Na pomoc opakování látky

Tento soubor obsahuje základní termíny oboru seřazené ve věcných souvislostech pojmů, jež vyjadřijí - na rozdíl od rejstříku, který je řazen abecedně. Při osvojování látky  bývá toto uspořádání výhodnější, i když se může stát, že jednotlivé termíny vstupují do více věcných okruhů. Vývěr obsahuje jen termíny častěji užívané; Domníváme se, že právě s nimi budete v dalším studiu především pracovat.

 

vztah mluvené a psané řeči

funkce jazyka

funkce mluvené formy řeči v komunikaci

 

vědy studující zvukovou stavbu jazyka:

fonetika, fonologie, řečové technologie; jejich vztah

fonetika            přístup artikulační - akustický - auditivní

                         metoda sluchová a experimentální

                         f. obecná - speciální - aplikovaná

                        historická fonetika

                        viz i fón/hláska

proces slyšení a porozumění řeči

 

grafém - graf - alograf; diakritická znaménka

písmo: ideografické - slabičné - hláskové

adaptace písma: primitivní - spřežka - diakritika

pravopisné principy: fonologický (fonetický) - morfologický - historický - etymologický - symbolický

pravopis lexikální - morfologický - syntaktický

transkripce; systém alfabetický a analfabetický; syntetický - analytický; zásady IPA a jejich modifikace

transliterace

 

 

artikulace

   - artikulační báze

   - exspirační, inspirační dechová linie

      - hlasové ústrojí; fonace

      - funkce hlasu při řeči

   - hlasový začátek: tvrdý (ráz) - měkký - dyšný

   - mluvní orgány aktivní a pasivní 

   - artikulace základní (místo a způsob artikulace) a doplňková (sekundární)

            - asibilace, afrikace, aspirovanost, velarizace, glotalizace, faryngalizace, sonorita (znělost), napjatost apod.

   - dvojitá atrikulace        

   - artikulační rysy relevantní a irelevantní

   - rozdělení hlásek podle artikulace: vokál - aproximanta - likvida - nazála - vlastní       konsonant

    - a. konsonantů a vokálů (rozdíl)

           - fáze artikulace konsonantů: intenze - tenze - detenze; exkurze - rekurze

           -  koartikulace; trazient

   - a. jazykem: apikální, kakuminální, dorzální (predorzální, postdorzální),  koronální, radikální, retroflexní

 

auditivní hodnocení hlásek:

   - vokál a konsonant: auditivní rozdíl

   - rozdělení hlásek podle auditivního hlediska: vokál - glide - sonora - šumový konsonant

 

akustické vlastnosti hlásek

   - akutovost, gravisovost

   - aspirovanost, neaspirovanost

   - difuznost , nedifuznost

   - drsnost , matnost

   - gravisovost, negravisovost

   - kompaktnost, nekompaktnost

   - konsonantnost, nekonsonantnost

   - kontinuálnost, nekontinuálnost

   - kvantita vokálů a konsonantů

   - nazálnost, nenazálnost

   - vibrantnost, nevibrantnost

   - vokálnost, nevokálnost

   - sonorita, nesonorita

    formantová stavba vokálů a některých konsonantů

            - formant hrdelní, nosní, ústní; svrchní formanty

            - formant: F0, F1, F2...

   intenzita hlásek

   výška hlasová

 - vokálů a konsonantů

 

vokál (samohláska)

   - krátký a dlouhý (zkrácený, polodlouhý, prodloužený)

   - neutrální

   - otevřený, zavřený 

   - plný, redukovaný

   - přední (palatální), střední a zadní (velární)

   - vysoký, středový, nízký

   - labialozovaný, nelabializovaný

   - zaostřený, nezaostřený

   - posun jazyka horizontální a vertikální u vokálů

vokalický trojúhelník; jiné možnosti zobrazení soustavy vokálů

vokál jednoduchý, diftong  (triftong) , diftongoid

diftong - stoupavý, klesavý

            - pohybový, polohový

diftongizace, monoftongizace

 

konsonant (souhláska)

   - lenis, fortis

   - orální, nazální  (odliš od "nazalizovaná")

   - konsonant explozivní, implozivní

   - párový (šumový, vlastní), nepárový (jedinečný)

   - ploziva (exploziva, imploziva), afrikáta, frikativa, glide; sibilanta, asibiláta (= členění           souhlásek dle sluchového dojmu)

  - sonantní, nesonantní

  - sonorní, nesonorní

  - anteriorní, neanteriorní

  - koronální, nekoronální

  - kontinuální, nekontinuální

  - strident, mellow

  - likvida

  - okluziva, semiokluziva, konstriktiva (centrální, laterální; vibranta, trill), aproximanta (podle způsobu tvoření)

  - okluzivní konsonant ingresivní ("mlasky", cliks), ejektivní (na základě vzduchu jen v dutině ústní), egresivní hlásky  

 

   - labiála (bilabiála, labiodentála) - dentála (addentála, interdentála) - alveolára (prealveolára, postalveolára) - palatála (prepalatála, mediopalatála, postpalatála) - velára (prevelára, postvelára) - uvulára - faryngála - laryngála                                  (dle místa tvoření)

   - labiála (bilabiála, labiodentála) - lingvála (apikální, koronální, apikodorzální, kakuminální, retroflexní) dorzála (predorzální, mediodorzální, postdorzální) - uvulára - glotála (dle artikulujícího orgánu)

   - konsonant jednoduchý, gemináta, dcojice konsonantů

   - kombinovatelnost konsonantů; tranzient

 

 

členění souvislé řeči

- jednotky:  enunciace (promluva) - výpovědní úsek (kólon, taktová skupina) - (přízvukový) takt - sylaba

            - slovo jako zvuková jednotka; fonetické slovo

            - prostředky modulace a členění souv. řeči: pauza, dynamika, melodie, tempo; témbr

- jejich využití pro členění řeči

- jiné možnosti jejich využití

 

sylaba 

  - onset (praetura) - nukleus - koda; interlud

         - vyjadřování těchto složek v konkrétním jazyce

            - slabikotvornost

         - kombinovatelnost v rámci slabiky

   - hranice slabiky; tranzient

spojení hlásek

 - heterosylabické, tautosylabické

 - hiát

       - hiátová hláska

  - slabičný jazyk (s izochronností)

  změny počtu slabik: synkopa, apokopa, kontrakce

 

akcent (přízvuk)

   - dynamický a tonický (+ kvalitativní, kvantitativní)

   - hlavní a vedlejší

   - stálý, volný a pohyblivý

   - taktový (slovní) a větný

   - (přízvukový) takt: sestupný, vzestupný a obstupný

            - takt a slovo

   - funkce akcentu: delimitativní - kulminativní - distinktivní

   - klitikon: enklitikon, proklitikon

   - důsledky přízvuku: reduukce, synkopa

 

intonace

   - slabičná - slovní - větná

   - antikadence, kadence, semikadence

    - intoném; melodém

    - funkce intonace

           

 

změna realizací v proudu řeči

   - koartikulace

   - změna analogická

   - změna artikulační

            - distantní, kontaktní; sandhi

            - obligatorní, fakultativní, sporadická; lidová etymologie

            - paradigmatická , syntagmatická

asimilace

akomodace (vokál : konsonant)

asimilace v užším smyslu

    - anticipační (regresivní), perseverační (progresivní)

    - úplná, částečná (někdy též "akomodace")

    - kontaktní, distantní

    - reciproční

            - artikulační

                        - artikulačního místa

                        - artikulačního způsobu

- znělostní; sonorizace , desonorizace

- měkkostní

 - vokalická harmonie   .....

 

disimilace, diferenciace

labializace, nazalizace, velarizace, glotalizace, asibilace, aspirace, palatalizace, faryngalizace   (někdy též označováno jako "sekunární atikulace")

afereze; elize

epenteze; anaptyxe; proteze

metateze

apokopa, synkopa; haplologie; synereze; kontrakce