato radostná slova: "Vskutku, můj drahý Kondaňňa pochopil, vskutku, můj drahý Kondaňňa pochopil!" A od té doby se proto jméno Aňňákondaňňa stalo novým jménem ctihodného Kondaňňi. _______________________________ 1 Tj.: 2. Suttapitaka (Koš nauky či Koš súter), 2.3. Sanjuttanikája (Soubor skupin), Mahávagga, Saččasamjutta, 11. 2 Evam me suttam ekam samájam (P), Évam majá šrutam ékasmin samajé (S). 3 Bhagavant (P, S) - dosl. "obdařený (skvělým) zbožím", přeneseně pak "ctihodný, vznešený, velkolepý". 4 Migadája, Migadáva (P), Mrgadája Mrgadáva (S) - Antilopí háj. 5 Paňčavaggija, bhaddavaggija (P), paňčavargika, bhadravargíja (S) - prvních pět žáků Vznešeného (doslova "skupina pěti" nebo "skupina blažených", pět učedníků Uddaky Rámaputty (P), Udraky Rámaputry (S). Byli to: 1. Aňňáta Kondaňňa (P), Ádžňáta Kaundinja (S) 2. Bhaddija (P), Bhadrika (S) 3. Vappa (P), Vášpa (S) 4. Assadži (P), Ašvadžit (S) 5. Mahánáma (P), Mahánáman (S). 6 Anta (P, S) - dosl. konec, krajnost, extrém. 7 Pabbadždža (P), pravradžja (S) - odchod do bezdomoví. 8 Káma (P, S) - chtíč či chtivost po slasti, rozkoši, smyslové potěšení. Káma je nejenom touhu po smyslovém ukojení, ale také i potěchou z něho. Je pět druhů chtíče: zrakový, sluchový, pachový, chuťový a hmatový. 9 Puthudždžana (P), prthagdžana (S) - obyčejní světští lidé, nedbající ušlechtilé stezky. Opak árjadžana (S), arijadžana (P). 10 Anárja (S), anarija (P) - neurozený, (s)prostý, obyčejný. 11 Dukkha (P), duhkha (S) strast, utrpení, trýzeň. 12 Abhiňňa (P), abhidžňa (S) - šestero nadpřirozených či kouzelných znalostí, totéž co iddhi (P), rddhi (S). 13 Sambódhi (P, S) (ú)plné probuzení. 14 Madždžhimápatipadá (P), madhjamápratipadá (S) - střední cesta, Buddhova ušlechtilá osmidílná stezka. 15 Ňána (P), džňána (S) - vědění, znalost věci intelektem, racionální znalosti, ale také znalost čtyř vznešených pravd. 16 Abhisambuddha (P, S) od abhisambódhi (P, S), abhisambódhana (S) - úplné probuzení. 17 Arija (P), árja (S) vznešený. 18 Arijatthangikamagga, (P) árjáštángamárga (S). 19 Magga (P), márga (S). 20 Sammá (P), sanjak (S). 21 Sammáditthi (P), sanjagdršti (S) - správný náhled, názor, tj. znalost /(ňána (P), džňána (S)/ čtyř ušlechtilých pravd /arijasačča (P), árjasatja (S)/. 22 Sammásankappa (P), sanjaksankalpa (S) - správný záměr, obnáší: 1. zřeknutí se světa (nekkhamma (P), naiškramja (S)), 2. laskavost a dobrou vůli (avjápáda (P, S) a 3. neubližování, nenásilí /ahinsa (P, S), či avihinsa/. 23 Sammáváča (P), sanjagváč (S) - správná řeč, mluva, tj. nelhat, neklevetit, nemluvit hrubě, sprostě ani nesmyslně. 24 Sammákammanta (P), sanjakkarmánta (S) - správné chování, tj. nezabíjet, nekrást, neprostopášnit. 25 Sammádžíva (P), sanjagádžíva (S) - správné žití, je vytváření a zachování vlastního životního stylu vzhledem k době i ke společnosti. 26 Sammávájáma (P), sanjagvjájáma (S) - správná (cílevědomá) snaha, jež prostupuje čtyřmi stupni ušlechtilé stezky /arijamagga (P), árjamárga (S)/ k potlačení neblahých /akusala (P), akušala (S)/ a podpoře blahých /kusala (P), kušala (S)/ věcí a jevů. 27 Sammásati (P), sanjaksmrti (S) - správné sebeupamatování či bedlivost, tj. sebeovládání, duševní vyrovnanost, důsledná introspekce, to znamená dbát těla (kája (P, S), cítění /védana (P, S)/, mysli /čitta (P, S)/ a dharmy /dhamma (P), dharma (S)/. 28 Sammásamádhi (P), sanjaksamádhi (S) - správné soustředění, obsahuje čtvero stupňů meditace /dhjána (P), džhána (S)/. 29 Sačča (P), satja (S) - pravda, arijasačča (P), árjasatja (S) - úplná, vznešená a ušlechtilá pravda. 30 Džáti (P, S) -- zrození. 31 Džara (P, S) - stárnutí a chátrání. 32 Marana (P, S) -- smrt. 33 Upádána (P, S) - lpění, lnutí, připoutanost, ulpívání. 34 Paňčupádánakkhanda (P), paňčópádánaskandha (S) - patero ulpívacích složek bytosti /khandha (P), skandha (S)/. Upádánakkhandha (P), upádánaskandha (S) - činné přijímání tohoto světa, aktivní vztah k němu, lnutí a lpění, bytí v něm skrze patero složek bytosti, devátá součást řetězce podmíněného vznikání. 35 Dukkhasamudaja (P), duhkhasamudaja (S) - vznik, příčina vzniku strasti, utrpení. 36 Tanha (P), tršna (S) - "žízeň", touha, chtivost, choutka. 37 Kámatanha (P), kámatršna (S) - touha po smyslové rozkoši, též kámaččhanda (P, S). 38 Bhavatanha (P), bhavatršna (S) - touha po existenci. 39 Vibhavatanha (P), vibhavatršna (S) - touha po neexistenci. Vibhava (P, S) - nebytí, touha po nebytí, zánik. Tento pojem může zéž znamenat "znásobení bytí", rozvoj, vrcholnou seberealizaci, důstojné postavení, moc a bohatsví. 40 Dukkhaniródha (P), duhkhaniródha - zánik strasti. 41 Virága (P, S) - potlačení všech citových hnutí, třetí stupeň meditace /džhána (P), dhjána (S)/. 42 Dukkhaniródhagaminipatipáda (P), duhkharódhagaminipatipáda (S) - způsob (cesta) zániku strasti. 43 Dhamma (P), dharma (S). 44 Paňňa (P), pradžňa (S). 45 Vidždža (P), vidja (P) - vědění, znalost, trojí pochopení, jež je předpokladem probuzení (bódhi (P, S)), totiž pochopení a znalost podstaty (1) řetězce znovuzrozování /sansára (P, S)/, (2) čtyř ušlechtilých pravd /arijasačča (P), árjasatja (S)/ a (3) způsobu, jak se vymanit z "vlivů", to jest z pout, jež vážou ke znovuzrozování. 46 Dassana (P), daršana (S) - doslovně "pohled, náhled", vlastní názor, rozumová úvaha založená na intelektu, schopná vyloučit nepřístojnost či nepravosti /kilésa (P), kiléša (S)/, falešné názory /ditthi (P), dršti (S)/, pochybnosti /vičikiččka (P), vičikitsa (S)/ a přehnanou náklonnost k obřadům. Buddha často zdůrazňoval, že víra, či spíše důvěra v nauku (dhamma (P), dharma (S)) spočívá v pevném osobním přesvědčení, tedy na vlastním názoru. 47 Lóka (P, S) - svět či vesmírná sféra, počítají se zejména tři: podsvětí, svět (země) a nebesa. Nadsmyslově se uvažuje o třech světech: tilóka (P), trilóka (S). 48 Samana (P), šramana (S). 49 Manussa (P), manušja (S) - člověk, jedna z možností znovuzrození /gati (P, S)/ každého jedince. 50 Anuttara (P, S) - nejvyšší, "nad nějž není", př.: anuttarajána (P, S) - "vůz, nad nějž není", starší a téměř nepoužívané pojmenování pro mahájánu. 51 Sammásambódhi (P), sanjaksambódhi (S) - tj. správné probuzení. 52 Čittavimutti (P), čittavimukti (S) - osvobození mysli, srdce. Složeno z: čitta (P, S) - mysl, vlastně synonymum přemýšlivého ducha /mana (P), manas (S)/ a vědomí /viňňána (P), vidžňánaa (S)/. Tedy se jedná o souhrnné označení psychických procesů a projevů, jak pojmových, tak i rozlišovacích. Druhá část je z: vimutti (P), vimukti (S) - vysvobození, osvobození, někdy též spása /vimokka (P), vimókša (S)/. 53 Antimádžáti (P, S) - poslední zrození. 54 Samudaja(dhamma) (P), samudaja(dharma) (S) - vznik věci. 55 Niródha(dhamma) (P), niródha(dharma) (S) - zánik věci. 56 Dhammačakka (P), dharmačakra (S) - kolo dharmy. 57 Bhummádéva (P, S). 58 Brahmalóka (P, S). 59 Lókadhátu (P, S): složeno z lóka (P, S) - svět, oblast a dhátu (P, S) - danost, prvek, živel.