Zvuková stavba řeči


rovina     nezobecněn  I. zobecnění   II. zobecnění III.
zobecnění  é                                        zobecnění
                                                    
podstata a jedinečné   hlásky         fonémy        morfonémy
jednotky   zvukové     (segmenty)     ("zvuky       
          vlny z                     významotvorné třídy
          hlediska                   ")            fonémů
          tvorby,     modely užití                 střídající
          výsledného  prozodických   - segmentální se v
          askustické  prostředků                   určitém
          ho signálu  (suprasegment  -             jazyce
          a signálu   ální jevy)     suprasegmentá pravidelně
          percipovan                 lní           v kořenech
          ého                                      slov ...
                                                   
                                                   
                                                    
způsob     exaktní     lingvistická   lingvistická  synchronní
zkoumání   metody      na úrovni      na úrovni     důsledek
                      řeči           jazyka        historickéh
                      (parole)       (langue)      o vývoje
                                                   konkrétního
                                                   jazyka
                                                    
langue                 v rámci        jen v rámci   lingvistick
a          zkoumání    realizací      konkrétního   á
parole     řeči        1 jazyka, tj.  jazyka v      disciplína
                      vychází z      určitém       založená na
                      konkrétní      časovém       hlubším
                      řeči (parole)  období lze    diachronním
                      - týž zvuk     posoudit,     a
                      nemusí být ve  které záměny  komparativn
                      všech          zvukový prvků ím zkoumání
                      jazycích       vytvoří novou příbuzných
                      hláskou        pojmenovávací jazyků
                                     jednotku      lze tak
                      jen některé    (slovo,       sledovat
                      změny          slovní tvar,  segmenty, z
                      prozodie jsou  "neslovo" - u prozodickýc
                      součástí       segmentů; typ h
                      řeči, jiné     výpovědi - u  prostředků
          reálné      jsou jen       jevů          kvantitu,
          zvuky       parajazykové   suprasegmentá nikoli jevy
                                     lních)        větné
                                                   
                      rovina         rovina,
                      realizací      pomocí níž se
                      fonémů         realizují
                                     slova aj.
                                     jednotky
                                     jazyka
                                     
                                                    
synchronie jen         synchronní, lze aplikovat i  
a          synchronní  na vývoj jazyka - v běžných
diachronie            starších pracích se mluví o
                      historické fonetice, ale
                      náplní je spíše historická
                      fonologie spojená s
                      oředstavou o realizaci
                      fonémů
                                                    
vztah k    lze i bez   je zvykem      vychází se z  vztahy v
některému  znalosti    vycházet z     určitého      ránmcio
přirozeném konkrétníh  reporezentati  jazyka jako   jazyka u
u jazyku   o jazyka,   vní podoby     struktury     některých
          i když se   určitého       základem je   výrazů
          to takto    jazyka, z      stav v        (obměny
          nedělá      jeho           neexpresivní  kořenů při
                      spisovné/stan  domácí slovní flexi
                      dardní         zásobě        n.derivaci)
                      výslovnosti    a neexperivní
                                     souvislé řeči
                      (ale lze i
                      pro
                      dialekt......
                      )
                                                    
postoj     často ani   vnímá,         porozumění    v mateřském
laika      nebere na   hodnotí podle  řeči je       jazyce
          vědomí      toho např.     založeno na   nepochybuje
                      cizí akcebnt,  tom, že jsme  o tom, že
                      výsl.          schopni       např. noha
                      vadu....       zobecnit      - nožka -
                                     různé         noze "patří
                                     realizace -   k témuž
                                     laik to       slovu",
                                     užívá, ale    ale důvody
                                     teoreticky    nehledá
                                     nehodnotí     - cizinec
                                                   se někdy
                                                   učí
                                                   jednotlivé
                                                   případy
                                                   jako
                                                   samostatná
                                                   slovíčka
                                                    
název               fonetika         fonologie     morfonologi
disciplíny experimentální                           e
                                                   
           poznání autentického       lingvistika   lingvistika
využití    signálu řeči               výuka cizích  
poznatků   řečové technologie         jazyků        historická
          výuka cizích jazyků                      mluvnice
          logopedie