METODOLOGIE PRO KNIHOVNÍKY 15. 10. 2004 Hledání a formulace výzkumného problému "...Pokud nevíme, co hledáme, neporozumíme tomu, co najdeme..." Cesty k vyhledání a vymezení výzkumného problému: praxe, odborná literatura, vlastní výzkumná práce... Problém je tázací věta nebo výrok, který se ptá: Jaký je vztah mezi dvěma či více proměnnými? Odpověď na tuto otázku je to, co hledáme výzkumem. Jestliže je problém vědecký, obsahuje vždy dvě nebo více proměnných. Má-li být problém podroben ověření, musí být navíc uchopitelný metodami empirického šetření. Je problém výzkumně uchopitelný? Jsme schopni jej operacionalizovat a najít soubor metod a technik, s jejichž pomocí se dobereme odpovědi na položené otázky? Přesná formulace problémů...terminologická preciznost...upřesnění pojmů, s nimiž autor pracuje. Výzkumné pole Hypotézy Hypotéza -- podmíněný výrok o vztazích mezi dvěma či více proměnnými. Hypotéza je vždy tvrzením, byť i podmíněně formulovaným. Vědecká x Výzkumná hypotéza Dobrá výzkumná hypotéza Hypotéza nulová Hypotéza hlavní x Hypotéza dílčí Základní soubor Základní soubor je množina všech prvků, patřících do okruhu osob nebo jevů, které mají být zkoumány v daném výzkumu. Výběrový soubor (vzorek) Reprezentativní výběr vzorku je nutnou podmínkou pro to, aby bylo možné usuzovat z lokálního výběrového výzkumu na všeobecně platné skutečnosti. Na čem závisí reprezentativnost vzorku: ˙ Velikost daného vzorku ˙ Homogennost populace ˙ Dostupnost podrobných a specifických informací o zkoumané populaci Reprezentativnost výběru znamená, že žádný prvek patřící do populace nesmí být při tvorbě výběru a priori vyloučen, každý prvek musí mít stejnou šanci dostat se do konečného výběru. Typy výběru: ˙ Příležitostný výběr (libovolný výběr, výběr dobrovolníků) ˙ Lavinový výběr (snowball technique) ˙ Kvótový výběr o Definování kvótových kritérií o Určení velikosti kvót ˙ Náhodný výběr o Princip znárodnění o Jednoduchý náhodný výběr o Stratifikovaný náhodný výběr o Skupinový výběr Typy výzkumu Ex post facto výzkum lze definovat jako výzkum, ve kterém se nezávisle proměnná už objevila, a ve kterém badatel začíná s pozorováním závisle proměnné či proměnných. Studuje pak nezávisle proměnné retrospektivně pro jejich možné vztahy a účinky na nezávisle proměnnou. Experimentální výzkum volí opačný přístup. Ověřuje, zda předpokládaná intervenující proměnná vyvolává v případě, kdy ji experimentátor mění, adekvátní změny v proměnné, kterou považuje za proměnnou na ní závislou. Seminář: Zopakování úrovní měření, výpočet mediánu, modu a průměru studenty. Rozbor článků či vlastních výzkumných projektů.